9. března 2023, Carolina č. 1027

Sněmovna schválila nižší růst penzí. Schůzi provázely obstrukce

Jednání o změně mimořádného navýšení penzí přineslo výsledek až po pěti dnech. Přes tvrdé opoziční obstrukce vláda v sobotu 4. března prosadila snížení červnové valorizace. Senioři v průměru dostanou přidáno pouze 760 korun proti původně plánovaným 1770. Pětikoalice vnímá tento „zásah do mechanismu“ jako nutnost z hlediska finanční udržitelnosti. Opozice s ní nesouhlasí a chce se obrátit na Ústavní soud. Novelu schválil také Senát, nový prezident Petr Pavel se k ní vyjádří v pátek.

„Kdybychom nezasáhli, přinesla by červnová valorizace obrovský dluh do státního rozpočtu,“ obhajoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navržené úpravy. Bez nich by příští zima prohloubila deficit veřejných financí o více než 34 miliard korun. Dalších až 58 miliard by hrozilo v roce 2024. „Situace z hlediska veřejných financí je v naší zemi velmi dramatická. Za čtyři poslední roky jsme v tomto státě vygenerovali dluh jako za 30 předchozích let. Takže musíme určitě něco dělat, jinak nás čeká řecká cesta z finanční krize v roce 2008,“ varoval šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) v Radiožurnálu.

Opozice vládu nařkla, že „ožebračuje“ a „okrádá“ jednu ze zranitelných skupin občanů. Vyhranila se i vůči vyhlášení stavu legislativní nouze. „Vláda s tím z vypočítavosti přišla takhle pozdě a začala tlačit, že je to potřeba okamžitě přijmout. Nechtěla ovlivňovat prezidentské volby, aby náhodou nenahrála opozičním kandidátům,“ řekl člen rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Valorizace důchodů přece nemůže být podle zákona to samé jako živelní pohroma, která by způsobila státu hospodářské škody. To je naprosto absurdní.“

Hlasování předcházely několikadenní obstrukce. Poslanci ANO a SPD se déle než 83 hodin střídali před řečnickým pultem. Šéf SPD Tomio Okamura, který se otevřeně přihlásil k blokování jednání, mluvil celých sedm hodin v kuse. Koalice proto omezila čas řečníků na dvakrát pět minut, a to včetně poslanců s přednostním právem. Když pak místopředseda Jan Bartošek (KDU-ČSL) vypnul mikrofon lídru ANO Andreji Babišovi, opoziční poslanci obstoupili řečniště a na čas zablokovali jednání. Kratší lhůtu pro předsedy hnutí a další s přednostním právem označili za protiprávní.

Anna Přibylová

Zeman chtěl prezidentský systém, proto jmenoval Rusnoka premiérem

Končící prezident Miloš Zeman v posledním rozhovoru ve funkci kritizoval nižší valorizaci penzí a doporučil vládě, aby vrátila superhrubou mzdu, a našla tak další příjmy. Na Primě v neděli 5. března mluvil také o svých dřívějších postojích, mimo jiné o podpoře Ruska nebo Číny, a vysvětlil, proč v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.

Zeman otevřeně potvrdil, že se snažil prosadit prvky prezidentského systému. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dvou nebo tří milionů, tak je to silnější mandát, než 281 poslanců a senátorů,“ prohlásil Zeman. Tehdy nedal možnost sestavit kabinet Miroslavě Němcové (ODS), která disponovala většinou ve Sněmovně. Naopak Rusnok důvěru dolní komory nezískal.

Zeman také reagoval na kritiku ekonomické diplomacie v režimech, které jsou podle BIS pro Česko bezpečnostním rizikem: „Moje politika vůči Rusku byla stejná jako politika Německa. Angela Merklová mnohokrát navštívila Putina. Česká i německá energetika tehdy totiž potřebovala levné suroviny.“ Zeman se také zastal Číny, která podle něj neposkytla Rusku podporu ve válce proti Ukrajině. Protaiwanské směřování současné zahraniční politiky přirovnal k podpoře předsedy Sudetoněmecké strany Konrada Henleina v době, kdy byly Sudety součástí Československa.

Postavil se také proti současné vládě ve snížení valorizace: „Stát, který šetří na důchodcích, není dobrý stát.“ V souvislosti s touto novelou obhajoval i právo opozice na obstrukce. Zastal se také České národní banky v postupu proti inflaci, stejně jako jejího guvernéra Aleše Michla. Ten po devíti měsících ve funkci stále nemá prověrku na přísně tajné.

Zemanovi skončí mandát o půlnoci na čtvrtek 9. března. V ten den poobědvá s novou hlavou státu Petrem Pavlem a poté se zúčastní inaugurace.

Dominik Fiala

V Česku přibývá obézních dětí. Lékaři to přičítají pandemii covidu-19

Pandemie covidu-19 zastavila pozitivní trend zdravého životního stylu. Po dvou letech lockdownů přibývá dětí s vyšší hmotností. V Česku trpí obezitou až 16 % dětí, o třetinu víc než v roce 2019. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky přednesli lékaři České obezitologické společnosti na tiskové konferenci 2. března v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

Růst hmotnosti po covidu se netýká pouze dětí, ale všech věkových skupin. U nejmladší generace je ovšem rozdíl ve srovnání s předpandemickými lety největší. Děti totiž omezily kvůli online výuce pohyb, začaly se nezdravě stravovat a po návratu do běžného režimu si předchozí aktivní životní styl nezachovaly.

Výrazný vliv má také špatný pitný režim. Ten se totiž u mladistvých většinou skládá ze slazených nápojů. „Jedna lahev dokáže v klidu pokrýt polovinu denního energetického příjmu,“ vysvětluje lékař Jan Boženský z České obezitologické společnosti.

Chápání obezity by se podle odborníků „nemělo devalvovat jenom na nejez a hýbej se“, jak vysvětluje psycholožka a dietoložka Iva Málková z organizace STOB. Příčin této nemoci je totiž řada. Za vyšší hmotnost u dětí mohou z velké části rodiče, kteří jsou pro potomky největším vzorem ve způsobu stravování, onemocnění se taktéž přibližně z padesáti procent dědí. Přesto naše společnost často pacienty stigmatizuje, dodává psycholožka.

Ačkoliv obezita patří mezi nejvýznamnější problémy českého zdravotnictví, léčiva nepokrývá veřejné pojištění. Přitom jejich lepší dostupnost by mohla zabránit závažnějším důsledkům, vysoká hmotnost může zapříčinit rakovinu, ztučnění jater, nemoci srdce nebo diabetes druhého typu. I na to experti upozorňují v rámci Mezinárodního dne obezity, který připadá na 4. března.

Z tiskové konference Johann Foss

Stručně ze Slovenska: premiér Heger opustil hnutí OLaNO

Slovenský premiér Eduard Heger oznámil odchod z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Rozhodnutí zveřejnil v noci na úterý 7. března, necelých sedm měsíců před předčasnými volbami. Do nich už půjde jako předseda dosud neparlamentní strany Demokraté Důvody konkrétněji nekomentoval, poukázal pouze na neshody a napjaté vztahy v koalici. Do volbec však zůstane v čele kabinetu, který ztratil důvěru Národní rady a vládne jen z pověření prezidentky Zuzany Čaputové.

(redakce)

Mzdy v závěru roku rostly, kupní síla však poklesla

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda Čechů v posledním kvartálu vzrostla meziročně o 7,9 % na 43 412 korun. Kvůli inflaci, která ve stejném období činila 15,7 %, ale její reálná hodnota poklesla už popáté za sebou, tentokrát o 6,7 %. Vyplývá to z údajů, které v pondělí 6. března zveřejnil Český statistický úřad.

Lidé si mezi 3. a 4. čtvrtletím polepšili v průměru o 2,1 %. Nejvyšší meziroční nárůst (14,6 %) zaznamenala výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Mzdy ve zdravotnictví a sociální péči se zvýšily o 4,5 %, uvádí statistiky. Naopak pokles o 0,3 % se projevil ve vzdělávání.

Rozdíly se vyskytují nejen mezi odvětvími, ale i regiony. Středočeský kraj eviduje víc o 8,5 %, Jihočeský o 8,3 %, naopak Karlovarský jen o 6,5 %, mzda tam dosahuje pouze 38 019 Kč. Nejvíce peněz pobírali lidé v Praze (52 213 Kč), hlavní město tak republikový průměr přesáhlo o 20,3 %.

Podle Stéphana Nicolettiho, generálního ředitele české pobočky společnosti Up, jež se zabývá zaměstnaneckými benefity, se propad reálných příjmů projevil na chování domácností. „Mnozí lidé mají pocit, že pracují jen proto, aby zaplatili účty. Z našich průzkumů vyplývá, že většina zaměstnanců začala šetřit prakticky všude, zejména na jídle a koníčcích,“ sdělil Nicoletti ČTK.

Medián mezd ve zmíněném období podle ČSÚ vzrostl o 9 % a činil 37 463 korun. U mužů se dostal na 40 232 korun, u žen na 34 554. Za celý rok 2022 dosáhla průměrná mzda 40 353 Kč. Proti loňsku se zvýšila o 6,5 % (tedy o 2 450 Kč). Spotřebitelské ceny ovlivnila pádivá inflace 15,1 % a skutečné příjmy lidí se kvůli ní rekordně snížily o 7,5 %.

Podle analytiků, které oslovila ČTK, bude pokles reálných mezd po loňském propadu pokračovat i letos, ale mírnějším tempem. Zastavit by se měl podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ve druhé polovině roku. Riziko vzniku mzdově-inflační spirály, jež by ČNB přimělo opět navýšit základní úrokovou sazbu, podle expertů nehrozí.

Jolana Vašinová

Zemřel Juraj Jakubisko, slovenský režisér a dokumentarista

Ve věku 84 let zemřel 24. února filmový tvůrce Juraj Jakubisko. Natočil několik desítek snímků, mimo jiné Bathory, Perinbaba nebo Tisícročná včela. Díky své tvorbě si vysloužil přezdívku Fellini východu. „Jeho magický svět nám bude chybět, jeho styl dostal Slovensko do velkého světa. Miloval volnost a fantazii a nechával pro ně prostor i ve svých filmech,“ reagovala na Twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Držitel čtyř Českých lvů proslul jako režisér, dokumentarista a kameraman. Podle svých slov však chtěl být nejdříve výtvarníkem. Rodák ze Spišské Nové Vsi debutoval v roce 1967 snímkem Kristove roky. Na dráhu dokumentaristy ho nasměrovalo až vynucené omezení další tvorby. Zákaz přišel po snímku Dovidenia v pekle, priatelia (1970), v němž se vrací na rodný východ Slovenska a retrospektivně sleduje skupinu lidí, která uniká před ztrátou svobody, což Jakubisko přirovnal ke zkáze světa.

Absolvent FAMU se na plátna vrátil až v roce 1979 s dílem Postav dom, zasaď strom. Jedním z nejznámějších a rozhodně nejnákladnějších děl je Bathory. Snímek o uherské hraběnce Alžbětě Bathory, údajně nejmasovější vražedkyni všech dob, stál přes 300 milionů korun a Jakubiskovi vynesl tři České lvy.

Významnou měrou přispěl k rozvoji filmové kultury nejen v českém a slovenském prostředí a vysloužil si titul Nejlepší slovenský režisér 20. století.

Albert Michajluk

Jubilejní 30. České lvy opanoval Il Boemo, získal šest ocenění

Příběh českého hudebního skladatele Josefa Myslivečka zpracovaný ve snímku Il Boemo oslovil hlasující akademiky nejvíce. Zvolili ho nejlepším českým celovečerním filmem roku 2022. Nominace dále proměnil v kategoriích režie, masky, kostýmy, zvuk a scénografie. Stal se tak nejúspěšnějším titulem jubilejního 30. ročníku cen Český lev.

„Děkuji Josefu Myslivečkovi za to, že nám ukázal, že má smysl jít za svým snem,“ pronesl na vyhlášení, které se v pražském Rudolfinu konalo v sobotu 4. Března, producent Jan Macora. V projevu vyzdvihl také režiséra Petra Václava.

Křišťálovou sošku za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si odnesla Klára Melíšková za ztvárnění zdravotní sestry obviněné z vraždy. „Tohle byl nejsilnější příběh, který jsem skrze sebe nechala projít,“ řekla herečka v děkovné řeči. Minisérie Podezření jako celek ovládla i svoji kategorii.

Nejlepším mužským výkonem v hlavní roli hlasující zvolili Michala Kerna coby Jiřího Arvéda Smíchovského. Právě drama režiséra Vojtěcha Maška, které nese knězovo příjmení, obdrželo nejvíce nominací, celkem 12. Proměnilo nakonec tři, zvítězilo i za scénář a hudbu.

Za mimořádný přínos české kinematografii akademie ocenila Marcelu Pittermannovou, dramaturgyni pohádek a filmů pro děti, a herce a producenta Jana Jíru. Večer se nesl ve znamení oslav 30 let českého filmu, nejslavnější snímky připomněla už znělka.

Radim Semerád

Letošní Jeden svět přiblíží válku na Ukrajině a naznačí cenu bezpečí

Jakou cenu musí lidé platit za bezpečí na Ukrajině, ale i jinde, ukáže letošní Jeden svět. Jubilejní 25. ročník festivalu startuje 22. března a představí 75 celovečerních filmů i 10 snímků z virtuální reality.

Hlavní těžiště prozrazuje už úvodní snímek Překonat temnotu, mozaika příběhů z prvních týdnů ruské invaze. Díla v kategorii Ukrajina líčí mimo jiné příběh romského chlapce, revoluci na Majdanu či nezlomnou vůli dobrovolných zdravotníků. Tu zprostředkovává film Východní fronta ruského režiséra Vitalije Manskije. Autor uznávaného dokumentu Svědkové Putinovi bude jedním z hostů.

Jeden svět dlouhodobě promítá snímky ze všech koutů světa. Tradiční kategorie Mezinárodní soutěž letos zakotví v Ugandě, Bělorusku či Jižní Koreji. Nabídne ale třeba i zpověď žen, které se rozhodly zavraždit své násilnické muže. „Jde o velmi závažnou výpověď o osobní zodpovědnosti,“ poznamenal vedoucí programu Tomáš Poštulka.

Zcela novou tematickou kategorií je Síla žen. Celkem šest snímků poukazuje na potlačování jejich práv. Titul Mlčet a poslouchat například popisuje tvrdý boj s patriarchálním režimem Íránu. Významnou hostkou festivalu bude Luna Watfa, syrská právnička a protagonistka snímku Žurnalistka a její žalářníci.

Novinky hlásí Jeden svět v rámci debatního programu, do kterého nově přibudou například panelové debaty, konfrontační panely či filmové pitvy, které detailně rozeberou konkrétní aspekt zvoleného snímku.

I letos bude součástí festivalu cena Homo Homini, kterou si za mimořádnou statečnost v boji proti porušování lidských práv ve Venezuele vysloužil Javier Tarazona.

Z tiskové konference Jáchym Sobotka

Výstava Retrospektiva připomíná 20. století očima K. O. Hrubého

V pražské galerii Dům fotografie začala v pondělí 6. března výstava Retrospektiva, která představuje snímky významného umělce 20. století Karla Otty Hrubého. Veřejnosti je přístupná do 21. května. Kurátory jsou Lukáš Bártl, Antonín Dufek a Jana Vránová.

Expozice připomíná Hrubého rozsáhlé celoživotní dílo. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout přibližně dvě stě fotografií z veřejných i soukromých sbírek, včetně tisků vzniklých z negativů. Ty tvoří různé momentky, všední okamžiky, autorova oblíbená místa na Slovensku, hrané snímky nebo koláže. Hrubý nefotil jen idylická místa, věnoval se například také krajinám zničeným lidskou činností. „V té době nebyla krajina vnímána jako něco, o co bychom se museli starat, takže se jedná o velmi unikátní fotografie,“ vysvětluje Bártl.

Retrospektiva se dělí do tematických celků: Začátky, Nová budoucnost, Folklór a tradice, Všední den, Krajina, Inscenovaná realita a představuje dílo postupně od nejstaršího období až po malby, které vznikly ke konci autorova života. „Jsou to dějiny naší země v obrazech,“ říká ředitelka Galerie hlavního města Magdalena Juříková. U příležitosti stého výročí tvůrcova narození vyšla i monografie.

Z tiskové konference Nicola Sidney

Staněk přivezl z halového ME v atletice stříbro, Švábíková bronz

Čeští atleti se vrátili z halového mistrovství Evropy se dvěma medailemi. Tomáš Staněk vrhl kouli do druhé nejdelší vzdálenosti a získal stříbro. Navázala na něj Amálie Švábíková v tyči, která skončila třetí a v třiadvaceti letech dosáhla prvního úspěchu na seniorském mistrovství. Naopak ženské štafetě na 400 metrů utekly stupně vítězů o dvě vteřiny, Radkovi Juškovi v dálce zase scházelo šest centimetrů. Šampionát od 2. do 5. března hostil Istanbul.

„Cítil jsem, že jsem při tom hodu měl ještě rezervu, ale stejně jsem za výsledek hrozně šťastný,“ řekl Staněk na webu atletického svazu. Držitel českého rekordu předvedl své letošní maximum, když zaznamenal hodnotu 21,9 metru. Lépe si vedl pouze Ital Zane Weir, který se dostal za hranici dvaadvaceti metrů. „Letos se mu asi daří nejvíc,“ chválil soupeře Staněk.

Pohádkové období zažívá i tyčkařka Švábíková, která ho završila první velkou medailí v kategorii dospělých. Juniorská mistryně Evropy přitom kvalifikací prošla až z posledního místa. Ve finále ale byla v lepším rozpoložení, překonala laťku na 460 centimetrech a zajistila si třetí místo. To ještě stvrdila úspěšným pokusem na 470. „Kdyby mi někdo řekl, že budu mít celou sezonu takhle stabilní, tak bych mu nevěřila,“ radovala se Švábíková.

Těsně pod pódiem skončila česká ženská štafeta 4x400. Tereza Petržilková musela startovat v nepříznivé první dráze, přesto udržela kontakt se špičkou. Marcele Pískové pak ke konci lehce došly síly a debutantka Nikola Bendová předávala poslední. Finišmanka Lada Vondrová sice předběhla ještě dvě závodnice, na třetí Polky ale v cíli ztratila dvě vteřiny.

Ani v dálce nechybělo moc a mohl se radovat Juška, který dolétl až na 794 centimetrů a byl průběžně třetí. Nakonec ho ale těsně přeskočili atleti z Bulharska a Rumunska. „Člověk je na jednu stranu rád za season best a páté místo, ale těch šest centimetrů zamrzí,“ hodnotil Juška.

Josef Beneda

Kladno jde do baráže, do nejlepší čtyřky se probojoval Hradec Králové

Stejně jako v loňském roce čeká baráž hokejisty Kladna, kteří nezvládli zápas 51. kola na ledě Českých Budějovic. Ve druhé třetině inkasovali čtyři góly během sedmi minut a po prohře 2:5 se utkají s vítězem první ligy v baráži o setrvání v nejvyšší soutěži. Naopak spokojení jsou v Hradci Králové, který si po výhře 3:1 v derby s Pardubicemi zajistil přímou účast ve čtvrtfinále play off.

Závěr základní části extraligy nabídl napínavý souboj na konci tabulky. Do přímého duelu o předposlední třináctou pozici se po slabších výkonech dostali hráči Kladna a Českých Budějovic. Na jedné straně Jágr, Klepiš, Plekanec, na druhé zase Gulaš, Pech, Vondrka a Čachotský.

Bitva veteránů přinesla vyrovnanou první třetinu. Druhá dvacetiminutovka však patřila Motoru, který skóroval hned čtyřikrát. „Každý zápas máme výpadky, které nás stojí utkání. Mrzí mě to,“ povzdechl si v ČT Sport útočník Matyáš Filip, který snižoval na 1:4. Naději pro hosty ještě získal Klepiš, ale Vráblík za Budějovice v závěru upravil výsledek na 5:2 a poslal Rytíře do bojů o udržení, na které si počkají dlouhých 42 dní. „Doufám, že tohle je poslední rok, co jsme spadli do baráže,“ dodal zklamaně Filip.

O vítězství v základní části české nejvyšší soutěže rozhodly suverénní Pardubice už ve 48. kole. Dynamu sice nevyšly poslední čtyři zápasy, ale první příčku uhájilo s přehledem. Společně s druhými Vítkovicemi a třetí Spartou budou čekat na čtvrtfinálové soupeře, kteří vzejdou z osmifinále. Na poslední chvíli se k nim připojil i Hradec Králové, který zvládl zápas 52. kola s Pardubicemi za tři body a odsunul Liberec na pátou příčku.

Ostatní týmy se připravují na zápasy vyřazovací části. V osmifinále se utká Liberec s Plzní, Třinec s Litvínovem, Brno s Mladou Boleslaví a Olomouc s Karlovými Vary. Týmy k postupu do čtvrtfinále musí vyhrát tři zápasy. Zachráněné Budějovice už mají po sezoně.

Denisa Hollerová

Zima neřekla poslední slovo. Do Česka se vrátil sníh

Polovina února v České republice vytvořila mylnou představu, že přichází jaro. Bylo polojasno a teploty přesahovaly 12 stupňů Celsia. Na konci nejkratšího měsíce se však ke slovu vrátila zima. Sníh napadal i v nížinách, kam se například vrátily ranní mrazíky.

Počasí se v posledních týdnech střídalo jako na houpačce. Konec února ukázal, že jaro je stále poměrně daleko, když průměrná teplota klesla z 10 stupňů na pouhé čtyři. Ještě nižší hodnoty ukazovaly teploměry v noci, dokonce pod nulou.

Radost z nových podmínek měli hlavně lyžaři. Zdánlivě končící sezona se vrátila, jelikož začalo sněžit také v nížinách. I když vál vítr o rychlosti 11 až 25 kilometrů za hodinu, pocitovou teplotu zvyšovaly sluneční paprsky, kterým v cestě nebránily mraky. Meteorologové naměřili v Jihočeském, Jihomoravském a Pardubickém kraji až 12 stupňů. Naopak nejnižší průměrná teplota dosahovala jen ke dvěma stupňům.

Více než čtvrtina tuzemských sjezdovek je sice už uzavřená, ale zbytek hlásí dostatek sněhu. Na Pradědu čeká na lyžaře vrstva téměř metr a půl, jen o něco méně pak v Červené Vodě, na Monínci a Klínovci. Ten ale uzavřel dva kilometry tras.

Petr Význer