2. listopadu 2023, Carolina č. 1035

Pavel vyznamenal Rychetského či Kubišovou, ocenil veterány i vědce

Oslavy 105 let od vzniku samostatného Československa završil v sobotu 28. října ceremoniál ve Vladislavském sále na Pražském hradě, při němž prezident Petr Pavel udělil nejvyšší státní vyznamenání. Ocenil 62 osobností, z toho 16 žen, mezi nimi bývalé vrcholné politiky, disidenty, válečné hrdiny, vědce, umělce a sportovce.

„Někdy máme tendence se podceňovat, nevěřit ve vlastní schopnosti a ztrácet naději v lepší budoucnost. Rád bych tu dnes na tomto pro nás tak symbolickém místě zdůraznil, že důvodů ke zdravému sebevědomí máme mnoho,“ prohlásil Pavel v proslovu. Vyzdvihl zejména první republiku, jež podle něj stále inspiruje, ale připomněl i temné okamžiky. „Na minulost bychom měli nahlížet férově a sebevědomě. Často se vracíme k našim historickým prohrám, rokům 1938, 48 nebo 68 (...). Soustřeďme se ale více na úspěchy, právě na rok 1918 nebo 1989, ale také na vstup do NATO v roce 1999 a rozhodně na náš vstup do Evropské unie v roce 2004.“

Jako prvního prezident vyznamenal bývalého premiéra české vlády za federace Petra Pitharta, jednoho z „otců zakladatelů“ české politiky. Signatář Charty 77 a mnohaletý předseda Senátu od něj obdržel Řád bílého lva občanské skupiny. Stejné pocty se za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky dostalo emeritním předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému či bývalému ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi.

Ve vojenské skupině připadl posmrtně brigádnímu generálu Karlu Marešovi, vojákovi a sokolskému cvičiteli Františku Pecháčkovi a politikovi Milanu Rastislavu Štefánikovi, který před 105 lety stál u založení Československa.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka obdrželi zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová, katolický kněz Tomáš Halík či Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa Mašínových. Těm, navzdory petici příslušného výboru Senátu, Pavel ocenění neudělil.

Medaile Za hrdinství přísluší zejména vojenským letcům, mezi nimi i poslednímu žijícímu českému pilotovi RAF Jiřímu Pavlu Kafkovi, nebo policistům Martinu Salayovi a Jiřímu Štěpánkovi za záchranu životů při požáru.

Medaili Za zásluhy dostali vědci a lékaři (například neurochirurg Vladimír Beneš), umělci (mezi herci prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška či Viktor Preiss s Petrem Kostkou, dále operní pěvkyně Magdalena Kožená nebo zpěvák a hudebník Vladimír Mišík, který stejnou poctu předtím z rukou Miloše Zemana odmítl) i sportovci (mimo jiné horolezci Radek Jaroš a Dina Štěrbová).

Celkem se Pavel rozhodl pro 62 osobností. Rekord stále drží Václav Havel, který v roce 1998 udělil 89 řádů a medailí. I ve srovnání s minulým rokem bylo letos oceněných méně – Miloš Zeman v roce 2022 předal o 16 vyznamenání více. Ten, na rozdíl od dalšího předchozího prezidenta Václava Klause, pozvánku na slavnostní ceremoniál nepřijal. Naopak se do sálu vrátili představitelé vysokých škol, kteří se Zemanem měli spory.

Dan Petrášek

Pieta k výročí vzniku Československa. Nad Vítkovem proletěly gripeny

Česko si připomnělo 105. výročí založení samostatného Československa. Piety u Národního památníku na pražském Vítkově se zúčastnili nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Petrem Pavlem, zástupci armády, veteráni, církevní činitelé a také veřejnost. Uctili tak památku padlých vojáků a položili věnce. Nad památníkem přeletěly i vojenské vrtulníky a gripeny a zazněly čestné salvy.

K hrobu Neznámého vojína na Vítkově v sobotu 28. října dorazili kromě Pavla i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), premiér Petr Fiala (ODS), místopředsedové dolní komory Karel Havlíček (ANO), Jan Skopeček (ODS) nebo Olga Richterová (Piráti) i další členové vlády a parlamentu. Všichni přítomní drželi minutu ticha na památku padlých.

Prezident také propůjčil vojenské jednotce z Rakovníka bojový prapor, při čemž nechtěně shodil čepici jednomu ze členů Hradní stráže. „Rozhodně nešlo o snahu zpestřit novým prvkem standardní vojenskou proceduru. Prostě jsem jen podcenil hmotnost,“ omluvil se později na síti X. Velitelství pozemních sil propůjčil stuhu s čestným názvem armádního generála Vojtěcha Borise Luži.

Při pietním aktu přinesli vojáci i osm historických praporů, které připomínají nejslavnější okamžiky z minulosti.

V pozdějším rozhovoru s novináři Fiala zmínil, že současné Česko stojí na principech první republiky. „Měli bychom kromě vděčnosti cítit také zodpovědnost za to, co máme, abychom to udrželi. Abychom prosperující svobodnou zemi předali dalším generacím.“

Reagoval také na aktuální dění ve světě. Zmínil konflikty na Ukrajině i v Izraeli. „Měly by nás vést k myšlence, že bezpečnost není samozřejmá. Nežijeme ve světě, kde přirozeným prostředím je mír. Abychom žili v míru, musíme pro to něco dělat. Česká republika pro to udělala hodně. Jsme členem Evropské unie a NATO a také jsme se rozhodli, že budeme dávat více peněz do obrany a modernizujeme armádu,“ dodal premiér.

Z pietní akce Alexandra Grulichová

Pět tisíc lidí si prohlédlo Senát, první z nich přivítal Vystrčil

Senát se po čase znovu otevřel veřejnosti. Při příležitosti 105. výročí vzniku Československa si v sobotu 28. října mohli zájemci prohlédnout prostory Valdštejnského a Kolovratského paláce. Dokonce i ty, které jsou běžně lidem nepřístupné. Počet návštěvníků dosáhl pěti tisíc, ty první po deváté hodině přivítal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

„Máme tady dvě busty Tomáše Garrigua Masaryka, člověka, který stál u zrodu samostatného Československa, rovněž jeden jeho obraz. Uvědomili jsme si, že si těchto věcí, které nám vznik připomínají, nevšímáme. Takže dnes máte někteří štěstí, že tak poprvé učiníme,“ prohlásil Vystrčil a u jedné z nich položil květiny.

Přítomné navnadil i kancléř Radek Jiránek: „Garantuji Vám, že uvidíte nádherné historické prostory. Osud tomu chtěl, že je to přesně 400 let, kdy Albrecht z Valdštejna začal tyto paláce přestavovat do současné podoby.“

Prohlídka zahrnovala honosné barokní síně a sály. Dokonce i Jičínský nebo Zelený salonek, které jsou veřejnosti běžně nepřístupné. Právě v Zeleném salonku v roce 1938 obdržela tehdejší československá vláda s prezidentem Edvardem Benešem zprávu o mnichovské dohodě. To dokumentuje její kopie, která je před salonkem vystavená.

Návštěvníci mohli nahlédnout do hlavního jednacího sálu nebo pracoven senátorů, kromě kanceláře předsedy i k jeho místopředsedům Jiřímu Oberfalzerovi (ODS) a Jitce Seitlové (KDU-ČSL).

Ze Senátu Jonáš Burger

Spolu i do Evropy. ODS, lidovci a TOP 09 složí společnou kandidátku

Ve volbách do Evropského parlamentu budou kandidovat ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společně. Formaci, v níž usilovaly o hlasy už v posledních sněmovních volbách, schválila předsednictva všech tří stran. Konkrétní obsazení kandidátky zatím není jasné, lídrem bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra, oznámil na tiskové konferenci 27. října premiér Petr Fiala (ODS).

Strany se pro koalici rozhodly navzdory neshodám, které panují u klíčových otázek evropské politiky. Konzervativnější ODS se například staví rezervovaně jak k Zelené dohodě (Green Deal), tak k přijetí eura, které TOP 09 dlouhodobě podporuje. Odlišná je i frakční příslušnost v Evropském parlamentu. ODS je součástí Evropských konzervativců a reformistů (ECR), zbylé dvě partaje jsou členy Evropské lidové strany (EPP). Podle Fialy ale obě uskupení spolupracují mnohem lépe než dřív a mají výrazně lepší vztahy.

Společný program formulovala trojkoalice v základním desateru, které se věnuje otázkám od ekologie až po imigraci. „Nevyhýbáme se ani palčivým tématům, jako jsou problematika ochrany, obnovy přírody, krajiny, biodiverzity, nebo budoucnost evropské integrace a její možné další rozšiřování,“ řekl Fiala pro ČTK.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v červnu příštího roku. Proti minulým letům se kvůli demografickým změnám navyšuje počet europoslanců o 15 na celkových 720. Česku zůstává 21 volených zástupců, o dvě křesla víc získají Francie, Nizozemsko a Španělsko. O jedno navíc si polepší například Rakousko, Polsko či Slovensko.

Kryštof Kadlčík

Dětským jménům stále vévodí Jakub a Eliška

Populární dětská jména ve srovnání s předchozími lety nepřekvapila, jak ukázala data Českého statistického úřadu v Praze. Dívkám narozeným v minulém roce vládla pojedenácté za sebou Eliška, u chlapců Jakub, který je na vítězné příčce dokonce od roku 2011. Stříbrnou medaili získali Viktorie a tradiční Jan, pomyslný bronz vyhráli Anna s Matyášem.

První dvacítka oblíbených chlapeckých jmen se od roku 2010 příliš nezměnila, lišilo se především pořadí. Pozvolna se vytrácejí Michal nebo Jiří, zato se však objevil Oliver. Dívčí vývoj je mnohem pestřejší, celkem se mezi dvaceti favority prostřídalo na devětadvacet jmen. Stabilní popularitě se těší Anna, rychlý nástup zase předvedla Viktorie.

„Zdá se, že stará česká jména nabývají na oblíbenosti,“ komentoval vývoj od roku 1950 předseda ČSÚ Martin Rojíček. Například Eliška, která poslední dobou dominuje, v 70. letech tolik populární nebyla. Jan setrval, jeho četnost od poloviny minulého století dokonce vzrostla, z dívek je jedinou větší stálicí Marie. Jaroslav a jeho dívčí obdoba Jaroslava jako novorozenecká jména téměř úplně vymizela. „Zajímavý je dramatický nárůst celkové rozmanitosti v souvislosti s otevřením hranic roku 1989,“ poukázal Rojíček na tiskové konferenci ve čtvrtek 26. října. Od revoluce v populaci roste také zastoupení víceslovných jmen.

V dědění na plné čáře vyhrál v minulém roce Antonín s více než 30 procenty, což v překladu znamená, že téměř každý třetí otec toho jména ho vybral i svému synovi. Mezi dívkami vede Marie, ovšem s pouhými osmi procenty.

Z tiskové konference Barbora Králová

Zvířecí hrdinové získali cenu za záchranu lidských životů

Pětici psů ocenili ve Starém purkrabství na pražském Vyšehradě, kde se 24. října konalo slavnostní předávání cen záchranářské ankety Statečné psí srdce 2022. Ta vyzdvihuje němé tváře, jimž se v uplynulém roce podařilo zachránit lidský život.

Vítězem mezi služebními a záchranářskými psy se stal belgický ovčák Exel, který s policií vypátral psychicky nemocnou pohřešovanou ženu. Exel v nepřístupném porostu označil její přítomnost štěkáním, a v mrazivém počasí jí tak zachránil život. Téměř desetiletou službu u městské policie měl na kontě německý ovčák Merlin, jehož psovod si odnesl ocenění In memoriam za vypátrání muže, který se pokusil o sebevraždu.

Čtyřnohým přítelem, který vynikl mezi neslužebními „laiky“, je maltézský psík Benny. Ten naléhavým štěkotem přivolal pomoc, když jeho jedenaosmdesátiletou majitelku postihla mozková mrtvice. Sousedé si zvykli, že domácí mazlíček je bezproblémový a neštěká, proto pochopili, že něco není v pořádku. „Ráda bych jako lékařka upozornila, že je důležité mezi sousedy budovat osvětu – něco je přátelské štěkání a něco alarmující. Chci apelovat, že psi nejsou jen přátelé, ale i potenciální záchranáři,“ dodala Gianna Conti, garantka projektu Zlatý záchranářský kříž.

Kategorie dlouhodobě pomáhajícího psa ovládl flat coated retrívr Gino, který je oporou hned dvěma osobám – patnáctiletému Davidovi, jenž trpí poruchou autistického spektra, a jeho matce v invalidním důchodu. Cenu hlavního partnera získala kříženka bull plemene Kira, již původní majitel týral. Nyní působí jako terapeutický pes pro oběti domácího násilí.

Z předávání Kristina Anna Jirmanová

Česká republika stojí na straně Izraele, prohlásil Fiala v Tel Avivu

Český premiér Petr Fiala (ODS) navštívil Izrael, kde jednal s prezidentem Jicchakem Herzogem a svým protějškem Benjaminem Netanjahuem o aktuální situaci, kdy na zemi zaútočilo radikální palestinské hnutí Hamás, o zajatých rukojmích a o summitu Evropské unie. „Jsem tady, abych naše přátele ujistil, že Česká republika stojí na straně Izraele,“ řekl předseda vlády.

Český vládní speciál přistál v Tel Avivu 25. října v poledne. Fiala přiletěl s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem, kterého vyzvedl ve Vídni. Společná cesta měla izraelské straně usnadnit organizaci setkání a umožňovala ho efektivně využít.

„Přijel jsem v této nesmírně složité době vyjádřit naši jednoznačnou solidaritu s Izraelem, 7. říjen byl pro Izrael a židovský národ nejtragičtějším za desítky let, teroristické útoky Hamásu jsou nevýslovně brutální a Izrael má plné právo na obranu,“ napsal premiér po přistání na sociální síti X.

Fiala chtěl jednodenní návštěvou Herzoga i Netanjahua ujistit o podpoře nejen na úrovni mezi oběma státy, ale i z evropského pohledu, Fiala totiž rovnou z Izraele mířil do Bruselu na zasedání Evropské rady.

Ještě předtím se v tamní nemocnici setkal s lidmi, kteří útok radikální palestinské organizace Hamás přežili. Rovněž se seznámil s příbuznými Olafa Elfasiho, česko-izraelské oběti konfliktu. Jeho rodině před odletem veřejně vyjádřil soustrast.

Rozalie Pecáková

Sněmovna v prvním čtení schválila návrh rozpočtu na příští rok

Poslanci odsouhlasili základní kritéria státního rozpočtu pro rok 2024. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na sněmovním jednání ve středu 25. října uvedl, že návrh považuje za realistický a vyvážený. Promítla se do něj úsporná opatření, která sníží schodek o 43 miliard na 252 miliard korun. Návrh podpořilo 87 zákonodárců, opozice hlasovala proti.

Poslanecká sněmovna schválila příjmy, výdaje i výsledný schodek. Návrh, který vláda předložila dolní komoře, počítá se zvýšením příjmů o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,192 bilionu korun. Deficit se příští rok sníží téměř o 15 procent a bude klesat i v nadcházejících letech.

„Celý návrh rozpočtu sleduje tři základní cíle – snižování deficitu státního rozpočtu, udržení sociálního smíru v České republice a investiční aktivitu státu,“ uvedl Stanjura pro Echo24.cz. Dodal, že nově platí tři zákony, které udávají státu mandatorní neboli povinné výdaje. Prvním je nutnost vyčlenit na obranu částku odpovídající dvěma procentům HDP, tedy téměř 160 miliard korun. Dalším je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce a také garance 130 procent průměrné mzdy v ekonomice pro pedagogy.

Opozice rozpočet kritizovala. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je návrh podvodem, který nepočítá s půjčkou od Evropské investiční banky. Nadhodnocení příjmů kritizovala i bývalá ministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Podle ní jsou rozpočtové příjmy vyšší o 19 miliard korun proti původním srpnovému návrhu. Poukázala také na avizované škrty v dotacích na energie, což prý nakonec zaplatí české domácnosti a průmysl. „Je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy,“ řekla pro ČT24.

Klára Košacká

Zločin proti přírodě: V Česku se podle Greenpeace nelegálně těží lesy

Dvě lokality – Krušnohorské bučiny a Ždánický les – sledovali několik týdnů členové Greenpeace kvůli podezření na nelegální kácení stromů. Společně s výsledky pátrání to oznámili na tiskové konferenci v úterý 24. října. Nezisková organizace kvůli těmto zjištěním, popsaným ve zprávě s názvem Zločin proti přírodě, podala trestní oznámení na dvě firmy, z nichž jednou jsou státní Lesy ČR.

Obě místa jsou bohatá na biodiverzitu a důležitá pro místní ekosystém. „Jedinečné bohatství listnatých lesů v Krušných horách a Ždánickém lese, které jsou domovem mnoha ohrožených a chráněných druhů, by s dostatečnou ochranou mohlo učinit zásadní příspěvek k obraně EU před klimatickým kolapsem a kolapsem biodiverzity,“ říká Nikol Krejčová, vedoucí kampaně Nekácejte.cz.

Tyto „staré lesy“ chrání zvláštní úprava a mají přísné podmínky pro těžbu, které však podle tvrzení Greenpeace dvě společnosti nedodržely.

Nezisková organizace upozornila konkrétně na státní Lesy ČR a německý soukromý Royal Pine. Dřevo po zpracování zamířilo jako topivo do českých krbů nebo za slovenské hranice k výrobě papíru. Ochránci přírody to zjistili díky GPS trackerům, které do něj ukryli. Royal Pine však popírá, že tou dobou bylo protizákonně získané dříví prodáváno.

Společnosti těžící v Krušnohorských bučinách musí dostat povolení od ústeckého krajského úřadu, na to ale ani jedna z nich nečekala a v lese provedla rozsáhlou těžbu. Kraj navíc poté vydal nesouhlasné stanovisko.

V případě Ždánického lesa pak pozemek spravují Lesy ČR, podle místních ekologických organizací s ním ale nenakládají dostatečně šetrně.

Z tiskové konference David Čížek

Umění jako nástroj přežití? Odpovídá česko-italský film z Terezína

Debut italského režiséra Gabriela Guidi s názvem Terezín: Láska za zdí přináší 2. listopadu do českých kin jedinečný pohled na život v terezínském ghettu. Na pozadí smyšleného milostného příběhu klarinetisty Antonia (Mauro Conte) a houslistky Martiny (Dominika Zeleníková) mohou diváci sledovat osudy reálných židovských hudebníků a skladatelů, které do Terezína deportovali nacisté. Mezi ně patřil např. Hans Krása (Jan Révai) nebo Viktor Ullman (Petr Vaněk).

„Společně s dalšími scenáristy jsme pochopili, že téma hudby v Terezíně nebylo nikdy filmově ztvárněno,“ vysvětluje Guidi. Snímek vznikal posledních sedm let v česko-italské koprodukci. Herci v originále mluví anglicky, v české distribuci své postavy dabují do češtiny. „Není nic těžšího, než dabovat sama sebe,“ podotýká Bořek Slezáček. Někteří se kvůli rolím dokonce museli naučit hrát na hudební nástroje.

Unikátní je autorův přístup k zobrazování násilí. Pro Carolinu dodává: „Terezín je ghetto, ve kterém byla spousta utrpení, spousta mrtvých. Ale je známé kvůli něčemu jinému. Je známé tím, že umění a muzika se zde pro lidi staly nástrojem přežití.“ Právě to je důvod, proč násilí zůstává po celou dobu stopáže pouze na pozadí. Kromě úvodní pasáže v Praze štáb natáčel v autentickém prostředí terezínských zdí.

Česká kina snímek uvádějí několik měsíců po světové premiéře. V uplynulých týdnech se promítal v Itálii a v Americe na festivalech židovských filmů pořádaných v Miami a Palm Springs.

Z tiskové konference Vojtěch Mareš

Češi čtou méně, odhalil průzkum. Přednost dávají internetu

V žebříčku mediálních aktivit populace se umístilo čtení knih na předposlední příčce. Za ním zaostalo jen čtení časopisů, jehož obliba dlouhodobě klesá. Naopak na prvním místě skončila práce na internetu následována sledováním televize, poslechem rozhlasu a sociálními sítěmi. Data vyplývají z výzkumu Čtenáři a čtení v roce 2023.

Za poslední rok přečetlo alespoň jednu knihu 73 % z 2010 dotazovaných. To je o 10 procentních bodů méně než v roce 2007, kdy se uskutečnil první průzkum podobného rázu. Přesto se ale podle Jiřího Trávníčka z Ústavu pro českou literaturu AV jedná v porovnání s evropskými státy o dobrý výsledek. Například v sousedním Polsku sáhlo po knize pouze 37 % respondentů.

„Z výzkumu vyplynulo, že každý obyvatel Česka starší 15 let v průměru za rok přečte 9,9 knihy, kdy jejich čtení denně věnuje 33 minut,“ uvedl Trávníček na tiskové konferenci ve středu 25. října. Nejlepšími čtenáři jsou poté senioři ve věku 65 a více let. Nejhoršími dospělí ve věkové kategorii 35-44 let. Zajímavostí je, že zájem o literaturu nadále zůstává velmi genderově nevyvážený. Ženy čtou téměř dvakrát více než muži, tedy v průměru 12,8 knihy za rok.

Z dalších výsledků vyplynulo, že knihovnu navštíví jen 28 % Čechů. Těm ostatním přímo vadí půjčování nebo na něj nemají dost času. Navíc Češi vlastní doma v průměru 253 titulů, a to nejčastěji od Ericha Marii Remarqua, Jo Nesba či krále hororů Stephena Kinga. V sekci nejoblíbenější knihy zvítězil Harry Potter nad Biblí, za níž se s rozdílem jednoho bodu umístil Saturnin od Zdeňka Jirotky.

Z tiskové konference Adéla Žeromská

Jak se prokopat z východního Berlína, ukazuje Divadlo Bez zábradlí

Divadlo Bez zábradlí minulý týden uvedlo českou verzi francouzské hry Berlín Berlín. Inscenaci o mileneckém páru, který se snaží dostat z východního bloku na západ, představilo ve dvou premiérách – v pátek 27. a v neděli 29. října. Hru se souborem nastudoval režisér Petr Svojtka, který si poprvé vyzkoušel spolupráci na scéně v Paláci Adria.

Dvojice Emma a Ludwig chce pro svůj plán využít opomenuté sklepy přímo pod Berlínskou zdí. Emma se tedy nechá zaměstnat jako pečovatelka o starou paní, která bydlí v bytě přímo nad sklepy. Z pacientky se ale vyklube matka agenta tajné policie Wernera. Z apartmánu se za chvíli stává doupě plné špiónů a plán útěku se mladému páru pěkně komplikuje. V hlavních rolích diváci uvidí Nikol Kouklovou (Emma), Karla Heřmánka mladšího (Ludwig) a Jiřího Hánu (Werner). V rolích vedlejších se objevují Martin Kubačák jako špion ze západu nebo Dana Morávková jako Wernerova manželka.

Z francouzského originálu autorů Patricka Haudecœura a Géralda Sibleyrase komedii do češtiny přeložil Alexander Jerie. Ve Francii získala nejprestižnější divadelní ocenění – Molièrovu cenu. Dějem se vrací zpět do let, kdy Východní Německo spadalo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Režisér Petr Svojtka si klade za cíl produkcí osvěžit divákům paměť.

„Stále mě překvapuje, kolik lidí je dnes schopno adorovat režim před listopadem 1989. Nevím, jestli už na vše zapomněli, nebo jsou tak zmasírovaní, nebo zda je za to někdo platí, ale v každém případě pokládám za nutné se k této době vracet,“ odpovídá na otázku, proč si hru vybral, v rozhovoru pro Novinky.cz. „Berlín Berlín mě zaujal na první pohled a budu rád, když se to stane i u diváků.“

Z premiéry Jiřina Marešová

DOX přibližuje Genesis P-Orridge, osobnost, jež ovlivnila nejen hudbu

Unikátní misi o osvobození těla, individuality i umělecké tvorby lze od 25. října prozkoumat v Centru současného umění DOX. Výstava britské osobnosti hudební a výtvarné scény Genesis Breyer P-Orridge představuje život (1950-2020) i díla, která nesou tuto značku. DOX expozici, první tohoto typu v Evropě, připravil ve spolupráci s kurátorským projektem New Discretions (New York).

Na slavnostní zahájení dorazila dcera Genesse P-Orridge, která spravuje pozůstalost a archiv, spolu s Benjaminem Tischerem, který s Genesis spolupracoval víc než dvacet let. Je to největší prezentace prací, která kdy byla veřejně představena.

Genesis patří mezi nejvlivnější postavy alternativní kultury posledního půlstoletí. S manželkou Lady Jaye se stali symbolem k ideji, že gender je fluidní, lze ho utvářet a měnit. Pro někoho kontroverzní práce byla na druhou stranu inspirací umělcům a aktivistům zajímajícím se o otázky genderové identity. „Je těžké říct, zdali byl více hudebník, výtvarník, performer, zabýval se i filmem, publikoval… Jeho koncept umělecký byl všeobjímající,“ uvedl kurátor Otto M. Urban na press preview k výstavě 25. října.

Výstava zahrnuje 180 děl rozdělených do pěti kategorií podle zaměření, součástí jsou i zvukové projekce. Představuje také lidi, kteří se na jejich vzniku podíleli jako inspirace, čímž se snaží tvorbu začlenit do širšího kontextu.

Nese název It Is a Painful Thing to Be Alone: We Are But One (tedy Je to bolestivá věc být sám: Jsme ale jeden) a zahájila ji performance na motivy prezentované hudební kariéry. Expozici je možné navštívit do 3. března.

Z press preview Kateřina Koblasová

V evropských pohárech zůstala pražská S bez gólu, dařilo se Plzni

Fotbalisté pražských klubů se sice v Evropské lize neprosadili, o něco spokojenější může být Sparta. Ta totiž na rozdíl od Slavie brala bod za bezbrankovou remízu s Rangers, zatímco její domácí konkurent padl v Římě 0:2. Plzeň se sice potýká s marodkou, v Konferenční lize jí chyběl rozjetý útočník a brankářská jednička, přesto v Záhřebu zvítězila 1:0.

Slavia bude chtít na výlet do Říma brzy zapomenout. Po 40 vteřinách hry vyrobil hrubou chybu na hranici velkého vápna kapitán Tomáš Holeš a těžil z toho netradiční střelec Edoardo Bove. Ten si letos připsal první branku a trefa to byla výstavní, italský záložník uklidil míč ke vzdálenější tyči. Holeš se bohužel pro Pražany dopustil ještě jedné minely v 17. minutě, po jeho špatné rozehrávce pláchl Romelu Lukaku a urostlý útočník přesnou razantní střelou poslal domácí do dvoubrankového vedení. Poté si Římané spíše hlídali defenzivu, což je typický herní styl pro jejich trenéra Josého Mourinha. Ten kvůli potyčce s rozhodčími sice nesměl s týmem na trávník, ale odcházel spokojený. Ačkoliv hosté v druhé půli zatlačili, gól nedali, díky remíze Tiraspolu s týmem Servette si i tak ve skupině udrželi pětibodový náskok na postupové druhé pozici. Náladě fanoušků nepřidaly ani konflikty s pořadatelskou službou a policií, Slavia si dokonce oficiálně stěžovala.

Na Letné přivítala Sparta skotský celek Rangers. Ten po utkání proti Slavii před dvěma lety není v Česku příliš populární. Sparťané byli v prvním poločase jasně lepší. Hosty zachránil i skvěle chytající Jack Butland a domácí se proti němu trápili. V druhé půli se musel činit také Peter Vindahl na straně Pražanů. Ani ten ovšem nepustil za svá záda jedinou střelu a obě mužstva si odnesla bod za remízu 0:0. Situace ve skupině C tak zůstává otevřená, všechny čtyři týmy dělí pouhé dva body.

Plzeň se musela v Evropské konferenční lize obejít bez opory mezi tyčemi, gólmana Jindřicha Staňka. Do brány se tak postavil teprve osmnáctiletý Viktor Baier, pro něhož to zároveň byla v dresu A-týmu ostrá premiéra. Chyběl také útočník Rafiu Durosinmi, kterého na jeho pozici nahradil středopolař Pavel Šulc. Chorvatský mistr ani tak na soupeře herně nestačil, naopak Západočeši hrozili směrem dopředu více. V 69. minutě jim tři body vystřelil z penalty Tomáš Chorý. Plzeň zůstává v Konferenční lize stoprocentní.

Vlastimil Mourek

Sparta poprvé bez bodu, Karviná slavila v Plzni. Ligu vede Slavia

Zatímco slávisté svůj úkol zvládli a ve 13. kole první fotbalové ligy porazili Bohemians 2:0, jejich konkurenti z čela tabulky zaváhali. Mistrovskou, dosud neporaženou i vedoucí Spartu zaskočila Mladá Boleslav, když ji doma porazila 3:1. Nepříjemné překvapení zažili fanoušci Plzně, Viktoria podlehla nováčkovi z Karviné 0:1.

V čele tabulky je tak nově Slavia, poslední tým bez prohry, druhá Sparta ztrácí bod. Dalších devět dělí Mladou Boleslav a Olomouc, které se vyhouply na třetí a čtvrté místo před Plzeň.

Letenští si přitom v Mladé Boleslavi vypracovali už na začátku několik šancí, největší měl ve 12. minutě Qazim Lazi, ale ani ta neskončila gólem. Vzápětí brankářské schopnosti předvedl Peter Vindahl, přízemní střelu na něj vyslal boleslavský Abduulla Yusuf Helal. První branku dal ve 24. minutě Vasil Kušej, když zůstal sám ve vápně. Hosté během pěti minut srovnali: Jakub Pešek se dostal k odraženému míči a vypálil přesně k pravé tyči. Před poločasovou přestávkou ale hráči v modrém přidali jeden gól, když po špatné komunikaci Letenských získal míč Marek Matějovský a střílel do prázdné brány. Značnou část druhého poločasu předváděli své dovednosti především brankáři. Poslední ránu dostali Pražané v 87. minutě, když skóroval střídající Lamin Jawo.

V Plzni se domácí probrali po úvodní šanci hostů, kdy Amar Memić o kousek minul. Najednou se častěji dostávali k soupeřově pokutovému území, akce však končily neúspěchem ještě před finální fází. Před odchodem do šaten sice zvedl plzeňské fanoušky ze sedaček Tomáš Chorý, rozhodčí však gól zpětně odvolali kvůli jeho faulu, navíc mu dali žlutou kartu. Po přestávce se blýskli oba brankáři. Domácí Viktor Baier vychytal Alexe Ivána a na druhé straně se ukázal Dominik Holec proti Erikovi Jirkovi. Rozhodující trefu zaznamenal v 77. minutě hlavičkou Patrik Čavoš. Veškerou snahu Plzně o vyrovnání zastavila slezská obrana v čele s Holcem.

Pořadí po 13. kolech: 1. Slavia 33, 2. Sparta 32, 3. Mladá Boleslav 23, 4. Olomouc 23, 5. Plzeň 22, 6. Ostrava 21, 7. Slovácko 21, 8. Bohemians 17, 9. Liberec 14, 10. Hradec Králové 14, 11. Teplice 13, 12. Karviná 13, 13. Pardubice 13, 14. Jablonec 11, 15. České Budějovice 10, 16. Zlín 7.

Veronika Šlaisová

Liberec osmi trefami deklasoval Boleslav, pak pěti góly udolal Hradec

Po 14. a 15. kole hokejové extraligy zůstávají na prvním místě s 35 body Pardubice. Třídenní panování Litvínova ukončila výhrou 5:2 Plzeň. Mladá Boleslav se po dvou porážkách stále krčí na posledním místě, ztráta na předposlední Vítkovice činí pět bodů. Nejlépe se dařilo Liberci s Brnem, vyhrály v obou kolech a s 24 body mají stejný počet jako čtvrtý Třinec.

A právě Liberec zaujal nejvyšším vítězstvím aktuálního programu, Boleslav zdolal na jejím ledě 8:0. Dvakrát se prosadili Jakub Rychlovský a Tomáš Filippi, nárůst skóre nepřibrzdila ani změna brankářů. „Hra se nám sesypala ve druhé třetině, kdy jsme inkasovali tři góly v oslabení. Na tým padla deka,“ reagoval podle ČTK trenér Jiří Kalous.

Debakl 0:8 nebyl jediným zápasem pátečního 14. kola, kde fanoušci viděli hodně gólů. V každém utkání padly minimálně čtyři a například Brno uspělo v Hradci Králové 5:1. Aktivní byli i hráči Kladna, na olomouckou branku vyslali 38 střel a vyhráli 3:2.

Vysoká skóre nabídly i zápasy nedělního 15. kola, například Liberec porazil v domácím prostředí Hradec Králové 5:4. Naopak klidný zápas zažil brněnský brankář Dominik Furch. Doma proti Karlovým Varům čelil pouze 18 střelám a čistým kontem pomohl k výhře 3:0.

Mezi hracími dny oznámil útočník Kladna a legenda českého hokeje Tomáš Plekanec definitivní konec kariéry ze zdravotních důvodů. „Doufal jsem, že pár týdnů odpočinku bude stačit, abych se mohl ještě vrátit na led a pomoci klukům do play off. To se bohužel nestane. Strašně mě to mrzí, rád bych pomohl, ale byl by to pro mě obrovský risk,“ vysvětlil Plekanec na klubovém webu.

Pořadí po 15. kolech: 1. Pardubice 35, 2. Litvínov 34, 3. Sparta 30, 4. Třinec 24, 5. Brno 24, 6. Liberec 24, 7. Karlovy Vary 22, 8. České Budějovice 20, 9. Hradec Králové 19, 10. Plzeň 18, 11. Olomouc 18, 12. Kladno 17, 13. Vítkovice 16, 14. Mladá Boleslav 11.

František Mašek

Deštivý konec října doprovázely příjemné teploty

Vlídné říjnové dny stále nejsou u konce. I přes mírné ochlazení se denní teploty v týdnu od 23. do 29. října pohybovaly mezi 10 až 17 stupni Celsia. Od obvyklých hodnot se tak odchylovaly o 5 stupňů. Doprovázely je časté srážky.

Proměnlivé počasí tento týden překvapilo nejednoho Čecha. Modrou oblohu střídaly šedé mraky následované průtržemi mračen. Nejdeštivějším a nejstudenějším dnem byl pátek, kvůli kterému museli někteří oprášit zimní kabáty a do ulic vyrazit s deštníkem v ruce. Teploty se pohybovaly mezi 10 až 13 stupni. Ani po půlnoci však neklesly pod nulu.

Naopak převážně slunečné pondělí vyzývalo k procházkám v přírodě zahalené do podzimních tónů. Na jihu Moravy ten den vystoupala v odpoledních hodinách rtuť až k 18 stupňům a ani v horských oblastech neklesla pod 14.

Veronika Houdková