Carolina č.841 | CAROLINA - zpravodajský servis studentů žurnalistiky FSV UK

21. listopadu 2013, Carolina č. 841

události od 13. do 20. listopadu


Z domova

Koaliční program ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL začíná dostávat první obrysy

Zatímco před deseti dny ještě dohoříval vnitrostranický boj mezi socialisty a možní koaliční partneři se potkávali jen zběžně na pouhé konzultace, v posledním týdnu se jednání rozběhla naplno a začaly se rýsovat programové (ne)shody.

V centru dění jsou prozatím ČSSD a ANO 2011. Shodly se, že zruší regulační poplatky ve zdravotnictví „s výjimkou jediného, šedesáti korun za den v nemocnici, který by se ale měl platit jen po třicet dnů v roce,“ jak řekl iDnes.cz Svatopluk Němeček (ČSSD). Dohodu už nalezly také ve valorizaci penzí, které by měly nadále růst o celou inflaci, a rýsuje se i v oblasti majetkových přiznání.

Rozpory nadále panují v otázce daní, které chtějí socialisté zvyšovat a babišovci nechat na stávající úrovni. ANO předneslo návrh na ‚zmrazení‘ daní do roku 2015, kdy vyprší platnost tzv. solidární přirážky pro lidi s příjmem nad 100 tisíc korun prosazené minulou vládou. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka to ovšem v rozhovoru s iDnes.cz odmítl s tím, že by rozpočtu takto chyběly peníze na programové priority. „Ať už jde o stabilizaci zdravotnictví nebo valorizaci penzí, podporu rodin s dětmi nebo posílení investic do infrastruktury,“ uvedl. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek ovšem smířlivě dodal, že ne všechny spory se musí vyřešit hned a otázka daní může být prozatím odložena.

Kapitola sama o sobě jsou církevní restituce. Jako jeden z pilířů kampaně sociální demokracie si může Sobotka jen těžko dovolit zamést je jen tak pod koberec, zároveň jsou srdeční záležitostí pro lidovce. Ti odmítají jednostranné nedodržení smlouvy, kterou stát s církvemi za minulé vlády podepsal. ČSSD se tedy pokusí se zástupci církví dojednat přijatelnou dohodu. KDU-ČSL se plně do povolebních vyjednávání zapojí příští týden, kdy přijdou na řadu i personální otázky ve vládě i ve Sněmovně.

Tomáš Hába

17. listopad u Hlávkovy koleje: Vzpomínky na koncentrační tábor i slovní přestřelka

Hlávkova kolej se v neděli ráno opět proměnila v místo vzpomínání a oslavy demokratických hodnot. Právě zde žil a pracoval student medicíny Jan Opletal, jenž byl před 74 lety smrtelně zraněn střelou nacistických okupantů. Události, které spustila Opletalova smrt, si přišli na tradiční pietní shromáždění připomenout vysocí veřejní činitelé, včetně premiéra v demisi Jiřího Rusnoka. Položit věnce pod pamětní desku přišlo také několik pamětníků, kteří na vlastní kůži pocítili útrapy roku 1939.

Hlavní program odstartoval v devět hodin projevem Jiřího Rusnoka. Ten připomněl, že 17. listopad je jediným mezinárodním svátkem s kořeny v České republice, a vyzdvihl odvahu pražských studentů. „Dvakrát se postavili na odpor režimům, které popíraly samu podstatu života.” Promluvu pak zakončil pohledem do budoucnosti: „Události z let 1939 a 1989 pro nás mají nadčasový význam a pouze předáváním tohoto poselství na další generace si můžeme zachovat naši svobodu.” Akce se účastnili i další členové úřednické vlády, ministr obrany Vlastimil Picek a ministr dopravy Zdeněk Žák. Památku Jana Opletala přišli uctít také místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, pražský primátor Tomáš Hudeček a rektoři Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického Václav Hampl a Václav Havlíček. Kvůli poraněnému kolenu naopak nemohl dorazit prezident Miloš Zeman. Věnec místo něj položil hradní ceremoniář Jindřich Forejt.

Zřejmě nejpůsobivější proslov přednesl jeden z pamětníků nacistických represí, tehdejší student Vojmír Srdečný. „Už tady dnes zaznělo mnohé, a tak řeknu něco, co ještě nikdo neřekl,” začal. S napětím v hlase poté vylíčil, jak byl 17. listopadu 1939 dopraven z Prahy do koncetračního tábora v Sachsenhausenu. „Asi nejstrašnější zážitek byla zkouška mrazem v lednu 1940. V minus 28 stupních nás vyhnali ven a museli jsme vydržet asi tři hodiny. Několik desítek lidí umrzlo vestoje a padli mrtví k zemi.”

Jaroslav Vodička, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, upozornil na nesprávnost českého názvu pro 17. listopad. Den boje za svobodu a demokracii podle něj úplně nevystihuje historické okolnosti, a ze svátku se tak vytrácí původní poselství. „Je smutné, že název byl změněn právě u nás, kde má tento svátek kořeny,” podotkl a    nabídl změnu na Mezinárodní den studentů – den boje za svobodu a demokracii.

Zcela odlišná atmosféra panovala na pozdějším shromáždění, které pořádala pražská rada KSČM. Různorodou skupinku účastníků tvořilo několik členů Komunistického svazu mládeže, členové sdružení Klub českého pohraničí a dalších vlasteneckých sdružení. Za KSČM byli přítomni místopředseda strany Petr Šimůnek a poslankyně Marta Semelová. Ta v projevu připomněla události roku 1939 a upozornila, že odkaz Jana Opletala není ani dnes naplněn, neboť násilí a chudoba jsou stále problémy, a to i v ČR. Pietní charakter akce se ale vytratil poté, co došlo ke slovní přestřelce mezi jednou starší ženou a mladým členem Klubu českého pohraničí. Žena se nejdříve pozastavila nad zločiny komunistického režimu, načež mladík reagoval slovy o rozkrádání státu po roce 1989. Nakonec padaly i ostřejší výroky na adresu bývalých československých a českých prezidentů Beneše a Havla.

Z pietního aktu u Hlávkovy koleje Alan Lexa

Na Národní třídě se vzpomínalo s vděčností i s hořkostí

Neděle 17. listopadu se pojila s výročím sametové revoluce, která spustila rychlý pád komunismu v Československu a od níž uplynulo 24 let. Na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních dějin našeho státu vzpomínali přímo na místě činu, u památníku na Národní třídě, osobnosti z vysoké politiky i řadoví občané. V podloubí provoněném voskem z hořících svící se mísila úleva, že totalita již přes dvacet let spadá do minulosti, s deziluzí obyvatel, jejichž očekávání se nenaplnila.

Jako první ranní ptáčata uctili v devět hodin památku 17. listopadu čelní zástupci sociální demokracie, Bohuslav Sobotka a Jiří Dienstbier. Oba hovořili o zklamání polistopadových nadějí. „Není divu, že mnoho lidí 17. listopad neslaví. Lidé žijí od výplaty k výplatě,“ vysvětloval předseda strany. „Dneska kvalita demokratického prostředí není tak vysoká, jak jsme očekávali. Každý vzhlížel ke změně. Ale bohužel přišlo mnoho zklamaných nadějí,“ doplnil senátor Dienstbier.

Svící, kamer i obyčejných lidí výrazně přibylo po desáté hodině. To částečně zapříčinil očekávaný příchod premiéra Jiřího Rusnoka. Ten se na uplynulá léta díval pozitivněji: „Myslím, že valná část ideálů se splnila, máme tady svobodný český stát.“

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) recept na zlepšení podmínek nespatřoval pouze v řízení republiky: „Společnost bude lepší, jenom když bude lepší každý z nás.“ Poznamenal, že zajímavější by bylo zeptat se na vyjádření členů současné komunistické strany, z nichž někteří figurovali v KSČ před listopadem 1989. „Ale ti nám pravdu neřeknou,“ dodal se smíchem.

S nárůstem počtu přihlížejících se výrazněji projevovali občané, kteří vnímali výročí pádu režimu jako příležitost k vyjádření nespokojenosti. Někteří vzali transparenty s rozhořčenými motty jako 24 let totality demokratických zlodějů či stručným popisem křivdy, kterou na nich spáchal stát, terčem kritiky se často stali exekutoři. Aktivisté vyjadřovali chuť ke změně výzvami k podepsání petic, třeba za zřízení lidového referenda.

Čas soudržné atmosféry zavládl po dvanácté hodině, kdy dorazily rodiny s dětmi s úmyslem zapálit svíčku a upozornit na výrazný milník i ty nejmenší. Ministr životního prostředí a nově zvolený poslanec za KDU-ČSL Tomáš Podivínský spolu s ostatními lidovci inicioval hromadné odříkání otčenáše následované zpěvem Svatováclavského chorálu. Podivínský zdůrazňoval, že pro něj hraje tento svátek důležitou roli, neboť sám patřil mezi studenty, kteří za konec komunismu bojovali. „Když je nám, Čechům, nejhůř, dokážeme se semknout. Bohužel to má tu příchuť, že když je ta svoboda vybojovaná, tak spolu tolik nedržíme.“

Z Národní třídy Petra Dvořáková

Prahou prošli pravicoví extremisté a jejich odpůrci

Na státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii uspořádala mládežnická odnož krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) pochod centrem Prahy. Cestu jim ale zablokovali odpůrci svolaní iniciativou Ne rasismu. Policie od sebe obě skupiny oddělila a nechala nacionalisty projít náhradní trasou. Akce se obešla bez konfliktů.

Asi 150 příznivců krajní pravice se sešlo v dolní části Václavského náměstí. Svoji demonstraci označili jako protirežimní. Skandovali hesla Čechy Čechům, Nic než národ či Radikálně, sociálně, nacionálně. S projevem vystoupil předseda DSSS Tomáš Vandas a zástupce mládežnické organizace německé krajně pravicové NPD.

Pravicoví extremisté se původně chtěli vydat po Národní třídě, kde v roce 1989 zasáhla policie proti protestujícím studentům. Cestu jim ale zablokovalo zhruba pět set odpůrců rasismu, kteří se shromáždili na nedalekém Jungmannově náměstí. Ti nesli transparenty a skandovali hesla jako Náckům 17. listopad nepatří, Anticiganismus je strach a bezmoc a Černí, bílí, spojme síly. Na akci hrála reprodukovaná hudba a promluvili organizátoři. Blokády se zúčastnil mimo jiné senátor ČSSD Jiří Dienstbier nebo předseda České pirátské strany Ivan Bartoš.

Poté, co policie změnila trasu pochodu pravicových radikálů, se jejich odpůrci vydali neohlášeně na Národní třídu. Zde jim policie z obou stran zahradila cestu a nechala je tu asi hodinu stát. Pokračovat dál mohli až po tom, co nacionalisté dokončili svůj pochod a rozešli se.

Z Jungmannova náměstí David Šír

Satirický průvod Sametové posvícení opět poukázal na problémy v české společnosti

V neděli prošel Prahou podruhé v historii karnevalový průvod občanských iniciativ a spolků – Sametové posvícení.  Jedním z jeho cílů bylo oslavit 17. listopad 1989, hlavním důvodem však zůstalo „posvícení si“ na ožehavá témata současné české společnosti.

Projekt inspirovaný basilejskou tradicí satirického karnevalu zorganizovala iniciativa Fór_um, založená v roce 2012. Letošního ročníku se zúčastnilo 12 občanských iniciativ, například Nadace Via, Člověk v tísni, Věda žije! a Greenpeace.

Každé uskupení si pro průvod připravilo jedno téma, na které chtělo upozornit. Masky v podobě těžebního stroje a utíkajících domů symbolizovaly Horní Jiřetín a protesty proti jeho zbourání kvůli těžbě hnědého uhlí (Greenpeace). Dále bylo možné spatřit zdařilou karikaturu prezidenta Miloše Zemana. Ten se v průvodu projížděl na invalidním vozíku společně s dalšími zdravotně indisponovanými, kteří chtěli poukázat na nedostatek bezbariérových veřejných prostor (Asistence). Jiné kontroverzní téma s názvem Něco tady smrdí ztvárnila iniciativa Otrokem rasy. Papírový vepř v životní velikosti s kolíčkem na rypáku upozorňoval na Lety u Písku, kde byl na místě, které dříve sloužilo jako romský koncentrační tábor, vystavěn vepřín. Téma studentů z Fakulty humanitních studií UK znělo Univerzita – továrna na Absolventno a verši ho uvedl Vojtěch Mečíř: „Splní se převelký brzy sen, porostem v tabulkách vzhůru. Sestoupí blahobyt v tuto zem, dostane překaždý titul.“

Trasa vedla od piazzety Národního divadla přes Smetanovo nábřeží a Karlův most až na Kampu, kde následovalo krátké defilé všech sdružení. Pak se průvod vrátil přes most Legií zpět k divadlu. Letošní cca 200hlavý průvod opět sklidil velký úspěch.

„Sametové posvícení bojuje s ´blbou náladou´. Umožňuje transformovat naši frustraci a hněv v umělecký, a tudíž i konstruktivní a inspirativní projev. Je oslavou občanské společnosti. Ovšem oslavou se silným kritickým ostnem.“  Uvádějí stránky http://www.iniciativaforum.com.

Z průvodu Jana Heidingerová

Česká hlava rozdala osm ocenění. Národní cenu vlády ČR získal František Šmahel

Osm nejlepších tuzemských vědců a výzkumníků ocenila odborná porota ve 12. ročníku soutěže Česká hlava. Vítězové ceny obdrželi na slavnostním galavečeru v neděli 17. listopadu v Národním domě na pražských Vinohradech.

Poprvé získal ocenění v projektu Česká hlava reprezentant humanitního oboru, historik František Šmahel z Filozofického ústavu Akademie věd ČR v Praze, soustřeďující se převážně na dějiny středověku – lucemburskou dynastii, českou reformaci, husitství. „Národní cena vlády se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Laureát musí mít státní občanství České republiky a obdrží finanční prostředky ve výši jeden milion korun,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dalibor Štys, jenž na pondělní tiskové konferenci zastoupil premiéra Jiřího Rusnoka. Vláda cenu uděluje od roku 2005.

Cenu společnosti Kapsch (tzv. Invence) za mimořádný počin posledních let v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu získala Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně za dlouhodobý výzkum elektronových mikroskopů. Müllerová realizovala novou formu objektivové čočky. Cenu skupiny ČEZ obdržel Mikuláš Popovič z Institutu lidské virologie marylandské univerzity v Baltimore. Tato cena se uděluje osobě s českou či československou státní příslušností, jež se svým počinem prosadila v zahraničí. Popovič se o ni zasloužil prokázáním podmínek, za kterých se může kvantově šířit HIV, což vedlo k sestavení prvního diagnostického testu pro infekci HIV.

Ocenění Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zvané Industrie dostala firma Dvořák – svahové sekačky za inovační sekačku Spider, zcela český výrobek chráněný mezinárodním patentem. Sekačka dokáže natáčet všechna kola o 360 stupňů a má na všech kolech také pohon. Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze si odnesl Cenu Ministra životního prostředí ČR za přínos v otázce ochrany rostlin před chorobami a škůdci. Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Doctorandus obdržel Ondřej Maršálek, působící v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a Cenu Všeobecné zdravotní pojišťovny (tzv. Gaudeamus) získal teprve pětadvacetiletý Jiří Václavík z Ústavu organické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Udělena byla také mimořádná cena odborné poroty Česká hlava, a to zlínské společnosti Tajmac – ZPS za prezentování vícevřetenového automatu – obráběcího stroje TMZ 642 CNC.

Česká hlava existuje od roku 2002. „Odborná porota za těch dvanáct let musela pročíst více než tisíc nominací. Ocenili jsme téměř 90 vědců včetně studentů. Vytvořili jsme pro ně finanční odměny ve výši dvaceti milionů. Myslím si, že na českou kotlinu to jsou celkem slušná čísla,“ dodal předseda organizačního výboru Česká hlava Václav Marek.

Z tiskové konference Marek Opatrný

Restaurant Day potřetí potěšil pražské gurmány

Od Paříže přes Tokio až po New York. V sobotu 16. listopadu se ve světových metropolích včetně Prahy objevily desítky dočasných restaurací. Koláče, polévky i buchty byly k ochutnání mimo jiné ve vršovické Krymské ulici.

Improvizované stánky se objevily jak venku, tak v prostorách renomovaných podniků. Své dveře návštěvníkům i amatérským kuchařům otevřelo například Café v lese. Zde se za cenu určenou autory pokrmů servírovaly mimo jiné saláty, quiche, polévky i domácí sušenky.

„S kamarádkou doma často pečeme a chtěly jsme vědět, zda má někdo zájem o to, co chutná našim manželům a dětem,“ říká Jana Kudláčková, která se spolu se svou kolegyní zúčastnila Restaurant Day již podruhé. „Pečení věnujeme celý den před akcí,“  dodává. Stánek s dobrotami z jejich kuchyně nese tematický název U Dvou buchet.

Jako průvodce dnem slouží mobilní aplikace. Tu si lze zdarma stáhnout; uživatele poté provede všemi místy, kde je možno navštívit pomíjivé hospody a bufety. „Je hezké vidět, jak lidé přichází a jak jídlo spojuje. Jít večer na pivo, to je klasika; toto je v České republice něco úplně nového,“ říká Ondřej Kobza, kavárník a majitel Café v lese.

Nápad pochází z Finska. Tam se v květnu 2011 během 24 hodin poprvé otevřelo na čtyřicet dočasných bister. Od té doby se den restaurací koná čtyřikrát ročně všude po světě. Jak uvádějí oficiální webové stránky projektu, letos v srpnu vzniklo 1683 občerstvovacích zařízení ve 220 městech v 35 zemích. V Česku měl Restaurant Day premiéru letos v květnu.

Z Restaurant Day Veronika Čáslavská

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Slovensko čeká druhé kolo regionálních voleb

V sobotu 23. listopadu se na Slovensku uskuteční druhé kolo přímých voleb předsedů krajských zastupitelstev. Jasným favoritem jsou kandidáti strany Směr-SD premiéra Roberta Fica, kteří v prvním kole získali v sedmi z osmi krajů většinu hlasů. V Žilinském, Prešovském a Trenčínském kraji vzešli vítězové už z prvního kola.

V Košickém kraji se spolu střetnou současný župan Zdenko Trebuľa a Rudolf Bauer, kandidující za pravici. V Trnavském kraji se předpokládá těsný výsledek, proti sobě stojí současný předseda kraje Tibur Mikuš, kterého podporuje Směr-SD a předseda Strany maďarské koalice József Berényi.

Volby v Banskobystrickém kraji přinesly v prvním kole překvapení, když se do druhého kola dostal Marian Kotleba, předseda Lidové strany Naše Slovensko. Proti němu bude stát Vladimír Maňka, který je současným županem kraje.

Slovensko v prvním kole zažilo nízkou volební účast jen 21,7 %. Server Pravda.sk uvedl, že se k volebním urnám nechystá vyšší počet lidí. Účast by tedy neměla ovlivnit výsledky tak, že by zvítězili jiní kandidáti, než jaké naznačuje první kolo.

Gabriela Kabátková

Milan Kňažko zvažuje kandidaturu na prezidenta SR

Herec, bývalý ministr zahraničí a kultury a jedna z nejvýznamnějších tváří listopadové revoluce Milan Kňažko uvažuje o tom, že bude usilovat o post prezidenta republiky. Informaci publikoval deník Sme.

Definitivní rozhodnutí Kňažko podle vlastních slov uveřejní během několika málo týdnů spolu s odůvodněním. Přestože není jasné, zda kandidaturu podá, začal v pondělí sbírat podpisy na svou podporu, potřebuje jich 15 tisíc. Zdůvodňuje to tím, že by se v případě, kdyby se kandidovat rozhodl pozdě, mohl dostat do časové tísně. Od Kňažka se očekávalo, že oznámí kandidaturu symbolicky 17. listopadu k 24. výročí sametové revoluce.

Sociolog Martin Slosiarik z agentury Focus si myslí, že Kňažko má šanci na úspěch. „Milan Kňažko má své sympatizanty i obdivovatele, pravděpodobně nejspíš mezi lidmi, kteří naživo zažili revoluci. Připravenost podpořit kandidáta, který je z prostředí mimo politiku, tu určitě existuje,“ uvedl pro Sme. Podle listu může Kňažko počítat i s podporou části SDKÚ.

Pokud Kňažko do voleb vstoupí, utká se s ním v prvním kole (nejpozději 12. dubna) dle prozatímních informací osm dalších kandidátů: Pavol Hrušovský, Peter Osuský, Radoslav Procházka, Andrej Kiska, Ján Čarnogurský, Milan Melník, Rastislav Blaško a Jozef Behýl. Zda se mezi nimi objeví i jméno Roberta Fica, jednoho z favoritů průzkumů, rozhodne sjezd jeho strany Směr-SD na začátku prosince.

Petr Liška

Ekonomika

ČSÚ: Český zahraniční obchod v posledních letech vzkvétal

Zahraničnímu obchodu České republiky se podle statistik daří. To je závěr úterní tiskové konference Českého statistického úřadu v Praze. Podle zveřejněné zprávy patří země mezi nejotevřenější ekonomiky v Evropě a celkově je tak na devátém místě v rámci EU.

Zatímco v letech 1993–2004 se český zahraniční obchod pohyboval v deficitu (dovoz převažoval nad vývozem), roky 2005 až 2012 lze označit jako přebytkové. V loňském roce přebytek dosáhl rekordních 305,7 miliard korun. „Důvodem byl zejména pokles poptávky po dovozu,“ vysvětlil Lukáš Kučera, analytik ČSÚ. Zdůraznil také příliv přímých zahraničních investic do ekonomiky v období 1998–2002. Ty v krátkodobém úseku vedou k negativní bilanci – podniky musí pro začátek výroby dovážet potřebné materiály, avšak z dlouhodobého hlediska je jejich přínos zcela zásadní.

Vliv zahraničních investic je patrný zejména v tradičně nejsilnějším odvětví tuzemské ekonomiky – stroje a dopravní prostředky tvoří nejvýznamnější část importu i exportu. Zvláště obchod se silničními vozidly a jejich díly se nikdy nedostal do deficitu, v roce 2012 tvořil přebytek už 300 mld. Kč. Produkce automobilového průmyslu rostla až do loňského roku, kdy se poptávka snížila. „Lidé již využili tzv. šrotovného neboli příspěvku na nákup nového automobilu v předchozích letech. Produkce se tedy bude dále mírně snižovat,“ uvedl Kučera.

Vývoz strojů a dopravních prostředků znamená rostoucí dovoz materiálů souvisejících s jejich výrobou. To se týká zejména železa, oceli a polotovarů, například kaučuku či plastů k dalšímu zpracování v gumárenském a plastikářském průmyslu. Zvýšil se taktéž dovoz strategických surovin (ropy a topného plynu), jehož hodnota rostla zejména kvůli zdražení ropy na světových komoditních trzích. Celkový deficit energetického průmyslu se v roce 2012 ve srovnání s rokem 1999 znásobil pětkrát, a to z 38,8 mld. Kč. Kladné hodnoty vykazuje pouze produkce elektřiny a uhlí.

Jako problém označil Kučera potravinovou nesoběstačnost země. Dovozními artikly jsou především maso, ovoce a zelenina a schodek dovozu těchto surovin neustále roste. I přes skepticimus k další bilanci některých odvětví si však Česko zachovává pověst malé a otevřené ekonomiky se silným strojírenstvím.

Z tiskové konference Anna Rejdová

Úspěšná sbírka skončila vybráním 66 tun potravin

Při Národní potravinové sbírce, která se konala v České republice historicky poprvé, se vybralo dohromady 66 tun potravin ve prospěch azylových domů, domovů pro seniory, lidí bez domova a pro další organizace pomáhající lidem v nouzi.

V sobotu 16. listopadu měli zákazníci obchodů Tesco, Albert, Globus, Interspar a Makro možnost zakoupit trvanlivé potraviny a ty darovat za pokladnami dobrovolníkům do speciálně určených nákupních košíků. Jídlo ještě ten den putovalo do potravinových bank. Češi tak darovali 55,5 tuny potravin a soukromé firmy přidaly dalších 10,5 tuny. Sbírka se konala po celém území republiky dohromady ve 111 obchodech.

Celkem se do sbírky zapojilo velké množství obyvatel, a někteří dokonce šli do obchodu nakoupit pouze darované potraviny. „Je to neuvěřitelný úspěch a jsem nadšena, jak velkou solidaritu vyjádřili lidé v rámci prvního ročníku Národní potravinové sbírky,“ uvedla pro server iDnes.cz Pavlína Kalousová z pořádající platformy Byznys pro společnost. Nejvíce potravin se nasbíralo v Praze a Moravskoslezském kraji.

I přesto, že je v porovnání s ostatními státy EU míra chudoby v Česku nízká, 9 % obyvatel žije pod touto hranicí a nemá dostatek financí ani na nákup základních potravin. Jedná se zejména o matky samoživitelky, sociálně slabé, děti a seniory. Organizátoři proto usilují o rozšíření sbírek, které se konají téměř po celé Evropě. Například ve Francii se na konci listopadu uskuteční už 29. ročník. Jedním z problémů, na který se akce snažila upozornit, byly dary od ochodních řetězců. Ty totiž musejí odvádět z původní ceny produktů DPH, a tak je pro ně ekonomičtější potraviny zlikvidovat, než předat potřebným.                                                

Z Národní potravinové sbírky Karolína Hejlová

Ceny EFFIE o nejefektivnější reklamu rozdány. Dvě zlata má Hava Worldwide Prague

V prostorách kina Lucerna předávala 18. listopadu Asociace komunikačních agentur (AKA) ceny EFFIE za nejúčinnější reklamu. Sedmnáctý ročník soutěže o nejefektivnější kampaň (EFFIE z anglického effectivness) rozdal celkem dvacet ocenění v sedmi kategoriích.

Čtrnáctičlenná porota složená ze zástupců komunikačních a mediálních agentur, zadavatelů reklamy, odborného tisku a akademiků vybírala letos z 64 přihlášených kampaní. Na základě hodnocení poměru náklady na stanovený cíl/ dosažené výsledky jich do druhého kola, kde ke zmíněným kritériím přibylo i celkové provedení a zpracování, postoupilo 36.

Tři ocenění získaly shodně WN Communications a Ogilvy & Mather, nejlépe si v roce 2013 vedla agentura Hava Worldwide Prague se čtyřmi cenami, z nichž dvě byly zlaté. Zvítězila i v jedné z nejprestižnějších kategorií Potraviny s kampaní na Fidorku. Pod názvem Vykutálená rošťárna dokázala přenést tuto impulzní oplatku (spotřebitelé se rozhodují o koupi výrobku na základě momentálního rozhodnutí, impulzu) do současného kontextu. Zastavila tím nejen dlouhodobý pokles prodeje, ale naopak dokázala překročit původní cíl zadavatele, totiž zvýšit prodej alespoň o 9 %, rovnou o třetinu na 12 %.

Letošní ročník zaznamenal také vzrůstající trend digitálního marketingu. Lze tedy očekávat, že následující roky přinesou více kampaní soustředěných na oblast sociálních sítí a internetu. Vítězné kampaně spolu s ostatními a celkový přehled výsledků naleznete na www.effie.cz.

Z kina Lucerna Lucie Hrachovcová

Kultura

Adventní neděle v duchu násilí. Česká televize na ně upozorní filmem Sebemilenec

V úterý 19. listopadu se v pražském kině Mat uskutečnila předpremiéra filmu Sebemilenec.  Režisér Filip Renč, který se spolu s herečkou Simonou Stašovou promítání zúčastnil, tentokrát pracoval s velice náročnými a ožehavými tématy, s citovým vydíráním a domácím násilím. Výsledkem je 95 minut trvající psychodrama, herecký koncert Simony Stašové a Jaromíra Dulavy. Premiéru má snímek produkovaný Českou televizí 15. prosince na ČT1.

„Já vám tedy povím, jak to vlastně bylo. Začíná to velkým celkem na loď a končí to zase lodí,“ vtipkoval před samotnou projekcí Renč. Pak ale zvážněl a rozpovídal se o natáčení filmu, inspirovaného stejnojmennou knihou Simony Moynové: „Bylo to velice pohodové natáčení, i když myšlenka scénáře rozhodně pohodová není. Jde o domácí násilí na ženách a s Davidem (Zielgebauer–kreativní producent, pozn. red.) a se Simonou jsme to překopali do takové autobiografie Simony Monyové. Jejímu osudu se podobá hlavně konec.“ Spisovatelku Monyovou (44) v srpnu roku 2011 zavraždil její manžel.

Stašová ve filmu ztvárnila postavu Ludmily Králové, která postupně podlehla muži násilníkovi (Jaromír Dulava). Děj se vyvíjí do jednoho z největších problémů dnešní společnosti a herečka věří, že bude mít film pozitivní dopad. „To bylo v podstatě to první, co mě napadlo, když jsem roli přebírala. Kromě toho, že jsme se snažili, aby to bylo pěkné po umělecké stránce, tak jsme s Filipem doufali, že to bude mít daleko větší střelu, než si dokážeme představit,“ uvažovala umělkyně (58), která pro svou roli o tři roky omládla.

„Mezi čtyřicítkou a pětapadesátkou ženě začíná syndrom zavírajících se dveří. Když žije sama a propadne vášni špatného mužského, tak je to nejnebezpečnější, protože ztrácí soudnost. Dává všechny věci za vinu sobě, protože už si uvědomuje, že je starší a chlapovi už nenabízí to, co by měla. Cítí se, že ona je ten, kdo provokuje. Vezme veškeré brutality, kterých je on schopen, na sebe. A v takové situaci se nachází hlavní postava,“ líčí Stašová, držitelka dvou nominací na Českého lva za výkon ve vedlejší roli (Román pro ženy, Pelíšky).

Film 15. prosince na ČT1 uzavře trilogii na motivy knih Monyové. První prosincový den se bude vysílat repríza filmu Tchyně a uzený Lenky Wimmerové, o týden později budou mít diváci možnost sledovat komedii Olgy Dabrowské Roznese tě na kopytech. Zařadit psychodrama s násilím na ženách na třetí adventní neděli je sice podivné, ale Renč se Stašovou se shodují, že to má svá pozitiva. „Je dokonce možné, a to bychom si s Filipem přáli, že některé ženy a muže, kteří jsou v tom vánočním čase nejrozjitřenější, třeba i zachráníme. Začíná to pozvolna jako Román pro ženy a je možné, že v tom nějaká žena pozná svůj osud, kterým kráčí. Třeba jsme teď v takové době, kdy má umění větší smysl, než si vůbec myslíme,“ uzavřela Simona Stašová.

Z kina Mat Kryštof Kousal

Vítězem Ceny Jindřicha Chalupeckého se stal Dominik Lang

Prestižní tuzemskou cenu určenou českým výtvarným umělcům do 35 let udělila mezinárodní porota Dominiku Langovi, který byl ve finále soutěže již po třetí. Ocenění spojené s odměnou 100 tisíc korun převzal 15. listopadu v pražském Veletržním paláci.

Třiatřicetiletý Lang se věnuje především modernistické tradici, kterou kombinuje se současnými způsoby prezentace. Ve své instalaci nazvané Východ Západ využil stávajících materiálů dostupných ve Veletržním paláci: výstavní paneláž, do níž vyřezal dva kruhové otvory. Zvenku jimi proniká světlo, a vytváří tak iluzi východu a západu slunce. Podle poroty se Lang zařadil mezi nejzajímavější umělce na světové scéně již před několika lety. Podílel se například na instalaci pro mezinárodní pavilon bienále v Benátkách, která sklidila mnoho pozitivních ohlasů. Mladý umělec prezentoval svá díla v galeriích v Římě a Vídni. Porota také vyzdvihla jeho dlouhodobě vyrovnanou kvalitu práce.

Slavnostní ceremoniál se letos nesl v divadelním duchu. Měl podobu hrané scénky, jejíž režie se ujal David Jeřáb. Snažil se upozornit na povrchní přístup médií, která často informují o kultuře bez hlubšího zájmu. Občanské sdružení Společnost Jindřicha Chalupeckého se po dlouhé době navrátilo do prostor pražského Veletržního paláce, který opustilo za vedení Milana Knížáka. Ten se v roce 2000 dostal do konfliktu s laureátem ceny Davidem Černým, a soutěž se tak na čas přestěhovala do Brna.

Ocenění vzniklo v roce 1990 z iniciativy Václava Havla, Theodora Pištěka a Jiřího Koláře. Je nazváno podle českého kritika výtvarného umění Jindřicha Chalupeckého a organizuje ho stejnojmenné občanské sdružení.

Vítěz získá kromě finanční odměny i stipendijní pobyt v New Yorku a také rezidenci v některém z Českých center. Dalšími čtyřmi finalisty letos byli Daniela Baráčková, Aleš Čermák, Václav Magid a Richard Nikl.

Ditta Kotoučová

Pražský divadelní festival německého jazyka gradoval doprovodným programem

Kulturní událost podzimu vyvrcholila 10. listopadu. V rámci off-programu měli diváci možnost zúčastnit se překladatelské dílny či stát se svědky životních osudů nejstarší generace. Koho současné německé hry převedené do českého jazyka nezajímaly, mohl v týdnu zavítat na Novou scénu Národního divadla. Ta dva večery hostila představení Všechen sex mého života občanského sdružení  Motus (produkce pražského divadla Alfred ve dvoře) a kanadské umělecké skupiny Mammalian Diving Reflex.

Na prknech, která znamenají svět, divákům tři čeští a tři němečtí senioři dvě hodiny vyprávěli své milostné zážitky. „Paradoxně vzhledem k tématu přidává projekt performerům – seniorům důstojnost. Od okamžiku, kdy začnou hovořit o prvních polibcích, schůzkách nebo dotycích, sál v hlubokém respektu ztichne,“ říká koordinátor projektu a umělecký ředitel divadla Alfred ve dvoře Ewan McLaren. Součástí představení byla i interakce s publikem, které postupně odhodilo ostych a po vzoru důchodců se svěřilo se svými zážitky z intimního života.

Umělecký výzkumný ateliér Mammalian Diving Reflex pochází z Toronta a dlouhodobě se specializuje na sociální témata. Spolupráce kanadského ateliéru s pražskou organizací není ničím novým; před dvěma lety se po boku Motus o.s. podílel na projektu Nechte se ostříhat dětmi, který se zabýval důvěrou společnosti v její nejmladší členy. Cílem bylo probrat ožehavá témata, zbořit tabu i mezigenerační hranice; stejně jako v inscenaci Všechen sex mého života.

Z festivalu Veronika Čáslavská

Famufest vynesl na hladinu dokument i animaci

Od středy 13. listopadu až do soboty 16. listopadu patřily promítací sály pražského Divadla Komedie a Paláce Lažanských studentům Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění a jejich festivalu. Letošní ročník dostal jméno Famufest Na hladině. Jeho základní myšlenkou byla symbolika vodní hladiny jako plochy odrážející okolní dění.

Cenu za nejlepší film získal Jakub Kouřil a jeho Malý Cousteau, který se rovněž stal vítězným animovaným snímkem. Kvalitně byla zastoupena také dokumentární scéna. Nejlepším dokumentem byla vyhlášena Pevnost Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše, která mapuje současnou situaci v Podněsterské republice, ve státě prohlašujícím se za nezávislý, ale právně stále patřícím Moldávii. Překvapil i dokumentární snímek Dál nic, který sleduje nekonečnou stavbu dálnice D8. Režisér a scenárista Ivo Bystřičan říká, že kvůli šestileté přípravě filmu je teď asi nejstarším studentem na FAMU.

Festival nabídl 102 studentských filmů, 17 soutěžních bloků a tři nesoutěžní, dvě libanonské projekce a šest doprovodných přednášek. Kromě toho se návštěvníci mohli zúčastnit dvou slavnostních večerů. Ty se konaly v Divadle Komedie a přivítaly spoustu zajímavých hostů. Například sobotní zakončovací večer s vyhlašováním cen se odehrál v režii Cirku La Putyka. Famufest také hostil významné zahraniční tváře, třeba Jana Harlana, známého producenta filmů Stanleyho Kubricka.

Famufest je filmovým festivalem, který každoročně organizují studenti FAMU a který si klade za úkol představit studentskou tvorbu veřejnosti. Každý ročník má přitom jiné téma, které rovněž navrhují sami studenti. V minulých letech se festival představil například jako Famufest Noir, Famufest Beztíže nebo Famufest Fantomas. Samotná událost oslavila letos svůj jubilejní 30. ročník. I proto si návštěvníci mohli prohlédnout retrospektivní výstavu třiceti let festivalu v prostorách Divadla Komedie.

Z Famufestu Na hladině Eliška Pokorná

Noc divadel se konala poprvé v ČR

Sobota 16. listopadu se nesla ve znamení první Noci divadel. Do projektu se zapojilo 24 měst republiky, nejvíce souborů se představilo v Praze a Brně. Divadla se otevřela ve stejnou dobu v 11 evropských zemích. Diváci zhlédli divadelní hry, účastnili se workshopů nebo autorských čtení. Koordinátorem akce byl Institut umění – Divadelní ústav.

V pražském Divadle D 21 začala Noc divadel prohlídkou zákulisí s výkladem o činnosti místního souboru. Prohlídky se konaly dvě a byly plně obsazené. D 21 uvedlo ve 20 hodin Havlovu Audienci před zaplněným sálem, od 23 hodin poté pohádku pro děti a dospělé Pejsek a Kočička. Havlova hra měla v D 21 premiéru 2. října a v hlavních rolích hrají Lukáš Šolc a Jiří Panzner. Audience i Pejsek a Kočička se představily za dobrovolné vstupné a stejně jako v ostatních divadlech se lístky rezervovaly předem. Vstup na všechny akce byl volný, pokud webové stránky divadel neuváděly jinak.

Zájem organizátorů spočíval v přiblížení kultury všem věkovým kategoriím, proto se na programu některých divadel objevily i pohádky. Diváci mohli navštívit nejen činohry, například Národní divadlo nabídlo Donizettiho operu Nápoj lásky.

Projekt European Theatre Night se koná každoročně od roku 2008 a třetí listopadovou sobotu nabízí divákům netradiční pohled na kulturu. V České republice vyvolal obrovský zájem nejen u soborů, ale i u diváků.

Z Noci divadel Gabriela Kabátková

Sport

Čeští tenisté obhájili vítězství v Davis Cupu, Srbsko porazili 3:2

Tenisté po loňském triumfu v domácím prostředí znovu slaví výhru v prestižním Davisově poháru, a zapisují se tak do historie tenisu. V Bělehradě přidal rozhodující bod Radek Štěpánek, stejně jako loni, kdy v posledním zápase jednoznačně porazil Dušana Lajoviče ve třech setech. Za nemocného nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila, který se doma léčil z plicní embolie, zastoupil na lavičce českého týmu Vladimír Šafařík.

V pátek se žádné překvapení nekonalo a zápasy dopadly podle papírových předpokladů. V prvním finálovém duelu porazil druhý hráč světa Novak Djokovič Radka Štěpánka v poměru 7:5, 6:1 a 6:4. Ve druhé dvouhře přehrál Tomáš Berdych týmovou dvojku Srbů Dušana Lajoviče 6:3, 6:4, 6:3, a srovnal tak na 1:1. Berdychovi po celou dobu fungoval první servis a soupeři ani nenabídl žádný brejk.

Sobotní čtyřhra znamenala pro vývoj finále klíčový bod. Tradiční daviscupový pár Berdych se Štěpánkem zvládl už své 14. vítězné utkání z 15. Radoval se z výhry nad dvojicí Nenad Zimonjič a Ilja Bozoljac po setech 6:2, 6:4 a 7:6. „Skvěle jsme se doplňovali od začátku do konce, dopustili jsme jediný brejkbol, hráli jsme agresivně a využívali jsme všech lehkých šancí, které nám dali,“ řekl Berdych v pozápasovém rozhovoru pro Českou televizi.

Do nedělního programu vstupovali čeští tenisté ve vedení 2:1. V souboji týmových jedniček ovšem vyhrál domácí favorit. Berdych hrál s Djokovičem první dva sety celkem vyrovnanou hru, ale ve třetím setu se na něm podepsal nevydařený závěr tie-breaku a zápas skončil z pohledu českého reprezentanta 4:6, 6:7 (5:7), 2:6.

Finále se tak rozhodovalo v posledním duelu a vše bylo opět ve Štěpánkových rukách, stejně jako loni v Praze. Propastný rozdíl v žebříčkovém postavení mezi Štěpánkem (44. místo) a Lajovičem (117. místo), ale hlavně v daviscupových zkušenostech se nakonec ukázaly pro vývoj utkání jako stěžejní. Až na první dva gamy v prvním setu Štěpánek svého soupeře jasně přehrával a zaslouženě ho porazil 6:3, 6:1 a 6:1. Přestože se několikrát během zápasu musel potýkat s nesportovním chováním ze strany srbských fanoušků, dovedl boj o „salátovou“ mísu do vítězného konce.

Češi Davis Cup ovládli potřetí v historii po letech 1980 a 2012. „Říká se, že poprvé je to vždy jen jednou, ale tohle se nikdy neobehraje. Všichni jsme plni emocí. Je to neuvěřitelné, těžko se mi hledají slova. Myslím, že to doceníme během pár dnů,“ řekl Štěpánek pro ČT. Za předvedený výkon pochválil spoluhráče také Berdych a dodal: „Asi nikomu se nezdálo, že bychom to dokázali obhájit, je to neuvěřitelný pocit.“

Andrea Kubová

Trenér Pešice se s reprezentací rozloučil výhrou nad Kanadou, jeho křeslo zaujme Vrba

Místo barážových bojů o účast na mistrovství světa si musela česká reprezentace v pátek 15. listopadu vystačit s přátelským utkáním proti výběru Kanady. Tato země sice nepatří mezi uznávané fotbalové velmoci, slabým soupeřem ovšem rozhodně nebyla. Češi s několika debutanty v sestavě nakonec dokázali v Olomouci vyhrát 2:0.

Vítězství se začalo rodit už ve třetí minutě, kdy se hlavou trefil Ondřej Čelůstka, a okořenil tak svůj první start v reprezentaci. Na konci první půle musel své kvality předvést také gólman ve službách londýnské Chelsea, Petr Čech, který lapil penaltu kapitána Dwayna De Rosaria. Závěrečnou tečku přidal devět minut před koncem Tomáš Hořava.

„Nemůžu říct, že by se mi zcela zamlouval předvedený výkon, dělali jsme mnoho chyb, ale s výsledkem spokojen jsem,“ komentoval loučící se dočasný trenér Josef Pešice a dodal, že ho mrzelo mnoho neproměněných šancí. Národní tým opouští se stoprocentní bilancí, mezitím se na jeho převzetí připravuje Pešiceho nástupce Pavel Vrba.

Předseda fotbalového svazu Miroslav Pelta o Vrbovi již dlouho mluvil jako o jediné volbě, o které uvažuje. Plzeňský kouč však byl smluvně vázán na západě Čech a klub byl v jeho uvolnění neoblomný. Ledy se prolomily až v pondělí 18. listopadu, kdy vedení Viktorie k překvapení celého fotbalového národa oznámilo, že Vrba využil výstupní klauzuli ve svém kontraktu, a může tak vést reprezentaci.

Do funkce by měl být uveden počátkem příštího roku, ve svém nynějším působišti skončí v polovině prosince. Na rozkoukání bude mít dostatek času, neboť první zápas v příštím roce čeká národní výběr až 5. března v Uherském Hradišti proti Norsku. Poslední vzájemné utkání skončilo v roce 2011 na severu Evropy 3:0 pro domácí, Češi tedy mají co napravovat.

Dominik Jakubec

Hokejová extraliga: Brno a Hradec zápolí o druhé místo v tabulce

Průběh 19. a 20. kola hokejové extraligy zásadní zlom v postavení jednotlivých týmů nepřinesl. Třinec sice vítězstvím nad Spartou utnul její sérii osmi výher, tým pod vedením trenéra Josefa Jandače ovšem i nadále s jistotou drží výsostný post v čele tabulky. Zato v 21. kole započal po výhře Brna nad Hradcem Králové boj o druhou příčku, neboť oba týmy od sebe dělí už jen jediný bod.

Favorizovaná Sparta v předchozích dvou kolech držela čisté konto, to však v zápase minulou středu narušil Třinec, který extraligového lídra zdolal na nájezdy. Rozhodující vliv měl na konečný výsledek 3:2 útočník Jiří Polanský. Ten v závěru vyrovnal, a zároveň rozhodl i penaltový rozstřel. V klání západočeských týmů mezitím soupeřily Karlovy Vary s obhájci titulu z Plzně. Úřadující šampioni obstáli výhrou 2:1 a díky tříbodovému zisku sesadili z šesté příčky hokejisty Zlína.

Nerozhodný stav mezi pardubickým a vítkovickým kádrem z předchozího kola extraligy rozhodlo v tentýž den vítězství ve prospěch ostravských. Svěřenci trenéra Venery tak se ztrátou tří bodů v tabulce putovali na devátou příčku, zatímco Vítkovice se po pátečním zdolání Chomutova ve 20. kole extraligy vyšvihly o dvě místa vzhůru. Ustálily se ale až na příčce osmé, jelikož Třinec se po prohře s Karlovými Vary posunul právě na pozici Vítkovic.  Hradecký mančaft zatím při samostatných nájezdech přehrál Pardubice a i nadále šlape na paty vedoucí Spartě.

S 21. kolem se však skóre začalo vyrovnávat. Byl to právě zmíněný tým z Hradce, který na brněnském ledě utrpěl porážku 0:3 a svému soupeři tak umožnil ztrátu v tabulce stáhnout na jednobodový rozdíl.  Zato Kladnu se daří udržet mimo spodní umístění díky výhře 2:1 nad Plzní. Závěrečný duel kola mezi Slávií a Libercem se dohrává v pátek.

Zápasy 19. kola: Třinec – Sparta 3:2N, Karlovy Vary – Plzeň 1:2, Kometa – Zlín 3:1, Pardubice – Vítkovice 1:3, Litvínov – Hradec Králové 2:3P, Kladno – Liberec 0:3, Slavia – Chomutov 5:4P

Zápasy 20. kola: Třinec – Litvínov 0:2, Chomutov – Vítkovice 2:7, Plzeň – Kometa Brno 4:1, Zlín – Slavia 4:3N, Kladno – Sparta 2:5, Liber – Karlovy Vary 1:0P, Hradec Králové – Pardubice 2:1N

Zápasy 21. kola: Pardubice – Chomutov 4:2, Vítkovice – Zlín 2:4, Karlovy Vary – Třinec 3:1, Kometa Brno – Hradec Králové 3:0, Litvínov – Sparta 2:3, Kladno – Plzeň 2:1N

Tabulka k 17. listopadu 2013: 1. Sparta 48 bodů, 2. Hradec Králové 40, 3. Kometa Brno 39, 4. Slavia 36, 5. Plzeň 36, 6. Zlín 35, 7. Třinec 35, 8. Vítkovice 32, 9. Pardubice 30, 10. Liberec 27, 11. Kladno 23, 12. Karlovy Vary 23, 13. Litvínov 22, 14. Chomutov 15 

Adam Vrána

Počasí

Počasí

Počasí se nezadržitelně blíží k obratníku Kozoroha – k zimě. Ochladilo se, obloha potemněla a co chvíli se z ní spouštějí srážky. Zatím jsou častěji dešťové, ale přibývá i smíšených a sněhových. Teploty se pohybují v nízkých hodnotách od jednoho stupně na horách po šest stupňů v níže položených oblastech. Občas do toho zafouká i čerstvý vítr. Dlouhodobá předpověď oznamuje, že skutečně mrznout začne v prosinci.

redakce