25. listopadu 2021, Carolina č. 1003

události od 10. do 24. listopadu


Z domova

Pandemie nadále sílí, vláda zvažuje povinné očkování pro vybrané profese

Denní počty prokázaných případů onemocnění covid-19 v Česku nadále stoupají. V úterý 23. listopadu laboratoře odhalily 25 864 pozitivních testů, což je dosavadní denní maximum od začátku pandemie. Počet hospitalizovaných je nejvyšší od poloviny dubna, v současné chvíli se jedná o více než 5 600 lidí, z nichž 799 je ve vážném stavu. Nejhorší situace nadále panuje na Moravě a ve Slezsku.

Od pondělí platí nová přísnější opatření, která umožňují návštěvu restaurací, kulturních akcí či využívání služeb pouze očkovaným a lidem s prodělaným onemocněním covid-19. Vrací se i povinné testování ve firmách, neočkovaní zaměstnanci se musejí testovat jednou za týden. Plošné testování se týká i školství, žáci základních i středních škol se (s výjimkou naočkovaných a těch s prodělaným covidem) musí každé pondělí prokázat negativním antigenním testem.

V současné chvíli je v Česku 58,4 % plně naočkovaných občanů, což ho řadí na spodní příčky mezi evropskými zeměmi. Vládní rada pro zdravotní rizika se proto rozhodla podpořit povinné očkování pro občany starší 60 let a kabinet zároveň začal jednat i o povinném očkování pro profese záchranného integrovaného systému a pracovníky sociálních služeb, konečné stanovisko má ministerstvo zdravotnictví předložit příští týden.

Budoucí vládní pětikoalice Spolu s PirSTAN představila svou koncepci pro řízení státu v pandemii na tiskové konferenci ve středu 24. listopadu.

V plánu má novelu pandemického zákona i rozšíření pravomocí pro ředitele škol. Budoucí premiér Petr Fiala (ODS) současně deklaroval, že příští vláda nebude plošně uzavírat školy. Nový kabinet podpoří zkrácení intervalu mezi druhým a třetím očkování z šesti na pět měsíců a zároveň i opětovné zavedení systému O–T–N. Dle Vlastimila Válka by se za určitých podmínek mohla jako osvědčení o bezinfekčnosti využívat i hladina protilátek. Budoucí ministr zdravotnictví vyjádřil odmítavý postoj k povinnému očkování, avšak připustil, že pokud vznesou požadavek na vakcinaci samy profesní organizace, stát jim vyhoví.

Po uzávěrce: Vláda v demisi vyhlásila od pátku 26. listopadu nouzový stav.

Magdalena Kulasová

Piráti odhlasovali vládní působení, prezident nechce jmenovat jednoho ministra

V internetovém pirátském fóru se pro vstup do vlády vyslovilo 82,1 % členů, výsledky strana oznámila v pondělí 15. listopadu. Celkově hlasovalo 1082 členů z 1193, což je 90,7 %. Piráti byli poslední stranou, která schvalovala vládní účast. Také nejobávanější, jelikož je jediná z koalice, které tento krok schvaluje celá členská základna. V den začátku hlasování Jakub Michálek zrušil svou kandidaturu na ministra pro legislativu, důvodem byla obava spolustraníků z kumulace funkce poslance a ministra.

V pátek 26. listopadu jmenuje prezident Miloš Zeman Petra Fialu (ODS) premiérem. Při schůzce v nemocnici 17. listopadu mu Fiala představil kandidáty na ministry. Zeman se během následujících dnů setká se všemi kandidáty a poté bude s Fialou řešit případné neshody. Odmítá totiž jmenovat jednoho člena vlády, jméno ale veřejnosti ani jeden neřekli.

Nejvíce se spekuluje o pirátském kandidátovi na ministra zahraničních věcí Janu Lipavském, sporný kandidát by mohl být Mikuláš Bek za STAN, který byl navržen na ministra pro evropské záležitosti. Nahrazení nominanta ale Fiala odmítá. „Návrh ministrů považuji za kvalitní a neuvažuji o tom, že bych ho nějak měnil,“ uvedl pro ČT po schůzce s prezidentem.

Na „vetování“ ministerského kandidáta dle ostatních politiků, ale i ústavních právníků Zeman nemá zákonné kompetence. „Pokud tomu nebrání nějaká jasná právní překážka, například že by ten navržený měl soudně zakázáno vykonávat funkce ve veřejné správě, prezident je povinen návrhu předsedy vlády vyhovět,“ řekl Deníku N ústavní právník Marek Antoš. Ve chvíli, kdy prezident nejmenuje jednoho člena vlády, nejmenuje vládu jako celek.

Šimon Muška

Vondráček ani Okamura neuspěli, Sněmovna se nezabývala ani opozičními návrhy

V úterý 23. listopadu se ke své druhé schůzi sešla nově ustavená Poslanecká sněmovna. Jejím programem byly sliby poslanců a poslankyň, kteří se neúčastnili první schůze, volba posledního místopředsedy a ustavení výborů.

Hned po zahájení složili slib do rukou předsedkyně komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) dva poslanci a tři poslankyně. V následující rozpravě o programu schůze se jako první ujal slova předseda SPD Tomio Okamura a ve svém zhruba půlhodinovém projevu ostře kritizoval vládní opatření proti šíření koronaviru. Jeho návrh na zařazení bodu k projednání však neprošel. Poslanci za ANO poté chtěli projednat, zda může mít poslanecký klub Pirátů pouze čtyři členy, ani tento bod však nebyl zařazen.

Volba šestého místopředsedy, která byla poprvé, 10. listopadu, bezvýsledná, se stala hned po schválení programu prvním bodem jednání. O post se znovu ucházeli Radek Vondráček (ANO) a Tomio Okamura (SPD). Neuspěli, protože v prvním ani druhém kole nehlasoval dostatečný počet poslanců. Sněmovna tak bude zatím mít pouze pět místopředsedů.

Vicepremiér a místopředseda poslaneckého klubu ANO Karel Havlíček se pro Carolinu vyjádřil, že hnutí opětovné nominace Radka Vondráčka i přes neúspěch nelituje, neboť se jedná o výborného kandidáta, na kterém se klub jednoznačně shodl. Předseda pirátského klubu Jakub Michálek za nominací vidí gesto, že „hnutí ANO se nehodlá podvolovat sněmovní většině“.

Po zbytek jednání pak poslanci postupně zřizovali výbory a komise. Schůze bude pokračovat v pátek 26. listopadu volbou předsedů a členů komisí a výborů.

Z Poslanecké sněmovny Matěj Skuhravý

Prezidentka Čaputová převzala v Senátu medaili. V nemocnici navštívila Zemana

V předsváteční úterý 16. listopadu zavítala do Prahy prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová. Den před 32. výročím sametové revoluce ji předseda Senátu Miloš Vystrčil ocenil stříbrnou pamětní medailí. Při slavnostní příležitosti prezidentka poctila svou návštěvou hlavu státu a symbolicky zapálila svíčku na Národní třídě.

Po příletu prezidentku Čaputovou přijal Miloš Zeman ve svém nemocničním pokoji. „Dovolím si říct, že pan prezident velmi symbolicky vystihl návštěvu, že to je návštěva dvou přátel jako hlav států, která symbolizuje i velmi blízký a přátelský vztah našich národů,“ citovala po setkání Čaputovou ČTK. S přáním brzkého uzdravení obdržel Zeman od prezidentky zároveň i med a balík čajů.

Ve večerních hodinách Čaputová převzala stříbrnou medaili od Miloše Vystrčila, na jehož pozvání do České republiky přicestovala. Slavnostní ceremoniál proběhl v prostorách horní komory parlamentu, kde se následně konala i debata se studenty. Nejvyšší ocenění Senátu si Zuzana Čaputová zasloužila za mimořádnou péči o svobodu, pravdu, politickou kulturu a vládu práva. Po převzetí medaile prezidentka vyzdvihla, že mezilidská důvěra a soudržnost společnosti jsou esenciálními prvky demokracie.

Na závěr své návštěvy zamířila na Národní třídu, kde květinami a svíčkou uctila památku sametové revoluce. Právě do centra Prahy přišlo prezidentku podpořit mnoho občanů, nespočet kolemjdoucích jí pak děkoval za slušnost a naději.

Joana Majidová

Česko oslavilo 17. listopad. Národní třída se proměnila v galerii

Po loňské covidové pauze se Národní třída letos opět stala hlavním centrem oslav 17. listopadu. Celý den se zde konala pouliční akce Korzo Národní, pořádaná spolkem Díky, že můžem. Tento rok byla pojata jako galerie rozprostřená po celé ulici. Na návštěvníky čekaly výstavy, světelné i audiovizuální instalace, debaty, přednášky a další. V 17:11 pak v podání Jany Kirschner zazněla Modlitba pro Martu, během níž se symbolicky rozsvítilo přes 70 budov v republice národními barvami.

Akce letos nesla podtitul Svoboda volby?. „Ptáme se, jestli máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná. Snažíme se poukázat na to, že se přenášíme z původního konceptu bujarých oslav k většímu zamyšlení se,“ uvedl pro Aktuálně.cz ředitel Korza Národní Jan Hlaváček.

I když už se akce, narozdíl od předešlého roku, nemusela celá přesouvat do online prostředí, program byl i letos kvůli špatné epidemické situaci výrazně upraven. Organizátoři ho připravili tak, aby se lidé příliš neshlukovali, zčásti se opět vysílal online, na diváky nečekala žádná pódia a respirátor byl nutností. Lidé, kteří se nemohli nebo nechtěli dostavit k pietnímu místu osobně, měli, stejně jako loni, možnost zapálit svíčku přes webové stránky, prostřednictvím dobrovolníků.

Z představeného programu stojí za zmínku například projekce Podobnosti, která srovnávala totalitní režim u nás se současnou situací v Bělorusku nebo promítání debaty z českého pavilonu EXPO 2020 v Dubaji. „Věřím, že jsme Korzo Národní připravili tak, že i v této stále náročné době měli lidé spoustu možností, jak důstojně oslavit a uctít 17. listopad,“ pronesla na závěr akce Lucie Bílíková z Díky, že můžem.

Z Národní třídy Anežka Bohmanová

Při pietě u Hlávkovy koleje popřel Klaus zásluhy studentů a disidentů o pád režimu

Jedna z připomínek obětí nacistické perzekuce českých vysokoškoláků ze 17. listopadu 1939 a začátku sametové revoluce v roce 1989 se již pravidelně konala u Hlávkovy koleje v Praze 2. Akci pořádá nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu a Studentskou komorou Rady vysokých škol.

V 9 hodin ráno zahájil pietní akt pěvecký sbor písní Ktož sú boží bojovníci. Následovaly proslovy, které započaly vystoupením předsedy Nadání profesora Václava Pavlíčka. Jako další promluvil bývalý prezident ČR Václav Klaus, který je kritikem opatření proti šíření koronaviru „My, ke kterým 17. listopad 1939 dodnes nepřestal naléhavě promlouvat, my, kteří jsme aktivně prožili události listopadu 1989, začínáme mít obavu, že se navracejí časy, o nichž jsme si mysleli, že se už nikdy vrátit nemohou.“ Řekl také, že pád komunismu měl globální charakter, že komunismus neporazili ani naši studenti, ani naši disidenti, zhroutil se jako každý podobný namyšlený pokus násilím potlačit lidskou svobodu.

Dále dostali slovo místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu Rudolf Wittenberg, prorektor ČVUT Radek Holý, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník.

Na položení věnců navázal průvod do Žitné ulice na tradiční pietní akt u pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka, kteří byli oběťmi střelby při demonstraci v roce 1939. Průvod pak pokračoval na Albertov, odkud před 32 lety vyšel studentský průvod do centra Prahy.

Z centra Prahy Veronika Valková

Milion chvilek pro demokracii vystoupil s novou iniciativou

Na Staroměstském náměstí se k výročí oslav 17. listopadu sešli příznivci Milionu chvilek pro demokracii. Na rozdíl od předešlých akcí tohoto hnutí se tentokrát nedemonstrovalo, ale vzpomínalo se na události spojené se 17. listopadem. Představitelé spolku současně představili iniciativu určenou k nejbližší volbě hlavy státu.

„Potřebujeme prezidenta, který bude vykonávat svůj úřad v souladu s jeho nejlepšími tradicemi a ústavou a bude dbát víc o veřejný zájem než o svůj vlastní, který bude důsledně hájit podmínky pro svobodný a důstojný život každého občana a budoucích generací a který bude společnost spojovat, ne rozdělovat,“ stojí v úvodu petice, kterou prezentovali Benjamin Roll, Marie Jahodová, Jiří Jakub Zevl, a Hanka Strašáková.

Na akci také vystoupili hosté z politické i kulturní sféry. Bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart mluvil o roce 1989 a jeho hodnotách. Chartistka a psychoterapeutka Věra Roubalová měla proslov o strachu, který pro ni v posledních letech reprezentují zejména postoje části společnosti a některých politiků k migraci, klimatické krizi a chudobě. Apelovala tak na nastupující vládu, aby tyto problémy řešila zodpovědně.

Jako poslední vystoupil bývalý kandidát na slovenského prezidenta Robert Mistrík. Jeho projev přiblížil pozadí tamních voleb a rozhodnutí, že ustoupil jiné adeptce a pozdější vítězce Zuzaně Čaputové. Akci poté zakončila česká hymna v podání zpěvačky Anety Langerové.

Kryštof Jiřík

Univerzita Karlova představila studijní nabídku pro nadcházející akademický rok

Simulaci soudního jednání, pokusy s dusíkem nebo základy první pomoci. I to mohli 13. listopadu v budově Právnické fakulty vidět zájemci o studium na Karlově univerzitě v rámci akce Na Karlovku. Své studijní obory zde představilo všech 17 fakult a o životě na vysoké škole mohli uchazeči debatovat se zástupci studentů.

Od 10 hodin přednášeli současně ve dvou sálech zástupci přírodovědeckých, lékařských a společenskovědních fakult. Přibližovali náplň oborů, které lze na UK studovat, kritéria pro přijetí a statistiky z minulých let. Univerzita seznámila uchazeče i s možností vycestovat do zahraničí v rámci studia, se studentskými spolky nebo službami pro zdravotně nebo ekonomicky znevýhodněné.

Studenti si připravili bohatý doprovodný program. Návštěvníci si vyzkoušeli chirurgické šití, práci s technikou v mobilním televizním studiu, správné ošetření zranění nebo speciální brýle simulující vliv alkoholu na zrak. Dozvěděli se také více informací o cyklu vody v krajině, fungování EKG a správné dentální hygieně.

Na otázky týkající se přijímacích zkoušek, průběhu a náročnosti studia, ale i mimoškolních aktivit odpovídali studenti u stánků každé z fakult. „Zájem o reprezentaci mezi studenty určitě je. Fakulta nám nabízí i jiné pracovní příležitosti a brigády. Konkrétně u nás se každý druhý dotaz týká studia psychologie, protože přijímačky právě na tento obor jsou jedny z nejnáročnějších,“ říká Marek, student Filozofické fakulty.

Fakulty v následujících měsících uspořádají samostatné dny otevřených dveří, kde budou mít jednotlivé obory víc prostoru. I tentokrát se některé z nich uskuteční pouze online. Zájemci, kteří neměli možnost zúčastnit se akce osobně, sledovali přednášky online díky živému vysílání na YouTube, kde je stále dostupný i záznam. Se všemi fakultami se středoškoláci můžou seznámit ještě na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Brně od 23. do 26. listopadu. Přihlášky univerzita přijímá do 28. února, respektive do 31. března 2022.

Z akce Na Karlovku Anna Kubatová

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Slovenské zdravotnictví na hraně kolapsu. Potřebujeme lockdown, vyzývá Čaputová

Humanitární katastrofa. Pojem, který na Slovensku může nabýt reálných obrysů. V pondělí se počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19 přiblížil hranici 3200 osob. Úřady již dříve avizovaly, že pokud by došlo k jejímu překročení, zdravotnictví se zhroutí. Situaci zhoršuje také alarmující nedostatek personálu.

K celostátní uzávěře, která by situaci mohla zklidnit, vyzvala během emotivního prohlášení po návštěvě jedné z bratislavských nemocnic slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Prohráváme boj s covidem, a to zejména v tom smyslu, že jsme nejhorší na světě v počtu nově nakažených lidí na milion obyvatel. Potřebujeme omezit mobilitu, potřebujeme lockdown,“ prohlásila a zároveň také dodala, že podle vyjádření odborníků by se mělo omezení mobility dotknout všech občanů, očkovaných i neočkovaných. Vakcínu proti covidu má na Slovensku pouhých 47 % obyvatel, což je za průměrem EU.

„To, co potřebujeme, je přestat šířit bludy a tlachat o covidu a poslouchat odborníky,“ vyzvala Čaputová a na závěr svého vystoupení poděkovala zdravotníkům, kteří se navzdory své snaze musí potýkat i s výhružkami a nenávistí.

Po uzávěrce: Ve středu 24. listopadu se kvůli kritické situaci sešla vláda a schválila dvoutýdenní lockdown. Výuka ve školách by měla pokračovat.

Lukáš Cigánek

Ekonomika

Statistiky ČSÚ ukazují kompetence Čechů na internetu

Česko si mezi zeměmi EU nevede v používání internetu špatně. Ač se v plošném výzkumu osob používajících v roce 2020 internet umístilo na 15. místě z 27, nad průměrem se drží například v užívání internetového bankovnictví či online nakupování (v obou případech 9. místo).

Internetové připojení má letos 83 % českých domácností, což je o 10 % více než v roce 2015. Počítač vlastní 79 % domácností, o 6 % víc než před šesti lety. Data prezentoval Český statistický úřad na tiskové konferenci v úterý 23. listopadu.

Velký úspěch zažilo nakupování na internetu, kdy si více než polovina dospělých (57 %) zakoupila něco online. Nejčastěji se jednalo o oblečení, s internetovým nakupováním výrazně vzrostl jeho meziroční prodej. Podobný trend zaznamenal ČSÚ u nákupu jídel z restaurací, které si v letošním druhém čtvrtletí objednala pětina dospělých. Lidé se také naučili platit za streamovací platformy, ať už video či audio.

Podle statistik nejvíce využívají internet osoby od 16 do 54 let, jejichž čísla se pohybují od 99 % po 96 %. Největší skok však od roku 2010 zažily skupiny starších osob. Skupina nad 75 let zažila skok z pouhých 5 % na 23 % internetových uživatelů. 78 % z nich si na internetu za rok 2021 vyhledávalo informace o zdraví. Se stále trvající pandemií lze také sledovat značný růst v online vzdělávání. Největší zkušenost s ním mají vysokoškoláci, a to 44 % z nich.

Z tiskové konference Anna Tereza Kristóf

Kultura

Zemřel Miroslav Žbirka, legenda slovenské populární hudby

Ve věku 69 let zemřel legendární slovenský zpěvák, kytarista a skladatel Miroslav Žbirka. Podle informací médií ležel už měsíc v nemocnici a podlehl komplikovanému zápalu plic.

„Správy o mojej smrti sú pravdivé, to by řekl Meky, kdyby žil,“ objevilo se ve středu 10. listopadu na oficiálním facebookovém a instagramovém profilu slovenského umělce. Sám před měsícem informoval fanoušky, že je v nemocnici na infuzích. „Přátelé, dostihl mě nějaký bacil,“ napsal tehdy na Facebook. „Posílejte energii, budu ji potřebovat.“

Meky, jak se hudebníkovi přezdívalo, byl mimo jiné autorem písní Biely kvet, Balada o poľných vtákoch, Atlantida, 22 dní, Prvá nebo Čo bolí, to prebolí a patřil k největším legendám populární hudby. Protože jeho matka byla Angličanka a otec Slovák, často zpíval v obou jazycích. Kariéru odstartoval vítězstvím na Bratislavské lyře v roce 1977 se skladbou Úsmev. Byl prvním Slovákem, který získal Zlatého slavíka, a po Waldemaru Matuškovi druhým, kdo porazil Karla Gotta.

Zpráva o úmrtí slovenské legendy vyvolala spoustu emotivních reakcí na Slovensku i v Česku. Soustrast rodině i obdiv Žbirkovi vyjádřili fanoušci, umělci, politici i kolegové na sociálních sítích nebo v rozhovorech pro média. „S Mekym odešla část mého mládí, část mojí osobnosti... Odešel vzácný člověk a je mi to nesmírně líto,“ řekl pro Seznam Zprávy bývalý slovenský prezident Andrej Kiska. „Nejdřív jsem myslel, že je to jeden z jeho vtipů. Měl jsem ho moc rád… Dovolte mi vyslovit upřímnou soustrast rodině a blízkým. Děkujeme za všechno, Miro,“ napsal na Twitter český premiér Andrej Babiš.

Žbirka oslovoval všechny bez rozdílu věku. K jeho smrti se vyjadřovali i mladí. „Tohle strašně bolí… Geniální songwriter, úžasný člověk plný pokory, absolutní legenda,” napsal zpěvák a herec Adam Mišík na Twitteru. „Je mi ctí, že jsem tě mohl poznat, poslouchat tě mluvit o hudbě i životě celkově.“

Anna Pálová

Konec jedné éry: zlatými Slavíky se poprvé stali Ewa Farna, Marek Ztracený a Mirai

Český slavík se vrátil. Čtyřletou odmlkou symbolicky uzavřel zlaté voliéry Lucie Bílé a předloni zesnulého Karla Gotta. Vystupující uctili jeho památku i vzpomenuli na Miroslava Žbirku a Hanu Hegerovou. Výsledky vyhlášené v pátek 19. listopadu však v médiích i na sítích zastínila diskuse, která se rozproudila po proslovu Karla Janečka, jenž anketu vzkřísil.

Zpěvačkou roku se stala Ewa Farna. V děkovné řeči vzpomněla na prvního slavíka, kterého obdržela před patnácti lety jako Objev roku. Poprvé předčila Lucii Bílou, která po letech na zlaté příčce skončila na místě druhém. „Tohle stříbro má pro mě hodnotu zlata,” reagovala. Bronz převzala Eva Burešová, která později písní Lásko má vzdala hold letos zesnulé Haně Hegerové.

V kategorii Zpěvák roku zvítězil Marek Ztracený, který tak převzal první místo po Karlu Gottovi. Ocenění mu symbolicky předávala Ivana Gottová. V proslovu připomněla manželovy kvality, které za jeho celoživotním úspěchem stály. Za Ztraceným se umístili písničkář Jan Pokorný, vystupující pod jménem Pokáč, a frontman kapely Kryštof, Richard Krajčo. Ztracenému patří i absolutní prvenství s celkovým počtem 48 048 hlasů. Kapelou roku se stalo uskupení Mirai v čele s Miraiem Navrátilem. Druhou příčku obsadil Kryštof následovaný Kabáty s bronzovým oceněním.

Rozpačitou reakci publika vzbudil proslov rappera Martina Pohla, který v kategorii Hip hop & rap obsadil pod pseudonymem Řezník první místo.

Podle něj tato ocenění nemohou odrážet realitu. „Tohle je takový žebříček toho, co poslouchají ženské 50 až 60 plus. U nás jsou šikovní progresivní umělci, ale ti v tomhle sále nesedí.“ Jeho kritiku rázně odmítla zpěvačka Monika Bagárová. Ještě větší emoce rozpoutal Karel Janeček, hrdý partner letošního Českého slavíka, který se ostře vymezil proti očkování dětí a protiepidemickým opatřením celkově. Distancovala se od něj televize Nova jako generální partner i nadační fond Neuron, jehož je Janeček zakladatelem a podporovatelem.

Z Hudebního divadla Karlín Aneta Zelenková

Padělky vystavené v Národní galerii? To je nová expozice Falza? Falza!

Žádný Da Vinci, Vermeer nebo Kupka, nýbrž podvrhy z rukou jejich imitátorů. Národní galerie Praha představuje české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. století až do poloviny 20. století. Výstava je k vidění ve Šternberském paláci na Hradčanech a potrvá až do 1. května příštího roku. Ve vybraných termínech se návštěvníci v bohatém doprovodném programu dozvědí, jaký je rozdíl mezi falzem, kopií a replikou. Ne všechny napodobeniny totiž vznikly se špatným úmyslem.

Expozice dále odhaluje, jak se samotné padělky poznávají, a to při spolupráci restaurátora, historika umění a chemika. Ukazuje falza středověkých obrazů, soch a tušových maleb. V některých případech dokonce nabízí i jejich srovnání s originálem. NGP použila falešná díla ze svých sbírek, která jí připadla po válečné konfiskaci či je dokonce sama koupila. Zlatým hřebem expozice je vrcholný kousek Cizoložnice před Kristem slavného padělatele Hana van Meegerena, který se dokonce dostal do sbírky Hermanna Göringa, druhého muže třetí říše.

Kurátorkou výstavy je Olga Kotková, která se k morálnímu aspektu ukazování padělků vyjádřila na tiskové konferenci: „Falza ke sběratelství patří a NGP to chce přiznat.” Navíc často dostávala otázky, kde a zda jsou vůbec k vidění. Ředitelka Alicja Knast zase zmínila, že tento projekt je výsledkem mezioborové a zahraniční spolupráce a přidala zajímavost, že výstavní paneláž je vytvořená z recyklovatelných materiálů, což ji činí šetrnou k životnímu prostředí.

Z tiskové konference Jana Fortuníková

Někdy se stačí jen nadechnout: devátá Noc divadel nesla podtitul Fresh air

Třetí listopadová sobota už tradičně patřila Noci divadel. Největší divadelní svátek je součástí evropského projektu European Theatre Night a kreativně prezentuje divadlo v České republice od roku 2013. Devátý ročník festivalu nabídl představení, noční prohlídky nebo diskuse s tvůrci. Akci pravidelně organizuje Institut umění – Divadelní ústav, jehož cílem je podpora kulturních pracovníků a umělců na národní i mezinárodní scéně.

Každý ročník této události je jedinečný svou tematikou. Poslední reálný festival (loňský rok se divadla otevřela pro diváky pouze prostřednictvím online platforem) s podtitulem Divadlo a svoboda se uskutečnil v předvečer 30. výročí sametové revoluce a nabídl například diskuse s pamětníky společenských a politických změn po roce 1989.

Letošní Noc divadel nesla podtitul Fresh air. Divadla představila čerstvé novinky, novátorské přístupy nebo reflexi pandemické situace, která kulturu významně zasáhla. „Motto Fresh Air jsme zvolili v naději, že na podzim 2021 bude skutečně možné se znovu a pořádně zhluboka nadechnout a užít si Noc divadel tak, jak jsme byli zvyklí v době předcovidové,“ uvedla pro tiskový servis Institutu umění – Divadelního ústavu Martina Pecková Černá.

Divadelní scéna se pro návštěvníky letos otevřela celkem v 28 městech. Zapojilo se například Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, činohra Národního divadla v Brně nebo ostravské Divadlo loutek. České kulturní instituce společně vytvořily barvitý program, který nezapomněl ani na dětské návštěvníky.

Nově také vyšla publikace s názvem Divadlo dnem i nocí, která čtenářům nabízí ohlédnutí za předchozími ročníky Noci divadel v České republice. Zobrazuje výjimečné programy a zážitky, popisuje nejaktivnější města a přináší velké množství fotografií, které přibližují atmosféru největšího divadelního festivalu v Evropě.

Anna Riebauerová

Mladé operní hvězdy po dvou letech zazářily v Karlových Varech

Po loňské odmlce se opět konala Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka. Trvala od 5. listopadu a v pátek 12. vyvrcholila závěrečným koncertem oceněných účastníků. V kategorii Junior zvítězili Ruska Jekaterina Krovateva a Čech Daniel Kfelíř. První cenu Opery si odnesli Diana Orlanova také z Ruské federace a Hongyu Chen z Číny, který se zároveň stal absolutním vítězem. Koncert se odehrál v Karlovarském městském divadle a pěvce doprovodil Karlovarský symfonický orchestr s dirigentem Jiřím Štruncem.

Soutěž pořádá každoročně Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka pro mladé operní zpěváky do 35 let. Na letošní 55. ročník se jich přihlásilo 97 z 15 zemí. Soutěžící věnují zvláštní pozornost zejména dílům Antonína Dvořáka a jejich výkony hodnotí jedenáctičlenná porota v hlavních kategoriích Junior, Opera a Píseň.

Závěrečným koncertem, který byl spojený s udílením cen, prováděl Alois Ježek, ředitel Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka. Šlo o hlavní ceny s finančním ohodnocením, ale také přibližně o dvacet zvláštních cen operních scén včetně národních divadel, symfonických orchestrů, hudebních festivalů, společností, měst a osobností. Jedním z předávajících byl i čtvrtý pravnuk samotného skladatele Antonína Dvořáka.

Ze závěrečného koncertu Jana Přistoupilová

Sport

Výhra nad Estonskem Čechům k nasazení do play off nepomohla

Česká fotbalová reprezentace zvládla v podvečer 16. listopadu poslední zápas kvalifikační skupiny E o mistrovství světa. Hráči si poradili s Estonskem a zvítězili 2:0 díky gólům Jakuba Brabce a Jana Sýkory z druhého poločasu. Tým i přes vítězství obsadil ve skupině až 3. místo za Belgií a Walesem, které v posledním zápase remizovaly 1:1. Už od víkendu ale bylo jisté, že se Česko dostane na březnové play off o světový šampionát v Kataru jako jeden ze dvou vítězů Ligy národů.

Svěřenci Jaroslava Šilhavého vstupovali do utkání po přípravném zápase s Kuvajtem, který vyhráli 7:0. Úterní duel na pražské Letné gólově tak bohatý nebyl, domácím se nedařilo překonat estonskou defenzivu. Do první větší šance se dostali až v 17. minutě, kdy Peškův pokus zneškodnil brankář Igonen. O deset minut později ho vyzkoušel střelou z úhlu Vydra. Ve 28. minutě musel český realizační tým sáhnout po prvním střídání. Ze hry odešel Jakub Pešek vinou svalového zranění. Nahradil ho plzeňský záložník Jan Sýkora. Největší šanci v prvním poločase měl právě střídající hráč, Coufalův centr usměrnil těsně nad branku.

V 59. minutě se po rohovém kopu a Sadílkově centru míč odrazil k Brabcovi a ten poslal Česko do vedení 1:0. Estonci postupně přidali a v 83. minutě se dostali blízko k vyrovnání, avšak Zenjovovu střelu z otočky dokázal vyrazit brankář Vaclík. O dvě minuty později zápas definitivně rozhodl Sýkora. Po chybě estonské obrany Kopic přihrál do běhu plzeňskému záložníkovi, který nekompromisně zakončil. „Mohlo tam být lepší řešení věcí v útočné fázi, mohli jsme vstřelit více branek, ale alespoň jsme urvali vítězství 2:0. Myslím, že jsme to zvládli se ctí,“ citovala ČTK asistenta trenéra Jiřího Chytrého, který vedl mužstvo místo nemocného Šilhavého.

Výkony v Lize národů zajistily českým reprezentantům play off, které se uskuteční na konci března. Česko je jedním z šesti nenasazených týmů a jeho soupeřem v semifinále může být Portugalsko, Rusko, Švédsko, Skotsko, Itálie či Wales. Zápas se odehraje na stadionu nasazeného celku. „Osobně bych preferoval, kdybychom znovu dostali Wales, nebo Skotsko. Máme s nimi zkušenost, i tu pozitivní, že bychom to mohli zvládnout,“ citoval Chytrého server Aktuálně.cz. Tři větve po čtyřech týmech se losují 26. listopadu v Curychu.

Konečné pořadí ve skupině E

1. Belgie 20 b, 2. Wales 15, 3. Česká republika 14, 4. Estonsko 4, 5. Bělorusko 3

Marie Magdaléna Landsmannová

Tenistky Krejčíková se Siniakovou vyhrály Turnaj mistryň

České tenistky Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková korunovaly báječný rok dalším cenným triumfem. Po úspěchu na grandslamovém Roland Garros v Paříži a na olympijských hrách v Tokiu ovládly čtyřhru i na Turnaji mistryň v mexické Guadalajaře. V singlu vybojovala pro Španělsko první vítězství Garbiñe Muguruzaová.

Siniaková s Krejčíkovou vyhrály se ztrátou jediného setu skupinu a zajistily si postup do semifinále, kde porazily americko-nizozemský pár Melichar-Martinezová a Schuursová. Ve finále zdolaly dvojici Hsiehová, Mertensová 6:3 a 6:4 a staly se prvním českým párem, který ovládl Turnaj mistryň. „Chtěla bych moc poděkovat Báře, která má za sebou úžasnou sezonu,“ uvedla Siniaková, která končí sezonu jako deblová světová jednička. „Hru s tebou si užívám a jsem ráda, že se nám i po tak dlouhé době stále daří,“ děkovala Krejčíková.

Krejčíková skvělými výkony ve čtyřhře zaháněla zklamání z neúspěchů ve dvouhře, kde skončila v základní skupině stejně jako Karolína Plíšková. Ta nejprve v třísetové bitvě udolala Španělku Muguruzaovou, naopak Krejčíkové se tolik nedařilo a v úvodním zápase podlehla Estonce Kontaveitové.

Ve druhém hracím kole si české tenistky soupeřky vyměnily. Obě prohrály a před vzájemným zápasem živila výraznější naději na postup pouze Plíšková. Střetnutí českých tenisových es začalo dominancí Krejčíkové, která hned v první sadě uštědřila Plíškové kanára. Ta se ale oklepala a druhý i třetí set vyhrála shodně 6:4. Na semifinále jí však skalp Krejčíkové nestačil.

Daniel Czolko

Počasí

Svatý Martin nepřijel ani letos na bílém koni

Jak už v posledních letech bývá zvykem, ani letos do Česka svatý Martin nepřivezl sníh, ale pouze sychravo. 11. listopadu nás tak na západu republiky provázela nízká oblačnost s ojedinělým mrholením a mlhami. Na východě bylo polojasno až místy jasno. S příchodem sv. Martina se také citelně ochladilo a průměrná denní teplota klesla z 9 na 5 stupňů Celsia. Svatomartinské počasí pokračovalo celý víkend, kdy nás provázela na většině území oblačnost s výjimkami polojasna.

Třetí listopadový týden převažovalo počasí typicky podzimního rázu. Průměrná denní teplota nepřesáhla 10 stupňů. Lidé proto museli na státní svátek 17. listopadu vytáhnout kabáty a šály. Výjimkami v tomto týdnu byly úterý a čtvrtek, kdy na většině území panovalo polojasno. Srážky byly spíše ojedinělé, přičemž nejvíce zapršelo v pátek 19. listopadu, a to v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji.

Ema Dvořáková