Carolina č.873 | CAROLINA - zpravodajský servis studentů žurnalistiky FSV UK

29. ledna 2015, Carolina č. 873

události v lednu 2015

Upozornění

Příští měsíční souhrn vydáme po začátku letního semestru 26. února. V době výuky pak bude Carolina vycházet už zase jako týdeník.

redakce


Z domova

Česko si připomnělo oběti holocaustu. Na tryznu dorazili pamětníci i evropští politici

Praha a Terezín hostily v pondělí 26. a v úterý 27. ledna pietní akce, na kterých si evropští státníci, představitelé židovských obcí i bývalí vězni připomněli sedmdesáté výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim Rudou armádou.

Dvoudenní program vyvrcholil úterní vzpomínkou v Terezíně. Památku obětí holocaustu tam uctili nejen čeští ústavní činitelé, ale také desítky předsedů a místopředsedů parlamentů z celé Evropy.

Už v pondělí navštívil Terezín slovenský prezident Andrej Kiska společně s českou hlavou státu. "Pamatuji si, že jsem tu byl poprvé jako asi dvanáctiletý chlapec, a už tehdy ve mně zarezonovalo, jaké brutality se tu děly a jaké v době druhé světové války vznikly. To, jak fašisté dokázali zakrývat, co se ve skutečnosti děje, je důkazem zvěrstev, na která nesmíme nikdy zapomenout," citoval Kisku web Rozhlas.cz.

Terezínské tryzně předcházela dvoudenní konference Let My People Live, která se uskutečnila na Pražském hradě. Kromě připomínky hrůz v nacistických koncentračních táborech se na ní hovořilo i o aktuálních tématech.

"To, co nám podle mého názoru hrozí, je superholocaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí. Chtěl bych citovat výrok jednoho z vojenských velitelů Islámského státu, který prohlásil: Zabijeme sto, dvě stě nebo pět set milionů lidí, nám je to jedno," řekl ve svém projevu na konferenci prezident Miloš Zeman.

Další řečníci pak během Let My People Live upozornili, že antisemitismus zůstává i sedmdesát let po konci druhé světové války v mnoha evropských státech velkým problémem. "Dnes jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí.  Nacismus se znovu hlásí o slovo," prohlásil ve svém příspěvku šéf Evropského židovského kongresu Moše Kantor.

Hlavní pietní akce, připomínající sedmdesáté výročí osvobození Osvětimi, se uskutečnila u bývalé hlavní brány tamějšího koncentračního tábora. Česko na tryzně zastupoval předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Je nejen důležité nezapomínat, co se stalo, připomínat si oběti, je ale také důležité, abychom mladé lidi učili toleranci a porozumění, aby se to, co se tady stalo v Osvětimi, už nikdy nemohlo zopakovat," citovala českého premiéra ČTK.

Vyhlazovací tábor v polské Osvětimi osvobodili vojáci sovětské armády 27. ledna 1945. V předchozích letech v něm v plynových komorách nebo na následky těžké práce a nelidského zacházení zemřel více než jeden milión lidí. Na 27. leden proto každoročně připadá Den památky obětí holocaustu.

Jiří Svatoš

Proti terorismu, za svobodu slova, ale i za větší zodpovědnost, znělo po útoku v Paříži

"Teroristický útok v Paříži jasně ukazuje, že je třeba nepolevit v mezinárodním úsilí a spolupráci zemí v boji proti terorismu," uvedl v tiskové zprávě předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) po masakru v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo 7. ledna. Prezident Miloš Zeman v kondolenčním dopisu francouzskému prezidentovi vzkázal: "Jsem rozhořčen tímto krvavým zločinem, který si dosud vyžádal dvanáct lidských životů a který vnímám jako výpad proti svobodě slova a základním hodnotám, na nichž stojí evropská společnost." Počet všech obětí se později vyšplhal na sedmnáct.

Paříž uspořádala 11. ledna velký pochod k uctění památky obětí. Zúčastnilo se ho mnoho světových státníků, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron, byl mezi nimi i český premiér Bohuslav Sobotka. V Praze se 8. ledna, den po teroristických útocích, shromáždily stovky lidí před francouzskou ambasádou a pokládaly květiny a vzkazy.

Tomáš Halík, český kněz a filozof, vzbudil 12. ledna emoce zveřejněním článku na www.lidovky.cz s titulkem "Já nejsem Charlie. Ke svobodě patří zodpovědnost". Poukázal jím na fakt, že lidé nazývají oběti teroristických útoků hrdiny, a tvrdí, že bychom se s nimi neměli ztotožňovat. "Pokud prezident Hollande nazývá redaktory Charlie Hebdo ´našimi hrdiny´, ukazuje se tím mělkost a prázdnota nejen tohoto politika, ale také politické kultury, kterou reprezentuje," napsal Halík. Ve svém článku odsoudil násilí, ale varoval před druhým extrémem v boji za svobodu kultury "abychom oslavovali dekadenci a cynismus jako symbol naší kultury a naší svobody: k svobodě patří zodpovědnost."

Česká facebooková skupina Islám v České republice nechceme (IvČRN) uspořádala v pátek 16. ledna před Pražským hradem demonstraci proti islamizaci Česka. Přišly zhruba dva tisíce lidí. Adam Vávra, jeden z účastníků akce, na otázku Caroliny, čeho demonstrace dosáhnou, odpověděl: "Doufám, že zaktivizují obyvatele této země k tomu, aby se postavili islamizaci a islámskému terorismu a na obranu našich svobod a sekulární demokracie." Další demonstraci skupina IvČRN naplánovala na 31. ledna, ta má na sociální síti facebook zatím bezmála čtyři tisíce potvrzených účastníků.

Adam Hecl

V Praze a některých dalších městech si Češi připomněli výročí smrti Jana Palacha

V polovině ledna se v České republice uskutečnilo několik pietních akcí u příležitosti 46. výročí smrti Jana Palacha. Soustrast a uznání tehdy dvacetiletému studentovi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přišli vyjádřit vrcholní čeští politici, veřejně známé osobnosti i běžní občané. Největší akce se konaly tradičně v Praze, ale památku studenta, který se nechtěl smířit se začínající normalizací, uctili lidé v menších městech, především v Palachových rodných Všetatech.

Vzpomínkové happeningy začaly v pátek 16. ledna. Na Václavské náměstí přišlo v průběhu celého dne pod záštitou různých neziskových organizací, ale i naprosto spontánně několik stovek lidí. Pamětní věnec zde položili například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) nebo ministr pro lidská práva a syn předního československého disidenta Jiří Dienstbier (ČSSD).

V neděli 18. ledna, v předvečer výročí Palachovy smrti, se zhruba dvě stě lidí zúčastnilo vzpomínkové akce u jeho hrobu na pražských Olšanech. Shromáždění přišel podpořit i bývalý ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který se kriticky vyjádřil k polistopadovému vývoji v českých zemích. "Když se podívám, co jsme s tou svobodou udělali, tak se stydím," prohlásil. Následně se průvod lidí se symbolickou hořící svíčkou v čele přesunul z Olšanských hřbitovů na Václavské náměstí. Zde pronesli mluvčí spolku Podhradí, který tento mítink zorganizoval, kritickou řeč na adresu prezidenta Miloše Zemana. Ten podle jejich názoru šíří v Česku ruskou propagandu.

Palachův odkaz je v České republice i po 46 letech stále živý. To potvrzuje například film Hořící keř, který vloni získal jedenáct ocenění v prestižní soutěži Český lev. Dalším příkladem může být rozhodnutí Národního muzea zřídit v Palachově rodném domě ve Všetatech na Mělnicku stálou expozici. Mělo by se tak stát do roku 2018, avšak konečné datum otevření je nejisté, protože dům v posledních letech nikdo neobýval, a tudíž je ve špatném stavu. Letos na jaře bude vypsána architektonicko-výtvarná soutěž na jeho přestavbu.

Jan Palach se svým činem pokusil vyburcovat pasivní československou společnost k odporu vůči okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu předchozího roku a začínající normalizaci. 16. ledna 1969 se před Národním muzeem polil hořlavinou a zapálil. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na kliniku v Legerově ulici, kde svým zraněním o tři dny později podlehl. Jeho pohřbu se zúčastnily desetitisíce lidí a výročí jeho smrti v roce 1989 rozpoutalo vlnu lidového odporu, která nakonec vyústila až v listopadový pád režimu.

Vojtěch Beran

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Ekonomika

Česká koruna je nejrychleji slábnoucí měnou roku 2015

Hodnota české koruny se během několika dní propadla v řádu procent vůči dvěma nejvíce obchodovaným světovým měnám - americkému dolaru a společné evropské měně euru. Během "černého týdne" od 5. do 12. ledna se hodnota koruny každým dnem snižovala, až nakonec kulminovala v úterý 13. ledna. Tehdy její kurz vůči dolaru překročil psychologickou hranici 24 korun za dolar a 28 za euro. Šlo o největší propad domácí měny vůči dolaru za posledních devět let. Euro překročilo tuto hranici naposledy před šesti lety.

"Za prudkým oslabením koruny v posledních dnech, dnešek nevyjímaje, stojí primárně obava trhu, že Česká národní banka (ČNB) na únorovém zasedání oznámí zvýšení intervenční hladiny ze současných 27 CZK/EUR na úroveň 29 CZK/EUR či výše," vyjádřil se pro server Novinky.cz analytik Miroslav Novák. Následně dodal, že prudký propad koruny během posledních dní si lze vyložit jako obavu trhu před dalšími zásahy centrální banky, přičemž  trh "bere osud koruny do vlastních rukou".

Slabá koruna by podle expertů mohla pomoci exportérům. Stejně tak se domnívají, že i přes nevýhodný kurz vůči dolaru můžeme počítat s dalším poklesem cen pohonných hmot. Na druhou stranu však ekonomové upozorňují, že je nutné počítat s růstem cen u dovozového zboží - například elektroniky. Prodraží se rovněž zájezdy do zahraničí.

Národní měna je oslabena dlouhodobě od intervence ČNB v listopadu 2013. Bankovní rada tehdy sáhla k tomuto radikálnímu řešení poprvé od roku 2002 a svůj krok zdůvodňovala i obavami z hrozící deflace. Za tento krok se na guvernéra Miroslava Singera snesla vlna kritiky. Dlouhodobým odpůrcem intervencí ČNB je i prezident Miloš Zeman.

Díky snížení úrokových sazeb Evropské centrální banky koruna opět posilovala a v dalších dnech se pozvolna vracela na svoji původní hodnotu. V pátek 16. ledna se euro obchodovalo za 27,79 korun, což je přibližně tolik, za kolik se obchodovalo na začátku inflačního týdne ve středu 7. ledna.

Vojtěch Beran

Kultura

Vítěz Cen české filmové kritiky si odnesl polovinu trofejí

Večer filmových ocenění patřil Cestě ven. V sobotu 24. ledna byla v pátém ročníku soutěže Ceny české filmové kritiky vyhlášena nejlepším snímkem uplynulého roku a celkem vyhrála ve čtyřech kategoriích. Nejlepším dokumentárním filmem je snímek K oblakům vzhlížíme a objevem roku se stal Jiří Mádl. O padesátce českých filmů, které šly vloni do distribuce, hlasovala padesátka kritiků.

Cenu za film roku Cesta ven převzali v pražském Divadle Archa dva z jeho tří producentů, a to Miloš Lochman a Jan Macola. Karel Chvojka se na předávání nedostavil. Snímek ve své kategorii porazil film Pojedeme k moři o dospívání jedenáctiletého chlapce a dopingové drama Fair Play, které Česká filmová a televizní akademie nominovala na prestižní ceny Oscar.

Cesta ven vypráví o mladé romské ženě, která chce vést obyčejný život, nicméně se potýká s mnoha překážkami. Trápí ji dluhy, obtížná komunikace s úřady, nemožnost získat legální práci i předsudky společnosti. "Snažíme se postihnout bez jakékoli nadsázky sociální realitu a ducha doby. Chceme, aby film obsahoval dokumentární atributy," řekl o filmu jeho režisér Petr Václav pro Českou televizi. Film je unikátní i svým obsazením, neboť v něm vystupují převážně neherci z romské komunity. Cesta ven kromě filmu roku a nejlepší režie vyhrála ještě kategorie nejlepší scénář a nejlepší ženský herecký výkon, který podala Klaudia Dudová. Martin Finger (Krásno) uspěl mezi herci a ocenění za nejlepší kameru patří snímkům Místa a Hany.

Nejlepším dokumentem se stal film Martina Duška K oblakům vzhlížíme, který porazil snímky Gottland a Magický hlas rebelky. Cena RWE pro objev roku putovala do rukou herce Jiřího Mádla, který filmem Pojedeme k moři debutoval jako scenárista a režisér.

Že mezi filmovými kritiky a diváky zjevně zeje velká propast, napsala Věra Míšková v Právu a uvedla, že na vítěznou Cestu ven nepřišlo ani pět tisíc diváků a většina z oceněných děl nebyla ani průměrně navštívená. Na druhou stranu filmy, které diváky zaujaly, nezískaly žádnou cenu, některé dokonce žádnou nominaci. Nominováni nebyli například Tři bratři Zdeňka a Jana Svěrákových, na které přišlo do kin vůbec nejvíc diváků (přes 660 tisíc). Vyšší návštěvnost neměl vloni v Česku ani žádný zahraniční film.

Filip Krumphanzl

V kavárně Liberál pokřtili antologii Nejlepší české básně 2014

Kolektiv redaktorů a publikujících autorů pokřtil 26. ledna už pátou sbírku básní, která reprezentuje nejlepší poezii současných českých básníků, jež vyšla vloni ve sbírkách, časopisech a na internetu. Původně se měl křest konat už v prosinci, nakonec jej ale organizátoři z důvodu špatného počasí a kolapsu pražské dopravy přesunuli na pozdější termín. Večer moderoval Martin Stőhr, hlavní redaktor sbírky. Jednotlivé úryvky přednesla editorka Olga Stehlíková. K ní se přidali autoři Ondřej Hanus, Milan Děžinský a další. Na poslední chvíli se musel z vážných důvodů omluvit druhý editor a arbitr Petr Hruška.

Nápad vydávat ročenku "nejlepších básní" vymyslel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Obdobné projekty se rozšířily po celém světě a povětšinou se setkávaly s příznivou odezvou čtenářů i kritiků. V Čechách přišlo s tímto projektem v roce 2009 nakladatelství Host. Tým editorů se každým rokem mění a není to ke škodě věci. Cílem projektu není vybrat nejlepší básně, ale spíše podat subjektivní pohled editorů na poezii daného roku, ukázat čtenáři tvorbu současných autorů a probudit v něm zvědavost. Jak zaznělo v prologu Petra Hrušky: "Báseň totiž, myslím, ze své podstaty není definice, ale volání."

Ze křtu Michael Kubín

Sport

Ze sportu stručně: Ledecká zlatá na MS, Sáblíková stříbrná na ME a biatlonistky v čele SP

* Snowboardistka Ester Ledecká se v 19 letech stala mistryní světa. V rakouském Lachtalu vybojovala ve čtvrtek 22. ledna zlato v paralelním slalomu. Šampiónka je dcerou zpěváka Janka Ledeckého a vnučkou hokejového mistra světa z roku 1972 Jana Klapáče.

* Rychlobruslařce Martině Sáblíkové se o druhém lednovém víkendu podařilo v ruském Čeljabinsku získat stříbrnou medaili ve víceboji. Sedmadvacetiletá rodačka z Nového Města na Moravě skončila šestá v závodě na 500 metrů, první ve "trojce", třetí v závodě na 1500 metrů a svůj úspěch završila vítězstvím v závodě na 5000 metrů. Její výkony nestačily jen na Nizozemku Ireen Wüstovou.

* Čtveřici biatlonistek Evě Puskarčíkové, Gabriele Soukalové, Jitce Landové a finišmance Veronice Vítkové se podařilo po velkém úspěchu v Oberhofu zvítězit i v bavorském Ruhpoldingu. Česká ženská štafeta čekala na vítězství ve SP 17 let. V posledním závodě v neděli 25. ledna v Anterselvě skončilo kvarteto druhé a letošní soutěž vede.

* Olympijská vítězka ve snowboardkrosu Eva Samková (21 let) obsadila na MS v Kreischbergu po pádu v semifinále 6. místo. Nedařilo se ani házenkářům na MS v Kataru, ani hokejové reprezentaci do 20 let na MS v Kanadě.

Vojtěch Beran a redakce

Počasí

Počasí

Chvíli jako na jaře a chvíli jako na podzim si připadáme letos v lednu. A stejně jako během loňské zimy/nezimy se alespoň ve městech stále zelenají trávníky a celou dobu kvetou sedmikrásky. Až toto úterý se Praha probudila v bílém. Protože je ale nad nulou, nevydržel sníh ani do večera. Ne všude je ale zima stejně mírná. V podhůří Jizerek je po vydatném pondělním a zčásti i úterním sněžení 30 nových cm sněhu a teploty se pohybují kolo -2 stupňů, takže i tady relativně nedaleko od "jarní" Prahy se už dá lyžovat či běžkovat.

redakce