25. února 2026, Carolina č. 1082
události od 6. do 22. února
Z domova
Životní prostředí vede poslanec Červený. Turek mu bude pomáhat
Novým ministrem životního prostředí, kterého nominovali Motoristé sobě, se stal poslanec Igor Červený. Řešení sporu nejmenší vládní strany a Hradu oznámil po jednání vlády v pondělí 16. února premiér Andrej Babiš (ANO). Prezident Petr Pavel se s kandidátem sešel ve čtvrtek, do funkce ho jmenoval v pondělí 23. února.
Babiš ocenil změnu postoje koaličního partnera, který dosud trval na Filipu Turkovi, a vyzval prezidenta k urychlenému jmenování. Hlava státu s Červeným probrala jeho priority, konkrétní obsah schůzky ale nominant komentovat nechtěl. Hradní kancelář později sdělila, že politici diskutovali o ochraně přírody nebo změně klimatických cílů EU: „Prezident apeloval na kandidáta, aby při prosazování zájmů vycházel z řádných analýz a zohledňoval možnosti a efektivitu vyjednávání na unijní půdě.“
Původním adeptem na zmíněnou pozici byl Turek, ten ovšem u prezidenta narazil. Jmenovat ho odmítl, protože v minulosti neprojevil „vůli k dodržování právního řádu“. Resort zatím řídil stranický šéf Petr Macinka společně se zahraničím.
V neděli 15. února ale Turek, čestný prezident Motoristů, na sociálních sítích zveřejnil video, v němž informoval o změně postoje. „Jako neministr jsem se rozhodl, že nabídnu panu premiérovi možnost, že bychom vyslali kandidáta na post životního prostředí, kde sedím jako zmocněnec,“ uvedl.
Řekl také, že nový člen kabinetu „bude dělat to, co mu na očích uvidí“. S Červeným se podle svých slov shoduje v názorech na Green Deal nebo systém emisních povolenek. „Nejsme proti přírodě, jsme proti bezduché zelené ideologii,“ zdůraznil Červený podle ČT24. Společně s Turkem, který ho má doprovázet na jednání, a vládou chce „postavit český průmysl na nohy“.
Červený zasedl ve Sněmovně po loňských volbách, kdy byl dvojkou středočeské kandidátky Motoristů právě za Turkem. Dosud zastával funkci v hospodářském výboru. Dříve působil na Pedagogické fakultě UK jako odborník na digitalizaci.
Martin Kvasnica
Babiš vložil Agrofert do fondu. Podle opozice pochybnosti přetrvávají
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) převedl akcie holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Oznámil to v pátek 20. února večer se slovy, že tím definitivně vyřešil otázku svého vztahu k podnikání. Jen několik hodin předtím opoziční ODS na tiskové konferenci kritizovala premiérův postup a varovala před možným ohrožením evropských dotací pro Českou republiku.
„Na společnost Agrofert, a. s., nemám žádný vliv ani z ní nemám a nebudu mít žádný prospěch. Plně jsem tak dostál nárokům českého a evropského práva v oblasti prevence střetu zájmů,“ napsal Babiš na síti X. Převod akcií do soukromého svěřenského fondu podle něj představuje finální oddělení jeho firem od výkonu veřejné funkce. Záměr ohlásil před loňským jmenováním, nyní k tomuto postupu získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie.
Na premiérovo oznámení bezprostředně reagovala opozice, která jeho krok označila za nedostatečný. Podle jejích představitelů samotné převedení akcií automaticky neznamená, že se vyřešily pochybnosti o možném vlivu na fungování holdingu. „Slova Andreje Babiše, že má střet zájmů vyřešený, neznamenají nic,“ prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel podle Respektu. Kritici upozorňují, že rozhodující bude nastavení správy svěřenského fondu a míra skutečné nezávislosti jeho správců.
Otázku premiérova vztahu k firmám přitom ještě několik hodin před zveřejněním informace otevřela ODS na tiskové konferenci. Předseda Martin Kupka mluvil o riziku ztráty desítek miliard korun z evropských fondů a vyzval premiéra k jasnému vysvětlení celé situace.
„Je úplně zřejmé, že nevyřešený střet zájmů znamená reálné ohrožení evropských peněz, které by Česká republika měla čerpat,“ sdělil Kupka novinářům. Podle něj nejde jen o politický spor, ale o ochranu zájmů občanů a důvěru v rovnost před zákonem.
Z tiskové konference Agáta Mrzenová
V Praze chybějí místa na středních školách, řešením má být spádovost
Ani rostoucí kapacity pražských škol nestačí. Ačkoliv letos na těch středních přibylo 108 míst, celkem jich je tedy 19 743, konkurenci zvyšují uchazeči ze Středočeského a dalších krajů. Pro téměř 12 tisíc pražských deváťáků tak není studium v hlavním městě samozřejmostí. Změnit by to chtěl pražský radní pro školství a sport Antonín Klecanda (STAN).
„Ani tento rok počet nabízených míst na pražských středních školách zřejmě nepokryje zájem uchazečů a přetlak bude právě i kvůli velkému zájmu žáků z jiných krajů,“ řekl už dříve Klecanda.
Proto se několik let snaží prosadit spádovost podobně, jako funguje u základních škol. S návrhem má podporu například v Libereckém kraji, naopak Středočeský kraj by tento krok považoval za omezení svobodné volby.
„Mně by se líbilo, kdyby u obecných škol, které máme všude v republice, jako obchodky, gymnázia, lycea, byl druh spádovosti třeba v prvním kole, jinými slovy například Liberečáci by nepřišli o své děti a Praha by nebyla zbytečně zatížená dalšími dětmi,“ dodal Klecanda na tiskové konferenci v pátek 20. února.
Zároveň ale vysvětlil, že spádovost by se netýkala unikátních a specializovaných škol. „Nikdy nebude u konzervatoře, protože je tu jediná a musíme ji nabídnout všem. Stejně tak já v Praze nebudu mít střední rybářskou, která je v Jižních Čechách,“ uvedl.
Praha podle něj už jednala s Asociací krajů o spádovosti u speciálních škol. U nich si totiž žáci mohou podat hned několik přihlášek, což vede k častému dojíždění na velké vzdálenosti. O případném zavedení by podle něj musela panovat shoda napříč kraji i na úrovni Ministerstva školství, což není jisté, zda se Praze podaří prosadit.
Z tiskové konference Johana Hocková
Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika
Macinkův střet s Clintonovou zaujal v USA, Pavel žádal tlak na Rusko
Videa střetu českého ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci zaplavila internet. Jejich debata si získala pozornost také v zámoří, tamní prezident Donald Trump dokonce českého ministra za jeho argumenty proti Clintonové na sociálních sítích pochválil.
„V prvé řadě si myslím, že ho opravdu nemáte ráda,“ řekl Macinka Clintonové na její tvrzení, že Trump profituje z války na Ukrajině. Poté začal hovořit na téma genderu a progresivismu. „Na Ukrajině lidé umírají na frontě a vás trápí dvě pohlaví?“ reagovala Clintonová, mimo jiné neúspěšná Trumpova demokratická soupeřka v prezidentských volbách v roce 2016.
„Skvělá práce!“ vzkázal Trump Macinkovi v příspěvku na sociálních sítích. Naopak zástupci české opozice hodnotili Macinkův výkon v debatě jako „trapas a ostudu“.
Kromě Clintonové se dostal český ministr zahraničí do přestřelky také s polským protějškem Radoslawem Sikorským. Neshodli se v pohledu na konzervatismus a progresivismus ani v tématu demokratičnosti Evropské unie.
K otázkám evropské bezpečnosti se na konferenci vyjadřoval také prezident Petr Pavel. Spojené státy podle něj musí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho jednat. Mír na Ukrajině jinak nebude možný, uvedl. Podpořil také názor svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, že by Ukrajina měla být součástí NATO.
Zelenskyj v projevu naopak jmenovitě poděkoval Česku za jeho muniční iniciativu. Z pódia oslovil českého prezidenta: „Vidím v publiku Petra, mockrát děkujeme.“
Barbora Turečková
Macinka v USA navštívil Radu míru, setkal se s Trumpem i s Rubiem
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) se v americkém Mar-a-Lagu zúčastnil zasedání Rady míru. Česko na jednání figurovalo jako pozorovatel při širších debatách. Macinka se krátce setkal s prezidentem Donaldem Trumpem i svým protějškem Markem Rubiem.
Rada míru je iniciativa spojená s Trumpovou administrativou, která má sloužit jako platforma pro diskusi o mezinárodních konfliktech a možnostech jejich diplomatického řešení. Podle agentury AP se k ní připojilo 27 zemí a celkem se jednání zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve čtvrtek 19. února se zaměřili na představení cílů.
Podle serverů iRozhlas.cz a iDnes.cz Macinka hovořil především s Rubiem, s nímž domlouval další možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky. Šéf české diplomacie uvedl, že spolu mluvili o možné návštěvě Prahy, která by podle něj mohla následovat „spíše dříve než později“.
Macinka také krátce neformálně hovořil přímo s Trumpem. „Hezky mluvil o České republice,“ popsal Macinka pro server Seznam Zprávy s tím, že Trump připomněl i své osobní vazby na region. Rozhovor označil jako pozitivní signál pro česko-americké vztahy. Také naznačil, že účast umožňuje udržovat kontakt se Spojenými státy, aniž by znamenala závazek k dalším krokům v Radě míru nebo plnému členství.
Matyáš Plášil
Rubio krátce zavítal do Bratislavy. Jednal o jádru, Ukrajině i NATO
Jen několik hodin se na Slovensku zdržel americký ministr zahraničí Marco Rubio. Stihl se však setkat jak s prezidentem Peterem Pellegrinim, tak s premiérem Robertem Ficem (Směr-SD). Jednali především o energetické a obranné spolupráci nebo Ukrajině.
V neděli 15. února přistál na bratislavském letišti, na místě jej přivítal jeho protějšek Juraj Blanár (Směr-SD), následně zamířil do prezidentského paláce, kde jej přijal Peter Pellegrini.
Spolu se věnovali hlavně bezpečnosti a působení obou států v rámci NATO – konkrétně například modernizaci slovenské armády. Probrali také rozšíření spolupráce v energetice. Diskuzi směřovali především k projektu nové jaderné elektrárny, který na Slovensku bude realizovat americká společnost Westinghouse. „Naše partnerství je strategické a přináší konkrétní výsledky v oblasti obrany, bezpečnosti i energetické spolupráce,“ prohlásil Pellegrini.
Rubio se poté přesunul na Úřad vlády, kde jej čekal premiér Robert Fico. Také na této schůzce se zástupci obou států nejdéle zabývali energetikou a bezpečností. Slovenská strana mimo jiné nabídla pomoc s mírovým vyjednáváním mezi Ukrajinou a Ruskou federací.
Fico s Rubiem neopomněli ani téma výdajů na obranu a jejich navyšování. Premiér uvedl, že důraz amerických spojenců na obrannou soběstačnost Evropy chápe, Slovensko ale podle něj musí brát v úvahu vlastní finanční možnosti. Na obranu stabilně věnuje zhruba 2 % HDP.
Vojtěch Rotta
Ekonomika
Vláda oživí EET. Postačí aplikace v mobilu, účtenky už nebudou povinné
Od ledna příštího roku vláda znovu spustí elektronickou evidenci tržeb, tentokrát s jinými podmínkami, jimiž reaguje na některé výhrady k první verzi z roku 2016. „Nebyla bez chyb a my se snažíme poučit,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci ve středu 18. února. Nejmenší podnikatelé s příjmem do milionu korun se zapojit nemusí.
Přestože nový systém bude fungovat obdobně, kabinet zavedl několik důležitých změn. Mezi ně patří například dobrovolnost vydávání účtenek. Ty prodejci vystaví pouze na vyžádání či digitálně. Kritici v minulých letech poukazovali na sdílení mnoha informací kupujícího, nově program zaznamená jen ty nezbytné – ID poplatníka, datum, čas, pořadové číslo služby, místo, částku. Nesleduje osobní údaje zákazníka ani položky nákupu.
Evidují se všechny platby, které zákazník provede na místě – hotovost, karty, QR kódy, kryptoměny nebo alternativní bezhotovostní způsoby. Naopak faktury či online transakce z účtu na účet bez fyzického kontaktu se zaznamenávat nebudou.
Podnikatelé si nová zařízení pořizovat nemusí. Vláda spustí aplikaci, díky níž jim postačí pouze chytrý telefon, kam si ji nainstalují. S tím souvisí i menší kontroly na pobočkách pouze v případech, že by se podnikatelé či firmy výrazně odchylovali od standardu.
Pro ty nejmenší, kteří se nacházejí v prvním pásmu, bude nově takzvaná EET OFF. Jestliže ovšem v daném roce překročí stanovený příjem, zůstávají v daném režimu do konce daňového období. Poté se přesunou do jiného pásma.
Podle Schillerové by nová verze měla pomoci v boji proti šedé ekonomice: „Zrušení EET v minulosti znamenalo ztrátu klíčového nástroje pro dohled nad tržbami a daňovými úniky. Není to nástroj jediný, ale důležitý do vyplnění celé mozaiky.“
Odbory změnu vítají. Například Českomoravská konfederace podporuje také snížení DPH u nealkoholických nápojů z 21 procent na 12, které znovuzavedení bude doprovázet.
Proti se vymezila například opoziční ODS, jejíž koaliční vláda v roce 2023 evidenci zrušila a tehdy ji hodnotila jako „šikanu živnostníků“. Ministryně financí uvedla, že bude dělat vše pro to, aby návrh představila i opozici, a také naslouchat všem připomínkám. Nechce ale dělat zásadní ústupky a rozšířovat skupiny, které do EET nespadají.
Klára Seidlová
Nezaměstnanost v lednu vzrostla, roli hraje také sociální novela
Míra nezaměstnanosti v České republice meziměsíčně vzrostla z prosincových 4,8 na 5,1 %, uvádí tisková zpráva Úřadu práce z 9. února. Resort práce a sociálních věcí nevnímá změny jako překvapení, naopak ukazuje na pozitivní dopady ekonomické novely.
Celkem se o práci uchází přes 378 tisíc lidí ve věku 15-64 let, což je o 58 031 více než v posledním měření. Čísla tak dokazují růst dlouhodobé nezaměstnanosti, která se blíží k datům z roku 2017, přičemž z krajů postihuje nejvíce Ústecký a Moravskoslezský. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) si nárůst vysvětluje sezonností, která trh práce ovlivňuje každý rok v zimních měsících.
„Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu. Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají,“ dodal ministr s odkazem na tzv. flexinovelu.
Ta nabyla účinnosti začátkem minulého června a po vzoru osvědčených modelů z Německa, Rakouska nebo Dánska má zpřístupnit hledání práce uchazečům a trh práce udělat pružnějším. Garantuje například návrat na původní pozice po rodičovské, práci pro mladistvé během prázdnin už od 14 let nebo prodloužení zkušební doby jak pro vedoucí, tak pro řadové zaměstnance.
Podle zastupujícího ředitele Úřadu práce Karla Trpkoše má úprava za cíl „snížit bariéry při změně zaměstnání a zajistit dostupnější podporu pro osoby vstupující do evidence“.
Ondřej Bureš
Kultura
Křehká, plachá, přesto silná. Zemřela herečka Jana Brejchová
Nevinná sirota z filmu Vlčí jáma, císařovna Eliška Pomořanská z Noci na Karlštejně, ale i studentka gymnázia v mrazivém dramatu Vyšší princip. Nejen těmito rolemi se herečka Jana Brejchová neodmyslitelně zapsala do síně slávy českého filmu. Zemřela 6. února po dlouhé nemoci ve věku 86 let.
„Skromnost a pokora ji povznášely nad tím, co uměla. Byla ale také velký smíšek,“ zavzpomínala Zlata Adamovská pro Českou televizi. „Jako mladou mě okouzlila už ve filmu Probuzení. Napodobila jsem její tehdejší účes, takzvaný koňský ohon, a pak dostala dvojku z chování,“ přiznala další z hereckých kolegyň Dana Kolářová. „Kombinovala v sobě totální přirozenost, žánrově však byla nevyčerpatelná,“ dodala Aňa Geislerová.
Ačkoliv neměla herecké vzdělání, už jako třináctiletá školačka poprvé stanula před kamerou ve snímku Olověný chléb v roce 1953. Nejdříve ovšem natáčet nechtěla, donutit ji musela maminka. Filmový svět ji uchvátil. A přestože po základní škole vedle menších rolí pracovala jako písařka v mlékárně Laktos, s Vlčí jámou režiséra Jiřího Weisse prorazila jak doma, tak i na festivalu v Benátkách.
Časem sbírala úspěchy s projekty Vyšší princip, Kdyby tisíc klarinetů a Noc nevěsty, pracovala i v tehdejším západním Německu. Výběr scénáře a režiséry vždy pečlivě zvažovala. Potřebovala volnost, pravděpodobně i proto odmítla podepsat sedmiletou smlouvu se západoněmeckou firmou Bavaria. Naděje v lepší časy v dobách pražského jara a víra v české filmaře pro ni zvítězily nad přísnými podmínkami v zahraničních produkcích.
Vybírala si postavy, které o ní vypovídaly a také hledaly samy sebe. Uvnitř byla plachá, rozhovory často neposkytovala. Zvládla však ztvárnit osoby hrdé a noblesní. Už od 60. let ji přirovnávali k francouzské herečce Brigitte Bardot, vysloužila si i přezdívku „česká Bardotka“, proti níž se vymezovala. „Jsou to dvě jiné osobnosti, Brigitte byla sex-bomba, Brejchová byla naopak schopná mnohem vrstevnatějšího hereckého projevu. Tuhle nálepku bychom měli škrtnout,“ prohlásila kritička Jana Podskalská v pořadu Akcent Českého rozhlasu Vltava.
Osobní život této legendy byl neméně pestrý, prošlo jím hned několik osudových mužů, včetně Miloše Formana či Vlastimila Brodského, s nímž měla dceru Terezu. Ta o mamince vydala velmi osobní knihu a o jejím skonu jako první informovala server iDnes.cz. Po svém posledním snímku Kráska v nesnázích v roce 2006 se Brejchová natrvalo stáhla z veřejného dění.
Zatímco rodina zvolila utajený obřad, veřejnost herečce mohla dát sbohem v úterý 17. února v pražském kině Lucerna a naposledy na ni zavzpomínat u ukázek z jejích nejslavnějších děl.
Jaromír Dezort
Budoucí knižní hity jarní sezony: Jak na úzkosti či smrt Jana Masaryka
Postapokalyptické Česko, hororová Pošta pro tebe nebo také neřesti Karla IV., to vše se objeví na jaře na pultech v rámci Velkého knižního čtvrtku. Přichází pestrá směsice žánrů a témat od českých i zahraničních autorů, od odpočinkových románů přes thrillery až po detektivky nebo biografie. Nechybí ani seberozvojové knihy.
Právě mezi těmi vyčnívá praktická psychologická příručka Ta bolest nejsi ty od psychoterapeutky Terezy Ševčíkové. Kromě popisu reálných konzultací s pacienty se zájemci dočtou i rady, jak se vypořádat s negativními emocemi. „Úzkost je v první řadě zprávou, informací, že je s námi něco špatně,“ vysvětlila autorka na tiskové konferenci ve čtvrtek 19. února. Náročné téma samoty v dnešní individualistické společnosti poodhalí také sociologická kniha Pavla Prospěcha Osamělí hrdinové.
Postapokalyptický román Běsná zem Petra Opršala prezentuje pohled na možnou budoucí Českou republiku, kdyby ji zasáhl globální konflikt, přestal by fungovat stát a moci by se ujaly soukromé korporace. Daniel Krásný v hororu Pacička pojednává o stinných stránkách hledání biologické matky, které se může obrátit v boj o život. „Vždy jsem měl diváckou úzkost při sledování pořadu Pošty pro tebe. Co kdyby samotné setkání nebylo až tak idylické?“ vysvětluje inspiraci.
Michaela Shaheena, amerického autora žijícího v Praze, vždy fascinovala záhadami opředená smrt Jana Masaryka, jíž se věnuje v thrilleru Druhý suvenýr. Mezi zahraniční spisovatele se řadí i tvůrce mnoha bestsellerů Boris Bakunin s dílem Rusko Leninovo a Stalinovo, kterým tak zakončuje rozsáhlou sérii o dějinách země. Historií se zabývá také německý dějepisec Olaf B. Rader v biografii Císař Karel IV. – Postrach světa nebo Dan Jones ve středověkém syrovém románu Psi z Essexu.
Odpočinek nabízí prázdninový román Barbory Majchrákové Cesta na Sardinii a detektivka Městečko Son od Thomase Engera a Johana Gustawssona.
Na vydání knih se podílejí nakladatelství Argo, Bourdon, Host a Práh. V prodeji budou právě na Velký knižní čtvrtek, a to 19. března.
Z tiskové konference Sophie Chalieux
I malíři vezmou někdy do ruky fotoaparát, ukazuje nová výstava
Alfons Mucha, Tavík František Šimon, Viktor Stretti a Vojtěch Preissig se proslavili především svými obrazy. Malba však nebyla jedinou formou umění, které se věnovali. Vedle dalších technik měli zálibu také ve fotografii. Právě jejich snímky jsou teď k vidění, některé vůbec poprvé.
Moderní česká grafika a fotografie přicházely na svět současně a fotoaparát se stal součástí výbavy mnoha umělců. Mucha například využíval své snímky jako studie k dalšímu výtvarnému zpracování v podobě maleb, plakátů nebo ilustrací, vášnivý cestovatel Šimon si ze svých cest zaznamenával žánrové motivy, které později převáděl do efektních grafických listů. Stretti naopak některé kompozice doplňoval kresbou, jiné sloužily přímo k interpretaci samotné. Preissig pak své záběry významných monumentů a parků z Paříže a Bostonu využíval při grafické tvorbě.
„Fotografie se tímto způsobem využívala odedávna a tito umělci jsou vlastně průkopníky v tomto tématu,“ sdělil kurátor výstavy Jan Mlčoch na vernisáži, která se konala ve středu 18. února.
Výstava v Galerii Josefa Sudka, kterou zřídilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze, se pro zájemce otevřela v sobotu 21. února. Přístupná bude do 21. června.
Z vernisáže Tomáš Zelený
Národní divadlo láká na spolupráci se Slováky i muzikál v opeře
Národní divadlo vstupuje do své 144. sezony a nabídne nové tituly ve všech uměleckých odvětvích. Na jevištích se předvedou jak klasické inscenace v nových interpretacích, tak i současná tvorba. Představení reagující na proměnlivý svět budou ale vždy lidská, jak přiblížil generální ředitel Jan Burian na tiskové konferenci ve čtvrtek 19. února.
Herci činohry nastudují Tulipánovou horečku a v novém překladu a přebásnění představí klasickou Antigonu. Zajímavou pak může být i spolupráce s Národním divadlem sousedního Slovenska. Společně zahrají autorské dílo Tvrdohlavost/ť pod taktovkou režisérského tandemu SKUTR.
Výzvou bude nová sezona zejména pro Laternu Magiku, která kvůli rekonstrukci budovy Nové scény musí hledat azyl na prknech jiných divadel. To jí ale nezabraňuje uvést dvě představení Perpetuum Havel, k blížícímu se 90. výročí narození bývalého prezidenta, a Smrt v Benátkách. Na podzim se ukáže i v rámci pražského festivalu světel Signal Fest.
Balet například k příležitosti 80. výročí narození Jiřího Kyliána uvede jeho titul One of a Kind. Pro menší diváky je naplánovaná i pohádka Slunečník, Měsíčník a Větrník. V budově Státní opery zazní, možná překvapivě, muzikál Sweeney Todd s Adamem Plachetkou v hlavní roli.
„Divadlo začíná mít znovu důležitou roli. Ne proto, že vyjadřuje nějaké společenské nebo politické názory, ale protože to, o čem hrajeme a proč to děláme, je založeno na pevných a tradičních hodnotách,“ uvedl Burian. Zároveň zmínil, že se uplynulý rok s půl milionem diváků dostal na rekordní příčky návštěvnosti.
Z tiskové konference Matěj Kavan
Klub, ve kterém se kdysi loučil Václav Havel, slaví 35. narozeniny
V Rock Café panovala 20. února sváteční nálada. Nejstarší pražský klub, jehož založení bylo reakcí bývalých disidentů na nově nabytou uměleckou svobodu, vítá návštěvníky už 35 let. Příležitost výročí si žádala plný sál, proto provozovatelé pozvali úspěšnou rockovou kapelu Kensington z Nizozemska, která je zrovna na turné po Evropě. Než však skupina vystoupila, o atmosféru se postarala mladá česká zpěvačka Marie April.
Logo v podobě rockového anděla je už nepostradatelnou součástí Národní třídy. „Původní energie svobody u nás stále je. My jsme klub, jak já vždycky říkám, s názorem. Snažíme se ozvat, když se nám něco nelíbí. Spolupracujeme na oslavách 17. listopadu na Národní třídě, to nám je vlastní, toho se držíme,“ řekl pro Rádio Praha šéf produkce klubu Šimon Blaschko.
Rock Café si svého času oblíbil i Václav Havel, prezentoval tu autorskou výstavu Antikódy, později uspořádal oslavu na závěr svého posledního prezidentského mandátu. V současnosti se v klubu odehraje 400 akcí ročně. Za dobu své existence stihl odchovat řadu umělců, začínaly tu kapely jako J. A. R., MIG 21 nebo Divokej Bill. Kromě českých hudebníků se na pódiu pravidelně objevují také známí zahraniční interpreti. Rock Café už ale nepořádá jen koncerty, klub se rozrostl o divadlo RockCabaret, kino nebo galerii.
Na oslavy výročí dorazilo mnoho hudebních nadšenců. K dispozici byl stolní fotbálek, ve vzduchu se vznášely balonky, vchod zdobily zlaté třásně. U stolků v předsálí organizátoři nabízeli panáky alkoholu. V charitativní holírně si po celou dobu večera návštěvníci mohli otestovat své vědomosti v kvízu a zkusit vyhrát plechovku klubového piva Rock Café APA.
Z oslav Barbora Koutná
Sport
Pět medailí od čtyř hrdinů ze tří sportů. Česko slaví olympijské úspěchy
Na letošních zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo vybojovali čeští reprezentanti pět medailí, z toho dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Na stupně vítězů dosáhli na snowboardu, v rychlobruslení a v biatlonu. Češi zlepšili skóre z Pekingu v roce 2022, ze kterého si odvezli dvě medaile.
V hodnocení zemí česká výprava, čítající rekordních 115 sportovců, skončila na 16. místě. První se již počtvrté v řadě umístilo Norsko, druhé místo obsadily Spojené státy, třetí bylo Nizozemsko.
„Musím říct, že budu určitě odjíždět s dobrým pocitem, že to byly dobré hry,“ řekl podle Českého rozhlasu předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. „Co se týká výsledků, tak bychom se rouhali, kdybychom si stěžovali. Ještě po sobotní bronzové tečce,“ pochvaloval si české úspěchy a vyzdvihl medaili biatlonistky Terezy Voborníkové.
Díky ní v závěru her slavil český biatlon po osmi letech první olympijský cenný kov. Voborníková v závodě s hromadným startem při střelbě minula jen jednou a chvíli bojovala dokonce o zlato, nakonec nestačila na dvě Francouzky.
Největší úspěch z českých reprezentantů slavil na svých prvních hrách teprve devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek. Vysněné zlato v závodě na 10 000 metrů získal jen několik dnů poté, co na trati na 5 000 metrů vybojoval stříbro.
O vůbec první českou radost se postarala Zuzana Maděrová, která zvítězila v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Druhé místo ve snowboardcrossu obsadila Eva Adamczyková a do své olympijské medailové sbírky tak přidala poslední chybějící kov – stříbro.
Zimní hry uzavřel v neděli 22. února slavnostní ceremoniál ve Veroně. Českou vlajku na něm nesli dva rychlobruslaři: čerstvý šampion Metoděj Jílek a loučící se držitelka sedmi olympijských medailí Martina Sáblíková. Italští pořadatelé předali pomyslnou štafetu Francii, která bude zimní sportovní svátek hostit v roce 2030.
Lucie Havlíčková
Devatenáctiletý fenomén. Jílek je nejúspěšnějším Čechem na olympiádě
Nejúspěšnějším českým sportovcem na letošních zimních olympijských hrách se stal Metoděj Jílek. Při své premiéře získal v pouhých devatenácti letech dvě olympijské medaile, včetně historicky prvního zlata v mužském rychlobruslení.
„Neviděla jsem za poslední roky nikoho, kdo by dával bruslení tolik, co Mety. Je svědomitý, ke všemu přistupuje až neuvěřitelně,“ sdělila po zlatém závodě legendární Martina Sáblíková, která podporovala Jílka přímo na místě a patřila mezi první gratulanty i s nachystaným dárkem. Vítěz závodu na 10 km na sebe natáhl triko s nápisem „golden boy“. „Vůbec mě nenapadlo, že něco takového pro mě má. Martina mi ho vyrobila, moc hezké,“ usmíval se Jílek.
Závod na 10 kilometrů ovládl suverénně. Svého konkurenta z rozjížďky nechal za sebou o necelou půlminutu a do posledního kola vjížděl s náskokem pěti vteřin na nejlepší čas. Neutrální výraz se v závěru přeměnil na křečovitý, mačkal ze sebe maximum. Hned v cíli zvedl ruce, věděl, že pro zlatou medaili udělal vše, a průběžné prvenství s náskokem 5,65 sekundy ho v tom utvrdilo. Jeho výkon pak už nepřekonali ani Nor Sander Eitrem, ani nakonec čtvrtý Francouz Timothy Loubineaud z poslední rozjížďky.
Právě Eitrem byl jediný, kdo zajel lepší čas v závodě na pět kilometrů. Metoděj Jílek se tedy musel spokojit se stříbrnou medailí a dal jasně najevo, že jeho ambice směřují ještě výše. „Já byl lehce zklamaný,“ přiznal poté. „Vždyť já šel pro zlato. Až s odstupem jsem si uvědomil, že jsem zajel super závod. Nezklamal jsem. Sander Eitrem dnes nebyl k poražení,“ sdělil pro Seznam Zprávy po zisku stříbrné medaile.
Své premiérové olympijské hry zakončil závody na 1500 metrů, kde obsadil šestnácté místo, a s hromadným startem, v němž finišoval čtrnáctý. Díky svým úspěchům měl tu čest nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu, ještě navíc po boku svého idolu, loučící se Martiny Sáblíkové.
Jakub Vágner
Jeden start zkazila nemoc, až druhý přinesl ovace. Sáblíková se loučila
I když se prvního závodu na 3000 metrů ze zdravotních důvodů účastnit nemohla, svou královskou trať na 5000 metrů si Martina Sáblíková ujít nenechala. V pátek 12. února česká rychlobruslařka jela v Itálii svůj poslední závod, ve stejné zemi, kde před dvaceti lety začala olympijskou kariéru. Za stupni vítězů tentokrát zaostala a skončila na 11. místě, i tak ji fanoušci odměnili velkým potleskem vestoje. Sedminásobná olympijská medailistka se v slzách cítila jako šampionka. „Bylo to nejkrásnějších 12 kol v životě,“ řekla sportovkyně České televizi.
Sáblíková měla před letošními hrami i během nich zdravotní komplikace, potýkala se s akutní virózou, trápily ji horečky a problémy s dýcháním. S lítostí sportovkyně na sociálních sítích oznámila, že tento stav jí umožňuje pouze jeden start. Ten si i tak vychutnala s grácií. „Myslím si, že to byla ta nejhezčí tečka za olympiádou, kterou jsem si mohla prožít a kterou jsem mohla dostat,“ uvedla.
V kariéře se kromě Turína 2006 představila ještě na dalších olympiádách. Ve Vancouveru 2010 získala dvě zlaté a jednu bronzovou medaili, stala se tak první českou sportovkyní, která dvakrát stála na nejvyšším stupínku na jedněch zimních hrách. V Soči 2014 si dojela pro zlato a stříbro, druhá byla i v Pchjongčchangu 2018. Z minulé olympiády v Pekingu si odnesla bronz, v letošní Cortině ukončila kariéru. Kromě těchto závodů opakovaně zazářila i na mistrovství světa, odkud si odnesla 21 zlatých kovů.
Loučící se legenda na závěrečném ceremoniálu nesla vlajku symbolicky s mladým rychlobruslařem Metodějem Jílkem, nejúspěšnějším českým sportovcem na letošních hrách. „Jako vždy to byla obrovská pocta a jsem hrozně ráda, že jsem tam ještě mohla naposledy být,“ prohlásila.
Jesika Vrbovcová
Po Ledecké převzala korunu Maděrová, Adamczyková doplnila sbírku
U vítězky paralelního obřího slalomu snowboardistek svítila potřetí za sebou česká vlajka, ale tentokrát s překvapivým jménem. Soupeřky zaskočila Zuzana Maděrová, a dokonale tak zastoupila Ester Ledeckou, která při útoku na zlatý hattrick vypadla ve čtvrtfinále. Povedený návrat na hry zažila snowboardcrossařka Eva Adamczyková, na své třetí olympiádě přidala k dosavadním úspěchům stříbro.
„Šla jsem do toho, že je to teď, nebo nikdy, že ukážu, co umím,“ líčila v rozhovoru pro Českou televizi Maděrová, které v sobotu 7. února gratuloval v cíli i prezidentský pár.
Už dopolední kvalifikace naznačila možnosti české dvojice: obsadila první dvě místa a zajistila si výběr dráhy až do potenciálního společného finále. Osmifinálovou jízdu ještě obě zvládly, ale ve čtvrtfinále Ledecká upadla, zatímco Maděrová prošla i přes těsné semifinále.
V jízdě o zlato se postavila přemožitelce Ledecké ze čtvrtfinále, Sabine Payerové z Rakouska a předvedla dominantní výkon. „Je to víc než splněný sen. Nikdy jsem nevěřila, že by se mi to mohlo podařit,“ reagovala.
Čtyři setiny od zlata
Pět dní nato šla do akce také Adamczyková, která přijela do Itálie i s manželem a ročním synem. V kvalifikaci trať prolétla v nejrychlejším čase. Vyřazovacími jízdami pak postupovala společně s Australankou Josii Baffovou. Ve finále zaútočila na medaili, v těsném finiši ji o pouhé čtyři setiny předstihla právě Baffová.
Ke zlatu ze Soči 2014 a bronzu z Pchjongčchangu 2018 tak Adamczyková přidala stříbro a zkompletovala svoji medailovou sbírku ze zimních olympiád. „Chtěla jsem jet pro sebe, udělat si radost a soustředit se jen sama na sebe,“ uvedla po úspěšném návratu po nucené absenci na hrách v Pekingu v roce 2022.
Jan Mastný
Čeští hokejisté sahali v Miláně po senzaci, medaile ale berou favorité
Když se v roce 1998 poprvé přerušila NHL, aby mohli nejlepší hokejisté světa hrát na olympijských hrách, bylo z toho šokující zlato pro český výběr. Letos se na hry vrátila světová špička po dvanácti letech. Příběh z Nagana se ale v Miláně neopakoval. Česká reprezentace sice byla blízko senzaci, s favorizovanou Kanadou ale nakonec ve čtvrtfinále prohrála v prodloužení 3:4, a na turnaji tak skončila až osmá. Zlato získaly Spojené státy americké.
„Jsem pyšný na naši partu, jak jsme bojovali. O to to bolí víc, protože jsme byli tak blízko, vedli jsme. V tom je hokej krutý,“ řekl krátce po vyřazení pro ČT sport útočník David Pastrňák. „Kluci na ledě nechali všechno. Podali jsme skvělý výkon,“ chválil také trenér Radim Rulík. „Bohužel věci, které rozhodují, se k nám úplně nepřiklonily,“ dodal.
Před utkáním oba uznali kvalitu soupeře. „Je to možná jejich nejlepší tým v historii. Hlavně síla v útoku je neuvěřitelná,“ varoval Pastrňák. Přesto měl tým okolo Connora McDavida nebo Nathana MacKinnona v zápase ve středu 18. února namále.
Kanaďané se sice po třech minutách hry dostali do vedení, ještě do první přestávky ale Lukáš Sedlák a po něm Pastrňák skóre otočili. Ve druhé třetině srovnal z přesilové hry MacKinnon a hrálo se znovu „od nuly“.
Osm minut před koncem řádné hrací doby dostal fanoušky do varu Ondřej Palát. Jeho branka padla velmi kuriózně. Český tým totiž špatně střídal, v jednu chvíli bylo na ledě dokonce osm hráčů a podle pravidel gól platit neměl. Rozhodčí ale přestupek přehlédli, a Češi tak šli znovu do vedení.
Necelé čtyři minuty před koncem ale šikovně tečoval nahození Nick Suzuki, čímž vrátil zápas do nerozhodného stavu. Utkání dospělo do prodloužení, které rozhodl Mitchell Marner.
„Byla to životní šance,“ řekl krátce po zápase obránce Radim Šimek. Předtím měl totiž příležitost vstřelit vítěznou branku na druhé straně, ale neproměnil ji. „Bude mě určitě strašit ještě pár nocí,“ dodal.
Těžkého soupeře pro čtvrtfinále přisoudily českému týmu výsledky ve skupině. V ní vyhrál Rulíkův výběr pouze nad Francií, osudové Kanadě podlehl v úvodu her dokonce 0:5. Přesvědčivé nebylo pro fanoušky ani osmifinále s Dánskem, které skončilo těsně 3:2.
Češi skončili v celkovém pořadí osmí. Zlato získal výběr USA, a to vítězstvím v prodloužení nad stříbrnou Kanadou. Bronz náleží po výhře nad Slovenskem Finům.
Vojtěch Kotyk
Počasí
Apríl v únoru: noční mrazy střídaly jarní teploty, déšť i slunce
První polovina února přinesla velmi proměnlivé počasí. Nad střední Evropou se střetával studený severní vzduch a teplejší fronta z jihozápadu kontinentu. Kvůli tomuto rozhraní se na celém území Česka střídaly teplotní skoky, déšť a sněžení, ale i ojedinělé sluneční paprsky.
Noční hodnoty se pohybovaly od -7 °C do nuly, přes den rtuť vyšplhala až k 12 °C. Slunce vysvitlo jen výjimečně, převládala zatažená obloha a oblačno. Časté byly sněhové i dešťové přeháňky, a to jak v nížinách, tak ve vyšších nadmořských výškách. Místy se objevovaly husté mlhy, které snižovaly viditelnost. Ve třetím únorovém týdnu pak na horách připadlo až 10 cm nového sněhu.
V porovnání s předchozími roky je únor teplotně i srážkově průměrný, bez jakýchkoli výkyvů či extrémů. Tím se liší od předchozího měsíce. Letošní leden byl totiž v Evropě nejchladnější za posledních šestnáct let.
Magdaléna Bicanová