9. prosince 2022, Carolina č. 1021

Soud dostal 13 podnětů k registraci prezidentských kandidátů

Celkem 13 podnětů dostal Nejvyšší správní soud v reakci na registraci prezidentských kandidátů na ministerstvu vnitra. Ve středu 7. prosince už odmítl stížnost Pavla Zítka nebo Romana Hladíka, naopak nejsložitější podněty od podnikatelů Karla Diviše a Karla Janečka či na prezidentku České asociace povinných Denisy Rohanové ho ještě čekají. Rozhodnout musí do 15. prosince.

Vnitro z původních 21 uchazečů zaregistrovalo jen devět. Divišovi po přezkumu podpisových archů chybělo k požadovaným 50 tisícům jen 116. „Jako naprostý outsider jsem se chtěl kvalifikovat do Ligy mistrů. Byl jsem malinký krůček, ale hrajeme ještě prodloužení,“ reagoval Diviš v pořadu České televize 168 hodin. Janečkovi resort uznal jen 48 tisíc, odmítl i jeho vlastní podpis kvůli nepřesnostem u čísla občanského průkazu.

Kromě toho Nejvyšší správní soud zaznamenal i námitku proti Rohanové, podali ji senátoři podporující Marka Hilšera. Odevzdala totiž podpisy 20 poslanců, kterým skončil mandát v říjnu 2021. Vnitro ve vyjádření pro Nejvyšší správní soud uvedlo, že zákon nestanovuje, kdy nejdřív je možné kandidaturu podat, a ministerstvo si nemůže domýšlet další podmínky, které nejsou v zákoně.

Podle průzkumu agentury Ipsos z 2. prosince by na konci listopadu vyhrál první kolo Babiš s 29,7 procenta, o druhé místo by se utkali Pavel s 25,3 procenta a Nerudová s 25 procenty. Právě ta od posledního šetření posílila o 8,5 bodu, zatímco Pavla by podporovalo o 2,6 procenta voličů méně.

Matylda Hofschnaidrová

Poslanci schválili rozpočet se schodkem 295 miliard korun

Sněmovna ve středu 30. listopadu odhlasovala státní rozpočet na příští rok. Ministerstvo financí v něm počítá se schodkem 295 miliard korun, letošní deficit je více než o sto miliard vyšší. Rozpočet podpořili poslanci vládní koalice, opoziční zákonodárci z hnutí ANO a SPD byli proti.

Návrh počítá s příjmy okolo jednoho bilionu a 928 miliard korun, což je proti letošnímu roku o 250 miliard více. Mezi nové zdroje patří odvody od výrobců elektřiny a daň z mimořádných zisků, která se týká velkých společností v energetickém a petrochemickém průmyslu. Významný podíl má také daň z přidané hodnoty, kterou ovlivňuje vysoká inflace, jež v Česku v říjnu dosáhla 15,1 %.

Výdaje státu mají v roce 2023 dosáhnout podruhé v historii více než dvou bilionů korun, letos činí asi 1,93 bilionu. Za priority vláda označila podporu obyvatel v souvislosti s vysokou inflací a energetickou krizí. Velký podíl na rekordních výdajích mají také dopady ruské agrese na Ukrajině. „Není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je vrcholně odpovědný,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na začátku jednání.

Z původních pozměňovacích návrhů v celkovém objemu 119 miliard korun nakonec zákonodárci schválili jen přesun dvou miliard, z nichž 1,1 miliardy půjde do školství na platy asistentů pedagogů.

Opozice, která své změny neprosadila, návrh ostře kritizuje. Šéfce poslanců hnutí ANO a bývalé ministryni financí Aleně Schillerové vadí zejména vysoký schodek a nedostatečná pomoc lidem a firmám s cenami energií. „Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem,“ řekla České televizi. Také hnutí SPD kritizuje vysoké zadlužování. „Je to hazard s budoucností,“ varoval pro ČT jeho šéf Tomio Okamura. Vládě dále vytkl pomoc Ukrajině na úkor českých občanů.

Návrh nyní míří k podpisu prezidentovi republiky Miloši Zemanovi. Senátoři se zákonem o státním rozpočtu nezabývají.

Jakub Hříbek

Kandidáti debatovali se studenty o rovných příležitostech či ekologii

Uchazeči o post prezidenta Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula přijali pozvání do předvolební debaty Zavolíme! Uspořádali ji studenti s cílem přiblížit nadcházející volby i mladší generaci. Hosté v pražském centru Next Zone diskutovali o životním prostředí nebo právech homosexuálů, zájemci mohli jejich odpovědi sledovat v přímém přenosu.

Nejobsáhlejším tématem, které zároveň provázela velká shoda, byla rovnost příležitostí. Všichni kandidáti poukazovali na znevýhodňování menšin, ať už zmínili Romy či LGBT komunitu. „Jestliže se chceme dívat do budoucnosti, musíme dát možnost všem,“ zmínil Středula. Kandidáti také slibovali, že budou prezidenty všech.

Prioritou prvovoličů je dlouhodobě manželství pro všechny. „Jsem příznivcem dorovnávání práv, novému vztahu homosexuálů bych však neříkal manželství. Vůli parlamentu bych případně respektoval,“ reagoval Fischer. Jeho oponenti by takové rozdíly nečinili.

Všech pět účastníků debaty jednoznačně stojí za Ukrajinou, stejně tak v žádném případě nezvažují odchod z Evropské unie či Severoatlantické aliance. „Naše společnost je nesmírně solidární a já jsem velmi ráda, že jsem viděla, jak Ukrajině pomáhají úplně všichni,“ ocenila Nerudová.

Ke každému z tematických bloků studenti vždy uvedli základní fakta, v případě ekologie upozornili na negativní dopady klimatické změny. Kandidáti zdůraznili velkou roli hlavy státu v otevírání společenských témat. „Je velmi důležité, aby prezident prosazoval obnovitelné zdroje,“ prohlásil Hilšer.

Záznam z unikátní debaty, která se konala ve čtvrtek 1. prosince, je k dispozici na stránkách www.zavolime.cz.

Jáchym Sobotka

Otřesy na Slovensku: šéf vnitra hlasování ustál, pád hrozí celé vládě

Na Slovensku se vyhrotila politická situace. Bývalá koaliční strana Svoboda a Solidarita podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Eduarda Hegera (OLaNO). Hlasovat se bude 13. prosince. Už před týdnem se parlament neúspěšně pokusil odvolat ministra vnitra Romana Mikulce (OLaNO). A hned den nato Úřad pro veřejné zakázky uvedl, že jeho resort porušil zákon.

„Co akce, to ostuda,“ prohlásil předseda SaS Richard Sulík. Podle něj Hegerův menšinový kabinet (OLaNO) ve složení OLaNO, Jsme rodina a Za lidi není schopný řešit problémy lidí a koalici vládne předseda parlamentu Boris Kollár (Jsme rodina).

Uskupení SaS sice nemělo dost hlasů pro svolání mimořádné schůze, ale chybějící podporu dodal Hlas-SD. „Jasně se definuje, kdo je na straně vlády a kdo ne,“ řekl jeho šéf Peter Pellegrini.

K vyslovení nedůvěry je stejně jako v případě odvolání ministra zapotřebí nejméně 76 hlasů ze 150. Pak případně přicházejí v úvahu tři scénáře: nová koalice, úřednická vláda, nebo předčasné volby. Heger návrh kritizoval a pozastavil se: „Jak je možné, že se za tři měsíce stal ze Sulíka, který podporoval vládu a chtěl být konstruktivní opozicí, člověk, který se opět chystá položit demokratickou protikorupční vládu.“

Parlament také před týdnem hlasoval o odvolání ministra vnitra Mikulce, pro se vyslovilo jen 71 zákonodárců. Hned druhý den však Úřad pro veřejné zakázky uvedl, že resort pod Mikulcovým vedením porušil zákon při zakázce v hodnotě až 2,5 milionu eur. Vnitro takové závěry odmítlo.

Matej Majka

Česko v rámci V4 podpoří nový fond pro Moldavsko

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky se sešli i přes neshody, které mezi těmito zeměmi poslední dobou panují. Jan Lipavský (Piráti) po jednání v Bratislavě vyzdvihl Visegrádský fond, který mimo jiné financuje proevropské směřování Ukrajiny. S ostatními ministry se dohodl na vybudování nového mimořádného fondu na podporu Moldavska.

„Rusko ho vydírá tím, že zneužívá jeho energetické závislosti, to je nepřijatelné. Chceme tím Moldavsku zatím alespoň symbolicky vyjádřit podporu,“ řekl Lipavský na tiskové konferenci v úterý 6. prosince. Na setkání také potvrdil střízlivý a pragmatický přístup českého státu k V4, místo jednotného postupu v zahraniční nebo bezpečnostní politice se chce spíše zaměřit na expertní a mezilidskou spolupráci.

Přes snahu hledat společná témata se projevily spory mezi zeměmi. Maďarský ministr Péter Szijjártó před setkáním V4 navštívil bývalého slovenského premiéra a předsedu opoziční strany Směr-SD Roberta Fica. Ten následně prohlásil, že v případě vítězství v příštích parlamentních volbách zastaví dodávky zbraní na Ukrajinu.

Přitom právě jednotný postup v otázce ukrajinsko-ruského sporu zdůrazňoval slovenský ministr Rastislav Káčer: „Navzdory rozdílnosti názorů jsme se vždy dokázali dopracovat konsenzuálně k řešení, ať to byly balíky protiruských sankcí nebo pomoc Ukrajině.“

Dominik Fiala

Přelomový návrh má chránit občany EU před riziky umělé inteligence

Vicepremiér Ivan Bartoš předsedal 6. prosince v Bruselu jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikaci. Ti diskutovali o rizicích spojených s umělou inteligencí. Shodli se na návrhu, který klasifikuje digitální technologie podle možného nebezpečí, jež představují. „Je to jeden z největších úspěchů českého předsednictví,“ uvedl Bartoš na Twitteru. Členské státy teď budou jednat o výsledné podobě s Evropským parlamentem.

Předložený plán dělí technologie na tři skupiny. První zahrnuje algoritmy, které představují neakceptovatelné riziko. Ty budou v celé EU zakázány. Patří sem například takzvaný systém sociálního kreditu. Ten už od roku 2014 hodnotí čínské občany podle různých kritérií, jako jsou počet spáchaných přestupků, vyjadřování podpory režimu na internetu nebo stýkání se s nevhodnými osobami. Číňané s nízkým sociálním kreditem mají ztížený nákup letenek nebo horší přístup k hypotékám.

V druhé kategorii, označené jako vysoce rizikové, se nacházejí programy, které řadí uchazeče o práci dle zaslaných životopisů nebo mažou příspěvky na sociálních sítích. Uživatel by měl mít právo se vůči výsledkům práce robota odvolat nebo vyžadovat, aby úkon provedl člověk. Do třetí skupiny spadají technologie, které nepředstavují značné nebezpečí. Těm se opatření ve většině případů vyhnou.

Unijní představitelé označují Akt o umělé inteligenci, jak se dokument oficiálně nazývá, za první svého druhu na světě. A doufají, že se stane celosvětovým standardem, podobně jako GDPR. Byl by to další příklad takzvaného bruselského jevu, kdy nadnárodní firmy dodržují pravidla EU i mimo její hranice.

David Radimerský

Každý desátý Čech se rizikově zadlužuje, ale situace se zlepšuje

S půjčkou má zkušenost tři čtvrtě Čechů, z nichž desetina se zadlužuje rizikově. Nejhůře v průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos dopadli mladí lidé. Celkově však lidé i přes nastupující krizi splácejí závazky velmi dobře.

Nejčastěji si Češi v minulosti půjčovali na auto a rekonstrukci bytu. Více než polovina uvedla, že si úvěr vzala v bance, loni to přitom pouze bylo 41 % a v roce 2020 dokonce jen necelá třetina. „Je to dobrá zpráva, protože u bankovních úvěrů je míra rizika velmi nízká,“ uvedl Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonné ředitelky ČBA. Mírné zlepšení zaznamenal i index rizikového zadlužení, který se z loňských 11 % snížil o jeden bod. Negativní vývoj však do budoucna nelze podle Hanzlíka vyloučit. Až čtvrtina lidí uvádí, že mají strach, zda budou své závazky schopni splácet.

Češi jsou v současné situaci mnohem opatrnější a více zvažují na co si půjčit. Například dvě třetiny respondentů by si nevzaly úvěr na dovolenou a na zážitky. Méně je to u mladých lidí do 34 let. Ti dopadli v průzkumu nejhůře, až 15 % z nich se zadlužuje rizikově.

Neopatrní jsou lidé v případě nebankovních půjček. Pouze čtvrtina dotazovaných si u splátkových společností ověřila jejich licenci v ČNB, v roce 2021 to přitom byl každý třetí. Situace je ještě horší, co se týká půjček přímo u prodejců. Zde si licenci ověřovala pouze necelá pětina lidí, zatímco ještě před rokem to bylo 62 %. „Je to rizikové a zbytečné. Ověřit si licenci je otázka pěti minut,“ poznamenal Hanzlík.

Z tiskové konference Michal Škach

Český lev slaví 30 let. Uchází se o něj 129 filmů, nejvíc v historii

Od začátku prosince až do 16. ledna mají akademici čas, aby určili, kdo si odnese jubilejní sošky lva. Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) bude už potřicáté udílet ceny za nejlepší domácí počiny. Slavnostní večer se uskuteční 4. března ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a sledovat jej bude možné v přímém přenosu České televize.

Počet titulů, které se letos objevily v kinech, byl nadprůměrný. Tento nárůst způsobila hlavně covidová pauza, kdy se premiéry odkládaly, a tvůrci čekali, až se uvolní opatření. „Akademici z letošní produkce hodnotí celkem 129 snímků i televizních děl, které byly v premiéře uvedeny v letošním roce, a hlasují o udělení cen ve 21 statutárních kategoriích,“ uvádí výkonná ředitelka Tereza Rychnovská na webu ČFTA.

Klání o lvy se zúčastní jako každoročně různé žánry. Například komedie Vyšehrad: Fylm v hlavní roli s Jakubem Štáfkem, která podle ČTK v prvním pololetí roku nalákala do kin nejvíce lidí. Mezi favority patří i historický příběh Petra Václava Il Boemo, který se dokonce uchází o prestižní Oscary. Velkou šanci podle oblíbenosti u diváků mají i Banger, Jan Žižka, Princ Mamánek či Poslední závod. Ceny se budou rozdělovat také v kategoriích dokument a animovaný film.

Slavnostní večerem bude diváky provázet režisér a herec Jiří Havelka: „Těším se, ale zároveň mám respekt, protože Český lev je nevyzpytatelný tvor a sebelepší příprava nezaručuje, že půjde všechno podle plánu. A o to vlastně jde.“ Společně s Havelkou se o podobu večera postará i scenárista Petr Kolečko, který se podepsal také pod úspěšný seriál Most.

Veronika Tůmová

Jednou větou: start biatlonu, Voráčkův stav i překvapení fotbalistek

Nejlepšího výsledku v úvodních závodech Světového poháru biatlonistů v Kontiolahti dosáhla štafeta mužů, která obsadila páté místo, Markéta Davidová byla ve stíhačce sedmá.

Jakub Voráček se v nejbližší době na led NHL v dresu Columbusu nevrátí, stále ho trápí následky po otřesech mozku, konec kariéry ze zdravotních důvodů ale zatím neohlásil.

Překvapením skončila podzimní část první ligy fotbalistek, když slávistky poprvé v sezoně prohrály a po porážce v Liberci 1:2 přezimují na druhém místě o bod za vedoucí Spartou.

(redakce)

Přišla zima. První kalamita nechala tisíce domácností bez proudu

Po velmi přívětivém podzimu, kdy měřící stanice často hlásily nová teplotní maxima, se rok přehoupl do období meteorologické zimy. A její nástup naplno pocítili především na jihu Čech a ve Středočeském kraji, nejvíc v úterý 6. prosince.

Kvůli hustému sněžení na některých místech kolabovala doprava. Dálnici D3 z Tábora do Prahy musela policie na hodinu uzavřít. Kalamita komplikovala život také lidem v horských oblastech, bez provozu zůstal osmnáct kilometrů dlouhý úsek z Tanvaldu na Harrachov i další silnice.

Potíže se nevyhnuly ani železnici, na jedenácti místech strhl těžký mokrý sníh stromy na elektrické vedení či koleje. Bez proudu se muselo dočasně obejít také téměř třicet tisíc domácností.

V podobném duchu se ponesou i další dny, podle předpovědi by mohlo napadnout přes 10 centimetrů sněhu. Noční teploty klesnou pod nulu, přes den se budou držet jen lehce nad ní.

Theodor Anfilov