12. listopadu 2015, Carolina č. 889

události od 4. do 11. listopadu


Z domova

Sněmovna pro změny ve třetím důchodovém pilíři i vyšší daně za hazard

Vyšší odvody z hazardu, zdražení denních poplatků za automaty a zatraktivnění třetího důchodového pilíře, kam si budou moci nově spořit nezletilí. Vládní návrh zákona o vyšší sazbě odvodů z hazardu putuje do třetího čtení, zatímco norma o změnách v penzijním připojištění již míří k senátorům. Oba návrhy schválila Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi během čtvrtka a pátku.

O finální verzi výše daní z hazardu by poslanci mohli rozhodnout už v pátek 13. listopadu. Předloha počítá s navýšením sazeb (podle druhu automatu) na 23 a 28 % ze současných 20. Denní poplatek za každý automat by měl vzrůst z 50 korun na 80. Změní se také rozdělení odvodů mezi stát a obce. Nově by obcím mělo připadnout 60 % místo aktuálních 80, stát by tedy dostal 40 % namísto 20. Zisky z hazardu by se neměly snížit – naopak stát má inkasovat o dvě miliardy korun navíc.

Návrh Ministerstva financí je kopií jedné z úprav poslanecké předlohy Jana Volného (ANO), kterou dříve obstrukcemi zablokoval Miroslav Kalousek (TOP 09). Ve Sněmovně ale zaznělo i několik jiných variant. ODS navrhuje zavedení tří sazeb podle druhu her – 21 % za loterie, 22 % za kurzové sázky a 30 % za hrací automaty. Obdobný návrh předložil Karel Fiedler (Úsvit) a navíc žádal zvýšení pokuty za provozování nelegálních her na 20 milionů korun. Podle Věry Kovářové (STAN) by měly kvízomaty podobně jako jiné druhy hazardu regulovat samy obce. Naopak ve verzi Volného by úpravy týkající se kvízomatů měla schvalovat Evropská komise.

Změn v třetím důchodovém pilíři se projednávalo hned několik. Podle normy, kterou v pátek schválili poslanci, by si na důchod mohli spořit i lidé mladší 18 let. Ti by pak také mohli při dosažení plnoletosti jednorázově vybrat 30 % částky, kterou si našetřili (pokud spořili déle než deset let a za poslední dva roky nezměnili penzijní společnost). Zvýhodnění v podobě daňových úlev by platilo jak pro účastníky, tak pro jejich zaměstnavatele, kteří by jim do fondu přispívali. Nárok na dávky by měli nově lidé od 60 let, ne od 65 jako nyní.

Ve třetím důchodovém pilíři si podle serveru Aktuálně.cz spoří přibližně 4,4 miliony Čechů. V první polovině letošního roku ale zaznamenal velký odliv klientů (148 tisíc), proto se jím také vláda rozhodla zabývat a provést příslušné změny. Kritikou k předloze nešetřil Miroslav Kalousek. „Ta zásadní výhrada je, že v rámci povinných odvodů rušíte zásluhovou složku, tvoříte rovnostářský první pilíř a nemáte alternativu, kde promítnout onu zásluhovost v rámci povinného odvodu, protože třetí pilíř je samozřejmě nepovinný dobrovolný odvod, takže to vůbec neřeší problém,“ citoval jeho projev ze Sněmovny server Parlamentní listy.

Lucie Bečvářová

Šéfové obou komor parlamentu si připomněli 23. výročí úmrtí Alexandra Dubčeka

Předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček položili v pátek 6. listopadu kytice k pamětní desce Alexandra Dubčeka. Dvojici ústavních činitelů doplnil generální ředitel Národního muzea (NM) Michal Lukeš. Pravidelným aktem tak společně uctili památku jednoho z předních československých politiků.

Pamětní deska je umístěna na budově bývalého Federálního shromáždění (FS) – dnešní nové budově NM – a slouží jako připomínka Dubčekova porevolučního působení na postu předsedy československého parlamentu v letech 1989–1992. Jeho opětovně nastartovanou kariéru však nečekaně přetrhla dopravní nehoda, na jejíž následky zemřel 7. listopadu. Z protokolárních důvodů se letošní pietní akt konal o den dříve.

Alexander Dubček byl slovenský politik, který se stal významnou osobností pražského jara 1968, kdy se jako první tajemník ÚV KSČ a reformista těšil široké oblibě mezi obyvateli. Stal se symbolem i duchem této doby. Dva roky po invazi sovětských vojsk byl ze strany vyloučen a do veřejného dění se zapojil opět až v roce 1989. Avšak mnoho lidí zklamal již v době okupace, když v srpnu 1968 v Moskvě podepsal protokol legitimizující vojenskou intervenci a o rok později schválil „obuškový“ zákon, který sloužil k upevnění pořádku ve státě, a stal se tak nástrojem perzekuce. Po Dubčekově autonehodě se spekulovalo, že nešlo o náhodu, avšak podezření se nepotvrdila.

Od budovy bývalého FS Daniel Platil

Časopis, který nezná hranice. Vyšel první český Newsweek

Na českou mediální scénu přichází nový časopis, který má ambice naplnit poptávku po kvalitní nezávislé žurnalistice. Ve čtvrtek 5. listopadu se v trafikách objevilo první číslo české mutace časopisu Newsweek. Stojí za ním firma MediaRey SE, která už vydává českou verzi Forbesu.

Na stránkách magazínu si na své přijdou především lidé, kteří se zajímají o zahraniční dění. Čtenáře nejdříve osloví silné celostránkové fotografie, poté komentáře k aktuálním událostem a reportáže, které se zabývají jak politikou, tak světovými fenomény. Newsweek chce také představovat inspirující osobnosti, v prvním čísle se zaměřil na Dominika Feriho, nejmladšího českého radního. Velký prostor dostane také kultura.

„Budeme se snažit dělat v českých poměrech světový časopis,“ uvedl v pořadu ČT 24 Newsroom Petr Šimůnek, šéfredaktor českého Forbesu a spolumajitel vydavatelství MediaRey SE. Reportáže bude připravovat desetičlenná redakce v čele s Jiřím Nádobou ve spolupráci se zahraniční edicí. Převzatý obsah by měl ale tvořit maximálně pětinu čísla, hlavní část bude vytvářet lokální tým novinářů.

Definovanému směru Newsweeku odpovídá také složení redakce. Například Daniel Anýž dosud působil jako komentátor Hospodářských novin, na zahraniční tematiku se zaměřovala i Kateřina Šafaříková před svým odchodem z Lidových novin. Tomáš Lysoněk byl editorem MF Dnes, šéfredaktor Nádoba přichází z Forbesu.

Grafická stránka magazínu sází na jednoduchost, obsahu dominují barevné fotografie, tmavá obálka láká čtenáře bílým titulkem. To je změna oproti originálnímu Newsweeku, ten má v titulku klasicky červenou. Druhým rozdílem je periodicita, u nás bude časopis vycházet nejdříve jako čtrnáctideník oproti originálnímu týdeníku, a to v nákladu 40 tisíc výtisků.

Newsweek je americký magazín, který existuje od roku 1933. Česká verze je už jeho devátou mutací, zařazuje se tak například vedle japonské, britské, srbské nebo polské. Češi si Newsweek mohou ve stáncích koupit za 59 korun.

Eliška Mainclová

Beseda s bývalou velvyslankyní v Iráku přinesla reálný pohled na uprchlickou krizi

Knihovna Václava Havla v Praze hostila v úterý 10. listopadu zajímavé osobnosti. Byli jimi bývalá velvyslankyně Evropské unie v Iráku a dnes v Namibii Jana Hybášková a ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička. Tématem besedy, kterou pořádal spolek Common Law Society z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, byla dnes velmi aktuální uprchlická krize.

Debatu zahájil moderátor Václav Madej otázkou, jaké jsou příčiny migrace na Blízkém východě. Podle Hybáškové je na území Iráku, Sýrie, Jordánska, Libanonu a východního Turecka v současné době přibližně 13 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy. Hlavními důvody migrace v Iráku jsou pak íránsko-irácká válka, sankce, ze kterých se země stále nedokáže vzpamatovat, politická nestabilita a nezvládnutá intervence amerických vojáků a jejich náhlý odchod, který zanechal zemi neschopnou postarat se o sebe.

Situaci v Sýrii přiblížil posluchačům Jan Mrkvička. Zde je jednou z příčin konflikt, který začal před čtyřmi lety, a režim prezidenta Bašára al-Asada, jenž doslova zlikvidoval veškerou demokratickou opozici v zemi. Korunu všemu nasadil vznik Islámského státu a chaos, který poté nastal. Různé části Sýrie ovládají různé strany.

Oba hosté se shodli, že největším problémem jsou v současné době neúnosné životní podmínky uprchlíků. Pouze deset procent z nich je ubytováno v táborech. Pro ostatní zkrátka není místo. Ale ani ta desetina vyvolených nemůže říct, že by se jim žilo lépe. „Na tisíc rodin máte jen jednu latrínu, pro muže a ženy společnou. Míra sexuálního násilí v těchto lokalitách je strašlivá. Nemluvě o hygienických podmínkách, které jsou šílené. Propuknutí cholery je jasná věc,“ popisuje situaci Hybášková.

Podle Mrkvičky je hlavní příčinou špatných podmínek nedostatek peněz. „V Iráku máme kapacity na to dělat velké věci, ale nejsou peníze. Naše pomoc má hodnotu zhruba 300 milionů korun, z Evropské unie máme 100 milionů, od Británie dostáváme dalších 100 milionů, od Švýcarska a Německa dalších 90 milionů. Od české vlády máme 2,5 milionu. Humanitární pomoc, kterou Česká republika dává, je ostudná,“ říká. Týden provozu jednoho uprchlického tábora přitom vychází asi na 3,5 milionu eur (zhruba 90 milionů korun).

Řešení vidí oba ve zlepšení podmínek v táborech a zachycení uprchlíků tam, kde jsou teď, tedy v Itálii, Řecku a Turecku. Zároveň by se však podle Hybáškové musel v Sýrii uskutečnit demokratický převrat, k čemuž se, jak sama tvrdí, žádný stát neuchýlí. Místo toho všichni hledají alternativní řešení, která bývají zpravidla složitější a dražší.

Z besedy Aneta Šeráková

Mladí konzervativci o imigrační politice ČR

Na Vysoké škole CEVRO Institut se v úterý 10. listopadu uskutečnila další z řady konferencí Mladých konzervativců o budoucnosti české pravice, tentokrát s podtitulem Imigrační politika. Pozvání přijalo několik hostů jak z řad politiků, tak také například komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo.

Konferenci zahájil předseda Mladých konzervativců Jiří Freml. Po něm se slova ujal německý host Martin Kastler, ředitel Nadace Hans Seidel Stiftung pro Českou republiku, a vyslovil se pro nutnost spolupráce států při řešení uprchlické krize. V odborném panelu se Alexandr Vondra, bývalý ministr obrany, zaměřil především na bezpečnostní a kulturní rizika plynoucí z imigrace. „Je to tsunami valící se do Evropy, je v našem zájmu tuto vlnu tlumit a brzdit. Jsme svědky masového přílivu lidí ze zemí plných mešit do zemí prázdných kostelů,“ shrnul aktuální situaci Vondra.

Jindřich Šídlo se věnoval roli médií v diskusi o uprchlících. Ta podle něho nechápou složitost situace. „Česká média jsou malá a chudá, u informování o uprchlické krizi jsou závislá na zahraničních médiích.” Zmínil také, že krize trvá dlouho, což způsobuje přehlcenost: „Pokud nedochází k dramatickým zvratům, média těžce hledají záchytné body, jak situaci popisovat ze dne na den, z tohoto důvodu pak spoustu zpráv vypouštějí.”

Posledním řečníkem prvního panelu byl Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty. Dle jeho názoru se krize zcela vymkla kontrole a zásadním problémem Evropy je, že neví, v čem krize spočívá, co jsou její příčiny a jak ji řešit. „Místo toho, abychom byli schopni situaci společně řešit a postupovali koordinovaně, se každý stát zaměřuje na hájení sama sebe a staví bariéry. Problémem je to, že zveme lidi do EU, ale nemáme dostatečné kapacity,” řekl.

V politickém panelu se řečníci zabývali otázkou, jak by se měla ČR postavit k přijímání uprchlíků. „Migrace není novým jevem. V otázce udělování azylu a následné integraci jsme jedni z nejúspěšnějších, nejsme xenofobní stát. Měli bychom však přijímat jen tolik cizinců, které dokážeme integrovat a kteří jsou integrace schopni,” řekl senátor Tomáš Grulich (ODS). Důležité je také bojovat proti nelegální migraci a koordinovat ochranu hranic.

Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová mínila, že migrace souvisí s rozvojem organizovaného zločinu a je nezbytné rozlišovat, kdo je ekonomický migrant a kdo uprchlík. „Klíčovou roli hraje i pomoc v místě, ve které selháváme. Jediné řešení, co vidím, je společné,” uzavřela svou řeč. Tento panel pak zakončil europoslanec Petr Mach, předseda  Svobodných. ČR má podle něho dobrou azylovou politiku, ohrožením naší bezpečnosti je však politika evropská, a to konkrétně v rozdělování kvót či v „politice otevřené náruče” Německa. Velmi důležité je podle Macha získat zpátky pravomoci a kontrolovat, kdo překračuje naše hranice.

Z konference Klára Mališová

Beseda SCIO: o financování školství, ale i o dovednostech a aktivitách žáků

V pátek 6. listopadu se v pražském sídle společnosti SCIO konala beseda Káva a vzdělávání, jejímž tématem bylo české školství. Účastníci se mohli dozvědět zajímavé informace z prezentace a výkladu Filipa Karla, absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT, který kdysi vedl oddělení vědy a výzkumu ve SCIO.

Hrubá mzda českého učitele základní a střední školy dosahuje podle statistik Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI) 27 až 29 tisíc korun, což je přibližně 102 % průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), uvedl Karel. Pod průměrem mezi zeměmi osmadvacítky se Česká republika pohybuje v procentech HDP věnovaných vzdělávání, dává 4,8 % oproti průměru 5,3 %. Během přednášky ale zazněly i pozitivní informace. Kupříkladu v roce 2014 byli čeští žáci 8. tříd otestováni a shledáni nejlepšími v počítačové gramotnosti v Evropě. V roce 2011 zase čeští žáci 4. tříd základních škol předvedli, jak na tom jsou v čtenářské gramotnosti. V rámci zkoušky PIRLS se umístili na sedmé příčce z 21 zemí. Dále se statistiky zabývaly volným časem a prioritami dětí, které sice stále více času tráví u počítače a internetu, ale většina z nich se věnuje alespoň jednomu sportu či jinému kroužku. Chlapci ve věku 6–15 let se podle výzkumu Národního institutu dětí a mládeže častěji věnují sportu než dívky stejného věku. Jako hlavní priority děti uváděly dobré přátele a šťastnou rodinu.

Nejzajímavější diskuse se pak rozvinula o zákoně, který znemožňuje vykonávat práci vysokoškolsky vzdělaným učitelům bez pedagogického vzdělání, a o názoru, že na pedagogické fakulty se hlásí studenti s nejhorším prospěchem.

Společnost SCIO byla založena v roce 1996 a za cíl si kladla vytváření profesionálních testů k přijímacím zkouškám. Na počátku byl nápad Ondřeje Šteffla, který se inspiroval metodami výuky z USA. SCIO do českého školství přineslo Testy obecných studijních předpokladů (tzv. scio testy) a v současné době spolupracuje s českými školami na desítkách projektů a na analýzách ke zkvalitnění výuky.

Z besedy Káva a vzdělávání Karel Bělohoubek

Gymnázium Jana Nerudy slaví, francouzská sekce tu působí už čtvrt století

Bilingvní sekce slavného malostranského gymnázia si letos připomíná 25. výročí od svého založení. Týden od 2. do 6. listopadu byl proto ve znamení oslav. Studenti a učitelé gymnázia si připravili různorodé akce: scénky, tanec, zpěv i módní přehlídku. Studenti zazpívali i hymnu francouzské sekce pojmenovanou Chant de la section, zřejmě inspirovanou hymnou Francie.

Šestileté studium se zaměřuje především na francouzský jazyk a přírodovědné předměty. První dva roky se studuje v češtině, od třetího roku se předměty jako matematika, dějepis, chemie, fyzika a zeměpis vyučují ve francouzském jazyce. Absolventi mají dvojí maturitu, v pátém ročníku skládají francouzskou z francouzského jazyka a literatury a v šestém maturují z českého jazyka a literatury a matematiky, pak ještě ze dvou předmětů (na výběr mají fyziku, chemii, dějepis a zeměpis).

Francouzská sekce vznikla ve školním roce 1990/91 a funguje na základě bilaterálních smluv mezi Českou republikou a Francií, kromě Prahy je ještě v Brně, Olomouci a Táboře.

Gymnázium Jana Nerudy je známo široké veřejnosti, od ostatních škol se odlišuje například častým pořádáním různých akcí, jako je například Francouzský týden.

Podle ředitelky školy Zuzany Wienerové byla bilingvní sekce GJN v zásadě skoro celých 25 let takovým experimentem. Až nedávno získala celosvětově mezi prvními LabelFrancEducation, známku kvality.

Letošní rok je pro celé Gymnázium Jana Nerudy ve znamení velkých oslav. Nejenže francouzská sekce slaví 25 let, ale celá škola si připomíná 150. výročí svého založení.

Z gymnázia Anja Verem

Na Cannafest přijel do Prahy rekordní počet vystavovatelů

Jedním z cílů veletrhu Cannafest, který se konal od 6. do 8. listopadu, bylo přiblížit širší veřejnosti konopí jako rostlinu, která má mnohá využití v medicíně či kuchyni. Očekávání ze strany organizátorů byla veliká. Loňský ročník byl totiž rekordní jak svou účastí, tak i počtem vystavovatelů z celého světa. Letos se jich na holešovickém výstavišti prezentovalo ještě víc: 190 z 25 zemí. Největší tuzemské i zahraniční firmy nabízely semena šlechtěného konopí, specializovaná hnojiva i pěstební systémy.

V rámci osvěty se uskutečnilo několik workshopů v režii občanského sdružení Konopa. Návštěvníci se mohli přiučit a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak se vyrábí textil z konopného vlákna nebo beton z konopného pazdeří.

Medicinskému využití marihuany se věnovaly přednášky. Mezi významnými odborníky na výzkum léčebného využití kanabinoidů vystoupil například Lumír Hanuš, český chemik působící na Hebrejské univerzitě v Izraeli.

Krom workshopů a přednášek se také promítaly snímky dokumentující snahy o legalizaci marihuany, dopady její ilegality na pacienty využívající léčebné konopí, ale i zákulisí černého obchodu.

Pořadatelé se nikterak netají svou snahou přispět k legalizaci marihuany, mezi partnery festivalu patří například i sdružení Legalizace.cz, v jehož stánku bylo možno podepsat petici.

Z Cannafestu Martin Brys

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Ekonomika

Nezaměstnanost v Česku nadále klesá. Čísla jsou nejnižší od února 2009

Oproti minulému měsíci počet lidí bez práce opět klesl. Republikový průměr podílu nezaměstnaných se snížil na 5,9 %, přičemž si polepšil oproti září o 0,1 %. Ve srovnání s říjnem minulého roku zaznamenal Úřad práce ČR pokles hodnot o 1,2 %. Nezaměstnaných je tak nejméně od února 2009. O zaměstnání se momentálně uchází 430 432 osob. Statistiky zveřejnil ÚP ČR v pondělí v tiskové zprávě.

Za pozitivním vývojem nezaměstnanosti stojí zejména růst české ekonomiky a proaktivní komunikace úřadů práce s jednotlivými zaměstnavateli, což rozšiřuje databázi volných pracovních míst. Význam mají i sezonní zaměstnání.

Nejnižší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Praha-východ, Rychnov nad Kněžnou a Prachatice, kde nepřesáhl 3,1 %. Naopak nejvyšší statistiky vykazují Most, Karviná, Ústí nad Labem, Bruntál a Ostrava-město, kde se hodnoty dlouhodobě drží nad republikovým průměrem a momentálně přesahují 10 %.

Podle oficiálního vyjádření generální ředitelky ÚP ČR Kateřiny Sadílkové můžeme v následujících měsících očekávat stagnaci, nebo mírný nárůst nezaměstnanosti způsobený postupným utlumováním sezonních prací a ukončováním poměrů na dobu určitou. „V meziročním srovnání by měla zůstat na nízkých hodnotách,“ dodává Sadílková.

Tomáš Sýkora

Tuzemským značkám Češi věří stále více. Nejdůvěryhodnější je Jar

Češi nakupují čím dál tím více. Otázku, co nás při nákupech ovlivňuje, si položila firma ATOZ Marketing a přišla rovnou i se zajímavou odpovědí. Dvě třetiny dospělých spotřebitelů (tj. mezi 18 a 65 lety) totiž dle jejich soudu nejvíce ovlivňuje důvěra ve značku, a tak se mohla zrodit myšlenka na soutěž o značku nejdůvěryhodnější. V tomto klání se mezi sebou utkalo téměř 750 produktů, ze kterých reprezentativní vzorek spotřebitelů vybíral vítěze v celkem 46 kategoriích. Průzkum zajišťovala agentura Nielsen Czech Republic.

Tuzemské značky v letošním prvním ročníku dominovaly a obsadily první příčky v nadpoloviční většině kategorií. Výhru piva z Plzně či vody z Karlových Varů Lukáš Matějka, manažer marketingové skupiny z ATOZ Marketing, s Karlem Týrou, komerčním ředitelem společnosti Nielsen, podle vyjádření na tiskové konferenci čekali. Překvapila je však Kofola, když vyhrála hlavní cenu v sycených nealkoholických nápojích, kde převálcovala favorizovanou Coca-Colu. O největší úspěch se postaral domácí Jar. Věří mu 93 % všech spotřebitelů, a tak si zástupce Procter & Gamble Czech Republic mohl odnést cenu pro absolutního vítěze. Těsně za ním se s 91 % důvěryhodnosti umístila Madeta Jihočeské máslo či Savo s 90 %.

Nečekané výsledky přineslo i rozdělení důvěry genderově. Překvapilo, že ženy více věří hobby marketům, kde zvítězilo německé OBI. U mužů vedou čerpací stanice, tvrdý alkohol a energetické nápoje. U věkového rozdělení důvěry se již takové překvapení nekonalo. Mladí se vyslovili pro internetové obchody a zmrzliny, u starších převážila důvěra v léky a cigarety. Tvrdému alkoholu věří všechny generace stejně.

Z tiskové konference Lukáš Nechvátal

Kultura

Jako listy stromů se na Česko bude snášet poezie

Praha a další téměř sedmdesátka měst budou v příštích dvou týdnech žít poezií. Od 8. listopadu se totiž konají Dny české a mezinárodní poezie, akce, která začínala jen jako jednodenní připomínka narození Karla Hynka Máchy. Letošní už 17. ročník má podtitul Poezie pod proudem. 

Ve čtvrtek 12. listopadu se koná ve Francouzském institutu v Praze hudebně-recitační večer v podání písničkáře a básníka Jiřího Dědečka Písně beze slov. Návštěvníci si budou moci vyslechnout básně a písně Borise Viana, Arthura Rimbauda nebo Paula Verlaina. Básně Paula Verlaina zazní i v Českém Krumlově 16. listopadu v Decadent art clubu.

„Pro mě je festival důležitá oslava otevřenosti české společnosti a účast mezinárodních básníků a hlasy z menšinových kultur. Letos máme řadu dvojjazyčných čtení poezie v češtině a francouzštině, rumunštině, maďarštině, slovenštině, finštině, švédštině, ruštině, němčině, v arabštině, lužické srbštině a dalších jazycích – a věřím, že otevírá dialog a obohacuje naše znalosti o tom, co poezie může být a co vyjadřuje ve světě,“ uvádí v tiskové zprávě zakladatelka akce Bernie Higgins.

V rámci festivalu se vždy připomínají výročí osobností. Letos to budou formou básní na záložkách a plakátech v tramvajích Václav Hrabě, Ivan Blatný a Viola Fischerová.

Program je volně přístupný na internetových stránkách festivalu. Vstup na většinu akcí Dnů české a mezinárodní poezie je zdarma.

Štěpán Šanda

Snímek Neplač pro mě uvedl festival severských filmů

Již podvanácté se v pražském kině Evald uskutečnila přehlídka severských filmů Nordfest. Akce, která probíhá ve spolupráci se Skandinávským domem, představuje divákům současnou severskou kinematografii. Festival ve čtvrtek 5. listopadu slavnostně zahájilo švédské hudební drama Neplač pro mě, které je inspirováno životem Håkana Hellströma, jedné z největších současných švédských rockových hvězd.

„Hudební film Neplač pro mě je plný humoru, jako správný severský film se ale nevyhýbá ani vážnějším stránkám života,“ citoval nordistku Jitku Jindřiškovou ze Skandinávského domu Denik.cz.

Kromě filmu Neplač pro mě mohli diváci až do 11. listopadu zhlédnout dalších 20 titulů ze severských zemí, například road movie Sbohem, modrý ptáčku a Spi, děťátko, spi nebo úspěšnou černou komedii Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Film Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdicí prášek, natočený podle oblíbené dětské knihy, byl uveden dokonce v předpremiéře.

Od 18. do 27. listopadu naváže už šestý ročník festivalu Dny Severu, jehož cílem je přiblížit severskou kulturu. Letošním tématem jsou Hlasy menšin a festival navštíví norský spisovatel Tore Renberg a finsko-švédská spisovatelka a novinářka Johanna Holmströmová. Skandinávský dům návštěvníky láká na zajímavé besedy o životě Seveřanů v Česku a Čechů na Severu, o severském feminismu v kultuře a promítání dalších skandinávských snímků v Komorním kině Evald.

Z přehlídky severských filmů Michaela Pavlisová

Miro Žbirka podpořil koncertem Nadační fond Janele

Ve velkém sále pražské Lucerny se 5. listopadu uskutečnil benefiční koncert, jehož výtěžek putoval Nadačnímu fondu Janele. Návštěvníci mohli přispět koupí vstupenky, hudebních CD či knih slovenského zpěváka Mira Žbirky během samotného koncertu.

Nadační fond Janele funguje při Oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady už 20 let a právě k tomuto výročí se koncert konal. Na úvod zazněla skladba orchestru Slovenskí symfonici, kteří doprovázeli Mira Žbirku celým večerem. Šek ve výši 650 tisíc předal zpěvák Tomáši Kozákovi, přednostovi Interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Přemýšlel jsem o tom, jak podpořit prof. MUDr. Tomáše Kozáka, jeho tým a skvělou práci a přístup k pacientům. Díky jejich péči jsem skvěle zvládl loňský rok, kdy jsem hodně koncertoval nejen v rámci mého Best Of Video Tour. Rád bych jim pomohl získat finance na přístrojové vybavení a další služby pro pacienty jejich kliniky. Jen jsem hledal způsob. Nakonec jsem tomu rád, že mohu spolu s Liborem Peškem, Adrianem Kokošem a orchestrem Slovenskí symfonici uspořádat koncert, jehož výtěžek poputuje Nadačnímu fondu Janele,“ citovala Žbirku kulturní stránka goout.cz

Koncert obsahoval zhruba 90minutovou sérii známých písní, jako je Balada o polných ptákov, Múr našich lások, Mám rád, či zahraniční hity jako Hey Jude a Love is all aroud.

Z Lucerny Eliška Chocholová

Sport

Čeští hokejisté na Karjala Cupu nezazářili

Pod novým trenérem Vladimírem Vůjtkem hokejisté na finském turnaji, který se hrál od 6. do 8. listopadu, prohráli dva zápasy a v jednom zvítězili až po nájezdech. Nejdříve utrpěli debakl 2:6 od Švédů, následovala porážka od Finska 1:2 a na konec vítězství 4:3 po nájezdech nad ruskou sbornou. I přes toto vítězství skončila česká reprezentace poslední. Turnaj ovládli Švédové, druzí byli se stejným počtem bodů Finové a třetí skončili Rusové.

Prvním soupeřem českého výběru ve čtvrtek byli Švédové. Ti také ve všech fázích hry reprezentaci předčili. V první třetině se prosadili dvakrát v početní převaze a poté zápas už kontrolovali. Druhá třetina nabídla další dva švédské góly. V poslední části se prosadili i čeští střelci Gulaš a Hruška, ale Švédové záhy odpověděli a upravili konečné skóre na 6:2.

Do sobotního duelu proti Finům vstoupili čeští hokejisté daleko lépe. Zcela se vyrovnali soupeřům ve všech aspektech. Výborně bruslili, prakticky nefaulovali a často ohrožovali finskou branku. První gól vstřelil ve druhé třetině Gulaš. Na tuto trefu ale Finové vzápětí odpověděli a vyrovnali. Ve třetí třetině přidali ještě jeden gól a vyhráli 2:1.

Poslední zápas turnaje pak reprezentace odehrála proti ruskému výběru. Rusové hned od začátku zatlačili české hokejisty do jejich obranného pásma. První branka padla ale až ve druhé třetině a vstřelil ji český útočník Zohorna. Pak ve vedení střídala obě mužstva. Po základní hrací době skončil zápas 3:3. Následovalo prodloužení, které o vítězi také nerozhodlo, a přišly samostatné nájezdy. Ten rozhodující proměnil Jan Kovář a Češi si připsali první vítězství na turnaji 4:3.

Zuzana Borová

Evropská liga: Sparta a Liberec blízko postupu, Plzeň na pokraji vyřazení

Čtvrtým kolem se minulý týden skupinová fáze Evropské ligy přehoupla do druhé poloviny. Dva ze tří českých pohárových zástupců odehráli svá utkání na domácích hřištích, Plzeň prohrála s Rapidem Vídeň 1:2 a Sparta remizovala s německým Schalke 04 1:1. Jediný Liberec vyjel na zápas do nizozemského Groningenu, kde zvítězil 1:0.

Šlágrem pro oko českého diváka bylo utkání Sparty s německým gigantem Schalke 04. Pražané v Německu vybojovali cennou remízu 2:2 a podobného výsledku chtěli dosáhnout i v odvetě. Začátek zápasu jim vyšel na výbornou, už v šesté minutě se hlavou trefil kanonýr Lafata. Tým z Gelsenkirchenu ovšem rychle vyrovnal, to když ve 20. minutě odpískal španělský sudí Gómez přísnou penaltu, kterou hostující Geis proměnil. Hrála se ofenzivní partie, ale když ani jeden z týmů nedokázal své šance proměnit, skončilo utkání remízou 1:1. Sparta se tak nadále drží na postupových příčkách.

Plzeň nastoupila proti Rapidu Vídeň, se kterým měla nevyřízené účty, jelikož ve Vídni prohrála 2:3. Potřebovala vyhrát, aby si udržela naději na postup. Proti byla ovšem skvělá obrana Rapidu a zároveň střelec Schobesberger, který dal dvě branky. Na jeho první gól ještě Západočeši dokázali odpovědět brankou Holendy v 72. minutě, jejich radost z vyrovnání avšak netrvala dlouho. Už o pět minut později, tj. v 77. minutě, se hnal na bránu domácích opět Schobesberger, kterému se podařilo vstřelit opravdu kuriózní gól. Těsně před Kozáčikem upadl, ale v pádu stačil zasáhnout míč, který se došoural za brankovou čáru. Porážka 1:2 prakticky zavřela domácím cestu za postupem do další části Evropské ligy.

Liberec jako jediný dokázal získat tři body. Severočeši potřebovali zvítězit, neboť první utkání skončilo nešťastnou remízou (Groningen vyrovnal v šesté minutě nastavení). Do zápasu vstoupili aktivně, naráželi ovšem na dobře připravenou obranu domácích, kteří zároveň hrozili z rychlých brejků. Během zápasu se několikrát vyznamenali oba brankáři a bylo jasné, že moc gólů k vidění nebude. Nešťastníkem utkání se nakonec stal domácí gólman Padt, který si v 81. minutě srazil hlavičku Folprechta do vlastní sítě a přiblížil Liberec postupu ze skupiny.

František Typovský

Malé pražské derby Synot ligy vítěze nemá

V rámci 13. kola Synot ligy se v neděli 8. listopadu odehrálo mezi kluby SK Slavie a Bohemians Praha 1905 derby, v němž šlo o neoficiální titul Vršovic. V Edenu nechyběla odpovídající kulisa zápasu tohoto formátu. Oba týmy měly na tribunách celkem 13 976 fanoušků, kteří si kvůli bezpečnostním opatřením mohli ve stáncích zakoupit pouze nealkoholické pivo.

Od září letošního roku Slavia Praha patří čínské společnosti CEFC China Energy Company Limited. Ta zavedla nový marketing a pořádá na každém domácím zápase speciální akce, např. zlevněné vstupné. Tuto slunnou neděli měly děti vstup zcela zdarma.

Utkání mezi pražskými kluby vždy nese určitá rizika případných konfliktů mezi fanoušky. Tyto zápasy bývají vždy nejvyprodanější z celé ligy. Akce dětských vstupenek a krásné počasí přilákaly tentokrát hodně diváků. Velký zájem ale způsobil dlouhé fronty a časové prodlevy u pokladen, vstupů a stánků. Mnoho diváků se tak na stadion dostalo až po zahájení prvního poločasu.

První gól padl již v 9. minutě, kdy si hráč SK Slavie Simon Deli nešťastnou náhodou vkopl míč do vlastní branky. Poté měl domácí tým několik velkých šancí, avšak ve 31. minutě šli do dvoubrankového vedení hosté, když rozhodčí Lerch nařídil penaltu a kapitán hostů Josef Jindřišek zasadil Slavii další ránu. Slávisté dokázali snížit ve 38. minutě, záložník Karel Piták, který hrál své 300. ligové utkání, nalezl škvíru mezi obránci a přihrál míč Milanu Škodovi a ten následně skóroval.

Druhou půli odstartovala Slavia dobře. Po dvou nadějných kopech se o vyrovnání opět postaral Milan Škoda, hlavičkoval v 86. minutě. SK Slavia tak remizovala s Bohemians 2:2 a Milan Škoda si připsal svou 50. a 51. ligovou branku.

Výsledky 13. kola: Jablonec – Olomouc 4:0, Dukla – Příbram 0:1, Zlín – Slovácko 2:1, Mladá Boleslav – Jihlava 6:1, Slavia – Bohemians 1905 2:2, Baník – Plzeň 0:4, Brno – Liberec 3:1 a Sparta – Teplice 3:1.

Tabulka: 1. Sparta 29b., 2. Plzeň 29, 3. Mladá Boleslav 27, 4. Liberec 23, 5. Brno 21, 6. Slavia 20, 7. Jablonec 19, 8. Teplice 17, 9. Zlín 17, 10. Příbram 17, 11. Slovácko 17, 12. Dukla 15, 13. Olomouc 11, 14. Bohemians 1905 9, 15. Jihlava 9 a 16. Baník 4

Z Edenu Rozálie Kloučková

Počasí

Počasí

Mnoho z nás překvapilo o víkendu nezvykle teplé počasí. Nejtepleji bylo v neděli v Kobylí na Břeclavsku, kde padl nový rekord – meteorologové tam naměřili na toto roční období neuvěřitelných 20,7 stupňů. Ale nebylo to zdaleka jediné místo s netradičně vyšší teplotou. Svůj rekord na 8. listopad překonalo 110 ze 137 stanic, které měří teplotu alespoň 30 let.

Teplé počasí udivilo nejen lidi, ale i zvířata. Zatímco včely kvůli vyšší aktivitě spotřebovávají zásoby na zimu, lesní zvěři a zvířatům v zoo teplo nevadí.

Podobně i začátek tohoto týdne byl podle očekávání meteorologů teplejší, než je zvykem. Teplotní rekordy padaly také v dalších dnech. O víkendu by se mělo ochladit, maximální denní teploty ale hladce přesáhnou deset stupňů Celsia.

Jakub Pavlovský