CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Fakulta Socialnich Ved Univerzity Karlovy Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 CSFR e-mail: CAROLINA@CSEARN.BITNET *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 17, patek, 6. brezna 1992. Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE ( od 26. unora - 4. brezna ) Cs.- nemecka smlouva podepsana Smlouvu mezi Ceskou a Slovenskou Federativni republikou a Spolkovou republikou Nemecko o dobrem sousedstvi a pratelske spolupraci podepsali ve ctvrtek 27. unora na Prazskem hrade spolkovy kancler Helmut Kohl a prezident Vaclav Havel. Smlouva vstoupi v platnost po ratifikaci v parlamentech a bude platit 10 let. Pak se jeji platnost bude automaticky prodluzovat vzdy o dalsich 5 let, pokud ji jedna strana pisemne pred uplynutim prislusne doby nevypovi. Proti podpisu smlouvy protestovaly na Hradcanskem namesti v Praze v dobe prijezdu kanclere Kohla asi dva tisice demonstrantu. Volby budou 5. a 6. cervna Volby do Federalniho shromazdeni CSFR se uskutecni v patek 5. cervna a v sobotu 6. cervna 1992. Vyhlasilo to v utery 3. brezna v souladu s platnymi zakony predsednictvo parlamentu. Urcilo take, ze na uzemi Ceske republiky bude voleno 101 poslancu Snemovny lidu a na uzemi Slovenske republiky 49 poslancu teze snemovny. Zmena na postu generalniho prokuratora CSFR Prezident Vaclav Havel uvedl v utery 3. brezna do funkce noveho generalniho prokuratora CSFR Martina Lauka. K odvolani I. Gasparpovice z teto funkce rekl mluvci prezidenta M. Zantovsky, ze prezident dospel k nazoru, ze kritika prace Generalni prokuratury CSFR obsazena v dopise ctyr poslaneckych klubu FS do znacne miry odrazi pochybnosti, ktere mel on sam.To ho vedlo k zaveru, ze I. Gasparovic nepoziva takovou obecnou autoritu, ktera je nutna k vykonu dane funkce, a rozhodl se pro jeho odvolani. Stalo se tak v pondeli 2. brezna. Odvolani I. Gasparovice a pripad Miloslava Marecka, devetatricetileteho delnika, ktery drzi od 25. prosince lonskeho roku hladovku mj.na protest proti zpusobu, jakym generalni prokuratury CSFR a CR nakladaji s jeho podanimi,spolu nesouviseji. Uvadi se to ve spolecnem stanovisku poslaneckych klubu ve FS: ODA (Obcanska demokraticka aliance), ODS (Obcanska demokraticka strana) a ODU-VPN (Obcanska demokraticka unie- Verejnost proti nasili), ktere uverejnil stredecni Cesky denik pod vystiznym titulkem Udajne bez souvislosti. O hladovce informovala Carolina podrobne 7. unora. Novy generalni prokurator je slovenske narodnosti a je mu 42 let. Dosud pracoval jako prvni namestek GP Slovenske republiky. Parlament schvalil zvyseni duchodu Od 1. cervna t.r. se zvysuji duchody priznane pred l. lednem 1992. Zvyseni od 30 do 290 korun je zavisle na roku priznani a druhu duchodu. Nejnizsi duchod bude po uprave cinit 1960 korun u jednotlivce a 3360 korun u dvojice duchodcu. Maximalni duchody zustavaji ve vysi 3800 korun. Zakon o zvyseni duchodu prijali poslanci valnou vetsinou na uternim zasedani parlamentu. 8,5 milionu registrovanych pro kuponovou privatizaci Do 29. unora, posledniho mozneho terminu, se pro prvni vlnu kuponove privatizace zaregistrovalo celkem 8 565 642 ceskoslovenskych obcanu. Jak jsme jiz informovali, zajem o kuponovou privatiaci vysoce prekonal puvodni odhady, ktere predpoklady 4 miliony. S vice nez dvojnasobnym vzrustem zaregistrovanych se vsak znacne snizi hodnota majetku, ktery mohou obcane v privatizaci ziskat. Dotazy prezidentovi Podle stredecni informace ceskeho tisku bude prezident CSFR V. Havel hostem zvlastniho programu zahranicniho vysilani BBC, ktery se bude v nedeli 8. brezna vysilat zive. Posluchaci z celeho sveta budou moci telefonovat do Londyna a prostrednictvim tlumocnika hovorit s V. Havlem na zamku v Lanech. Telefonaty na londynske cislo 004 200 4410 budou 8. brezna mezi 13. a 15. hodinou zdarma. Volajici ma oznamit sve telefonni cislo a sdelit strucnou a vystiznou otazku. Lze se ptat cesky, slovensky a anglicky. Lustrace Jana Kavana V utery 25. unora predlozil parlamentni komisi pozitivne lustrovany poslanec FS Jan Kavan osvedceni z federalniho ministerstva vnitra, podle nehoz neni evidovan ve smyslu lustracniho zakona. Ve ctvrtek 27. unora pak federalni ministr vnitra Jan Langos platnost osvedceni odvolal. Prohlasil, ze Jan Kavan dostane osvedceni nove, nebot je evidovan v registrech Statni Bezpecnosti. Ministr Langos oznacil celou zalezitost za politovanihodnou a odvolal vedouciho prislusneho pracoviste. Mlada fronta Dnes v komentari poznamenala, ze chyba u Jana Kavana- nejen proto, ze jeho lustracni pripad je mezinarodne znam - omluvitelna neni. A existoval-li po prijeti lustracniho zakona nejaky zaruceny zpusob, jak zpochybnit lustrace a zdiskreditovat jejich vysledky pred verejnosti, FMV jej " pripadem Kavan " nalezlo a profesionalne predvedlo, pokracuje komentar. Federalni ministerstvo vnitra totiz bude znovu proverovat vsechna dosud vydana negativni osvedceni. Pruzkum verejneho mineni Celych 54 % populace Ceskoslovenska povazuje otazku lustraci za nepodstatnou, 11% se neumi rozhodnout, zda dulezita je ci neni, a jen 35 % lidi poklada lustrace za problem, ktery je nutno okamzite resit. Vyplyva to ze zpravy Institutu pro vyzkum verejneho mineni, kterou prinesla patecni Mlada fornta Dnes. Za nejpalcivejsi problemy povazuji obcane kriminalitu, ekonomickou reformu, nezamestnanost a pokles zivotni urovne (mezi 97 a 93 % dotazanych), nasleduji ekologicka situace a zemedelstvi (mirne pod 90%) Pokud jde o podporu politickym stranam, v Ceske republice je stale na spici Klausova ODS (Obcanska demokraticka strana) s 22 procenty. Nasleduji ji levicove strany : socialni demokracie (10%), komuniste (9%) a Liberalne socialni unie (7%). 26 % obcanu neni dosud rozhodnuto. Na Slovensku vede jednoznacne strana expremiera Meciara Hnuti za demokraticke Slovensko s 31 procenty hlasu. Nasleduje Krestanskodemokraticke hnuti stavajiciho premiera Carnogurskeho se 14 %, Slovenska narodni strana s 12 % a slovensti komuniste Strana demokraticke levice s 9 %. Pravda je uprostred Puvodni rozhovor o pravu a moralce s prof. Kristufkem V minulych tydnech usporadal na pravnicke fakulte univerzity Karlovy v Praze nekolik prednasek z teorie prava prof. Kristufek z Univerzity of Colorado. Vyuzili jsme jeho pobytu v Ceskoslovensku a pozadali ho o vysvetleni nekterych pravnich pojmu, ktere jsou na nasi politicke scene silne frekventovane. Carolina : Pravni stat se stal po listopadu 89 jednim z hlavnich cilu ceskoslovenske spolecnosti. Jak byste charakterizoval pravni stat? Odpoved : Tento vyraz vznikl v minulosti v souvislosti s rozdelenim moci na zakonodarnou, vykonnou a soudni. V pravnim state jsou tyto slozky v rovnovaze, navzajem se kontroluji. Vsechny subjekty prava i statni instituce jsou povinne respektovat zakony. Zaroven ma kazdy obcan pravo podilet se na jejich tvorbe. Pravni stat je ten, ve kterem je kazdy vcetne reprezentantu verejne moci podrizen temuz pravnimu radu. Monolitni politicky system, ve kterem chybi delba a kontrola verejne moci, tedy nemuze predpoklady pravniho statu v modernim slova smyslu plnit. Carolina : V soucasnosti se lide stale casteji dozaduji pravni napravy krivd zpusobenych minulym rezimem. Casto vsak jde spise o zalezitosti moralni. Jaky je vubec vztah mezi moralkou a pravem ? Odpoved : Na toto tema bylo napsano monoho knih, a proto je tezke vyjadrit se v nekolika vetach. Pravo by melo odpovidat urcitemu etickemu systemu, ale kdybychom ho ucinili na nem zcela zavislym, ohrozujeme jeho jistotu. Pravo plne podrizene moralce, takove je krajni stanovisko prirozenopravni teorie. Pravo na moralce zcela nezavisle je krajnim stanoviskem pravniho pozitivismu. Pravda je nekde uprostred. Mezi pravem a moralkou je tudiz uzky vztah a pravni interpretace se moralniho soudu casto primo dovolava. Nemuzeme vsak pravo s moralkou ztotoznovat a negovat pravni predpisy ve jmenu subjektivni prirozenopravni (moralni) predstavy. Rozhovor pripravil Jakub Camrda ---------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Zajemci o tento casopis mohou na nasi adresu zaslat e-mail zpravu, oznacenou jako "Carolina/Cs: Subscription" pro ceskou verzi, "Carolina/Eng: Subscription" pro anglickou versi. Nahrazeni slova "Subscription" slovem "Unsubscription" znamena odhlaseni. Tydennik posilame zdarma. Prispevky pripominky a dopisy jsou vitany.