4. listopadu 2022, Carolina č. 1016

Prezident Zeman naposledy předal státní vyznamenání, ocenil 78 osobností

Přínos téměř osmi desítek osobností v pátek 28. října vyzdvihl prezident Miloš Zeman při předávání státních vyznamenání. Vedle příslušníků odbojové organizace Tři králové nebo studentů popravených 17. listopadu 1939 se ve výčtu oceněných objevila i jména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, bývalého profesionálního tenisty Ivana Lendla či zesnulých zpěváků Hany Zagorové a Miroslava Žbirky.

Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu nejvyšším Řádem bílého lva poctil členy zpravodajsko-sabotážní odbojové skupiny Tři králové Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka. Stejné ocenění, rovněž in memoriam, připadlo i leteckému akrobatovi Josefu Hubáčkovi či pilotovi z druhé světové války Josefu Stehlíkovi. Stejný řád udělil Zeman také ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. „Za statečnost a odvahu, se kterou odmítl americký návrh na poskytnutí bezpečného útočiště,“ vysvětlil Zeman v projevu.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka posmrtně připadl slovenskému spisovateli Ladislavu Mňačkovi, in memoriam také ředitelce Výboru dobré vůle Mileně Černé, osobně ho převzala ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová.

Více než čtyřiceti osobnostem z řad umělců, sportovců, vědců, ale i lékařů přiřkl Zeman medaili Za zásluhy. V této kategorii se tradičně objevili lidé z jeho bezprostředního okolí: například teplický podnikatel Jaroslav Třešňák, který sponzoroval prezidentovu volební kampaň, nebo lékař Boris Šťastný z firmy Senior Home Group, která pečuje o jeho zdraví v Lánech.

Z oceněných zahraničních osobností se velmi často mluvilo o zesnulé Ivaně Trumpové, česko-americké podnikatelce a bývalé manželce Donalda Trumpa, na slavnostním předávání ji reprezentovaly její děti, které přiletěly do Prahy.

Zeman letos rozdal nejvíc vyznamenání za desetileté funkční období. Rekordní byl rok 1998, kdy jich Václav Havel udělil 89.

Kristýna Záhorová

Babiš kandiduje na prezidenta: Chci být hlasem všech normálních lidí

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta. Rozhodnutí oznámil v neděli 30. října živě v Televizních novinách na Nově den před plánovanou tiskovou konferencí. „Do voleb jdu s jasnou představou výkonu mandátu,“ doplnil Babiš v pondělí za přítomnosti předsednictva hnutí. Za favorita se ale nepovažuje.

„Vím, že to bude velká výzva, ale těm jsem se v životě nikdy nevyhýbal,“ řekl Babiš. „Budu vést pozitivní kampaň. Nekandiduji proti někomu, ale abych pracoval ve prospěch naší země a sloužil našim občanům.“

O tom, zda se bude Babiš o nejvyšší ústavní post ucházet, se v posledních měsících často spekulovalo. Ve hře byli i další členové ANO: předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a někdejší šéf dolní komory Radek Vondráček. Všichni ale nakonec podpořili v boji o Hrad právě Babiše. Na své poslance spoléhá Babiš při kandidatuře, protože podpisy občanů sbírat nebude. ANO má ve Sněmovně 72 hlasů, stačí jich jen 20.

K Babišově rozhodnutí se na Twitteru kriticky vyjádřili politici i jeho konkurenti ve volebním souboji. „Mám k tomu jediný komentář: V demokratických zemích obžalovaný politik odchází, A. Babiš hledá imunitu na Hradě. A to si ČR nezaslouží,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS).

Generál Petr Pavel, podle průzkumů momentální favorit, vnímá Babišovu kandidaturu jako hrozbu pro Českou republiku, další uchazečka Danuše Nerudová reagovala, že se Babiš nedostane do druhého kola.

To první se bude konat 13. a 14. ledna, případné druhé o čtrnáct dní později. Na podání kandidátní listiny mají zájemci čas do 8. listopadu.

Barbora Vlková

Státní svátek 28. října nabídl dny otevřených dveří, piety i demonstrace

Vznik Československa a jeho 104. výročí si připomínali lidé po celé republice. Mezi nejvýznamnější události patřila pieta u Národního památníku na pražském Vítkově či předávání státních vyznamenání na Hradě. Některé instituce se ve sváteční den 28. října mimořádně otevřely veřejnosti, v Praze a Brně se také demonstrovalo proti vládě.

Na Vítkově se už v dopoledních hodinách sešli čelní politici, zástupci armády, váleční veteráni nebo představitelé církve, kteří u hrobu neznámého vojína položili věnce. Ceremoniálu se po dvou letech zúčastnil také prezident Miloš Zeman. Ten poté jmenoval osm generálů z řad armády, policie, hasičů a Vězeňské služby, večer na Hradě předal státní vyznamenání.

Odpoledne se na Václavském náměstí konala protivládní demonstrace. Podle odhadů policie se zapojilo několik desítek tisíc lidí, kteří žádali demisi vlády Petra Fialy (ODS). Další protest se konal také v Brně, jen s nižším počtem přítomných. Odpovědí jim byla další akce o dva dny později na stejném místě v hlavním městě, která podporovala pomoc Ukrajině.

Během svátku se otevřely veřejnosti státní instituce a památky, které jsou jinak nepřístupné. Prohlídku připravily Poslanecká sněmovna, Senát, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo pražský magistrát. Podobnou akci zorganizovala i další města, v Sezimově Ústí se otevřela vila Edvarda Beneše, na ostravské Nové radnice si návštěvníci prohlédli vojenskou techniku nebo se zúčastnili přehlídky prvorepublikového oblečení.

Tereza Bartáková

Sněmovna a Senát se otevřely lidem. Zaujaly hlavní sály i hlasovací zařízení

Tisíce zájemců využily státního svátku k návštěvě jinak nepřístupných institucí. V pátek 28. října, v den výročí vzniku samostatného Československa, se jim otevřely mimo jiné Poslanecká sněmovna a Senát. Zájemce v Thunovském, respektive Valdštejnském paláci zaujaly především hlavní jednací sály a v nich hlasovací zařízení.

Návštěvníci v dolní komoře Parlamentu dále nahlíželi do reprezentačních prostorů či kanceláří, vodítkem jim byl vytištěný průvodce, který dostal každý, kdo mezi devátou a šestnáctou hodinou mimořádnou příležitost využil.

V Senátu si lidé mohli projít například historické místnosti, jako jsou Hlavní a Jednací sál či Rytířská síň. Kromě míst zákonodárců poutala pozornost také vystavená Pittsburská dohoda, která schvalovala spojení Čechů a Slováků v samostatném státu. V americkém městě ji v roce 1918 podepsal budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Prostory Parlamentu či ministerstev se zpravidla otevírají veřejnosti dvakrát do roka, naposledy je zájemci mohli navštívit 8. května. Předtím tradici přerušila pandemie covidu-19.

Z Poslanecké sněmovny a Senátu Kristýna Dobiášová

Skopečkovi vadil počet vyznamenaných, Havlíčkovi odmítnuté pozvánky

Státní vyznamenání za letošní rok obdrželo 78 osobností, což je nejvyšší počet za obě funkční období prezidenta Miloše Zemana. Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny (ODS), srovnával slavnostní ceremoniál s dobou, kdy měl tuto agendu na starost v kanceláři předchozí hlavy státu Václava Klause. Jeho kolega z vedení dolní komory Karel Havlíček (ANO) zase v pořadu Partie na TV Prima kritizoval instalaci na budově Ministerstva vnitra. Společně se vymezili vůči páteční demonstraci.

„Myslím si, že osmdesát je přespříliš vysoké číslo. Druhý den si nikdo nemůže pamatovat, kdo vyznamenání dostal,“ prohlásil Skopeček. S Havlíčkem souhlasil, že na mimořádném počtu se podepsal i fakt, že je Zeman uděloval naposledy. První místopředseda ANO vytkl prezidentovi, že nepozval všechny ústavní činitele bez ohledu na to, zda v minulosti přišli. Naopak neúčast označil za akt hysterie.

Oba hosté se vymezili proti páteční demonstraci nazvané Nenásilná revoluce, protest v den státního svátku označili za nevhodný. „Ale bráním svobodu svolat demonstraci, byť má někdo úplně odlišný názor,“ dodal Havlíček.

Na závěr poslanci diskutovali o instalaci na budově Ministerstva vnitra, která zobrazovala ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Havlíček ji označil za „známku infantility“ Víta Rakušana (STAN) a za reklamu, kterou se snaží odklonit pozornost od svých problémů. Skopeček oponoval, že je nutné vyjadřovat podporu Ukrajině nejen materiálně, ale symbolicky, byť sám by takový způsob pravděpodobně nezvolil.

Josef Beneda

Nemlčte, slyšeli účastníci demonstrace na podporu LGBTQ+ komunity

Na dvě desítky osobností vystoupily na demonstraci, která uctila památku obětí útoků v Bratislavě a podpořila LGBTQ+ komunitu. Z pódia promluvil mimo jiné novinář Filip Titlbach, ombudsmanka FAMU Klára Laurenčíková, aktivista Kryštof Stupka a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Moderátoři Aleš Cibulka a Lenka Králová opakovaně vyzývali k podpisu výzvy Společně proti nenávisti, která žádá mimo jiné manželství pro všechny.

„Chtěl bych vás poprosit, abyste nemlčeli. Všichni máte hlas, který musí být vyslyšen,“ apeloval Roman Samotný, majitel bratislavského klubu Tepláreň, před nímž při nenávistí motivované vraždě zemřeli na konci října Juraj a Matúš. „Rovnoprávnost je cestou k tomu, jak naši společnost učinit silnější, soudržnější a odolnější všem výzvám, kterým jsme nuceni čelit,“ pronesla Laurenčíková. Tímto odkazovala také na otevřenou výzvu politikům, která žádá legislativní změny související s problémy LGBTQ+ lidí. „Budeme silní, když budeme různorodí,“ dodala Drábová.

Zástupci organizací, známé osobnosti i hudebníci upozorňovali na vzrůstající nebezpečí pro menšiny vzhledem k sílící popularitě krajně pravicových hnutí nejen v Česku. Podporu v souvislosti s předsudečným chováním nabízely některé stánky, které v den konání 26. října vyrostly vedle hlavního pódia.

Víc než dvouhodinový program doplnila hudební vystoupení. Na podporu queer lidí zahráli například Emma Smetana a Jordan Haj, Jan Bendig nebo pražský pěvecký gay sbor Doodles. Podporu vyjádřil i kolektiv herců z Divadla Kalich a Studia Dva, kteří zazpívali píseň Čas měř jen láskou.

Z Václavského náměstí Aneta Dvořáková

Ceny zdravotnických prostředků rostou, úhrady pojišťoven už nestačí

Invalidní vozíky, polohovací lůžka nebo bílé hole patří mezi nezbytnosti, kvůli kterým lidé se zdravotním postižením často závisí na příspěvcích pojišťoven. Vzhledem k vysoké inflaci jim teď ale peníze přestávají stačit a situace se komplikuje i výrobcům. Národní rada osob se zdravotním postižením proto navrhuje mimo jiné navýšení úhradových limitů a snížení DPH.

Částky, kterými stát reguluje ceny zdravotnických prostředků, se letos zvedly o čtyři procenta, inflace přitom v září dosáhla 18 procent. Nízké limity tlačí výrobce ke snižování kvality produktů, vyloučit nelze ani úplný konec prodeje. „Na český trh dodáváme za ceny, které nevystačí ani na pokrytí nákladů,“ uvedl výrobce bílých holí pro server Peníze.cz.

Národní rada osob se zdravotním postižením chce proto navýšit limity jednorázově o dalších 15 procent. Podle předsedy rady Václava Krásy by tato změna vyšla na 4,5 miliardy korun. Kromě toho požaduje snížení DPH u zdravotnických prostředků ze současných 15 na 10 procent. „V evropských zemích je standardem deset a méně procent, pouze několik zemí má vyšší DPH,“ argumentoval Krása ve středu 26. října na tiskové konferenci. Připustil však, že by tím státní rozpočet přišel o další tři miliardy.

Nárůst cen dopadá i na tzv. bílý program, kam patří například toaletní židle nebo sedačky do sprchy. Zdravotní pojišťovny na něj totiž od roku 2019 nepřispívají, letos se navíc přidala vyšší sazba DPH. „Bez těchto pomůcek nejsou lidé s nejtěžším postižením schopní v domácích podmínkách fungovat,“ upozornil Jiří Morávek, první místopředseda rady.

Problematice se Národní rada věnuje v rámci poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví, chce se ale vydat i cestou poslanecké iniciativy. Podporu koaličních zákonodárců ale podle Krásy zatím nenašla.

Z tiskové konference Barbora Dohnalová

Od migrény by mohla pomoci nová léčba, důležité je odlišit ji od jiných bolestí

Podle odhadů lékařů trpí v Česku až 1,72 milionů obyvatel migrénou. Celosvětově postihuje miliardu lidí, jedno procento dokonce chronicky. V takových případech sužuje pacienta bolest hlavy více než 15 dní v měsíci. Odborníci se nyní zabývají možnostmi nové biologické léčby, kterou prezentují jako vysoce účinnou a snaží se ji co nejvíc rozšířit.

„Velice povzbudivé je, že už po třech měsících léčby průměrná hodnota počtu záchvatů v měsíci klesá v podstatě na třetinu a po šesti, devíti měsících ještě dále,“ přiblížil Tomáš Doležal výsledky Národního institutu ReMig.

Zkušenosti s nemocí a její dopady na běžný život popisuje výzkum organizace Migréna – help. Z výsledků na vzorku 521 respondentů vyplývá, že pacienti nejčastěji užívají volně dostupné léky a triptany. Pouze dvě až tři procenta využívají inovativní postup. „Až 70 procent lidí s chronickou migrénou trpí takzvanou bolestí z nadužívání medikace, což znamená, že berou akutní léčbu daleko více, než je zdravé,“ poznamenal neurolog Tomáš Nežádal z Ústřední vojenské nemocnice.

Nemoc ovlivňuje i kvalitu života. Někteří pacienti uvádějí, že jim zkomplikovala pracovní kariéru, partnerský život nebo plánování rodičovství. Pro úspěšnou léčbu je důležité rozeznat rozdíly od jiné bolesti hlavy. Proto Migréna – help usiluje také o lepší povědomí mezi praktickými lékaři.

Z tiskové konference Nicola Sidney

Cyklisté versus motoristé. Jejich vztahy zůstávají spíš negativní

Polovina Čechů považuje vztah mezi cyklisty a motoristy za spíše negativní. Více než 80 procent populace si ale přeje, aby se zlepšil a současně aby se zvýšila kvalita infrastruktury. Zjištění vyplývají z průzkumu, který vznikl v rámci iniciativy Dám respekt, jež hlásá: Nemusíme se milovat, stačí se respektovat. Její aktivity cílí na bezpečnost cyklistů a usilují o snížení počtu dopravních nehod.

Ve vztahu motoristů a cyklistů je důležité dodržovat dopravní pravidla, mezi která patří bezpečné předjíždění a dostatečný odstup. „Zásadní je, aby lidé začali u sebe,“ zdůrazňuje Roman Kreuziger, desetinásobný účastník Tour de France a zakladatel iniciativy. A apeluje, aby se lidé k sobě obecně chovali slušně, aby cyklisté nosili helmu a nezapomínali ani na světelné prvky.

Nevraživost motoristů vůči cyklistům se vyskytuje zejména u lidí ve věku mezi 18 a 40 lety. „Starší lidé už cyklisty za vlastní ohrožení nepovažují, zatímco mladým lidem pomalé skupiny jako cyklisté a chodci vadí,“ vysvětluje dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. Podle ní vnímají mladí lidé změnu na pozici řidiče jako přechod k silnější skupině, ve které se nechtějí omezovat, a jsou tak vůči cyklistům méně shovívaví.

Projekt Dám respekt spolupracuje od letošního roku s oddělením Ministerstva dopravy BESIP a obě organizace nově kampaň prohloubily. Dosavadní aktivity na sociálních sítích a jiných platformách doplnily o „cyklistické desatero“ a ukázky situací, při nichž mají dopravní nehody nejvážnější následky. Nově organizují také školení pro profesionální řidiče.

Z tiskové konference Eva Závadová

Čeští ministři jednali v Kyjevě. Mluvili o zapojení firem do obnovy země

Část českých ministrů v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednala v Kyjevě s ukrajinským kabinetem i prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Česko bude pokračovat v humanitární i vojenské pomoci,“ prohlásil Fiala po společném zasedání. Na závěr návštěvy převzal od Zelenského vyznamenání za podporu Ukrajiny - Řád Jaroslava Moudrého.

Delegace se kromě premiéra zúčastnili ministři vnitra Vít Rakušan (STAN) či práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), dále šéfka obrany Jana Černochová (ODS), ministři zahraničí Jan Lipavský (Piráti), financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dopravy Martin Kupka (ODS). Do Kyjeva dorazili krátce po dalším ruském vzdušném útoku na metropoli.

Zástupci vlády jednali o pomoci uprchlíkům, ale především o zapojení českých firem do poválečné obnovy země. „Jsou zde otevřené dveře, je to příležitost, kterou lze využít,“ prohlásil Fiala, který také podpořil budoucí vstup Ukrajiny do EU a NATO. Setkání a budoucí spolupráci stvrdil podpis společného memoranda.

Fiala navštívil Ukrajinu od začátku invaze na konci února už podruhé. V březnu do země přicestoval společně s předsedou polské vlády Mateuszem Morawieckým a slovinským premiérem Janezem Janšou. Na příští společné jednání tentokrát pozvala česká delegace ukrajinský kabinet do Prahy.

Tobiáš Wágner

Sněmovna schválila rozpočet na příští rok s rekordními příjmy i výdaji

Poslanci v úvodním čtení schválili základní rámec státního rozpočtu pro rok 2023. Návrh odhaduje historicky nejvyšší příjmy 1,93 bilionu korun a obdobně rekordní výdaje 2,22 bilionu. Výsledný deficit má činit 295 miliard korun, o 80 miliard méně než letos. Vláda označila za priority obranu, podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen energií, investice do dopravní infrastruktury nebo vzdělávání. Opozice návrh kritizovala.

Pro schválení základních parametrů stačilo 84 koaličních hlasů, 49 opozičních bylo proti. Premiér Petr Fiala (ODS) označil s ohledem na dění na Ukrajině rozpočet za válečný a krizový. „Musí se popasovat s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při jednání ve středu 26. října.

Plánované výdaje o 170 miliard překonají ty letošní. Stanjura je zdůvodnil aktuální inflací, vyššími důchody a sociálními dávkami, především ale kompenzacemi dopadu zvyšujících se cen elektřiny a plynu. Na ně vláda vyhradila zhruba 200 miliard korun, z toho polovina zamíří jen na zastropování nákladů energií.

Rekordní mají být také příjmy, proti letošnímu roku se zvýší o 250 miliard. Počítá se i se zdaněním neočekávaných zisků velkých těžebních a energetických firem. O tom však budou poslanci teprve hlasovat, což kritizovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO): „Je to naprosto bezprecedentní narušení zavedených standardů rozpočtovacího procesu.“ Předseda opoziční SPD Tomio Okamura návrh rovnou nazval paskvilem a slepou střelou od boku, naopak ho bránili ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) či ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Maxim Hönig

Vláda upravila stavební zákon, ale dotčené organizce ji žádají: Změňte ho ještě

Vláda odsouhlasila a poslala do Poslanecké sněmovny novelu stavebního zákona. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) zjednoduší a urychlí výstavbu. Naopak Česká komora architektů, Hospodářská komora či developeři varují, že si situaci ještě zhorší. A proto žádají další úpravy.

K povolení stavby je dnes nutné až 75 razítek a deset let nervů. To měl změnit nový zákon přijatý ještě za premiéra Andreje Babiše (ANO). Plán zahrnoval sjednocení úřadů, aby se řízení zrychlilo, nový kabinet Petra Fialy (ODS) ho ale přepracoval a mimo jiné centrální instituci zrušil.

Jenže proti novému znění se vznesla kritika. „Vrátí nás o deset let zpátky,“ varoval ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. A shodují se s ním i architekti či developeři. Vadí jim, že by pravomoci zůstaly stovkám úřadů po celé zemi, které podle nich nepracují efektivně ani dostatečně odborně.

„O stažení novely vůbec neuvažujeme,“ reagoval Bartoš a názor nezměnil ani po schůzce se zástupci zmíněných organizací, které se zúčastnil ještě šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS). Ačkoliv ministři slíbili, že některé návrhy ještě zkusí v dolní komoře do novely zapracovat, hlavní problémy podle oponentů zůstávají.

„Za úspěch považuji alespoň ponechání Pražských stavebních předpisů,“ sdělil Boháč. „Musím zcela objektivně uznat, že ministři chápou kritickou situaci v povolování staveb, byť ji příliš změnit nedokážou,“ poznamenal Jan Kasl, předseda České komory architektů, která postup Ministerstva pro místní rozvoj kritizovala stejně jako Hospodářská komora. Kasl i Boháč chválí alespoň posun ve změně zrychlení stavebního řízení ve velkých městech.

Z diskuse Maxmilián Nový

Do hor lákají lepší služby, nová sjezdovka i Ledecká. Areály investovaly 700 milionů

Příslib normální zimy, investice do udržitelnosti i kvalitnější služby, skipas online, ale také zdražení až o 15 procent a snaha ušetřit. I tak se provozovatelé skiareálů chystají na novou sezonu a věří: „Lidé se chtějí vrátit.“ Asociace horských středisek s agenturou CzechTourism představila novinky pro zimní měsíce, včetně propagačního spotu s lyžařkou a snowboardistkou Ester Ledeckou.

Provozovatelé už se chystají na první návštěvníky. Navzdory vysoké inflaci a nutnosti hledat úspory slibují normální zimu. „Pokud omezení budou, tak naprosto minimální a většina zákazníků je vůbec nezaznamená,“ řekla prezidentka Asociace horských středisek Kateřina Neumannová na tiskové konferenci v úterý 1. listopadu.

Částka, kterou vlastníci středisek vložili do rozvoje, přesahuje 700 milionů korun. Investice mají zlepšit úroveň služeb i technologie, aby se podmínky vyrovnaly zahraničnímu trhu. „Doufáme, že nová sjezdovka, která se otevírá v Jáchymově, nabourá myšlenku, že české hory jsou malé a nízké,“ říká Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. S délkou přes tři kilometry je nejdelší v tuzemsku.

Majitelé současně hledají cesty, jak ušetřit na provozních nákladech: nakupují efektivnější rolby nebo budují nádrže na vodu. Některé resorty zvažují, že omezí večerní lyžování jen na nejvytíženější dny v týdnu. Navzdory úsporám se však nevyhnou zdražování. Podle ředitele asociace Libora Knota porostou ceny skipasů v průměru o deset procent, proto radí, aby je zájemci koupili online. Díky takzvaným plovoucím cenám je lze pořídit na internetu s předstihem a až o třicet procent levněji než na pokladně. Zástupci areálů ale přiznávají, sousední země mají systém jejich nákupu a využití jednodušší a propracovanější.

Přilákat turisty pomůže také Ester Ledecká. Trojnásobná olympijská vítězka se stala tváří nového propagačního spotu. Reklamní kampaň primárně cílí na zahraniční klientelu, k vidění bude ovšem i v Česku. Pod heslem „Když zima, tak s Ester“ představuje hory jako zdroj nejrůznějších zážitků.

Z tiskové konference Albert Michajluk

Pocta Martě Kubišové: k životnímu jubileu vychází pamětní bankovka

Její píseň Modlitba pro Martu neodmyslitelně patří k sametové revoluci. Atmosféru tohoto zlomového období vystihuje pamětní bankovka, která vychází symbolicky v počtu 1989 kusů. Vzniká u mimořádné příležitosti: legenda české hudby Marta Kubišová slaví 80. narozeniny.

Lícové straně dominuje zpěvaččin portrét, který ztvárnil akademický malíř Jiří Peca. Rub zachycuje období sametové revoluce včetně úryvku Modlitby: „Ať mír dál zůstává s touto krajinou.“ Bankovka v tónech trikolóry se vyvíjela od konce minulého roku do letošního října a Kubišová výrobě ve Státní tiskárně cenin přihlížela. Grafického návrhu se ujal František Dvořák a zpracování v ceninovém designu Martin Šindelář.

Kubišová se tak ocitla ve velmi vybrané společnosti, výroční bankovka dosud podobně zachytila jen prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, zpěváka Karla Gotta a hokejistu Jaromíra Jágra. „Jsem na to nesmírně hrdá, ale nemyslím si, že si to zasloužím,“ prohlásila Kubišová na tiskové konferenci, která se konala 1. listopadu, přesně v den jubilea.

Čtyřnásobná držitelka Zlatého slavíka se proslavila mimo zmíněné Modlitby pro Martu působením v Golden Kids či písněmi Nechte zvony znít nebo Depeše. Její kariéru ale násilně přerušil minulý režim, kdy jí komunisté zakázali vystupovat. Čelila i dalším nátlakům, jimž se nepodvolila a stala se symbolem změn v roce 1989. „Má nezaměnitelný hlas a výraz, který odráží její duši. A tou svou člověčinou a normálností vždycky všechny odzbrojila,“ řekl pro iDnes.cz Milan Hein, ředitel divadla Ungelt, ve kterém Kubišová 20 let působila.

Legendární zpěvačce se kromě bankovky dostalo i dalšího uznání. Podle jejích slov už jen chybí, aby po ní pojmenovali park. A taková nabídka nakonec přišla. „Souhlasila jsem, ale nakonec se ukázalo, že by to šlo pouze v případě, že bych byla mrtvá,“ usmála se Kubišová.

Z tiskové konference Tereza Krocová

Ani spolu, ani bez sebe. Okamžiky z Československa připomíná výstava

Protektorát, normalizace, ale i Alexander Dubček na koupališti. Tyto motivy mohou zhlédnout návštěvníci venkovní výstavy Česko/slovenské okamžiky, kterou pořádá Česká tisková kancelář u příležitosti 30. výročí rozpadu společného státu. K vidění je přes 130 fotografií ze společné historie, které zachycují zlomové momenty i všední život v různých oblastech, třeba v kultuře nebo ve sportu.

Od 26. října je před budovou Czech Photo Centre v Praze k vidění redukovaná verze výstavy dokumentující Československo od jeho zrodu až do rozpadu. Částečně se věnuje i vztahům nově vzniklých zemí, které toho stále mají mnoho společného – ostatně na to odkazuje i název výstavy. Ta připomíná vlak Slovenskou strelu, Oscarový snímek Obchod na korze nebo pračku Perobot a jiné výrobky Made in Czechoslovakia. „Chceme prostřednictvím zpravodajských fotografií ukázat, co nás spojovalo, ale také rozdělovalo,“ uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková na jejím webu.

Kromě archivu ČTK čerpá výstava například i z Tiskové agentury Slovenské republiky, jelikož některé nevšední fotografie připadly po rozpadu Československé tiskové kanceláře právě jí. Expozici zapůjčila mimo jiné i ikonickou fotografii tehdejšího prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka při skoku do bazénu. Kompletní expozice bude v Praze k vidění od 18. ledna do poloviny února, poté ji čeká poslední zastávka v Bratislavě. Do té doby se kromě Uherského Hradiště, ve kterém v srpnu odstartovala, objeví v Šumperku a Brně.

Z výstavy Ema Dušková

V pohárech uspěla jen Slavia. Jediná má šanci na postup

Už jen fotbalisté Slavie mají reálnou šanci na účast v jarní části evropských pohárů. Naději v Konferenční lize udrželi díky vítězství nad kosovským týmem Ballkani 1:0. Naopak Slovácko po prohře s Kolínem nad Rýnem 0:1 s jistotou skončí ve stejné soutěži v základní skupině. Mistrovská Plzeň v Lize mistrů v konkurenci zvučných týmů sbírá dál jen porážky, v Miláně podlehla Interu 0:4 a na závěr doma Barceloně 2:4.

Těsné vítězství Slavie v Prištině zařídil hlavou záložník Ondřej Lingr, v 76. minutě využil centr obránce Davida Juráska z levé strany pokutového území. Situace ve skupině G je ale tak zamotaná, že Pražané v posledním kole nemají postup ve vlastních rukách. „Nezbývá nám nic jiného než doma vyhrát, porazit Sivasspor. To je to jediné, co můžeme udělat,“ řekl trenér Jindřich Trpišovský. Jeho tým musí věřit, že získá víc bodů než Kluž v druhém duelu.

Počasí v Uherském Hradišti zkomplikovalo utkání Slovácka proti Kolínu nad Rýnem. Hustá mlha dovolila odehrát pouhých osm minut, poté sudí odložil zápas na následující den. V něm domácí čelili dvěma penaltám. První ještě přežili, ale v 82. minutě se už prosadil tvrdou ranou slovenský záložník Ondrej Duda. Tím vzal Slovácku naději na postup. „Hodnocení musím začít od našeho výkonu. Fyziologicky byl na hranici našich možností,“ ocenil kouč Martin Svědík, naopak kritizoval rozhodčího, jeho výkon označil za „tendenční“.

I Plzeň v pohárech po podzimu skončí, v Lize mistrů šestkrát prohrála. Na legendárním stadionu San Siro inkasovala čtyřikrát, dvakrát se trefil bosenský útočník Edin Džeko, prosadili se také Henrik Mkhitaryan a Romelu Lukaku. „Úvod zápasu nebyl špatný, měli jsme nějaké světlé momenty, ale nic jsme nedohráli a Inter dal hned gól. Pak už to bylo těžké,“ hodnotil pro klubový web kapitán Lukáš Hejda. Plzeň čtyřikrát inkasovala i od Barcelony, ale dvakrát se prosadila díky Tomáši Chorému a loučila se výsledkem 2:4.

Martin Dřevínek

Florbalisté chtějí na MS ve Švýcarsku hrát opět o nejvyšší příčky

Loni se po osmi letech dočkali na mistrovství světa medaile, letos chtějí čeští florbalisté na bronz navázat. Na šampionát do Švýcarska vyrazí v podobném složení, z úspěšného výběru zůstalo sedmnáct hráčů. „Naše síla je v týmovém pojetí. Chceme hrát od obrany, zároveň být pro soupeře nepříjemní a nebezpeční. Máme výrazné individuality, které budou dělat rozdíl,“ říká reprezentační trenér Jaroslav Berka.

Mistrovství se po deseti letech vrací do Švýcarska. Polovina zápasů se odehraje v moderní Swiss Life Aréně v Curychu, kde Češi šampionát otevřou proti Lotyšsku. Druhým dějištěm bude hala ve Winterthuru, kam se reprezentanti přesunou a utkají se tam s Němci a hlavními favority turnaje Švédy.

Mezi dvaceti nominovanými je hned sedmnáct hráčů, kteří se zasloužili o loňský bronz, jediným úplným nováčkem je Jonáš Kreysa. Ačkoli řada hráčů už na mistrovství startovala opakovaně, patří český výběr mezi nejmladší na turnaji. „Hodně se těším, co šampionát přinese za zážitky a jak s naší partou prožijeme super chvíle,“ dodává útočník Filip Langer. Než mužstvo do Švýcarska vyrazí, absolvuje tréninkový camp v Kutné Hoře.

Češi budou mít zastoupení i mezi rozhodčími, po loňské úspěšné premiéře bude na zápasy opět dohlížet dvojice Jakub Furmánek a Vlastimil Šolc.

Šampionát se uskuteční od 5. do 13. listopadu, pořadatelé si dali velmi ambiciózní cíl uspořádat první klimaticky neutrální florbalové mistrovství v historii. Všechny české zápasy a několik dalších zprostředkuje živě ČT sport, oficiální vysílání IFF už nebude zdarma přes YouTube, ale přesune se na zpoplatněnou platformu Sportswik.

Z tiskové konference Adam Češner

Skeletonistka Fernstädtová vstupuje do nové sezony. Cukrovce navzdory

V lednu, těsně před startem olympijských her v Pekingu, jí lékaři odhalili cukrovku prvního typu. Nadějná česká skeletonistka Anna Fernstädtová ale kariéru nevzdala a teď se připravuje na start nového ročníku. Bude si však zvykat na speciální režim, který sportovní život s tímto onemocněním vyžaduje. „Každý den je jiný, vliv má 45 různých věcí,“ přiblížila na tiskové konferenci v pondělí 31. října.

V Číně obsadila Ferndstädtová i přes nepříznivou diagnózu solidní sedmé místo, na které bude navazovat v nadcházející sezoně. Nadále ji povede trenér Josef Andrle a nově jí bude pomáhat fyzioterapeutka Barbora Lešáková, oba se však setkávají s tímto onemocněním u vrcholového sportovce poprvé.

Pětadvacetiletá reprezentantka bude muset kontrolovat především hladiny inzulinu, co pět minut ji bude měřit speciální přístroj. Nemoci také přizpůsobí stravu i ostatní režim. Na závodech bude mít mimo jiné k dispozici soukromé apartmány s vlastní kuchyní pro lepší kontrolu jídelníčku.

Fernstädtová by se měla představit v kompletní sezoně Světového poháru, z celého programu v zimním období jako nejdůležitější označila následující závody: „Svěťák v Lake Placid, kde máme příští rok mistrovství světa a je to moje oblíbená dráha, potom mistrovství Evropy v Altenbergu a už zmíněné mistrovství světa.“ Poprvé bude závodit v kanadském Whistleru na konci listopadu.

Z tiskové konference Radim Semerád

O prodlouženém víkendu padaly teplotní rekordy

Česko zažilo neobvykle teplý konec října, v neděli 30. vystoupaly hodnoty až k hranici 25 stupňů. Nejtepleji bylo v Praze a na jihu Čech.

Jediné, co připomínalo podzimní počasí, byla občasná mlha, teploty by spíše ukazovaly na léto. Hned čtyři dny po sobě padaly na desítkách stanic rekordy. V sobotu 29. října bylo nejtepleji v jihočeském Husinci, kde se hodnoty vyšplhaly až k 23,8 stupně. A ještě výš, až k 25 stupňům, dosáhly o den později, na Klatovsku a Prachaticku tak meteorologové zaznamenali přímo letní den. Na Twitteru nadprůměrné období vysvětlili velmi teplým a suchým vzduchem ze severozápadní Afriky.

I první listopadové dny převažovalo jasno, rána doprovázely mlhy či nízká oblačnost. Mimořádné dny ukončila středa, kdy se ochladilo na 14 stupňů Celsia.

Zuzana Augustová