CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Univerzita Karlova v Praze Fakulta socialnich ved se sidlem Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz ISSN 1212-5032 tel: (+4202) 22112252, fax: (+4202) 22112219 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 538, ctvrtek, 18. brezna 2004 Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE (od 10. do 17. brezna) Z DOMOVA Ceska odpoved na teror v Madridu - soustrast a bezpecnostni opatreni "Projekt cela" na Vaclavskem namesti Skoly uctily pamatku zavrazdeneho ucitele Sedm haviru naslo smrt v dole Lazy na Karvinsku ZE ZAHRANICI Prezidenti Visegradu jednali v Kosicich ZE SLOVENSKA Slovensko ekonomickym tygrem stredni Evropy EKONOMIKA Ceska ekonomika i nadale poroste pomalu, ale jiste KULTURA Dny evropskeho filmu v srdci Evropy V Plzni se predavaly hudebni ceny casopisu Report - Zebrik 2003 Odesel vyznamny cesky filmovy tvurce SPORT Fotbalova liga: Sparta zvitezila nad Slavii Hokejove play off: Zacina semifinale V poslednim zavode Svetoveho poharu byla Neumannova treti Zemrel cesky veslar stoleti POCASI Teplo, teplo, teplicko ----------------------------------------------------------------------- Z DOMOVA Ceska odpoved na teror v Madridu: soustrast a bezpecnostni opatreni ------------------------------------------------------------------- V pondeli 15. brezna v poledne se v evropskych metropolich na tri minuty zastavil cas, lide vyjadrovali uctu obetem ctvrtecnich atentatu na vlaky v Madridu, pri nichz zahynulo 201 osob a 1500 lidi bylo zraneno. Ceska republika se pripojila - rozezvucely se sireny, televize a rozhlas o tri minuty posunuly poledni zpravodajske relace, na okamzik se prerusil i provoz na ruzynskem letisti. Krome ticha na pocest obeti teroristickych utoku CR reagovala take tim, ze zprisnila bezpecnostni opatreni. Zvysi se policejni dozor v metru a na mistech s vetsi koncentraci obyvatel. Mluvci Ceske spravy letist rekla Hospodarskym novinam, ze bezpecnostni kontroly pasazeru a zavazadel, do nichz maji byt zapojeni i specialne vycviceni psi, budou odpovidat urovni kontrol na letistich v Londyne nebo Frankfurtu. Na prazskem letisti se objevil i obrneny transporter. Prisnejsi kontroly jsou samozrejme i na hranicnich prechodech. V souvislosti s prijatymi opatrenimi vyzval ministr vnitra Stanislav Gross obcany ke shovivavosti, spolupraci a vetsi pozornosti k tomu, co se kolem nich deje. Dale rekl, ze nema informace o prime hrozbe utoku u nas, ale celkove nebezpeci v Evrope je velmi vysoke, a proto opatrnost je na miste. Katerina Reinischova "Projekt cela" na Vaclavskem namesti ------------------------------------- Nekolik ctverecnich metru v blizkosti sochy svateho Vaclava se v pondeli 15. brezna promenilo v symbolicke kubanske vezeni. Sedmdesat pet osobnosti ceskeho politickeho i kulturniho zivota si v nem postupne "odsedi" jednu hodinu. Spolecnost Clovek v tisni chce touto netradicni formou protestu pripomenout prvni vyroci rozsahlych represi na Kube, pri kterych bylo uvezneno a k dlouhym trestum odsouzeno 75 predstavitelu demokraticke opozice a novinaru. Prvniho "odsouzeneho", Simona Panka ze spolecnosti Clovek v tisni, do cely zavrel primator Prahy Pavel Bem. V uvodnim projevu pripomenul asi stovce divaku udalosti roku 1989 a zduraznil, ze to neni tak davno, kdy ani cesky narod nemel svobodu. Pisni Rekni dablu ne podporil protest take poslanec Svatopluk Karasek. Od pondelniho poledne do ctvrtecni 15. hodiny se v cele vystridaji napriklad senator Jan Ruml, vytvarnik David Cerny nebo herec Tomas Hanak. Cela akce vyvrcholi ve ctvrtek protestnim shromazdenim pred kubanskym velvyslanectvim. Na otazku, co je smyslem symbolickeho vezeni v srdci Evropy, Simon Panek odpovedel: "Chceme pripomenout rok od uvezneni 75 lidi formou nadsazky na absurditu 21. stoleti, kdy v globalizovanem svete mohou byt lide odsouzeni za sve politicke nazory. Praha ma na Kube silny zvuk, lide tam se dozvedi, ze na ne nekdo mysli." Z Vaclavskeho namesti Jana Erwerthova Skoly uctily pamatku zavrazdeneho ucitele ----------------------------------------- Bohuslav Sibl, ucitel, ktereho 1. brezna behem vyucovani ubodal jeho zak, mel ve stredu 10. brezna pohreb. Se svitavskym kantorem se prisly rozloucit temer ctyri stovky lidi. Mnozi z nich se do smutecni sine nevesli a museli cekat venku. Na den pohrbu vyhlasily skolske odbory smutek. Rada skol vyvesila cernou vlajku a prvni vyucovaci hodinu venovala diskusi o nasili a vztazich mezi studenty a uciteli. Nektere vzdelavaci ustavy se k pietnimu aktu pripojily pouze castecne, a to minutou ticha. Jejich ucitele to zduvodnovali tim, ze se svymi zaky mluvi o techto tematech bezne. O nalehavosti otazky nasili ve skolach svedci krome svitavske vrazdy tez dalsi utok zaku na kantora, ke kteremu doslo v patek 5. brezna na Jesenicku. Dva chlapci z vychovneho ustavu ve Vidnave v opilosti prepadli sveho kantora Aloise Hofmanna primo v jeho byte. Hofmann jejich pestni utok prezil a oba chovanci dostali pouze kazensky trest. Milan Pohl Sedm haviru naslo smrt v dole Lazy na Karvinsku ----------------------------------------------- Nejvetsi dulni nestesti od roku 1990 postihlo ve ctvrtek 11. brezna oblast Ostravsko-karvinskych dolu. Pri otresu v podzemnim dole Lazy zahynulo 7 horniku. Pet obeti pochazi z Polska, dalsimi obetmi jsou Cech a Slovak. Ctyri hornici vyvazli se zranenim. Nestesti se stalo v podvecer v hloubce 680 metru a otres pocitili i obyvatele orlovskeho sidliste, ktere je od sachty vzdaleno asi deset kilometru. "Obrovska rana a najednou tma. Netusil jsem, co se deje," rekl MF DNES Jindrich Vyborny, jeden ze zranenych haviru. Kratce po sedmnacte hodine nasli zachranari prvni ctyri zasypane horniky, telo posledniho vyprostili zachranari az po temer 33 hodinach. Bylo zavaleno smesi horniny a dulniho zarizeni. Zachranne prace navic od pocatku komplikoval unikajici metan. Vsichni zemreli a zraneni hornici byli zamestnanci firmy Cechpol, ktera je jednou z mnoha zamestnaneckych agentur, se kterou Ostravsko-karvinske doly (OKD) uzaviraji dohody o praci. Pokud polsky hornik prestane farat v Polsku a najde si misto jinde, muze ziskat az deset tisic eur. Nasi hornici sice tvrdi, ze jim Polaci berou praci, priznavaji ale, ze to, co zahranicni hornici delaji, by oni odmitli kvuli prilis velkemu riziku. Na sachtach i budovach OKD zavlaly po tragedii cerne prapory. Pietni akt vsak podle mluvci OKD Very Breiove spolecnost nepripravuje. Jak dlouho bude vysetrovani cele zalezitosti trvat, nelze podle vyjadreni Breiove pro LN nyni odhadnout. Tezba v dole vsak jiz pokracuje, nepristupne je pouze misto nestesti. O pricinach tragedie se pro LN vyjadril predseda odboraru OKD Miroslav Syrovy: "Lazy jsou rizikova oblast. Uz v minulosti tam kvuli otresum zahynuli tri hornici. K zadnemu poruseni predpisu nebo necemu podobnemu urcite nedoslo." Po obetech ctvrtecniho otresu zustalo celkem 12 deti. Odskodneni bude hradit firma Cechpol a pojistovna. Behem lonskeho roku zemrelo v karvinskych dolech podle CTK 11 lidi. Letosni statistika udava uz 10 obeti. Eva Kvasnickova ZE ZAHRANICI Prezidenti Visegradu jednali v Kosicich --------------------------------------- Spoluprace Ceske republiky, Polska, Madarska a Slovenska, takzvane visegradske ctyrky, by mela pokracovat i po vstupu do Evropske unie. Shodli se na tom v patek 12. brezna prezidenti techto statu Vaclav Klaus, Alexandr Kwasniewski, Ferenc Madl a Rudolf Schuster. Spoluprace se soustredi zejmena na vzajemnou vymenu informaci, na konzultace a koordinaci postupu v otazkach spolecnych strategickych zajmu. "Visegrad je dobrym mistem pro pravidelne konzultace a dohadovani spolecnych postupu," uvedl dle internetoveho serveru Novinky na zaverecne tiskove konferenci slovensky prezident Schuster. Vaclav Klaus tradicne zduraznil, ze pred neformalnimi diskusemi statniku uprednostnuje vsestrannou ekonomickou spolupraci, zamerenou na konkretni spolecne projekty. Pritomne hlavy statu kritizovaly stavajici cleny EU, kteri ze strachu pred prilivem levne pracovni sily z vychodu omezuji pristup novych clenu na sve pracovni trhy. Podle prezidentu se nejpozdeji do dvou let ukaze, ze jejich obavy byly zbytecne. V otazce budouciho fungovani EU podporili prezidenti Ceska a Slovenska postoj Polska, preferujici pred evropskou ustavou naplneni smlouvy z Nice. Vaclav Klaus zduraznil, ze polska predstava o budouci podobe EU je vyhodna i pro ostatni zeme Visegradu. Stranou nezustalo ani jednani o romske problematice. "Neslo o reseni problemu Romu na Slovensku, ale o nas spolecny postoj k faktu, ze po rozsireni EU se v ni ocitne romska komunita ve znacne sile. Jeji problemy ovsem nebude mozne resit jen v ramci jednotlivych zemi, ale zainteresovana bude muset byt cela unie," prohlasil podle internetoveho serveru Lidovky slovensky prezident. Cesky prezident Klaus ovsem dodal, ze soucasne problemy s Romy (blize viz Carolina 535 a 536) si musi Slovensko vyresit samo. Pristi summit prezidentu Visegradu se ma konat za rok v Polsku. V roce 2006 pak zrejme bude hostitelskym statem Cesko. Petr Vasek ZE SLOVENSKA Slovensko ekonomickym tygrem stredni Evropy ------------------------------------------- Podle zverejnenych statistik cinil hospodarsky rust Slovenska v minulem roce 4,2%. Slovensko tak dynamikou vyvoje predbehlo nejen Ceskou republiku, ale i ostatni staty Evropy. Nejvetsi podil na vysi rustu mel hlavne prichod od zahranicnich investoru, kteri se prestali Slovensku vyhybat, a nekteri mu dokonce davaji prednost pred sousednimi zememi. Navzdory hospodarskemu rustu hodnoti Slovaci ekonomiku zeme spise kriticky. Nejvetsi rozdily jsou ve vnimani vyvoje mezd a nezamestnanosti. Napriklad inflaci odhaduji vice jak dvojnasobnou. Nezamestnanost je podle nich stale nad dvacetiprocentni hranici, skutecna se pohybuje kolem sedmnacti procent. V letosnim roce se rust slovenske ekonomiky opet odhaduje na vice jak ctyri procenta. Klara Jezkova EKONOMIKA Ceska ekonomika i nadale poroste pomalu, ale jiste -------------------------------------------------- Podle analyzy hospodarskeho vyvoje v roce 2003, kterou zverejnil Cesky statisticky urad 15. brezna, rostla ceska ekonomika o jednu desetinu procenta rychleji, nez se cekalo. Hruby domaci produkt se v CR zvysil o 2,9 procenta oproti predpokladanym 2,8 procenta. Domaci ekonomika tak posilila ve srovnani s predlonskymi o 2,2 procenta. Letos ekonomove ocekavaji vice nez triprocentni narust. Hlavnim tahounem se v lonskem roce staly investice firem, ktere zesilily koncem roku, a spotreba domacnosti. Firmy vkladaly penize zejmena do budov a staveb (mezirocni narust o 5,8 procenta) a investovaly take do porizovani stroju a zarizeni. Kupni sila domacnosti posilila umerne k narustu realnych mezd o 5,5 procenta, objevil se zvyseny zajem o nakupy na uver. Nejvice penez lide utratili zejmena za mobilni technologie a dopravu, rozdil mezi celkovou castkou oproti roku 2002 cini 66,5 miliardy korun. Bilance zahranicniho obchodu vsak ve srovnani s rokem 2002 zaznamenala o 3,5 miliardy vyssi schodek. Triprocentni narust, se kterym ekonomove pocitaji pro letosni rok, bude zpusobeny investicemi firem, spotreba domacnosti ale pribrzdi. Duvodem je zvysovani dani a pomalejsi rust mzdove hladiny. Ceske republice se podarilo snizit naskok hospodarske urovne zemi Evropske unie, ktera ve 12 zemich eurozony vzrostla jen o 0,4 procenta. Soucasnym tempem vsak bude CR dohanet evropsky prumer jeste dvacet let. Nejvice mezirocne posililo Recko, jehoz ekonomika sla kupredu petiprocentnim tempem, z kandidatskych zemi nejvyznamneji posililo hospodarstvi Slovenska a Polska, jez vykazalo narust okolo hranice ctyr procent. Zuzana Valkova KULTURA Dny evropskeho filmu v srdci Evropy ----------------------------------- Vsichni ti, kdoz vedi, ze zajimave filmy se netoci pouze v Americe, maji moznost se o tom uz po jedenacte presvedcit na vlastni oci. V Praze totiz zacal minuly ctvrtek "festival filmu ze soucasnych a budoucich clenskych zemi Evropske unie". Slavnostniho zahajeni 11. brezna v kine Lucerna se zucastnili predstavitele ministerstva kultury, francouzskeho velvyslanectvi a take francouzsky reziser Christophe Loizillon, jehoz snimek Ma kamera a ja byl pri teto prilezitosti uveden v predpremiere. Neslo o zcela tradicni zahajeni. Tragicke udalosti, ktere se ten den rano odehraly na zeleznicnich tratich kolem Madridu, dolehly az sem. Z podia zaznely hlasy soucitu a solidarity se Spanelskem. Cely sal uctil minutou ticha obeti nestesti a vzapeti uvedeny humorne ladeny film Ma kamera a ja pripomenul, ze je treba svuj zivot zit, pokud to jenom jde. V prazske Lucerne a Aeru se "predstavi" celkem 43 celovecernich a 16 kratkych filmu z 29 zemi. Magicke cislo tohoto festivalu - 29 - uvadi take pocet snimku, ktere se muzou pochlubit narodnimi a mezinarodnimi cenami. Prehlidka v Praze potrva do nedele 21. brezna. Do Brna se presune 22. brezna, a jeji ozveny "zazni" v Olomouci i Plzni. Poradatele festivalu pamatovali i na odbornou verejnost, pro kterou byla urcena pondelni Beseda u kulateho stolu, tentokrate na tema Povolani: filmovy kritik. Anna Gaurova V Plzni se predavaly hudebni ceny casopisu Report - Zebrik 2003 --------------------------------------------------------------- Plzenska mestska hala na Slovanech byla v noci z patku 12. na sobotu 13. brezna mistem, kde se udelovaly jiz podvanacte hudebni ceny Zebrik 2003. O vitezich kazdy rok rozhoduje anketa ctenaru hudebniho mesicniku Report. Ceny ve tvaru tanciciho pismene R predali redaktori casopisu behem maratonu zive hudby, pri kterem vystoupili napriklad Support Lesbiens, 100'C, punkrockova kapela Wohnout, Tata Bojs nebo Jan P. Muchow. Prave Muchow ziskal oceneni Osobnost roku. Spokojeny mohl byt i Dan Barta, ktery si odnesl prvni cenu hned ve dvou kategoriich - Zpevak a Album (Entropicture). Zpevackou roku se stala Lenka Dusilova, skupinou pak Kabat. Nejlepsi skladbou byl podle ctenaru Reportu v lonskem roce hit skupiny Chinaski 1970. Tancici R ziskal videoklip Intercooler od kapely Monkey Bussines. Jiz zminena kapela 100'C si odnesla cenu za Prekvapeni roku. Naopak Pruserem roku ctenari zvolili moderatorku a zpevacku Rebeku. V posledni hudebni kategorii, DJ roku, se stala vitezkou Ladida. Oceneni Nejlepsi film si odneslo Pupendo rezisera Jana Hrebejka. Noc plnou hudby si uzivali divaci i hudebnici. Ve svych vyjadrenich pro Cesky rozhlas Plzen a MF DNES se shodli, ze Zebrik je skutecnou anketou o hudbe. Hlasuji v ni lide, ktere muzika bavi, a nikoli porota. Prednosti je i zive vystoupeni hudebniku. Zaznam prenosu ze slavnostniho vecera prineslo specialni vydani poradu Noc s Andelem na CT2. Vysledky hudebnich cen Zebrik byvaji predzvesti vyrocnich cen Akademie popularni hudby Andel. Ty budou vyhlaseny jiz tuto sobotu. Sosky budou ocenenym predavat sportovci Roman Sebrle a Katerina Neumannova, herci Ivana Chylkova a Ondrej Vetchy nebo reziser Ondrej Trojan. Tomas Prochazka Odesel vyznamny cesky filmovy tvurce ------------------------------------- V patek 12. brezna zemrel po dlouhe nemoci reziser Karel Kachyna. Prvniho kvetnoveho dne by oslavil osmdesate narozeniny. Kachyna se venoval filmu pres padesat let, jeho posledni dilo pochazi z roku 2003. Nejvice je cenena jeho tvorba z let sedesatych, kdy vznikly napriklad filmy Kocar do Vidne, At zije republika! nebo Smesny pan. Znamy snimek Ucho se v kinech poprve promital roku 1990, prestoze vznikl jiz dvacet let pred tim. Podobny osud stihl vetsinu jeho filmu z teto doby, musely do trezoru. Divacky nejuspesnejsi byla pravdepodobne dila z osmdesatych let. Kachyna tehdy inklinoval k laskavemu humoru ve spojeni s pribehy obycejnych lidi. Filmy Lasky mezi kapkami deste, Pozor, vizita!, Sestricky ci Smrt krasnych srncu to dokazuji. V posledni dekade minuleho stoleti se soustredil na dojemne a silne pribehy. Vznikl tak jeden z nejlepsich snimku devadesatych let, Krava. Velka ohlas mel i titul Fany, ve kterem hlavni postavu, mentalne postizenou zenu, ztvarnila Jirina Bohdalova. V roce 1995 ziskal Kachyna oceneni Cesky lev za dlouholety prinos ceske kinematografii. Posledni film, Hanele, natocil roku 1999. Pote se venoval televizni tvorbe, pedagogicke cinnosti a zaroven stal v cele prezidia Ceske filmove a televizni akademie. Hana Biriczova SPORT Fotbalova liga: Sparta zvitezila nad Slavii ------------------------------------------- Nejvyznamnejsi udalosti 21. kola bylo v poradi 259. derby Slavia - Sparta. Na strahovskem stadionu se 14. brezna oba celky utkaly v primem souboji o druhe misto, ktere po porazce 0:2 prepustila domaci Slavia svym rivalum z Letne. A to i presto, ze hoste hrali vice nez polovinu utkani v deseti. Zadny ze souperu nenastupoval v idealni sestave. Slavii chybelo trio zranenych utocniku, Sparte brankarska opora Jaromir Blazek. Toho nahradil Petr Kouba, ktery nastoupil k ligovemu utkani temer po dvou letech, ve slavistickem utoku se vedle Pavla Kuky predstavil mladik David Kalivoda. Zapas zacal ve sviznem tempu a uz 12. minuta znamenala prvni zmenu skore. Z trestneho kopu prekonal Radka Cerneho byvaly slavista Vladimir Labant. To Spartu primelo k tomu, aby se soustredila na pozorne braneni, s nimz si Slavia nevedela rady. Naopak Sparte se darilo vyrazet k nebezpecnym protiutokum. Dulezity moment utkani prisel tesne pred prestavkou, kdy brankar hosti Kouba zastavil Kalivodovu strelu rukou mimo pokutove uzemi a byl vyloucen. Do branky se tak musel postavit ligovy debutant David Bicik. Ten mel ve druhem polocase prekvapive malo prace, nebot oslabena Sparta se jeste vice opevnila na sve polovine a nepoustela sesivane do vaznejsich prilezitosti. A kdyz tu nejvetsi v podobe Kalivodovy prizemni rany Bicik zlikvidoval, uderilo na druhe strane. Na Labantuv centr si naskocil nekryty Radoslav Kovac a presnou hlavickou rozjasal spartanske priznivce za brankou. Paralyzovani slaviste do konce utkani vyprodukovali uz jen Mullerovu dalekonosnou delovku, ktera vsak tesne minula cil, a jelikoz se do otevrene domaci obrany neprosadila ani Sparta, nedoznal vysledek 0:2 jiz zadne zmeny. " Divaci sice po vylouceni Kouby jasali, ale ja bych byl radsi, kdyby Kalivoda vyrovnal. Hra proti deseti je hrozne tezka a to, ze jsme ji nevyuzili, neni ostuda," pripomnel domaci lodivod Josef Csaplar podzimni derby na Letne, v nemz Slavia rovnez nezuzitkovala dlouhou pocetni vyhodu. " Hrali jsme velmi dobre a vitezstvi jsme si zaslouzili. Musim svoje muzstvo pochvalit," rozplyval se po zapase trener hostu Jiri Kotrba, jenz se vyhrou v derby prozatim udrzel ve sve funkci. Ta je vsak stale nejista. " Sparta i Slavia chteji hrat o prvni misto. Z tohoto pohledu nejsme spokojeni," nastinil Kotrba dalsi vyvoj ligove souteze. Ze Strahova Jan Kaliba 21.kolo: Slavia-Sparta 0:2, Plzen-Ostrava 1:2, V.Zizkov-Zlin 3:0, Blsany-Brno 2:1, Liberec-Jablonec 0:0, Opava-Olomouc 1:2, Synot-Teplice 2:0, C.Budejovice-Pribram 0:0 Tabulka: 1.Ostrava 46, 2.Sparta 38, 3.Slavia 37, 4.Olomouc 36, 5.Synot 32, 6.Liberec 31, 7.C.Budejovice 30, 8.Zlin 30, 9.Teplice 25, 10.Brno 25, 11.Pribram 24, 12.Jablonec 23, 13.Opava 21, 14.V.Zizkov 20, 15.Blsany 18, 16.Plzen 15 Hokejove play off: Zacina semifinale ------------------------------------ Duel Pardubic, ktere vyhraly zakladni cast s naskokem 15 bodu pred druhym Zlinem, a Plzne, ktera si ucast v bojich o titul zajistila az v poslednim kole, skoncil prekvapivym vyrazenim favorita. V sestem zapase Plzen srovnala serii vysledkem 3:1 a o postupujicim rozhodl az posledni zapas, v nemz Pardubicim nepomohla ani vyhoda domaciho prostredi a podlehly 1:5. Take Trinec dokazal vysledkem 1:0 protahnout boje o postup na sedm zapasu. Nakonec se ale stesti priklonilo na stranu Zlina, ktery vyhral 2:0 a postoupil do semifinale. Jedina serie, ktera nedosla az do sedmeho zapasu, byla mezi Spartou a Vitkovicemi. Hraci Sparty nezavahali a vedeni 3:2 na zapasy promenili v postup vysledkem 1:4. Nejnapinavejsi rozuzleni mela serie Znojma s prazskou Slavii. Seste utkani ziskala Slavia 5:0 a posledni zapas ve Znojme rozhodly az samostatne najezdy. Pri nich byla uspesnejsi Slavia, zvitezila 3:2 a v semifinale narazi na sveho mestskeho rivala - Spartu. Slozeni semifinalovych dvojic: Zlin - Plzen, Sparta - Slavia. Tereza D. Jandova V poslednim zavode Svetoveho poharu byla Neumannova treti --------------------------------------------------------- Zavodem v italskem Pragelatu skoncil o vikendu SP v behu na lyzich. Katerina Neumannova obsadila v behu na 15 kilometru volnou technikou treti misto za Italkou Valbusaovou a Ruskou Cepalovovou. Do Svetoveho poharu nastoupila az 20. prosince v Ramsau a hned ve svem prvnim zavode po porodu zvitezila. Na prvnim miste dobehla jeste trikrat, dvakrat byla treti. Celkove se skoncila na 9. miste. Ceska jednicka Lukas Bauer dokoncil 30 kilometru volne na 28. miste. Nejlepsi Cech v zavode Petr Michl se umistil jeste o pricku vys. Bauerovi na celkovem 11. miste se tak nesplnilo prani vstoupit do elitni desitky. Martinu Koukalovi, lonskemu mistru sveta v behu na 50 kilometru, se s celkovym 48. mistem letosni SP prilis nevydaril. Po uvodnim 2. miste v Dusseldorfu si na konci prosince v Cine zlomil ruku a mesic a pul nemohl zavodit. Poslednim uspechem byl v Trondheimu postup z kvalifikace ve sprintu. Celkovymi vitezi letosniho rocniku se stali Italka Gabriella Paruzziova a Nemec Rene Sommerfeldt. Jana Erwerthova Zemrel cesky veslar stoleti --------------------------- Ve veku nedozitych sedmasedesati let zemrel v nedeli, podle vseho ve spanku na mozkovou mrtvici, Vaclav Kozak, olympijsky vitez na dvojskifu z roku 1960 a mistr Evropy na skifu z roku 1963. V roce 1963 byl zvolen nejlepsim sportovcem Ceskoslovenska. Na olympiadach v roce 1976 a 1980 ziskaly reprezentacni lode pod jeho vedenim bronzove medaile. Pocatkem 90. let jeho trenerska kariera skoncila. Po zklamani z jejiho konce na nejaky cas dokonce poznal, jake to je byt bezdomovcem. Z tezke zivotni situace mu pomohla Ceska nadace sportovni reprezentace, ktera mu zaridila bydleni v Ustavu socialni pece v Terezine, kde koncem padesatych let slavil uspechy v mistni Dukle. Jeho pohreb, ktery zastiti Cesky olympijsky vybor, se chysta na utery 23. brezna do Litomeric. Klara Jezkova POCASI Teplo, teplo, teplicko ---------------------- Milovnici slunicka se konecne dockali, rtut teplomeru jiz dosahla na neuveritelnych 15 stupnu Celsia a neohrozene stoupa vys. Nic naplat, prvni jarni den se blizi a priroda to dava znat. V nasledujicich dnech budeme proto pozorovat shazovani svrchnich vrstev odevu a vzrustajici pocet turistu (hlavne italskych) v hlavnim meste. Ovsem pozor na jarni unavu! Postihuje nas kazdorocne v polovine brezna, duvodem je dlouhodoba absence prirozeneho svetla a slunce. Sahnete po vitaminu C, ktery pomuze vsem oslabenym postavit se na nohy, a bezte si treba zasportovat. Hana Biriczova ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@cesnet.cz Text objednavky musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@cesnet.cz!