horni okraj

25. září 2014, číslo 861

(události od 28. srpna do 24. září)

Upozornění

Dnešní Carolina je poslední z letních vydání, která měla charakter měsíčního souhrnu s uzávěrkou poslední středu v měsíci.

Příští číslo vyjde 9. října a připraví ho už nově přijatí studenti bakalářské žurnalistiky. Až do konce kalendářního roku budou Carolinu vydávat jako týdeník.

Vaše redakce

Z domova

Vláda schválila státní rozpočet a v Poslanecké sněmovně prosadila daňové změny

Generál Petr Pavel bude druhým nejdůležitějším mužem NATO

Technika NATO přilákala statisíce

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Summit ve Walesu rozhodoval o budoucnosti Severoatlantické aliance

Prezident Zeman byl na státní návštěvě Francie

Na Slovensku slavili 70. výročí Slovenského národního povstání

Ekonomika

Ekonomika stručně

Kultura

Ministerstvo kultury hostí unikátní výstavu skla

Sport

Sport stručně

Počasí

Počasí

Z domova

Vláda schválila státní rozpočet a v Poslanecké sněmovně prosadila daňové změny

Státním zaměstnancům – úředníkům, učitelům, policistům či hasičům se už od listopadu zvýší platy o 3,5 %, bezpečnostním složkám pak od Nového roku ještě o dalších 1,5 %. V pondělí 22. září o tom rozhodla vláda při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Rozpočet se schodkem 100 miliard korun (při celkových výdajích 1,219 biliónu korun) kabinet schválil a do konce září ho musí předložit poslancům.

Prezident Miloš Zeman rozpočet po schválení Poslaneckou sněmovnou podepíše, protože návrh splňuje jeho základní představy – aby nejvíc rostly investice a aby rostly rychleji než spotřeba občanů a ta rychleji než spotřeba vlády.

V dolní komoře se koaličnímu kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD)  tuto středu podařilo prosadit řadu daňových změn. Poslanci odsouhlasili třetí, desetiprocentní sazbu DPH na léky, knihy a kojeneckou výživu. Současně také podpořili vrácení daňové slevy (cca dva tisíce měsíčně) pracujícím a podnikajícím důchodcům a rozšíření porodného i na druhé dítě, a to ve výši 10 000 Kč. Porodné na první dítě zůstává na 13 000 korunách.

Na druhou stranu ale poslanci zrušili výdajové paušály (60-80 %) živnostníkům s obratem přes dva miliony korun. „My se samozřejmě snažíme o to, aby se nemusely zvyšovat daně a je také potřeba zajistit to, aby se daně platily spravedlivě (…), změny daňových paušálů pro živnostníky by měly sloužit k tomu, aby zjednodušovaly administrativu, nikoli aby se staly nástrojem optimalizace,“ okomentoval pro ČT24 změnu předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Tereza Haniaková

Generál Petr Pavel bude druhým nejdůležitějším mužem NATO

Novým šéfem Vojenského výboru NATO se 26. června roku 2015 stane generál Petr Pavel, současný náčelník Generálního štábu Armády ČR. Do funkce ho nejvyšší vojenský orgán Severoatlantické aliance zvolil tento týden na zasedání v litevském Vilniusu. V hlasování uspěl proti kandidátům z Řecka a Itálie a stane se prvním člověkem ze zemí bývalé Varšavské smlouvy na této pozici.

Generál Pavel vystudoval několik vojenských vysokých škol doma i v zahraničí. V roce 1993 se vyznamenal v rámci mise OSN v rozpadající se Jugoslávii, když se členy československého praporu zachránil francouzské vojáky, kteří se ocitli v obklíčení a pod minometnou palbou na jedné ze svých základen. V roce 2003 zastupoval českou armádu na velitelství operace Trvalá svoboda v USA. Ta  začala jako odpověď na teroristické útoky z 11. září a zahrnuje mimo jiné válku v Afghánistánu.

„Trochu se do toho vkrádají pochybnosti, zda bude člověk schopen to všechno zvládnout a obsáhnout. Je toho hodně a je to dost odlišné od toho, co dělám teď. Na druhou stranu, jsem přítelem výzev,“ citoval generála server iDnes.cz.

Mezi výzvy, o kterých se zmiňuje, patří především situace na Ukrajině, v Iráku a Sýrii. Právě na Ukrajinu se Pavel zaměřuje především. „NATO si uvědomilo, že bezpečnostní architektura, bezpečnostní situace, na kterou jsme byli v poslední dekádě zvyklí, tedy alespoň ze strany NATO atmosféra určitého partnerství s Ruskem, vzala za své. NATO tak dnes přijalo v podstatě ten ruský pohled, protože Rusko nikdy nevyjádřilo směrem k NATO nějaký pocit partnerství, vždy o něm hovořilo jako o protivníku, případně nepříteli. A na základě těch skutečností samozřejmě i NATO přehodnotí svůj přístup k Rusku,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.

Ke zvolení Pavlovi blahopřáli prezident ČR Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka i ministr obrany Martin Stropnický.

Vít Benešovský

Technika NATO přilákala statisíce

V Mošnově na Novojičínsku se o víkendu 20. a 21. září  už po čtrnácté konaly Dny NATO a Dny vzdušných sil Armády České republiky. Přehlídku nejmodernější vojenské techniky zemí Severoatlantické aliance si nenechalo ujít 225 tisíc návštěvníků, čímž byl vyrovnán rekord z roku 2011. Své umění zde představili nejenom letci a vojáci, ale i příslušníci záchranných sborů a policie. K vidění byly stroje celkem z 16 zemí NATO, největší pozornost na sebe ovšem strhl americký konvertoplán CV-22B Osprey, jenž byl v Evropě vůbec poprvé.

Na akci nechyběli ani vrcholní představitelé České republiky. Premiér Bohuslav Sobotka v úvodním projevu připomněl vládní slib zvyšovat postupně výdaje na obranu. Prezident Miloš Zeman zase ocenil pořadatele, že se jim za pouhých deset let podařilo zdvacetinásobit návštěvnost. Zbyněk Pavlačík, předseda sdružení Jagello 2000, hlavního organizátora akce, je přesvědčen, že Dny NATO nejsou již jen přehlídkou techniky, ale i místem důležitých setkání armádních velitelů, politiků a podnikatelů. „Ostrava se tak vždy na jeden víkend v roce stává místem, kde ti nejzasvěcenější jednají o klíčových bezpečnostních otázkách,“ citovaly Pavlačíka stránky Natodays.cz.

Tomáš Hába

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Summit ve Walesu rozhodoval o budoucnosti Severoatlantické aliance

Jak čelit nové rozpínavosti Ruska bylo klíčovým bodem jednání představitelů NATO, kteří se 4. a 5. září sešli v přístavním městě Newport ve Spojeném království.

Pobaltské země a Polsko volaly po větší angažovanosti spojenců na východě Evropy s částečným úspěchem. Východní členové v čele s Polskem usilovali o trvalou přítomnost aliančních vojáků ve svých zemích navzdory tzv. Zakládací smlouvě s Ruskem, jež něco takového zakazuje. Nakonec byl nalezen kompromis ve formě sestavení nové brigády rychlého nasazení a umístění výzbroje a logistické podpory v jedné z východních zemích.

Česká republika, jejíž delegaci vedl prezident Miloš Zeman, nabídla do nové brigády 150 vojáků speciálních sil a vrtulníky.

Již tradičním tématem bylo zvyšování výdajů na obranu, které pouze ve čtyřech zemích, USA, Velké Británii, Řecku a Estonsku, tvoří deklarovaná dvě procenta HDP. Česká republika se zavázala, že do roku 2020 dostane výdaje ze současných 1,08 % až na 1,4 %.

Po skončení mise v Afghánistánu se NATO vrátí ke svým kořenům, jimiž je teritoriální obrana. Americký prezident Obama ujistil pobaltské země, že obrana jejich hlavních měst je stejně důležitá jako obrana Londýna, Paříže či Berlína.

Tomáš Hába

Prezident Zeman byl na státní návštěvě Francie

Dne 9. září odcestovala česká hlava státu na třídenní oficiální návštěvu Francie. Naposledy do země zavítal v roce 2003 Václav Klaus a Zeman se shodl se svým protějškem Francoise Hollandem, že intervaly návštěv se musí zkrátit. Hollande také přijal pozvání k oficiální návštěvě Prahy. Domluvili se rovněž na zorganizování česko-francouzského ekonomického fóra na podporu hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. Hollande rovněž poděkoval za nasazení českých vojáků do francouzské protiteroristické operace v africkém Mali. Státníci dále hovořili o situaci na Ukrajině, podpoře kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi, francouzských investicích v ČR a spolupráci v oblasti jaderné energetiky.

S prezidentem Zemanem cestoval i ministr financí Andrej Babiš, zástupci soukromého sektoru či například šéf energetického gigantu ČEZ Daniel Beneš. Se zástupci francouzských firem hovořili mimo jiné i o možné dodávce vrtulníků pro českou armádu nebo o zakázkách na železnici. Zeman zase zmínil možnou spolupráci s francouzskou společností Areva při dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Prohlásil také, že by byl rád, kdyby se francouzskou vysokorychlostní železnici TGV, která nyní končí ve Frankfurtu, podařilo prodloužit do Prahy.

Tomáš Hába

Na Slovensku slavili 70. výročí Slovenského národního povstání

Vzpomínkové akce se soustředily kolem Banské Bystrice, tehdejšího centra povstání. Kromě slovenských politiků se jich zúčastnily i delegace z dalších zemí, jejichž občané se do bojů zapojili. Českou republiku reprezentoval prezident Miloš Zeman.

Slovenský prezident Andrej Kiska zdůraznil, že SNP je významnou událostí v dějinách státu, kterou nelze opomenout. „Naše dnešní svoboda, demokracie a nezávislost, to všechno se odvíjí od rozhodnutí před sedmdesáti lety,“ prohlásil v projevu.

Český prezident Zeman zase zmínil plány Německa na porobení slovanských národů za druhé světové války. „Bylo úplně jedno, zda jsou to Češi, Slováci, Rusové, Ukrajinci, Jugoslávci nebo kdokoli jiný - všichni jsme byli v očích těchto nadlidí podlidé - cosi mezi člověkem a zvěří. (...) Slovenské národní povstání přispělo k tomu, že už nejsme cosi mezi člověkem a zvířetem,“ citovala z jeho projevu ČTK. Podle Zemana má každý národ ve svých dějinách světlé i temnější stránky a Slovenské národní povstání bylo bezpochyby stránkou světlou. Připomněl rovněž, že SNP se zúčastnily i tři tisícovky Čechů.

Výročí se neobešlo bez kontroverze, kterou způsobila přítomnost ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Polský prezident Bronislaw Komorovski, jehož země dlouhodobě kritizuje ruskou podporu povstalcům na východě Ukrajiny, proto odmítl zúčastnit se hlavní ceremonie a se svými českými a slovenskými protějšky se setkal při společném obědě.

Na oslavy výročí nebyl pozván ani krajně pravicový župan (hejtman) Banskobystrického kraje Marian Kotleba, jenž povstání kritizuje jako „velkou celonárodní katastrofu Slováků“ a bojovníky v něm nazývá „dezertéry a rudými vrahy“. V den výročí zahájení povstání 29. srpna vyvěsil na budově svého úřadu transparent se vzkazem na adresu Američanů a NATO: „Yankees go home! Stop NATO“. Informaci slovenského deníku Sme přinesla agenturní zpráva. Kotleba je znám svými negativními postoji k EU i Severoatlantické alianci. NATO je podle něj teroristická organizace.

Tomáš Hába

Ekonomika

Ekonomika stručně

* Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 583 Kč na 25 500 Kč. Nominálně se zvýšila o 2,3 %, reálně (po odečtení inflace)  o 2,1 %. Údaje o vývoji průměrné mzdy zveřejnil 5. září Český statistický úřad. „V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 2,5 %, reálně o 2,3 %. V nepodnikatelské sféře vzrostla nominálně o 1,7 %,“ uvedl také ČSÚ v tiskové zprávě. Růst mezd souvisí s celkovým ekonomickým oživením.

* Nezaměstnanost v Česku třetí měsíc stagnuje. K 31. srpnu evidoval Úřad práce ČR celkem 535 225 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti je momentálně 7,4 %, stejně jako v červenci a v červnu. Nárůst nezaměstnanosti ale eviduje osm okresů, největší Znojmo, Mladá Boleslav a Žďár nad Sázavou. „V září by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout nebo vlivem příchodu hlavní vlny absolventů do evidence stagnovat. V říjnu, s postupným utlumováním sezónních prací, pak může vzrůst. S největší pravděpodobností se ale nedostane na loňské hodnoty,“ citovaly Ceskenoviny.cz generální ředitelku Úřadu práce ČR Marii Bílkovou.

* Poslanecká sněmovna schválila vyšší daň z cigaret i zelenou naftu. Senátem vrácený zákon o zvýšení spotřební daně z cigaret a tabákových výrobků Poslanecká sněmovna znovu odsouhlasila. Krabička cigaret tedy podraží o tři až čtyři koruny. Poslanci rovněž podpořili i zachování daňové vratky spotřební daně z takzvané zelené nafty pro zemědělce. Změny ještě musí podepsat prezident.

Tereza Haniaková

Kultura

Ministerstvo kultury hostí unikátní výstavu skla

Výstava českého sklářského umění s názvem Skleněná republika je k vidění i v Praze. Zahájil ji v pondělí 22. září ministr kultury Daniel Herman. Za projektem stojí Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Výstava bude otevřena v sídle ministerstva kultury, Nosticově paláci v Praze,  až do konce září.

Skleněná republika obsahuje dvacet sklářských děl z posledních pěti let od dvaceti českých umělců. Unikátní výstava je tak ukázkou rozmanitosti sklářských technik. Vystavovaná díla nejsou jen uměleckými artefakty, ale poukazují také na množství různých technologických možností ve výrobě skla. Navíc se expozice snaží prezentovat Českou republiku jako „zemi pro umělecké sklo zaslíbenou“. Toto tvrzení podpořili její tvůrci tím, že zahrnuli díla umělců ze všech krajů ČR, a tak je na výstavě zastoupena každá část země. A důležitost sklářství potvrdil i Daniel Herman, který Skleněnou republiku podporoval a uvedl v Praze. „Sklo je jednou z hlavních deviz naší země,“ řekl na slavnostním otevření expozice. Herman ji zahájil společně s Miladou Valečkovou, ředitelkou jabloneckého muzea, a Petrem Novým, jeho hlavním kurátorem.

Výstava je součástí Mezinárodního trienále skla a bižuterie Jablonec 2014. Poprvé se objevila na letošním světovém veletrhu Ambiente v německém Frankfurtu nad Mohanem, následně byla k vidění v samotném Jablonci nad Nisou. Současná podoba výstavy se ale od původní v několika exponátech liší. „Některá díla se stihla na předchozích výstavách prodat,“ komentovala změny Valečková. Chybějící kusy byly ale doplněny jinými od týchž autorů.

V budově Ministerstva kultury ČR je Skleněná republika umístěna především kvůli Dnům otevřených dveří. Ty se budou konat 27. a 28. září, tedy u příležitosti svátku sv. Václava. Výstavu si ale lze na požádání prohlédnout i předtím. V rámci Dnů otevřených dveří budou vystupovat jazzové kapely a kromě Skleněné republiky je v paláci nyní k vidění také výstava dopisů publicistky Mileny Jesenské.

Ze zahájení výstavy Tadeáš Hlavinka

Sport

Sport stručně

* Čeští fotbalisté zvítězili v prvním kvalifikačním utkání o ME 2016. V Praze na Letné porazili 9. září bronzový tým letošního MS – Nizozemsko 2:1. Nad nejatraktivnějším soupeřem ze skupiny A vedli od 22. (Dočkal) do 55. minuty (Vrij). O výsledku snů, jak ho označila média, rozhodl v nastavení Pilař. Po půl roce se dočkal prvního vítězství reprezentační trenér Pavel Vrba. Ani jeden z přípravných zápasů tým pod jeho vedením nevyhrál, dokázal to až v tom nejdůležitějším.

* O třetí vítězství v Davis Cupu v řadě nebudou bojovat čeští tenisté. Ve Francii podlehli 1:4, rozhodnuto bylo už po čtyřhře (0:3).

* Skifař Ondřej Synek vyhrál potřetí mistrovství světa. V Amsterodamu porazil i největšího rivala Mahého Drysdalea z Nového Zélandu.

* Lukáš Krpálek (23 let) se stal prvním mistrem světa v historii českého juda. V ruském Čeljabinsku zvítězil 30. srpna v kategorii do 100 kilogramů.

redakce

Počasí

Počasí

Skoro symbolicky s prvním podzimním dnem dorazilo i podzimní počasí, chladné deště a teploty hluboko pod předchozími příjemnými 18-20 stupni Celsia, někde ráno i mrzlo. Na konci tohoto týdne a začátkem příštího se ale má ještě na chvilku stavit klasické babí léto. Nebude sice slunečno stále, ale přece víc než dosud a také teploty by se měly vrátit místy až k dvacítce.

redakce
spodni okraj