20. března 2014, Carolina č. 850

Česká republika odmítla uznat výsledky referenda na Krymu. EU uvalila sankce na viníky

Drtivá většina krymských obyvatel hlasovala v  referendu pro vstup poloostrova do Ruské federace. Kyjev i Západ upozorňují na nesrovnalosti, které hlasování provázely, a považují ho za neústavní. Česká republika výsledek referenda neuznala a nadále trvá na územní celistvosti Ukrajiny.

Přes 96 procent obyvatel Krymu se v neděli 16. března vyslovilo pro nezávislost poloostrova na Ukrajině a připojení k Rusku. Krymský parlament následně vyhlásil nezávislý svrchovaný stát Krymská republika a požádal o vstup do Ruské federace, který prezident Vladimir Putin v úterý schválil. Evropská unie považuje referendum za nelegitimní a uvalila sankce na 21 krymských i ruských politiků odpovědných za poslední vývoj.

„Naše pozice vůči konání referenda na Krymu je jednoznačně odmítavá i s ohledem na podezřele vysokou účast, která nekoresponduje s bojkotem referenda částí obyvatel Krymu,“ citovaly stránky Ministerstva zahraničních věcí slova Lubomíra Zaorálka po zasedání Rady EU pro zahraniční věci.

Podmínky, za kterých se hlasovalo, kritizuje i premiér. „Referendum, které proběhlo na Krymu, bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Chci připomenout, že na Krym nebyli vpuštěni mezinárodní pozorovatelé a vedle toho se na Krymu pohybovalo velké množství vojenských jednotek, které do oblasti vyslalo Rusko. Česká republika proto neuznává výsledky tohoto hlasování, a připojuje se tak k postoji většiny zemí mezinárodního společenství,“ uvedl  Bohuslav Sobotka na stránkách ČSSD. Dále oznámil, že vláda je připravena podpořit krajany žijící na Ukrajině a v případě jejich zájmu o přestěhování jim pomoct s integrací.

Události na Krymu odsoudili prezident i další čeští politici. Miloš Zeman považuje referendum za neústavní a místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek přirovnal připojení poloostrova k Ruské federaci k anšlusu Rakouska v roce 1938. Zároveň upozornil, že rozpínání Ruska představuje přímé ohrožení i pro Česko. „Se svými partnery v EU a v NATO musíme přijmout taková opatření, aby se agresor z Krymu stáhl. Pokud Krym Putinovi projde, jsou na řadě další území a na seznamu jsme i my,“ prohlásil na stránkách TOP 09.

Za legitimní naopak považuje referendum předseda KSČM Vojtěch Filip. „Myslím si, že referendum je nejvyšším výrazem vůle občanů, a že každá politická moc vychází z vůle občanů. Proto by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí o připojení Krymu k Ruské federaci,“ řekl pro Českou televizi. „Jsem zděšen z toho, jak se nová moc, která nevznikla z voleb, ale vznikla tou situací po konfliktu na Majdanu, chopila svého úřadování,“ dodal.

Podle předsedy ukrajinské vlády Arsenije Jaceňuka je země připravena k podepsání politické části asociační smlouvy s EU. Ministři zahraničí členských států podpořili záměr podepsat smlouvu na nadcházejícím summitu 21. března. Evropská komise také předloží návrh na půjčku Ukrajině ve výši jedné miliardy eur a na jednostranné zrušení cla na dovoz ukrajinských výrobků.

Marie Horňáková

Putin je horší než Brežněv, říká Schwarzenberg

Je to mediální válka, shodly se osobnosti, které ve středu 12. března diskutovaly na Fóru Karla Schwarzenberga o dalším vývoji na Ukrajině. Hovořily také o tom, jak proruská média vytvářejí veřejné mínění, ale i o nedělním referendu na Krymu.

„Z reportážních materiálů, které používají západní média, dokáží ta ruská udělat zcela jinou reportáž,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Stejně jako ostatní debatující, také on sleduje nejen západní média, ale i ta ruská, která financuje stát. „V Evropské unii tu všichni hladovíme, vysílají například na Krym Radiu,“ uvedla novinářka Petra Procházková. Diskutující se shodli, že se vyplatí sledovat české zpravodaje na místě.

Rodačka z Kyjeva a sólistka baletu Národního divadla Ivana Illyenkovová sleduje dění na Ukrajině prostřednictvím svých přátel na Facebooku.

„Během deseti dnů se stal Rusům na Krymu takový útlak, že teď vítají náruč velkého ruského bratra,“ shrnul poslední dny na Krymu analytik z Katedry ruských a východoevropských studií FSV UK Karel Svoboda.

K časté paralele krymské krize s Hitlerovým zabráním Sudet či se vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa podotkl Karel Schwarzenberg: „Putin je vlastně horší než Brežněv, kterému alespoň přišel zvací dopis, ale Putin si ho vymohl zpětně sám.“

„Je možné, že si Rusko udělá z Krymu svou riviéru, svou výkladní skříň a zbytek Ukrajiny zůstane tak řečeno na krku Evropské unii, což bude těžko finančně zvládnutelné,“ dodal Schwarzenberg.

Přesto panovala shoda, že EU by měla Ukrajině urychleně poskytnout finanční pomoc a  umožnit jí podepsat novou asociační dohodu. Tento postup je i v zájmu ukrajinských oligarchů, kteří se obávají, že pod nadvládou Ruska by dopadli podobně jako Michail Chodorkovskij.

Návštěvníci fóra si mohli prohlédnout snímky z Kyjeva fotografa Eugena Kukly. Atmosféra protestů z fotografií přímo sálala, ať už to byl portrét uprchlého prezidenta Janukovyče s nápisem „Have you seen this man?“ (Viděli jste toho muže?) vylepený na zdech nebo cesta ze svíček pro 100 duší z Majdanu přes ulici, kde padlo na konci února nejvíce lidí.

Fórum Karla Schwarzenberga si mimo jiné klade za cíl probudit zájem lidí o politiku, o aktuální společenská témata či probudit odpovědnost lidí za vývoj a osud země, v níž žijí.

Z fóra Lucie Teplá

15 let v NATO. Na konferenci zaznívaly hlasy o společné evropské armádě

U příležitosti výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance se ve středu 12. března na Pražském hradě konala konference s názvem 15 let Česka v NATO – naše bezpečnost není samozřejmost. Zúčastnili jí nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem a přední bezpečnostní experti. Podle nich je vytvoření evropských ozbrojených sil nutností.

Podle politiků i odborníků totiž USA jako nejmocnější člen aliance omezují vojenskou přítomnost v Evropě, stejně jako výdaje na společnou obranu v rámci aliance. Další hlasy volající po armádě EU upozorňují na riziko hrozby, mezi něž nyní patří i současná krize na Ukrajině.

Prezident Miloš Zeman, který byl v roce 1999, kdy Česká republika do NATO vstoupila, premiérem, v úvodním projevu označil ukrajinskou situaci za bezpečnostní hrozbu. V této souvislosti vyzval k urychlení plánů na vznik společné evropské armády. „Bylo by zapotřebí dobudovat druhý pilíř NATO vedle pilíře severoamerického, a to v podobě evropské armády v souladu s pokračujícími tendencemi integrace v rámci Evropské unie,“ pronesl Zeman. Na Ukrajině podle něj může dojít k občanské válce, která by mohla znamenat příliv uprchlíků na Slovensko, do Polska i do České republiky.

Také premiér Bohuslav Sobotka formování společných evropských jednotek podporuje. Zároveň připomněl, že země Visegrádské skupiny připravují společné bojové uskupení. „Myslím si, že to bude takový dobrý základ k posílení schopností Evropy reagovat na některé krizové situace i vojensky,“ prohlásil.

Důvěru v mezinárodní společenství stvrdili předsedové šesti parlamentních stran s výjimkou komunistů. Podepsali dokument o společném přístupu k obraně vlasti, na jehož základě chtějí v obranné tematice úžeji spolupracovat. Podle komunistů ovšem České republice aliance větší bezpečí nepřinesla, a proto by ji měla opustit. Předseda strany Vojtěch Filip se domnívá, že je i jiná cesta, jak Evropu vojensky chránit: „Jiný bezpečnostní model přicházel například z toho, co bylo propagováno v roce 1990, že by měla být samostatná bezpečnostní politika celé Evropy na základě helsinského procesu.“

Podle aktuálního průzkumu agentury STEM alianci důvěřuje 55 % Čechů, což je o čtyři procenta více než v září.

Lucie Hrdličková

Premiér Sobotka jednal v Německu s kancléřkou Merkelovou a navštívil Volkswagen

První oficiální  návštěvu Německa  ve funkci premiéra má za sebou Bohuslav Sobotka. V Berlíně se 13. března setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou, se kterou diskutoval o těsnější spolupráci obou zemí. Navštívil také automobilku Volkswagen.

Merkelová ocenila ochotu české vlády přijmout a podepsat fiskální pakt, který kabinet Petra Nečase odmítal. „S radostí jsme pozorovali, že nová česká vláda udělala ve své evropské politice několik úprav,“ citoval ji Český rozhlas. Očekává užší spolupráci mezi Německem a Českou republikou na evropské úrovni, a pochválila dobré vzájemné politické i ekonomické vztahy.

Sobotka a Merkelová diskutovali také o pražském Lobkovickém paláci, kde sídlí německá ambasáda a o jehož prodeji Německu se dlouho hovoří. Podle Sobotky je případný prodej možný, problematické ale bude stanovení ceny historické budovy.

Druhý den návštěvy premiér zamířil do Wolfsburgu, sídla koncernu Volkswagen. Vedení společnosti pak na tiskové konferenci s českým premiérem oznámilo, že automobilka Škoda Auto, která je součástí koncernu, bude ve svém závodě v Kvasinách na Rychnovsku vyrábět nový vůz.

Ondřej Trhoň

Slovensko volí hlavu státu, v druhém kole se rozhodne mezi Ficem a Kiskou

Pouhých 43, 4 % voličů přišlo podpořit své kandidáty v prvním kole prezidentských voleb. Z něj vyšla dvojice soků pro kolo druhé: současný slovenský premiér a předseda sociálnědemokratické strany Směr Robert Fico a filantrop a milionář Andrej Kiska. S náskokem jen 4 % ztratil Fico jistotu vycházející z průzkumů, Kisku v druhém kole podpoří třetí Radoslav Procházka i čtvrtý Milan Kňažko.

Fico v prvním kole zvítězil jen těsně s 28 % hlasů, do druhého kola ho bude následovat nezávislý kandidát Andrej Kiska s 24 %. Ve vyrovnané volbě skončil proti předpokladům Radoslav Procházka s 21 % před Milanem Kňažkem, zbylých deset kandidátů do hry významně nezasáhlo.

Největším překvapením byl propad bývalého předsedy parlamentu Pavola Hrušovského, kterého kandidovaly tři parlamentní strany. Ten nezískal ani 4 % hlasů.

Proti druhému Kiskovi se před volbami objevila obvinění v podobě letáků upozorňujících na možné spojení se scientologickou církví. Kiska toto nařčení odmítá, ve vydavatelství významného scientologického představitele Ladislava Pavlíka sice vyšla jeho kniha, o členství Pavlíka v této skupině prý kandidát nevěděl. Letáky vyšly anonymně, podezření padlo na stranu Směr-SD, spojení ale prokázáno nebylo.

Na téma příslušnosti možného budoucího prezidenta ke scientologům se rozhořela diskuze, která může stoupajícímu Kiskovi podrazit nohy. Jako hlavní argument své ostré kritiky ho použil i Robert Fico v televizní debatě po prvním kole. „Tohle je typická hra premiéra, bude očerňovat, urážet, házet obvinění, protože se bojí, že prohraje,“ bránil se Kiska na tiskové konferenci.

Za Kiskou i přes tyto okolnosti stále stojí Procházka a bývalý šéf slovenské diplomacie Kňažko. Oba neúspěšní kandidáti mu přislíbili svůj hlas, Procházka v případě zájmu nabízí pro kampaň před druhým kolem i své billboardy.

O prezidentovi Slovenska rozhodují už počtvrté sami voliči. Stále se snižující volební účasti tento víkend nepomohlo ani počasí, Bratislavu sužoval prudký déšť, další oblasti Slovenska zasáhly sněhové vánice. I bez vnějších vlivů ale průzkumy nepředpokládaly vyšší účast než okolo 50 %. Druhé kolo, ve kterém se voliči definitivně rozhodnou mezi Ficem a Kiskou, se koná 29. března.

Barbora Smudková

Ministr financí Babiš chce zavést třetí sazbu DPH a zlepšit vybírání daní

Ministerstvo financí chce zavést řadu opatření, která mají zlepšit efektivitu výběru daní. Také navrhne třetí sazbu daně z přidané hodnoty, vyšší spotřební daň z tabákových výrobků a omezení výdajových paušálů. Návrhy předloží vládě v červnu nebo červenci, některé z nich by měly být účinné od příštího roku. Ve středu 19. března to oznámil ministr financí a první místopředseda vlády Andrej Babiš. „Jsou to změny hlavně pro příští rok, v roce 2016 chceme investovat do dopravní infrastruktury,“ řekl.

Mezi opatření, která Babiš na tiskové konferenci představil, patří například sleva na daních na druhé a další dítě a sleva pro pracující důchodce. Sleva na druhé dítě by měla začít na stovce korun. Podle Simony Hornochové, náměstkyně ministra pro daně a cla, připraví státní pokladnu o miliardu korun ročně. Navzdory tomu se počítá s tím, že bude postupně růst.

Návrhy počítají se zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků. Podle ministerstva financí je to nutný krok, protože se změnou kurzu koruny přestalo Česko splňovat minimální sazbu stanovenou Evropskou unií. Cena krabičky cigaret by se tak měla podle Hornochové zvednout o 3 až 4 koruny. Počítá se s tím, že do státní pokladny díky tomuto kroku přibudou za příští rok až 3 miliardy korun.

Třetí sazba DPH se má vztahovat na knihy, léky a pravděpodobně i na nenahraditelnou dětskou výživu. Její výše ale ještě není jistá. S pětiprocentní daní z léků, tedy tou nejnižší, jakou povoluje EU, ministerstvo nepočítá. Do státní pokladny by totiž ročně přinesla jen necelých 8 miliard korun. Zvažuje se sazba 10 %, ale její výše vyplyne až z analýzy možných dopadů na ceny. Ministerstvo financí počítá s tím, že tyto legislativní úpravy vejdou v platnost první ledna příštího roku. „Jde o nekomplikované změny podle koaličních dohod,“ řekla Hornochová.

Ministr financí má v úmyslu také zavést několik opatření proti daňovým únikům. Hlavní úpravou, kterou chce v této oblasti prosadit, je takzvaný mechanismus reverse-charge. Ten by u určitých typů zboží způsobil, že by tyto komodity nebyly zdaňovány dodavatelem, ale příjemcem.

Dalšími způsoby boje proti daňovým podvodům jsou zřízení centrálního registru bankovních účtů, zavedení elektronické registrace tržeb a lepší spolupráce s policií a Celní správou. Od těchto kontrolních prostředků si Babiš slibuje zvýšení výnosů z daní a zlepšení daňové morálky. Chce také více zdanit hazard, především ten na internetu. Naopak nepočítá s projektem jednoho inkasního místa. V roce 2016 chce ministr také zrušit superhrubou mzdu a sedmiprocentní solidární zvýšení daně.

Jaké dopady budou mít změny na státní rozpočet, nemá ministerstvo přesně spočítáno. Zatímco změny v daňových sazbách a důsledky slev je možné přibližně vyčíslit, účinnost opatření proti daňovým únikům předem odhadnout nelze.

Z tiskové konference Tadeáš Hlavinka

Zemřela režisérka a pedagožka Věra Chytilová, představitelka československé nové vlny

Nezapomenutelná česká režisérka Věra Chytilová zemřela 12. března ve věku 85 let. Jejím nejoceňovanějším dílem je snímek Sedmikrásky. Proslavila se však díky komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Jakožto pedagožka na Filmové akademii múzických umění vychovala několik generací filmařů.

Nepřeslechnutelné ráčkování v kombinaci se specifickým způsobem humoru tvořilo z Chytilové mimořádnou personu české kinematografie. Její cesta k filmu však byla klikatá. Nejprve studovala architekturu, když pak studium předčasně ukončila, vyzkoušela si i práci modelky či laborantky. V roce 1957 nastoupila na FAMU, obor režie pod vedením Otakara Vávry. Tím se jí otevřely dveře do zlaté éry českého filmu.

V šedesátých letech dostala možnost pracovat po boku tehdy začínajících, dnes legendárních režisérů Miloše Formana, Jiřího Menzela či Ivana Passera. Tehdy zaujala především filmovým ztvárněním povídek Bohumila Hrabala Perličky na dně. Mezinárodní věhlas jí pak zařídily svérázné a obrazově promyšlené Sedmikrásky.

Na rozdíl od mnoha kolegů tvořila i po srpnu 1968. Natáčela převážně komedie, mezi které patří např. Hra o jablko, Panelstory aneb Jak se rodí sídliště. V roce 1981 pak navázala spolupráci s hercem Boleslavem Polívkou, který s ní pracoval na dalších pěti filmech. Posledním snímkem Chytilové byly Hezké chvilky bez záruky z roku 2006 s Janou Janěkovou v hlavní roli.

„Setkání s ní pro mě zůstalo nezaměnitelné, neopakovatelné a nezapomenutelné,“ vzpomíná pro iDnes.cz herec Miroslav Donutil, o kterém Chytilová dokonce natočila dokument. Podle režiséra Fera Feniče její největší síla spočívala v ryzí zarputilosti a občanské statečnosti.

Vyjádřit soustrast rodině a přátelům mohou zájemci zápisem do kondolenční knihy, kterou umístilo vedení FAMU do paláce Lažanských. Pohřeb se uskuteční v pátek 21. března ve Strašnickém krematoriu v Praze.

Monika Zavřelová

Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého vtahují diváka do světa iluzí a mystifikací

O mladé umělce v českém prostředí není nouze. Do letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého se jich přihlásil historicky největší počet. Z 83 nakonec vybrala porota pět kandidátů, kteří se zabývají konceptuální tvorbou, fotografií, videoartem a instalací. Nyní bude pětice finalistů až do vyhlášení cen 20. listopadu prezentovat svou tvorbu v rámci doprovodného programu 555.

Výběr pěti finalistů, jimiž jsou Martin Kohout, Richard Loskot, Lucia Sceranková, Roman Štětina a Tereza Velíková, byl výsledkem „kombinací diskusí a hlasování,“ uvedla předsedkyně poroty Holly Blocková po vyhlášení výsledků v Národní galerii v úterý 18. března. ,,Umělecká kvalita není exaktní hodnotou, vždy závisí na odborném vhledu každého jednotlivého odborníka a v tomto případě i na jejich konsensu. Pětice finalistů je vybrána tak, aby každý z nich rezonoval v kontextu domácí scény, ale zároveň aby jejich práce obstály i při pohledu z toho mezinárodního,“ dodala.

Finalisté se zaměřují na témata, která vypovídají o současném stavu společnosti. Zpochybňují možnost sdělit informaci prostřednictvím vizuálního obrazu, poukazují na neuchopitelnost sdělení, porozumění a relativnost lidského vnímání. Skrze různá média tak vtahují diváka do světa iluzí a mystifikací, kde významnou roli hrají náhoda i neviditelnost, a demonstrují tím nekonečné množství rozporuplných vjemů a nutnosti tolerance vůči ostatním.

Vítěz letos poprvé převezme skutečnou cenu, sošku, trofej či jiný předmět. Organizátoři proto oslovili uznávané tvůrce, mezi nimi například Evu Eisler, Maxima Velčovského a grafická studia Olgor Chorchoj, Deform a Dechem, aby navrhli, jak bude cena vypadat. Laureát obdrží také sto tisíc korun na uspořádání výstavy nebo realizování projektu a šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku. Cena Jindřicha Chalupeckého se uděluje umělcům do 35 let, letos už popětadvacáté.

Z Národní galerie Esther Beshirová

Plzeň Lyon nedobyla. Po prohře 1:4 je šance na postup mizivá

Plzeňští fotbalisté první osmifinálové utkání Evropské ligy nezvládli a z Lyonu si nakonec odvezli bolestnou prohru 1:4. Přestože Viktoria vstoupila do utkání velkolepě a již ve třetí minutě se díky Hořavovi dostala do vedení, bleskový začátek se změnil v hořký konec. V odvetném zápasu tak Plzeň musí vyhrát minimálně o tři góly.

„Výsledek je pro nás hodně krutý, na 4:1 to nebylo. Na Šachtaru jsme si vybrali štěstí. Já sám jsem tam měl dvě šance, které jsem měl vyřešit líp," řekl pro Aktuálně.cz Stanislav Tecl. Po dosavadní cestě Plzně evropskými poháry a hlavně po fenomenální výhře nad Šachtarem Doněck  byl její debakl překvapením i pro francouzská média. „Veřejnosti málo známá Viktoria Plzeň je soupeř, kterého je potřeba brát vážně. Není sice šampiónem starého kontinentu, ale její poslední skalpy budí respekt,“ napsal před zápasem francouzský deník Le Figaro.

Začátek utkání přitom vypadal pro Západočechy slibně. Kovaříkův centr poslal záložník Hořava hlavičkou do brány, a Plzeň se tak dostala již ve třetí minutě do vedení. Hořavův gól ale  probudil lyonskou ofenzivu a po deseti minutách domácí obránce Fofana skóre dorovnal. Před přestávkou dokázala Plzeň ještě vzdorovat, druhý poločas však zcela ovládl domácí tým. V 53. minutě skóroval nejlepší střelec Lyonu Lacazette. V následujících okamžicích právě tato vycházející hvězda přihrála Mwuembovi na třetí branku a v 70. minutě stvrdil plzeňský debakl Fofana čtvrtým gólem.

„Naivní jsme rozhodně nebyli, zato jsme zcela zbytečně otvírali hru, což v plánu rozhodně nebylo. Pohyblivější Lyon toho samozřejmě využil. A navíc jsme udělali spoustu individuálních chyb, takže soupeř přicházel ke gólům dost lacino," řekl trenér Dušan Uhrin pro Sport.cz.

Po výrazné prohře se tedy cesta viktoriánům do čtvrtfinále zkomplikovala. Aby si Plzeň zajistila postup, musela by ve čtvrtek v domácím utkání vyhrát minimálně o tři góly. To se západočeskému týmu již povedlo v zápasech proti Hapoelu Tel Aviv a Neapoli. Je ale otázkou, jestli se mu to podaří i se sedminásobným vítězem francouzské ligy.

Po uzávěrce: Plzeň přes domácí vítězství 2:1 končí v EL.

Barbora Maxová

Sparta vede ligu už o deset bodů, Plzeň klopýtla se Slováckem

Fotbalová Sparta po utrápeném výkonu vyhrála se štěstím v Příbrami a získala další tři důležité body. Druhá Plzeň po debaklu v Lyonu nedokázala potřetí v řadě za sebou vyhrát soutěžní utkání, a i když předvedla lepší výkon než minulý týden na Letné, stejně jen remizovala doma se Slováckem 0:0. Sparta tak po 20. kole vede ligu už o deset bodů a o titulu je prakticky rozhodnuto. Mnohem větší drama slibuje boj na druhém konci tabulky.

Po předchozím domácím zápase s největším konkurentem Plzní čekala tentokrát na Spartu zachraňující se Příbram. Hosté vstoupili do utkání lépe. Hned ve 4. minutě se ocitl v nadějné pozici Hušbauer, ale brankář Hruška jeho pokus kryl. O slovo se brzy přihlásili i domácí. Řezníček po rychlém protiútoku utekl Holkovi, v samostatném postupu na Vaclíka ale mířil hodně mimo. Mnohem nebezpečnější byla jeho druhá velká šance o pár minut později, kdy jeho technická střela skončila jen pár decimetrů vedle branky.

Do druhého poločasu vstoupily oba týmy vlažně. Příbram hru kouskovala a Sparta při absenci krajních záložníků Krejčího a Přikryla nemohla najít recept na houževnatou obranu domácích. Vítězství daroval Spartě v 80. minutě exsparťan Zápotočný, který ve vápně zbytečně fauloval  Hušbauera. Penaltu s přehledem proměnil kapitán Lafata. Smutný hrdina Zápotočný mohl hned vzápětí vyrovnat, ale po závaru ve vápně trefil jen dobře postaveného Vaclíka.

Utkání druhé Plzně se Slováckem nabídlo divákům mnohem víc zábavy. Aktivní byl především domácí Tecl, který sice dvakrát skóroval, ale pokaždé mu rozhodčí branky pro ofsajd neuznali. Hosté se nenechali šancemi domácích zahanbit. Po sérii rohových kopů se neprosadil obr Došek a Rada pro změnu trefil břevno. Plzeň dokonce kopala penaltu, ale jindy spolehlivý exekutor Horváth se tentokrát mýlil. Jako poslední měli slovo hosté, ale nadějnou akci na poslední chvíli zachraňoval obránce Limberský. Na bezbrankovou remízu reagovali domácí fanoušci nezvykle pískotem.

Záchranářské boje zvládli nejlépe slávisté a překvapivě také hráči Bohemians. Sešívaní si pod novým trenérem Pastoorem připsali první výhru a v tabulce se momentálně nacházejí na klidném devátém místě. Důležitý zápas mezi Zbrojovkou Brno a Baníkem Ostrava skončil bezbrankovou  remízou a domácí si od hostů udrželi dvoubodový odstup. Po překvapivé výhře Bohemians 1:0 nad Libercem spadli svěřenci trenéra Komňackého na poslední místo.

Výsledky 20. kola fotbalové ligy: Jihlava – Teplice 1:1, Slavia - Zojmo 2:1, Příbram – Sparta 0:1, Jablonec - Olomouc 2:1, Brno - Ostrava 0:0, Bohemians – Liberec 1:0, Plzeň - Slovácko 0:0, Mladá Boleslav – Dukla Praha 1:0

Tabulka po 20. kole fotbalové ligy: 1. Sparta 54 bodů, 2. Plzeň 44, 3. Teplice 35, 4. Mladá Boleslav 34, 5. Liberec 32, 6. Dukla 30, 7.  Jablonec 28, 8. 1. FC Slovácko 26, 9. Slavia 22, 10. Znojmo 21, 11. Olomouc 21, 12. Jihlava 20, 13. Brno 19, 14. Příbram 19, 15. Bohemians 17, 16. Ostrava 17.

Vojtěch Hodboď

Odstartovalo hokejové play-off. Sparta začala vítězně, Plzeň se trápila

Favorité se na úvod hokejového play-off České pojišťovny trápili. Vítěz základní části Sparta  porazil Vítkovice jen těsně 3:2, loňský mistr Plzeň padl s brněnskou Kometou a Třinec doma dokonce nevstřelil ani gól a podlehl Pardubicím 0:4.

Úřadující mistr z Plzně zahájil sérii s Kometou Brno mizerně. Tempo hry od začátku utkání řídili Brněnští, což jim přineslo po úvodní dvacetiminutovce dvoubrankový náskok, díky dvěma trefám Jana Hrušky. Plzeňská ČEZ Aréna i nadále sledovala marný boj Škodovky proti uvolněně hrající Kometě, za kterou se z předbrankového prostoru dvakrát prosadil také Vojtěch Němec. Jediným plzeňským střelcem byl Ján Sýkora, a tak si Kometa odveze domů minimálně jedno vítězství.

Sparta si musela na soupeře počkat až na výsledek předkola, které jí přiřadilo Vítkovice. Sparťané měli rozpačitý konec základní části a podobně vstoupili také do čtvrtfinále. Po nepřesvědčivém výkonu byla hubená výhra 3:2 tím jediným, s čím mohli být Pražané spokojeni. „Nebyla tam ta lehkost. Věděli jsme, že musíme vyhrát a myslím, že nás to trochu svázalo,“ řekl v rozhovoru pro MF Dnes obránce Karel Pilař.

Dalším týmem, který musel nejprve přejít přes předkolo, jsou Pardubice. Ty si drží vzestupnou formu a roznesly Třinec na jeho ledě 4:0. Největší měrou se o to zasloužili probuzený střelec Petr Sýkora a brankář Július Hudáček, který vynuloval třinecké střelce. „Spoluhráči mi to hodně usnadnili, blokovali střely a sbírali odražené puky. Pevně věřím, že zítřek bude opět úspěšný,“ dodal pro server Hokej.cz pardubický hrdina Hudáček.

Poslední čtvrtfinálovou dvojici tvoří Zlín a Hradec Králové. Hned jejich první souboj ukázal, že půjde zřejmě o nejdefenzivnější sérii. Po trefách zlínského kanonýra Jaroslava Balaštíka a hradeckého Tomáše Pospíšila se muselo prodlužovat. Po pěti minutách nastavení rozhodl zápas ve zlínský prospěch útočník Jiří Ondráček, který se trefil přesně k levé tyči.

První zápasy čtvrtfinále:
Plzeň - Brno 1:4, Sparta - Vítkovice 3:2, Třinec - Pardubice 0:4, Zlín - Hradec Králové 2:1P
Po uzávěrce: Po druhých zápasech je stav všech sérií 1:1.

Jakub Burian

Počasí

Zatímco první březnový týden, kdy teploty nešly přes 10 °C, jsme mohli, tak jak pranostika velí, vlézt za kamna, v tom druhém by nám tam už asi bylo značně nepříjemně. Česko totiž zažívalo neobvykle teplé dny a teplotní rekordy padaly jeden za druhým. Ve čtvrtek 13. března bylo nejtepleji v Praze-Karlově, kde meteorologové naměřili 21,1 °C, a průměrná denní teplota byla po celé republice o 5 stupňů vyšší, než je v tomto období běžné. O den později se historie přepisovala znovu a rovnou na 83 ze 136 meteorologických stanicích. Nejvíce naměřili v Doksanech, kde dosavadní maximum z roku 1957 překonalo pátečních 19,8 °C téměř o tři stupně.

Přes víkend však slunečné počasí nevydrželo, rtuť teploměru klesla až o 10 °C a přidal se silný nárazový vítr. Ten dosáhl v neděli nejvyšší rychlosti na Sněžce, kde zesílil až na 148 kilometrů za hodinu. Problémy ale dělal téměř po celé republice. Zlámané stromy zastavily na některých tratích vlaky a například v Harrachově musel být zrušen nedělní program mistrovství světa v letech na lyžích.

Vysoké teploty by se však podle předpovědí měly s blížícím se prvním jarním dnem opět vrátit, a nám tak nezbývá než doufat, že vydrží i v nadcházejícím měsíci, neboť „jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl“.

Jakub Musil