Carolina č.851 | CAROLINA - zpravodajský servis studentů žurnalistiky FSV UK

27. března 2014, Carolina č. 851

události od 19. do 26. března


Z domova

Vláda volyňským Čechům na Ukrajině nepomůže. Nejsou prý ohroženi

Česká republika nechystá speciální pomoc pro volyňské Čechy. Po návštěvě českých vyslanců v Žytomyrské oblasti se vláda usnesla, že volyňští Češi nejsou zásadně ohroženi a tudíž se nebude přistupovat k rozsáhlým plánům pomoci. ,,Rozhodně se dá vyloučit, že by volyňští Češi byli předmětem ataků ze strany svých ukrajinských spoluobčanů," uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) na pondělním brífinku po jednání bezpečnostní rady státu.

Vláda tak reagovala na otevřený dopis Emy Snidevyčové, předsedkyně Spolku volyňských Čechů, který na začátku března obdržel premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jak uvedl internetový server Deník.cz, Snidevyčová v dopise popisuje těžkou životní situaci volyňských Čechů, kteří se v současné době bojí opouštět své domovy. Snidevyčová žádá humanitární pomoc, díky které by se krajané mohli bezpečně vrátit do České republiky.

Snidevyčová se v Praze před týdnem sešla s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). "Přijela jsem do České republiky s prosbou, aby česká vláda pomohla asi čtyřiceti rodinám, které mají prokázaný český původ, urychleně přesídlit do ČR z humanitárních důvodů," prohlásila podle serveru na brífinku. Hamáček dodal, že by bylo vhodné, aby se celou věcí začali zabývat ministři vnitra a zahraničí a připravili konkrétní plán.

,,Závěr je takový, že bezpečností situace v této oblasti zásadním způsobem zhoršena není a podmínky, ve kterých se nacházejí volyňští Češi, nejsou jiné, než ve kterých se nacházejí jejich spoluobčané," vysvětlil Zaorálek stanovisko kabinetu. Na brífinku dále dodal, že důvod zájmu volyňských Čechů je spíše ekonomický a sociální. Tamější lidé mají obavu z nejisté budoucnosti, z nepříliš perspektivní ekonomické situace. Mají strach z aktuální politické situace, která ovšem neohrožuje pouze Žytomyrskou oblast, ale celou Ukrajinu.

Žytomyrská oblast se nachází na severu země při hranicích s Běloruskem. Češi se do této oblasti dostali na konci 19. století při emigraci z Rakousko-Uherska za lepšími životními podmínkami. První vlna reemigrace proběhla po druhé světové válce. Na konci 80. let žilo na Ukrajině ještě na dvacet tisíc Čechů. Po výbuchu atomové elektrárny Černobyl byla v rámci humanitárního programu většina volyňských Čechů pozvána zpět do Československa, čehož využily asi dva tisíce lidí. Kromě Žytomyru ale zatím české úřady žádnou další iniciativu požadující urychlené přesídlení neřeší, uvedl zpravodajský server ČT24.

Snidevyčová zpochybňuje rozhodnutí vlády, jelikož prý čeští vyslanci nestrávili na místě ani dvě hodiny, tudíž se o tamější situaci nemohli příliš dozvědět. Volyňští Češi jsou velmi zklamaní a chtějí poslat do Prahy další žádost o pomoc.

Barbora Synečková

Poslanecká sněmovna: Volba do mediálních rad i odsouzení anexe Krymu

Poslanecká sněmovna zasedá od minulého úterý. Hned první den byly představeny návrhy na doplňovací volbu členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Samotná volba se uskutečnila ve středu 26. března.

Do Rady České televize vybírali poslanci šest z 18 kandidátů. Novými radními se stali politolog Vratislav Dostál, filozof Michael Hauser, ekonom Richard Hindls, novináři Luboš Beniak a Jan Bednář a bývalá komunistická poslankyně Ivana Levá.

Rada Českého rozhlasu nakonec tři nové členy nezískala. Zvoleni byli pouze bývalý šéf ČRo 2 Jiří Vejvoda a muzikoložka Hana Dohnálková. Ani ve druhém kole nezískal nikdo další potřebný počet hlasů, a proto byla volba odložena.

Rada České televize a Rada Českého rozhlasu jsou kontrolní orgány, které volí a popřípadě odvolává Poslanecká sněmovna. Mají zajišťovat kontrolu veřejnosti nad médii veřejné služby. V Radě ČT zasedá 15 členů, v Radě ČRo 9.

Kromě legislativních návrhů se poslanci v uplynulých dnech  hojně vyjadřovali k dění na krymském poloostrově. Přes bouřlivou debatu o situaci na Ukrajině nastala ve Sněmovně v úterý 25. března shoda mezi koaličními a většinou opozičních stran. Došlo k ní při hlasování o usnesení, se kterým přišla bývalá předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS). Konstatuje se v něm, že násilná anexe části území Ukrajiny - Krymu - ze strany Ruské federace je porušením mezinárodního práva. Ruku pro zvedlo 121 poslanců z vládních stran ČSSD, ANO, KDU-ČSL a opozičních ODS a TOP 09. Hlasů proti bylo 17, většinou z KSČM. Jednotlivci z ČSSD a ANO návrh nepodpořili.

Štěpán Klíma

Turecko nestojí na křesťanských hodnotách, říká k rozšiřování EU Samková z Úsvitu

Má se Evropská unie rozšiřovat o nové členy? A pokud ano, mají se změnit přístupové procesy? Měly by do EU vstoupit Ukrajina či Turecko? O těchto a dalších otázkách se debatovalo minulou středu v pražském Evropském domě na páté ze série deseti diskusí, které k volbám do Evropského parlamentu (EP) pořádá think-tank Evropské hodnoty. Předvolební debaty se zúčastnili kandidáti Miroslav Poche (ČSSD), Jiří Maštálka (KSČM), Jan Zahradil (ODS) a Klára Samková (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury).

Každý kandidát měl na vyjádření k problematice rozšiřování EU vymezený časový limit, aby měli všichni rovné podmínky. Mužští kandidáti se shodli, že se má Unie rozšiřovat, ale v dohledné době to není reálné. Samková (Úsvit) zdůrazňovala potřebu přesného vymezení definice Evropy, aby se ukázala oprávněnost vstupu kandidátských zemí. "Evropské hodnoty jsou křesťanské. Jsou to vzorce chování, které máme tisíc let pod kůží. Takže Turecko se mi nezdá myslitelné jako další člen EU," řekla.

Naopak podle Pocheho (ČSSD) Turecko jednoznačně patří do Evropy jak z ekonomického, tak i geografického hlediska. "Ale není schopno dodržet kritéria v oblasti politiky, jako například ženské otázky nebo svobodu projevu. Nicméně my potřebujeme turecký trh," uvedl. A dodal: "Evropská unie musí dokončit dialogy ze zeměmi západního Balkánu. Jsem přesvědčen, že stabilizační a asociační proces s těmito zeměmi je vzorový. Škoda, že takový postup nebyl i v případě jednání s Ukrajinou."

Dále se řešila vize evropského společenství. "Jediná cesta Evropské unie je v určitém rozvolnění jejích smluvních závazků a vytvoření vícerychlostní, flexibilnější EU. Ne všechny státy se budou nutně integrovat do stejného stupně. Existence eura to ukázala. Jedna velikost prostě nesedí všem," prohlásil občanský demokrat Zahradil. "Musíme se napřed podívat, co skřípe uvnitř osmadvacítky, a pak řešit budoucí vize," navrhoval za KSČM Maštálka.

V programu se rozebírala i krize na Ukrajině a legitimnost její nové vlády, výhody a nevýhody případného odchodu České republiky z EU či kdo by měl být příštím předsedou evropské komise. Volby do EP se v Česku uskuteční  23. a 24. května a půjde v nich  o 21 křesel.

Z debaty Hoai Le Thi

Jurečka: Problémem nejsou jen povodně, hrozí také sucho

Již po dvacáté se v České republice konaly oslavy Světového dne vody, který se každoročně slaví 22. března. Letos se při této příležitosti mluvilo také o loňských povodních. Na tiskové konferenci ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), která se uskutečnila 21. března v Kongresovém centru v Praze souběžně se slavnostním setkáním vodohospodářů, byla představena Souhrnná zpráva o povodni v červnu 2013.

Dokument vypracovali odborníci státního podniku Povodí Vltavy na základě zpráv povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností, krajů a správců vodních toků. Shrnuje veškerá dostupná fakta, limity, náměty ke zlepšení činnosti a náležitosti nezbytné pro rozhodování při řízení Vltavské kaskády.

Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala na tiskové konferenci uvedl, že vzhledem ke stížnostem některých starostů z postižených oblastí na způsob, jakým Povodí Vltavy řídilo vypouštění vody z  kaskády, zadal podnik u Českého vysokého učení technického zpracování studie, která prověří strategické řízení Vltavské kaskády a parametry manipulačních řádů. Podle ministra Jurečky by do konce roku 2014 měly být shromážděny dostačující informace pro případnou změnu funkcí Vltavské kaskády či manipulačních řádů.

"Letošní zima s nadprůměrnými teplotami vzduchu a s výrazně podprůměrnými srážkami, se projevuje jak ve vodních zdrojích, tak snížením objemu vody v půdě," řekl na pražském setkání vodohospodářů ministr Jurečka, který sice považuje budování protipovodňových opatření za svou prioritu, nicméně hned vedle toho si uvědomuje i důležitost opačného problému aktuálně hrozícího sucha. Podle jeho slov zatím postačí přehradní nádrže, v budoucnu ale bude potřeba uvažovat o podpoře moderních forem závlah.

Tradice připomínat si den vody začala na základě vyhlášení VS OSN v prosinci 1992 po Konferenci o životním prostředí a rozvoji, která se konala v Rio de Janeiro.

Hlavním tématem letošního Světového dne vody se stala spotřeba vody a propojení mezi vodou a energií. Praha nabídla několik akcí, mimo jiné například volný vstup do Muzea pražského vodárenství, koncert v Lichtenštejnském paláci či prezentaci finálových projektů studentské soutěže zaměřené na lepší zacházení s vodou.     

Z tiskové konference Lucie Heřmanská

Zemřel Miroslav Štěpán, symbol pádu minulého režimu

V neděli zemřel Miroslav Štěpán, politik, který nechvalně proslul svojí rolí v událostech sametové revoluce. V nedožitých 69 letech podlehl leukémii. Bývá spojován s radikálním potlačením protestů v listopadu 1989 a inspiroval jedno z hesel té doby: Na Štěpána bez Štěpána. Dodnes je jediným představitelem KSČ, který byl za svoje působení potrestán vězením.

Za svůj život vystřídal velké množství funkcí. Vystudovanou profesí, zemědělským inženýrstvím, se živil jenom tři roky po promoci, pak roku 1974 začala v Socialistickém svazu mládeže jeho politická kariéra. Do nejvyšší politiky pronikl roku 1986 jako tajemník Městského výboru KSČ v Praze. Až do revoluce působil také v nejmocnějším orgánu strany, Ústředním výboru Komunistické strany Československa.

Zlomovým okamžikem jeho kariéry byl 23. listopad 1989 a známý proslov v ČKD. V řeči, která trvala pouze asi tři minuty, okomentoval politické dění v zemi a prohlásil, "že ani v rozvojové ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo."  Přítomní zaměstnanci ho vypískali a donutili odejít.  Krátce poté byl Štěpán vyloučen z KSČ. Začátkem roku 1990 byl jako jediný komunistický politik odsouzen na čtyři roky za zneužití pravomoci veřejného činitele, za pokyn k potlačení demonstrace v roce 1988. Trest mu později zkrátili a ve vězení strávil 11 měsíců.

Po propuštění se neúspěšně snažil vrátit se na politickou scénu. Jeho radikálně levicová Strana československých komunistů nezískala podporu voličů a distancovalo se od ní i vedení KSČM. "Několikrát se snažil vrátit, nadvakrát se snažil vstoupit do KSČM, ale naše cesty se rozešly. Setrval na určitých východiscích, která nejsou východisky KSČM," řekl Jiří Dolejš ČTK.

Štěpán byl známý kritikou Václava Havla i jiných disidentů a chartistů, kterou aktivně šířil až do své smrti, například v knize Necenzurován - Můj život v sametu aneb Zrada přišla z Kremlu.

Klára Schejbalová

V Praze ocenili statečné psy

Anketa Statečné psí srdce oceňuje už čtvrtým rokem výjimečnou pomoc psa člověku. Letošní předávání se konalo v úterý 25. března v restauraci na pražském Smíchově.

V kategorii Záchranný čin neslužebních psů, která je určena psům bez speciálního výcviku, zvítězil tříletý černý labrador Endy, který svého pána Jaroslava Macháčka zachránil před útočícím divočákem. Kanec byl agresivní, protože ho kdosi postřelil a pana Macháčka napadl v lese poblíž jeho domovské Rokytnice v Orlických horách. Endy se na divočáka vrhl, kousáním do zad obrátil jeho pozornost a pak ho chytře odlákal do bezpečné vzdálenosti. Přivolaní myslivci pak prase zastřelili.

"Když jsme si ho přivezli domů, byl to jen takový uzlíček, a teď - telátko," smál se nad Endyho mohutným vzrůstem Jaroslav Macháček, se kterým přijela do Prahy celá rodina. Syn zachráněného muže pak upřesnil, že Endy nemá vlastně ani základní výcvik. "Toho cvičí vesnice," řekl.

V kategorii Záchranný čin služebních a záchranářských psů zvítězil policejní pes Saros. Ten v prosinci minulého roku pomohl svému psovodovi pprap. Jiřímu Císařovi vystopovat muže, který rozeslal členům rodiny e-mail, v němž dal najevo záměr ukončit svůj život. Saros dovedl policistu asi 2,5 km na místo, kde muže našli živého a zavolali mu záchranku. Policista za akci získal ocenění Psovod roku 2013.

Spící srdce je věnováno psům, kteří již nežijí, uděluje se tedy in memoriam. Letos jím ocenili německého ovčáka Ulfa, který od roku 2001 pomáhal vojákům v Kosovu a později v Iráku hledat ukryté zbraně a výbušniny. Při prohledávání domu v Kosovu například označil za podezřelou skříňku, ve které pak pyrotechnici našli nástražný systém s granátem. Ulfa vycvičil podpraporčík Ondřej Novotníček. Pes zemřel v roce 2009 v 11 letech.

Cenu Pomáhající srdce pak získala fenka peruánského naháče Agáta. Ta po dobu deseti let pomáhala v rámci canisterapie lidem po úrazech, dětem s autismem i Downovým syndromem. Stovky autistů díky ní začaly postupně komunikovat. Cenu s Agátou přebírala její paní Iva Bajtlerová z kliniky v Poděbradech, kde se terapie se psy používá.

Z předávání cen Vít Benešovský

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Závěr prezidentské kampaně na Slovensku se nesl ve znamení vzájemných útoků

Rozhodující druhé kolo přímé volby prezidenta čeká Slováky již tuto sobotu. Duel mezi premiérem Robertem Ficem a podnikatelem a filantropem Andrejem Kiskou se stále vyostřuje. Fico obviňuje Kisku z napojení na scientologickou církev, Kiska se obhajuje, že premiér staví svou kampaň na pomluvách, aby se nemusel zpovídat ze selhání své vlády. Podporu Ficovi vyjádřil minulý týden prezident ČR Miloš Zeman.

Výsledky prvního kola, které se konalo v sobotu 15. března, byly překvapivě těsné. Jasný favorit voleb Fico získal 28 % hlasů, a druhý Kiska tak na něj ztrácel pouhá čtyři procenta. Následoval právník Radoslav Procházka s 21 %, čtvrtý skončil herec a bývalý šéf diplomacie Milan Kňažko. Zisk zbývajících deseti kandidátů byl zanedbatelný.

Již před prvním kolem čelil Kiska nařčení z  napojení na scientologickou církev. Vloni totiž vydal knihu v nakladatelství významného scientologického představitele Ladislava Pavlíka, o jehož orientaci tehdy údajně neměl tušení. Na tiskové konferenci 18. března však Fico toto tvrzení zpochybnil. "Pan Kiska zná lidi z této sekty, komunikuje s nimi, setkává se s nimi a spolupracuje s nimi. Je to opravdu vážný problém pro tuto zemi, kdyby člověk, který je napojený na sektu scientologů, měl kandidovat na prezidenta," prohlásil. Znovuotevřít tuto diskuzi a spojovat svého soupeře se scientologií je z Ficovy strany považováno za skvělý tah. Na křesťansky založeném Slovensku se jedná o velmi citlivé téma.

Kiska však stále trvá na svém. "Opět zopakuji, že nejsem scientologem. A oba dva roky odpovídám na všechny tyto otázky. Všechno jsem vysvětlil, popsal (...). Tohle je typická hra premiéra, o které jsem mluvil. Bude očerňovat, bude urážet a obviňovat, protože se bojí, že prohraje. Když se bavíme o bezpečnostním riziku, podle mě je bezpečnostním rizikem právě premiér, protože nedokáže řešit problémy lidí," oponuje.

Ve vzájemných útocích kandidáti pokračují i při televizních duelech. Fico obvinil Kisku z neetických postupů, které kdysi aplikoval ve svých splátkových společnostech. Kiska zase přišel s tvrzením, že lidé z Ficovy strany Směr-SD se snažili podplatit jeho někdejší zaměstnance, aby o Kiskovi získali kompromitující informace.

Před druhým kolem měli podle původních záměrů Kisku podpořit dva nepostupující kandidáti s největším počtem hlasů - Procházka a Kňažko. Oficiálně se tak mělo stát na konferenci v úterý 25. března. Kňažko se ale na poslední chvíli omluvil a Procházka, který se v prvních chvílích vůbec zdráhal jít k mikrofonu, Kisku nakonec téměř nepodpořil. Vyjádřil se, že on osobně Kisku volit půjde, ale doporučení svým voličům dávat nebude. "Je důležité, aby si lidé vybrali sami vlastní hlavou a podle vlastního přesvědčení," řekl.

Podle politologů však nastalá situace Kisku vůbec nemusí poškodit. Řadu voličů Kňažka a Procházky jejich nenaplněné sliby z prvního kola mohly spíše pobouřit a nedá se vyloučit, že se semknou a Kisku podpoří.

Denisa Chňoupková

Ekonomika

Podle ekonoma Švejnara čeká Českou republiku i eurozónu mírný hospodářský růst

Českou republiku pravděpodobně čeká mírný růst - letos o 2,1 %, ceny surovin by měly mezinárodně stagnovat a v případě embarga na Rusko by sice mohlo dojít k oslabení tuzemského hospodářství, ne však k jeho významnému úpadku. Tyto teze a mnohé další nabídli novinářům minulý čtvrtek Jan Švejnar a Vilém Semerák z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který je součástí akademického pracoviště CERGE-EI.

Predikce ekonomického vývoje Česka pro následující dva roky působí celkem pozitivně. Země totiž znamenala už ve třetím čtvrtletí minulého roku mírný růst o 0,3 % HDP. "Ve čtvrtém čtvrtletí jsme rostli o 1,9 %, nejrychleji v rámci Evropské unie i OECD," řekl Semerák. Mezi nejsilnější faktory, které hospodářství ovlivňovaly, patří na jedné straně zvýšení sazby DPH na 21 %, na druhou stranu snížení cen energií a větší konkurence v oblasti telekomunikačních technologií. Oživení české ekonomiky plynně navazuje na celkové zlepšení situace ve světě. I přesto se podle ekonoma Švejnara většina zemí, které prošly finanční krizí, potýká s poměrně vysokou nezaměstnaností. "Co se týče finanční krize, je možné, že roky 2013 a 2014 jsou body zlomu. Nicméně tato očekávání se už v minulosti objevila a nepotvrdila. Uvidíme během následujících dvou let," dodal Švejnar.

Podobný vývoj očekávají odborníci z  IDEA také v eurozóně. Ta by po šesti letech konečně měla zaznamenat kladná čísla. Mírného oživení by se tak měla dočkat nejenom nejsilnější  ekonomika německá, ale také kontroverzní řecká.

Ekonomové se dále věnovali aktuálním tématům, zejména pak dopadu ukrajinsko-ruské krize. Ruský export tvoří asi 7 % veškerého zahraničního dovozu do Česka. Importují se prakticky jenom suroviny, naopak výrobky zpracovatelského průmyslu, jako je elektronika nebo automobily, proudí z tuzemska na východ. "Českou republiku by narušení obchodních vztahů s Ruskem zpomalilo, ale nezdá se, že by to znamenalo nějaký extrémní problém a něco, co by nás uvrhlo do středověku," poznamenal Semerák, ale dodal, že významnějším problémem by byla blokace dovozu ropy či plynu.

Z tiskové konference Kateřina Kadlecová

Žofínské fórum: Dostane se ČR ze stavebnické krize?

Krize v českém stavebnickém sektoru představovala jeden z nejskloňovanějších pojmů úterního Žofínského fóra na téma stavebnictví, silnice a veřejné zakázky. "Krize ve stavebnictví je už jenom logický důsledek krize v oblasti infrastruktury, a ta zase důsledkem finanční a politické krize," řekl jeden z hostů, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba. Propad produkce za minulý rok dosáhl rekordních -9,1 procenta.

Hlavní host fóra, ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO, prezentoval dopravní politiku na období 2014-2020 a vyjádřil se i k aktuálním problémům svého sektoru. Těmi mínil zastavení veřejných investic, státem snížené ceny půdy a z toho plynoucí nižší ochotu vlastníků půdu prodávat, dále problematické znění některých zákonů, zejména o veřejných zakázkách a územním plánování. Jedním z východisek z krize by podle Prachaře mohla být změna zákona o územním plánování. "Teze tohoto zákona předložíme Poslanecké sněmovně v druhé polovině roku, tak aby se o nich mohlo začít jednat," slíbil Prachař. Kromě toho zmínil chystanou modernizaci tří úseků na dálnici D1 (Praha-Brno).

Účastníci fóra se shodli především na tom, že České republice chybí vyšší objem dobře připravených zakázek. To ve svém příspěvku o rozpočtech potvrdil Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. "Změnou kurzu eura Českou národní bankou se sice zvýšil objem investic, které je třeba vyčerpat, ale nedostatek zakázek se může projevit jejich určitým nedočerpáním."

Žofínské fórum tradičně pořádala agentura NKL Žofín. Kromě představitelů významných státních institucí se ho zúčastnili zájemci z řad veřejnosti, zejména manažeři stavebních podniků a studenti odborných škol.

Z Žofínského fóra Tereza Nyirendová

Kultura

Nová scéna Národního divadla slaví sté výročí narození Bohumila Hrabala

Národní divadlo se také připojilo k oslavám stého výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých autorů 20. století - Bohumila Hrabala. V pondělí 24. března k této příležitosti uvedlo na Nové scéně hudebně-taneční inscenaci Cikánská rapsodie, kterou představuje spolu s Evropským centrem romské hudby v Praze.

Romský hudebník a skladatel Jiří Korman, který je tvůrcem námětu, scénáře i hudby inscenace, v současné době působí jako pedagog na pražské DAMU. S Bohumilem Hrabalem se znal osobně. Sedávali spolu v hospodě a hovořili o Hrabalovu vřelém vztahu k romské kultuře. Cikánská rapsodie se skládá z deseti obrazů, které autor vytvořil na základě Hrabalovy prózy a jejich společných hovorů. Představení není jenom součástí oslav století od jeho narození, ale také osobní Kormanovou vzpomínkou na velkého prozaika.

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně. Podařilo se mu vystudovat práva na Karlově univerzitě, ale během studií chodil i na přednášky dějin literatury, umění a filozofie. Patří k nejosobitějším a nejpřekládanějším českým autorům. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Ostře sledované vlaky, které v roce 1966 zfilmoval Jiří Menzel a za snímek získal Oscara. Menzel natočil podle Hrabalových próz také filmy Obsluhoval jsem anglického krále nebo Postřižiny. Hrabal se přátelil s Egonem Bondym, v hospodě U Zlatého tygra v Husově ulici poznal Václava Havla a amerického prezidenta Billa Clintona. Zemřel 3. února 1997 v necelých 83 letech. Je pohřben v rodinném hrobě v Hradištku u Nymburka.

Cikánská rapsodie je netypická i svým hereckým obsazením. Vystupují v ní romští i neromští, profesionální i neprofesionální umělci. V roli Bohumila Hrabala se představil Petr Drholec a v hlavních rolích dále účinkovali Hedvika Řezáčová, Aida Mijačič, Ingrid Mikshina, Vladimír Polívka, Milan Horváth a Milan Demeter. Večerem provázela živá hudba v podání Alana Sarkozyho, Radka Siváka a Jiřího Kormana.

Smyslem představení, které bude možné zhlédnout na Nové scéně ještě 30. března, je pomocí romské tradiční hudby a tance ukázat, že romská kultura neexistuje paralelně s evropskou, ale je její součástí. V tomto přesvědčení založil Korman spolu s režisérkou rapsodie Danou Račkovou v roce 2011 občanské sdružení Evropské centrum romské hudby v Praze.

Z Nové scény Národního divadla Káťa Tkachenko

Febiofest zahájili upíři a polská historie, program ale reagoval i na dění na Ukrajině

Již po jedenadvacáté se pražský Anděl stává kotvištěm filmařů z celého světa. Do pátku 28. března totiž prostory zdejšího multikina hostí další ročník festivalu Febiofest.  I letos je program rozdělen do množství tematicky různorodých sekcí, jako jsou Asijské panorama a jiné regionálně orientované linie, Proti proudu, Jiný břeh, programové části koncipované jako pocty osobnostem světového filmu a mnohé další.

Jedním z největších rozdílů oproti minulým letům bylo nové pojetí zahajovacího večera -  20. března se totiž "andělské brány" vůbec poprvé otevřely i širší veřejnosti.  Hlavní část programu zůstala událostí pouze pro zvané. Šlo o promítání obrazově působivého dramatu o upírech Only Lovers Left Alive (Přežijí jen milenci) režiséra Jima Jarmushe a snímku Wałęsa. Człowiek z nadziei (Walesa: Člověk naděje), který se vrací k nedávné polské minulosti. Festivalovou cenu Kristián, kterou snímek získal, převzal za nepřítomného režiséra Andrzeje Wajdu představitel hlavní role Robert Więckiewicz.

Souběžně se slavnostním večerem byla tentokrát zdarma přístupná speciální sekce Hlas mladé Ukrajiny, v níž se diváci mohli seznámit s tvorbou současných ukrajinských studentů filmařského řemesla, završenou krátkými dokumentárními snímky z událostí na Majdanu a také diskuzí s tvůrci.

Organizátoři Febiofestu tímto počinem chtěli stejně jako pět dalších středo- a východoevropských filmových festivalů vyjádřit svůj postoj k dění na Ukrajině. Ředitel festivalu Fero Fenič osobně zahájil i tuto část večera a ve své úvodní řeči prohlásil: "Náš festival je dítě sametové revoluce, takže určitým způsobem vnímáme veřejné dění citlivěji než jiné akce tohoto typu. Chtěli bychom české veřejnosti vyslat vzkaz, že Ukrajina není tak daleko a že ztráta paměti může být nebezpečná." Režisér Michail Gerasimovič Iljenko, jeden z hostů večera, vyjádřil vděk za zahraniční podporu a omluvil dva nepřítomné kolegy - zmizeli prý během natáčení krymského referenda, v době promítání zůstávali nezvěstnými.

Po pražské části poputuje festival ještě do 17 dalších měst České republiky, 31. března začínají projekce v Českých Budějovicích. Zahájena byla i bratislavská část slovenského Febiofestu, který se ale už 27. března stěhuje do Košic.

Z Febiofestu Petra Loulová

Ladí mladí jazz?

Do pražských klubů se 30. března opět vrací mezinárodní festival Mladí ladí jazz. Na osmi koncertech, které se vřadí do jednoho měsíce, vystoupí jazzoví muzikanti z celého světa. Festival letos slaví jubilejní pátý ročník, který bude plný velkých jmen.

Měsíc plný jazzu zahájí čerstvý nositel ceny Grammy - americký pianista Robert Glasper se svým projektem Robert Glasper Experiment. Dalším váženým hostem bude japonská pianistka Hiromi Uehara, jedna z nejvlivnějších žen současného jazzu. Po dvou letech se do Prahy vrátí britská nu-jazzová kapela Portico Quartet. Německý projekt Tingvall Trio představí švédský pianista Martin Tingvall. Dále vystoupí formace Jazzpospolita ze sousedního Polska a vrcholem festivalu bude vystoupení pětinásobného držitele ceny Grammy Victora Wootena a jeho Victor Wooten Band.

V rámci festivalu se uskuteční soutěž pro mladé hudebníky - Jazz Fruit. Vítěz získá finanční obnos, který mu umožní nahrát debutové album. Tři finalisté vystoupí společně s polskými Jazzpospolita v klubu Jazztime. O postupujícím rozhodne porota a přítomní posluchači. Vítězná kapela si zahraje před německým Tingvall Trio v klubu Jazzdock.

Na webových stránkách festivalu www.mladiladijazz.cz uvádějí organizátoři, že jejich cílem je přitáhnout mladé lidi zpět k jazzové hudbě a zbavit je předsudků, podle kterých jsou jazzové koncerty v Praze určené pouze bohatým turistům. Tento projekt láká studenty nejen kvalitním výběrem interpretů, ale také příznivými cenami.

Nikola Prokopcová

Sport

Boj na hřišti i tribunách. Takové bylo 21. kolo Gambrinus ligy

Jako škraloup se budou na konci sezony vyjímat události tohoto kola. Do Ostravy přijela pražská Sparta a oblíbený šlágr se proměnil spíše v boj na tribunách. Na ostatních stadionech se nedařilo tápající Dukle a Teplicím. Slovácko naopak své fanoušky potěšilo strhující kanonádou.

V čele tabulky osamocená Sparta v Ostravě pouze remizovala s Baníkem 1:1. Dlouho to ale vypadalo i tak, že se utkání vůbec nedohraje. O přestávce se domácí příznivci rozhodli dobýt tribunu hostů. Při potyčkách, do kterých se zapojili i sparťanští příznivci, bylo zraněno několik desítek policistů a výtržníků. Událostmi v Ostravě se měla ve čtvrtek zabývat disciplinární komise, již teď však zareagovali představitelé Bohemians. Ti budou na svůj domácí zápas s Baníkem prodávat vstupenky pouze na jméno a doklad totožnosti.

Náskok Sparty po její remíze v Ostravě úspěšně zkorigovala druhá Plzeň. V Olomouci sice svěřenci trenéra Uhrina prohrávali 0:1, ve druhém poločase se jim ale podařilo nejprve vyrovnat, obrat pak dokonal střídající Tomáš Wágner. Plzeňští tak stáhli náskok Sparty devět kol před koncem sezony na osm bodů.

Druhý jarní den zakončili v pátek U Nisy fotbalisté Liberce a Jablonce v tradičním podještědském derby. Hosté se v tomto severočeském souboji dlouhodobě trápí a nic na tom nezměnilo ani páteční utkání. Na hřišti Liberce museli Jablonečtí kapitulovat poměrem 0:3, a prodloužili tak nevábnou sérii 20 zápasů, ve kterých se jim nepodařilo v Liberci vyhrát.

Dva záchranářské souboje se odehrály v Brně a Praze. Slavii s koučem Pastoorem se nepodařilo navázat na výhru nad Znojmem a doma podlehla Jihlavě 1:2. Bývalý trenér sešívaných Petr Rada při svém návratu do Edenu obral domácí o všechny body. Znojmo pak hostilo Bohemians a tento zápas žádnou branku nepřinesl.

Do Uherského Hradiště přijelo Brno, další tým strachující se o udržení. A s hosty se zde rozhodně nezacházelo v rukavičkách. Na přídělu 5:0, který si Brněnští nakonec odvezli, se největší měrou podílel Jaroslav Diviš, který v 90. minutě dokonal hattrick. O podobné gólové frekvenci si mohli nechat jenom zdát diváci v Teplicích. Domácí navíc potvrdili nevalnou jarní formu a Mladé Boleslavi podlehli 0:1. Na lavičce hostů zažívá povedený návrat do Gambrinus ligy Karel Jarolím, jehož svěřenci i díky tomuto vítězství vystřídali na třetí příčce tabulky právě Teplice.

Ani Dukla nenaplňuje očekávání svých evropských ambic. Po třech prohrách v řadě přišel pro domácí Na Julisce alespoň jeden bod za remízu 1:1 s Příbramí. Domácím se však i kvůli další ztrátě pohárová místa ztrácejí v nedohlednu.

Výsledky 21. kola: Liberec - Jablonec 3:0, Znojmo - Bohemians 0:0, Ostrava - Sparta 1:1, Slovácko - Brno 5:0, Dukla - Příbram 1:1, Olomouc - Plzeň 1:2, Slavia - Jihlava 1:2, Teplice - Ml. Boleslav 0:1

Tabulka po 21. kole: 1. Sparta 55 bodů, 2. Plzeň 47, 3. Ml. Boleslav 37, 4. Teplice 35, 5. Liberec 35, 6. Dukla 31, 7. Slovácko 29, 8. Jablonec 28, 9. Jihlava 23, 10. Znojmo 22, 11. Slavia 22, 12. Olomouc 21, 13. Příbram 20, 14. Brno 19, 15. Bohemians 18, 16. Ostrava 18.

Jakub Slunečko

Play-off hokejové extraligy: Po čtyřech zápasech byly nejblíž semifinále Sparta a Třinec

Dva nejlepší týmy základní části české hokejové extraligy - Spartu a Třinec - dělilo ve středu jedno vítězství od postupu do semifinále. Zbylé dvě série Hradec Králové - Zlín a Plzeň - Brno byly vyrovnané 2:2.

Sparťanský výkon ve čtvrtém zápase proti Vítkovicím se už začal podobat té jízdě, kterou pražský celek předváděl během základní části, již suverénně ovládl. Nejprve v sobotu zvítězil v Ostravě 3:2 po prodloužení, o den později se na jediný zápas přiblížil semifinále díky výhře 5:3. S Vítkovicemi se Spartě sice v této sezóně doma příliš nedaří, nechce ale opakovat dva roky starou zkušenost. Tehdy rovněž zvítězila v základní části, jenže pak ve čtvrtfinále nedokázala vyřadit brněnskou Kometu. "V prvních čtyřech zápasech play-off se hráči poučili, že mohou uspět, jen když přistoupí k soupeři s pokorou k jeho kvalitám a zároveň s vírou v sebe sama. Ale i to by bylo málo, kdyby nepřidali maximální porci bojovnosti," uvedl pro Právo sparťanský asistent trenéra Zdeněk Moták.

Třinec se hodně rychle oklepal z úvodní porážky 0:4. V dalších třech zápasech zdolal Pardubice a významnou roli v nich hrál Martin Růžička, který opět táhne Oceláře. Právě on rozhodl brankou ve čtvrtém zápase o výhře Třince 1:0. "Každý asi očekával přestřelku, ale nakonec to bylo jen o pár gólech. My jsme hlavně rádi, že vezeme dva body. Když se dlouho čeká na první branku, tak je jasné, že se začne myslet víc na obranu," uvedl Růžička pro server Hokej.cz.

Obhájce titulu z Plzně zatím marně hledá správný recept na Kometu Brno, které se v neděli podařilo srovnat stav série díky výhře 1:0. Ale ani hráči Brna příliš nezáří, proto budou rozhodovat i ty nejmenší detaily. O největší vzrušení se tak zatím starají fanoušci Brna, kteří v obou zápasech vyprodali svou arénu. A plzeňskému Radku Dudovi dali několikrát najevo, že opravdu nepatří mezi jejich oblíbence. Duda si z toho však hlavu nedělá. "Za ta léta už tohle neřeším," řekl serveru útočník Plzně k pokřikům fanoušků soupeře.

Série mezi Hradcem Králové a Zlínem byla považována za nejvyrovnanější ve čtvrtfinálových vyřazovacích soubojích a první zápasy tomu nasvědčovaly, když skončily jednobrankovým rozdílem. Ale čtvrté utkání z tohoto kurzu vybočilo. Královéhradečtí svého soupeře přejeli 5:1, další gólové hody se podle útočníka Hradce Králové Tomáše Knotka nedají očekávat. "Myslím, že to zase bude o jednom, o dvou gólech," dodal pro Hokej.cz.

Po uzávěrce: Sparta i Třinec jsou v semifinále, vyhrály 2:1, resp. 6:3. Jedno vítězství k postupu chybí Brnu (zvítězilo 3:2) a Zlínu (4:0).

Jakub Hein

Počasí

Počasí

První jarní den se opravdu vydařil, když v pražském Klementinu padl 130 let starý teplotní rekord 18,7 °C. Tentokrát naměřili 19,9 stupně. Rekordy ve čtvrtek zaznamenala přibližně polovina stanic na území Česka. Vůbec nejtepleji bylo v Kopistech na Mostecku (21,9).

Víkend třetího březnového týdne byl ve znamení velkých teplotních změn. Zatímco sobotní ráno bylo jasno a větrno a během dne teploty dosáhly až 21 °C, navečer již přišly přeháňky. Neděle byla zamračená, oblačnost postupující ze západu postupně zahalila většinu republiky a na dálnicích se tvořily kaluže. Zvlněná studená fronta přinesla nejnižší teploty v rozmezí 8 až 4 stupňů.

V pondělí a v úterý k nám proudil kolem tlakové níže nad Slovenskem a Polskem studený a vlhký vzduch od severu až severozápadu. Teploty na severu území poklesly k jednomu  stupni, na horách se objevil i déšť se sněhem. V Krkonoších ho od neděle napadlo přes čtvrt metru.

"Od středy bude počasí u nás ovlivňovat rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu, která se bude v závěru týdne zvolna vyplňovat a její vliv na počasí u nás bude postupně slábnout," uvedl meteorolog Pavel Šimandl pro server iDnes.cz.

Jakub Hein