CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Fakulta socialnich ved Univerzity Karlovy Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@cuni.cz tel: (+42 2) 24810804, linka 252, fax: (+42 2) 24810987 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 206, patek 7. cervna 1996 Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE (od 29. kvetna do 5. cervna) SOUHRNNE VOLEBNI ZPRAVODAJSTVI (Volby do Poslanecke snemovny Parlamentu CR se uskutecnily 31. kvetna a 1. cervna) ODS vyhrala volby, ale vladni koalice ztratila vetsinu v parlamentu Prestoze v prvnich parlamentnich volbach v samostatne CR ziskala nejvice hlasu (necelych 30%) pravicova Obcanska demokraticka strana (ODS), nepodarilo se stavajici vladni koalici uhajit parlamentni vetsinu. Ve dvousetclenne snemovne ziskala totiz koalice, kterou s ODS tvori Obcanska demokraticka aliance (ODA) a Krestanska a demokraticka unie - Ceskoslovenska strana lidova (KDU-CSL), pouhych 99 mandatu. Ve volbach slavila necekany uspech Ceska strana socialne demokraticka, kterou volilo jen o tri procenta mene obcanu nez viteznou ODS. Bez podpory ci ticheho souhlasu socialnich demokratu tak patrne nebude mozne sestavit novou vladu. Petiprocentni hranici nutnou pro vstup do parlamentu se podarilo prekrocit jeste Komunisticke strane Cech a Moravy (KSCM) a Sdruzeni pro republiku - Republikanske strane Ceskoslovenska (SPR-RSC). Vysledky tak potvrdily predvolebni pruzkumy, ktere davaly sanci prave jen temto sesti stranam. Ucast volicu (76,41%) byla asi o 10% nizsi nez v roce 1992. Z necelych osmi milionu volicu jich letos prislo k urnam 6 105 588. Pro parlamentni volby se registrovalo celkem 20 politickych stran a hnuti. Sestnact z nich pak zaplatilo kauci potrebnou pro vytisteni volebnich listku. Vysledky parlamentnich stran: Obcanska demokraticka strana (ODS) - 29,62% (68 mandatu) Ceska strana socialne demokraticka (CSSD) - 26,44% (61 mandatu) Komunisticka strana Cech a Moravy (KSCM) - 10,33% (22 mandatu) Krestanska a demokraticka unie - Ceskoslovenska strana lidova (KDU-CSL) - 8,08% (18 mandatu) Sdruzeni pro republiku - Republikanska strana Ceskoslovenska SPR-RSC) - 8,01% (18 mandatu) Obcanska demokraticka aliance (ODA) - 6,36% (13 mandatu) Subjekty, ktere se do parlamentu nedostaly (neprekrocily 5%): Duchodci za zivotni jistoty (DZJ) - 3,09% Demokraticka unie (DEU) - 2,80% Svobodni demokrate - Liberalni strana narodne socialni (SD-LSNS) - - 2,05% Levy blok (LB) - 1,40% Dalsich sest kandidujicich stran ci hnuti ziskalo ve volbach mene nez jedno procento hlasu (napr. Nezavisli 0,5%, Ceskomoravska unie stredu 0,45%). Matej Bartosek Nejpravdepodobnejsi je mensinova vlada dosavadni koalice Po dosavadnich bilateralnich jednanich prezidenta Vaclava Havla s predsedy ODS, ODA, KDU-CSL a CSSD se jako nejpravdepodobnejsi reseni patove povolebni situace jevi mensinova vlada stran dosavadni vladni koalice (ODS, ODA, KDU-CSL), ktera vsak bude muset v parlamentu spolehat na podporu casti opozice, pravdepodobne CSSD. Vaclav Havel po nedelnich jednanich prohlasil podle Lidovych novin, ze vlada dnesni koalice by byla optimalni. "To je ale nemyslitelne bez jasneho dohovoru se stranou, ktera dostala druhy nejvetsi pocet mandatu, i bez trvaleho jednani s ni o zpusobu a podminkach jeji podpory takove koalice." Dohoda koalicnich stran s opozici bude vsak zrejme velmi komplikovana. S komunisty a republikany je oboustranne neprijatelna a socialni demokrate podminuji podporu vlady splnenim nekterych programovych i personalnich pozadavku. Milos Zeman napriklad v pondeli odmitl, aby se premierem znovu stal Vaclav Klaus, v utery vsak tuto moznost nevyloucil. Trva ale na tom, aby v nove vlade uz nebyli Jindrich Vodicka (prace a socialni veci), Jan Ruml (vnitro), Karel Dyba (hospodarstvi) a Igor Nemec (bez portfeje). ODS tyto snahy diktovat slozeni vlady odmita. Socialni demokracie se bude snazit prosadit napriklad zrizeni vyssich uzemnespravnich celku, zmenu zakona o statni socialni podpore (napr. navrat k plosnym pridavkum na deti), oddeleni penzijniho fondu od statniho rozpoctu a zastaveni postupneho zvysovani veku pro odchod do duchodu. Decentralizaci statni spravy a oddeleni duchodovych fondu od statniho rozpoctu podporuji take male koalicni strany - ODA a KDU-CSL. Naopak odmitaji zmenu veku odchodu do duchodu i plosne pridavky na deti. Pro pripad, ze by vlada ODS, KDU-CSL a ODA nenasla v parlamentu dostatecnou podporu, zbyva jeste nekolik moznych variant. Napriklad vlada siroke koalice CSSD s ODS, kterou oba predsedove opakovane odmitaji, ale jez by podle predsedy ODA Jana Kalvody vyustila v "nejstabilnejsi moznou situaci". Posledni cestou, jak vyresit patovou situaci, je vypsani novych voleb. Poslanecka snemovna vsak nemuze byt rozpustena za neexistence Senatu, ktery bude zvolen teprve v listopadu. Navic prakticky vsichni celni politikove, krome predsedy SPR-RSC Miroslava Sladka, tuto moznost v soucasne dobe odmitaji. Po uzaverce: Po prvni spolecne schuzce predsedu ODS, CSSD, KDU-CSL a ODA s prezidentem ve ctvrtek 6. cervna pozadal Vaclav Havel Vaclava Klause, aby zahajil jednani o budouci koalici, a vyzval soucasne koalicni strany, aby jednaly s CSSD (ze Zeman ovladne snemovnu a kabinet zustane Klausovi, napsala jiz stredecni Mlada fronta Dnes). Petr Pabian Morava volila jinak nez Cechy, zeny jinak nez muzi Ve vysledcich voleb se projevily rozdily mezi jednotlivymi kraji a socialnimi skupinami. Zatimco v Praze ziskala ODS 43,85% hlasu a CSSD 18,68%, v obou moravskych krajich stejne jako v kraji severoceskem zvitezila CSSD. Na severu Cech a Moravy jde o regiony nejvice postizene transformaci, oblasti tezkeho prumyslu s hrozbou vysoke nezamestnanosti a socialnich potizi. Nejvyraznejsi byla porazka ODS na severni Morave, kde kandidovali oba predsedove nejsilnejsich stran - Vaclav Klaus (ODS) a Milos Zeman (CSSD). ODS zde ziskala 27,52% a CSSD 34,21% hlasu. V Praze, ktera je se svou temer nulovou nezamestnanosti s transformaci spokojena nejvice z cele republiky a mela proto zcela specificke volebni vysledky, uspela i ODA s 9,6 %, zatimco na severni Morave dostala pouhych 3,92%. Za zminku stoji i 12,65% hlasu pro Sladkovu SPR-RSC v miste jejich tradicni podpory - v severoceskem kraji. Tam je vyssi koncentrace romskeho obyvatelstva a republikani prosazuji radikalni reseni teto otazky. ODS mela vyraznou podporu mezi podnikateli (54% proti 15% CSSD), uredniky (38%, CSSD 26%) a take mezi obcany nad 60 let (41%, CSSD 18%). CSSD volili vice delnici (32% - ODS 24%) a spolu s komunisty ziskala prevahu i v radach armady a policie (dohromady 56% proti 14% ODS). Zeny daly ve volbach vyrazneji prednost ODS pred CSSD (31,6% ODS proti 24,9% CSSD). Spise zeny volily i ostatni strany vladni koalice. Naopak republikani vzbudili vice sympatii u muzske casti populace. Komuniste ziskali u obou pohlavi temer stejnou podporu. Strany, ktere byly uprednostneny ve volbach zenami, vsak paradoxne budou mit v parlamentu mene zastupkyn nez ty, ktere volili muzi. Nejnizsi procento poslankyn (10,3%) ma ODS, kde z celkoveho poctu 68 kresel obsadi zeny pouze sedm. Nejvice zen (11 z 61 kresel) v parlamentu bude mit CSSD, nejvyssi procento SPR-RSC, a to 27,8% (5 z 18 poslancu). Petra Rubesova a Jitka Motejzikova Zahranicni ohlasy na vysledky parlamentnich voleb v CR Celkove hodnoti zahranicni sdelovaci prostredky ceske parlamentni volby jako vitezstvi Milose Zemana a vyjadruji obavy ze ztraty stability zeme. Nemecka DPA konstatuje, ze Klaus zapomnel, ze jeho reformy neprinesly pouze viteze. Doslova pres noc se Klaus zmenil z nezpochybnovaneho kormidelnika ceske reformy v muze bojujiciho o sve politicke preziti, konstatuje agentura Reuter a dale uvadi, ze se vsak jiz premier vzpamatoval z jinych sramu a jiste se tedy nevzda ani tentokrat. Rakousky socialne demokraticky kancler Franz Vranitzky vyjadril velkou radost nad vynikajicim volebnim uspechem svych stranickych kolegu. Polske deniky komentuji vysledky voleb v CR titulky "Pyrrhovo vitezstvi Vaclava Klause" ci "Konec politicke stability v Cechach". Gazeta Wyborcza napsala, ze volebni vysledek v CR zboril mytus, ze ceska spolecnost je spokojena a ze panstvi pravicovych stran je neohrozitelne. Take slovenske reakce se shoduji v nazoru, ze utrpela predevsim dosavadni stabilita ceske politiky. Nejznamejsi slovensky levicovy politik Peter Weiss je potesen uspechem levice, obava se vsak, ze na ceske politicke scene muze nastat i patova situace. Predseda Demokraticke unie Jozef Moravcik prohlasil, ze vysledky ceskych voleb nezavdavaji duvod k radosti. Spanelska agentura EFE uvadi, ze ztratou parlamentni vetsiny dosavadni konzervativni vladni koalice prestane byt CR oazou politicke stability mezi postkomunistickymi zememi. Zadny z politiku vsak nezpochybnil konecny cil CR - zapadni Evropu a NATO, napsal spanelsky list El Pais. Americka media venovala volbam v CR jen minimalni pozornost. Podle zpravodaje Lidovych novin z New Yorku ze dne 4. cervna o nich nebyla ve zpravodajstvi hlavnich televiznich stanic zminka a predni noviny, jako The New York Times a USA Today, zverejnily na nevyraznem miste pouze strucnou informaci, podle niz vysledek odrazi prani ceskych volicu ponekud zmirnit tempo dosavadni Klausovou vladni koalici prosazovanych reforem. Ze zahranicnich ohlasu zverejnenych v ceskem tisku Petra Rubesova *** Bonn nebude branit CR ve vstupu do EU a NATO Podle nemeckeho ministra zahranici Klause Kinkela nebude bonnska vlada podminovat svou podporu pro vstup CR do Evropske unie a Severoatlanticke aliance vyresenim sudetonemecke otazky. O dlouho ocekavane deklaraci o cesko-nemeckych vztazich se bude jednat pri prilezitosti zasedani Severoatlanticke rady pro spolupraci, ktere bylo zahajeno v pondeli 3. cervna v Berline. Planovaneho setkani s Klausem Kinkelem se vsak nezucastni cesky ministr zahranici Josef Zieleniec, ktereho obtizna povolebni situace prinutila planovanou schuzku zrusit. Zieleniece zastoupi jeho namestek Alexandr Vondra. Jitka Motejzikova Misto CTA informuje CTI Po neshodach mezi hlavnimi akcionari, ktere hrozily Ceske tiskove agenture (CTA) financnim krachem, zastavila tato zpravodajska agentura v patek 31. kvetna sve vysilani. CTA existovala od roku 1994. Na jeji misto nastoupila Ceska tiskova spolecnost (CTI), ktera prevzala puvodni servis a vysila ho na stejnych linkach. CTI nema majetkove s CTA zadnou spojitost a podle Lidovych novin se distancuje od jejich milionovych dluhu. Majoritnim vlastnikem CTI je akciova spolecnost Toma z Otrokovic, uvedl predseda predstavenstva CTI Miroslav Sevcik. Ten take prohlasil, ze nova agentura hodla konkurovat na informacnim trhu verejnopravni Ceske tiskove kancelari. Klara Schirova ZE SLOVENSKA Rozkol v koalici? Slovenska narodni strana, dosavadni koalicni partner Hnuti za demokraticke Slovensko (HZDS), zautocila na politiku vlady. SNS, ktera je znama jako velice radikalni a odmitava k ustupkum vuci svym politickym protivnikum, nahle pozadala usty sveho predsedy Jana Sloty o smir s opozici. Podle Lidovych novin hodla Slota dokonce iniciovat mimoradnou schuzi parlamentu a na ni prosadit opozicni kontrolu nad privatizaci a tajnou sluzbou. K SNS se pridal dalsi clen vladni koalice Sdruzeni delniku Slovenska, kdyz jeho zastupce (sef Fondu narodniho majetku) Stefan Gavornik prohlasil, ze se ve fondu deji protizakonne veci. Ve stredu 5. cervna se premier Vladimir Meciar a Jan Slota dohodli na rozsireni kontroly nad slovenskou tajnou sluzbou (SIS) a podle informaci ceskych medii jednali take o privatizaci. Matej Bartosek EKONOMIKA Koruna sla v pondeli dolu, ale jiz v utery se kurz stabilizoval Prekvapive vysledky voleb se projevily v pondeli na devizovem trhu poklesem kurzu ceske koruny o 2,2%. Podobne reagoval i kapitalovy trh, kde hlavni burzovni index ztratil vice nez ctyri procentni body. Podle nekterych odborniku vyjadroval tento stav nejistotu z dalsiho politickeho vyvoje v CR. Podle Ceskoslovenske obchodni banky se vsak jedna jen o nedulezity pohyb a lze pry ocekavat navrat zahranicnich investoru na trh. Hlavni ekonomove Komercni banky a financni spolecnosti Patria Finance se shodli, ze podminkou pro priliv kapitalu ze zahranici bude zejmena rychle ustaveni nove vlady a parlamentu. Pokud nova vlada bude stabilni a rozhodne se sledovat cestu ekonomickych reforem svych predchudcu, nemely by kladnemu vyvoji na trhu zabranit ani vysledky voleb. Jiz v utery odpoledne se s prvnimi signaly, ze by se politicka scena mohla dohodnout na funkcni vlade v cele s premierem Vaclavem Klausem, koruna dostala na hranici revalvacniho pasma. Strana, ktera v budoucnosti bude mit pravdepodobne nemaly vliv na chod ceskeho hospodarstvi - CSSD, je vsak pripravena prosazovat nektera opatreni lisici se od politiky dosavadni koalice (napr. udrzeni statni kontroly ve sferach energetiky, dopravy, komunikaci a ve velkych zdravotnich institucich, mozne zavedeni dovozni prirazky a deficitniho rozpoctu a prijeti zvlastnich pravidel pro priliv zahranicniho kapitalu do podniku. Oba rivalove CSSD a ODS se vsak shoduji v tom, ze CR by se mela orientovat na Zapad a nadale podporovat trzni ekonomiku. Klara Schirova Kurzovni listek Ceske narodni banky (plati od 07.06.1996) zeme mnozstvi kod kurz V.Britanie 1 GBP 42.956 Francie 1 FRF 5.369 Japonsko 100 JPY 25.523 Kanada 1 CAD 20.384 Rakousko 1 ATS 2.587 Slovensko 100 SKK 89.331 SRN 1 DEM 18.204 Svycarsko 1 CHF 22.174 USA 1 USD 27.839 EMS 1 XEU 34.424 MMF 1 XDR 40.150 KULTURA Cesky film Kolja slavi velky uspech Novy film rezisera Jana Sveraka (filmy Obecna skola, Akumulator 1, Jizda) Kolja se hned po svem uvedeni do kin (15. kvetna) stal nejsledovanejsim snimkem v Ceske republice. Dosud ho videlo temer 170 tisic divaku. V prvni desitce nejvice navstevovanych filmu v CR mu mohou konkurovat pouze dila americke vyroby. Reziseruv otec Zdenek Sverak, ktery k filmu napsal scenar, je zaroven predstavitelem hlavni role. Film vypravi o vztahu muze, stareho mladence, a maleho ruskeho chlapce Kolji. Dej se odehrava v Ceskoslovensku 80. let. Pro problemy s rezimem je starnoucimu violoncellistovi umozneno hrat pouze na pohrbech. Za 40 tisic Kcs (v te dobe prumerny rocni plat) se formalne ozeni s Ruskou, ktera kratce po svatbe emigruje. Jedine, co po ni zustane, je jeji petilety syn Kolja. Puvodni nevrazivost muze, ktery je zvykly zit sam, se meni v pomale a krehke vzajemne sblizovani. Kolja doposud vydelal zhruba sest milionu korun. S ceskym filmem, plnym humoru a promyslenych scen, se bude moci seznamit britske, francouzske a americke publikum. Jitka Motejzikova SPORT Velka svatba velkych krasobruslaru V sobotu 1. cervna v prave poledne byli na brnenske radnici oddani lonsti mistri sveta (amatersti i profesionalni) v krasobrusleni - sportovni dvojice Radka Kovarikova a Rene Novotny. Zenich byl podle svych slov nervoznejsi nez pri volne jizde a pri vyslovovani osudneho "ano" zaskobrtl. Pro jeho vyvolenou jsou oproti tomu "zavody vetsi nervak". Nevesta byla oblecena tradicne v bilem a moc ji to sluselo. Manzele budou uzivat spolecne prijmeni Novotny. Kovarikova a Novotny se znaji od roku 1981, spolu trenuji od roku 1988 (v poslednich letech pod vedenim Iriny Rodninovove). Od te doby take krystalizoval jejich vztah. O dvanact let starsi Rene (10. cervna mu bude 33 let) tvrdi, ze pro nej Radka zpocatku simulovala roli mladsi sestry. Postupem casu se vsak jejich vztah menil a vse bylo zavrseno na radnici. Matej Bartosek Kopana: Generalka ceske reprezentace pred ME V poslednim zapase pred fotbalovym Mistrovstvim Evropy v Anglii zvitezili v sobotu 1. cervna v Basileji cesti reprezentanti nad tymem Svycarska 2:1. O vyhru se nejvyssi merou zaslouzil utocnik Pavel Kuka, ktery dal oba goly. Cesti fotbaliste tak odcinili stredecni (29. kvetna) prohru v Salcburku s Rakouskem 1:0. Matej Bartosek POCASI Vsem, kteri se ocitnou v Praze: Jdete ven, zastavte se uprostred kazdodenniho spechu, rozprahnete ruce a nastavte tvar palicimu slunci. Vsechny zbytky omrzlin, ktere vam jeste zbyly po letosni dlouhatanske zime, se rozpusti, tvaricka opali a pihy, doposud se zimomrive choulici, rozkvetou v plne krase. Vase vlasy proplete lehky vetrik. Co vic si prat? Jitka Motejzikova ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: CAROLINA@cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@listserv.cesnet.cz Text objednavky pro ceskou verzi musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni nebo pro anglickou mutaci: SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@listserv.cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG pro anglickou verzi. Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@listserv.cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@listserv.cesnet.cz nebo CAR-ENG@listserv.cesnet.cz!