6. listopadu 2014, Carolina č. 866

události od 29. října do 5. listopadu


Z domova

Zeman vulgárními výrazy v Hovorech z Lán pobouřil část veřejnosti

V posledních Hovorech z Lán vysílaných Českým rozhlasem v neděli 2. listopadu se prezident Miloš Zeman vulgárně vyjádřil na adresu vládní koalice nebo ruské dívčí skupiny Pussy Riot. Užití těchto výrazů následně vysvětlil tím, že se nechal inspirovat Karlem Schwarzenbergem, který často říká slovo "hovno". Chtěl se tak prý přiblížit svým odpůrcům z "pražské kavárny". Zeman okamžitě sklidil kritiku politiků, médií i veřejnosti. O zrušení pořadu Český rozhlas neuvažuje.

Prezident se opřel do vládní koalice, která podle něj "zkurvila" služební zákon, když ustoupila místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. "Kdyby vláda vydržela tři týdny a sledovala rozpad TOP 09 v přímém přenosu, pak by panu Kalouskovi nepodlehla a služební zákon by byl skutečně odpolitizovaný," řekl Zeman v Hovorech.

Členky ruské dívčí skupiny jsou podle prezidenta deviantní dámy, které se minimálně dopustily výtržnictví v pravoslavném chrámu, a nepovažuje je za skutečné politické vězenkyně, kterých by se měl zastat. Následně se rozhodl do češtiny přeložit slovo "pussy". Zeman deníku Blesk přiznal, že část vyjádření o Pussy Riot měl předem připravenou. Krátce okomentoval i svou návštěvu Číny, kterou rozhodně nepovažuje za zbytečnou. Neopomněl ani tradičně zkritizovat novináře a ohradit se proti tvrzení, že ocenil režiséry Renče a Sedláčka jako odměnu za práci na volebním spotu a dokumentu o něm.

Rozhovor vzbudil bouřlivé reakce posluchačů. Mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna reagoval pro ČTK slovy: "Nemohli jsme nijak ovlivnit, jaké výroky se k posluchačům dostanou, jelikož pořad byl vysílán živě. Moderátor Jan Pokorný splnil svou povinnost, že prezidenta na nevhodnost některých slov upozornil." Ke kontrolním orgánům mediálních institucí dorazily desítky stížností a Hovory z Lán se bude zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada Českého rozhlasu.

K výrokům prezidenta se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka: "Prezident republiky by se takovým způsobem vyjadřovat neměl, sráží to pověst prezidentského úřadu, dává to velmi špatný příklad a rozhodně nám to nedělá dobré jméno v zahraničí," citoval Sobotku iDnes.cz. Emotivní reakce se začaly objevovat také na sociálních sítích, na Facebooku se během dvou dnů k Manifestační petici za abdikaci Zemana připojilo přes 24 tisíc lidí.

Podle komentátora ČRo Petra Nováčka, který byl hostem pořadu Události, komentáře, je Zeman skvělým stratégem a vulgární jazyk pro něj není typický. V poslední době byl vystaven kritice za vyjádření při návštěvě Číny, využití soukromého tryskáče nebo udělování státních vyznamenání. Nováček vyjádřil domněnku, že prezident mohl využít příležitosti, aby pozornost novinářů odvedl jinam a uměle vyvolal kauzu, o které budou média psát.

Český rozhlas vysílá Hovory z Lán zhruba jednou za čtvrt roku. Pořad byl obnoven poté, co se prezidentem loni v březnu stal Miloš Zeman. Navázal tak na tradici Václava Havla, který pro rozhlas komentoval aktuální dění každou neděli. První Hovory z Lán se vysílaly 11. března 1990.

Karolína Kubiková

Výročí sametové revoluce se blíží. Na americké ambasádě na ni vzpomínali novináři

Jedna z prvních akcí k letošnímu pětadvacátému výročí sametové revoluce se uskutečnila ve středu 29. října na Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze. K diskusi se sešli tři novináři, kteří v revolučním roce 1989 z tehdejšího Československa informovali jako zahraniční zpravodajové. O své zážitky a zkušenosti se podělili zpěvák a novinář Ondřej Hejma a bývalí redaktoři Rádia Svobodná Evropa Lída Rakušanová a Jefim Fištejn.

"Odkaz sametové revoluce stále je a vždy zůstane živý. Tuto historickou událost považuji za jeden z nejpodstatnějších milníků v našich národních dějinách, který si musíme připomenout jak letos, tak také v dalších letech. Událostem roku 1989 totiž vděčíme za mnohé, především pak za to, že Česká republika patří mezi demokratické státy s tržním hospodářstvím," řekl Ondřej Hejma, který od roku 1987 v Československu působil jako dopisovatel americké zpravodajské agentury AP, jejímž pražským korespondentem zůstává dodnes.

Během besedy všichni diskutující připomněli, že sled událostí po 17. listopadu 1989 byl velice rychlý, bouřlivý a zároveň velmi nepřehledný.

"Rádio Svobodná Evropa získávalo své informace z Československa díky husté síti spolupracovníků, kteří působili ve všech větších městech republiky. Jen díky nim jsme se tak o brutálním policejním zásahu na Národní třídě dozvěděli prakticky okamžitě," připomněla počátky revoluce Lída Rakušanová, která se do rodné země po 21 letech v emigraci znovu vrátila až těsně před koncem roku 1989.

Besedující se pozastavili také nad tím, že první dny sametové revoluce sice ještě provázely strach a nejistota, do dvou týdnů se však podle nich totalitní režim téměř zcela zhroutil.
"Na konci listopadu jsem žádal československé velvyslanectví ve Frankfurtu o vydání vstupního víza. Tehdy jsem neměl oficiální pas a jako důvod pro cestu do Prahy jsem uvedl setkání s Václavem Havlem. Nevěřil jsem, že bych povolení obdržel, ale mýlil jsem se a už na začátku prosince jsem mohl překročit hranice," vzpomínal na svůj návrat z emigrace český publicista ukrajinského původu Jefim Fištejn.

Od začátku sametové revoluce 17. listopadu uplyne 25 let. Čtvrt století od konce totality připomene řada vzpomínkových akcí, které se v průběhu nadcházejících týdnů budou konat jak v Praze, tak v dalších městech republiky. Například pražské Americké centrum plánuje na čtvrtek 6. listopadu přednášku o tom, jak sametovou revoluci vnímali obyvatelé Spojených států. Tematické besedy plánuje také Knihovna Václava Havla.

Pád režimu odstartoval 17. listopadu 1989 nevybíravý zákrok bezpečnostních složek proti studentskému průvodu na Národní třídě. Kvůli následným demonstracím a generální stávce ještě do konce roku rezignovala vláda i prezident Gustáv Husák. Novou hlavou státu se pak 29. prosince 1989 stal Václav Havel.

Z Velvyslanectví USA v Praze Jiří Svatoš

S hlavou v oblacích začal další Týden vědy a techniky

Knihovna snů je název projektu, kterým odstartoval letošní vědecký festival. Akce probíhající v Knihovně Akademie věd ČR s podtitulem S hlavou v oblacích byla tentokrát zaměřená na létání. Mimo přednášky byly od pátku do soboty připraveny výstavy fotografií a horkovzdušných balonů, koncerty, filmy a program pro děti.

První z řady přednášek přispěl Jiří Grygar, astrofyzik a astronom, v pátek 31. října. Mluvil o významných osobnostech v historii zkoumání vesmíru. Jmenoval mimo jiné Milana Rastislava Štefánika, který je díky své vědecké práci držitelem rekordu v počtu dní strávených na vrcholu Mt. Blanc, nebo dalšího vědce s hlavou v oblacích, Rakušana Viktora Hesse. "Být ´S hlavou v oblacích´ znamená vznášet se, skákat a procházet se ve výškách. Zkoumat krajinu, Zemi i vesmír. Rozhlížet se kolem sebe i v sobě. Být svobodný. Ale hlavně létat...," uvádějí www.lib.cas.cz/ks. Hess právě v létajícím balonu Böhmen jako první překonal výšku tří tisíc metrů nad zemským povrchem, a mohl tak provést měření, na jejichž základě objevil kosmické záření a získal Nobelovu cenu za fyziku.

Hlavním cílem Knihovny snů je přiblížit lidem práci AV ČR a vzbudit v široké veřejnosti zájem o vědu. Její popularizace je ostatně záměrem Týdne vědy a techniky už 14 let. Motto letošního ročníku Dotkni se vědy vyjadřuje přístupnost a bezprostřednost, o kterou se festival snaží. Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR, věří, že "právě přiblížení práce českých vědců až na dotek pomůže nalézt odpovědi na otázky a poskytne jedinečný zážitek napříč všemi vědeckými obory."

Kromě více než dvou set odborných přednášek, desítek výstav a interaktivních expozic, otevře své dveře na 70 laboratoří a vědeckých pracovišť v Praze, Brně, Ostravě a dalších městech ČR. Zájemci mohou zdarma navštívit například některé elektrárny Energetické skupiny ČEZ, Národní technické muzeum nebo Centrum výzkumu Řež. AV se samozřejmě nezabývá jen fyzikou, biologií a matematikou. Svou práci představí i Ústav pro českou literaturu, Ústav pro jazyk český nebo Ústav pro soudobé dějiny. Kompletní program je zveřejněný na www.tydenvedy.cz.

Z festivalu Megi Mejdrechová

Rada ČRo částečně vyšla vstříc iniciativě Zachraňte Dismanův rozhlasový dětský soubor

Před budovou Českého rozhlasu se ve středu 29. října sešli příznivci iniciativy Zachraňte Dismanův rozhlasový dětský soubor (DRDS), aby tak dali najevo svůj nesouhlas s postupem vedení Českého rozhlasu. Zároveň se pokusili tímto happeningem ovlivnit průběh a závěry veřejné schůze Rady Českého rozhlasu, která se konala ve stejný čas jen o několik desítek metrů dál.

Akci zahájila Markéta Štechová, herečka a rozhlasová moderátorka, která je již od dětství spjata s DRDS a která přítomné seznámila s jeho historií a současnou situací. Méně zasvěcení návštěvníci a náhodní kolemjdoucí se tak dozvěděli, že tento dětský soubor s osmdesátiletou tradicí má být sloučen s Dětským pěveckým sborem Českého rozhlasu, a de facto tedy zaniknout. Stejně tak se dozvěděli, že vedení rozhlasu propustilo dosavadní sbormistry - manžele Flegelovy - a na jejich místo mají být dosazeni sbormistři noví.

Mluvčí iniciativy Adam Burta poté zopakoval jejích pět základních požadavků: zachování samostatného souboru a zachování funkce jeho sbormistrů, důstojné zacházení se současnými vedoucími, transparentní výběrové řízení na nové vedení souboru, ponechání současných vedoucích ve funkci až do skončení sezony 2014/15 a důsledné prošetření situace Radou Českého rozhlasu. Všechny požadavky v plném znění včetně seznamu známých osobností, které je podpořily, lze najít na webové stránce iniciativy www.zachrante-drds.cz.

Na výzvu Markéty Štechové si lidé připravili záchranné kruhy s logem iniciativy Zachraňte DRDS. Na třicet účastníků z  necelých dvou set se shromáždilo kolem řečnického podia a po společném vyfocení se vydalo tyto kruhy symbolicky položit před vchod do budovy rozhlasu. Vše se odehrálo v klidu, a nedaleko přihlížející policisté tak nemuseli zasahovat.

Na závěr akce se slova ujal Pavel Kohout, autor hudební znělky DRDS. Krátce oznámil, že 5. května příštího roku se na podporu záchrany "rodinného zlata Českého rozhlasu" uskuteční demonstrace na Vinohradské třídě, za což ho dav odměnil bouřlivým potleskem. Připomněl také, že je možno na podporu iniciativy podepsat internetovou petici, což do začátku happeningu učinilo 2428 lidí.

Úplnou tečku obstarala znělka DRDS, kdy se ke Kohoutovi přidali snad všichni shromáždění a podpořili jej svými hlasy. S posledním veršem znělky "Se svou vlajkou DRDS půjdem dál a dál," se znovu rozezněl mohutný potlesk, který zaplnil celou Římskou ulici a který musel být slyšet i v budově Českého rozhlasu, kde v tu dobu zasedala Rada ČRo. Rada se o několik minut později skutečně usnesla vyhovět alespoň některým požadavkům iniciativy (ponechání současného vedení DRDS do konce sezony 2014/15 a transparentní výběrové řízení na nové vedení za asistence vedení stávajícího).

Z happeningu a ze zasedání Rady ČRo Vojtěch Beran

Vzpomínkový večer na pražském Malostranském hřbitově

Již posedmé se na Dušičky otevřely brány jindy nepřístupného Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější trojice. V duchu tajemného nádechu tohoto svátku zde návštěvníky čekal program, jehož součástí byly komentované prohlídky po hřbitově a tajuplné čtení legend o Strahovském klášteře. Lidé měli také možnost uctít mrtvé zapálením svíček, které byly volně k mání u vchodu na hřbitov.

Malostranský hřbitov je místem odpočinku  mnoha významných hudebníků, malířů, architektů a továrníků, z nichž k nejznámějším patří Kilián Ignác Dienzenhofer, Jan Ritter nebo Václav František Veleba.  Hřbitov je mimo jiné spjat také se jménem Jana Nerudy. Ačkoli on sám je pohřben na Vyšehradě, zde mají hrob jeho rodiče i jeho láska Anna Holinová. Samotného Nerudu pak hřbitov inspiroval k napsání sbírky Hřbitovní kvítí. Během komentované prohlídky návštěvníci vyslechli mnoho zajímavých historek o zde pohřbených, od lechtivého příběhu majitele továrny na porcelán Haase a jeho 400 milenek až po strašidelnou historku o knize hraběte Thuna, ve které každý spatří datum své vlastní smrti.

Po prohlídkách následovalo čtení legend o Strahovském klášteře. To se odehrávalo už po setmění a strašidelnou atmosféru hřbitova ještě podtrhli krákající havrani a hořící svíčky. Návštěvníci vyslechli dvě legendy. První  vyprávěla příběh opata Strahovského kláštera, který nemohl získat zpět svůj zlatý kříž a prsten od lakomého hostinského, ale po motlitbě ke svaté Anežce našel své věci ráno ležet vedle sebe. Druhá pověst byla o nájezdech Švédů, kteří plenili kostely a neštítili se ani vykrádání hrobů. Jeden z nich však na svou chamtivost doplatil, když ho při vykrádání jedné z hrobek uškrtila oživlá kostra hraběte Lažanského.

Dušičky i další akce tradičně pořádá Občanské sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova, které místo postupně restauruje a snaží se ho zpřístupnit veřejnosti. Jeho zásluhou se zde neustále odkrývají další neznámé hroby, přičemž k nejvýznamnějším objevům patří hrob Nerudových rodičů.

Z Malostranského hřbitova Klára Šuhajová

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Ekonomika

Multifunkční komplex Quadrio uvítal první návštěvníky

Quadrio, multifunkční centrum, atypické jak svým půdorysem připomínajícím čtyřlístek, podle kterého dostalo svůj název, tak škálou služeb a nabízených možností otevřelo 31. října v Praze svou obchodní část. Dle Jana Buriana, mluvčího společnosti CPI Group, která je vlastníkem projektu, navštívily již po několika hodinách centrum tisíce lidí. Lákadlem byly o víkendu mimo jiné zahajovací akce a slevy.

Centrum, nacházející se ve Spálené ulici přímo nad stanicí metra Národní třída, zahrnuje také luxusní kanceláře a bytové prostory. Ty budou zájemcům k dispozici až po Novém roce. Nedílnou součástí jsou i rozsáhlé garáže a prostorná terasa s ojedinělým výhledem na Pražský hrad. Výhled z nejvyšších pater i 250 parkovacích míst však zůstanou privilegiem rezidentů.

Obchodní část, zahrnující dvě podzemní a nadzemní patra, nabízí 60 obchodů, restaurací a služeb. Benefitem je přímé propojení se sousedícím obchodním domem Tesco a vestibulem metra.

Projekt započatý již v roce 2008, zamýšlený původně podnikatelem Sebastianem Pawlowskim jako Copa Centrum Národní, pozdržely mimo jiné archeologický výzkum a změna investora. Byly zde nalezeny gotické sklepy, židovské náhrobní kameny a doklady osídlení místa již z raného středověku a Ministerstvo kultury je prohlásilo kulturní památkou. Po odkoupení podílu investiční skupinou CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka a po podaném odvolání původního investora byla za památku prohlášena jen polovina.

Střípky historie zde nyní připomíná sousoší Dobří duchové od Maxima Velčovského. Vztahuje se k domům, které na těchto místech, nyní pokrytých moderní architekturou, v minulosti stály.  Jedná se o dům U Černého koně, U Bílého lva a U Bílé boty. Malé náměstí před vchodem do Quadria zdobí dílo dalšího známého tvůrce Davida Černého. Jedná se o jedenáctimetrovu sochu Franze Kafky. "Od prvopočátku se uvažovalo, že na této piazze bude nějaké umělecké dílo. Oslovili jsme několik umělců a nakonec jsme vybrali Davida Černého, který nám představil tři různé návrhy. Z nich jsme vybrali tento," řekl Igor Klajmon z realitní skupiny CPI Property Group, která stavbu zaplatila. "Až doba a uživatelé ukážou, jestli se to bude líbit," dodal.

Budovu komplexu Quadrio projektoval ateliér Cigler Marani Architects. Stavba začala 10. července 2012 a skončila letos 1. října. Celkové náklady činily 3,1 miliardy korun.

Z otevření multiplexu Anežka Fenclová

Ve Sportce padl letošní jackpot 195 miliónů korun

Částku 195 miliónů korun vyhrál devětatřicetiletý sázející z Prahy. Štěstí mu přinesl plný tiket za 220 Kč, který vsadil v superjackpotu Sportky poslední říjnový den.

Jedná se o druhou nejvyšší výhru v historii. Shodou okolností téměř před rokem padl jackpot 399,9 miliónů korun manželům z Chrudimska, kteří věnovali velkou část peněz na dobročinné účely. Jak naloží s tučnou částkou letošní výherce, je zatím ve hvězdách.

Kateřina Golasovská

Kultura

KomiksFEST opět dokázal, že kreslené příběhy dovedou přitáhnout i dospělé

Již devátý komiksový svátek se uskutečnil minulý týden na dvanácti místech v Praze. K vidění byly vernisáže, workshopy, divadelní inscenace nebo trpasličí dílna. Festivalu se zúčastnili převážně zahraniční umělci. Největší hvězdou KomiksFESTu  byl Bulhar Alex Maleev, který kreslí komiksy pro Marvel Comics a DC Comics, což jsou dvě z největších komiksových vydavatelství v USA.

Festival zahájila ve středu vernisáž v Knihkupectví Kavka, kde vystavovala  mladá Běloruska Rufina Bazlova. Ta ručně vyšila svůj Ženokol na lem krojové sukně a inspirovala se slovanskou mytologií. Její komiks zachycuje velmi zjednodušeně příběh početí tak, aby jej pochopily i nejmenší děti. V Polském institutu v Praze se pro změnu konala vernisáž, na které vystavovali i čeští autoři. Zde byla k vidění díla z projektu City Stories, jehož cílem bylo zachytit pocity a dojmy z polského města Lodž. Projekt byl unikátní, protože na něm spolupracovali čeští a polští autoři společně s místními obyvateli. Tomáš Kučerovský a Tomáš Prokůpek zde prezentovali svůj komiks Lodž a Já. Dalším z vystavených děl byl komiks Tomasze Jochana o mladém dělníkovi, který tragicky zahynul při práci ve fabrice. Kresba zobrazuje bezvýchodnou situaci, ve které se ocitla jeho žena. Firma ji chtěla uplatit, aby mlčela, ale peníze jí nevrátí manžela, se kterým mohla strávit zbytek života. Další dny se konaly vernisáže nového komiksu Branka Jelinka s názvem Svět Oskara Eda, výstavy skic italského mistra Sergia Toppiho a mnoho dalších.

Vrcholem celého festivalu byla komiksová sobota v MeetFactory, která nabízela program pro všechny věkové kategorie od rána do večera. Zájemci mohli například zhlédnout křest komiksu Jelita od kreslíře Dana Černého a navštívit jeho prezentaci v divadelním sále, kde vysvětloval techniky a způsoby kreslení, nebo si toto dílo přímo na místě zakoupit.

Před vyhlášením cen MURIEL 2014 vystoupila hvězda festivalu Alex Maleev. Ten v mládí úspěšně prodal své kresby v Americe a od Marvelu získal zakázku na vytvoření vlastního hrdiny Daredevila. Jako jeden z mála autorů, kteří kreslí marvelovské hrdiny, měl volnost tvorby a výsledná podoba komiksů byla téměř bez korekcí. Později se propracoval i ke kresbě Batmana, Spidermana nebo Hellboye. Ocenění MURIEL 2014 bylo uděleno v 11 kategoriích. Nejlepším krátkým komiksem se stal Tomáš Kučerovský se svým Bruselským nepříběhem. Maleev pak v neděli uzavřel oficiální část festivalu besedou a autogramiádou v Comics Pointu. Na otázku, kterého hrdinu kreslí nejraději, odpověděl se smíchem: "Asi Batmana. Je na kreslení nejjednodušší, skoro vždy je ve stínu."

Z KomiksFESTu Lenka Hrůzová

Cenu Josefa Škvoreckého získal Martin Reiner za román o Ivanu Blatném

V úterý udělila Společnost Josefa Škvoreckého skleněnou trofej za nejlepší prózu roku 2013-14. Osmým laureátem se stal Martin Reiner za biografický román o Ivanu Blatném.

"Autor vyvolává ze zapomnění či polozapomnění  příběh Ivana Blatného s tajemstvím jeho druhé, delší poloviny života," pronesl o vítězné knize předseda poroty Vladimír Karfík.

Martin Reiner se tvorbou a životem Ivana Blatného zabývá již od 80. let, napsal o něm desítky novinových článků, několik rozhlasových pořadů a scénář pro první televizní dokument o brněnském rodákovi. Jako zlatý hřeb své téměř třicetileté studie vydává knihu Básník.

Letošní udílení cen připomnělo i nedožité devadesátiny českého prozaika Josefa Škvoreckého. "Shodou okolností se o Škvoreckého tvorbě zmiňuje i vítěz ve své próze," řekl tajemník poroty Václav Krištof.

Kateřina Golasovská

Na Naši cestu se v Praze vydalo již více než 13 tisíc návštěvníků

Výstava, kterou musíte zažít. Tak by se dala stručně charakterizovat interaktivní výstava Naše cesta, která veřejnosti přibližuje život s handicapem. Návštěvníci si zde mohou na vlastní kůži vyzkoušet orientaci naslepo při přecházení ulice či rozkopaného náměstí, domluvu znakovou řečí, jízdu na ortopedickém křesle a některé další z nástrah, které na handicapované v běžném životě čekají. Lidé se tu také seznámí s různými technickými pomůckami, které naopak handicap ulehčují. Výstava se po úspěchu v Brně přesunula na podzim do Prahy.

Zájem o výstavu je zatím vysoký. Manažerka projektu Chodicilide.cz Slávka Hocká k tomu říká: "Co se týče návštěvnosti, Praha je mnohem větší a je to poznat. Protože v Brně jsme měli nějakých 18 tisíc návštěvníků, a já si myslím, že Praha dosáhne možná i 30 tisíc. My už teď máme za sebou nějakých 13 tisíc lidí, a to jsme v polovině výstavy." Projekt navazuje na loňskou úspěšnou výstavu Moje cesta, která se konala v Praze tamtéž, tedy na výstavišti v Holešovicích.

Pořadatelé vítají, že výstavu navštěvují hlavně školy, protože zejména na děti a mladé lidi projekt cílí primárně. "Speciálně malé děti jsou naši největší agenti, protože děti, které sem přijdou se školou, sem o víkendu přivlečou rodinu, babičku, dědečka, kamarády, prostě další skupinu lidí. Taky víme i o tom, že tady některé děti byly i pětkrát, takže sem prostě každý víkend tahají, koho můžou," dodává Hocká. "Máme tady takové experty, kteří chodí a už vypráví za naše průvodce."

Výstava potrvá až do 30. listopadu, vstup je volný. Pro větší skupiny je vhodné využít rezervačního systému, který je dostupný na webových stránkách výstavy. V jejím průběhu se koná také řada doprovodných akcí, určených pro širokou i odbornou veřejnost. Například 11. listopadu se pořádá seminář o postavení osob se zdravotním postižením (OZP) v českém právním systému nebo 20. seminář s názvem Proč (ne)zaměstnat OZP?.

Z výstavy Šárka Flídrová

Na výstavě okultisty Váchala nechybí ani Portmoneum

Expozice s názvem "Josef Váchal. Magie hledání" představuje jednoho z nejtajemnějších českých umělců. Výstavu ke 130. výročí autorova narození hostí Galerie hlavního města Prahy s nakladatelstvím Paseka v domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Mimo kresby, obrazy a sochy mohou návštěvníci až do 4. ledna spatřit i autentický nábytek z tzv. Portmonea, Váchalova muzea v Litomyšli.

V prvním patře se v jedné z místností nachází miniatura interiéru domu, ze kterého je dnes Váchalovo muzeum a kterému se neřekne jinak než Portmoneum. Co ale miniatura již není, je nábytek z tohoto domu, který je vystaven ve vedlejší místnosti. Jedinečná Váchalova řezbářská práce je zcela unikátním dílem, ve kterém se odráží autorův osobní styl kombinující prvky expresionismu, symbolismu a naturalismu. Předělal však více než nábytek. Umělecky vztáhl ruku i na zbytek interiéru včetně stěn, stropů či dveří. Tuto rekonstrukci podnikl mezi lety 1920 až 1924 na žádost svého přítele a obdivovatele Josefa Portmana, kterému dům v Litomyšli patřil.

Josef Váchal se narodil roku 1884 a už jako dítě údajně trpěl halucinačními představami plnými imaginárních bytostí. V mládí se proto začal věnovat mystice a okultismu, které dále promítal do svých kreseb, maleb, dřevěných plastik a také knih. Část Váchalovy tvorby je také úzce spjata s přírodou, jejímž zkoumáním se laicky zabýval. Od roku 1912 je v jeho dílech patrný motiv vivisekce neboli pitvy, kterou demonstroval například v krátkometrážním filmu Život mrtvé žáby, jenž je k zhlédnutí na pražské výstavě.

Pražská výstava se zaměřuje na celou tvorbu umělce, a tím patří k záběrem nejširším, jaké se k Váchalově tvorbě uskutečnily. Aby vynikl autentický dojem, byly prostory U Kamenného zvonu pod dohledem kurátorky Marie Rakušanové upraveny. Návštěvník tak vedle obrazů najde i na stěny překreslené kresby z autorových zápisníků.                                       

Z výstavy Filip Krumphanzl

Sport

Plzeň rozhodla zápas se Spartou už v prvním poločase

Nejočekávanější zápas podzimu skončil výhrou Plzně. V sobotu na domácí půdě s přehledem porazila svého rivala 2:0, a získala tak náskok čtyř bodů v čele Synot ligy.

První gól uštědřil Spartě ve 12. minutě hlavičkou její bývalý hráč Hejda. Gól Plzeň hodně posílil a úřadující mistr se jejímu tempu nebyl schopen po zbytek zápasu vyrovnat. Další rána pro Spartu přišla ve 23. minutě, kdy Hořava skvěle využil situace a osamocenému brankáři vstřelil druhý gól.

Sparta se ke konci prvního poločasu začala probouzet, avšak na defenzivní strategii domácích to nestačilo. Třetí gól si málem připsal Petržela, ale Brabec střelu včas vychytal. Další Petrželův pokus zastavil Bičík.

Pořadatelé museli zápas kvůli dýmovnicím v řadách plzeňských fanoušků celkem třikrát přerušit. Tým už s pomocí kamerového systému určil výtržníky a podal trestní oznámení na neznámého pachatele.

Výsledky 13. kola:
Liberec - Jablonec 0:1, Plzeň - Sparta 2:0, Brno - Slovácko 0:1, Teplice - Jihlava 2:3, Ostrava - Hradec 2:1, Slavia - Příbram 3:2, Dukla - Budějovice 3:1, Mladá Boleslav - Bohemians 1:0

Tabulka po 13. kole:
1. Plzeň 32, 2. Sparta 28, 3. Jablonec 27, 4. Baník 21, 5. Mladá Boleslav 20, 6. Dukla 19, 7. Slovácko 18, 8. Teplice 17, 9. Slavia 17, 10. Bohemians 16, 11. Příbram 15, 12. Jihlava 14,
13. Liberec  13, 14. Brno 12, 15. České Budějovice 12, 16. Hradec Králové 6

Adam Hecl

Národní cyklokrosová série je v polovině

V sobotu 1. listopadu se uskutečnil čtvrtý závod českého poháru TOI TOI Cupu v Hlinsku. Šlo už o čtvrtý "velký" závod (soutěž se neoficiálně dělí na malé a velké závody, ve "velkém" startují i muži elite a U23, v rámci "malého" jedou jen vložený závod bez bodování do průběžného hodnocení). Ještě budou následovat čtyři "velké" závody včetně mistrovství České republiky, které se uskuteční ve Slaném.

Vyvrcholením bude pro všechny závodníky mistrovství světa v Táboře, na kterém budou chtít čeští reprezentanti zopakovat úspěch z roku 2010. U Zdeňka Štybara se počítá s obhajobou titulu, doplnit by ho měli Radomír Šimůnek a Martin Bína. Velkou nadějí jsou muži U23 -  Adam Ťoupalík, Vojtěch Nipl a Jakub Skála.

Domácí scéně mezi elitou prozatím dominuje dvojice Boroš - Skála z ČEZ Cyklo Teamu Tábor. Po závodě v Hlinsku si vyměnili pořadí v celkovém vedení díky suverénnímu vítězství Jakuba Skály. Michael Boroš dojel naopak na 4. místě, a tím se jejich bodový rozestup zvětšil. Souboj této dvojice je již od začátku velmi napínavý, dosud oba dojížděli s velkým náskokem na ostatní. To se změnilo s příchodem Vojtěcha Nipla z Bohemia Cycling Track Teamu, který na začátku sezóny onemocněl, a přišel tak o dva úvodní závody. Rychle se ale dostal do formy, v Uničově vybojoval 3. a v Hlinsku 2. místo. V úvodních Lošticích doplňoval stupně vítězů čerstvý profesionál Adam Ťoupalík z BKCP-Powerplus (juniorský vítěz SP 2013/14), který se ale zaměřuje především na velké belgické závody a SP. Počítat se musí také s vítězem loňského TOI TOI Cupu Tomášem Paprstkou (Remerx - Merida Team Kolín), který se po závodech na horských kolech vrhl do cyklokrosu a nejvíc na sebe zatím upozornil 3. místem v Lounech.

Pozitivní je vzrůstající počet startujících v některých mládežnických kategoriích, oproti loňskému roku jde až o dvojnásobek. Se vzrůstající úrovní závodů by měl přijít i větší zájem diváků a médií.

V juniorech zatím zdaleka není rozhodnuto, těsné vedení drží Roman Benc (Stevens Znojmo) před Martinem Matějčkem (ČEZ Cyklo Team Tábor). V průběžném hodnocení žen vede s přehledem Jana Czeczinkarová (Big Shock Team), pro domácí šampionát a světové závody je ale větší favoritkou Martina Mikulášková (TJ Stadion Louny), která vynechala několik závodů. V kadetech zůstává neporažen Jan Gavenda, v kadetkách se na čele drží Tereza Vaníčková.

Michael Kubín

Počasí

Počasí

Mlhy, sychravo a nízké teploty na konci října signalizovaly, že babí léto je definitivně pryč. Začátek listopadu ale jakoby to odmítal vzít na vědomí. Znovu se oteplilo a slunce se na podzimní oblohu vrátilo. Dlouhodobé předpovědi říkají, že teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný by měl být celý listopad. Zlobil by se kvůli tomu někdo?

redakce