21. května 2025, Carolina č. 1067
události od 5. do 18. května
Z domova
„Život není hra.“ Kampaň upozorňuje na problémy osobní asistence
Stát lidem s postižením přiznává maximálně šest hodin osobní asistence denně, někdy však také mnohem méně. Člověk s handicapem si tak často musí vybrat mezi tím, jestli v dané době půjde do práce, vysprchuje se, nebo si dá oběd. Aby na problém upozornila, iniciovala nezisková organizace Žít po svém, založená handicapovanými lidmi hájícími svá práva, kampaň s názvem: Dneska už ti na život došel čas – Život není hra. Šest hodin nestačí.
Tu spustila 16. května na online konferenci, kde PR manažerka projektu Jana Augustinová představila grafiky pro MHD a tři spoty, z nichž jeden poběží v České televizi. Organizace tím chce šířit povědomí, jak vypadají každodenní okamžiky lidí s postižením a jak je pro ně bez potřebné pomoci náročné udržet důstojný a plnohodnotný život. Kritické situace v jednotlivých spotech stylizuje do herní tematiky a končí je výrazem Game over, jenž oznamuje konec.
„Abych tady s vámi mohla být, posunula jsem si asistentku. Ta má ale později jinou asistenci, a tak jsem za čas, co tu byla, stihla jen půlku z toho, co jsem chtěla,“ řekla na konferenci Lenka, jež má zdravotní handicap. Upozornila také, že aby mohla fungovat, jak by si přála, potřebovala by každý den 16 hodin péče, což je ale pro většinu lidí finančně nedostupné.
„Ti lidé si tak musí plánovat, kdy budou jíst, kdy budou pít, nebo kdy si dojdou na toaletu,“ dodal další ze spolupracovníků projektu Michal Prager. Uvedl také, že by měl být systém osobní asistence více individuální, a ačkoli každý příspěvek pomůže ke zvýšení kvality života jednotlivých osob, nelze je všechny posuzovat stejně, ale podle toho, co skutečně potřebují.
I proto organizace doufá, že se o problémech spojených s asistencí dozví více lidí. Upozornit na ně chce i akcí Projezd – průvod za nezávislý život, která se uskuteční ve čtvrtek 29. května před Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Z online tiskové konference Anna Robková
Lékaři varují před ultrafialovým zářením. Důležitá je proto prevence
Ultrafialové (UV) záření tvoří přibližně 5 % slunečního spektra. Kromě rizika akutního spálení pokožky může jeho dlouhodobé působení vést k předčasnému stárnutí kůže a dokonce ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny. Lékaři proto apelují na vyvážený pobyt na slunci, důslednou ochranu, pestrou stravu a vhodné užívání doplňků stravy.
„Třetinu až čtvrtinu všech zhoubných nádorů v České republice tvoří kožní nádory. Bazaliom tvoří přibližně 90 % z nich, zbytek připadá na spinaliom a maligní melanom,“ uvedl na tiskové konferenci České lékařské komory v úterý 6. května Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky vinohradské nemocnice. Ročně lékaři v Česku diagnostikují 30 až 40 tisíc nových případů rakoviny kůže.
Zhoubný melanom patří mezi deset nejčastějších nádorových onemocnění a mnohdy může svého nositele ohrozit na životě. Přestože počet nových případů roste, úmrtnost stagnuje. Tento pozitivní trend vzniká díky preventivním programům a včasnému záchytu, který umožňuje léčit onemocnění už v raných stádiích.
Lékaři upozorňují i na rizika umělého UV záření. „Navzdory tomu, že opalování v soláriích zvyšuje riziko rakoviny kůže stejně jako kouření nebo působení azbestu, v České republice dosud neexistuje žádná smysluplná regulace,“ varovala lékařka Monika Arenbergerová.
Riziko melanomu se podle ní zvyšuje až o 75 %, pokud člověk začal navštěvovat solárium před 35. rokem života. Zvýšenou opatrnost doporučují odborníci i při používání UV lamp na nehty. Radí používat ochranné rukavice s odkrytými prsty a nanášet krém s ochranným faktorem.
Zásadní roli hraje prevence už od útlého věku. Jediné spálení kůže s tvorbou puchýřů v dětství může až zdvojnásobit riziko vzniku melanomu v dospělosti. Klíčem k ochraně je důsledné používání opalovacích krémů, výběr vhodného oblečení a omezení pobytu na přímém slunci v poledních hodinách.
Kvůli osvětě se v České republice už 19 let koná kampaň Stan proti melanomu, při níž odborníci zdarma vyšetřují pigmentová znaménka a pomáhají lidem včas odhalit případná rizika.
Z tiskové konference Gabriela Děrešová
Pavel přijal lídry sněmovních stran. EU a NATO jsou garance, shodli se
Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek 15. května setkal se všemi předsedy sněmovních stran, aby jednali o národní bezpečnosti. Postupně tak přijal lídry Pirátů, SPD, STAN, ANO a koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Probíral s nimi členství v EU a NATO, výdaje na obranu nebo pomoc Ukrajině. Jednání mělo formu individuálních schůzek, které uzavřela prezidentova tisková konference.
Podle něj se všechny strany shodly na nutnosti „komplexního přístupu k bezpečnosti“, který zahrnuje nejen vojenskou připravenost, ale i odolnost státu a společnosti vůči krizovým situacím. Podle lídrů stran je tak nutné zvýšit výdaje na obranu. Někteří z nich navrhli zřízení fondu národní obrany, který by umožnil flexibilní financování.
Všechny strany, včetně SPD, potvrdily, že členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Hnutí SPD přitom prosazuje referendum o vystoupení z těchto institucí.
„Jako strana přímé demokracie se zasazují o to, aby měli občané právo se v referendu vyjádřit k případnému setrvání, nebo nesetrvání,“ uvedl Pavel. Podle něj ale není možné v krátké době referendum připravit.
Výsledek války na Ukrajině bude mít podle Pavla dlouhodobý dopad na bezpečnost v Česku. Všechny strany se tak shodly na nutnosti podporovat Ukrajinu a usilovat o mírové řešení konfliktu. Prezident dodal, že je důležité vést otevřenou diskusi o bezpečnostních otázkách nejen mezi politiky, ale i s občany.
Anna Skalová
Rada ČT odvolala ředitele Součka. Zájem mají Šmuclerová a Železný
Jan Souček skončil ve funkci generálního ředitele České televize. Rada ČT ho odvolala v úterý 6. května, čtyři roky a pět měsíců před tím, než by mu skončil šestiletý mandát. Podle ní porušil zákon. Nového ředitele zvolí 18. června, kandidaturu zatím oznámili Libuše Šmuclerová, předsedkyně dozorčí rady Czech News Center, nebo moderátor ČT Jakub Železný.
Pro odvolání se v tajné volbě vyslovilo patnáct ze sedmnácti radních, stačily by dvě třetiny hlasů. Souček v minulosti od Rady ČT obdržel několik výtek. Týkaly se nevhodné komunikace s veřejností, vysokých odměn a odstupného pro manažery ČT, nadbytečného začerňování smluv nebo nevpuštění některých novinářů na jeho briefing. Také pozastavil výrobu několika publicistických pořadů a vyhrožoval zrušením dalších, pokud by se nezvýšil televizní poplatek.
Souček podle svých vlastních slov čelil „vydírání“ ze strany některých radních, zbytek Rady ČT o něm ale neinformoval. Jeho pozicí otřáslo i odvysílání pořadu Sama doma ze soukromé kliniky, což ohrozilo pověst ČT jako nezávislého média.
Končící ředitel také uvedl, že v rozporu s výtkami radních je ČT v dobré kondici a má zajištěné financování na řadu let dopředu: „Má připravenou celou řadu rozvojových projektů, takže svému nástupci přeji hodně úspěchů. A věřím, že ČT bude ve své roli klíčového veřejnoprávního média pokračovat.“
Souček v roce 2023 nahradil ve funkci Petra Dvořáka, který byl ředitelem 12 let.
Nela Jankurová
Přijato přes 90 procent deváťáků, u maturit ale vzrostla neúspěšnost
Devadesát čtyři procent uchazečů z devátých ročníků uspělo v prvním kole přijímacího řízení. Přibližně tři čtvrtiny se navíc dostaly na střední školu své první volby. Cermat zveřejnil výsledky přijímacího řízení, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci doplnil i ty ze státních maturit.
Na vyhodnocení testů čekalo téměř 133 tisíc studentů devátých tříd, dočkali se 15. května, kdy Cermat zpřístupnil výsledky v systému DiPSy. Střední školy přijaly přibližně o procento více zájemců než loni. Dvě pětiny z přijatých míří do středních odborných škol.
Nejvyšší poptávka po školách je v hlavním městě. „Situace v Praze je odlišná od ostatních krajů, takže celková kapacita i gymnaziálních míst se vlastně potkává s poptávkou, ale část kapacity je skutečně na soukromých školách,“ řekl Bek na tiskové konferenci. Podíl přijatých do čtyřletých oborů je nejnižší v Praze (80 %), proti tomu nejvyšší hodnoty vykazuje kraj Ústecký, Zlínský a Vysočina (94 %).
Naopak u státní části maturitní zkoušky letos neuspělo 12,3 % studentů, což je dvakrát více než minulý rok, ale podobně jako v předchozích letech po pandemii covidu-19. Nejvíce jich bylo na nástavbovém studiu (37 %) a odborných učilištích (25 %). Zato na gymnáziích se hodnota dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty.
Devět procent maturantů, kteří zkoušku skládali poprvé, letos nezvládlo test z češtiny. Loni jich bylo 2,8 %. Úspěšnost klesla i v matematice, v ní nedosáhlo na požadovaný výsledek 12,4 % studentů (loni 4,9 %). Příčinou může být obtížnost. Na základě toho vznikla i petice středoškoláků, ti žádají její přezkoumání. „Nebyl to žádný exces,“ reagoval ministr. Připustil ale, že letošní test byl náročnější než loni, respektive loni byl lehčí, než by měl být.
Většina maturantů si k povinné češtině zvolila jako druhou zkoušku angličtinu. Matematiku si vybrala necelá pětina, zájem o ni třetím rokem roste. Klesá naopak obliba němčiny, tu letos absolvovalo méně než procento studentů. Minimální zájem je také o další cizí jazyky, ruštinu (366 žáků), španělštinu (151) nebo francouzštinu (70).
Klára Kulinová
Prezident vyzdvihl pomoc Ukrajině. Na Hradě povýšil Koudelku či Řehku
Česko oslavilo 80 let od ukončení druhé světové války. Události 8. května si ve čtvrtek ráno na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu. Prezident Petr Pavel v proslovu vyjádřil podporu Ukrajině. Odpoledne pak na Pražském hradě jmenoval nové generály a večer promluvil před závěrečným koncertem o ruské agresi.
„Myslím si, že je naprosto správné, že se dnes stavíme za práva napadené země, tedy Ukrajiny, protože jsme to samé očekávali v roce 1938 a potom v roce 1939,“ řekl na pietním aktu Pavel. Mluvil také o tendenci historie se v různých obměnách opakovat a že lidstvo prokazuje jen malou míru poučení z chyb minulosti.
Podle Pavla je dobré být při hodnocení historie objektivní a nenechat se unášet emocemi, ani mýty. Respekt si podle něj zaslouží všichni, kdo proti nacismu působili na obou frontách nebo v domácím odboji. „Jsem moc rád, že těmto událostem věnujeme pozornost, ne pouze z povinnosti, ale proto, že to vnímáme jako přirozené a správné,“ dodal Pavel.
„Diktátorovi se nesmí ustupovat,“ vyjádřil v České televizi podporu Ukrajině také předseda Senátu Miloš Vystrčil. Podobně mluvil i premiér Petr Fiala (oba ODS). Podle něj „musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli, protože tím chráníme i svoje bezpečí“.
Prezident následně odpoledne na Pražském hradě povýšil celkem 12 lidí: mimo jiné ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku na generálporučíka nebo náčelníka generálního štábu Karla Řehku na armádního generála. „Každý generál má být především lídrem, má to být lídr, který inspiruje a motivuje své okolí a který má morální odvahu dělat věci, které jsou správné,“ uvedl Řehka.
Oslavy završil koncert, který se uskutečnil na Pražském hradě ve Španělském sále. Před ním se Pavel v projevu zmínil o dnešním Rusku a přirovnal jeho chování k nacistickému Německu: „Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku.“ Následně zahrál Symfonický orchestr Českého rozhlasu Symfonii č. 9 d moll Ludwiga van Beethovena se závěrečnou Ódou na radost.
Tomáš Jírů
Praha si připomněla 80. výročí bojů o rozhlas, památku uctili politici
„Komu patří Český rozhlas, ten vládne území, které pokrývá jeho signál.“ Tak 5. května na Vinohradské třídě připomněl 80. výročí bitvy o tuto instituci její generální ředitel René Zavoral. Na pietní akt přišli také ústavní činitelé, kteří v projevech zdůraznili důležitost a aktuálnost odkazu z roku 1945.
Jedním z nich byl například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který hovořil o významu vlastenectví a jako mnozí jiní řečníci podpořil bránící se Ukrajinu. „Tehdy šlo o stejné hodnoty, za které dnes a denně bojují a umírají naši ukrajinští přátelé,“ přirovnala události například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Historický přesah komentoval také primátor hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS). „Musíme přemýšlet nad tím, co dělat pro to, aby se taková doba už nikdy nevrátila,“ řekl.
Bezpečnostní složky zastupoval policejní prezident Martin Vondrášek, který připomněl hrdinství tehdejších četníků a strážníků jak při bojích o rozhlas, tak při celém pražském povstání. Pro uctění památky hrdinů posledních válečných dnů zněla čestná salva a státní hymna. Přítomní za padlé rovněž drželi minutu ticha.
Pietní akt pořádá veřejnoprávní instituce vždy dvakrát do roka, jednou jako připomenutí bojů o rozhlas z května 1945, podruhé k totožné události ze srpna roku 1968. Pražské povstání, v jehož rámci odbojáři bojovali o budovu na Vinohradské 12, bylo klíčovou událostí posledních dnů druhé světové války na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Podle nejnovějších dat Vojenského historického ústavu si tyto boje vyžádaly zhruba tři tisíce obětí.
Z pietního aktu Ondřej Groh
Náměstí v plamenech. Výstava a virtuální realita přiblížily konec války
Tóny zvonů z Týnského chrámu se rozléhají nad hlavami přítomných, zatímco před velkoplošnou obrazovku s dobovými záběry nastupují vojáci v uniformách. Ve chvíli, kdy následně dozní i poslední noty státní hymny, utichnou i všichni přihlížející. Přichází chvíle úcty k padlým. Tak 5. května odstartoval projekt Staroměstské náměstí v plamenech, který připomněl 80. výročí konce druhé světové války a Pražského povstání.
V centru metropole se konal do 11. května. Výstava nabídla návštěvníkům intenzivní návrat do posledních dnů války prostřednictvím výpovědí pamětníků či prvků virtuální reality, díky nimž si mohli prohlédnout autentické dobové scény na místě, kde se udály. Připomněla i momenty, které byly z oficiálního výkladu dějin dlouho vytlačovány, mezi nimi například zmínky o barikádách budovaných civilisty nebo o úloze rozhlasových výzev ke vzdoru.
Zazněla také jména padlých – organizátoři chtěli upozornit nejen na dramatické boje o Prahu, ale také na konkrétní osudy těch, kteří v nich položili život.
„Chceme, aby si lidé dokázali představit, jak to tady bylo před těmi 80 lety,“ uvedl při zahájení radní Jan Wolf (KDU-ČSL). Vystoupili také starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a za armádu generál Aleš Kníže.
Doprovodný program zahrnoval dokumentární filmy, hodiny pro školy i besedy s historiky. Projekt zaštítilo Muzeum paměti XX. století ve spolupráci s Archivem hlavního města a Vojenským historickým ústavem. Vstup byl po celý týden zdarma.
Ze zahájení Alex Biskupová
V Praze se také demonstrovalo: Rusko hrdinou, vláda nepřítelem
Praha v den výročí 80 let od konce 2. světové války zažila i dvě protestní akce. První z nich svolal předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl pod názvem Česko proti válce. Druhou uspořádal Ladislav Vrabel se svým hnutím Česká republika na 1. místě za urovnání vztahů s Ruskem, kvůli údajně šířící se protiruské nenávisti v Česku.
Více to žilo na první zmíněné demonstraci na Staroměstském náměstí, kde se lidí sešlo několik tisíc. Na plátně se objevila zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, na pódiu vystoupili představitelé SPD, Trikolory, Svobodných a hnutí PRO a děkovali těm, kteří bojovali za osvobození Československa.
„Nově se tady objevil trend nazývat osvobození ze strany Rudé armády okupací. Toto tvrzení zastávaly v historii České republiky pouze tři veřejně známé osobnosti. Nacistický kolaborant Emanuel Moravec, Danuše Nerudová a Otakar Foltýn,“ pronesl Rajchl.
Zaznívala kritika současné koalice, zvyšování výdajů na zbrojení a Evropské unie i urážky některých politiků. „Nezapomeňte na podněcování k válce ze strany nejhoršího premiéra v historii Česka a sluhu cizích mocností,“ útočil ekonom Miroslav Ševčík na Petra Fialu, jehož kabinet podporuje Ukrajinu od začátku ruské invaze.
„Současný vládní establishment se snaží zavírat lidi za to, že mají jiný názor, a já si myslím, že letošní volby budou tou správnou příležitostí k demokratické změně,“ vyzýval předseda SPD Tomio Okamura.
Sládek sbírá podpisy
Na náměstí Republiky zavlály dokonce rudé vlajky se zkříženým srpem a kladivem. „Rozumím tomu, že někdo může nemít rád Rusy kvůli osmašedesátému. Okay. Ale co je moc, to je moc,“ zahájil akci Vrabel. Z očekávaných 10 tisíc účastníků jich dorazilo několik set.
Na pódiu vedle Vrabela vystoupil například bývalý místopředseda slovenské vlády Štefan Harabin, předsedkyně spolku České mírové fórum Vladimíra Vítová a bývalý poslanec Miroslav Sládek (tehdy SPR-RSČ), který začal sbírat podpisy pro svou kandidaturu na prezidenta. „Sládek na Hrad! Sládek na Hrad!“ skandovali demonstranti. „Kvalifikaci na Hrad už mám. Byl jsem 17 dní na Pankráci,“ odpověděl Sládek.
Řečníci nešetřili současnou vládu. „Jsou to komedianti, kteří lžou, podvádějí a kradou,“ řekl Sládek. Kritizovali členství Česka v Evropské unii a slibovali, že po případném úspěchu ve volbách budou usilovat o vystoupení. „Doufám, že se ta plesnivá Unie rozpadne. A pak ten svět společně opravíme,“ řekl předseda strany DOMOV David Tygr Ploc.
Nejednou zaznělo poděkování Sovětskému svazu za osvobození Československa a vystupující chválili účast slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. „S úctou a respektem děkuji premiérovi Ficovi za to, že nám ukazuje, jak se má dělat politika všech světových stran. A doufám, že pošle světu další jasný signál svobody,“ řekl Tygr Ploc.
Na druhé straně náměstí se shromáždili lidé, kteří mávali vlajkami EU, USA a Ukrajiny, nesli transparenty s nápisy „Já chci mír, Putine, táhni z Ukrajiny“ a skandovali hesla jako „Putin je vrah“ a „Sláva Ukrajině“. To vyvolalo několik verbálních konfliktů, které ale policie nenechala eskalovat.
Z demonstrací Isabella Monaghan
STAN povede dál Rakušan. Hnutí má v programu i progresivní daň
Předsedou hnutí Starostové a nezávislí zůstává ministr vnitra Vít Rakušan. Delegáti o tom rozhodli na republikovém sněmu 17. května v Praze, bez protikandidáta získal 282 z 286 hlasů. Rakušan v projevu zdůrazňoval kontakt s lidmi a regiony, což považuje za identitu hnutí. „Já bych dokonce řekl, že jsme nejpodceňovanější politická síla v téhle zemi. I naše konkurence o nás mluví jako o začátečnících, kteří hledají svoji identitu. My ji dávno máme a rozvíjíme,“ řekl. Na sněmu členové schválili také program a zvolili další členy vedení.
Post prvního místopředsedy znovu obsadil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Řadovými zůstali Jan Farský, Michaela Šebelová a Pavel Čížek. Nově uspěl Karel Dvořák, který nahrazuje Jana Lacinu.
Volební program Starostů se v mnohém neliší od těch z minulých let. Nadále propagují vyrovnání rozdílů mezi regiony, přijetí eura či manželství pro všechny. Nově se však hlásí i k zajištění důstojného odchodu ze života a zavedení progresivní formy daně z příjmu fyzických osob.
Na sněmu dostali slovo i koaliční partneři, kteří kandidují jako formace Spolu. „Nám oběma přeji úspěch ve volbách, který společně znovu proměníme v úspěch České republiky,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Vystoupili také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) prostřednictvím videa a místopředseda KDU-ČSL Eduard Hulicius.
Z republikového sněmu Yasmin Awwadová
Maláčová chce lidem vrátit jistoty. Požaduje nižší daně a vyšší mzdy
Sociální demokracie představila veřejnosti dlouhodobý program s názvem Vize 2035. Obsahuje celkem 370 bodů a strana v něm požaduje především nižší zdanění práce a vyšší příjmy domácností. Pomoct by chtěla rovněž důchodcům a rodinám s dětmi. „Chceme lidem vrátit jejich sociální jistoty, o něž je současná vládní koalice připravila,“ řekla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová v úterý 13. května na setkání s novináři.
„Největší problém jsou extrémně nízké mzdy. Mimo záznam vám každý bankovní ekonom řekne, že je to neúnosné,“ prohlásila. V první řadě proto navrhuje nárůst minimální mzdy. Ta letos činí 20 800 Kč. Maláčová požaduje, aby se částka do konce roku 2028 zvedla na 31 000. K růstu příjmů napříč ekonomikou podle ní přispěje také zvýšení platů ve státní sféře, což navíc zajistí vyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Další prioritou strany je snížení daně z práce o tisícovku měsíčně, čehož chce dosáhnout prostřednictvím vyšší slevy na poplatníka, která by se každý rok valorizovala ve vztahu k průměrné hrubé mzdě. Opatření by pomohlo především nízkopříjmovým.
Kromě toho sociální demokraté navrhují snížení věku odchodu do důchodu. Měl by se zastavit na hranici 65 let, za každé vychované dítě by se však ještě jeden rok odečítal. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí si od toho mimo jiné slibuje zvýšenou porodnost. Společně s tím by pro penzisty ráda zavedla 13. důchod ve výši 10 000 Kč vyplácený v prosinci.
SOCDEM rovněž plánuje úpravu celého daňového mixu. „Chceme revidovat příjmovou stranu rozpočtu, na níž se vláda vykašlala,“ uvedla Maláčová. Požaduje tak progresivní zdanění obyvatel, jejichž příjem dosahuje trojnásobku průměrné mzdy. K tomu chce zrušit odpočet úroků z hypoték jako nástroj daňového zvýhodnění. Cílem je vyvážit ostatní navrhované změny, které by jinak výrazně zvedly výdaje státu.
Ze setkání s novináři Daniel Noska
Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika
Lipavský na summitu NATO kritizoval ruský postoj k míru
Česká vláda se zavazuje zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2030. S touto informací cestoval ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na neformální setkání šéfů diplomacie zemí NATO v turecké Antalyi, které se konalo 14. a 15. května.
Ještě před začátkem zasedání se sešel generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte s ukrajinským ministrem Andrijem Sybihou a oznámil mu, že se jeho stát může na cestě ke spravedlivému míru s Ruskem nadále spoléhat na podporu.
Účastníci sice měli především diskutovat o nadcházejícím summitu NATO v Haagu, mluvili však hlavně o mírových jednáních Ukrajiny s Ruskem, které se uskutečnily následně v pátek 16. května v Istanbulu. Mnoho ministrů se už dopředu k těmto schůzkám kvůli absenci ruského prezidenta Vladimira Putina vyjádřilo pesimisticky.
„Je otázkou, jestli to vůbec nazvat jednáním o míru. Putin se toho zjevně bojí. Poslal jednu z ideologických figur, už to samo o sobě je signálem, jak k tomu bude přistupovat, tedy ne moc pozitivně,“ řekl Lipavský podle CNN Prima News.
Jakub Horváth
Ekonomika
Dostavba Dukovan čaká na podpis. Nariadenie súdu ho zablokovalo
K úplnému uzatvoreniu súťaže na projekt dvoch nových jadrových blokov v Dukovanoch chýba už len finálna zmluva. Tú mali v stredu 7. mája podpísať zástupci víťaza tendru, juhokórejská spoločnosť KHNP, a Elektrárne Dukovany II (EDU II). Deň predtým však tento akt predbežným opatrením zakázal Krajský súd v Brne na podnet francúzskeho konkurenta EDF.
„Pokiaľ by došlo k uzatvoreniu zmluvy, stratil by francúzsky uchádzač nenávratne možnosť získať verejnú zákazku, a to aj keby mu súd dal v súdnom spore za pravdu,“ uviedol súd v tlačovej správe.
Do situácie sa pridal aj Brusel, ktorý od Česka požaduje odklad podpisu. Vyplýva to z listu, ktorý dostal minister priemyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) od miestopredsedy Európskej komisie Stéphana Séjourného. Podľa neho ide o možné porušenie pravidiel vnútorného trhu.
„KHNP ponúkla najlepšiu cenu, vrátane garancii a záruky včasnej výstavby. Tender prebehol v režime tzv. bezpečnostnej výnimky v súlade s európskymi pravidlami a predtým než vôbec vstúpilo v platnosť nové nariadenie o zahraničných subvenciách,“ vyjadril sa na facebooku Vlček.
„Naša vláda v tomto kolosálne zlyhala. Domnievala sa, že dohovárať takýto kontrakt je ako stavať garáž. To, že sa vybralo KHNP čiže Kórejci, to my nespochybňujeme, ale to, že sa malo súčasne jednať aj s Francúzmi, to je nad slnko jasnejšie,“ komentoval pre Českú televíziu podpredseda Poslaneckej snemovne Karel Havlíček (ANO).
Náklady na celý projekt činia 407 miliárd českých korún. V pôvodnom harmonograme sa počítalo so začiatkom stavania v roku 2029 a skúšobná doba 1. bloku mala nastať v roku 2036. Zástupcovia EDU II poukazujú, že kvôli nečakanému odkladu sa môžu termíny ešte posúvať.
Ema Poláková
Krize nákladní dopravy: ČD Cargo hledá nové produkty k převozu
Nákladní doprava v celé Evropě klesá. To je problém i pro ČD Cargo, dceřinou společnost Českých drah, která přepravuje těžké materiály, jako jsou uhlí, ocel nebo železo. Kvůli finančním potížím propustila minulý rok přes 400 zaměstnanců, letos jich bude přes pět set. To potvrdil v neděli 18. května v Otázkách Václava Moravce předseda představenstva celé skupiny Michal Krapinec.
Vláda přitom usilovala o přesunutí 30 % silniční distribuce na železnice nebo vodní dopravu. To se ale nedaří kvůli zvýšení cen elektřiny, uvedl Krapinec. Společnost tak hledá nové produkty k přepravě, nabízí se tuhá alternativní paliva, biomasa a svoz z velkých staveb.
„Ke snížení objemů došlo především na tuzemském dopravním trhu, a to zejména v důsledku postupného útlumu přeprav hnědého uhlí do elektráren a tepláren. V oblasti hutního průmyslu pak bylo zásadní omezení produkce Liberty Ostrava a menší poptávka byla i po přepravách dřeva,“ komentoval situaci už dříve Tomáš Tóth, předseda představenstva ČD Cargo, na jeho webu.
Naopak osobní doprava začíná vyrovnávat grafy cestujících z předcovidových let, ačkoliv na stejná čísla nedosahuje. „Je to změnou chování lidí,“ vysvětlil Krupinec. Jezdí za zážitky, ne za prací. Ta už se podle něj přesunula do online prostoru.
K dlouhodobému zachování kladných čísel v hospodářském výsledku přispěje i zvýšení ceny jízdného. Zdražení ale nepřekročí rámec inflační křivky.
Své výdělky plánují České dráhy investovat do vlaků. Ty chtějí omladit o deset let. Průměrný věk od výroby by tak do roku 2035 neměl přesáhnout hranici dvaceti let. Nové vlaky jsou také vybaveny bezpečnostním systémem ETCS, který v reálném čase vyhodnocuje trať i doporučenou rychlost s ohledem na brzdnou dráhu a komunikuje se strojvedoucím. Ačkoliv měl systém v zimě problémy, další sezonu by se opakovat neměly.
Filip Urban
Nezaměstnanost zůstala na 4,3 procenta. Nepomohly ani sezonní práce
V Česku se nezaměstnanost i v dubnu drží na úrovni 4,3 procenta, je tedy stejná jako o měsíc dříve. Úřad práce podle dat zveřejněných 12. května evidoval přes 381 tisíc lidí, kteří poptávali uplatnění. Analytici ale předpokládali, že s příchodem jarní sezony a nových možností na trhu by číslo mohlo klesnout o 0,2 procenta.
„Musíme klást větší důraz na vzdělávání po celou dobu kariéry, včas řešit vhodné rekvalifikace a doplňovat kompetence průběžně, nejen až ve chvíli, kdy klienti řeší ztrátu zaměstnání,“ řekl generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Počet volných míst se zvýšil, a to o 4046 na 95 798. Na jednu pozici tak připadají v průměru tři uchazeči.
Dubnová hodnota je nejvyšší od roku 2017. Podle ekonoma Víta Hradila za to může nepříznivý vývoj v jiných sektorech. „Nejspíše hlavně v průmyslu, který se dlouhodobě potýká se slabou poptávkou a reportuje úmysl snižovat stavy zaměstnanců,“ řekl pro ČTK.
V dubnu vykázal nejvyšší podíl lidí bez práce Ústecký kraj: 6,6 procenta. Moravskoslezský hlásil rovných šest. Naopak nejlepší situace na trhu je v Praze. Nejvíce firmy poptávají dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků nebo skladníky.
Patricie Švejcarová
Kultura
„Přijdu, převleču se a hraju.“ Po těžké nemoci zemřel Jiří Bartoška
Pán Bůh, houslista Samuel, lovec Sokol i onkologický pacient Antonín. To je jen zlomek rolí, kterými se Jiří Bartoška zapsal u několika generací diváků. Mimo herectví vzkřísil filmovou přehlídku v Karlových Varech a v roce 1989 stál u zrodu Občanského fóra. Známý český herec zemřel po těžké nemoci ve čtvrtek 8. května ve věku 78 let. Informovala o tom mluvčí festivalu Uljana Donátová.
„Odchází s ním i kus české kultury a charismatického stylu. Jeho úsměv, humor a nadhled budou chybět,“ uvedl na síti X prezident Petr Pavel. Podobně na zprávu o hercově úmrtí reagovalo i mnoho dalších osobností, od kolegů z divadla po politiky.
Bartoška pocházel z Děčína a k herectví se podle svých slov dostal náhodou, původně chtěl vystudovat dějiny umění. Nakonec absolvoval brněnskou JAMU a působil na mnoha scénách, mimo jiné v Divadle na provázku, Činoherním studiu v Ústí nad Labem, nebo v pražském Divadle Na zábradlí. K filmové tvorbě se dostal až jako osmadvacetiletý, avšak popularitu mu přinesla hned jedna z prvních rolí: lovec Sokol ve filmu Osada Havranů.
V roce 1977 podepsal, stejně jako mnoho dalších osobností tehdejší kultury, Antichartu, v roce 1989 naopak petici Několik vět, jejímž hlavním autorem byl Václav Havel. Pozdější Havlovu nominaci na prezidenta v prosinci 1989 vyhlásil z balkonu Melantrichu právě Bartoška.
Působil také jako prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který společně s dramaturgyní Evou Zaoralovou po sametové revoluci zachránil a pozvedl na světovou úroveň. Na českého herce tak zavzpomínali oscarový herec Russell Crowe nebo také servery Variety a The Hollywood Reporter.
Za svou kariéru získal Bartoška celkem sedm Českých lvů, toho posledního letos v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší roli v seriálovém díle za Smysl pro tumor. Svůj přístup k herectví jednou shrnul slovy: „Přijdu, převleču se a hraju.“
Patricie Horová
Mezi fotografií a výtvarnem. Galerie představuje Pavla Jasanského
Jeho tvorba odvážně spojuje fotografii s výtvarnictvím, a řadí ho tak k průkopníkům intermediálního umění. „Pustil se do malby, sochy, instalace či videa a jejich hranice překračoval i propojoval,“ charakterizoval fotografa, grafika a výtvarníka Pavla Jasanského kurátor Pavel Vančát na tiskové konferenci Galerie hlavního města Prahy. Ta právě na jeho počest otevřela v Domě fotografie rozsáhlou výstavu. K vidění je až do 31. srpna.
„Padly zde návrhy, že by si zasloužila větší prostor, a já samozřejmě souhlasím. Netušila jsem, jak obrovský rozsah toto dílo má. Je až neuvěřitelné, jakým všem formám se Pavel Jasanský věnoval,“ řekla ředitelka GHMP Magdalena Juříková.
„Byl nesmírně plodný, expanzivní a neodhadnutelný,“ konstatoval Vančát. „V české fotografii bylo jen málo lidí, kteří byli natolik otevření úkrokům do jiných médií,“ dodává.
Na přípravách se podílel i fotografův syn Lukáš Jasanský. „Já jsem pouze vypůjčitel a maskot za rodinu,“ vysvětlil s úsměvem. Zároveň odkázal na knihu, která také vyšla. „Za jeho života se nic takového neuskutečnilo. A kdyby nepřišla nabídka z galerie a příspěvek na knížku, asi by ani nikdy nevzniklo,“ zakončil vděčně Jasanský.
Z tiskové konference Danielle Fohlová
Sport
Hokejisté skončili ve skupině MS třetí. Po prohře s USA vyzvou Švédsko
Český národní tým skončil na hokejovém mistrovství světa ve Stockholmu a Herningu ve skupině třetí. Na úvod přetlačil v prodloužení Švýcary (5:4p), poté deklasoval domácí Dánsko 7:2 nebo vyřídil Němce 5:0. Po šesti výhrách ale v sedmém zápase výběr trenéra Radima Rulíka podlehl USA 2:5, a obsadil tak se 17 body třetí místo.
„Marně hledám v nároďáku těžší zápas,“ uznal pro ČT sport Karel Vejmelka, který v bráně čelil celkem 56 střelám. Z toho 23 na něj poslali Američané, proti českým osmi, hned během úvodního dějství. Ve druhé části Češi otočili stav na 2:1, o obrat se zasloužil převážně David Pastrňák. Bostonského kolegu Jeremyho Swaymana nejdříve překonal po samostatném úniku a následně přichystal prostor pro střelu do odkryté brány Martinu Nečasovi.
Závěrečná třetina ale patřila opět soupeři. „S koncentrací to šlo ke konci hůř a hůř, snažil jsem se do poslední minuty,“ pokračoval Vejmelka. Američané nasázeli čtyři góly, a díky lepšímu vzájemnému zápasu tak předstihli Česko na druhém místě.
České reprezentanty čeká přesun z Dánska do švédské metropole, kde ve čtvrtfinále narazí právě na domácí hokejisty. Ani těm se „finále skupiny“ nepovedlo, po šesti výhrách v základní hrací době je porazila Kanada 5:3. Ve čtvrtek bude český národní tým sázet na nejproduktivnější útok turnaje, 35 vstřelených gólů je zatím ze všech zemí nejvíce. Pastrňák dokonce vede s bilancí 6+8 tabulku kanadského bodování.
Štěpán Böhm
Olomouc míří do Evropy, ve finále domácího poháru porazila Spartu
Slavia, Baník, a na závěr ani Sparta. Cestu olomouckých fotbalistů pohárem nikdo nepřekazil. O finálové výhře 3:1 nad Spartou ve středu 14. května rozhodli už v prvním poločase, kdy vstřelili všechny své branky. Vítězství v soutěži slaví po 13 letech a zajistili si také účast v evropských pohárech na příští sezonu.
V souboji se utkaly dva týmy s mizernou formou. Sparta od začátku nadstavby prohrála tři zápasy v řadě a zrovna se oklepávala z prohraného derby se Slavií. Olomouc ve skupině o titul ještě ani jednou nepřekonala brankáře soupeře. Střeleckou smůlu prolomil už ve čtvrté minutě Filip Zorvan, který si našel odražený míč ve vápně a zakončil nechytatelnou střelou na zadní tyč.
Ke konci poločasu se Zorvan prosadil podruhé, z kraje vápna centroval na bránu, a překvapil tak Jakuba Surovčíka, jenž na vysoko letící balon nedosáhl. Ve třetí minutě nastavení zasadil další ránu Spartě Matěj Mikulenka po standardní situaci. „Kluci se odevzdali, zápas neskutečně odmakali. Plán, tedy hrát zejména v úvodu jednoduše a zaměstnávat obrannou trojku Sparty, se nám dařil. Úvodní gól strašně všechny nakopl a výsledkem byl snový první poločas,“ chválil svůj tým trenér Tomáš Janotka pro Sport.cz.
V druhé půli Pražané jen snížili zásluhou Albiona Rrahmaniho z pokutového kopu. Kosovský reprezentant pak stál u zrodu nejvíce kontroverzního momentu. Vletěl do souboje se stoperem Jakubem Pokorným tak, že ho stehnem trefil do hlavy, oba hráči následně potřebovali ošetření zdravotníků. Bezohlednost Rrahmanimu přišel vyčíst druhý stoper Jan Král, za to by si běžně mohl vykoledovat žlutou kartu, místo toho ale přišla facka od sparťanského zdravotníka.
Ačkoli rána nebyla největší, rozhodčí Karel Rouček lékaře vyloučil. Po zápase ho klub propustil. „Takové jednání člověka v pozici člena realizačního týmu je neakceptovatelné a absolutně se neslučuje s hodnotami klubu. AC Sparta Praha se za toto jednání svého zástupce omlouvá jak hráči Janu Královi, tak i celému klubu SK Sigma Olomouc,“ komentovala situaci Sparta na síti X.
Dominik Barták
Poháry se Spartě vzdalují. Je před ní Jablonec, který šokoval Slavii
Fotbalisté Sparty i nadále tápou. V nadstavbě prohráli už čtvrtý zápas v řadě, tentokrát s Baníkem 2:3 a postup do evropských soutěží už nemají ve svých rukou. Jablonec totiž na domácím hřišti překvapivě obral už jasného mistra Slavii a posunul se před Spartu na čtvrté místo. Na opačném konci tabulky jsou už známí účastníci baráže – Pardubice a nově Dukla, která nezvládla klíčový zápas se Slováckem.
„Dopad finále poháru na hráče byl masivní. Je to pro ně strašně bolestivé, snažili jsme se jim dát živou vodu do žil, ale naše rozpoložení teď není nejlepší,“ komentoval zápas v Ostravě dočasný trenér Sparty Luboš Loučka, který po středečním nezdaru ve finále poháru s Olomoucí nahradil Larse Friise. Hostům se nevydařil především úvod zápasu, už v jeho začátku je zaskočil bleskový zásah Matěje Šína. Dvougólový náskok zajistil Baníku bývalý hráč soupeře David Lischka a ještě do poločasu zvýšil vedení Michal Kohút, který si připsal i dvě asistence. Ve druhé půli Sparta už jen marně dotahovala náskok trefami Jana Kuchty a Lukáše Sadílka.
Příležitost tak dostal Jablonec a využil ji naplno. I když kvůli dvěma zásahům Vasila Kušeje ještě v 80. minutě prohrával, otočil skóre na 3:2 a poskočil na čtvrté místo zaručující kvalifikaci do Konferenční ligy. „Po prvním inkasovaném gólu jsme se zlepšili, musím být nadšený. Ukázala se síla celého týmu,“ chválil jablonecký trenér Luboš Kozel.
Vítězství si připsala také Viktoria Plzeň. Na hřišti Sigmy Olomouc zvítězila 2:1 díky brankám Matěje Vydry a Václava Jemelky a udržela druhou příčku před Baníkem.
Do složité situace se dostala Dukla, která mohla před utkáním se Slováckem ještě doufat v záchranu. Po svém úvodním gólu ale inkasovala tři branky, a definitivně tak zamířila do baráže. Tam doplní Pardubice, které se ve dvojzápase utkají s Chrudimí. O soupeři Dukly rozhodne až poslední kolo druhé ligy, ve hře zůstávají Vyškov a Táborsko.
Vojtěch Foltýn
Počasí
Počasí jako na houpačce: od nuly k letním dvacítkám
Studená rána, příjemná odpoledne a časté změny oblačnosti. Typické proměnlivé jarní podmínky dominovaly celému území. Přestože první květnové dny připomínaly spíše ty letní, od 5. do 9. května se prudce ochladilo. Teploty v noci klesly až na 0,5 °C a přes den nepřesáhly 13.
Největší kolísání během jednoho dne zaznamenali meteorologové v Moravskoslezském a Zlínském kraji. V Ostravě rozdíl mezi ranní a odpolední teplotou činil až 18 °C. Ve vyšších oblastech, jakými jsou například Šumava nebo Vysočina, byla rána mrazivá, ale odpoledne se údaje na teploměru přiblížily až k 15 °C.
Od soboty 10. května se začalo oteplovat a ve středu 14. května odborníci naměřili až 22,2 °C. Ovšem víkend s sebou přinesl kromě větru i silné přeháňky. Meteorologové upozorňují, že tyto výkyvy mohou pokračovat také v dalších týdnech.
Tereza Chytilová