26. dubna 2024, Carolina č. 1047

události od 8. do 21. dubna


Z domova

Fiala dál vede ODS, získal přes 80 procent. Může překonat Klause

Občanská demokratická strana si už pošesté vybrala do čela Petra Fialu. Pro současného premiéra hlasovalo na ostravskému kongresu v sobotu 13. dubna 81,1 % přítomných. Jeho nejbližším zástupcem bude i nadále ministr financí Zbyněk Stanjura, jako řadoví místopředsedové ho opět doplní ministr kultury Martin Baxa, šéf dopravy Martin Kupka a europoslanec Alexandr Vondra. Novou tváří v nejužším vedení je místopředsedkyně poslaneckého klubu Eva Decroix.

Na 31. sjezdu pro Fialu v tajné volbě hlasovalo 424 delegátů z 523, kandidoval jako jediný. Po zvolení poděkoval za projevenou důvěru a nastínil plány do budoucna: „Jsme připraveni bojovat o charakter České republiky, abychom byli silnou zemí, která patří mezi západní demokracie a je respektovaná; zemí, kde se lidem dobře daří, která ekonomicky prosperuje.“ Fiala řídí stranu už deset let. Pokud mandát dokončí, překoná jejího zakladatele Václava Klause, který stál v čele mezi lety 1991 a 2002.

Stejný post jako dosud bude zastávat také Stanjura. Jako prvního místopředsedu ho podpořilo 383 z 520 přítomných. „Zítra ráno, nejpozději zítra odpoledne, zahájíme práci na našem dalším vítězství v poslaneckých volbách, aby Petr Fiala mohl na podzim roku 2025 sestavit svou druhou vládu,“ prohlásil.

Ve vedení pokračují Baxa, Kupka a Vondra. Neobsazené místo po Zdeňku Zajíčkovi, který rezignoval po zvolení do čela Hospodářské komory v roce 2023, doplnila první místopředsedkyně poslaneckého klubu Decroix. „Vítám Evu mezi námi v předsednictvu a věřím, že budeme s energií dělat vše pro to, abychom byli ještě úspěšnější,“ pogratuloval jí Fiala.

Kongres formou usnesení ocenil iniciativu munice pro Ukrajinu, odsoudil činy Hamásu na území Izraele v říjnu 2023 a eskalaci konfliktu ze strany Íránu. Delegáti si jako priority stanovili energetickou soběstačnost Česka, které chtějí dosáhnout rozvojem jaderné energetiky.

Ve stejný den obhájil na celostátní konferenci opozičního hnutí SPD funkci jeho dosavadní lídr a zakladatel Tomio Okamura. Neměl protikandidáta, shodné zůstalo i předsednictvo.

Jan Beránek

Zrada, řekl Babiš. Není dokonalý, uznal Rakušan. Ale migrační pakt hájí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna migrační pakt za zradu a dodal, že obsahuje skryté uprchlické kvóty. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jeho výroky přisoudil předvolebním bojům. Zákonodárci jednání přerušili po třech a půl hodinách, kdy se vrátili k interpelacím. Pokračování schůze se snažila opozice prosadit hned o den později, ale neuspěla.

Jako první se ve čtvrtek dopoledne postavil k řečnickému pultu Babiš, který o dohodě řekl, že je šílená a obludná. Vadí mu, že členské státy zavazuje k přijímání uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, vyčetl ji také premiérovi Petru Fialovi (ODS). „Fiala s Rakušanem bez jakéhokoli přehánění vyměnili naši bezpečnost, kulturu a způsob života za neřízenou migraci, explozi kriminality a rozklad naší společnosti,“ citovala ho ČT24.

V závěru projevu nabídl řešení, jehož předpokladem je účast hnutí ANO v příští vládě. „Chceme navrhnout nový, tvrdý azylový zákon, který dá policii pravomoci mnohem účinněji kontrolovat cizince a efektivně vyhostit ty, kteří na našem území pobývají nelegálně,“ prohlásil. Ke kritice se připojilo i hnutí SPD, jeho šéf Tomio Okamura úpravu podle ČTK označil za „obrovský podraz“.

Rakušan už před schůzí uvedl, že podle něj není aktuální verze migračního paktu ideální, ale poskytuje základ pro další opatření, a je tak lepší než současný stav bez pravidel. Stejná slova podle ČTK zopakoval i v dolní komoře. A podle České televize také doplnil: „Nynější stav migrace v Unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení.“

Vyjádření expremiéra Babiše o povinné kvótní relokaci migrantů vyvrací podle Rakušana dočasná výjimka – Evropská unie hodlá zohlednit příliv ukrajinských občanů, kterých v důsledku války do Česka přicestovalo přes 350 tisíc. Po konci konfliktu ministr vnitra počítá s jejich návratem domů. „Pak samozřejmě, a to nikdo nikdy nepopíral, se zapojíme do solidárního řešení migrace, jak se na aktivní a standardní členskou zemi Evropské unie sluší a patří,“ řekl podle ČT24.

Pakt odhlasoval Evropský parlament 10. dubna. Celkem deset legislativních návrhů má mimo jiné přinést efektivnější kontroly či rychlejší návrat neúspěšných žadatelů. Z jednadvaceti českých zástupců pro něj hlasovali Luděk Niedermayer (TOP 09) a Radka Maxová (původně ANO, dnes SOCDEM). Patnáct bylo proti, dva se hlasování zdrželi.

Martin Rambousek

Senát o partnerství nehlasoval, novela bez jednání míří k prezidentovi

Novela občanského zákoníku, která zaručuje stejnopohlavním párům partnerství a nová práva, už míří k podpisu prezidentovi Petru Pavlovi. Senát na schůzi 17. dubna o změně nehlasoval standardně, ale umožnil její přijetí bez projednání. Rozhodlo o tom 47 ze 77 přítomných na návrh předsedy senátorských klubů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry. Pro se vyslovili většinově zástupci všech formací s výjimkou KDU-ČSL. Senátoři následně jednali o právech romské menšiny.

„Myslím, že lidé, o kterých tu dnes jednáme, z LGBT komunity, už si prošli svým. Už si vyslechli své. Včetně hlášek, že hovězí je hovězí a kuřecí je kuřecí,“ poznamenal podle webu ČT24 předseda klubů SEN 21 a Pirátů Václav Láska. Po vyřazení novely z programu schůze tak nebylo možné předkládat dodatečné úpravy, čehož podle ČTK chtěli využít zejména lidovci. Ti by totiž podle agentury blokovali přijetí zákony ve zrychleném režimu bez možnosti dalších úprav.

Michael Canov (SLK) však krok označil za mimořádný skandál. Proti byla i Jitka Seidlová (KDU-ČSL), podle níž tento pragmatický krok neprospěje renomé Senátu, ostře se vymezil také Zdeněk Hraba (nestraník zvolený za STAN, dnes v klubu ODS). Ten chtěl při úpravách vyloučit společné pěstounství pro partnery, v případě žen jim odebrat právo podstoupit umělé oplodnění. Sněmovní návrh označil podle ČTK za „naprosto špatný“.

Adéla Šípová (Piráti) ale upozornila, že senátoři návrh projednávali, řešili ho na výborech. „Domnívám se, že pozměňovací návrhy zejména z pera kolegy Zdeňka Hraby byly opravdu nepřijatelné a bohužel to dospělo až sem, čemuž se nedivím,“ řekla ve vysílání České televize. Hrabovy úpravy podle ní poškozují reprodukční práva žen. „Myslím, že nejsme ve středověku, abychom takové pozměňovací návrhy přijímali,“ uvedla.

Na programu naopak zůstalo jednání o definici protiromských postojů. Verzi, kterou schválila vláda, Senát poupravil, návrh alternativního znění předložil Miroslav Plevný (STAN). To přesněji odpovídá původnímu textu, který v roce 2020 stanovila Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu. „Podle přijaté definice bývají Romové pro etnický původ stigmatizováni a pronásledováni jako Cikáni a také spojováni s řadou urážlivých stereotypů a zkreslených představ, které představují specifickou formu rasismu,“ upřesnila ČTK.

Anna-Marie Vondráková

Prahou zněl při pochodu hlas solidarity s oběťmi antisemitismu

Centrem Prahy prošel v neděli 14. dubna průvod Kulturou proti antisemitismu. Několik stovek účastníků se pokojně přesunulo ze Staroměstského náměstí do Valdštejnské zahrady, kde vystoupil například místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN) nebo Jenny Sividyová, která přežila teroristický útok hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října.

„Scházíme se tu už dvacet let, letošní ročník bychom chtěli zasvětit hrdinům a obětem teroristického útoku na Izrael hnutím Hamás. Sedmého října zemřelo v jeden den nejvíce Židů od konce holokaustu,“ uvedl v projevu Mojmír Kallus, předseda české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, které akci pořádá.

Nejvýznamnějším partnerem spolku je právě Senát, který pravidelně poskytuje pořadatelům prostory. „Z hlediska světové bezpečnosti žijeme v nejnižší stabilitě od konce druhé světové války,“ prohlásil Drahoš. „Antisemitismus nesmí být omluvitelný, či dokonce ospravedlnitelný,“ dodal.

Další program nabídl příběhy obětí a přeživších říjnového útoku. Vzpomínky tak sdílela Jenny Sividyová, která se účastnila hudebního festivalu Nova, na němž měl teroristický útok nejvíce obětí. Mezi nimi byl i její bratr Shlomi.

Smyslem akce je podle pořadatelů pokojně a kulturou edukovat o židovské kultuře a nesmyslnosti antisemitismu, obzvlášť vzhledem k zmíněnému útoku Hamásu a neméně závažné vzdušné ofenzivě ze strany Íránu, která se uskutečnila v právě v noci na 14. dubna.

Z Valdštejnské zahrady Tadeáš Kirschner

Ministerstvo láká budoucí učitele do praxe, zavádí jim klinický rok

Málo kvalifikovaných pedagogů je výzva, se kterou se snaží vypořádat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Schválilo proto nová pravidla vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Studentům se především navýší praxe, s žáky budou muset strávit minimálně 240 vyučovacích hodin.

„Stále více si uvědomujeme, že jednak na učitele dnes klademe trochu jiná očekávání a požadavky, než tomu bylo v minulosti, a také se ukazuje, že v České republice na mnoha místech vlastně chybějí,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj je teď zhruba 2200 absolventů, z nichž všichni do práce nenastoupí. V regionálním školství ale ročně vzniká 4000 nových úvazků.

„Posouváme se od pouhé potřeby rozumět oboru a předávat informace žákům třeba ke kompetencím řízení, managementu třídy, poskytování zpětné vazby žáků, nebo také k umění profesní spolupráce,“ popsal náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Podle MŠMT by měl každý vystudovaný učitel plnit Kompetenční rámec absolventa. Ten zahrnuje 18 dovedností. Mezi nimi ně patří také vytváření bezpečného prostředí, dodržování profesní etiky či zodpovědná práce s digitálními nástroji.

Nově se zavádí i tzv. klinický rok. V něm každý student absolvuje praxe, jejichž minimum odpovídá asi dvanácti týdnům po čtyřech vyučovacích hodinách denně. Během nich bude pozorovat výuku, asistovat kantorům a minimálně 80 hodin v páru i samostatně vyučovat. Podle předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult Františka Vaníčka tato novinka dokáže určitou formou předejít odcházení studentů.

Rozsah praxí doposud určovaly pouze počty kreditů podle zástupců fakult. Někde se tak čas strávený praktickou činností zvýší, někde zůstane stejný.

Z tiskové konference Jenda Novotný

Praha 1 ocenila významné osobnosti, mezi nimi i Schwarzenberga

Pět čestných občanství a dvě Ceny Prahy 1 udělila starostka městské části Praha 1 Terezie Radoměřská (TOP 09). Mezi vyznamenanými osobnostmi byli ve čtvrtek 18. dubna in memoriam někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nebo muzikoložka Lenka Hlávková, jedna z obětí prosincové tragédie na Filozofické fakultě.

Osobně si ocenění převzali pouze lékař, zakladatel Společnosti pro duchovní hudbu a rytíř Maltézského řádu Jan Eliáš a spoluzakladatelka Československého státního souboru písní a tance Inka Vostřežová. „Praha je můj domov už od narození a chovám k ní velkou lásku, takže moc děkuji za tuto poctu,“ řekla Vostřežová na slavnostním předávání.

Čestné občanství si vysloužil Jean-Paul Fournier, starosta jihofrancouzského Nîmes. Obdrží ho však až při návštěvě zástupců Prahy 1 v jeho úřadujícím městě.

Dojemná atmosféra poté doprovázela předávání občanstvích in memoriam, a to politiku Karlu Schwarzenbergovi, pěvkyni Soně Červené, muzikoložce Lence Hlávkové a hudební pedagožce Janě Ferstlové. Chlapecký pěvecký sbor Bruncvík, se kterým byla spojena právě Hlávková, na závěr zazpíval pár písní, aby uctil památky zesnulých.

Ceny a občanství Praha 1 uděluje na základě doporučení radniční komise za významný počin, příkladnou službu či za celoživotní přínos. „Nejsme sice velká městská část, ale zato docela významná a máme mnoho osobností, které by zasloužily ocenění. Vybrat z nich je nesmírně složité,“ řekla starostka Radoměřská. Obdobná ocenění mají i další pražské městské části i hlavní město jako celek.

Z radnice Eliška Šilerová

Tramvaje se vrátí až k soše svatého Václava, stavba začne v létě

Do rozvoje tramvajové sítě se chystá Dopravní podnik města Prahy letos investovat 2,5 miliardy korun. Mezi klíčové projekty patří stavba trati na horním konci Václavského náměstí, rozvoj vozovny v Hloubětíně nebo prodloužení trati na Pankráci. O plánech informoval na tiskové konferenci v pondělí 15. dubna náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP Zdeněk Hřib (Piráti).

Momentálně opravují dělníci trať na Letenském náměstí, na konci dubna začne také rekonstrukce mezi ulicemi Havlíčkova a Dlážděná, která potrvá do konce června. Na Pankráci se už od začátku února prodlužují koleje, provoz na dosavadní stejnojmennou zastávku se zastaví 29. dubna a výluka potrvá až do zprovoznění 31. prosince. „V rámci napojování trasy metra D na C budeme muset uzavřít stanici metra na Pankráci, a proto je nutné tam dovézt kolejovou dopravu alespoň tramvajovou tratí,“ vysvětlil Hřib.

O letních prázdninách opraví podnik trať u zastávky Anděl ve směru na Knížecí a mezi zastávkami Lazarská a Myslíkova. Navíc zastaví provoz ve Vodičkově a Jindřišské ulici kvůli staronové trati, která povede v horní části Václavského náměstí. Výluka začne 29. června, jinak celá výstavba celkem potrvá tři roky. Koleje už v minulosti kolech sochy svatého Václava vedly, ale před 44 let zmizely. Tehdejší koncepce předpokládala, že tramvaj zastoupí nově vzniklé metro. Plány do budoucna počítají i s obnovou spojení kolem hlavního nádraží do Vinohradské.

Další opravy zahrnují ulici Dukelských hrdinů na Praze 7 od července do konce října a od září do konce listopadu obratiště na Výstavišti.

Metro se uzavře v zastávce Depo Hostivař kvůli výhybkám, ve svátečním týdnu 8. až 12. května bude proto v provozu méně souprav. Na začátku července se uskuteční pětidenní výluka na trase C spojená s výměnou pražců a modernizací zabezpečovacího zařízení. V srpnu se budou měnit i zařízení v centrální části metra A ve stanicích Můstek, Muzeum a Staroměstská. Na podzim pak plánuje metropole na trase metra C výměnu dřevěných pražců za betonové.

Z tiskové konference Sára Kultová

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Fiala v Bílém domě: Česko je podle Bidena důležitým spojencem

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou vrcholné mezistátní setkání, v Bílém domě jednal s americkým prezidentem Joe Bidenem. Diskutovali o pomoci Ukrajině nebo o vyostřené situaci na Blízkém východě. Fiala v pondělí 15. dubna zavítal také do sídla Ústřední zpravodajské služby CIA a sešel se s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, kde jednal o schválení balíčku pomoci Ukrajině.

„Jste skvělým spojencem, jsme si stále bližší, jsme silnější, prohloubili jsme obrannou spolupráci, společně pracujeme i na čisté energii. Vážím si, jak pomáháte Ukrajině,“ citovala Bidena ČTK. „Vztahy mezi našimi zeměmi jsou velmi silné a mají dlouhou tradici,“ řekl novinářům Fiala.

Jedním z hlavních bodů debaty byly hospodářské vztahy zemí a možnosti jejich prohloubení, rozvoj jaderné energetiky nebo dodávky LNG plynu do Evropy, které pomohly Česku zbavit se závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Premiér zmínil i loňskou dohodu o obranné spolupráci a schválený nákup letounů páté generace F-35.

Podle českého velvyslance Miloslava Staška věnoval Biden původnímu setkání více času, než byla vyhrazená jedna hodina. „Výsledky byly velice dobré,“ řekl ČTK.

Fiala také v doprovodu šéfů všech tří českých tajných služeb navštívil CIA a v budově Kapitolu ve Washingtonu jednal se zástupci Kongresu, kde připomněl i odkaz prvního českého prezidenta Václava Havla. Premiér se také setkal s krajany. Janě Kánské, dceři političky Milady Horákové popravené za vlády komunistů v roce 1950, udělil medaili Karla Kramáře.

„Součástí cesty do Spojených států má být také snaha – od setkání v CIA přes Bílý dům až po setkání v Kongresu – vymanit se ze skupiny B9 – Bukurešťské devítky, tedy středo a východoevropských států, a ukázat americkým činitelům, že Česko hraje ve vyšší diplomatické lize a že je silným, spolehlivým a samostatným spojencem,“ uvedl v České televizi její zpravodaj na místě Martin Řezníček.

Podle koaličních představitelů je premiérova cesta důkazem vysokého renomé Česka ve světě, opozice ji podle ČTK příliš nekomentovala.

Alexandra Grulichová

Prezident na návštěvě v Litvě: Podporujeme Ukrajinu na cestě do EU

Na summitu iniciativy Trojmoří vyjádřili zástupci třinácti členských zemí podporu Ukrajině a dále diskutovali, jak lépe prohloubit spolupráci v energetice a dopravě. V litevském Vilniusu zastupoval Česko ve čtvrtek 11. dubna prezident Petr Pavel. Cestu využil také k několika bilaterálním jednáním, setkal se prezidentem Ukrajiny, Estonska a Bulharska.

Iniciativa Trojmoří sdružuje státy střední a východní Evropy a snaží se propojit region v severojižním směru. Jako jeden z případů spolupráce uvedl prezident budování vysokorychlostní tratě v úseku Brno – Přerov – Ostrava, která naváže na polskou železniční síť. Politiky na summit doprovázeli i podnikatelé a vědci, kteří se účastnili byznys fóra a vědecké konference.

Pavel s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským hovořil o bilaterální bezpečnostní dohodě, kterou země plánují podepsat v následujících dvou měsících: „O konkrétních věcech je předčasné mluvit, může se jednat o materiální i nemateriální pomoc.“ Dále upozornil, že Ukrajina potřebuje jakoukoli formu protivzdušné obrany, a prohlásil: „Prezident Zelenskyj velice ocenil českou iniciativu k získání munice.“

Na síti X Pavel napsal, že Česko podporuje Ukrajinu na cestě do EU i NATO. Stejnému tématu se věnoval i Zelenskyj ve veřejném projevu: „Je zapotřebí zahájit co nejdříve jednání o přistoupení Ukrajiny k Evropské unii, aby Putina ani nenapadlo přemýšlet o slabosti Evropy.“ Litevský prezident Gitanas Nauseda jako organizátor setkání prohlásil, že Ukrajina je „ohniskem našeho zájmu“ a že by členské země měly urychlit proces přijímání nových členů.

Vojtěch Mareš

Ekonomika

Stručně z ekonomiky: Hospodaření pošty, spotřeba tepla a hypotéky

* Česká pošta snížila ztrátu o miliardu korun, minulý rok hospodařila se schodkem 756 milionů. Za zlepšením finanční situace stojí především snížení počtu úvazků, a to o více než 10 %. Státní podnik momentálně prochází transformací, která by mu do dvou let měla zajistit ziskovost. „Zlepšování provozního hospodaření je důležitou podmínkou pro získání investic na dokončení transformace,“ řekl podle ČTK generální ředitel Miroslav Štěpán ve čtvrtek 11. dubna.

* Spotřeba tepla loni klesla o 9,4 %. „Úsporná opatření a nadprůměrné venkovní teploty vedou k úsporám napříč celou energetikou,“ vysvětlil ve středu 10. října podle ČTK předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Ze všeho nejvíc se uskromnil průmysl, který proti předchozímu roku uspořil téměř 14 % energie.

* Zlevňování hypoték se zatím nekoná, průměrná úroková sazba klesla jen nepatrně. Ukazují to data projektu Swiss Life Hypoindex. Z předchozí hodnoty 5,62 % se snížila na březnových 5,57 %, pozorovatelé přitom díky snížení základní úrokové sazby České národní banky čekali strmější pád. „Banky se i nadále drží spíše pozvolného trendu poklesu,“ vysvětlil podle web iDnes.cz Jiří Sýkora, hypoteční analytik Swiss Life Select.

David Čížek

Kultura

Magnesia Litera má své vítěze. Knihou roku je Hella od Machoninové

V kulisách Národního divadla představili moderátoři ve čtvrtek 18. dubna vítěze letošní ankety Magnesia Litera. Knihou roku se stal román Hella od Aleny Machoninové. Úspěch oslavila také próza Rozložíš paměť od Marka Torčíka, eseje a rozhovory Terezy Matějčkové pro týdeník Echo Bůh je mrtev – Nic není dovoleno. Vůbec poprvé byly součástí hlavního ceremoniálu také žánrové kategorie detektivka, fantastika a humoristická kniha.

Hlavním vítězem večera zvolilo 229 knihkupců, redaktorů a nakladatelů románový debut Hella od literární kritičky a rusistky Aleny Machoninové. Ta na základě korespondence a úředních dokumentů skládá životní příběh české Židovky Heleny Frischerové, která po vykonstruovaném procesu přežila deset let ve stalinském lágru. „Autorka vede se svou hrdinkou dialog napříč časem a spolu s ní pochybuje o tom, co je domov, jak člověka určuje jazyk, co je smyslem překladatelství, přátelství, porovnává atmosféru současné Moskvy a Moskvy třicátých let,“ ohodnotila dílo porota.

Zájem upoutal také Marek Torčík s prozaickým debutem Rozložíš paměť o traumatickém dospívání gaye na moravském maloměstě. „LGBT+ témata, chudobu a šikanu vystihnul autor ve významově nosných a neokoukaných souvislostech,“ shrnula porota. Rozporuplné reakce přineslo vítězství souboru konzervativně laděné filozofky Terezy Matějčkové Bůh jsou mrtev – Nic není dovoleno, v které se dotýká aktuálních společenských témat, jako jsou rodina nebo gender. Online deník Alarm uvedl, že svými výroky o transgender tematice autorka polarizuje společnost.

Ocenění za nejlepší detektivku Krutý měsíc si odnesla Jana Jašová, v kategorii fantastika zazářil Jan A. Kozák s dílem Sága o Lundirovi: Synu zimy, hvězdopravci a staviteli. Nejlepší humoristická knihou se staly Svatební historky aneb jak jsem se nevdala od Lucie Macháčkové. V minulých letech byly tyto kategorie hodnoceny samostatně den před ostatními a teprve letos se dočkaly společného vyhlašování, a tím i uznání. Organizátoři si tak naklonili autory i čtenáře, kteří dlouhodobě volali po změně.

Adéla Žeromská

Rok české hudby: Neužil v roli Smetany i dirigent Hrůša v techno klubu

Letos si Česko připomíná dvě stě let od narození Bedřicha Smetany. Všechny kulturní akce, které na skladatelovo výročí odkazují, zastřešuje Rok české hudby. Na tiskové konferenci ve středu 17. dubna představily své projekty Česká televize i fotografka Štěpánka Stein.

Film České televize, který bude mít premiéru na podzim, se soustředí na posledních patnáct let Smetanova života. „Věříme, že snímek nebude působit jako zaprášená busta. Snažíme se na autora národní hudby nahlížet co nejvíce lidsky,“ zdůrazňuje Václav Neužil, který skladatele ztvárňuje.

Fotografka Štěpánka Stein se zase soustředí na současné aktéry. Její výstava Allegro forte začne 9. června v Litomyšli. „Snažila jsem se interprety klasické hudby portrétovat jinak, než je společnost zvyklá,“ říká. „Například dirigenta Jakuba Hrůšu jsem na fotografiích vyobrazila jako DJ v techno klubu.“

Z tiskové konference Romana Dvořáková

Jakou roli hrají rozum a touha, ukazuje francouzský film Povaha lásky

Sophie sice vyučuje různé teorie lásky, ale sama tápe. Po deseti letech opouští manžela, s nímž dosud vedla pohodlný a spořádaný život. Zalíbení nachází v novém vztahu, který doprovází obrovská vášeň. Jakou roli v lásce hraje rozum, jakou touha a co z toho může přetrvat? Na tyto otázky odpovídá francouzsko-kanadská romantická komedie Povaha lásky. Do českých kin vstoupí 9. května.

Čtyřicetiletá učitelka filozofie vede obyčejný život s intelektuálem Xavierem. Dokud nepotká Sylvaina, nenapadne ji, že jí něco chybí. Při schůzce s mužem, který má na starosti rekonstrukci jejich chaty, zažívá lásku na první pohled. Brzy si uvědomí, že v manželství postrádá vášeň. Tu zažívá se Sylvainem. Stojí před zásadním rozhodnutím, zda dát přednost rozumu, nebo srdci.

„Šílenství lásky je největším nebeským požehnáním,“ cituje jeden večer Sylvain Sophii a prohlubuje její náklonnost k němu. Tuto teorii Sophie dobře zná, protože ji vyučuje, stejně jako několik dalších na univerzitě. I přes nespisovný jazyk, kterým stavař recituje úryvky poezie, v něm Sophie spatřuje vše, o čem kdy snila. Jak dlouho však taková zamilovanost může vydržet?

„Film Monii Chokri, která je režisérkou, je stejně sebevědomý jako hlavní hrdinka, která umí vyjádřit své touhy, odevzdat se jim nebo je opustit, když cítí, že je to správné,“ hodnotí komedii online informační portál Cineuropa.

Snímek už získal ocenění: v roce 2023 Césara od Francouzské umělecké akademie za nejlepší zahraniční počin. Českou premiéru měl v létě v Karlových Varech, poté se promítal v listopadu na Festivalu francouzského filmu.

Z novinářské projekce Jolana Tesárková

Sport

Plzeň vybojovala Ligu mistrů, ve čtvrtfinále s Fiorentinou ale končí

Poslední český tým končí v evropských pohárech. Plzeň vzdorovala Fiorentině ve čtvrtfinále Konferenční ligy dva zápasy, ale v prodloužení odvety na hřišti italského soupeře dvakrát inkasovala a ve čtvrtek 18. dubna podlehla 0:2. Kromě vlastního klubového úspěchu dovršila také jeden společný pro český fotbal: už úvodní domácí bezbrankovou remízou zařídila budoucímu českému šampionovi přímou účast v Lize mistrů pro ročník 2025/26.

Celkem 23 střel, z toho dvě do tyče, 12 rohových kopů, pět zákroků gólmana Martina Jedličky a vyloučení plzeňského obránce Cadua v 66. minutě. Tak dominovala Fiorentina v základním čase druhého střetnutí. I přesto si na první zásah musela počkala až na úvodní minuty prodloužení. „Utkání změnila červená karta. Hrát třicet minut nastavení v deseti bylo nad naše síly,“ vysvětlil trenér Miroslav Koubek v rozhovoru pro ČT.

Přitom doma Západočeši loňského finalistu soutěže nepustili téměř do žádné šance a v Evropě neinkasovali posedmé za sebou. Remízou a ziskem 0,250 bodu do národního koeficientu UEFA navíc do budoucna výrazně zlepšili pozici českého fotbalu. Ten se totiž v žebříčku vyrovnal Skotsku a díky silnému letošku, kdy se dařilo Spartě i Slavii, mu připadne vytoužená desátá příčka. A s ní i zaručená základní část nového formátu Ligy mistrů pro vítěze nadcházející ligové sezony. Stejnou výhodu měla naposledy právě Plzeň po vyhraném titulu v roce 2018.

„Viktorii by měl náš profesionální fotbal poděkovat mimořádným způsobem. Jsem šťastný, že jsem mohl fandit,“ hodnotil předseda představenstva konkurenční Slavie Jaroslav Tvrdík vystoupení v Konferenční lize na síti X.

Západočeši nastoupili v Konferenční lize celkově do 16 zápasů včetně kvalifikace a poprvé prohráli až v prodloužení závěrečného utkání. Vstřelili 23 gólů a do duelu s Fiorentinou lovili míč ze sítě jen třikrát. Klub si přišel na čtvrt miliardy korun, tedy na částku, kterou utratil na posilách za posledních šest let. „Cesta Evropou byla krásná. Odešli jsme se vztyčenou hlavou, kluci zaslouží uznání. Nejen za celý rok, ale i za tento zápas,“ chválil Koubek.

Dál než do čtvrtfinále postoupila v evropských soutěžích v dějinách samostatného Česka jen Slavia (1995/96), když ve čtvrtfinále Poháru UEFA vyřadila AS Řím.

Jan Korselt

Boj o krále extraligy: střídavé úspěchy vedou zatím k vyrovnané sérii

Vítěz základní části versus dominátor posledních let se čtyřmi tituly za sebou. Takové je složení finále hokejové extraligy. Po čtyřech zápasech platil v neděli 21. dubna smírný stav 2:2. Na ledě Pardubic totiž každý z týmů vyhrál po jednom duelu, stejný scénář se opakoval i na stadionu obhájce z Třince. Souboj se tak přesouvá zpět na východ Čech.

Oba týmy vstupovaly do honby za Masarykovým pohárem za naprosto odlišné situace. Zatímco Dynamo v semifinále přejelo Litvínov suverénně 4:0 na zápasy, série Sparty s Třincem se zapsala do historie extraligy. Oceláři jako první tým v play off otočili sérii z 0:3 na 4:3, rozhodující sedmé utkání skončilo až v čase 121:46, což z něj dělá druhé nejdelší utkání celé ligy. Památným momentem byl také gól Daniela Voženílka v šestém utkání, kterým dvě desetiny sekundy před koncem základní hrací doby dokázal odvrátit vyřazení.

Někteří experti proto předpovídali, že na slezský celek může po vyčerpávající sérii padnout únava, z čehož by mohli těžit odpočatí Východočeši. První finálový zápas v úterý 16. dubna ale ukázal opak. Oceláři skórovali jako první, a přestože se domácí postupně dostávali do zápasu a hra nabrala obrátky, radovali se opět hosté, Daniel Kurovský využil skrumáže před brankou Romana Willa pro vstřelení nakonec rozdílového gólu. Dynamo díky kapitánovi Lukáši Sedlákovi v přesilové hře už jen snížilo.

Sérii vyrovnali Pardubičtí hned o den později, kdy do střetnutí vstoupili daleko aktivněji. Začaly ale také vřít emoce, v první třetině neplnily zápis trefy, ale vyloučení. Skóre otevřel ve až 24. minutě Richard Pánik, deset minut nato srovnával David Ciencala, Lukáš Radil ale vrátil Dynamu vedení zpět. Utkání vrcholilo gólovou smrští ve třetí třetině. Adam Musil zvyšoval už na 3:1, Adam Helewka a Libor Hudáček ale průběh zdramatizovali. Víc už však domácí nepřipustili, nasázeli ještě tři branky, dvakrát se trefil Tomáš Vondráček, a zvítězili nakonec 6:3.

Na víkendové zápasy se týmy za vyrovnaného stavu přesunuly do Slezska. Do sobotního, podstatně klidnějšího, utkání nenastoupil Richard Pánik jako trest za už několikátý zbytečný a tvrdý faul z minula. Na první gól třineckého Marka Daňa ještě pardubičtí hráči díky Lukáši Radilovi odpověděli, pak ale dostali dva góly a kvůli čarujícímu brankáři Ondřeji Kacetlovi jen marně doháněli ztrátu. Uklidňující branku pro Třinec vstřelil Andrej Nestrašil, a přestože hosté ještě využili hru bez gólmana, upravovali jen na konečných 3:4.

Pokud by Oceláři v neděli vyhráli, mohli získat dva mečboly na 3:1. Jenže doplatili na nevyužívání přesilovek. Z devíti proměnili jednu, jejich soupeř naopak z pěti početních výhod zužitkoval hned dvě. Po úvodní části platilo ještě vyrovnané skóre, druhá i třetí třetina patřila Pardubicím. Nasázely celkem pět gólů, dvakrát skóroval Martin Kaut, do prázdné klece mířili Adam Musil a Patrik Poulíček. A díky výsledku 6:2 vyrovnaly sérii.

Martina Zbořilová

Počasí

Z třicítek pod nulu. Aprílové počasí dostálo svému jménu

Po několika nezvykle horkých dnech, kdy se teploty pohybovaly mezi 25 a 30 stupni Celsia, a nejčasnějším tropickém dni v historii se v Česku zase k dramaticky ochladilo. Ve dnech 9. a 10. dubna klesla teplota ve všech krajích v průměru o 10 stupňů a slunce vystřídaly mraky, přeháňky a vítr.

Po chladné středě se však opět oteplilo a následujících několik dní se neslo ve znamení částečného návratu k letnímu počasí z předchozích dnů. I přes vyšší oblačnost se teploty vyšplhaly ke 20 stupňům Celsia a lidé mohli znovu odložit kabáty.

V pondělí 15. dubna se však opět prudce ochladilo, na mnoha místech v republice bylo zataženo a pršelo. Přeháňky a teplota v Praze jen zřídkakdy přesahující 10 stupňů se staly standardem pro celý následující týden. Obzvláště chladné byly noci, některé z nich dokonce mrzlo.

Změna nejvíce zasáhla horské oblasti. V Krkonoších meteorologové naměřili minus 9 stupňů. Místy nasněžilo až 22 centimetrů, což překvapilo řidiče, kteří už z většiny přezuli na letní gumy. Na polské straně vyhlásila horská služba první stupeň lavinového nebezpečí, na české straně zvýšené nebezpečí lavin zatím údajně nehrozí.

Sníh způsobil problémy také v Karlovarském kraji, kde hasiči museli odstranit desítky spadlých stromů, mimo jiné i ze železničních tratí.

Jan Lebeda