horni okraj

26. března 2015, číslo 878

(události od 18. do 25. března)

Z domova

Prezident Zeman se zúčastní oslav v Moskvě, premiér Sobotka s tím souhlasí

Zaorálek: V zahraniční politice padají tabu a Evropa by měla postupovat jednotně

Poslanecký klub Úsvitu vyloučil zakladatele Okamuru a Fialu

Keller s Weiglem proti multikulturalismu, Tomský imigranty bránil

Pražané si připomněli Světový den vody na náplavce i v muzeu

Oživme Hollar slaví a s důstojností se loučí

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

ČR není pro předčasné prodloužení sankcí vůči Rusku ani pro odchod Řecka z eurozóny

Kiska na přehlídku do Moskvy nepojede, Ficova účast není jistá

Ekonomika

V Brně se koná jeden z největších elektrotechnických veletrhů Evropy

Kultura

Národní muzeum otevřelo nové výstavy z cyklu Smrt, jedna je mládeži nepřístupná

Výstava fotografií Ladislava Sitenského připomíná život československých pilotů v Anglii

Za kávu se letos i v Česku platilo básní

Sport

V semifinále play-off hrají Třinec se Spartou a Litvínov s Kometou

První týmy fotbalové ligy dělí dál pět bodů, Spartě pomohla k vítězství penalta

Stručně ze zimních sportů

Počasí

Počasí

Z domova

Prezident Zeman se zúčastní oslav v Moskvě, premiér Sobotka s tím souhlasí

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) nevidí problém v účasti prezidenta Miloše Zemana na květnových oslavách konce druhé světové války, které se budou konat v Moskvě. Přestože se vzpomínkové akce mají zúčastnit například i severokorejský diktátor Kim Čong-un nebo čínský komunistický prezident Si Ťin-pching. Podle premiéra nelze vinit sto tisíc padlých sovětských vojáků za politiku současného ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl 18. března po schůzce se Zemanem.

Bohuslav Sobotka během brífinku zdůraznil, že jde o oslavy 70. výročí konce druhé světové války a také o vzpomínkovou akci na sovětské vojáky, kteří padli mimo jiné i během osvobozování Československa v roce 1945. Připomněl také, že velkou část tehdejšího československého území osvobodila Rudá armáda.

V této souvislosti popřel, že by se měla změnit česká zahraniční politika. „Účast pana prezidenta v Moskvě při oslavě výročí konce druhé světové války nemění nic na naší politice, kterou zastáváme vůči krizi na Ukrajině. My i nadále budeme postupovat společně s ostatními členskými státy Evropské unie a i nadále budeme trvat na tom, aby byly dodrženy minské dohody.“

Sobotka prohlásil, že on jako premiér a zástupce vlády nechce „problematizovat účast prezidenta republiky při této konkrétní slavnostní příležitosti“. Zmínil také paralelu s loňskými oslavami výročí vylodění spojenců v Normandii, kterého se účastnili jak představitelé členů EU a NATO, tak i ruský prezident Putin.

Pozvání na oslavy v Moskvě přijali kromě prezidenta Zemana, Kim Čong-una nebo Si Ťin-pchinga také zástupci Norska, Řecka, Kypru, Kuby, Vietnamu nebo Srbska. Účastnit se naopak odmítly Polsko nebo USA.

Zemanova cesta však u některých opozičních politiků vyvolala kritiku. Například bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) se vyjádřila pro Český rozhlas, že se jí nelíbí způsob, jakým chce Rusko oslavy pojmout: „To divadlo, které v Moskvě bude, 15 tisíc vojáků, nejmodernější zbraně, to přece není pocta padlým vojákům. Ta se dělá v tichosti, v pokoře, se skloněnou hlavou, a ne za řinčení zbraní,“ a dodala, že Zemanova účast na této akci je morálním hazardem s pověstí České republiky.

Podle tiskového mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka by však Zemanova neúčast znamenala neúctu k padlým vojákům, jak napsal server iDnes.cz.

Adéla Davidová

Zaorálek: V zahraniční politice padají tabu a Evropa by měla postupovat jednotně

Jako období plné neodhadnutelných zvratů zhodnotil český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) rok 2014. Společná evropská politika dle jeho slov stanula před novými výzvami, kterým se bude muset naučit čelit. Česká republika by pak po boku členských zemí měla vystupovat v roli loajálního partnera.

„Svět se mění způsobem, který neumíme domyslet. A může se stát, že zítra bude fungovat úplně jinak,“ pronesl ministr 18. března na Vysoké škole ekonomické v Praze. Důvod pro zásadní globální změny je podle Zaorálka těžko odhadnutelný, příčin však může být více. Od velkého nárůstu obyvatelstva přes nové technologie. Dodal, že především společnou a jednotnou strategií by měla EU postupovat v řešení problémů, jakými jsou Islámský stát (IS) či ukrajinsko-ruský konflikt.

„V 90. letech, když vypukla jugoslávská krize, nebyla Evropa vůbec schopna reagovat na vývoj událostí. To je nesmírně vážné a neschopnost cokoliv učinit by do budoucna byla velmi nebezpečná. Jsem rád, že od té doby se v Evropě hodně změnilo,“ pochválil nynější postup členských zemí unie.

Jako nebezpečný příklad uvedl ruskou anexi Krymu: „Pro některé státy je postup Ruska hodný následování a bedlivě sledují Putinovy kroky. Respektování hranic státu je v zahraniční politice fundamentální, a jestliže tohle přestane platit, nebude platit nic. Žijeme v otevřeném světě, který se nám mění před očima, a my nevíme jakým směrem.“

Zaorálek zároveň zdůraznil, že žádný zahraniční konflikt nemá snadné řešení a je třeba mít se na pozoru před vojenskými intervencemi, které se už v minulosti ukázaly jako protichůdné. „Když se po irácké intervenci v roce 2003 dělala bilance sebevražedných útoků, zjistilo se, že hlavním důvodem bylo pohoršení a odpor z toho, že jako za středověku vtrhnou do země cizí vojska,“ vzpomněl a vzápětí vysvětlil, že nemůžeme země chránit před rozpadem, pokud v nich nenajdeme partnera pro spolupráci: „Například v Libyi je tolik rozmanitých skupin, že těžko budeme hodnotit, kdo je lepší a horší a s kým máme dělat pořádek.“ V boji proti IS je nutné podle ministra zahraničí spojit síly nejen evropské, ale i muslimské a arabské. „Nesmíme vytvořit pocit, že jde o boj civilizací, o boj Západu,“ podotkl. Neméně důležité je pak hledat cesty k zastavení financování IS, jehož hlavním zdrojem je ropa, otroctví žen a prodej památek.

Nejen velké světové problémy by ale měly podle Zaorálka Česko trápit, zaměřit se musí na udržování dobrých vztahů se sousedy, spolupráci se zeměmi střední Evropy a dialogy v rámci visegrádské čtyřky. Česká republika by měla i nadále vytvářet dobrou a srozumitelnou zahraniční politiku, kterou pochválili i předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na březnovém zasedání Evropské rady v Bruselu. Právě za nejednotnou zahraniční politiku evropští lídři Česko v minulosti kritizovali.

Z VŠE Barbora Milotová

Poslanecký klub Úsvitu vyloučil zakladatele Okamuru a Fialu

Kvůli neshodám a především kvůli údajnému nehospodárnému zacházení s penězi klubu byli vyloučeni předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura a revizor Radim Fiala. Na úterním jednání poslaneckého klubu tak rozhodlo devět z jedenácti přítomných členů. Stalo se tak jen několik hodin poté, co klub žádal po Okamurovi navrácení 760 tisíc korun, které mu má dlužit.

Předsednictvo klubu se shodlo, že by měl Okamura vyvodit osobní odpovědnost za nehospodárné utrácení peněz. Podle něho je využíval prostřednictvím jím doporučených organizací k osobní propagaci. Proto chtějí členové klubu vypovědět i smlouvy se společnostmi ATM a 10 Minutes. Kvůli Okamurově zacházení s penězi prý hnutí nemá až do konce volebního období finanční prostředky. Podle tajemníka strany Jana Zilvara by měl předseda hnutí opustit, ten to však odmítá.

Úsvit přímé demokracie je v Poslanecké sněmovně nováčkem. Založil ho senátor Okamura v červnu roku 2013. Hnutí má celkem devět členů (ve Sněmovně je zastoupeno 14 poslanci) a za volební období dostane od státu přes 120 milionů korun. Poslanec Jiří Štětina, který měl na starosti audit hospodaření Úsvitu, uvedl, že má strana nyní na účtu necelých 13 tisíc.

Podle iDnes.cz předseda hnutí tvrdí, že za pučem stojí i smlouva v rozsahu 60 milionů korun s jistou firmou, v níž je jednatelem jeden z pučistů. Jméno firmy i jednatele odmítl uvést. O vyloučení Radima Fialy (dříve ODS) předsednictvo rozhodlo kvůli dlouhodobému porušování stanov při výkonu funkce. Za rok a půl prý nepodal jedinou zprávu a neprovedl jediný kontrolní úkon, čímž měl krýt Okamurovu činnost.

Jolana Humpálová

Keller s Weiglem proti multikulturalismu, Tomský imigranty bránil

Je masová imigrace podmínkou prosperity Evropy? Na tuto otázku se ve čtvrtek 19. března pokusila v prostorách pražského Autoklubu nalézt odpověď čtveřice známých osobností. Akci pořádal jako další ze série diskusí Institut Václava Klause (IVK). Pozvání přijali emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Pavlík, politolog Alexander Tomský, europoslanec Jan Keller a také zakladatel iniciativy Důvěra – Objektivita – Svoboda – Tradice (D. O. S. T.) Michal Semín.

Původně měl seminářem v roli moderátora provázet Václav Klaus. Exprezident se však kvůli nemoci nemohl zúčastnit, a tak ho zastoupil výkonný ředitel IVK Jiří Weigl. Ten v úvodu debaty nastínil hlavní téma, jímž se měla stát zejména ekonomická stránka imigrace a její vliv na důchodový a sociální systém.

Ačkoliv se od debaty očekával poměrně ostrý střet levicově zaměřeného Kellera (v EP za ČSSD) se spíše pravicovým Weiglem, opak byl pravdou. Vzájemné souznění odstartovala europoslancova poznámka týkající se udržitelnosti současných počtů imigrantů. „Masové vlny migrantů představují pro prosperitu riziko. Náš systém sociálního pojištění není na vlny uprchlíků připraven, ať se nám to líbí, nebo ne. Sociální stát s tím nepočítal,“ prohlásil Keller.

Za tato slova si vysloužil od moderátora nejen pochvalu, ale také rozvinutí své teze. „Evropa vymírá, na druhé straně zažívá rekordní nezaměstnanost,“ podpořil svého kolegu Weigl. Podle obou tedy Evropa na imigrantech spíše tratí, než aby na nich vydělávala.

Jediným mužem zastávajícím opačný názor tak nakonec byl Tomský. Ten se své oponenty snažil přesvědčit, že HDP se zvyšuje úměrně počtu migrantů. Zcela mimo veškeré dění zůstal se svými názory Semín. Xenofobními prohlášeními o „multikulturalistech štítících se vlastního domova“ nepřispěl k obohacení debaty,  a musel se tak smířit s rolí okrajového účastníka večera.

Z diskuse Pavel Fukar

Pražané si připomněli Světový den vody na náplavce i v muzeu

V rámci oslav Světového dne vody, který připadá na 22. březen, hlavní město Praha spolu s Vševltavským spolkem uspořádaly mimo jiné i oslavy nejdelší české řeky – Vltavy. Na Rašínově nábřeží se Pražané mohli zdarma svézt benátskou gondolou, historickým dvojstěžníkem z 19. století či vyhlídkovou lodí.

Akce se konala spolu s oblíbenými farmářskými trhy, jež se pořádají na nábřeží pravidelně každé sobotní dopoledne. Slunečný jarní den přilákal na pražskou náplavku stovky lidí. „Cílem akce je připomenout občanům Prahy význam Vltavy pro naše město. Chceme návštěvníky seznámit s poněkud skrytým světem Vltavy a života kolem ní,“ uvedl Zdeněk Bergman, předseda Vševltavského spolku pro server iDnes.cz. Největší zájem byl o projížďky loďmi, ale i prohlídka dna řeky díky speciálnímu přístroji slavila úspěch.

Mimo lodní atrakce na řece se Světový den vody oslavoval i v podolské vodárně a v bubenečské staré čističce odpadních vod. Muzeum pražského vodárenství přilákalo na tři tisíce lidí. Ti si prohlídli úpravnu vody a mohli podniknout i výstup na vyhlídkovou vodárenskou věž. Také v Bubenči pro návštěvníky přichystali velkou podívanou. Atmosféra industriálních prostor přilákala na tisíc lidí, kteří po hlavní prohlídce měli možnost vydat se na krátkou plavbu podzemní nádrží, na procházku vodní stokou nebo se projet na raftech.

Světový den vody se slaví od roku 1993, kdy ho OSN stanovila na 22. března. Jeho hlavním cílem je přispět k povědomí o důležitosti vody a jejím nedostatku, kterým trpí více než miliarda lidí po celém světě.

Z Náplavky Eliška Melicharová

Oživme Hollar slaví a s důstojností se loučí

Studentská iniciativa z Fakulty sociálních věd (FSV) Oživme Hollar získala Mimořádnou cenou rektora Univerzity Karlovy. Ve středu 18. března, kdy ocenění převzala, oznámila, že uvolňuje prostor jiným studentům, kteří by chtěli v prostorách fakulty pokračovat v této kreativní činnosti.

Mimořádná cena rektora se uděluje studentům univerzity za výjimečný výkon nebo čin. Ocenění dostávají dopis rektora a finanční odměnu. Spolu s uskupením dobrovolníků z FSV cenu od rektora Tomáše Zimy získalo dalších pět studentů.

Oživme Hollar vyzývalo svým názvem ke změně v prostorách budovy Hollar na  pražském Smetanově nábřeží, kde sídlí Fakulta sociálních věd. Právě její studenti již delší dobu cítili potřebu něco udělat pro to, aby se škola stala něčím víc než jen místem konání výuky. V říjnu 2012 se dal dohromady tým dobrovolníků, kterému se společnými silami povedlo budovu po všech stránkách oživit.

Díky Oživme Hollar vznikla na dvorku novorenesanční stavby kavárna. Z bývalých garáží, které provizorně fungovaly jako skladiště, se vytvořil prostor pro setkání, odpočinek a pořádání různých studentských akcí. Od jejího otevření v říjnu 2014 zde zahájila výuka, slavilo se ukončení zimního semestru a tým zrealizoval i jiné akce včetně promítání na stěnách kavárny.

Iniciativa jménem všech členů bezprostředně po převzetí ceny informovala na své facebookové stránce o svém konci a vyzvala své potenciální nástupce k tomu, aby se nebáli převzít otěže: „Vzkaz je jasný - občanský/studentský aktivismus může být celkem zábava - odzkoušeno za vás.“

Michaela Říhová

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

ČR není pro předčasné prodloužení sankcí vůči Rusku ani pro odchod Řecka z eurozóny

Jedním z nejdůležitějších bodů summitu EU, který se konal minulý čtvrtek a pátek v Bruselu, byla diskuse, zdali prodloužit sankce vůči Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Platnost sankcí, které zakazují vývoz některých produktů do Ruska, blokují přístup k technologiím používaným k těžbě ropy či omezují přístup ruských bank na finanční trhy, by měla vypršet 31. července.

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska by se měl na Rusko neustále vyvíjet tlak, dokud nesplní mírové podmínky stanovené v běloruském Minsku. Na rozdíl od představitelů Německa či Británie, kteří chtěli o sankcích rozhodnout již na tomto summitu, český premiér Bohuslav Sobotka se vyjádřil pro posun na červen. „Pokud jde o otázku prodloužení sankcí už dnes, ČR si myslí, že není důvod, abychom s tím spěchali, máme dostatek času do poloviny letošního roku,“ citoval Sobotku zpravodajský server Týden.cz. Evropská rada o prodloužení nerozhodla.

Jednalo se také o zadluženém Řecku, kterému byl prodloužen záchranný program, pakliže  předloží kompletní seznam reforem. Podle serveru ParlamentniListy.cz český premiér zdůraznil, že by byl nerad, kdyby Řecko z eurozóny vypadlo: „Je potřeba využít veškerý čas k tomu, aby se odvrátilo riziko, že Řecko vypadne z eurozóny.“ Summit podle Sobotky také pomohl uvolnit napětí, jež panovalo v poslední době mezi Řeckem a Německem, a usnadnil postup diskusí. „Jakékoliv nedorozumění může mít silné následky,“ upozornil předseda vlády.

Druhý den summitu se také jednalo o chaosu v Libyi, kterou zmítá boj o moc několika skupin od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Situace využilo hnutí Islámský stát, které si v zemi buduje nové útočiště. Sobotka podle www.ceskenoviny.cz podpořil rozhodnutí EU pověřit OSN vytvořením vlády národní jednoty v Libyi.  „Je nutné, aby nevznikaly další zhroucené státy, které se mohou stát základnou pro rozšiřování vlivu Islámského státu,“ podotkl český premiér.

Na konci jednání se řešil také teroristický útok v Tunisu, při kterém zemřelo 23 lidí, zejména turistů. „Většina obětí byli evropští občané, je to i útok na Evropu a Evropa na to musí odpovědět,“ uvedla unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.

Tomáš Martínek

Kiska na přehlídku do Moskvy nepojede, Ficova účast není jistá

Slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že nepřijme pozvání na květnové oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Své rozhodnutí zdůvodnil nesouhlasem s ruskou anexí Krymu a děním na Ukrajině. Zda moskevská přehlídka proběhne zcela bez účasti slovenské politické reprezentace, zatím není jasné, premiér Robert Fico se ještě nevyjádřil.

„Nechci se zúčastnit oslavy síly armády na vojenské přehlídce, ale chci si připomenout ty, kteří si to od nás zaslouží nejvíce, vojáky padlé ve druhé světové válce,“ napsal Kiska minulý týden na svůj facebookový profil. „Plánuji zapálit v tento den svíčku na co nejvíce našich hřbitovech – na hrobech, kde jsou pochováni vojáci sovětské Rudé armády, ale i vojáci mnoha jiných národů.“ Zároveň prezident vyzval své spoluobčany, aby se k němu 8. května v tomto gestu připojili a nenechali jediný hrob vojáka opuštěný.

Kiskovu veřejnému odmítnutí účasti předcházelo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který řekl, že na oslavách na Rudém náměstí očekávají slovenského premiéra Roberta Fica. Ten se zatím nerozhodl, jestli na přehlídku pojede. Slovenský tisk Lavrovův výrok glosoval tak, že si Rusko samo vybralo, koho v Moskvě chce vidět.

Klára Pelíšková

Ekonomika

V Brně se koná jeden z největších elektrotechnických veletrhů Evropy

Do pátku 27. března hostí brněnské výstaviště 600 firem z 22 zemí. Veletrh Amper představuje každoročně největší novinky v elektrotechnice, a přináší tak českým vědcům a odborníkům možnost navázat obchodní vztahy se zahraničím. „Odborníci se jezdí podívat na nové technologie nebo rozjednat obchody. Tohle je byznys veletrh,“ citoval iHNned.cz Jiřího Švigu, ředitele veletrhu.

Veletrh startoval v úterý 24. března, v tentýž den se udělovalo ocenění Zlatý Ampér, vítězů bylo celkem pět. Jedním byl tým z Vysokého učení technického v Brně. Tamní studenti vyvinuli unikátní zařízení, které zabraňuje vyhoření transformátorů a chrání je. Tento systém se používá například v jaderné elektrárně Dukovany.

Další ocenění převzala i malá česká firma Tomst, která zaměstnává pouze šest lidí. Vyrábí speciální stanice pro měření vlhkosti a teploty půdy v extrémních podmínkách a postupně si nachází odbytiště v zahraničí. „Technologie jsme prodali třeba do San Salvadoru. Často tam dochází k erozi půd, ničí to silnice a infrastrukturu. Náš systém pomáhá narušení podloží odhalit,“ vysvětlil serveru Tomáš Haase, majitel firmy.

Brněnský veletrh sleduje nastupující či chybějící trendy, tedy i to, co se zanedbává. „V Česku se málo věnujeme elektrochemii, tedy zdrojům a ukládání energie. Tam jsme zaspali dobu,“ tvrdí Šviga. Amper se těší velkému zájmu, loni jej navštívilo přes 45 tisíc lidí.

Eliška Kolomazníková

Kultura

Národní muzeum otevřelo nové výstavy z cyklu Smrt, jedna je mládeži nepřístupná

Návštěvníci Nové budovy Národního muzea v Praze si od 20. března mohou prohlédnout hned dvě nové expozice. Smrt a Smrtelné slasti navazují na tři předchozí části umělecké série s názvem Smrt. Slasti budou k vidění do 21. června, expozice Smrt potrvá až do 8. listopadu.

Výstava Smrt, jejímž autorem je antropolog Vítězslav Kuželka, představuje téma především z historického hlediska. Návštěvníci se dozvědí, jak se v dobách minulých pohřbívalo, jaké byly nejčastější příčiny úmrtí nebo jak se naši předkové vyrovnávali s odchodem blízkého člověka. Kromě jedinečných paleontologických exponátů uvidí i takzvané emotáty – předměty, jež se v minulosti používaly při popravách a dnes mohou být symbolem výstavy. „Instalovali jsme například opravdovou šibenici, která se používala až do roku 1947,“ vysvětlil na tiskové konferenci k zahájení obou výstav Vítězslav Kuželka. „Stejně tak zde máme skutečné popravčí kolo, kterým se lámaly údy, nebo katovské meče.“

Smrtelné slasti se naopak dotýkají těch oblastí života, kde jdou lidé až za hranice svých fyzických možností. Kromě toxikomanie, deviantně sexuálního chování či prostituce se zde nezapomíná ani na fenomén poslední doby – kybernetický prostor a brutální počítačové hry. Kontroverzní témata pak výstava zvěčňuje nejen prostřednictvím předmětů, ale také skrze krátké videoprojekce či zfilmované ukázky sadistické pornografie. „Výstava předpokládá jakési asociování detailů a interaktivitu myšlení návštěvníků. Proto jsme se rozhodli ji zpřístupnit pouze starším osmnácti let,“ uvedl komisař výstavy Martin Sekera a dodal, že mladší zájemci mohou využít zajímavých akcí z bohatého doprovodného programu. Muzeum v rámci výstav pořádá přednášky a besedy se zajímavými hosty. Nejbližší z nich – debata s podtitulem O závislostech svobodně – se koná už 14. dubna.

Cyklus Smrt hostí od června loňského roku několik pražských budov Národního muzea. Hlavním cílem je podle generálního ředitele Martina Lukeše ukázat smrt jako to nejpřirozenější, co nás v životě může potkat. Série vyvrcholí na jaře 2016, kdy muzeum v Lapidáriu představí poslední výstavu s názvem Brány slávy a nesmrtelnosti.

Z tiskové konference a vernisáže Nikola Staňková

Výstava fotografií Ladislava Sitenského připomíná život československých pilotů v Anglii

České centrum Praha zahájilo jarní sezonu expozicí Perutě. Fotografie Ladislava Sitenského, vystavené u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války a 75. výročí vzniku československých perutí RAF, ukazují život našich pilotů v Anglii i jejich návrat do Prahy v srpnu 1945. K vidění jsou do 25. dubna v Rytířské ulici v Praze, odkud se následně přesunou do Bratislavy. Kurátorkou výstavy je fotografova vnučka Adéla Kándlová.

Kolekce osmi desítek snímků, která mapuje celý válečný příběh Ladislava Sitenského a jeho kamarádů letců, má za úkol nejen reflektovat dobu a roli československých pilotů během druhé světové války, ale zároveň přinést do této doby osobní vhled. Proto se mezi snímky letišť a letadel často objevují také portréty letců. Zařazeny jsou i některé z fotografií, které byly vystaveny v Londýně v roce 1941.

Výstava divákům postupně na černobílých záběrech odkrývá klíčové historické momenty. Příběh expozice startuje nástupem pilotů na loď do Anglie po kapitulaci Francie, pokračuje záběry z jednotlivých letišť různých československých perutí po celé Británii i v londýnském leteckém inspektorátu, dokumentuje oslavy konce války v Londýně a končí zachycením návratu přeživších do rodné vlasti.

České centrum Praha, kde se výstava koná, je součástí sítě Českých center, která jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci České republiky v zahraničí. Umístění Perutí právě do těchto prostor proto není náhodné. Podle přání kurátorky Adély Kándlové by se po představení české a slovenské veřejnosti měly Perutě přesunout alespoň ještě do jedné evropské země.

Z výstavy Barbora Kebzová

Za kávu se letos i v Česku platilo básní

Sobota byla Dnem poezie. Vyznačoval se tím, že v několika kavárnách se mohlo místo penězi platit básní. Akce, jež měla podpořit poezii, se v Česku konala poprvé a zapojilo se do ní celkem 11 kaváren z různých měst napříč republikou. Básně jako platidlo se užívaly například v Brně, Plzni, Mladé Boleslavi, Svitavách, Litomyšli a samozřejmě v Praze. V metropoli se přidaly například Café Louvre či Bistro Kidó.

Kdo si v sobotu objednal kávu v některé z kaváren podporujících rozmach poezie, byl upozorněn, že se dá platit básní. Pokud souhlasil, dostal tužku a papír, na který verše složil. Ty pak byly vystaveny a nyní je lze najít například na facebooku.

Iniciátorem oslav Dne poezie je společnost Julius Meinl - pražírna kávy ve Vídni a ambasador vídeňské kavárenské kultury, která se stala zároveň inspirací pro tuto akci světového rázu. „Jejím základem a esencí je totiž poezie. Vědomě si najít čas, užít si chvilku a inspirovat se, bylo jedinečnou filozofií umělců vídeňských kaváren,“ citovaly Lidovky.cz Václava Lednického, ředitele české pobočky Julius Meinl Coffee.

Akce je celosvětově rozšířená, letos se zapojilo 1100 kaváren z 23 zemí. V zahraničí však den, kdy se káva platí básní, není novinkou. Podílejí se na něm bary a kavárny v Dubaji, Šanghaji, Londýně či ve Vídni.

Z Café Louvre Anna Ročková

Sport

V semifinále play-off hrají Třinec se Spartou a Litvínov s Kometou

Až sedmý, poslední možný, zápas rozsekl čtvrtfinálovou sérii hokejového play-off mezi Kometou Brno a Zlínem. Reprízu loňského finále nakonec vyhrálo Brno, a mistr tak titul neobhájí. Jeho kapitán Petr Čajánek pak po porážce 0:5 a prohře v sérii 3:4 na zápasy ukončil v pondělí 23. března kariéru. V semifinále jsou čtyři nejlepší týmy základní části. Brno teď narazí na Litvínov, ve druhé sérii hrají vítěz základní části Třinec a Sparta. Postup do finále zaručí znovu čtyři vítězství.

Čtvrtfinálové série:
Třinec - Mladá Boleslav 4:1 na zápasy (výsledky duelů 2:1, 3:2, 2:5, 2:1, 4:3)
Litvínov - Pardubice 4:1 na zápasy (4:0, 4:1, 3:1, 2:3P, 2:1P)
Kometa - Zlín 4:3 na zápasy (2:3P, 4:2, 2:1, 3:5, 2:1, 0:5, 5:0)
Sparta - Hradec Králové 4:0 na zápasy (3:0, 5:3, 4:3, 4:3)

redakce

První týmy fotbalové ligy dělí dál pět bodů, Spartě pomohla k vítězství penalta

Devět kol před koncem sezony si fotbalová liga bere pauzu na zápas kvalifikace o Euro 2016 a rozdíl mezi týmy na prvních místech se před ní nezměnil. Plzeň vede o pět bodů před Spartou, další čtyři ztrácí třetí Jablonec. Právě Sparta se ve 21. kole na vítězství nadřela nejvíc, v sobotu 21. března Teplicím ne a ne dát gól. Nakonec vyhrála 1:0 díky penaltě, před níž útočník David Lafata nafilmoval pád. Za simulování se následně omluvil.

Výsledky 21. kola: Plzeň - Liberec 2:0, Sparta - Teplice 1:0, Jablonec - Příbram 2:0, Mladá Boleslav - Ostrava 1:0, Slovácko - České Budějovice 3:1, Bohemians 1905 - Dukla 0:0, Brno - Slavia 3:0, Jihlava - Hradec Králové 2:0.

Tabulka: 1. Plzeň 53, 2. Sparta 48, 3. Jablonec 44, 4. Mladá Boleslav 36, 5. Teplice 29, 6. Slovácko 28, 7. Dukla 27, 8. Brno 26, 9. Jihlava 26, 10. Příbram 25, 11. Ostrava 25, 12. Slavia 24, 13. Bohemians 1905 22, 14. Hradec Králové 18, 15. České Budějovice 18, 16. Liberec 16.

redakce

Stručně ze zimních sportů

* Rychlobruslařka Martina Sáblíková už podeváté za sebou vyhrála Světový pohár na dlouhých tratích. O obhajobě bylo jasno už před posledními závody v německém Erfurtu, její jediná konkurentka Ireen Wüstová z Německa se totiž odhlásila. Sáblíková triumf potvrdila v neděli 22. března vítězstvím na trati 3000 metrů i v závodě s hromadným startem.

* Biatlonistka Gabriela Soukalová ozdobila finále Světového poháru v ruském Chanty-Mansijsku druhým místem, které obsadila v neděli 22. března v závodu s hromadným startem. V celkovém pořadí dlouhodobého seriálu skončila šestá, o dvě příčky lepší byla Veronika Vítková. Mezi muži obsadil celkově Ondřej Moravec šesté místo a Michal Šlesingr osmé.

* Výborně se letos vedlo v závodech Světového poháru v alpském lyžování Šárce Strachové, dívčím jménem Záhrobské. V soutěži slalomářek obsadila celkové čtvrté místo. Ve francouzském Méribelu, kde se v sobotu 21. března jel poslední slalom sezony, vybojovala páté místo.

Kryštof Kunc

Počasí

Počasí

Tento týden nás netěšily pouze stabilně stoupající teploty, které samy o sobě ohlašovaly příchod jara, ale i první jarní den, který k nám zavítal ve večerních pátečních hodinách, a přinesl s sebou jako předvoj i další vzácnost. Všichni, kteří se patřičně vybavili přepálenými negativy a svářečskými brýlemi, mohli pozorovat částečné zatmění Slunce. Měsíc začal překrývat sluneční kotouč v ranních hodinách a celá podívaná vrcholila v 10:46. Kdo o zážitek přišel, ať nezoufá, další příležitost se naskytne již v roce 2026!

Eliška Kolomazníková
spodni okraj