11. listopadu 2022, Carolina č. 1017

Na Hrad chce 21 kandidátů. Podpisy dodali Pavel, Hilšer či Středula

O post prezidenta usiluje 21 kandidátů. Tolik listin evidovalo Ministerstvo vnitra v úterý 8. listopadu, kdy bylo ještě možné se přihlásit. Zájem tak zatím více než dvakrát přesáhl finální čísla při předchozích volbách 2013 a 2018 s devíti uchazeči. Všechna jména zatím nejsou známá, vnitro je představí až po kontrole náležitostí 24. listopadu, po níž některá mohou vypadnout a počet se sníží. Na poslední chvíli doložili podporu zákonodárců či občanů šéf odborů Josef Středula nebo podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš.

Všichni tři podle průzkumů patří spíše k outsiderům, podobně jako Marek Hilšer, který jen o den dříve v pražské v The Chemistry Gallery ohlásil podpisy 14 senátorů, mezi nimi i finalisty minulého prezidentského klání Jiřího Drahoše. Na kolegy z horní komory spoléhal od začátku i proto, že republiku objížděl s jediným stánkem, u kterého vystupoval osobně. „Kampaň vedu skrze komunikaci a přímý kontakt s lidmi, i když je to z hlediska počtu podpisů méně efektivní. Voliči si tak o mně mohou udělat lepší představu,“ uvedl.

Naopak podle šetření patří mezi favority Petr Pavel, jenž si dal s listinami také načas a až v pondělí 7. listopadu v Buštěhradě oznámil 81 000 podpisů občanů. Se sběrem mu pomohlo 700 dobrovolníků. „V kampani hodlám pokračovat, budeme jezdit po republice, účastnit se debat,“ prohlásil na tiskové konferenci. Dosud se ale objevil jen v Broumovských diskusích, kde čelil dotazům především na svou minulosti před rokem 1989.

Agentura Median přisuzuje Pavlovi 22,5 procenta, Andreje Babiše (ANO) staví s 22 procenty na druhé místo. Ten v debatách zatím nevystoupil, pozvání odmítl z důvodu cesty v rámci kampaně, jako první navštívil Teplicko. Respondenti se stále častěji přiklánějí k Danuši Nerudové, proti zářijovým 10 procentům si o 5 procent polepšila. Median ale upozorňuje, že čtvrtina občanů se zatím pro konkrétního kandidáta nerozhodla.

Vybírat už jistě nebudou Alenu Vitáskovou, která na poslední chvíli odstoupila. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna, případné druhé o dva týdny později.

Cecílie Sekalová

Pověřili bychom vítěze voleb, shodli se kandidáti v debatě. Babiš a Pavel chyběli

Pravomoci a zahraniční politika, to byla hlavní témata jedné z prvních diskusí kandidátů na Hrad, která se konala ve středu 2. listopadu na Právnické fakultě UK v Praze. Pozvání přijali Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Karel Janeček a Josef Středula. „Zkoušeli jsme zvát také Andreje Babiše, ale neměl čas, protože je na cestě za voliči se svým obytným vozem,” dodává moderátorka diskuze Marie Bastlová. Debaty se z pracovních důvodů nezúčastnil ani Petr Pavel.

První část se věnovala pravomocem. „Jak byste, v roli prezidenta, postupovali při jmenování premiéra, jaká by byla vaše kritéria?“ ptala se Bastlová. Kandidáti se shodli, že by respektovali výsledek voleb a jako prvního by složením vlády pověřili jejich vítěze. „Volič zvolil, prezident respektuje s cílem dosáhnout stability v co nejkratším čase,“ uvedl Středula.

Shoda panovala také v otázce zahraniční politiky. Hosté zdůraznili součinnost hlavy státu a kabinetu, za důležitou označili orientaci republiky na sousední státy a rozvoj zahraničního obchodu s demokratickými zeměmi.

Ke konci zaznělo několik otázek z publika. „Zná některý z kandidátů potenciálního kancléře?“ položil dotaz jeden z diváků. „Jednání vedu, ale je příliš brzy. Musel by to být člověk vysokých morálních hodnot, expert a bezúhonný člověk s bezpečnostní prověrkou,“ reagovala Nerudová. S těmito kritérii souhlasili i zbylí kandidáti. Hilšer slíbil, že v jeho případě se občané mohou těšit na „skvělou kancléřku“.

Debata přilákala velké množství zájemců, že se ani všichni nevešli do sálu. Mnozí proto poslouchali zpoza dveří. A i když oficiální část po dvou hodinách skončila, někteří účastníci ještě dlouho diskutovali na chodbách univerzity.

Z Právnické fakulty Rosalie Machartová

Šéfem Senátu zůstává Vystrčil, důvěru vnímá jako závazek

Státní hymna zahájila první schůzi horní komory Parlamentu v pozměněném složení. Povede ji už potřetí za sebou Miloš Vystrčil (ODS), ve středu 2. listopadu ho podpořilo 73 zákonodárců z 80. Místopředsedy se stali Tomáš Czernin (TOP 09), Jiří Drahoš (STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Neměli žádné protikandidáty.

„Budu dělat všechno pro to, aby Senát byl nadále důstojnou institucí, která hájí lidská práva a svobody a je pojistkou české demokracie a našeho parlamentního zřízení,“ slíbil Vystrčil, kterého nominoval klub ODS a TOP 09, se 36 členy nejsilnější frakce.

V dalším dvouletém období by staronový šéf rád prohloubil spolupráci s vedením Sněmovny a vládou, především v oblasti zahraniční politiky. Za důležité téma považuje také dezinformace, mimo jiné v souvislosti s ruskou snahou vést s Českou republikou ekonomický a hybridní boj kvůli podpoře Ukrajiny. Poukázal, kolik lidí falešným a záměrně šířeným informacím podléhá.

Vystrčil se v politice pohybuje od počátku 90. let. Zastával mimo jiné funkci starosty Telče nebo hejtmana kraje Vysočina. Do Senátu se poprvé dostal v roce 2010 za Jihlavu. V jeho čele stanul v únoru 2020 po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery (ODS) a v listopadu téhož roku post obhájil.

Z místopředsedů jsou nováčky pouze dva z nich: Czernin a Drahoš. Oberfalzer se funkce ujal už potřetí, Seitlová podruhé. Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety právě Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Drahoš jich obdržel 67, Czernin 64 a Seitlová 63.

Kateřina Čermáková

Podle Vondráčka se málo mluví o míru. Až Rusko uzná porážku, namítl Lipavský

V Partii na CNN Prima News v neděli 6. listopadu diskutovali ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Radek Vondráček (ANO), předseda ústavně-právního výboru Sněmovny. Jejich opačné postoje se nejvíce projevily v otázkách sankcí proti Rusku a daně z neočekávaných zisků.

Sněmovní zahraniční výbor označil 3. listopadu Rusko za teroristický stát. Lipavský krok ocenil, uznal však, že nemá zásadní právní důsledky. Na to poukázal i Vondráček, který je vůči tomuto postupu spíše skeptický, ačkoliv ANO návrh podpořilo. Upřednostnil by technologické sankce vůči Rusku.

V otázce zřízení speciálního tribunálu pro stíhání ruské agrese měl Lipavský jasno. Věří, že Moskva musí nést zodpovědnost za své činy. Podle Vondráčka se má vůle soustředit na ukončení konfliktu, vadí mu, že se ve veřejném prostoru nemluví o míru: „Doufám, že si v České republice můžeme dovolit vést polemiku, že nebudu označen za ruského švába.“ Lipavský oponoval, že nejdřív musí Rusko uznat porážku a zaplatit škody.

Hosté pořadu dále diskutovali o dani z neočekávaného zisku. Ačkoliv pozměňovací návrhy Pirátů neprošly, Lipavský je spokojený. „Musíme na Putinovu energetickou válku reagovat, je to forma válečné daně,“ uvedl. Proti tomuto označení se Vondráček vymezil: „Nemá s válkou nic společného, je to jen snaha ministra financí zlepšit si čísla.“ A vůči návrhu vznesl několik námitek.

Podle Vondráčka se měla daň včas zavést už pro tento rok, proces schválení navíc považuje za chaotický a konkrétní čísla za nepromyšlená. „Každému na potkání nabízím sázku, že se 85 miliard nevybere,“ prohlásil a oponenta k ní vyzval také, ale Lipavský už prostor k reakci na nečekanou výzvu nedostal.

Gabriela Muňozová

Zachránil dítě před utonutím. Velíškova cena patří Petru Jiroutovi

Neváhal a vrhl se z pětimetrového mostu do řeky, v níž se topilo batole. Za mimořádnou odvahu si letošní Cenu Michala Velíška odnesl Petr Jirout. Pamětní medaile za hrdinství dále připadla Davidu Veckovi a Jakubu Šedimu či rodině Michalcových. Slavnostní předávání se uskutečnilo ve čtvrtek 3. listopadu.

Tragédii zabránil Jirout letos v srpnu v Chrudimi. Při procházce se synem si všiml dvouleté holčičky, která vypadla z okna přilehlého domu a bezvládně plula po řece. Jen díky jeho okamžité reakci dítě přežilo. Zastavil prvního řidiče, aby mu pohlídal syna a zavolal pomoc, poté skočil z pětimetrového mostu do řeky. Kvůli nízké hladině vody si sice pořezal nohy, to ale pro něj bylo to nejmenší. „Je to pěkný pocit, ale věřím, že by to udělal každý,“ uvedl držitel sošky anděla. „V žádném případě se jako hrdina necítím.“

Mezi další oceněné patří také sedmnáctiletý Vecko a o dva roky mladší Šedi či rodina Michalcových. Kamarádi zachránili život těhotné ženě, cestou na vlak si všimli křiku a viděli, jak muž lanem škrtí přítelkyni. Vecko vlastním tělem agresora odstrčil a s ženou počkal až do příjezdu záchranných složek.

Michalcovi zažili podobný případ. V kempu se zastali ženy z vedlejší chatky, kterou brutálně bil její přítel. Násilník se ale obrátil proti nim, vtrhl do jejich domku a vyhrožoval všem smrtí. Muže zpacifikoval až sedmnáctiletý syn David a v kravatě ho odtáhl ven.

Slavnostní předávání se už posedmnácté konalo v rezidenci pražského primátora a připomíná tragickou smrt střihače TV Nova Michala Velíška. Ten se v září 2005 zastal ženy, kterou v parku ohrožoval útočník a za pomoc zaplatil životem. „Ocenění není soutěž, je to cena nelhostejnosti. Děkujeme, že Vám svět kolem nás není lhostejný,“ prohlásil Vítězslav Vurst, zástupce nadace ADRA.

Z rezidence primátora Zuzana Drábková

Nocleh a polévka, i letos mohou dárci pomoci lidem v tíživých situacích

Noc v chladu, zimě, dešti nebo sněhu. S příchodem zimních měsíců se každoročně zhoršují už tak náročné podmínky pro lidi bez domova. Řešit kritickou situaci posedmé pomůže kampaň Nocleženka, kterou Armáda spásy od letošního prosince opět spouští. Veřejnosti tak dává příležitost, aby symbolickým příspěvkem umožnila člověku bez přístřeší přespat v teple noclehárny s hygienickým a sociálním zázemím. Dárci navíc ani přes stále se zvyšující náklady na provoz za „stravenku na přespání“ nezaplatí víc než v letech minulých.

„Cena za jeden nocleh se pohybuje mezi 20 až 45 korunami, abychom člověku ukázali, že všechno něco stojí. Hodnota Nocleženky je sto korun a pokrývá náklady organizace nad rámec toho, co zaplatí donátoři,“ vysvětluje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy. „Každoročně se díky našim dárcům nemusí lidé bez domova bát, kde večer složí hlavu, protože vědí, že u nás to místo najdou, i když zrovna nemají finance,“ říká Jitka Modlitbová, ředitelka Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše.

Nezisková organizace společně s přespáním zajišťuje jednoduchou teplou večeři. Volné peníze z Nocleženek potom putují na postupnou obnovu vybavení nocleháren, případně do Fondu sociální pomoci určeného pro podporu klientům. Ti mají ráno také možnost konzultovat situaci se sociálními pracovníky.

„V rámci zimních opatření úzce spolupracujeme s ostatními sociálními službami pro lidi bez domova. Pokud naplníme veškerá lůžka, jsme schopni se rychle propojit a klienty nasměrovat, případně převézt. Kdyby už nebyla jiná možnost, otevřeme prostory denního centra, kde mohou strávit noc u stolu, na židli v teple,“ odpověděla Modlitbová na dotaz Caroliny a doplnila, že v případě naplnění všech kapacit na jakémkoliv svém působišti jsou připraveni jednat s městem a urgentně reagovat.

Krupa na tiskové konferenci ve středu 2. listopadu zmínil také zvýšení poptávky po potravinové pomoci napříč regiony. „Ekonomická krize zatím nepřivedla na ulici tisíce nových lidí ani stovky rodin, ale obáváme se, co přinese v letech dalších,“ upozornil zejména na chudnutí rodin nižší střední třídy.

Z tiskové konference Anna Přibylová

Čaputová vyhlásila referendum o předčasných volbách na leden

„Souhlasíte s tím, že předčasné ukončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady?“ Tak zní otázka, na kterou budou odpovídat lidé v referendu, které se uskuteční 21. ledna, oznámila prezidentka Zuzana Čaputová ve čtvrtek 3. listopadu. Prohlásila však, že občany k účasti vyzývat nebude, jelikož podle jejího názoru je to „součást kampaně jedné politické strany“.

O referendum dlouhodobě usilují opoziční uskupení dvou bývalých premiérů: Směr-SD Roberta Fica a Hlas-SD Petera Pellegriniho. Jejich představitelé nasbírali petiční archy se zhruba 406 000 podpisy, které v srpnu předali prezidentské kanceláři. Ta jich uznala 382 000, což stačilo. Podle slovenské legislativy musí lidové hlasování podpořit minimálně 350 000 občanů.

Podle původního návrhu se mělo referendum spojit už s komunálními volbami, které se konaly 29. října, a zároveň obsahovat i druhou otázku, která se voličů ptala, zda souhlasí s tím, aby vláda bezodkladně podala demisi. Tuto část však ústavní soud nepřipustil.

Fico Čaputovou za lednové datum ostře kritizoval. „Zmařila referendum,“ prohlásil podle Rozhlasu a televize Slovenska. Termín podle něj „nebude atraktivní pro veřejnost a referendum nebude úspěšné“. Prezidentka se vůči obvinění ohradila. „Jediné termíny, které pro konání referenda ještě připadaly v úvahu, byly 28. ledna, 4. února a 11. února,“ uvedla podle tamního Deníku N s tím, že je zvědavá na diskuzi, v čem by byla tato data lepší. „V počasí asi těžko,“ dodala.

Referendum přichází v době, kdy koalice čelí další krizi, od začátku vládnutí v roce 2020 už několikáté. Tentokrát ji zavinil odchod jedné ze stran, Svobody a Solidarity, po němž kabinet ztratil v parlamentu většinu.

Aby bylo referendum platné, musí se zúčastnit nadpoloviční účast všech oprávněných voličů. Zatímco Směr-SD na referendu trvá, Hlas-SD tlačí přímo na parlament, aby změnu ústavy sám schválil a „nepřenášel zodpovědnost v této důležité otázce na občany“.

Ela Šerá

Vláda zpřesnila zastropování cen energií pro střední firmy či instituce

Ministři schválili novelu o cenách elektřiny a plynu. „Udělali jsme důležitý krok, abychom společně zvládli nadcházející zimu,“ oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání ve středu 2. listopadu. Vláda na něm dále projednala zákon o zvláštních způsobech hlasování v prezidentských volbách či zrušila automatické zřizování datových schránek.

Úprava cenového stropu energií v mimořádné tržní situaci se týká především některých státních, obecních a krajských podniků, které dosavadní znění nezahrnovalo. „Nejde o zásadní změny, ale o upřesnění a lepší identifikaci právních forem, které budou mít zastropované energie,“ dodal Fiala na tiskové konferenci. Změna se týká škol, nemocnic, malých a středních podniků, mezi nimi například pekáren či skláren, provozovatelů sportovních zařízení a přepravců včetně městské hromadné nebo vlakové dopravy.

Kabinet dále začal připravovat podmínky, za jakých mohou občané vybírat novou hlavu státu z auta formou drive-in, hlasovat v uzavřeném pobytovém zařízení či do zvláštní přenosné schránky. Podobná opatření platila například během covidové pandemie při volbách do Poslanecké sněmovny.

Ministři se také shodli, že zruší povinné zřizování datových schránek pro fyzické osoby. Ty mají nyní možnost si vybrat způsob, jakým budou komunikovat se státem.

Emma Fousková

Poslanci schválili daň z neočekávaných zisků, pro hlasovalo i ANO

Šest největších bank, energetické, petrolejářské a těžební firmy čeká od příštího roku 60% daň z neočekávaných zisků. Balíček s tímto pozměňovacím návrhem schválila Sněmovna na mimořádné schůzi v pátek 4. listopadu. Vláda s novou daní počítá od 1. ledna pro období 2023 až 2025 a příjmy z ní by měly pokrýt mimořádné výdaje, třeba ty na zastropování cen elektřiny.

Pro návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) hlasovalo ze 158 přihlášených 106 poslanců, včetně opozičního hnutí ANO. „Sama balíček podpořím, neumím si představit, že bych nepodpořila navýšení limitu povinného plátcovství DPH na dva miliony a zrychlené odpisy. Všechno toto jsme tvrdě odpracovali za naší vlády a mého vedení na Ministerstvu financí,“ vysvětlila předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová.

Z ANO však také pocházely jediné dva hlasy proti. „Jsou to starostové, místostarostové a komunální politici,“ poznamenala Schillerová, podle níž nesouhlasili s tím, aby na novelu doplatily kraje, města a obce. „Jediný, komu tady bereme peníze, jsou banky. Vybrané peníze půjdou na valorizaci důchodů,“ oponoval Jakub Michálek, šéf poslanců Pirátů. Opozice se dále bojí, že firmy novou daň promítnou v cenách, a zaplatí ji tak spotřebitelé. Vypočítávat se bude z nadměrného zisku způsobeného energetickou krizí.

Dále poslanci schválili úpravu důchodového pojištění. Týká se zejména předčasného odchodu záchranářů do penze, a to až o pět let. Další část novely snižuje důchod komunistickým prominentům. Druhým čtením prošel také návrh zákona o podpoře sportu.

Karolína Fejtová

Počet nezaměstnaných osob se meziročně snížil, vychází z dat ČSÚ

Statistiky Českého statistického úřadu ze třetího čtvrtletí ukazují, že se v Česku meziročně zvyšuje zaměstnanost, zejména u žen, které dosud práci hledaly. „Pokračuje nárůst počtu zaměstnanců o 44,8 tisíce a podnikatelů bez zaměstnanců o 15,8 tisíce,“ vysvětlila Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, v tiskové zprávě, kterou úřad vydal ve čtvrtek 3. listopadu.

Ze statistik zároveň vychází, že tito lidé se zapojili zejména do terciárního sektoru průmyslu, služby a prodeje, který eviduje nárůst o téměř 59 tisíc osob.

ČSÚ dále zmiňuje, že celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let byl meziročně nižší o zhruba osm tisíc osob, a dosáhl tak 117 500 tisíců. Obecná míra nezaměstnanosti klesla o půl procentního bodu na 2,3 % proti stejnému čtvrtletí minulého roku. Česká republika tak zůstává první s nejnižší hodnotou v Evropské unii.

Anna Tomková

Kubišová slavila i v Lucerně. Zpívali pro ni Dyk, Holišová či Langerová

Několikaminutový potlesk ve stoje na začátku i na konci večera, symfonický orchestr a známá jména české hudební scény. V tomto duchu se nesl koncert k jubileu Marty Kubišové, který se uskutečnil ve čtvrtek 3. listopadu. Oslavenkyně diváky překvapila, když se na konci chopila mikrofonu a zazpívala ikonickou Modlitbu pro Martu.

Uličkou v hledišti přichází dáma, lidé vstávají a ve velkém sále Lucerny ji vítají aplausem. Právě tak začal Koncert pro Martu. Zahájily ho Berenika Kohoutová a Hana Holišová, které zpěvačku ztvárňují v recitálu Marta na Letní scéně Musea Kampa.

V průběhu večera dále přáli k narozeninám Aneta Langerová, Vojtěch Dyk, Jana Kirschner, Ondřej Ruml a další. Václav Neckář, s nímž Kubišová působila v Golden Kids, účast přislíbil, ale nakonec ho v gratulacích zastoupil bratr Jan. Každý z umělců si vybral skladbu z jejího repertoáru a vystoupil s ní. „Nechci se vůbec rouhat, ale opravdu to těm mým mladším kolegům zpívá, to je úžasný,“ pochválila Kubišová.

Hudební doprovod zajišťoval Petr Malásek s kapelou, část symfonického orchestru Českého rozhlasu a dětský rozhlasový sbor. Programem provázel herec a textař Václav Kopta, který pro Kubišovou napsal například píseň Nechci být ta druhá.

Umělkyně oslavila 80. narozeniny prvního listopadu. Během kariéry, kterou na dvacet let přerušil zákaz tvorby v období socialismu, nazpívala nespočet skladeb. Český rozhlas jí proto vyjádřil poctu: nejen že uspořádal tento koncert, zároveň ji jako první zpěvačku uvedl do své Síně slávy. „Za její práci a mimořádnou osobnost s velkým O,“ řekl generální ředitel René Zavoral. Představení přenášel živě Český rozhlas Dvojka a ze záznamu ho uvede i Česká televize.

Z koncertu Štěpánka Lukešová

Život na zámku není vždy pohádka, píše Krejčík v prvotině Nadělení

Když zrovna nehraje, nezkouší nebo nedabuje, rekonstruuje zámek, vítá na něm hosty a případně venčí osla. Nejen tyto životní příběhy přenesl na papír Daniel Krejčík. Ve středu 2. listopadu v prostorách Werichovy vily v Praze pokřtil knihu Nadělení, která je k dostání už od poloviny října.

Před čtyřmi lety zatoužil Krejčík po mimopražském bydlení. S partnerem Matějem Stropnickým našli nový domov v chátrajícím zámku v Osečanech v okrese Příbram.

V první polovině roku zde poskytli přístřeší i ukrajinským rodinám a Krejčík o tom začal každý večer psát na Instagram. Protože příspěvky měly úspěch, obrátilo se na něj nakladatelství Albatros, aby příběhy sepsal do knihy. Nakonec jeho prvotina zachycuje, jak se seznámili se Stropnickým nebo jak si sídlo pořídili. „Když jsem to začal psát, chtěl jsem, aby příběhy došly šťastného konce,“ vysvětlil.

V debutu mimo jiné přibližuje, že jejich život v Osečanech není ani zdaleka tak přepychový, a popisuje i jiné osobní události. „Je to humorná knížka, ale ne humoristická. Snažil jsem se, aby byla autentická. Je to kompilát různých emocí,“ řekl Krejčík.

Kmotrem Nadělení se stal Stropnický a o hudební složku křtu se postarala kapela Asibásně jeho sestry Františky. Největší potlesk sklidilo autorské čtení. Tím vyvstala otázka, zda vyjde i audiokniha. „Byla to jedna z podmínek pro to, aby ta knížka vznikla. Audioknížky mám moc rád a chtěl bych, kdybychom ji s Matějem namluvili,“ uzavřel Krejčík.

Z křtu Alena Bernášková

Když smrt nutí léčit. Brněnské městské divadlo uvádí muzikál Medicus

Od útlého věku ho provázela smrt. Sirotek Rob Cole, který se narodil v londýnských ulicích v 11. století, proto zasvětil život tomu, aby ji co nejvíce oddaloval. Novou adaptaci románu Ranhojič uvedlo Městské divadlo Brno na hudební scéně v pátek 22. října. Muzikálové provedení díla amerického spisovatele Noaha Gordona přineslo na jeviště v Česku poprvé.

„Chuť mladého kluka pomáhat bližním, a to na úkor pohodlí s rizikem ztráty života je tak fascinující a dechberoucí, že nastoluje otázky o smyslu našeho života a práce,“ řekl pro Českou televizi režisér Stanislav Moša. Zároveň zmínil, že chce nastudováním poděkovat lékařům a zdravotním sestrám, kteří bojovali s pandemií covidu-19.

Za nápadem inscenovat příběh Ranhojiče stojí španělský hudební skladatel Iván Marcías. Poté, co začal psát první písně, se dokonce propojil s autorem knihy Noahem Gordonem, od kterého dostal svolení dílo dokončit. Muzikál se dočkal premiéry v Madridu roku 2018.

V českém uvedení se role Roba Coleho ujali Libor Matouš s Richardem Pekárkem. Manželku hlavního představitele ztvárňuje herečka Esther Mertová, pro kterou je Medicus „příběh o pomoci druhým, o poznání sebe sama a zároveň i o lásce – nejen k člověku, ale i k moci, ke vědě, objevování, umění léčit a k víře,“ uvedla. V postavě Mary Cullenové se střídá s Kristýnou Daňhelovou.

Knižní předlohu muzikálové inscenace The Physician publikoval Noah Gordon v roce 1987. Úspěch zaznamenala především vydání v Německu a Španělsku. Gordon proto v reakci na vysokou čtenost po patnácti letech navázal na příběh Ranhojiče a dovyprávěl příběh rodiny Coleových v dílech Šaman a Lékařka. Ranhojič získal popularitu i díky filmové adaptaci německého režiséra Philippa Stölzla z roku 2013.

Z představení Johann Foss

Červenka znovu lídrem. Na Karjale si zahrají i tři nováčci

Národní tým představil výběr hokejistů, kteří se předvedou na listopadovém Karjala cupu. Do Českých Budějovic a finského Turku nominoval hlavní kouč Kari Jalonen celkem 28 hráčů. První starty v českém dresu si připíšou Martin Jandus, David Vitouch a Patrik Poulíček. Kapitánské role se znovu zhostí Roman Červenka.

Realizační tým nominoval na úvodní turnaj sezony trojici gólmanů, deset obránců a patnáct útočníku. Široký kádr se skládá většinou z hráčů z extraligy. Kromě už zmíněných se v útoku představí například Hynek Zohorna nebo Radan Lenc, defenzivu posílí David Sklenička s Tomášem Kundrátkem a brankoviště pohlídají Roman Will, Aleš Stezka nebo Marek Langhamer.

Po letech neúspěchů, které zlomil bronz z posledního mistrovství světa, chce reprezentace pokračovat v lepších výsledcích. Pomoci má lepší komunikace s extraligovými kluby, tu si pochvaluje i hlavní trenér: „Setkal jsem se všemi. Viděl jsem jejich tréninky a ukázal jim způsoby, kterými pracujeme v národním týmu. Všichni byli ochotní.“

Jalonen také ocenil úroveň české nejvyšší soutěže: „Sledoval jsem velmi dobré zápasy, tvrdá práce a bojovnost nechyběla, což jsou pro nás skvělé vyhlídky do nové sezony.“ V té Čechy čekají čtyři turnaje a tři dvojutkání. Reprezentační období vyvrcholí světovým šampionátem v Lotyšsku a Finsku v květnu 2023.

Čeští hokejisté vstoupí do turnaje se Švédskem ve čtvrtek 10. listopadu (po uzávěrce vydání: Česko - Švédsko 1:4). Na další zápasy se přesune do Turku, kde v sobotu změří síly s domácím výběrem a v neděli se Švýcarskem, nováčkem Euro Hockey Tour, které nahradilo Rusko minimálně na dva roky.

Z tiskové konference Denisa Hollerová

Nadprůměrný podzim pokračuje. Na sníh si Češi ještě počkají

Ač pranostika praví, že 11. listopadu přijede Martin na bílém koni, letos se sněhu podle odborníků v tomto období nedočkáme. Na jihu Čech a Moravy či v Praze se teploměry stále pohybovaly mezi 12 až 20 stupni.

Začátek nového měsíce se, podobně jako letošní říjen, nesl v nadprůměrných číslech. Hned první den se Česko dočkalo až 20 stupňů a převážně slunečného nebe. Následující týden provázely mlhy a občasné přeháňky a teplota postupně klesla v některých částech republiky i k 10 stupňům, což jsou však s ohledem na blížící se zimu poměrně vysoké hodnoty. Ty podle meteorologů ovlivnil především suchý vítr ze severozápadní Afriky.

Přestože se tedy postupně ochlazovalo, další výraznější snížení hodnot zatím předpověď neslibuje. Zimě se počasí nejvíce přiblíží ve dnech od 14. do 16. listopadu s maximy okolo devíti stupňů. Češi si tedy ještě na zasněžené dny pár týdnů počkají.

Adéla Čermáková