10. března 2022, Carolina č. 1009

Umělci, vědci i politici. Zeman předal vyznamenání a slíbil ho Zelenskému

Prezident Miloš Zeman předal ve Vladislavském sále Pražského hradu státní vyznamenání za roky 2020 a 2021. Vyzdvihl celkem pětašedesát osobností, současně avizoval, že na podzim ocení ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. „Projevil odvahu a statečnost. A třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu,“ pronesl Zeman, který letos vyznamenání předával poprvé na vozíku.

Ceremoniál se tradičně koná 28. října, v den výročí založení samostatného Československa. Před dvěma lety pořádání akce znemožnily epidemické podmínky, rok poté nepříznivý zdravotní stav hlavy státu. Akce se nakonec uskutečnila symbolicky 7. března, v den, kdy by první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk slavil narozeniny i svátek.

Řád bílého lva převzali například herečka Jiřina Bohdalová nebo bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. In memoriam získali stejný řád i letec druhé světové války a oběť komunistických procesů Heliodor Píka nebo zpěvák Karel Gott. Medaili Za hrdinství si odnesla mimo jiné zdravotní sestra Jana Březinová, která v důchodovém věku v pandemickém čase pomáhala v nemocnici. Zeman udělil celkem 47 medailí Za zásluhy, mimo jiné sexuologovi Radimu Uzlovi, herci Pavlu Trávníčkovi či téměř jednadevadesátiletému plukovníkovi Emilu Šnebergovi. Více o vyznamenáních i seznam oceněných na www.hrad.cz.

Ze slavnostního večera se omluvili šéfové Sněmovny a Senátu. Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) i Miloši Vystrčilovi (ODS) vadí Zemanovy příliš blízké a přátelské vztahy k Rusku. „Je dobře, že prezident Zeman otočil, ale nemohu zapomenout, kdo u nás před agresivním a imperialistickým chováním Vladimira Putina dlouhá léta zavíral oči,“ informovala předsedkyně dolní komory na Twitteru. Pozvání dopředu odmítl i judista Lukáš Krpálek. Vysvětlil, že mu nepřijde vhodné slavit, když Ukrajina čelí válečnému konfliktu. Z tohoto důvodu také po slavnostním ceremoniálu nenásledovala obvyklá recepce.

Tereza Povolná

Musíme být proti Rusku jednotnější než kdy předtím, shodli se Lipavský, Jourová a Pavel

Na nutnosti stupňování tlaku vůči Rusku se shodli ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a eurokomisařka Věra Jourová. Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel konstatoval, že se Západ nedokáže pro své hodnoty dostatečně obětovat. V nedělních Otázkách Václava Moravce na České televizi se také hovořilo o poradci prezidenta republiky Martinu Nejedlém, kterého Lipavský kvůli jeho ruským konexím nazval „šmelinou z Pražského hradu“.

Lipavský s Pavlem společně zhodnotili ruský postup na Ukrajině jako pomalý. „Průběh operace rozhodně neodpovídá tomu, co si Rusko představovalo,“ řekl Pavel. Ministr prohlásil, že Ukrajina je s Ruskem ve válce už osm let. „Ekonomická izolace je nejzásadnější a jsme rozhodnuti v tom pokračovat,“ doplnil Lipavský. Jourová dále navrhla, že by se případné mírové jednání mezi Ruskem a Ukrajinou mělo konat na neutrální půdě, například v Číně.

Na vstup jednotek NATO na území Ukrajiny je podle generála Pavla už pozdě, i proto apeloval na další přísnější kroky: „Pokud nepřijmeme razantnější opatření, tak se opravdu může stát, že Ukrajina vojensky padne.“ Podle Jourové může být dalším opatřením vůči Rusku i větší dohled Evropy nad kryptoměnami, jež Rusové používají místo stále klesajícího rublu.

Hosté také diskutovali o nákladech, které evropské státy kvůli sankcím a uprchlické vlně ponesou. Odhad možného počtu utečenců je zatím kolem osmi milionů. Podle Jourové bude zapotřebí je ubytovat, dát jim možnosti práce a vzdělávání. „Nepochybuji, že bude od Evropské unie potřeba finanční pomoc,“ reagoval Lipavský. „Jsme připraveni členským státům přispívat,“ doplnila eurokomisařka. Podle Jourové ovšem opakování uprchlické krize z roku 2015 nehrozí a Putinovi se rozdělit Evropu už nepovede. Odsoudila také velkou závislost Evropy na ruském plynu, což je jednou z příčin dnešní válkou vyhrocené energetické krize.

Otázce moderátora, proč česká vláda nespěchá se sankcemi na ruské oligarchy, se Lipavský bránil postupnou činností ministerstva. To se nejprve soustředí na konzuláty v Rusku a Bělorusku, kde se nyní vydávají humanitární víza. Až poté na opatření nad rámec již zavedených evropských sankcí. Ministr kritizoval i poradce prezidenta republiky Nejedlého. „Mně přijatelný nepřijde, ale musí o něm ze své pozice rozhodnout pan prezident,“ dodal.

Jakub Roubíček

Dokument Památníku ticha uctívá památku terezínských obětí holocaustu

Tradiční pietní akci, pořádanou u příležitosti Dne památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince, doprovodila 8. března premiéra sedmiminutového dokumentu natočeného na pražském bubenském nádraží. Právě odsud odjížděli za druhé světové války terezínští vězni do koncentračního tábora, v němž se na počátku března 1944 stali oběťmi největší hromadné vraždy československých občanů v historii země.

Ve filmu Vzpomínka na BIIb, pojmenovaném podle osvětimského bloku, v němž rodinný tábor sídlil, vystupují mimo hudebníků Michala Kaňky a Jana Schulmeistera také studenti Gymnázia Přírodní škola. Snímek zachycuje, jak v prostorách nádraží nacvičovali divadelní představení o dobové situaci Židů. Dále zaznamenává, jak na stanici vzniklo graffiti inspirované vzpomínkami pamětnice Dity Krausové, které vyšly i knižně. „V jejím textu se hovoří o tom, že v noci v táborech šlehaly plameny z komínů, což jsme zvolili jako centrální motiv,“ přiblížil graffiti jeden z jeho tvůrců.

Státní organizace Památník ticha připomíná hrůzy holocaustu a upozorňuje na dodnes přetrvávající problémy xenofobie a rasové nenávisti, které s ním úzce souvisí. Prostřednictvím veřejného dialogu a osvětové činnosti se snaží těmto jevům předcházet. Na historickou paralelu nyní autorský tým památníku upozorňuje i v souvislosti se současnou situací na Ukrajině.

Adéla Bartáková

Dezinformace posiluje klesající důvěra veřejnosti v tradiční média, shodly se novinářky

Virtuální aspekt války na Ukrajině, úloha žurnalistiky nebo krize mainstreamových médií. I to byla témata, o nichž debatovaly novinářky Anne Nivat a Magdalena Sodomková v sobotu 5. března v pražské kavárně Slavia. Diskusi o dezinformacích pořádaly pražská a pařížská pobočka Francouzského institutu ve spolupráci s Institutem komunikačních studií a žurnalistiky. Setkání moderoval novinář Marcel Faltys.Podle obou redaktorek je dnes velmi náročné se žurnalistice věnovat. „Nemůžete dělat dobrou novinařinu, pokud vám lidé nevěří,“ říká francouzská válečná reportérka Nivat. „Mají na tom podíl i politici, prezident Zeman na novináře dlouhodobě útočí a společnost to z nějakého důvodu akceptuje,” dodává nezávislá novinářka a dokumentaristka Sodomková. „Poslední roky otevřeně podporoval dezinformační weby, jako jsou Parlamentní listy, čímž je naprosto legitimizoval.“

Shodly se také, že současné situaci na Ukrajině předcházela dezinformační válka, na kterou podle nich Evropa nezareagovala včas. „Od začátku jsme měli rozlišit, že servery jako Sputnik nejsou žádná média, ale součást psychologické operace,“ myslí si Sodomková. Podle Nivat je mediální rozměr současné války důležitější než kdy dřív: „Probíhá více virtuálních bojů než těch fyzických, to je složka, která dříve neexistovala a musíme ji brát v potaz.“

Boj s dezinformacemi podle ní ale řešení v blízké době nemá. „Úkolem každého člověka by mělo být ověřovat si fakta a zasazovat je do kontextu, dnešní společnost to ale nedělá, je na to líná,“ uvádí. Sodomková dodává, že je zapotřebí jasně rozlišit, co jsou seriózní média a co pouze vlivové dezinformační operace, proti kterým je nutné aktivně bojovat.

Kromě Prahy se v tento den v rámci akce Café Europa 2022 novináři sešli v hlavních městech dalších 26 členských států EU, aby diskutovali o budoucnosti a svobodě tisku. Debata patří mezi projekty, které realizuje Francouzský institut v Paříži k příležitosti předsednictví Rady Evropské unie od 1. ledna do 30. června letošního roku.

Z kavárny Slavia Anežka Bohmanová

Pravidelná návštěva zubaře ušetří i desetitisíce, vyplývá ze studie

Do zdravých zubů je zapotřebí investovat spíše čas než peníze. Mezi nejčastější chyby patří podle odborníků špatná technika čištění zubů nebo skutečnost, že Češi tolik nepoužívají mezizubní kartáčky. A na zhoršené situaci se podepsaly i zanedbané preventivní prohlídky v době covidu. Výsledky plynou z průzkumu Češi a zubaři, který v pátek 4. března prezentovala firma Herbadent u příležitosti Světového dne ústního zdraví, který připadá na 20. března.

To, že správná péče o dutinu ústní šetří značně peníze, si lidé začínají více uvědomovat. Naznačuje to meziroční nárůst zájmu o nástroje pro zubní hygienu, jako jsou elektrický kartáček (z 16 % na 23 %), mezizubní kartáček (z 23 % na 26 %) nebo ústní voda (z 26 % na 29 %). Správná technika čištění a využívání mezizubního kartáčku jsou podle odborníků klíčové.

„Do hry vstupuje strach, který před prohlídkou pociťuje asi třetina respondentů. Většina populace se obává vrtání (62 %), ale i trhání zubu (54 %) nebo finančních nákladů (40 %),“ uvádí stomatolog Pavel Smažík, majitel společnosti Herbadent. Přitom lidé, kteří se preventivním prohlídkám soustavně vyhýbají, mají přibližně o polovinu vyšší následné výdaje za zákrok. A nejsou to malé částky. Průměrný deklarovaný doplatek za zubní implantáty za poslední tři roky dosahoval částky 22 tisíc korun a následky zanedbané ústní hygieny pacienty stojí 10 až 100 tisíc korun. Průzkum mezi zubaři ukázal, že částka může výjimečně vyšplhat až na jeden milion korun.

Značný podíl na zanedbání preventivní péče a prohloubení obav a nervozity z návštěvy stomatologa má i koronavirová pandemie. Zatímco v roce 2020 tyto emoce téměř pokaždé zažívalo jen 17 % respondentů, v roce 2021 to bylo 33 %. Situaci komplikuje i dostupnost zubařů, 92 % z nich má plnou kapacitu a 52 % už neregistruje nové pacienty. Daleko obtížnější situace je v obcích do 20 tisíc obyvatel. Tam nemůže přijímat nové pacienty 72 % stomatologů.

Studie Češi a zubaři od nezávislé výzkumné agentury Perfect Crowd se celkem zúčastnilo 1006 respondentů ve věku od 18 do 65 let z řad veřejnosti a odbornou část zastoupilo 378 zubařů a 246 dentálních hygienistek.

Lukáš Vaněček

Pomoc míří na Ukrajinu hlavně po kolejích. Vlaky vysílá stát i neziskové organizace

Česko v posledních dnech zaplavila vlna solidarity s Ukrajinou. Do Ruskem napadené země z Česka směřují vagony naplněné humanitárním i vojenským materiálem. „Posíláme pomoc pro ukrajinské bojovníky,“ oznámila 27. února na twitterovém účtu česká armáda. První vlak převážel zejména lehké zbraně, obsah druhého, jenž vyjel o den později, ministři z bezpečnostních důvodů nespecifikovali.

Kromě materiální pomoci Česká republika vyslala ke slovensko-ukrajinským hranicím také 50 policistů, kteří pomáhají s registrací osob. Požádala o ně Bratislava, stejně jako oslovila unijní agenturu Frontex o pomoc při ochraně téměř 100 kilometrů dlouhé hranice s Ukrajinou.

V minulých dnech vysílalo Česko humanitární vlaky až do ukrajinského města Čop. Tuto službu ale pozastavilo po problémech při kontrole na slovenské straně. Nově budou vlaky do tuzemska vyjíždět z Košic a zastavovat pouze v Ostravě, Olomouci, Pardubicích a Plzni. Praze totiž dochází ubytovací kapacity.

Z neziskových organizací poskytuje Ukrajině významnou pomoc Člověk v tísni. Do jeho sbírky s názvem SOS Ukrajina poslali Češi k 9. březnu více než 1,3 miliardy korun. Peníze od dárců využívá k pomoci uprchlíkům v České republice, ale také ve spolupráci se společností RegioJet a nákladními dopravci ČD Cargo a Rail Cargo Group ke zřízení humanitárního vlakového mostu mezi Prahou a Kyjevem. „Společný projekt využití vlaků s přeložením na ukrajinské železnice a rozvoz do různých míst v napadené zemi je skvělý, a pokud se rozjede naplno, bude znamenat stovky a stovky tun, a to už je skutečně významná pomoc,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Vlaky jezdí od začátku března denně v obou směrech. Člověk v tísni ale nepomáhá jen na Ukrajině, týmy rozmístil i v Polsku, Rumunsku a Moldavsku.

Lékařskou pomoc poskytuje v Luhanské a Doněcké oblasti také humanitární organizace Magna, a to už od roku 2020. Její pracovníci jsou také na slovensko-ukrajinských hranicích. „Situace je již několik dní napjatá, a tím, jak eskalovala, je hranice naprosto plná a přetížená, jak se přes ni lidé snaží dostat. Což ale není jednoduché, protože je zároveň hranicí schengenského prostoru,“ řekla zakladatelka společnosti Denisa Augustinová pro Média IKSŽ.

Největší nápor uprchlíků registruje Polsko. Na hraničním přechodu u města Přemyšl pracuje také řada českých dobrovolníků. „Přijeli jsme proto, že jsme viděli ty zmrzlé děti a nedalo nám to,“ uvedl pro ČT jeden z nich Josef Bartoň. Podle Evy Novotné z Generálního konzulátu ve Lvově je největším problémem nedostatek přepravních kapacit do Česka.

Lukáš Cigánek

Ukrajina žádá o přijetí do Evropské unie. Zeman ani Fiala nejsou proti

Česká republika prostřednictvím nejvyšších představitelů podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie. Pro se vyslovili prezident Miloš Zeman či premiér Petr Fiala (ODS). Tamní hlava státu Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí 28. února a apeloval na západní politiky, aby proces byl co nejrychlejší, a Ukrajina se tak mohla připojit co nejdříve. Je přesvědčen o tom, že to je možné a jeho země si to zaslouží.

„Vyzýváme proto členské státy EU, aby Ukrajině projevily maximální politickou podporu a umožnily institucím EU podniknout kroky k okamžitému udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a k zahájení procesu přístupových jednání,“ stojí v otevřeném dopise osmi evropských prezidentů, mezi nimi i toho českého.

Snahu podporuje i předseda vlády Fiala. Podle ČTK uvedl, že současná situace je nestandardní a je důležité dát najevo, že společenství demokratických zemí Ukrajinu vítá. „Nesnižujme hodnotu výroku mého i ostatních představitelů EU tím, že to začneme rozebírat technicky. Technicky to v tuhle chvíli řešitelné není,“ reagoval Fiala a potvrdil, že zatím jde spíše o gesto ze strany Evropské unie.

Podle mluvčího ruského prezidenta by vstup Ukrajiny do EU Kremlu vadit nemusel. „Evropská unie není vojensko-politický blok. V tomto ohledu, pokud jde o strategickou stabilitu, je tato otázka jiné povahy,” uvedl.

Kryštof Horák

České lvy ovládl Zátopek, účinkující vzdávali hold Ukrajině

Nejúspěšnějším filmem na letošním předávání Českých lvů se stal Zátopek režiséra Davida Ondříčka. Ze třinácti nominací proměnil ve vítězství osm, včetně té za nejlepší snímek či pro herce Václava Neužila, který běžce ztvárnil. Třikrát bodovala Okupace, za vedlejší roli v ní získala lva Antonie Formanová. Devětadvacátým ročníkem v sobotu 5. března provázel Jiří Havelka.

Sošku za herečku v hlavní roli obdržela Pavla Gajdošíková za Chyby. Za vítěze mužské vedlejší role zvolila akademie Oldřicha Kaisera ve snímku Muž se zaječíma ušima. V kategorii dokument vyhrála Jednotka intenzivního života, jež pojednává o lékařích, kteří se zabývají péčí o nevyléčitelně nemocné. Za nejlepší animovaný snímek si ocenění odnesl dětský film Myši patří do nebe. „Chci strašně moc poděkovat všem lidem, kteří dnes pomáhají. (…) V našem filmu na konci vyhrají zvířata nad zlým lišákem, který je celý život sužoval. A já věřím, že díky spojení i my vyhrajeme nad tím jedním zlým lišákem,“ řekla v návaznosti na Ukrajinu výtvarnice filmu Denisa Grimmová. Z televizních seriálů zazářil Ochránce, který poukazuje na problémy ve školství.

Loni ovlivnila Českého lva pandemie koronaviru, která neumožnila účast diváků, letos se do atmosféry v pražském Rudolfinu promítla právě situace na Ukrajině. Část vystupujících se oblékla do modrožluté a využila čas na pódiu, aby zemi podpořila. Během slavnostního večera mohli lidé posílat dárcovské SMS na pomoc Ukrajincům, vybralo se 5,6 milionu korun. Režisérka a animátorka Diana Cam Van Nguyen, která vyhrála se studentským snímkem Milý tati peněžní odměnu, oznámila, že ji věnuje organizaci Člověk v tísni. Na počátku ceremoniálu vystoupil ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis a vyzval k přerušení vztahů s ruskými kinematografy. „Jsem přesvědčen, že tento krok přispěje Rusku k tomu, aby se jeho společnost uzdravila,“ řekl.

Tereza Brychová

Česi nenastúpia proti Rusom ani vo futbale, ani v hokeji

Medzinárodná futbalová federácia (FIFA), Európska futbalová únia (UEFA) aj Medzinárodná hokejová federácia (IIHF) vylúčili ruské národné tímy ale aj ruské športové kluby zo svojich súťaží. Reagujú tak na súčasnú inváziu Ruska na Ukrajinu. Mnohé reprezentácie, vrátane českých, sa však aj pred ich rozhodnutiami vyjadrili, že proti Rusku nenastúpia.

V baráži o tohtoročné majstrovstvá sveta vo futbale mohli Česi naraziť na Rusov, ak by porazili Švédov a Rusi zas Poliakov. Všetky tri krajiny však dali najavo, že proti Rusku hrať nebudú. Nakoniec zasiahla FIFA a Rusko vylúčila zo všetkých turnajov pod jej záštitou. „Z interného prostredia sme mali signály o tom, že situácia smeruje k tomuto rozhodnutiu, najmä potom, ako sa k pozícií Poľska, Švédska a Českej republiky začali pridávať ďalšie zväzy,” uviedol na stránke Futbalovej asociácie Českej republiky jej predseda Petr Fousek. Do finále baráže sa tak dostali Poliaci bez boja.

Rovnaký prístup zaujala UEFA. Tá vylúčila ruské kluby zo svojich súťaží, čo zamrzelo tím Spartak Moskva, ktorý sa prebojoval do osemfinále Európskej ligy. Automaticky tak ďalej postúpilo RB Lipsko. Ani jedno z týchto rozhodnutí ešte nie je stopercentné, Ruský futbalový zväz sa totiž odvolal na Športový arbitrážny súd, na ktorého rozhodnutie sa stále čaká.

Podobne ako jej futbaloví kolegovia IIHF vyradila ruskú aj bieloruskú reprezentáciu z majstrovstiev sveta v hokeji, ktoré sa tento rok odohrajú vo Fínsku. Aj tu sa Rusi odvolali. „Výkonný výbor Českého hokeja rozhodol o zrušení všetkých reprezentačných kontaktov s tímami Ruska a Bieloruska,” oznámil Český hokej na twitteri. Týka sa to najmä Českých hokejových hier, na ktoré Rusov nepozve.

Podporu Ukrajine vyhlásila aj Národná športová agentúra, Český olympijský výbor, Česká únia športu, ale aj Česká basketbalová federácia, ktorá sa rozhodla využiť výťažok zo vstupného zo zápasu Česko – Bulharsko na charitatívne účely v prospech Ukrajiny.

Branislav Vajdel

Pešán po neúspěšné olympiádě končí u národního týmu

Reakce českého sportu na neúspěšné zimní olympijské hry v Pekingu na sebe nenechala dlouho čekat. Pouze dvě získané medaile, zlato snowboardistky Ester Ledecké a bronz rychlobruslařky Martiny Sáblíkové, jsou nejhorší bilancí od Lillehammeru 1994. Hokejisté navíc poprvé nepostoupili ani do čtvrtfinále. I proto výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje 24. února jednohlasně rozhodl, že Filip Pešán a jeho realizační tým pokračovat nebudou. Možné nástupce představí generální manažer Petr Nedvěd, který ve funkci zůstal.

Hlasování se zúčastnilo deset z jedenácti členů výkonného výboru, chyběl pouze Jiří Šindler. Z přítomných byli všichni pro Pešánovo odvolání. Ten nadále zůstává šéftrenérem svazu – smlouva mu končí v květnu. Naopak Nedvědovo setrvání v dosavadní roli podpořilo devět členů, proti byl jeden. „Jsem rád, že mám důvěru a že můžu pokračovat dál, ačkoliv jsem avizoval, že bych neměl problém s tím, kdyby zástupci chtěli na mé místo někoho jiného. Doufám, že tahle mise bude končit medailí,“ řekl Nedvěd pro Deník Sport.

Nyní bude na něm, aby svazu představil návrh nového trenérského týmu. „Je to užší kruh, bavíme se tady možná o pěti, šesti kandidátech,“ přiblížil. Ve hře je i angažování trenéra z ciziny, nejčastěji se skloňuje jméno Fina Kariho Jalonena. Nedvěd nicméně potvrdil, že případný zahraniční trenér by měl české asistenty.

Pešán se stal hlavním trenérem reprezentace v červnu 2020, když nahradil Miloše Říhu. V roce 2021 dovedl tým do čtvrtfinále mistrovství světa v Lotyšsku. Na letošních zimních olympijských hrách však český tým pod jeho vedením vypadl se Švýcarskem už v osmifinále, což byl historický neúspěch. Lépe se dařilo ženské reprezentaci, která na své první olympiádě obsadila po vypadnutí ve čtvrtfinále celkové sedmé místo. Trenéra Tomáše Pacinu však zdravotní důvody donutily skončit.

Po uzávěrce: Novým koučem hokejové reprezentace byl jmenován Kari Jalonen. Jeho asistenty budou Libor Zábranský s Martinem Eratem.

Štěpán Ťalský

Slavia v pohárech pokračuje a čeká ji Linec, Sparta podruhé prohrála a nepostupuje

Těžký zápas ve složité době zvládla Slavia vítězně. Fotbalisté i fanoušci na stadionu podpořili Ukrajinu a následně v odvetě play off Konferenční ligy oslavili výhru nad Fenerbahce Istanbul 3:2. Tým Jindřicha Trpišovského tak zopakoval výsledek z Turecka. Naopak letenský celek pod vedením Pavla Vrby prohrál i druhý zápas proti Partizanu Bělehrad a s evropskými poháry se pro zbytek sezony loučí. Hvězdou zápasu se v Edenu stal jednadvacetiletý Yira Sor, který vstřelil dva góly a významně pomohl Slavii k postupu. Jako kapitán nastoupil Taras Kacharaba, jehož zemi původu fanoušci vyvolávali v pozápasové děkovačce. „Chci poděkovat fanouškům za velkou podporu.

Vážím si toho, těžko něco dalšího říct,“ reagoval slávistický stoper.Letenští cestovali do Srbska s cílem otočit jednogólové manko z domácího utkání. Po 24 minutách však sparťané prohrávali 0:2 po gólech Ricarda Gomese a trápení pokračovalo. V závěru utkání pouze snížil Adam Hložek na konečných 1:2. „Nevím, jestli je to krize. Určitě výsledky nejsou podle představ nás všech,“ prohlásil Vrba.

Dvě porážky Sparty navíc značně snižují české naděje na celkové 15. místo v žebříčku koeficientů, které by do dalších let zajistilo start pěti klubů v evropských soutěžích. Nepříznivý vývoj ale stále může zvrátit Slavia, které los přisoudil rakouský LASK Linec. Červenobílí mají po vítězném pražském derby skvělou formu, tři body brali v posledních šesti zápasech. Jejich soupeř je v lize na osmé pozici a nedaří se mu navázat na loňské výsledky. První utkání se hraje v Praze 10. března, odveta o týden později.

Dominik Duffek

Konec neúspěchů. Voborníková s Marečkem jsou juniorskými mistry světa

Po nevydařených olympijských hrách český biatlon opět slaví, juniorům se na letošním světovém šampionátu dařilo. Z amerického Soldier Hollow přivezli čtyři medaile, z toho tři zlaté. Nejvíce úspěchů zaznamenala Tereza Voborníková, která k bronzu v individuálu přidala dvě první místa ve sprintu a stíhačce. V mužské kategorii se ve vytrvalostním závodě blýskl zlatem Jonáš Mareček. Česká republika se díky nim v pořadí zemí umístila druhá za Norskem.

Vrchlabská rodačka Voborníková, která výsledky navázala na čtyři roky starý juniorský titul současné české jedničky Markéty Davidové, ovládla sprint o čtyři desetiny sekundy před italskou reprezentantkou Rebeccou Passlerovou. Ve stíhačce i přes tři trestná kola dominanci potvrdila. „Poslední položku jsem zvládla, protože jsem na ni přijela s čistou hlavou. Taky mě trochu uklidnilo, když jsem slyšela, že obě soupeřky přede mnou už chybovaly,“ uvedla na webu svazu.

Obdobně triumf biatlonisty z Nového Města na Moravě nezkomplikovaly ani dvě nepřesné rány. „Už před závodem jsem si uvědomoval, že patřím mezi favority, že třeba můžu i vyhrát, pokud budu střílet dobře. Proto jsem si nemyslel, že bych mohl vyhrát se dvěma chybami. Ale také ostatní chybovali, a já jsem tak dostal šanci,“ sdělil Mareček. Zlatou medailí doplnil první místo z juniorského mistrovství Evropy, které se konalo v lednu v Pokljuce.

Mistrovství světa juniorů hostilo od 23. února do 2. března americké Soldier Hollow, které bylo v roce 2002 dějištěm zimních olympijských her. Českou reprezentaci tvořilo celkem 17 závodníků ve dvou věkových skupinách – dorostenci (15 až 18 let) a junioři (19 až 21 let). Diváci v obou kategoriích viděli vytrvalostní závody, sprinty, stíhačky a štafety.

Markéta Plšková

Historicky nejdelší základní část extraligy skončila, 11. března začíná play off

Česká hokejová extraliga má za sebou další divoký ročník. Poprvé se hrála za účasti 15 týmů. „Byla to pro nás obrovská výzva, abychom rozpis nastavili,“ přiznal ve středu 9. března ředitel extraligy Josef Řezníček. „V lednu nás ještě zasáhl covid, ale všechna utkání jsme nakonec úspěšně odehráli,“ uvedl na tiskové konferenci v Praze.

Koronavirová opatření se však podepsala především na návštěvnosti. „V průměru nám chyběly čtyři tisíce diváků na jeden zápas,“ upřesnil Řezníček. Zároveň ocenil vstřícnost a spolupráci klubů při překládání a hledání nových termínů: „Věříme, že v play off nás už nečekají přesuny zápasů nečekají.“ V těchto případech má vedení extraligy pevně nastavená pravidla kvůli nabité termínové listině. „Řešili bychom to kontumací nebo jinými opatřeními, která jsou odsouhlasena v herním řádu,“ přiblížil Řezníček.

V předkole play off, které začíná 11. března, se utká Liberec s Brnem, Plzeň vyzve Mladou Boleslav, Vítkovice čeká Olomouc a Pardubice narazí na Karlovy Vary. Ty si postup zajistily až v posledním kole, když porazily Litvínov v přímém souboji o poslední místo ve vyřazovací části. Severočechům sezona končí stejně jako poslednímu Zlínu, který po 42 letech sestupuje z nejvyšší soutěže. Předposlední Kladno bude v baráži bojovat o udržení s vítězem play off první ligy. Extraliga bude mít v sezoně 2022/23 opět 14 účastníků.

Na soupeře, kteří vzejdou z předkola, čeká čtveřice nejlepších týmů základní části. Přímo do čtvrtfinále postupují České Budějovice, Sparta, Třinec a Hradec Králové. Východočeši si už dvě kola před koncem pojistili Prezidentský pohár, který vybojovali poprvé v historii. Jejich dosavadním maximem bylo druhé místo v sezoně 2017/18. Mistr bude znám nejdříve 23. dubna a nejpozději 30. dubna. Třinec bude usilovat o třetí titul v řadě.

Z tiskové konference Daniel Czolko

Teplý únor vystřídaly mrazíky a sníh

Přelom února a března přinesl silné ochlazení a dostatek srážek. Zatímco únor byl poměrně teplý a slunečný, se začátkem března přišla do České republiky studená fronta doprovázená sněžením. Denní teploty se pohybovaly kolem 4 °C a výjimkou nebyly ani noční mrazy. V mrazové kotlině Jizerka v Jizerských horách v noci na neděli 6. března naměřili -20 °C.

Na konci prvního březnového týdne se většina českých měst probudila do několikacentimetrové sněhové vrstvy, která v pátek na několik hodin zkomplikovala provoz vlaků. Po víkendu se počasí vrátilo k únorovým trendům a přes den teploty šplhaly skoro k 10 °C. Podle předpovědi bude v příštích několika dnech slunečno a teploty by se měly pohybovat mezi 7 °C a 13 °C.

Barbora Vašinová