@CT 1
@LM 1
@RM 65
@PL 60
@TB ----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T--
@MT 3
@MB 3
@PO 5
@PN 1
@LH 6
 CCCCC    AA    RRRRR    OOOO   LL      II  NN   N    AA
CC       AA A   RR   R  OO   O  LL      II  NNN  N   AA A
CC      AA   A  RRRRR   OO   O  LL      II  NN N N  AA   A
CC      AAAAAA  RR  R   OO   O  LL      II  NN  NN  AAAAAA
 CCCCC  AA   A  RR   R   OOOO   LLLLLL  II  NN   N  AA   A

  STUDENTSKY ELEKTRONICKY ZPRAVODAJ Z CESKE REPUBLIKY

         Fakulta Socialnich Ved Univerzity Karlovy
         Smetanovo nabr. 6,
  110 01 Praha 1
         Ceska Republika

 E-mail: carolina@n.fsv.cuni.cz
 Fax:    (+422) 24810987

            *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

      C A R O L I N A  cislo 109, ctvrtek, 10. brezna 1994.

Z UD�LOST� UPLYNUL�HO T�DNE (od 2. do 9. b�ezna)

Projev �esk�ho prezidenta v Evropsk�m parlamentu

    V�clav Havel  vystoupil v �ter� p�ed  poslanci Evropsk�ho parlamentu�
ve �trasburku a p�ednesl projev, v n�m� se zamyslel nad smyslem evropsk��
integrace a posl�n�m Evropsk� unie.
    Evropsk�  unie  by  podle  n�j  m�la  p�ijmout  chartu,  ve kter� by�
definovala ideje, na nich� je zalo�ena, a hodnoty, je� chce zt�les�ovat.�
Velkou chybou by  podle V�clava Havla bylo, kdyby  projekt Evropsk� unie�
zklamal jen kv�li spor�m o technick� detaily jej� existence.
    Na  n�sledn�  tiskov�  konferenci  �ekl,  �e  �esk�  republika  pod��
p�ihl��ku k p��m�mu �lenstv� v EU ve chv�li, kdy to sama uzn� za vhodn�.�
V souvislosti s pod�n�m p�ihl��ky ke  �lenstv� Polskem a Ma�arskem �ekl,�
�e �esk�  republika nikdy nedeklarovala  sv�j �mysl o  spole�n� vstup do�
unie s t�mito st�ty.

V�clav Havel nav�t�vil ve Vatik�nu pape�e Jana Pavla II.

    V  pond�l� 7.  b�ezna nav�t�vil  prezident V�clav  Havel pape�e Jana�
Pavla II.,  kter� se zaj�mal  o vztahy mezi  �R a Slovenskem  a vyj�d�il�
p��n�, aby  se �ivot u  n�s op�ral o  mravn� hodnoty. Pape�  pouk�zal na�
nevy�e�en�  ot�zky  mezi  c�rkv�  a  st�tem  (navracen� majetku).T�matem�
jejich  rozhovoru byla  i situace  v b�val�  Jugosl�vii. Prezident Havel�
uvedl ve sv�m projevu, �e �R chce b�t st�tem zalo�en�m na �ct� k lidsk�m�
svobod�m a pr�v�m.
    V.  Havel se  rovnا setkal  s italsk�m  prezidentem Oscarem  Luigim�
Scalfarem.  Na dotaz,  jak  hodnot�  balk�nskou krizi,  Havel odpov�d�l:�
"Za��n� sv�tat, bohu�el ale o dva roky pozd�ji, ne� m�lo."
    T�ho� dne Havel odlet�l do  �trasburku, kde gener�ln� tajemnice Rady�
Evropy Catherine Lalumierov� uspo��dala na jeho po�est ve�e�i.

V�clav Klaus jednal s Johnem Majorem

    Na  po��tku t�dne,  7. b�ezna,  p�icestoval do  Lond�na na dvoudenn��
ofici�ln� n�v�t�vu Velk� Brit�nie p�edseda vl�dy V�clav Klaus. Setkal se�
s britsk�m  premi�rem Johnem  Majorem, p�i�em�  t�matem jejich rozhovoru�
byla mimo jin� integrace �R  do z�padoevropsk�ch struktur. Klaus hovo�il�
s Majorem tak� o mo�n�m vysl�n� �esk�ch voj�k� do Bosny a Hercegoviny.
    Na ot�zku �TK,  zda vysl�n� �esk�ch voj�k� do  Bosny podpo��, odm�tl�
Klaus odpov�d�t s od�vodn�n�m, �e nechce p�edb�hat jedn�n� vl�dy.
    V�clav  Klaus   se  setkal  tak�   s  b�valou  premi�rkou   Margaret�
Thatcherovou a prezidentem Evropsk� banky  pro obnovu a rozvoj Jacquesem�
de Larosierem.

Eduard �evardnadze nav�t�vil V�clava Havla

    V ned�li 6. b�ezna se p�edseda st�tn� rady Gruzie Eduard �evardnadze�
setkal s prezidentem V�clavem Havlem, aby po��dal �eskou republiku, jako�
nest�l�ho  �lena Rady  bezpe�nosti OSN,  o podporu  p�i �e�en� konfliktu�
v Zakavkazsku. Oba  st�tn�ci se dohodli  na brzk�m otev�en�  gruz�nsk�ho�
zastupitelstv�  v  Praze,  jeho�  p�sobnost  bude  sahat  i do ostatn�ch�
st�edoevropsk�ch  st�t�.   �R  chyst�  otev�en�   gener�ln�ho  konzul�tu�
v Tbilisi.

Zem�el Karel Kryl

    Ve  �tvrtek 3.  b�ezna zem�el  b�sn�k a  hudebn�k Karel Kryl. Ode�el�
v؟n� rebel,  bojovn�k za svobodu  a pravdu, sv�dom�  n�roda, ale hlavn؍
moudr� a citliv� �lov�k. Karel Kryl se stal ji� za sv�ho �ivota legendou�
a jeho p�sn�, zn�m� t�m�� cel�mu n�rodu,  tepaly do l�i a pokrytectv� za�
minul�ho re�imu  stejn� jako po revoluci.  Polistopadov� v�voj ho nemile�
p�ekvapil a  rozpad �eskoslovenska ho velmi  bolestn� zas�hl, snad proto�
se rozhodl z�stat v N�mecku a do sv� vlasti se �as od �asu vracel. Tento�
rok by oslavil pades�tiny, av�ak  v bavorsk�m Pasov� ho zastihl infarkt.�
Ale  z�staly   n�m  p�sni�ky  -   desky  "Brat���ku,  zav�rej   vr�tka",�
"Rakovina", "Ma�kary", "Tekut� p�sky", "Dopisy" a dal�.

Budou moci krajan� volit?

    V p�te�n�m rozhovoru pro Lidov�  noviny vyj�d�il V�clav Klaus n�zor,�
�e  poslance  �esk�ho  parlamentu  by  nem�li  volit �e�t� ob�an� �ij�c��
v zahrani��,  nebo� se  nepod�lej� na  tvorb� dan�.  V pond�ln�m  vyd�n��
tohoto den�ku  v�ak s t�mto  n�zorem polemizuj� p�edstavitel�  ostatn�ch�
koali�n�ch stran.
    Podle m�stop�edsedy parlamentu Karla Ledvinky (Ob�ansk� demokratick��
aliance)  by omezen�  volebn�ho pr�va  �ech� v  zahrani�� bylo v rozporu�
s �stavou.
    Tak�   druh�   m�stop�edseda    sn�movny   Jan   Kasal   (K�es�ansk��
a demokratick�  unie   -  �esk�  strana   lidov�)  s  n�zorem   premi�ra�
nesouhlas�.  "Sn�movna  p�ece  neprojedn�v�  jen  rozpo�et,  ale i dal硍
z�kony, kter� se �ivotem krajan� souvisej�," uvedl a dodal, �e podle n�j�
jsou �e�t� krajan� o d�n� v republice dob�e informov�ni a v�sledky voleb�
nemohou v�razn� ovlivnit.
    P�edseda  poslaneck�ho  klubu  K�es�anskodemokratick�  strany  (KDS)�
Marek Benda vid� za snahou  o omezen� volebn�ch pr�v krajan� iracion�ln��
strach, �e  by n�kter� jejich  kruhy houfn� podpo�ily  nap�. republik�ny�
Miroslava  Sl�dka. I  kdy� neo�ek�v�,  �e by  n�kdo takto  ve�ejn� z�kaz�
od�vodnil,  pod  povrchem  Benda  tento  argument  c�t�. V�ichni cizinci�
s na�m ob�anstv�m  by m�li m�t  pr�vo volit. St�t  nereprezentuje pouze�
plati�e  dan�,  jak  tvrd�  Klaus,  ale  v�echny  ob�any tvo��c� n�rodn��
spole�enstv�, dodal p�edseda klubu KDS.

Podivn� p�j�ka K�es�ansk� a demokratick� unie - �esk� strany lidov�

    V  sobotu 26.  �nora p�inesl  den�k Lidov�  demokracie (LD)  �l�nek,�
v n�m�  odhaluje nejasnosti  okolo p�j�ky,  kterou z�skala  od italsk�ho�
podnikatele Leonella Moscy koali�n� strana KDU-�SL.
    Redaktor�m  Ivanu   �ervenkovi  a  �estm�ru   Fra�kovi  se  poda�ilo�
shrom��dit fakta,  kter� ukazuj�, �e  nyn�j� m�stop�edseda �esk�  vl�dy�
a p�edseda KDU-�SL  Josef Lux podepsal  25. z��� 1992  dohodu o zalo�en��
spole�n�ho podniku Charitas s Leonellem Moscou ze st�edoitalsk� Perugie,�
vydavatelem  region�ln�ch novin  a majitelem  n�kolika no�n�ch  podnik�.�
�esk�m  vkladem do  akciov� spole�nosti,  jej�m� podnikatelsk�m  z�m�rem�
byla  vydavatelsk�  �innost,  se  stala  zna�ka  novin Lidov� demokracie�
a redak�n�  z�zem�  v  Praze  a  Brn�,  italsk� partner vlo�il technick��
vybaven�  a  know-how.  Sou��st�  smlouvy  byl  i  z�vazek  nov� vznikl��
spole�nosti poskytnout KDU-�SL p�j�ku 5 milion� korun.
    U�  23. ��jna  1992 jsou,  podle autor�,  Lidov� demokracii L.Moscou�
p�isl�beny 3 mil. K�, je� m�ly odvr�tit akutn� nebezpe�� zastaven� tisku�
LD  z d�vodu  velk�ho dluhu  v��i �esk�  typografii. Prost�edky skute�n؍
do�ly  12. listopadu.  Koncem listopadu  KDU-�SL odstoupila  od smlouvy,�
�dajn�  pro neseri�znost  druh� strany.  Tot�� tvrd�  o �esk�m akcion��i�
i italsk� pod�ln�k.
    V�echny  dluhy  Lidov�  demokracie  v�ak  ji�  uhradil nov� vlastn�k�
titulu Fidelis Schl�e, kter� jej  mezit�m koupil. Italsk� miliony le�ely�
na kont� �esk�  typografie 4 m�s�ce, a� byly na  ��dost J. Luxe 9. dubna�
1993  p�evedeny na  ��et KDU-�SL.  Jak pro  LD uvedl  jeden z  italsk�ch�
partner�  Massimo   Minciaroni,  poskytnut�  finance   po�adovali  zp�t,�
"nevid�li v�ak ani liru." " Jsme velmi roz�arov�ni neseri�zn�m p��stupem�
na�eho  partnera,  zvl��t�  kdy�  ho  zastupoval  a  dohody  podepisoval�
m�stop�edseda sou�asn� �esk� vl�dy," �ekl doslova Minciaroni.
    Mezit�m  byl 10.  ledna 1993  v  It�lii  zat�en L.  Mosca, a  to pro�
prodez�en�  z  obchodov�n�  s  drogami.  Na  kauci  byl  po  kr�tk� dob؍
propu�t�n,  vy�et�ov�n�  pokra�uje.  KDU-�SL  s  poskytnut�mi  financemi�
disponuje  dodnes. Jedin�  poklesek,  kter�  v t�to  souvislosti KDU-�SL�
p�ipou�t�, je  p�estupek proti devizov�mu z�konu,  nebo� najat� pr�vn�ci�
zapomn�li ozn�mit p�ijet� p�j�ky ministerstvu financ�.
    Oti�t�n�ch fakt� vyu�ily  i ostatn� den�ky a p��pad  se stal af�rou,�
kter�  znovu   otev�ela  ji�  jednou   diskutovan�  probl�m  financov�n��
politick�ch stran. V t�to souvislosti  vyvstaly znovu ot�zky, zda strany�
maj� p�edkl�dat ve�ejnosti  cel� sv�j rozpo�et, zda a  z jak� ��sti maj��
b�t financov�ny st�tem nebo z dar�,  zda maj� b�t oznamov�na jm�na v�ech�
d�rc�  �i  jen  d�rc�  v�t�ch  ��stek  atd.  V�t�ina politick�ch stran,�
parlamentn�ch i mimoparlamentn�ch, se shoduje  na stanovisku, �e by m�ly�
b�t  z  nezanedbateln�  ��sti  dotov�ny  st�tem,  aby odpadly existen�n��
starosti stran a p�ede�lo se tak podobn�m skand�l�m. Z�rove� by ale dary�
m�ly b�t povoleny, p��padn� da�ov�  zv�hodn�ny, v�t�inou jsou v�ak proti�
zve�ej�ov�n� jmen p��padn�ch d�rc�.

�esk� regiony a firmy znev�hodn�ny dovozn� p�ir��kou

    Desetiprocentn� dovozn� p�ir��ka, kterou zavedla Slovensk� republika�
3. b�ezna, by podle slov premi�ra  V�clava Klause nem�la m�t v�t� dopad�
na dom�c�  ekonomiku. Jak d�le z  jeho slov vyplynulo, za  n�sledek bude�
m�t  sn��en�  v�vozu  na  Slovensko,  nebo  ni��  exportn�  zisky. Jako�
protiopat�en�   zavedla  �R   t��procentn�  devalvaci   koruny  v  r�mci�
clearingov�ho z��tov�n� vz�jemn�ch obchod�.
    Podle premi�ra  je zaveden� p�ir��ky  lep�m ekonomick�m krokem  ne��
p�edch�zej�c�  administrativn�  omezov�n�  dovozu  potravin  do SR. D�le�
uvedl,  �e �esk�  strana je  p�ipravena okam�it�  za��t jednat o zru�en��
tzv. star�ho clearingov�ho bloku, na  kter� m�ly sm��ovat platby vznikl��
je�t� p�ed rozd�len�m �eskoslovensk� m�ny.
    Podle vyj�d�en� slovensk� strany bude p�ir��ka uplat�ov�na v��i v�em�
zem�m sv�ta do 1. �ervence 1994.
    V�vozci  zaplat�  dovozn�  p�ir��ku  a�  na  vnitrozemsk�  slovensk��
celnici,  proto�e  se  zbo��  bude  propou�t�t  do  tranzitn�ho  re�imu.�
Zaveden�m p�ir��ky stoupne i z�klad pro vym��en� dan� z p�idan� hodnoty.

Soci�ln� podpora jen pot�ebn�m

     Podle n�vrhu z�sad z�kona o st�tn� a soci�ln� podpo�e, p�edlo�en�ho�
vl�dou  v�bor�m  parlamentu,  nebudou  nad�le  pob�rat  soci�ln� podporu�
v�echny  rodiny,  jak  tomu  bylo  doposud,  ale  jen ty, jejich� p��jmy�
nep�ekro�� ur�itou hranici.
     Tu by m�la  stanovit vl�da a m�la by b�t  odvozena od platn� �rovn؍
�ivotn�ho minima (2 100 K�). Podle  n�vrhu by nap��klad p��davky na d�ti�
dost�valy  jen rodiny  s p��jmem   men�m ne�  je 2,5  n�sobek �ivotn�ho�
minima (pr�m�rn� mzda = 5 800 K�).
     P�ijet�m  z�kona  by  �esk�  republika  zm�nila  st�vaj�c�  plo�nou�
soci�ln� politiku na soci�ln� politiku pro ty, kte�� ji pot�ebuj�.

Tom�� Sokol kritizuje rozhodnut� ekonomick�ch ministr�

    Nad  rozhodnut�m ekonomick�ch  ministr�, kte��  se stav�  za z�sadn��
zm�nu v p��stupu  k profesn�m komor�m, se v  p�tek na tiskov� konferenci�
Svobodn�ch demokrat�  (OH) pozastavil b�val�  ministr vnitra a  sou�asn�
�len prezidia SD  (OH) JUDr. Tom�� Sokol. Podle  ministr� by se sou�asn��
povinn�  �lenstv�  m�lo  zm�nit  na  dobrovoln�.  Sokol  uvedl  p��klady�
l�ka�sk�,  advok�tn�  a  not��sk�  komory,  je�  podle n�j na sou�asn�ch�
principech funguj� okolo sta let.
     "St�t nen� spokojen  s t�m, �e zde existuj�  sv�pr�vn� a samostatn��
samospr�vn� org�ny, kter� si  spravuj� sv� profesn� z�le�itosti. Tvrzen��
o tom,  �e se  jedn� o  monopoly, je  scestn�," uvedl  T. Sokol a dodal:�
"Dobrovoln� �lenstv� znamen� degradaci t�chto profesn�ch spole�enstv� na�
jak�si  diskusn� krou�ek."  Z�rove� p�ipomn�l,  �e pr�v�  t�mto zp�sobem�
byla  po roce  1948 rozbita  l�ka�sk� a  not��sk� komora.  "St�t se op�t�
za��n� zaj�mat  o v�ci, do  kter�ch mu jinde  v civilizovan�m sv�t�  nic�
nen�, a  vrac� se n�m  tedy oknem to,  co jsme slavn�  dve�mi vyhodili,"�
ilustroval nakonec situaci T. Sokol.
     "Pokud jde o mne - kdy�  n�kdo za�ne uva�ovat, �e by zru�il povinn��
�lenstv� v Advok�tn� komo�e, je pro  mn� na �rovni bol�evika. A pokud by�
to cht�l dokonce  prosadit, tak jde je�t� d�l,  proto�e bol�evik�m se to�
u Advok�tn� komory nepoda�ilo," ukon�il tiskovou besedu Sokol.

@LH 4
V pond�l�  uplynulo   144  let  od   narozen� T.G.Masaryka�
@LH 6
     V  pond�l�   se  u  p��le�itosti   144.  v�ro��  narozen�   prvn�ho�
�eskoslovensk�ho  prezidenta konala  v L�nech  vzpom�nkov� slavnost.  Na�
h�bitov�, kde je Tom�� Garrique Masaryk  spolu s man�elkou a synem Janem�
pochov�n,  polo�ili  sv�  v�nce   mimo  jin�  prezidentovy  vnu�ky  Anna�
a Herberta,   z�stupci   kancel��e    prezidenta   republiky,   z�stupci�
velvyslanectv�  USA,  Francie,  N�mecka,  Izraele,  Ukrajiny  a  Egypta,�
delegace  Masarykova  demokratick�ho  hnut�,  obce  sokolsk�,  legion����
a skaut�.
     Ve  �tvrtek 10.  b�ezna tomu  bude z�rove�  46 let,  co za dosud ne�
zcela  vyjasn�n�ch okolnost�  tragicky zahynul  syn Tom��e  Masaryka Jan�
- posledn� demokratick� ministr zahrani�� �SR.

ZE SLOVENSKA

Strana demokratick� levice nad�le odm�t� roz��it vl�dn� koalici

    Jedn�n� o vy�e�en� vl�dn� krize  na Slovensku mezi vl�dn�m Hnut�m za�
demokratick�   Slovensko   (HZDS)   a   nejsiln�j�   opozi�n�   Stranou�
demokratick�  levice (SDL)  setrv�vaj�  nad�le  na mrtv�m  bod�. Hlavn�m�
d�vodem  je neochota  SDL b�t  ve vl�dn�  koalici spole�n� se Slovenskou�
n�rodn�  stranou  (SNS),  kterou  vede  nov�  p�edseda  J�n  Slota.  P�i�
st�ede�n�m projevu (9.b�ezna) v  parlamentu prezident Michal Kov�� ost�e�
napadl metody  pr�ce a etiku premi�ra  Vladim�ra Me�iara. Parlament bude�
hlasovat o d�v��e kabinetu ve �tvrtek 10.b�ezna.

B�val� p�edseda SNS �udov�t �ern�k zalo�il nov� politick� uskupen�

    Nejpozd�ji  v   b�eznu  by  se   m�l  uskute�nit  ustavuj�c�   sjezd�
N�rodn�demokratick�  strany  Slovenska.  Hlavn�m  inici�torem je �udov�t�
�ern�k, kter� byl vylou�en ze SNS.

Slovensk� koalice referendum patrn� neprosad�

    Prezident  Michal  Kov��  referendum  nevyhl�s�.  D�vodem  je  podle�
mluv��ho Bratislavsk�ho hradu A.  B�dise proti�stavnost ot�zky o zru�en��
mand�t�  poslanc�  N�rodn�  rady  Slovensk�  republiky,  kte��  opustili�
strany, za nا byli zvoleni.
    Po�adavek  na  vyps�n�  referenda  ji�  p�ed  �asem  vznesla  vl�dn��
koalice.   Krom�  odvol�n�   "zb�hl�ch"  poslanc�   by  m�lo  rozhodnout�
o neodkladn�m  vyps�n� p�ed�asn�ch  parlamentn�ch voleb  a o  povinnosti�
prokazovat  p�vod  pen�z  v  privatizaci.  Ve  st�edu  2.  b�ezna p�edal�
m�stop�edseda  vl�dn�ho  Hnut�  za  demokratick�  Slovensko Mari�n H�ska�
prezidentovi  republiky  peti�n�  archy  s  v�ce  ne�  400  000  podpisy�
po�aduj�c�mi  vyps�n�  referenda  (p�i�em�  z�konn�  minimum  je 350 000�
podpis�).
    V  sobotu 5.  b�ezna v�ak  ozn�mil list  Rud� pr�vo,  �e zna�n� ��st�
peti�n�ch  arch�  nespl�uje  z�konem  p�edepsan�  n�le�itosti.  V  mnoha�
p��padech  nejsou  jednotliv�  listy  uvedeny  ot�zkami,  je�  maj�  b�t�
p�edm�tem referenda,  adresy signat��� jsou �asto  nep�esn� nebo ne�pln��
a podobn�.  Pr�voplatn�ch podpis�  nakonec pravd�podobn�  bude m�n�  ne��
nezbytn�ch 350 000.

KULTURA

Placido Domingo vystoup� v Praze

    Ve  �tvrtek  24.  dubna  se  v  pra�sk�  Sportovn�  hale pod veden�m�
americk�ho  dirigenta   Eugena  Khona  uskute�n�   koncert  sv�tozn�m�ho�
�pan�lsk�ho tenoristy  Placida Dominga v  doprovodu rumunsk� sopranistky�
Angely Georgieov�.  ��st v�tاku bude ur�ena  pro konto d�tsk� onkologie�
a sv�m  d�lem p�isp�je  i s�m  Domingo. P�edpokl�d�  se, �e  rozpo�et na�
recit�l dos�hne  ��stky na koncert  klasick� hudby u  n�s zat�m nev�dan��
- 15 milion� korun, proto se tak�  ceny l�stk� budou pohybovat v rozmez��
390 a� 3 600 korun. �pan�lsk�  um�lec, kter� je nyn� �lenem Metropolitn��
opery v New Yorku, bude ubytov�n v prezidentsk�m apartm� hotelu Penta.

Ocen�ni nejlep� tv�rci �esk� popul�rn� hudby

    V sobotu byly v Praze  p�ed�ny v�ro�n� ceny �esk� akademie popul�rn��
hudby. Ceny Gramy jsou ud�lov�ny  v mnoha kategori�ch a oce�uj� nejlep硍
tv�rce v dan� profesi za uplynul� rok.
    Zp�v�kem roku byl zvolen Ivan Hlas, kter� tak� obdr�el zvl��tn� cenu�
za  hudbu k  filmov�mu muzik�lu  �akal� l�ta  (film byl  ocen�n v anket؍
�esk�  lev, o  kter� jsme  v�s v  minul� Carolin� informovali). Nejlep硍
zp�va�kou je op�t  Lucie B�l� a skupinou roku byl  zvolen Yo Yo Band. Za�
nejlep� videoklip ur�ila porota klip Nah� od skupiny Wanastowi Vjecy.
    Nejv�t�mi  osobnostmi  v  ��nru  folk  a  country  byly zvoleni Jan�
a Franti�ek Nedv�dovi. Jazzovou osobnost�  roku se stal klav�rista Karel�
R��i�ka.
    Hlavn� cenou Gramy - z�pisem do s�n� sl�vy za celo�ivotn� tvorbu byl�
poct�n Vladim�r  Mi�k (ve dvou  p�edchoz�ch ro�n�c�ch sem  byli zaps�ni�
Karel Gott a skupina Olympic).

Jagger mlad� v Lucern�

    Chris  Jagger, mlad�  bratr  zn�m�ho  �lena skupiny  Rolling Stones�
Micka Jaggera, vystoup�  12. dubna  v pra�sk�  Lucern�. Jagger mlad� se�
zab�val  �urnalistikou a  herectv�m. Na  projektu spolupracoval  Chris�v�
bratr Mick, Devid Gilmour a dal� zn�m� hudebn�ci.

Trio Escoud�

    Francouzsk�  institut  v  Praze  po��dal  2.  b�ezna ve �t�p�nsk� 35�
koncert  cik�nsk�ho jazzu.  Soubor pr�  slav� �sp�chy  u nejn�ro�n�j�ho�
jazzov�ho publika.

Kralick� bible slavila v�ro��

    V  Pedagogick�m muzeu  Komensk�ho  ve  Vald�tejnsk�m pal�ci  v Praze�
prob�hala v�stava  uspo��dan� k 400.  v�ro�� vyd�n� posledn�ho,  �est�ho�
d�lu Kralick� bible ti�t�n� v Kralic�ch  nad Oslavou od r. 1579 a� 1594.�

EKONOMIKA

@LH 4
KURZOVN� L�STEK �ESK� N�RODN� BANKY:
@LH 6

                               DEVIZY                 VALUTY
@LH 4
zem�            k�d    n�kup   prodej  st�ed       n�kup  prodej
@LH 6

Brit�nie       1GBP    44.267  44.711  44.489      43.07  45.91
Francie        1FRF     5.084   5.136   5.110       4.91   5.31
It�lie      1000ITL    17.617  17.795  17.706      16.94  18.48
Japonsko     100JPY    28.155  28.437  28.296      27.00  29.60
Kanada         1CAD    21.942  22.162  22.052      21.16  22.94
Nizozem�       1NLG    15.386  15.540  15.463      14.98  15.94
Rakousko       1ATS     2.456   2.480   2.468       2.41   2.53
SRN            1DEM    17.271  17.445  17.358      16.90  17.82
�v�carsko      1CHF    20.595  20.801  20.698      20.20  21.20
USA            1USD    29.759  30.059  29.909      29.21  30.61
EMS-ECU        1XEU    33.455  33.791  33.623        -      -
Slovensko      1XCU       -       -    33.623        -      -
�R             1XCU       -       -    39.072 Sk*)

*)z kurzovn�ho l�stku N�rodn� banky Slovenska

SLOVENSK� KORUNA V �R                  KORUNA �ESK� NA SLOVENSKU

@LH 4
Banka              n�kup  prodej       banka            n�kup   prodej
@LH 6

�SOB               0.86   0.90         �SOB v SR        1.18    1.24
Agrobanka          0.84   0.89         V�eob.�verov� b. 1.07    1.17
�esk� spo�itelna   0.80   0.82         Slov.�t.sporit.  1.12    1.18
Invest.a po�t.b.   0.76   0.81         �udov� banka     1.14    1.20
Komer�n� banka     0.77   0.81         Slov.po�.banka   1.10    1.20

Kurzy jsou platn� od 9.3.1994

@LH 4
Obchody na pra�sk� burze
@LH 6
    Od  p���t�ho t�dne  za�ne  pra�sk�  burza obchodovat  t�ikr�t t�dn�.�
K dosavadn�m �tern�m  a �tvrte�n�m seanc�m  p�ibudou pond�lky. Od  druh��
poloviny roku budou burzovn� seance ka�d� pracovn� den.
    Po �terku 1.b�ezna, kdy bylo dosa�eno rekordn�ho objemu 1.34 mld. K��
a burzovn� index  stoupal, byly v�sledky  obchodov�n� v posledn�ch  dvou�
seanc�ch - 3. b�ezna  a 8. b�ezna - o pozn�n� slab�  a v�t�ina akci� se�
do�kala poklesu (akcie  �okol�doven Praha poklesly z 10 000  K� na 9 500�
K�, �EZ z 2 700 na 2 420 K�).

Nov� akcie Komer�n� banky

    Po �pisu nov�ch akci� na�eho  nejv�t�ho penاn�ho �stavu - Komer�n��
banky - se zv�� jej� z�kladn� jm�n�  ze 7,5 na 9,5 miliardy korun. Nov��
akcie  v  nomin�ln�  hodnot�  2  000  korun  budou  nab�dnuty  k prodeji�
vlastn�k�m  st�vaj�c�ch   p�tisetkorunov�ch  akci�.  Pokud   by  byl  do�
z�kladn�ho  jm�n�  zapo��t�n  i  v�nos  z  prodeje nov�ch akci�, stoupne�
kapit�l dokonce na 15,5 miliardy korun.
    V  prvn�m kole  upisov�n�, je�  prob�hne od  16. do  30. b�ezna,  si�
majitel�  t��,  �ty�  nebo  p�ti  akci�  mohou  p�ikoupit  jednu  dal�,�
vlastn�c�  �esti  a�  dev�ti  dv�  a  podobn�.  V  prvn�  vln�  kup�nov��
privatizace  bylo mo�n�  z�skat a�  �est tis�cikorunov�ch  akci�, co� po�
podzimn�m  navr�en�  kapit�lu  a   zm�n�  akci�  z  tis�cikorunov�ch  na�
p�tisetkorunov� p�edstavuje osmn�ct akci� s polovi�n�m nomin�lem.
    Podle sd�len� sv�ho gener�ln�ho  �editele Richarda Salzmanna dos�hla�
loni  Komer�n�  banka  podle  mezin�rodn�ho  auditu  hrub�ho  zisku  7,9�
miliardy korun. Jej� bilan�n� suma vzrostla o 6,4 mld. na 291 mld. K�.

SPORT

Zah�jeno jarn� kolo 1. fotbalov� ligy

    Po zimn�  p�est�vce se o  v�kendu 5. a  6. b�ezna rozb�hlo  16. kolo�
na�  nejvy��  fotbalov�  ligy  osmi  z�pasy.  Na  mnoha stadionech byl�
k vid�n�  kvalitn� fotbal,  v�sledky z�pas�  dokazuj� n�stup  konkurence�
z �esk�ho venkova.
    Za senzaci je ozna�ov�n pra�sk� z�pas Viktorie �i�kov s Libercem, ve�
kter�m po boji Liberec zv�t�zil 4:3. Zklam�n�m naopak byla rem�za Slavie�
s Plzn� 0:0.  Sparta Praha si  ze st�etnut� v  Brn� odvezla dva  body po�
v�sledku 2:0, ��m� v tabulce z�skala n�skok p�ed �esk�mi Bud�jovicemi.
    V�sledky  16.kola: FC  Boby Brno  - Sparta  Praha 0:2,  Slavia Praha�
- Viktoria Plze� 0:0, Viktoria �i�kov  - Slovan Liberec 3:4, Dukla Praha�
- Svit Zl�n  1:1, V�tkovice -  �.Bud�jovice 1:1, Hradec  Kr�lov� - Ban�k�
Ostrava 1:0, Sigma Olomouc - Bohemians Praha 5:0 a Cheb - Petra Drnovice�
2:0.

Mistrovstv� �R v biatlonu

    Nov�mi mistry republiky v rychlostn�m  biatlonu se stali v sobotu 5.�
b�ezna v  Harrachov� Gabriela S�vov�  a Roman Dost�l,  oba z odd�lu  SKP�
Jablonex Jablonec.
    Gabriela S�vov�  podala na 7,5 kilometrov�  trati vynikaj�c� bاeck�
v�kon a p�i st�elb� neminula jedin� ter�. Na stupn�ch v�t�z� se objevila�
p�ed   sv�mi   odd�lov�mi   kolegyn�mi    Ivou   Kn��kovou   a   Ji�inou�
Adami�kovou-Pelcovou.
    Mezi mu�i si na trati 10  km dlouh� nejl�pe vedl Roman Dost�l, kter�
porazil reprezentanty Kose (2.) a Holubce (3.).
    V  z�vod� �tafet  zv�t�zily v   kategori�ch mu��  i �en  �tafety SKP�
Jablonex.

PO�AS�

    Po obla�n�ch  dnech, v�tru a  m�stn�ch p�eh��k�ch jsme  se t��ili na�
chv�le,  kdy se  pra�sk� st�echy  zalesknou sluncem.  Denn� teploty byly�
v rozmez� 3 a� 15 stup� Celsia. V noci klesaly pod bod mrazu.
-----------------------------------------------------------------------
     Zpravy,  a to i  ve zkracene podobe,  je mozno publikovat vyhradne
s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma.  Prispevky, pripominky
a dopisy nam posilejte na adresu:
carolina@n.fsv.cuni.cz
     Zajemci o tento casopis mohou  zaslat objednavku na adresu:
LISTSERV@CSEARN.BITNET
nebo na adresu:
LISTSERV@EARN.CVUT.CZ
Text objednavky pro ceskou verzi musi byt:
SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni
nebo pro anglickou versi:
SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni
Zrusit zasilani casopisu lze zaslanim dopisu na LISTSERV@EARN.CVUT.CZ:
SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG  pro anglickou versi.
Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani
Caroliny na Vasi adresu lze docasne pozastvit zaslanim prikazu:
SET CAR-CS NOMAIL
na adresu LISTSERV@EARN.CVUT.CZ