Carolina č.830 | CAROLINA - zpravodajský servis studentů žurnalistiky FSV UK

29. května 2013, Carolina č. 830

události od 25. dubna do 29. května

Upozornění

Ve zkouškovém období a o letních prázdninách budeme Carolinu vydávat tradičně jako měsíční souhrn. Uzávěrka je poslední středu v měsíci a číslo vychází vždy den poté – ve čtvrtek.

redakce


Z domova

Květnové státní svátky: levice slavila Svátek práce, prezident pokládal věnce

Prvomájový den oslavily kromě zamilovaných především levicové politické strany. Členové KSČM se jako každý rok shromáždili na Výstavišti v pražských Holešovicích a sociální demokraté zvali své podporovatele také na více než stovku míst v republice.  Ve svých projevech opozice především kritizovala současnou vládu. Do ulic Prahy se také vydali anarchisté.

V neděli 5. května vzdali nejvyšší političtí činitelé hold padlým při bojích o Český rozhlas. Obřadu k výročí pražského povstání, který začal kladením věnců u budovy rozhlasu, se zúčastnili i prezident Miloš Zeman, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová nebo předseda Senátu Milan Štěch.

„Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni," prohlásil Zeman ve svém projevu. Dále vyzval politiky, aby si uvědomili své chyby dříve, než bude nutné nové pražské povstání. Promluvili také ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan či předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

Hlavní oslavy 8. května, Dne vítězství nad fašismem, se tradičně konaly u Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Miloš Zeman, premiér Petr Nečas a další političtí a vojenští představitelé si zde spolu s několika desítkami lidí připomněli 68. výročí konce druhé světové války.

Vojenskou přehlídku zahájila státní hymna. Vojáci na nádvoří přinesli historické armádní prapory a prezident spolu s politiky, zástupci spolků a válečných veteránů položili k památníku věnce. Památku padlých vojáků pak uctili minutou ticha a salvami vypálenými čestnou stráží.

Pietního aktu se zúčastnili i předsedové obou parlamentních komor Miroslava Němcová a Milan Štěch, ministr obrany Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Petr Pavel, kardinál Dominik Duka a, v tuto chvíli již bývalý, pražský primátor Bohuslav Svoboda (TOP 09 vypověděla minulý týden koaliční smlouvu s ODS).

Prezident Zeman v poledne ještě stihl povýšit poprvé za své funkční období vojáky do nových generálských hodností.  Slavnosti konce války se pořádaly i na jiných místech v ČR.

Kristina Roháčková

Prezident Zeman vystoupil před poslanci, představil svoje priority a expertní tým

Prezident Miloš Zeman v úterý 7. května poprvé od svého zvolení navštívil Poslaneckou sněmovnu. Ve zhruba čtyřicetiminutovém projevu hovořil o prioritách a návrzích, které hodlá jako hlava státu prosazovat. V závěru vystoupení zmínil také zahraniční politiku a seznámil poslance se svým expertním týmem.

Hlavní Zemanovou prioritou je boj s korupcí. Poslance znovu vybídl k prosazení zákona o prokázání původu příjmu a majetku, který podporoval už během prezidentské kampaně, a poukázal na to, že podobná norma funguje už řadu let v Německu. Zákon by se měl vztahovat nejen na politiky, ale také na policejní důstojníky, soudce či státní zástupce.

V souvislosti s korupcí pak označil dotace na podporu solárních elektráren za „největší tunel v českých ekonomických dějinách“. A oznámil, že navrhl vznik vyšetřovacího týmu, který podle jeho přesvědčení „může být daleko účinnějším, nebo přinejmenším doplňujícím nástrojem, než je parlamentní vyšetřovací komise, která by postihla solární šílenství a solární barony.“

Druhé priority, snížení nezaměstnanosti, chce Zeman docílit vyšším počtem investic. „Jsou to především investice do lidí, to znamená do zdravotnictví, do školství, do sportu, ale také investice do infrastruktury a bytové výstavby, tedy investice s nejvyšším multiplikačním efektem, investice, které jsou jako jediné schopny rozhýbat hospodářský růst,“ prohlásil Zeman a podpořil zároveň i návrh opoziční ČSSD na progresivní zdanění.

Za poslední prioritu Zeman pokládá změnu volebního zákona. Důvod k ní vidí v personální vyprázdněnosti politických stran. Navrhuje snížit preferenční hranici z pěti na tři procenta a zvýšit počet volebních krajů na 35. Chtěl by také zavést možnost vybírat kandidáty napříč různými kandidátkami, takzvané panašování.

Zeman v projevu upřesnil i podobu svého expertního týmu. Zdůraznil, že nejde o „placené poradce, protože placení poradci, právě proto, že jsou placeni, často souhlasí se svým šéfem jenom proto, aby nepřišli o místo a o plat.“ Členy týmu jsou například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, bývalý ministr financí Jiří Rusnok či expředseda JZD Slušovice František Čuba. V sociálních otázkách bude radit předseda odborové konfederace ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Prezident, který už několik týdnů vede spory s Černínským palácem ohledně jmenování velvyslanců, v závěru řeči znovu zkritizoval ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. „Všimli jste si vůbec, že v Rusku už rok nemáme velvyslance? Pokládáte Rusko za tak nevýznamnou zemi pro naše exportéry, že to považujete za normální? Já jsem panu ministru zahraničí přátelsky nabídl svoji pomoc a je mi líto, že, ač dosud věřím, že se situace změní, nebyla přijata,“ prohlásil.

Aleš Doležal

Česká veřejnoprávní média slavila 90 let rozhlasového a 60 let televizního vysílání

Česká televize i Český rozhlas letos na jaře oslavily kulaté narozeniny. K této příležitosti přichystaly pro návštěvníky dny otevřených dveří jak v hlavních budovách, tak i ve většině regionálních stanic. Připraveny byly prohlídky, autogramiády, koncerty a další akce.

Český rozhlas oslavil 90 let pravidelného vysílání. Oslavy začaly už  březnovým plesem v pražském Obecním domě a vyvrcholily tradičním dnem otevřených dveří v sobotu 18. května. Akce odstartovala už v 9 hodin ráno. Centrem dění se stala historická budova ČRo na Vinohradské třídě, ale zapojeny byly i regionální stanice po celé republice. Návštěvníky čekal nejprve odborný výklad o historii ČRo, následovala pochopitelně prohlídka vysílacích studií, včetně největšího studia S1. V hale na Vinohradské třídě se po celý den konaly koncerty – vystoupila například Zora Jandová, Jana Chladková či finalisté soutěže Česko zpívá. Každá ze stanic Českého rozhlasu si přichystala doprovodné programy v podobě živých vysílání a prezentací. Nová stanice mluveného slova Český rozhlas Plus představila takzvaný zvukový laser, technologii, kterou Český rozhlas použil vůbec poprvé.

Zajímavým projektem v rámci oslav byla akce nazvaná 90 statečných. Lucie Výborná s Janem Pokorným zpovídali celkem devadesát hostů během osmačtyřicetihodinového maratonu nepřetržitého moderování, čímž si vysloužili zápis do České knihy rekordů. Celý projekt se uskutečnil v proskleném studiu na Václavském náměstí a bylo jej možné živě sledovat i na YouTube. Moderátoři se za mikrofonem střídali každé dvě hodiny, přičemž během této doby stačil každý vyzpovídat čtyři hosty. Spektrum zpovídaných bylo opravdu široké – od sportovců, hudebníků a herců přes úspěšné podnikatele až k bývalému primátorovi Bohuslavu Svobodovi.

Česká televize oslavila 60. narozeniny o 14 dní dříve. Stejně jako na dni otevřených dveří v Českém rozhlase si mohli návštěvníci prohlédnout studia, setkat se se známými tvářemi, které vídají na televizní obrazovce, nebo si poslechnout některý z doprovodných koncertů. Dny otevřených dveří ČT mohli zájemci navštívit v Praze, Brně i Ostravě. Do pražských studií dorazilo šestnáct tisíc lidí a dalších pět tisíc navštívilo studia regionální.

Z ČRo Markéta Červenková

Zemřel Valtr Komárek, významný český politik, ekonom a prognostik

Ve čtvrtek 16. května podlehl zdravotním komplikacím jeden z aktérů listopadu 1989, profesor Valtr Komárek. Kvůli potížím po operaci srdce byl několik dní hospitalizován v Praze na Na Homolce. Zemřel ve věku 82 let.

„Zpráva o úmrtí Valtra Komárka mě velmi zasáhla. Vážil jsem si jeho přátelství, jeho nadhledu a obrovské životní moudrosti. Sociální demokracii, ale i celé české společnosti, bude člověk jeho formátu a životních zkušeností strašně chybět,“ řekl o smrti čestného předsedy své strany Bohuslav Sobotka.

O velké ztrátě mluví i ostatní zástupci české politické, vědecké i společenské sféry. „Byla to osobnost oddaná ideálům humanismu, měl jsem ho rád a bude se mi po něm stýskat,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Vždy jsem ho poslouchal s velkou úctou, i když jsem argumentoval jinak než on, ale vždy jsem se cítil jako žák proti profesorovi,“ dodal.

Valtr Komárek měl velmi pohnutý osud, oba jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře, on smrti unikl díky pěstounům. Po válce vystudoval Ekonomický institut v Moskvě a stal se přesvědčeným komunistou. Své ideály ale postupně ztrácel, a to nejen po návštěvě Sovětského svazu, ale i poté, co jako poradce pracoval pro tehdejšího kubánského ministra průmyslu Ernesta Che Guevaru. Později uvedl, že se z Kuby vrátil „zralý pro Pražské jaro“. V KSČ setrval až do roku 1990. Od poloviny 80. let  Komárek zastával funkci ředitele Prognostického ústavu ČSAV. Členy jeho týmu byli mnozí polistopadoví politici, například Václav Klaus, Miloš Zeman, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý či Miloslav Ransdorf.

Zeman Komárka považoval za svého přítele a u příležitosti posledního rozloučení s ním ve strašnickém krematoriu pronesl smuteční řeč. V ní připomněl Komárkův význam pro sametovou revoluci a následné působení ve federální vládě.

Vedení sociální demokracie nyní zvažuje instalaci pamětní desky v jeho rodném Hodoníně.

Daniela Brodcová

Hollar po explozi plynu opět ožil

Týden po výbuchu v pražské Divadelní ulici slavnostně znovuotevřeli budovu Hollar, sídlo Fakulty sociálních věd. Byli u toho rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl a děkan fakulty Jakub Končelík. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, že se Hollar může otevřít, především vedení fakulty, ale také všem dobrovolníkům,” řekl ve slavnostním přípitku Hampl a připil na štěstí, že se nikomu nic vážného nestalo.

„Já bych chtěl především připomenout pomoc studentů, která je nesamozřejmá a o to cennější,” připojil se k rektorovi děkan fakulty. Iniciativa Oživme Hollar zorganizovala spolu s vedením v neděli 5. května brigádu, na které studenti pomáhali s úklidem školy.

„Po výbuchu jsem se projel sanitkou s paní Votápkovou a její kolegyní z knihovny. Obě mrzelo, že se studenti teď před zkouškovým obdobím do knihovny nedostanou,” vysvětluje student žurnalistiky Michal Bělka, proč se zapojil do úklidu. „Kromě toho jsem se chtěl nějak odvděčit i samotnému Hollaru za to, že celou pondělní událost ustál, nesesypal se, a ochránil nás tak před mnohem těžšími úrazy,” dodává.

„Díky pomoci studentů se nám podařilo zprovoznit dolní patro knihovny,” pokračuje. Provoz knihovny měl být původně podle odhadů obnoven nejdříve až za měsíc. „Ti z vás, co ji viděli před týdnem, tak chápou, v čem je ten úžas,” doplňuje Končelík.

Ačkoliv opravy ještě nejsou zdaleka ukončeny, budova Hollar už je od pondělí 6. května v provozu. Na některé předměty ale museli studenti ještě nějaký čas dojíždět na Lékařskou fakultu UK a New York University v Praze. Škody se odhadují na milion korun. „Budova je pojištěná, počítáme s tím, že největší část nákladů na opravu by nám měla uhradit pojišťovna,” uvažuje Končelík.

Z Hollaru Lucie Kůsová

Odbíjení zvonů odstartovalo třetí ročník pražské Noci kostelů

Večer z pátku 24. května  na sobotu probíhala po celé Praze a Středočeském kraji akce s názvem Noc kostelů.  Třetí ročník se prezentoval s předstihem plakáty ve stanicích metra a na autobusových zastávkách. V pět hodin odstartovalo akci odbíjení zvonů téměř všech zúčastněných kostelů, kterých bylo dohromady s modlitebnami přesně 230. Většina si navíc připravila bohatý doprovodný program či exkurze do míst, kam se návštěvník běžně nedostane. Informační brožura připravená organizátory byla velmi dobře zpracovaná, a tak se každý mohl ponořit do kostelních lodí a sálů modliteben a sbírat v jednotlivých budovách razítka, což se stalo takovým pomyslným symbolem Noci kostelů.

V Týnském chrámu  na Staroměstském náměstí se srocovaly davy. Jak domácích, tak i turistů, neboť pozvánka na Noc kostelů byla zde, jako i na mnoha jiných místech, vyvedena také v anglickém jazyce. Celou noc se zde konaly komentované prohlídky po chrámu. Hlavní tahák večera si zde přichystali na devátou hodinu a to velkolepý varhanní koncert pod vedením Petra Čecha. Koncerty varhaníků, sborů a akustických ansámblů byly na programu téměř všude. V modlitebně církve bratrské v Soukenické ulici vsadili na moderní skupiny Amplify a Straight Experience Quartet, což dokázalo, že Noc kostelů není jen o konzervativním církevním zážitku. Ten byl ale také hmatatelný, neboť bylo do Noci zařazeno velké množství rozprav o Bohu a zamýšlení se nad náboženstvím, jako to bylo v kostele Narození Panny Marie v Michli. Další kapitolou byla autorská čtení literárních děl, zejména poezie a předčítání z bible.

Z Noci kostelů Jaroslav Totušek

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Po premiéru Nečasovi zamířil za zlepšováním česko-polských vztahů i prezident Zeman

Přesně po deseti dnech, kdy se ze své návštěvy Polska vrátil premiér Petr Nečas (13. května.), se za našimi severními sousedy na dvoudenní návštěvu vydal i prezident Miloš Zeman. Zatímco hlavním bodem setkání premiéra Nečase a polského premiéra Donalda Tuska bylo mezivládní jednání o nabídce letounů L-159 polské armádě, Zeman jednal hlavně o energetice a dopravě. I přes místy rozdílný oficiální program se však oba čeští politici na hlavním vytyčeném cíli shodli – snaha o zlepšení česko-polských vztahů, které ochladly zejména kvůli sporu o kvalitu polských potravin, rozvířeném v českých médiích.

Nečas, kterého doprovázela část jeho kabinetu, při setkání se svým protějškem oznámil, že je Česká republika připravena zúčastnit se vypsaného tendru a nabídnout Polsku podzvukové letouny L-159, a to včetně těch, které teď vlastní česká armáda. Společně se premiéři dohodli na větší spolupráci v oblasti energetiky, hospodářství i na využívání podobných postupů při kontrolách kvality potravin.

Polsko je pro Českou republiku třetím největším obchodním partnerem a pro prezidenta Zemana bylo zároveň třetí zahraniční zemí, kterou od doby, kdy je v úřadu, navštívil. Vedle ceremoniálních akcí se první den setkal s polským prezidentem Bronislawem Komorowským, se kterým diskutoval zejména o prohloubení ekonomické spolupráce obou zemí. „Otázku polské soli považuji za méně důležitou než třeba PKN Orlen nebo investice ČEZ v Polsku,“ oznámil hned zkraje Zeman na konto technické soli, která byla vloni nalezena v některých polských potravinách. Další den následovalo setkání premiérem Tuskem, předsedkyní Sejmu Ewou Kopaczovou a předsedou Senátu Bogdanem Borusewiczem.

Součástí státní návštěvy Miloše Zemana v Polsku bylo i vystoupení na konferenci Stav a perspektivy rozvoje česko-polských hospodářských vztahů ve Varšavě. Zde Zeman mimo jiné navrhl sloučení pražské a varšavské burzy cenných papírů do jedné instituce, která by sídlila v polském hlavním městě. Reálně by však spojená burza musela kvůli vlastnickým vztahům zahrnovat i další středoevropská města. „Pražská a varšavská burza se nemohou jednoduše spojit, neboť ta pražská patří rakouské Wiener Börse. Pokud se burzy spojí, bude to na širší středoevropské úrovni. Kdyby námluvy byly úspěšné, sešly by se pod jednou střechou burzy ČR, Rakouska, Polska, Maďarska a Slovinska,“ vysvětlil analytik Patria Finance David Marek. O propojení se ale údajně už uvažuje delší dobu i mezi špičkami středoevropských burz.

Po uzávěrce: Od neděle 26. května je premiér Nečas na čtyřdenní návštěvě v Rusku.

Jakub Kadlec

Ekonomika

Žofínské fórum hostilo Miloše Zemana

Prezident Miloš Zeman vystoupil 20. května v Praze jako hlavní host 152. Žofínského fóra, které se tentokrát pořádalo na téma Dvacetiletí České republiky. Poučení z historie, současnost a perspektiva. Ve zcela zaplněném velkém sále pojal svoji úvodní přednášku jako vhled do současných ekonomických problémů – jak domácích, tak  globálních. Za jediné možné řešení dlouhodobé finanční krize (česká ekonomika klesá 6. čtvrtletí za sebou), označil investice a jejich podporu ze strany státu. Evropské unii vytkl přílišnou benevolenci k ekonomicky slabším státům, zejména vůči Kypru, ten by podle Zemana měl být z EU promptně vyloučen.

V následující moderované diskuzi se již věnoval širší škále témat, od reforem a současného stavu vysokého školství, přes plány státních investic v blízké budoucnosti, až po chystané zahraniční cesty, po květnové návštěvě Polska jako třetí sousední země (po Slovensku a Rakousku) má letos v plánu návštěvu Izraele.

Krátce se věnoval i rozporům mezi prezidentem a ministrem zahraničí (např. o jmenování velvyslanců), či financí, ti, jak prohlásil, mají právo na vlastní názor a on to respektuje. Zeman si neodpustil ani svůj typický humor, když sám sebe označil za agenta KGB, CIA a Mossadu, či když při utírání potu vybídl přítomné fotografy, aby jej u toho nezapomněli vyfotit.

Rudolf Kovařík

Z ekonomiky stručně

* Na konferenci Stav a perspektivy rozvoje česko-polských hospodářských vztahů ve Varšavě vystoupil kromě jejího čestného hosta Miloše Zemana i generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš. Ten podle serveru Patria.cz oznámil zájem ČEZ o vstup do energetické společnosti Energa, kterou má Polsko v úmyslu zprivatizovat v letošním roce. „Energa je pro nás příležitostí a díváme se na ni, protože je to velice zajímavá společnost se stabilním a regulovaným distribučním byznysem,“ řekl agenturám Beneš. I přes neúspěchy v Albánii a Bulharsku tak bude Polsko dalším zahraničním trhem, kam ČEZ chystá expanzi.

* Ministerstvo financí na začátku května počtvrté vydalo emisi spořicích státních dluhopisů. Požadovaná cílová částka se pohybovala mezi deseti až dvaceti miliony a její horní hranici se brzy podařilo naplnit, což zapříčinilo předčasný konec upisovacího období. Poprvé MF vydalo dluhopisy na podzim roku 2011. Nyní jsou v oběhu dluhopisy více než za 56 miliard korun.

Jakub Kadlec

Kultura

Svět knihy 2013: blogování, poezie a bestsellery

Od 16. do 19. května se na pražském Výstavišti v Holešovicích konal již devatenáctý mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Jako červená nit se jím vinuly tři tematické linie: Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem, Rozmanité cesty poezie a Čteme jedním dechem aneb Když se řekne bestseller. Ke každé linii se vázalo mnoho zajímavých přednášek, namátkou například v poetické linii přednášková diskuze na téma Poezie na internetu či Festivaly poezie – fenomén současnosti, v linii bestsellerové Cesta literatury k filmu v příslušném ladění a v linii blogerské Blogování: první krok ke knize.

Čestným hostem letošního Světa knihy se stalo Slovensko, které zde prezentovalo to nejlepší ze své tvorby a jehož zástupci zorganizovali několik zajímavých přednášek. Hlavním mottem jejich programu bylo Slovensko, (po)čítajte s nami. Zaměření na česko-slovenské vztahy nepřipadlo na tento ročník náhodou, právě letos si připomínáme 20 let od rozdělení na dva samostatné státy.

Doprovodný program zajišťovaly mimo jiné i filmová přehlídka Svět knihy ve filmu a divadelní exhibice Svět knihy na jevišti, v jejichž rámci byly uvedeny nejlepší kousky inspirované literární předlohou. Velkou atrakcí byl také koncert Básníci v notách, na němž vystoupili třeba Jan Burian či Zuzana Homolová se zhudebněnými verši svých literárních kolegů. Program festivalu se neodehrával pouze na Výstavišti, ale i v pražských kinech, divadlech či kavárnách.

Poměrně pestrá byla i prezentace autorů a nakladatelů literatury pro mládež. Kromě klasických dětských ilustrací například od Heleny Zmatlíkové bylo možno vidět i bezmála umělecká díla abstraktnějšího rázu. Důležitost grafického zpracování knihy se probírala v besedě Slovo a obraz v knize pro děti jsou jedno s autory nominovanými do soutěže Zlatá stuha 2013.

Jedním z hlavních lákadel festivalu byla také přítomnost velkého množství nakladatelských domů, které prezentují svá díla obvykle s veletržní slevou. Na veletrhu se dala najít většina předních domácích nakladatelství, stejně tak i velké množství těch zahraničních – nakladatelé přijeli z více než 30 zemí a regionů po celém světě. Příležitost setkat se se svými oblíbenými autory pak měli návštěvníci nejen na besedách, ale i na četných autogramiádách.

Svět knihy 2013 zastřešil 339 vystavovatelů, představilo se na něm 494 pořadů a během čtyř dnů se na akci vystřídalo 36 tisíc návštěvníků.

Ze Světa knihy Kateřina Stupková

Signály z neznáma v pražském DOX dozněly

V pondělí 20. května se v pražském centru současného umění DOX konal poslední den výstavy Signály z neznáma. Český komiks 1922 -2012.  Výstava, kterou připravili Tomáš Prokůpek s Pavlem Kořínkem, v loňském roce sídlila v brněnském Domě umění a teprve letos na jaře přesídlila do holešovického DOX.

Signály z neznáma představují ucelený pokus o zpřehlednění české komiksové historie v letech 1922 – 2012. Výstava je netradičně koncipována ne chronologicky, ale tematicky. Návštěvníci si tak mohli prohlédnout jak reklamní komiksy z počátku dvacátých let minulého století, tak například i expozici věnovanou nejvýraznější postavě českého komiksu, Káju Saudkovi.

Prokůpek s Kořínkem shromáždili ve spolupráci s Východočeskou galerií v Pardubicích, Ústavem pro českou literaturu a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého více než 300 exponátů. Velká část originálů pochází ze soukromých sbírek autorů či pozůstalých.
Ačkoliv nebyl připraven žádný mimořádný program, i poslední den se DOX plnil lidmi. O výstavu byl zájem i ze strany základních či středních škol. Snaha kurátorů o představení českého komiksu široké veřejnosti se tedy setkala s úspěchem.

Z výstavy Radomír Szajter

Tono Stano: Barevná transformace

Až do 16. června mohou (nejen) milovníci fotografie zhlédnout v pražské Leica Gallery nevšední záležitost. Tono Stano, český a slovenský fotograf známý a oslavovaný primárně pro své černobílé fotografie, přešel do barevných sfér. Učinil tak ve svém novém výstavním projektu Moje barvy.

Jáchym Topol se o výstavě a tvorbě Tona Stana na úvodní tabuli výstavy vyjadřuje takto: ,,Dvě desítky fotografií, které Tono Stano vybral z tvorby posledních třiceti let, jsou unikátním, neboť barevným svědectvím o experimentu, kdy dosavadní dominanty, tedy tvar a světlo, doplňuje autorův průzkum vztahů mezi barvami.“

Onen barevný přechod, jenž je leitmotivem výstavy, je ve fotografově tvorbě nezvyklý, a proto lákavý. ,,Přičemž ojedinělé pokusy o práci s barvou, roky skryté ve fotografově archivu, a jeho nejnovější snímky jsou vystaveny společně poprvé.?Nebyl by to Tono Stano, kdyby i tenhle svět neovládala žena. Dostavila se i kráska z proslulé fotky Smysl, kterou tvůrce oblékl do barevných šatek. A i ten jarní lísteček zvěstující čáry máry přírody stejně nejvíc ze všeho připomíná alfu i omegu živočišného vesmíru, ono krvavé a kluzké ústí strojovny zrození,” píše Topol.

Právě ,,motiv zrození” je nejen ve fotografově tvorbě, ale i v aktuální výstavě dominantní, společně s tělem, ženským tělem, které je zobrazováno v nejrůznějších fragmentech, odstínech a situacích. Mistr černobílých aktů našel v barvě řeč, pomocí níž dokáže vyvolat nové vjemy a emoce. Dá se však říci, že Stano barvu znovu objevil, neboť paralelně se svými respektovanými černobílými akty a portréty, jež tvoří podstatu jeho díla, pracoval i s barvou, byť výsledky této části tvorby nevystavoval. Díky tomu můžeme na výstavě pozorovat jak jeho nejnovější barevné fotografie z letošního roku, tak i barevný autoportrét z dob jeho studií.

V rámci výstavy se v pondělí 13. května  konala beseda s autorem, v níž se mimo jeho barevnou transformaci mluvilo i o tom, jak své fotografie tvoří, jakou technikou, jak dlouho, zdali mu vyhovuje digitální technika: ,,Na digitál jsem začal fotit až nedávno, například fotomontáže ale nedělám, ačkoliv doufám, že si všichni uvědomují, že fotografie jako taková lže už sama o sobě.”

Na besedě se též promítaly jeho známé karlovarské portréty filmových hvězd, kterých už dle svých slov vytvořil více než 70. Projekci provázelo vyprávění příběhů o tvorbě jednotlivých fotografií.

Z výstavy a besedy Linda Bartošová

Vysokoškoláci uspořádali majáles v Karolinu

Prvního května vyrazil z Kampy alegorický průvod studentského majálesu. Směřoval do Karolina, sídla Univerzity Karlovy (UK), kde se od jedné hodiny odpoledne do ranních hodin bavili vysokoškolští studenti.

U zrodu majálesu v Karolinu  byl nesouhlas s podobou Pražského majálesu. „Podle mě je to hezký festival, ale s majálesem to nemá nic společného,” tvrdí Štěpán Drahokoupil. Na popud Karolíny Chloubové se proto rozhodli ještě s dalšími studenty UK uspořádat svůj vlastní majáles. V organizaci jim pomáhali i dobrovolníci z dalších vysokých škol.

Program zahájili rektor UK spolu s rektorem Akademie múzických uměn (AMU), kteří akci také zaštítili. „Jsem vám vděčný za vaši iniciaci a jsem rád, že se majálesu mohu zúčastnit. Je to pro mě nové stejně jako pro vás, protože v dobách mého studia žádné majálesy nebyly,” řekl rektor UK Václav Hampl a spolu s rektorem AMU Janem Hančilem popřál studentům, aby se jim den vydařil.

Ve dvoře Karolina vystupovaly studentské kapely, zatímco uvnitř studenti AMU připravili kinosál, kde mohli návštěvníci zhlédnout dokumenty a vystoupení divadelních souborů.

„Majáles by měl být především místo, kde by se měli prezentovat studenti,” je přesvědčena Chloubová. Do Karolina proto pozvali studenty z nejrůznějších spolků, aby si zde postavili svůj stánek. Prezentovali se také kandidáti na krále nebo královnu majálesu. „Nesouhlasíme s volením krále a miss majálesu. Proto máme jen jednu kategorii - král, nebo královna, takže to může být muž, nebo žena,” vysvětluje Drahokoupil.

Studenti si zvolili královnu Robertoru ze studentského spolku leseb, gayů a transsexuálů Charlie. Přestrojil se za ni slovenský student práv Robert Furiel z Panevropské vysoké školy. „Pokud vyhraji, budu bojovat za svobodu sexuálních projevů,” představil své cíle ve svém projevu a vyhrál. Korunoval ho prorektor pro vnější vztahy UK Michal Šobr.

Organizátoři jsou s výsledkem prvního ročníku spokojení, podle jejich odhadu na akci dorazilo kolem 700 lidí. „Podařila se spolupráce s jinými univerzitami a myslím si, že další ročník má určitě potenciál,“ zhodnotila akci Chloubová.

Z Karolina Lucie Kůsová

Sport

Hokejovým mistrem světa je Švédsko. Češi vypadli ve čtvrtfinále

Letošní hokejový šampionát ovládli domácí Švédové. Překvapením turnaje je stříbrné umístění Švýcarska, které získalo medaili poprvé od roku 1953. Třetí  skočil tým USA a čtvrté Finsko.

Český tým se trápil již v základní skupině. Pod vedením kapitána Novotného sice porazil v základní skupině ve Stockholmu Bělorusko (2:0) a Slovinsko (4:2), ale po výhře na samostatné nájezdy nad Dánskem (2:1) a po prohrách se Švýcarskem (2:5), Švédskem (1:2) a Kanadou (1:2) již nebyl postup do play-off v jeho rukou. Odtlačit Čechy na páté, a tedy nepostupové místo ve skupině, mohlo Norsko výhrou nad Švýcarskem. Švýcaři si ale první místo ve skupině pohlídali. Po příletu posily Tomáše Plekance z NHL porazili Norsko i Češi, a to vysoko 7:0. Udrželi tak čtvrtou příčku ve skupině a ve čtvrtfinále čelili opět Švýcarsku. Ač byli Švýcaři turnajovým outsiderem, s přehledem vyhráli všechny zápasy ve skupině. V porovnání s prvním vzájemným zápasem bruslili Češi mnohem lépe a zlepšili se i v přesilových hrách. Na famózní výkon Švýcarska to ale nestačilo. Český tým prohrál těsně 1:2, a poprvé od roku 2009 tak vypadl před semifinálem. Ve čtvrtfinále vypadly také Slovensko, Kanada a Rusko.

Turnaj se stejně jako v roce 2012 uskutečnil ve švédsko-finské spolupráci. Hrálo se opět ve stockholmské Globen aréně a helsinské Hartwall aréně, ale oproti minulému mistrovství se semifinálové a finálové zápasy přesunuly do Švédska. Ač se organizátoři poučili a lístky výrazně zlevnili – ceny začínaly na 10 € – stále se většina zápasů ve skupinách hrála pod poloprázdnými tribunami.

Jan Homolka

Počasí

Počasí

I když nám duben už přislíbil letní počasí, v květnu naše horké hlavy zase trochu zchladil déšť. Nejteplejší letní počasí jsme si mohli užít od 15. do 19. května, víkend uprostřed měsíce přímo sváděl k nicnedělání na slunci.

Ten zbytek však za moc nestál a průměrné teploty se pohybovaly kolem šestnácti stupňů. To by nebylo žádnou katastrofou, květnové dny nám však znepříjemňovaly rychlé i vytrvalejší přeháňky a poměrně studený vítr. Teď už zbývá jen čekat, jestli se skutečně potvrdí tradiční pranostiky a po studeném máji přijde ráj ve stodole, nebo dojde na variantu horší: V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.                                                                                                

Kateřina Stupková