CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Univerzita Karlova v Praze Fakulta socialnich ved se sidlem Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz ISSN 1212-5032 tel: (+4202) 22112252, fax: (+4202) 22112219 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 729, ctvrtek 19. listopadu 2009 ZPRAVODAJSKY SOUHRN UDALOSTI (od 11. do 18. listopadu) Z DOMOVA Narodni trida si zopakovala 17. listopad, bez obusku "Svoboda neni na veky," rekl prezident Klaus. Mluvil take o roku 1939 Svoboda neni zadarmo a je potreba ji chranit, znelo v Senatu Adam Michnik prevzal oceneni Univerzity Karlovy Festival Albertov 1989 nabidl nepublikovane dokumenty Jiri Grygar odmitl cenu Ceska hlava Czech Internet Forum 2009: Krize a plany na pristi rok ZE ZAHRANICI/ BOHEMIKA / SLOVENIKA Oslavy 17. listopadu na Slovensku mely vaznejsi tvar a nizsi ucast Ze zahranici strucne KULTURA Vyhrabavacky poodhaluji zakulisi roku 1989 Vystava Narodniho muzea chce pripomenout udalosti z let 1948 - 1989 SPORT Bilkovi se debut nevydaril, fotbalova reprezentace v˙Emiratech vyhorela Hokejove Kladno dal tape, slaviste posedme za sebou vyhrali venku Ceska lyzarska strediska nabizeji lepsi sluzby nez Alpy, tvrdi Belunek POCASI ------------------------------------------------------------------------ Z DOMOVA Narodni trida si zopakovala 17. listopad, bez obusku Nekolik tisic lidi se zucastnilo pochodu, ktery odstartoval na prazskem Albertove a po vystupu na Vysehrad se stocil do centra. Zatimco pred dvaceti lety se 17. listopadu demonstranti na Narodni tride dockali hrubeho zasahu bezpecnostnich sil, nyni policie zajistovala bezpecny prubeh. Volna rekonstrukce tehdejsich udalosti byla jednou z mnoha akci, ktere pripomnely vyroci dvaceti let demokracie. Kratce po treti hodine se Albertov zaplnil lidmi. Zastupci studentske iniciativy Inventura demokracie Jakub Bachtik a Silvie Mitlenerova zopakovali stezejni body sveho prohlaseni - vzdelani, reflexe komunisticke minulosti, role CR ve svete a krehkost demokracie. Predstavitel poradatelske organizace Opona Martin Kotas prohlasil: "Komunismus je svinstvo a je dobre, ze padnul." Zaroven se zminil o tezke pozici obcana pri prosazovani zmen a demonstrativne podepsal prihlasku do politicke strany, coz oznacil za jedine reseni. Nad hlavami vlalo pouze par ceskych vlajek a transparenty domaci vyroby provolavaly hned nekolik ruznych nazoru - od zakazu komunistu az po stesk nad politickou kulturou. Vetsina lidi se vsak schovavala pod destniky, kdyz zacatek happeningu narusil drobny dest. Nasledoval pokojny pochod pres Vysehrad a po nabrezi az na Narodni tridu. O pul seste doslo k symbolickemu padu zelezne opony, kdyz se ze zaznamu ozvaly tehdejsi vystrahy Verejne bezpecnosti a behem nesouhlasneho piskotu a cinkani klicu vzplal v mistech brutalniho zasahu ohnostroj. Do emotivne naladene situace zaznela ceskoslovenska hymna v podani Dana Barty. Program pak pokracoval o kus dal na velkem podiu koncertem 20 let bez opony, kde pritomne uvital Vaclav Havel. Pruvod z Albertova doprovazel antikonfliktni tym, doprava byla na mnoha mistech pozastavena nebo odklonena. Dva incidenty zpusobily skupiny neonacistu a clenu Delnicke strany. Nejprve predseda Delnicke strany Tomas Vandas vedl v popolednich hodinach vlastni demonstraci u Narodniho divadla, kterou ale magistrat rozpustil. Pozdeji se skupina extremni pravice pokusila narusit vzpominkovy pruvod v okoli Vytone. Rychly zasah policie ale stretu zabranil. Z Albertova a Narodni tridy Adam Fiala ------------------------------------------------------------------------ "Svoboda neni na veky," rekl prezident Klaus. Mluvil take o roku 1939 Prezident Vaclav Klaus ve svych projevech k 17. listopadu mluvil o svobode, o boji proti rezimu a pripomnel take opomijene udalosti roku 1939. U Hlavkovy koleje se u prilezitosti 70. vyroci studentskych manifestaci na pohrbu Jana Opletala nejvice mluvilo o udalostech podzimu roku 1939, na jehoz vyznam se casto v souvislosti s listopadovym denim 1989 zapomina. Recnici vyzdvihovali odhodlani studentu, jejich statecnost a vzpomneli na krutost potlaceni demonstraci v roce 1939. Klaus komentoval, ze prave u Hlavkovy koleje, kde se vzpomina tradicne kazdy rok, se schazi cim dal mene lidi. Ve svem projevu pak vzpomnel na obeti roku 1939, nejistotu a nesvobodu a varoval pred nebezpecim vzniku novych, "spasnych" ideji. "Nemyslim, ze se k nam vrati hitlerovsky nacismus, ... ale bylo by chybou si myslet, ze mame naveky vyhrano," prohlasil prezident. Tuto myslenku s nim sdilel i primator mesta Prahy Pavel Bem. Ve svem projevu vypichl rok 1939 i leta dalsi jako mezniky pro soucasnost. "Na nas je, abychom se poucili z chyb a poznali hranice sve neomylnosti." Vaclav Klaus na svuj dopoledni projev castecne navazal odpoledne na namesti Republiky, kdyz prohlasil, ze svoboda neni naveky. "Ted uz je na kazdem z nas, aby s tou svou svobodou umel nalozit." Navzdory temer neformalni nalade odpovidajici oslave prezident zminil, ze je smutny z toho, ze ne vsichni se raduji a znovu varoval, tentokrat pred postupne ukradanou svobodou. Lide si podle nej vsimnou, kdyz jim nekdo svobodu vezme naraz a citelne, a pak se brani. Postupneho omezovani si ale vsimne jen mala cast obyvatel. V obou svych projevech pak upozornil na upadajici zajem verejnosti o udalosti, ktere pro cesky narod byly a jsou tak vyznamne. Podle rijnoveho pruzkumu agentury STEM povazuji dve tretiny lidi sametovou revoluci z listopadu 1989 za jednu z nejvyznamnejsich udalosti soudobych ceskych dejin, vyvoj po ni ale radi k nejlepsim obdobim ceskych dejin jen 43 procent respondentu. Den predtim prezident diskutoval se studenty na Pravnicke fakulte Univerzity Karlovy. Hlavnim tematem byla sametova revoluce, ale zminil i dalsi, jako treba vyvoj prava a trhu v 90. letech a hrozbu enviromentalismu. Prikladem podle neho muze byt hnuti Greenpeace, ktere Klaus dlouhodobe kritizuje. Take ale podotkl, ze at uz si o nich muzeme myslet cokoli, rozhodne by se podobne skupiny nemely rusit. "Hlavni vysledkem snazeni behem tech 20 let je smazani vsech moznych barier," dodal. Od Hlavkovy koleje a z namesti Republiky Eliska Zvolankova, z Pravnicke fakulty UK Pavlina Nouzova ------------------------------------------------------------------------ Svoboda neni zadarmo a je potreba ji chranit, znelo v Senatu Tato slova se prolinala mezinarodni konferenci Cesta z okovu, kterou poradal Senat v den, kdy ubehlo presne 20 let od dramatickych udalosti v Praze. Slo o setkani predsedu a mistopredsedu parlamentu 11 postkomunistickych zemi ze stredni a vychodni Evropy a Svedska. Za recnickym pultem se krome zahranicnich hostu vystridala i rada vyznamnych domacich osobnosti. Krome byvaleho prezidenta Vaclava Havla, premiera Jana Fischera, predsedu obou komor parlamentu Premysla Sobotky a Miloslava Vlcka a exministra zahranici Karla Schwarzenberga, prijaly pozvani i osoby uzce spjate se 17. listopadem 1989. Patrili k nim jeden z mluvcich Charty 77 a byvaly vicepremier pro evropske zalezitosti Alexandr Vondra, herec Michal Pavlata, spolupredseda listopadoveho Ustredniho studentskeho stavkoveho vyboru Simon Panek a historik Prokop Tomek. Videozdravici pronesl predseda Evropskeho parlamentu Jerzy Buzek. Konference se nesla v duchu pripominani uplynulych 20 let a stavu nasi demokracie. Recnici apelovali na verejnost, ze o demokraticke statni zrizeni je treba se starat a udrzovat ho v dobre kondici. "Kdyz politici i verejnost neudrzi nastoleny smer, hrozi cesta zpatky," varoval premier Fischer. "Jestlize ovoce naseho stromu svobody a demokracie nekdy lidem chutna ponekud trpce, asi neco v neporadku je. Rust nasili, sobectvi, xenofobie, rasismu a na druhe strane opetne uzavirani se do sebe, odklon od zajmu o veci verejne, maji svuj puvod v dysfunkcich demokracie," citovala CTK Fischera. Politici a aktiviste take casto vzpominali, jak sami prozivali Listopad a dobu tesne po nem. "Nemel jsem strach, ale vahal jsem. Tyden pred tim jsem opustil pankrackou veznici," priznal Alexandr Vondra. Vaclav Havel zase svuj projev zakoncil vyctem vice nez 150 osobnosti, ktere za socialismu usilovaly o svobodu a v soucasnosti jiz neziji. Slo predevsim o herce, spisovatele a jine osobnosti verejneho zivota. Nakonec se ucastnici konference presunuli autobusy na Narodni tridu, kde vedouci delegaci polozili kvetiny k pametni desce. Ze Senatu Ondrej Safranek ------------------------------------------------------------------------ Adam Michnik prevzal oceneni Univerzity Karlovy V patek 13. listopadu obdrzel polsky publicista, historik, ale take disident Adam Michnik v prazskem Karolinu cestny doktorat Univerzity Karlovy. Na ceremonial zasedl do publika i exprezident Vaclav Havel. Univerzita Karlova si kazdorocne pripomina 17. listopad nejen jako vyroci padu komunismu, ale take jako den, kdy fasiste v roce 1939 uzavreli ceske vysoke skoly. "Universitas znamena spolecenstvi. Jsem hrdy, ze jsem se dnes stal clenem tohoto spolecenstvi," pronesl v uvodu sve reci Adam Michnik. "Patrim ke generaci, ktera si ve jmenu svobody, dustojnosti a pravdy zvolila cestu protestu proti utlaku a lzi," dodal pote. Zhruba patnactiminutovy projev se z velke casti venoval Vaclavu Havlovi, s nimz ma polsky novinar mnoho spolecneho. Behem ceremonialu vyjadril obdiv k ceske kulture, moudrosti a sebeironii, coz podle Michnika schazi jak jeho krajanum, tak jemu samotnemu. Adam Michnik se narodil v roce 1946 ve Varsave, kde pozdeji studoval historii. Z politickych duvodu a za ucast na demonstracich byl v roce 1968 odsouzen k nepodminenemu triletem trestu za mrizemi. Pusobil v nezavislem polskem deniku Gazeta Wyborcza, kde pozdeji zaujal misto sefredaktora a do nejz prispiva dodnes. Znamy je take jako poslanec zvoleny v prvnich svobodnych volbach, vynikl v hnuti Solidarita. Od 90. let se vsak venuje pouze zurnalistice. Behem sveho zivota stravil celkem sest let ve vezeni. Z Karolina Kristina Bila ------------------------------------------------------------------------ Festival Albertov 1989 nabidl nepublikovane dokumenty Velka geologicka poslucharna Prirodovedecke fakulty Univerzity Karlovy byla v pondeli dejistem prehlidky dokumentarnich snimku vztahujicich se k udalostem listopadu 1989. Festival s nazvem Albertov 1989 predstavil v predvecer 20. vyroci sametove revoluce nejen dobove filmove tydeniky z produkce Kratkeho filmu nebo Originalniho videozurnalu, ale i dosud nezverejnene dokumenty z Archivu bezpecnostnich sluzeb. Divacky atraktivni byl zejmena premierovy pohled na demonstrace na Narodni tride a na Vysehrade "z druhe strany" - prostrednictvim kamery StB. Tento dokument byl vysilan v puvodni neupravene verzi, a publikum tak nebylo ochuzeno ani o sverazne komentare prislusniku tajne policie. Velky ohlas vzbudil i ctyricetiminutovy sestrih udalosti od 17. listopadu do generalni stavky o deset dni pozdeji, ktery nabidl mimo jine i nahlednuti do zakulisi rodiciho se Obcanskeho fora. Vedle snimku mapujicich situaci v Praze organizatori zaradili do programu i film zamereny na deni v mensich mestech a na venkove, kde byla informovanost o prubehu revoluce mnohdy miziva. Prestavky mezi projekcemi byly venovany vzpominkovemu vypraveni ucastniku demonstraci a jejich diskusi s divaky. Vice nez osmihodinovy program festivalu pak uzavrel tesne pred pulnoci kratky film zachycujici odhaleni pametni desky pred Prirodovedeckou fakultou na Albertove, odkud 17. listopadu 1989 vyrazil studentsky pruvod. Z Albertova David Cermak ------------------------------------------------------------------------ Jiri Grygar odmitl cenu Ceska hlava Astrofyzik Jiri Grygar odmitl prevzit oceneni za popularizaci vedy, ktere mu v ramci projektu Ceska hlava chtela udelit vladni Rada pro vyzkum a vyvoj. Nesouhlasi totiz se zmenami ve financovani vedy, ktere rada nedavno prosadila. Podle nej vedu spise poskozuji. Uz osme predavani cen Ceska hlava se uskutecnilo 16. listopadu na galaveceru na Vysoke skole ekonomicke v Praze. Krome Jiriho Grygara bylo oceneno dalsich sedm laureatu, napriklad imunolog Jan Klein nebo firma C. C. Novasoft, ktera vyvinula system na prevod mluvene reci do psaneho textu. Narodni cenu vlady za celozivotni prinos obdrzel onkolog Josef Koutecky. "Ta cena nese jmeno Rady vlady pro vyzkum, vyvoj a inovace, ktera od cervence letosniho roku soustavne poskozuje zajmy a dobre jmeno Akademie ved Ceske republiky, ve ktere pracuji. To je cena, kterou proste nemohu prijmout," uvedl Grygar v prohlaseni, ktere zaslal agenture CTK. Podle novych pravidel by se mel postupne snizovat rozpocet akademie a veda by mela byt financovana podle uplatnitelnosti v praxi a trznich principu. Grygar tuto koncepci dlouhodobe kritizuje a obava se, ze by "mohla ohrozit samotnou existenci Akademie ved." S cenou odmitl Grygar i pulmilionovou financni odmenu. Premier Jiri Fischer, jehoz vlada Grygara na oceneni navrhla, rekl, ze Grygarovo rozhodnuti respektuje, i kdyz ho osobne mrzi. "Mrzi mne to a myslim, ze najdeme dost casu, abychom si o perspektivach financovani vedy mohli pohovorit," uvedl na tiskove konferenci. Dodal, ze veda a vyzkum patri k prioritam jeho vlady. Litost nad Grygarovym rozhodnutim vyjadrila i ministryne skolstvi Miroslava Kopicova. Podle ni k takovemu protestu neni duvod, protoze to byla prave Fischerova vlada, ktera mimoradne navysila prostredky pro akademii. "Je mi to lito i z toho duvodu, ze prave tato vlada pote, co se ukazalo, ze vysledky Akademie ved vedou k redukci prostredku, nesystemove navysila prostredky pro Akademii ved pro pristi rok a navic se zavazala, ze ani v letech 2011 - 2012 nebudou prostredky pro vedu dramaticky klesat, alespon do chvile, nez se podari system stabilizovat," uvedla Kopicova pro CRo Radiozurnal. Eva Iszworova ------------------------------------------------------------------------ Czech Internet Forum 2009: Krize a plany na pristi rok Ve ctvrtek 12. listopadu se v prazskem Konferencnim centru City konal uz ctvrty rocnik konference serveru Lupa.cz Czech Internet Forum, tentokrat s podtitulem Krize a plany na pristi rok. Ve dvou salech meli zajemci moznost poslechnout si prednasky i diskuze takovych osobnosti jako Milan Fridrich (reditel zpravodajstvi CT), Patrick Zandl (sefredaktor serveru Lupa.cz) ci Tatana le Moigne (sefka ceskeho Googlu). Jak uz podtitul napovida, hovorilo se predevsim o planech do budoucna, zminena byla i krize a jeji dopad na internet. Lec pohledy kupredu prevazovaly, predevsim v prednaskach. Asi nejvetsi uspech slavila prednaska s nazvem Internet 2019: Quo Vadis Internet aneb Ocekavane trendy v oblasti dalsiho vyvoje internetu Tatany le Moigne. Ta velmi vecne a srozumitelne pohovorila o blizkych zmenach, ale i o tom, co "bude jednou". Slibila mimo jine komunikaci s vyhledavacem v realnem case, okamzite prekladani behem psane komunikace ci vetsi zamereni na lokalizaci pomoci mobilniho telefonu. Priznivce Googlu jiste potesila zpravou, ze tento server nebere nasi zemi na lehkou vahu a hodla v rozvoji zde pokracovat. Jako zastupce klasickych medii promluvil Milan Fridrich. Jeho prednaska se soustredila predevsim na porovnavani moznosti internetu a "tech ostatnich" (vzhledem k jeho profesi hlavne televize). Zminil fakt, ze ackoliv internet a jeho media nyni zazivaji obdobi velke slavy a skeptici hovori o tom, ze "klasiku" proste prevalcuji, vzdy budou lide obcas chtit jen pasivne odpocivat na gauci. Na letosnim rocniku byl take poprve pritomen zahranicni host, Arkadij Voloz, zakladatel a vykonny reditel ruskeho portalu Yandex.ru. Ten je pry v soucasne dobe nejrychleji rostoucim vyhledavacem na svete. Ze vsech ucastniku konference cisel optimismus a vira, ze kroky, kterymi se internet vyda, budou jiste stastne a prinosne, ze krize toto medium nikterak vyrazne nepoznamenala a nepoznamena. Z konference Tereza Zoulova ------------------------------------------------------------------------ ZE ZAHRANICI/ BOHEMIKA / SLOVENIKA Oslavy 17. listopadu na Slovensku mely vaznejsi tvar a nizsi ucast Na rozdil od Prahy, kde se oslavy vyroci sametove revoluce nesly v duchu recese a studentskych pruvodu, na Slovensku se slavilo strizliveji a hlavne mene. Vzpominkovy pruvod v ulicich Bratislavy za ucasti asi 250 studentu se uskutecnil uz o den driv spolecne s odhalenim pametni desky na pruceli Univerzity Komenskeho. Hlavni oslavy probihaly stejne jako v Cesku 17. listopadu. Pietni akce se uskutecnila u pamatniku popravenych a umucenych politickych veznu komunismu na bratislavskem Ruzinovskem hrbitove a byla spojena s tradicnim pokladanim vencu obetem totality. Prezident Ivan Gasparovic v projevu zduraznil spravnost vyvoje Slovenska po roce 1989, nezapomnel vsak upozornit na problemy, s nimiz se stat potyka. "I dnes se casto ve jmenu demokracie pacha to, co s demokracii nema nic spolecneho. A na to musime davat pozor a proto je tu ten symbol, ktery nam to ma pripominat," rekl Gasparovic podle deniku Pravda. Vzpominky se zucastnili zastupci parlamentu, cirkve, ale i ambasad. Sef parlamentu Pavol Paska poradal galavecer v novem sidle opery Slovenskeho narodniho divadla. Mezi zucastnenymi byli prezident Ivan Gasparovic, premier Robert Fico i predseda Evropskeho parlamentu Jerzy Buzek. Predstavitele opozice v cele s Mikulasem Dzurindou, ktery pozvani odmitl, oslavovali v historickem objektu opery. Dzurinda odmitl kritiku polistopadoveho vyvoje, ktera zaznela z ust premiera Fica na prednasce na londynske University College. "Velmi brzo vyslo najevo, ze lidri revoluce nebyli vzdy ferovi, byly v tom i stranicke a ekonomicke zajmy," rekl Fico podle deniku Sme. Kritizoval zavislost Slovenska na automobilovem prumyslu a vyuzivani jeho obyvatel zahranicnimi investory jako levne pracovni sily. Zminil take uroven vysokeho skolstvi a socialniho zabezpeceni, ktera je podle nej horsi nez pred rokem 1989. Dzurinda oznacil Ficovo vyjadreni za snahu o odvedeni pozornosti od podstaty veci. Na namesti P.O. Hviezdoslava odhalili za ucasti asi tisicovky lidi pamatnik obetem totality, ktery ma podobu ctyri metry vysokeho srdce z ostnateho dratu. V prosinci se presune na sve stale misto v historickem Devine, kde se pred 20 lety zacal symbolicky strihat drateny plot. K Srdci Evropy, jak se pamatnik jmenuje, vecer prichazeli lide se svickami, presto se na rozdil od Prahy nekonal zadny vzpominkovy pruvod a bratislavske ulice od rana temer zely prazdnotou. Zato v Trencine oslavovali celych pet dni, predevsim hudbou a divadlem. Vystoupili zde Marta Kubisova, Milan Lasica, Marian Labuda a Milan Knazko, mistni legenda Chor vazskych muzikantov, David Koller a skupina Michala Kascaka Bez ladu a skladu, ktere prislo podporit nekolik tisic lidi zpivajicich za spontanniho cinkotu klicu. Ve stredu 18. listopadu se take vzpominalo v parlamentu, kde spolu diskutovaly strany, ktere staly pred dvaceti lety proti sobe - zastupci z rad studentu, ale take byvali komuniste. Oslavy se neobesly ani bez protestu pravicovych extremistu, pochod Slovenske pospolitosti k budove parlamentu se ale obesel bez vaznejsich problemu. Dalsi akce budou na Slovensku pokracovat cely tyden. Barbora Bednarikova ------------------------------------------------------------------------ Ze zahranici strucne * Byvaly prezident Vaclav Havel promluvil 11. listopadu pri prilezitosti 20. vyroci sametove revoluce v Evropskem parlamentu. Kriticky se vymezil vuci postoji Vaclava Klause k Lisabonske smlouve. "Citim-li se byt Evropanem, neznamena to prece, ze prestavam byt Cechem. Je tomu prave naopak: jakozto Cech jsem i Evropanem," rekl. Evropska integrace tak podle nej nepredstavuje ohrozeni statni suverenity ci identity. Krome toho exprezident vyzval k solidarite s temi, kteri celi totalite. Na tiskove konferenci pak take komentoval vyber Stefana Fuleho na post eurokomisare v souvislosti s jeho komunistickou minulosti: "V Ceskoslovensku proslo komunistickou stranou sedm milionu lidi. Ja myslim, ze natrvalo, na desetileti je vylucovat z verejneho ci statniho zivota nelze." * Slovensky premier Robert Fico se sesel s ministerskymi predsedy Ruska a Velke Britanie. V pondeli 16. listopadu odletel do Moskvy, kde jednal s Vladimirem Putinem a predsedou predstavenstva spolecnosti Gazprom Alexejem Millerem. Hlavnim predmetem rozhovoru byly dodavky ruskeho plynu, mluvilo se take o spolupraci v jaderne energetice a rusko-slovenskych vztazich. O den pozdeji se Fico sesel v Londyne s ministerskym predsedou Gordonem Brownem. V Downing Street byla rec hlavne o vojenskych otazkach a sef britske vlady ocenil fakt, ze SR hodla zdvojnasobit pocet vojaku v Afghanistanu. * Sobotni krajske volby na Slovensku vyhrala levicova vladni koalice. Sva mista zupanu obhajili ctyri kandidati, vsichni s podporou koalice. Ve zbylych ctyrech krajich se nepodarilo predsedy zvolit, i v druhem kole 28. listopadu vsak budou dominovat zastupci nejsilnejsi vladni strany Smer-SD. Jediny pravicovy opozicni kandidat postoupil v Bratislavskem kraji. "Je len na samospravnych krajoch, do akej miery urobia svoju politiku atraktivnu a zaujimavu, a taku, ze ludia si povedia ano, stoji za to ist na tie volby a vybrat si dobrych poslancov a zupana," komentoval premier a predseda Smeru-SD Robert Fico relativne nizkou volebni ucast (22,9 %). Volby provazi podezreni z kupovani hlasu, ktere proveruje policie. * Cesky premier Jan Fischer predal 13. listopadu v Rime takzvane ratifikacni instrumenty, ktere se nasledne pripojily k originalu Lisabonske smlouvy. Jeji ratifikace je tak oficialne dokoncena. Svuj pobyt v Rime spojil premier take s navstevou Vatikanu. Po dvacetiminutove soukrome audienci u papeze Benedikta XVI. jednal se statnim sekretarem Tarcisiem Bertonem zejmena o osudu cesko-vatikanske smlouvy, ktera ceka na ratifikaci jiz od konce 90. let. "Ja jsem jasne deklaroval, ze je mimo moznosti mandatu teto vlady, jak casove, ale predevsim obsahove, aby dokoncila proces ratifikace smlouvy. To muj protejsek vzal s pochopenim na vedomi," rekl Fischer. Smlouva upravuje vztah mezi statem a katolickou cirkvi. * Cesko a Slovensko si mezirocne pohorsily v hodnoceni miry korupce, ktere vypracovava mezinarodni organizace Transparency International. CR se propadla o sedm mist na 52. misto ze 180 sledovanych zemi, Slovensko spadlo z 52. na 56. pricku. Zpravu zverejnila TI 17. listopadu. Petr Schreib ------------------------------------------------------------------------ KULTURA Vyhrabavacky poodhaluji zakulisi roku 1989 Irena Gerova, kulturni novinarka Svobodneho slova, si na konci 80. let vedla denik. Zaznamenavala v nem nejen potize s fungovanim jeji domovske redakce, ale zachycovala i postupne rozvolnovani rezimu; nejistotu ve spolecnosti, demonstrace nebo horko-humorne situace pri stretech s tehdejsi vladou, jako vystrizene z absurdniho dramatu. Tyto sebrane denikove zaznamy pod nazvem Vyhrabavacky krtily 12. listopadu v prazske Galerii Montmartre osobnosti jako herec Jiri Labus nebo publicista Jan Rejzek, ktery text zprostredkoval editorce Milene Tucne. "Neni to kompletni text. Ona sama zacala ty poznamky psat na podzim 1988 a nazvala to Probublavani, protoze citila, ze vre spolecenska situace, ze neco bubla," vylicila Tucna pro Radio Praha. Denikove zapisky nasel v novinarcine pozustalosti jeji bratr Richard Kraus. "Byla by skoda nechat takovou vypoved o tehdejsi situaci lezet ladem. Vedel jsem, ze Milena na necem pracuje, ale nikomu se s tim moc nechlubila," rekl Kraus na krtu. Krome postrehu a glos samotne Gerove a jejich pratel obsahuje publikace take audio z interview s Vaclavem Havlem, ktere Gerova nasbirala behem jednoho roku. "Vsechny ty rozhovory byly nanejvys zajimave, ale museli jsme neco vystrihat. Havel se obcas opakoval, tak jsme nechteli posluchace unudit," vysvetloval Rejzek. Irena Gerova pracovala do roku 1989 v redakci Svobodneho slova, po sametove revoluci zacala pusobit jako scenaristka, dramaturgyne i reziserka dokumentarniho filmu. Ze krtu knihy Klara Kolarova ------------------------------------------------------------------------ Vystava Narodniho muzea chce pripomenout udalosti z let 1948 - 1989 Pri prilezitosti 20. vyroci 17. listopadu 1989 otevira nova budova Narodniho muzea v Praze expozici Za svobodu!/Be free!. Vystava priblizuje atmosferu v Ceskoslovensku v letech 1948-1989 predevsim z pohledu totalitni propagandy a sireni svobodnych informaci. Vetsinu exponatu zapujcil Vojensky historicky ustav Praha a Radio Svobodna Evropa. Vystavni projekt Narodniho muzea se v budove byvaleho Federalniho shromazdeni a pozdejsiho sidla Radia Svobodna Evropa nekona nahodou. "Obsah vystavy je uzce propojen s budovou samotnou. Zde byl symbol totality, zde se parodovala demokracie cela 70. a 80. leta. Po roce 1989 do tohoto salu prisli novi lide, nova nadeje, delaly se zde prvni demokraticke zakony," vysvetluje reditel Narodniho muzea Michal Lukes. Vystava je rozdelena do dvou casti. Prvni, ktera je zamerena na udalosti 50. a 60. let, popisuje komisarka vystavy Lucie Swierczekova: "Navstevnici mohou videt soudni ohradku z politickych procesu s Miladou Horakovou a take jeji posledni dopis. Svobodny prostor priblizuje audiozaznam uvodnich projevu Ferdinanda Peroutky a Pavla Tigrida pri zahajeni vysilani Radia Svobodna Evropa v roce 1951 a take balon, z nehoz Svobodna Evropa shazovala na uzemi Ceskoslovenska letaky." Druha cast pripomina obdobi normalizace a boje za demokracii. Z dobovych exponatu jsou zde stroje, na kterych se tiskla samizdatova literatura ci mixazni pult Radia Svobodna Evropa. Expozici uzavira kratka panelova vystava k reflexi Prazskeho jara a Charty 77 v Pobalti, ktera byla pripravena ve spolupraci s lotysskym velvyslanectvim v CR a Statnim archivem Lotysska. Vystava potrva do cervna pristiho roku. Z tiskove konference Marketa Jezkova ------------------------------------------------------------------------ SPORT Bilkovi se debut nevydaril, fotbalova reprezentace v˙Emiratech vyhorela V˙poradnou blamaz se promenil krest trenera Michala Bilka na lavicce fotbalove reprezentace. Narodni tym pod vedenim noveho kouce na ctyrclennem turnaji ve Spojenych arabskych emiratech prohral jak semifinale proti domacimu vyberu (2:3 na penalty), tak duel o bronz s˙Azerbajzdanem (0:2). Navic nevstrelil ani branku a na mezinarodni scene si urizl poradnou ostudu. "Nasim cilem je vybudovat takove muzstvo, ktere se probojuje na mistrovstvi sveta 2014," prozradil novy manazer narodniho tymu Vladimir Smicer v˙sobotu na serveru iDnes.cz, jaky ukol postavilo svazove vedeni pred realizacni tym. Z˙perspektivnich duvodu proto Bilek povolal na pripravny turnaj v˙Al-Ainu prevazne hrace s˙minimalnimi reprezentacnimi zkusenostmi, zatimco opory v˙cele s˙brankarem Cechem dostaly volno."Mezi hraci citim velke nazhaveni, jen aby to prenesli na travnik," citovala CTK Bilka pred nedelnim duelem se Spojenymi arabskymi emiraty. Jenze to se prave nestalo. Vyjma hlavicky Rozehnala a Hlouskovy slabe strely z˙prvni pule si Cesi proti 115. tymu sveta zadnou vylozenou prilezitost nevytvorili a vedle soupere jako by zapolili i s˙novym rozestavenim 4-3-3. Trapeni pak vyvrcholilo v˙penaltovem rozstrelu. Zatimco z domacich exekutoru se mylil pouze Abdallah, na strane Cechu svoje pokusy nepromenili Rozehnal, Necid ani Pudil, a tak se z˙postupu do finale proti Iraku radovaly Emiraty. "Nechceme po prvnim zapasu nikoho odsuzovat, ale dve utkani uz mohou hodne naznacit," prohlasil Bilek, jenz jako prvni trener v premiere na lavicce ceskeho narodniho tymu prohral, v˙interview pro iDnes.cz. Proti Azerbajdzanu - i kvuli zranenim spartanu Hubnika s Kusnirem - obmenil sestavu na sedmi postech. Cesi vsak pokracovali v˙tezkopadnem hernim projevu a vyberu trenera Vogtse, ktery v˙zebricku FIFA figuruje o 110 mist nize, podlehli 0:2. "Hrozne me stve, ze jsme prohrali s takovym souperem, to by se nemelo stavat," zlobil se na svazovem webu Fotbal.cz utocnik Michal Papadopulos, jehoz hlavicka mimo tri tyce znamenala vrchol ofenzivniho snazeni ceskeho tymu. "Je pravda, ze jsem si predstavoval vice kvality," priznal Bilek CTK po skonceni turnaje, "ale take je treba videt, ze dostali sanci zcela novi hraci, a proto nad nikym nechci vynaset zadne soudy." Martin Kubicik ------------------------------------------------------------------------ Hokejove Kladno dal tape, slaviste posedme za sebou vyhrali venku Ani velke gesto kluboveho vedeni, ktere pred reprezentacni pauzou odmitlo rezignaci trenera Zdenka Mullera, nepomohlo hokejistum Kladna vybrednout z vysledkove krize. Ve 23. kole vyhoreli Patera a spol. na lede Liberce, kdyz v jedne tretine inkasovali rekordni pocet golu, a reputaci si nevylepsili ani doma proti Sparte. Na vlne euforie se naopak veze prazska Slavia, ktera "vyplenila" uz sedmy stadion v rade. "My chceme Kladno!" hlasal transparent, jejz skalni fanousci stredoceskeho klubu rozvinuli na hlavni tribune pred zapasem se Spartou. Tym zatim spis nez kandidata na ucast v play-off plni roli muzstva, proti nemuz si souperi vylepsuji statistiky a lamou rekordy nejvyssi souteze. Naposledy prepisovali historii na ukor Kladna ve ctvrtecni predehravce Bili Tygri z Liberce, kteri osmibrankovou smrsti v prostredni casti stanovili nove maximum. "Skore 8:0 za jednu tretinu jsem za svou hracskou ani trenerskou karieru nezazil," smutnil Mulleruv asistent Petr Kasik na serveru Hokej.cz. Odcinit treti letosni porazku o sedm golu chteli Stredocesi prave proti holesovickemu tymu. S novymi akvizicemi - slavistou Brandou a usteckym duem Mrazek-Mikulik - vzdorovali Sparte pres dve tretiny. V zaverecne dvacetiminutovce vsak nedokazali odpovedet na zasah Tona a dve trefy Langhammera, a tak se misto "smirci" vyhry narodila osma porazka v poslednich deseti zapasech. "Hrali jsme skvele takticky a za svou obetavou hru jsme si tri body zaslouzili," pochvaloval si spartansky asistent Milos Holan, jak Prazane pod vedenim jeho a David Volka herne i vysledkove vzkvetaji. Velmi dobra nalada panuje i v tabore holesovickeho rivala. Slavia vyhrami v Pardubicich a v Liberci prodlouzila serii venkovnich vitezstvi na sedm utkani, a dokonale si tak vynahradila rijnove trapeni, ktere ji provazelo na domacim lede. V obou duelech se zaskvel nejproduktivnejsi hrac souteze Roman Cervenka, jenz rozsiril svou osobni statistiku o dalsich sest bodu. "Priznam se, ze se na tabulku produktivity nekoukam," rekl CTK slavisticky utocnik, ktery ma aktualne na konte 42 kanadskych bodu za 18 branek a 24 asistenci. Z Kladna Martin Kubicik Vysledky 23. kola: Liberec - Kladno 8:1, Zlin - Brno 2:0, Trinec - Plzen 3:2pp, Karlovy Vary - C. Budejovice 5:2, Pardubice - Slavia 2:3pp, Sparta - Litvinov 5:3, Ml. Boleslav - Vitkovice 3:2 Vysledky 24. kola: Vitkovice - Pardubice 3:4sn, Brno - Ml. Boleslav 1:2sn, C. Budejovice - Zlin 3:5, Liberec - Slavia 1:6, Plzen - Karlovy Vary 4:1, Kladno - Sparta 1:4, Litvinov - Trinec 3:2sn Predehravky 26. kola: Sparta - Plzen 3:2sn, Vitkovice - Zlin 3:1 Dohravka 7. kola: Pardubice - C. Budejovice 2:4 Tabulka: 1. Zlin 25 zapasu/48 bodu, 2. Vitkovice 25/46, 3. Trinec 24/44, 4. Pardubice 24/43, 5. Slavia 24/42, 6. Plzen 25/42, 7. Sparta 25/40, 8. Mlada Boleslav 24/36, 9. Liberec 25/36, 10. Litvinov 24/33, 11. C. Budejovice 24/32, 12. Karlovy Vary 24/31, 13. Kladno 24/24, 14. Brno 25/16 ------------------------------------------------------------------------ Ceska lyzarska strediska nabizeji lepsi sluzby nez Alpy, tvrdi Belunek Behem uplynulych dvaceti let se ceska lyzarska centra dokazala vypracovat natolik, ze mohou konkurovat strediskum ve stejne nadmorske vysce v Alpach, uvedl 12. listopadu na tiskove konferenci k zacatku lyzarske sezony jednatel Svazu provozovatelu lanovek a vleku Jiri Belunek. I ceny skipasu jsou v Cechach oproti zahranici priznivejsi - v nastavajici sezone bude skipas stat nad 500 korun jen v deviti ceskych arealech. Ze sedmdesati arealu sledovanych Svazem provozovatelu jich jedenact dokonce oproti lonsku zlevnilo. Cesti lyzari vsak davaji stale prednost lyzovani v Alpach. Organizace CzechTourism z tohoto duvodu rozjizdi jiz druhym rokem velkou medialni kampan s mottem Jezdete na hory, ne za horami, letos posilenou serialem poradu o ceskych lyzarskych strediscich Bila stopa, ktery bude vysilat CT4 Sport, bezplatnym e-mailovym zpravodajstvim a zbrusu novou mobilni aplikaci Nahory. Ani letos navzdory krizi majitele lyzarskych arealu nezahaleli a porizovali dalsi technologie a vybaveni pro vetsi spokojenost zakazniku. Nektera strediska se spojuji pod jednotne skipasy, dalsi modernizuji sve stavajici technologie. Nejvetsi obnos (140 milionu) letos spolklo Skicentrum Kohutka v Javornikach na hranicich se Slovenskem, kde vyrostla nova moderni lanovka, dve nadrze pro novy system zasnezovani a kde take nakoupili novou rolbu s navijakem a moderni odbavovaci system. Dalsi velkou investici zaznamenal Skiareal Synot Kycerka na Vsetinsku, kde vybudovali krome novych vleku a technickeho zasnezovani take dva detske parky a novy 250 m dlouhy funpark pro lyzare a snowboardisty. V planu je i rozsireni ubytovani v tradicnich valasskych drevenicich. V soucasne dobe nejlepsi ceske stredisko, krkonossky Spindleruv Mlyn, prislo s lakavou moznosti koupit si skipas pres internet. Detem bude navic zprijemnovat pobyt novy pohyblivy koberec v lyzarske skolicce. Dalsi nezanedbatelnou novinkou v Krkonosich je vznik Skiresortu Cerna hora, spojujiciho arealy Cerny Dul, Cerna hora-Janske Lazne a Svoboda nad Upou. Lyzarum tak bude pro vsechna tri strediska stacit jediny skipas a po celem regionu je dopravi bezplatny skibus. Z tiskove konference Klara Piskackova ------------------------------------------------------------------------ POCASI V utery 17. listopadu padly na rade mist v Cesku teplotni rekordy. Nejtepleji bylo v Ceskych Budejovicich, kde teplomery ukazovaly az 20,4 stupne (typicky listopadovy prumer jsou pritom ctyri stupne). Presne pred 20 lety bylo kolem nuly, demonstranti se neobesli nejen bez oblibenych cepic "hadovek", ale i teplych perovych bund. Kdo se stavil v utery na Narodni tride u pametni desky, toho krome prijemne venkovni teploty hralo obrovske mnozstvi zapalenych svicek. Je to az k neuvereni, kdyz si uvedomime, ze jeste pred tremi tydny se leckdo brodil po kolena ve snehu a posledni tri dny bylo kolem 14 stupnu. Marie Dostalova ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte prosim na adresu: CAROLINA@mbox.fsv.cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@cesnet.cz Text objednavky musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@cesnet.cz!