30. listopadu 2023, Carolina č. 1039

Hlavy států V4 diskutovaly v Praze o válce i rozvoji spolupráce

Do Prahy se ve středu 22. listopadu sjely špičky zemí visegrádské čtyřky. Na každoročně pořádaném summitu tentokrát jednaly o bezpečnosti, infrastruktuře i rozšíření spolupráce za hranice středoevropské skupiny.

Prezident Petr Pavel, který setkání oficiálně organizoval, zařadil do programu otázky bezpečnosti. S protějšky Zuzanou Čaputovou ze Slovenska, Katalin Novákovou z Maďarska a Andrzejem Dudou z Polska diskutovali o boji Izraele s teroristickou organizací Hamás nebo o ruské invazi na Ukrajinu.

Právě konflikt na východě Evropy se opět dostal do popředí pozornosti po zveřejnění zprávy, v níž němečtí analytici varují, že Rusko může zahájit útok na státy Severoatlantické aliance během šesti let. „Tyto analýzy je třeba brát jako realistické varování, ne něco, co se nutně musí stát. Všichni v NATO bereme tuto situaci vážně, i když si ji nepřejeme,“ reagoval Pavel.

Ukrajině vyjádřili podporu všichni přítomní lídři, Katalin Nováková ale kritizovala přístup k maďarské menšině na jejím území: „Pokud si Ukrajina přeje evropskou perspektivu, musí pochopit, že ochrana menšin nemůže být předmětem vyjednávání.“

Ukrajiny se týkal i poslední hlavní bod programu, rozšíření Visegrádského fondu. Ten slouží k rozvoji občanské společnosti v zemích V4, nově se však plánuje zapojení válčícího státu a zemí západního Balkánu. Roční rozpočet pak vzroste z nynějších 10 milionů eur na dvojnásobek.

Z tiskové konference David Čížek

Na česko-slovenských vztazích se podepsal zub času, řekl Fico v Praze

Nový slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD) v pátek 24. listopadu na své první zahraniční cestě zamířil do Česka. V Praze se setkal s prezidentem Petrem Pavlem, předsedy obou komor Parlamentu Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a se svým protějškem Petrem Fialou (ODS). Ten jeho návštěvu na tiskové konferenci označil za „potvrzení nadstandardních vztahů mezi zeměmi“.

S prezidentem diskutoval Fico o bezpečnostní situaci v Evropě, s předsedou horní komory například o fungování skupiny V4 ve vztahu k Evropské unii, s Fialou zase o energetice, dopravě i obraně. „S panem Ficem jsme měli velmi otevřený rozhovor, který potvrdil zájem obou vlád o spolupráci v konkrétních věcech,“ prohlásil Fiala na tiskové konferenci po setkání ve Strakově akademii. Společný boj proti nelegální migraci vysvětlil jako důsledek nefunkční evropské migrační politiky.

Slovenský premiér poděkoval za přijetí, zároveň řekl, že se na česko-slovenských vztazích „podepsal zub času“. Označil skupinu V4 jako zabržděnou a apeloval na Fialu a Česko coby současnou předsednickou zemi. Fiala mu oponoval: „Není to tak, že když se nesejdou premiéři, tak V4 neexistuje.“ Řekl, že setkání svolá hned po vytvoření polského kabinetu a že spolupráce současně pokračuje na ministerské úrovni.

Rozdílný pohled mají vlády i na podporu Ukrajiny. Fico ji vojensky posilovat nechce, zároveň komentoval, že se nejedná o rozdíl v hodnotových otázkách Česka a Slovenska. Fiala nesouhlasil a jasně prohlásil: „Je potřeba (i vojensky) pomoci těm, kdo byli napadeni.“ Tyto rozdíly ale podle něj nesmí bránit spolupráci v jiných otázkách.

Fico se ve stejný den, kdy navštívil nejvyšší ústavní činitele Česka, setkal s bývalým prezidentem Milošem Zemanem a s předsedou nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Oba mu už v říjnu přímo pogratulovali k volebnímu vítězství. Naopak většina vládních politiků po volbách přála Slovensku jen sestavení dobré vlády, někteří mluvili o poučení pro Čechy.

Vojtěch Mareš

Mozkových poruch přibývá. Nadějí je český výzkum, pomáhá i divadlo

Mozek je komplexní nástroj a, jak tvrdí přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Robert Jech: „Když je něco složité, snadno se to pokazí“. Jak počet některých neurologických onemocnění roste a jiných klesá a jak s nimi bojovat, informovala VFN v úterý 21. listopadu na tiskové konferenci.

V letech 1990 až 2016 prudce stoupl počet diagnostikovaných mrtvic, demencí a Parkinsonových chorob, což odborníci částečně vysvětlují stárnutím populace. Ve statistikách ale hrají roli také další faktory, jako toxické látky v životním prostředí. Zánětlivá mozková onemocnění jsou naopak díky rozvoji antibiotik na ústupu.

V boji s poruchami mozku pomáhá vynikající stav české vědy. „První lékařská fakulta koordinuje neurologický výzkum na všech pěti fakultách Univerzity Karlovy,“ uvedl Jech. Lékař Filip Růžička poté představil nové perspektivní metody léčby, jako je zavádění tenkých elektrod do různých částí mozku. Hloubková stimulace následně mění způsob jeho fungování a pomáhá pacientům s Parkinsonovým syndromem.

Velkým problémem naopak zůstává rozpoznávání nemocí. Ačkoliv spolu tato dvě odvětví nemají zdánlivě nic společného, s šířením povědomí může pomáhat kultura. Nová hra Vděk divadla Viola upozorňuje na poruchu řeči afázii. Přípravu na postavu, která se náhle začne ztrácet v labyrintu slov, přiblížily herečky Klára Cibulková a Anna Kameníková. Nemocnou matku a opatrující dceru umělkyně ztvárnily díky konzultacím s lékaři i návštěvám pečovatelů.

Odborníky podobná osvěta v divadle potěšila: „Spojování medicíny a vědy s uměním je neuvěřitelně obohacující.“

Z tiskové konference Barbora Králová

Zákon lidi s handicapem dostatečně nechrání, upozorňují odborníci

Lidé s handicapem se denně setkávají s diskriminací a předsudečným násilím, odhaluje kvalitativní výzkum organizace In Iustitia. Jeho autoři představili výsledky 22. listopadu na konferenci Postiženi násilím. „Slovní forma násilí se postiženým děje 20krát až 30krát do týdne,“ prohlásil analytik Václav Walach. Odborníci dále představili kampaň Chyba v zákoně, která usiluje o novelu týkající se předsudečného násilí.

Práce navazovala na kvantitativní šetření z roku 2022, které prokázalo, že s násilím má v průběhu života zkušenost přes 70 % lidí se zdravotním postižením a s tím předsudečným 58 %. Šestnáct respondentů v polostrukturovaných rozhovorech poukazovalo mimo jiné na nevyžádané projevy lítosti nebo přebírání kontroly nad rozhodováním.

„Násilí z předsudků nemusí nutně souviset s fyzickým útokem. Jedná se také o explicitní podceňování, například že by se neměl vydávat řidičský průkaz lidem s handicapem,“ vysvětluje předsedkyně České asociace paraplegiků Alena Jančíková a říká, „sama jsem na vozíku a velmi těžce nesu, že jsou situace, ve kterých nejsme bráni dostatečně vážně, a když na to upozorníme, tak se nám dostane odpovědi, že nemáme dělat problémy.“

Český trestní zákoník chrání před předsudečným násilím pouze lidi napadené pro jejich barvu pleti, národnost, etnickou příslušnost, víru nebo politické přesvědčení, ale pro zdravotní postižení či stav, sexuální orientaci, pohlaví nebo pohlavní identitu už ne.

„Ochrana před předsudečným násilím patří mezi české justiční tradice už přes 100 let, ta změna není radikální, pouze nutná a spravedlivá,“ popisuje advokátka a ředitelka In Iustitia Klára Kalibová. Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti, dodává, že „označení chyba v zákoně je náležité,“ čímž odkazuje na stejnojmennou kampaň, která o změnu legislativy usiluje.

Z tiskové konference Rozalie Pecáková

Výuka druhého cizího jazyka podle odborníků není efektivní

Až třicet procent žáků na úrovni 9. ročníků základních škol nedosahuje v případě druhého cizího jazyka minimálních požadovaných znalostí. Podstatně lépe si vedly odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Mezery ve vzdělání odhalil průzkum České školní inspekce, kterého se zúčastnilo více než 16 tisíc studentů. Výsledky představil na tiskové konferenci 22. listopadu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Z velké části se na podprůměrných výsledcích podílí nevhodný styl výuky. Zatímco v prvním cizím jazyce by měl vyučující rozšiřovat žákovu slovní zásobu a procvičovat gramatiku, v druhém klást důraz na základní komunikační dovednosti, na schopnost mluvit o často se opakujících tématech a na celkovou pestrost hodiny. V praxi tomu tak však není, i v druhém případě převládá výuka podle učebnic nad skupinovými konverzacemi, což Zatloukal nevidí jako ideální.

Důležitou roli hraje i možnost aplikovat jazyk v praxi. Inspekční týmy zjistily, že ho většina žáků zejména na základních školách nikdy nevyužila v reálném prostředí. Šance vycestovat do zahraničí se jim totiž naskytne podstatně méně často než studentům víceletých gymnázií. Při výběru druhého jazyka většina tíhne k němčině. „Volí si ji desetitisíce žáků, dohromady je to 70 % žactva,“ říká Zatloukal. Školy však paradoxně pořádají návštěvy spíše do francouzsky a španělsky mluvících zemí i přesto, že německy mluvící sousedé jsou geograficky dostupnější.

Jelikož většina škol zařazuje další cizí jazyk do učebního plánu kolem 7. ročníku, s výukou se začíná u teenagerů. Podle Zatloukala je jejich motivace a odhodlání ke studiu mnohem nižší než u dětí v prvních třídách, což opět ovlivňuje finální výsledky.

V potaz je nutno brát i fakt, že se testování uskutečnilo po období pandemie covidu-19, který značně narušil výuku. Velmi proto záleželo na sociálním zázemí žáka, jako jsou příjem rodičů a jejich vztah ke vzdělávání. „U těchto studentů musíme počítat s tím, že se v podstatě dva roky vzdělávali doma, lepších výsledků proto pochopitelně dosahují ti, kteří měli výraznější podporu rodičů,“ dodává Zatloukal.

Z tiskové konference Veronika Houdková

Slovenský parlament vyslovil důvěru Ficově čtvrté vládě

Robert Fico se stal premiérem už počtvrté, když jeho vláda získala 21. listopadu důvěru slovenského parlamentu. Poslanci schválili také programové prohlášení, kabinet po čtyřdenní rozpravě podpořilo 78 ze 143 přítomných.

Vládní koalice složená z Ficova uskupení Směr-sociální demokracie (Směr-SD), strany Hlas-sociální demokracie a nacionalistické Slovenské národní strany vzešla z předčasných parlamentních voleb, které se konaly 30. září a v nichž zvítězil Směr s 23 procenty hlasů. Ten v zemi dříve vládl od roku 2006 do roku 2010 a dvě období v letech 2012 až 2020.

„Přesně vím, do čeho jdeme, co nás čeká, a nemíním si stěžovat. Vždyť jsme o vítězství ve volbách a o sestavení vlády s vaší nenahraditelnou podporou tvrdě bojovali,“ vzkázal podle iDnes.cz svým sympatizantům Fico. Dodal také, že zahraniční politika jeho vlády se bude orientovat na všechny čtyři světové strany a Slovensko bude vystupovat jako suverénní země.

Během svého krátkého úřadování už vláda ohlásila například růst daní pro banky, bohaté firmy a lidi s vyššími příjmy, zavedení plnohodnotného 13. důchodu. Dále zastavila vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi.

Představitelé opozice záměry koalice kritizovali a tvrdili, že její programové prohlášení je málo konkrétní, dostatečně se nevěnuje největším problémům země a že do něj politici nepromítli své předvolební sliby. „Jedním důvodem je samozřejmě ta nejhorší historická zkušenost Slovenska s jeho (Ficovými) vládami. Vždy je provázela korupce, vulgárnost, naše země stagnovala a ta poslední (vláda) dokonce skončila vraždou novináře a jeho snoubenky,“ napsal na sociální síti X předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka.

Kristina Anna Jirmanová

Vystrčil s Pekarovou Adamovou v Kyjevě. Bojujete i za nás, vzkázali

Předsedové obou komor Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v sobotu 25. listopadu navštívili Ukrajinu. V hlavním městě se setkali jak s prezidentem Volodymyrem Zelenským, tak i se svým protějškem Ruslanem Stefančukem. „Měli bychom dodat více zbraní a já vám slibuji, že to budeme dále činit,“ sdělila místním poslancům šéfka dolní komory. „Jste hrdinové, jste lidé, kteří bojují nejen za sebe, ale i za ostatní,“ prohlásil předseda Senátu.

Parlamentní delegace, do níž patřili mimo jiné předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS), místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a šéf senátního školského výboru Jiří Růžička (TOP 09), přijela do metropole v den, kdy si země připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětskou vládou ve třicátých letech, během kterého zemřely miliony lidí.

Stefančuk ocenil, že Česko události označilo v minulém roce za genocidu. Připojilo se tak k Německu, USA, Polsku, Maďarsku, Francii a dalším státům. Pekarová Adamová prohlásila, že za tehdejší bídu mohl Sovětský svaz, přičemž politika Ruska se v tomto směru neliší. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ uvedla podle ČTK.

Jednodenní zahraniční cesta se uskutečnila v době, kdy se Ukrajina snaží zahájit přístupové rozhovory o přijetí do Evropské unie. Čeští představitelé její úsilí podporují, sedmadvacítka je ale v tématu rozdělená. Východoevropský stát má též zájem na dalších dodávkách zbraní, u kterých hrozí, že ze strany evropských států poleví. Česká delegace je však přislíbila.

Dan Petrášek

Úsporný balíček posvětil i prezident. Opozice hrozí ústavní stížností

Prezident Petr Pavel podepsal konsolidační balíček, který podle vlády zlepší hospodaření státu a sníží schodek rozpočtu. Rozhodnutí a důvody zveřejnil ve videu na sociální síti X ve středu 22. listopadu. Nyní mohou navržené změny vyjít ve Sbírce zákonů a většina jeho opatření vstoupí v platnost k 1. lednu.

„Ani Česká republika si nemůže dovolit dlouhodobě utrácet více, než jsou její příjmy,“ odůvodnil Pavel na sociální síti X. Zároveň slíbil, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na příští rok s důrazem na prorůstová opatření a na ty, které úsporná opatření zasáhnou nejvíce.

„Jsem ráda, že prezident Pavel nepodlehl tlaku populistické opozice a odborů,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na síti X. Naopak opozice vyjádřila kritiku a tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a naplánované kroky poškodí ekonomiku. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý oznámila, že pokud prezident balíček nevetuje, hnutí se obrátí na Ústavní soud.

Balíček zásadně mění mimo jiné DPH. Dvě snížené sazby, 10 a 15 procent, nahradí jedna 12procentní. Zároveň se některé položky, včetně točeného piva nebo odvozu odpadu, přesouvají do základní sazby 21 procent. Nižší daň se týká především potravin nebo například novin a časopisů, na knihy se bude vztahovat nulová DPH. Spotřební daň z lihu vzroste v příštích dvou letech o deset procent a následně o dalších pět v následujícím roce. Zároveň se ruší třeba sleva na školkovné, na studenta nebo členský příspěvek v odborech.

Kateřina Koblasová

Plány Správy železnic: Smíchovské nádraží či trať z Kladna do Ruzyně

Správa železnic plánuje v příštím roce pracovat na bezmála 100 kilometrech tratí, zároveň začne i očekávaná rekonstrukce Smíchovského a Masarykova nádraží v Praze. Dále skončí přestavba staničních budov v Plzni a Českých Budějovicích. Plány do dalšího roku představil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) na tiskové konferenci ve čtvrtek 23. listopadu.

„Pro příští rok jsou připravené potřebné finanční prostředky, aby bylo možné pracovat na 59 kilometrech nových tratí a na dalších 39 kilometrech práce poběží,“ představuje Kupka. Vláda investuje do železnice 57,5 miliardy korun.

To je ve srovnání s letoškem (64,3 miliardy) menší částka, přednost dostanou silnice. „Pokles vyjadřuje větší objem projektů na silnicích, o to více se bude na železnici připravovat,“ vysvětluje rozhodnutí Kupka.

I přes nižší finance začne několik významných projektů: například poměrně dlouhý úsek mezi Ruzyní a Kladnem. Tato trasa je zároveň součástí plánu železnice na letiště, díky kterému by se cestující mohli dostat z Letiště Václava Havla do centra hlavního města jednodušeji.

V následujícím roce začnou přestavby Smíchovského a Masarykova nádraží v Praze. „Přinesou výrazně vyšší komfort cestování, a to včetně pohodlného přestupu na další druhy dopravy,“ objasňuje Kupka. Modernizace čeká i významné železniční uzly v Hradci Králové a České Třebové.

Letos Správa železnic dokončí opravy na 89 kilometrech tratí. Nová nádraží už mají v Písku, Karviné nebo Světlé nad Sázavou.

Z tiskové konference Veronika Šlaisová

Českého slavíka ovládla Farna. Síň slávy přivítala Neckáře

Nejlepší zpěvačkou a zároveň absolutní vítězkou Českého slavíka pro rok 2023 se stala Ewa Farna. Mezi muži uspěl už potřetí Marek Ztracený, kategorii hudebních skupin ovládl Kabát. V závěru večera uvedla Marta Kubišová do Síně slávy Václava Neckáře. Jedenašedesátý ročník se uskutečnil v sobotu 25. listopadu v pražském Fóru Karlín.

„Chtěla bych poděkovat všem fanouškům, nejen svým, ale české hudby, že podporujete českou kulturu, lokální umělce, česky zpívané písničky. Pro čtyřikrát větší Polsko je nepochopitelné, jak naše země podporuje lokální umělce,“ prohlásila v přímém přenosu Farna, když obdržela sošku z rukou Jiřího Korna. Za sebou nechala Lucii Bílou a na třetí příčce se poprvé za dlouholetou kariéru umístila Monika Absolonová.

Na úspěch z předchozích dvou let navázal Marek Ztracený. „Nikdy to nebudu brát jako samozřejmost. Možná radost, jako kdyby to bylo tenkrát poprvé. Možná mám ještě větší radost, protože se říká, že je těžké vyhrát, ale ještě těžší obhájit,“ reagoval. Za ním zaostali Vojtěch Dyk a Richard Krajčo, který otevřel tabuizované téma duševního zdraví. Přiznal, že v závislosti na živých přenosech dostává v poslední době panické ataky.

„My, takoví rockoví dinosauři jsme porazili ty mladý kapely,“ pochvaloval si Josef Vojtek, frontman skupiny Kabát, která hraje ve stejném složení už pětatřicet let a trofej získala už počtrnácté. Druhé místo obsadilo popové uskupení Mirai. V závěsu s kapelou Kryštof, jejíž lídr Richard Krajčo poněkud ironicky vzhledem ke svému kostýmu kopírujícímu britského zpěváka Harryho Stylese upozornil na „nápor“ zahraniční hudby.

Zahraniční trendy se projevují i v tvorbě umělců nominovaných do kategorie hip hop a rap, která do ankety přibyla v roce 2021 ve snaze zaujmout mladší generace. Nejlépe si vedl rapper s moldavskými kořeny Calin, dále ATMO Music a Marpo. Objevem roku je zpěvačka Tereza Balonová, která stejně jako Farna poděkovala za podporu lokálních umělců. Za píseň roku zvolili posluchači Rádia Impuls song Hory od šumperské skupiny O5 a Radeček, kterou za třicet let působení ocenili poprvé.

Adéla Žeromská

Lhostejný tyran, nebo milující manžel? Scottův Napoleon zamířil do kin

Napoleon Bonaparte. Na jednu stranu jeden z nejchytřejších vojevůdců v historii. Na stranu druhou muž dychtící jen po uznání okolí. Kromě své milované Josefíny lidi vnímá pouze jako prostředky ke svému vlastnímu úspěchu. Tak ztvárňuje jednu z největších postav francouzských dějin americký režisér Ridley Scott ve skoro tříhodinovém díle Napoleon.

Tvůrce snímků Gladiátor, Vetřelec, Americký gangster nebo Marťan do hlavní role dosadil držitele Oscara, Zlatého glóbu a ceny BAFTA Joaquina Phoenixe. Herce, kterého většina fanoušků zná z největšího filmu roku 2019 Joker. „Říkal jsem si, kdo může Napoleonem být? Joaquin vypadá jako Napoleon. Neřekl jsem mu to, nechtěl jsem, aby si připadal příliš důležitý. Jeho neskutečný výkon v roli Jokera mě ohromil,“ vysvětlil Scott pro server Deadline.com. Hlavní vedlejší postavu, jedinou opravdovou Bonapartovu lásku Josefínu, ztvárňuje Britka Vanessa Kirby, proslulá především díky výkonu v seriálu Koruna. Scott dále obsadil například Tahara Rahima, Bena Milese, Ludivina Sagniera nebo Matthew Needhama.

Snímek se zaměřuje nejen na Napoleonův osobní život a jeho postup z pozice pouhého dělostřeleckého důstojníka až k francouzskému císaři. Vykresluje také samotné bitvy, které vedl a sám se jich účastnil. Bojové scény díky rozpočtu 200 milionů dolarů pojal Scott skutečně epicky, zejména tu u Slavkova. „Natočil jsem ji za 62 dní. Normálně by vám to trvalo 110, ale v posledních letech, vlastně před dvěma lety, jsem zjistil, že dvě kamery jsou dvakrát rychlejší, čtyři kamery jsou čtyřikrát a šest a osm kamer je osmkrát rychlejších,“ popsal pro Deadline.com.

Snímek měl premiéru 23. listopadu v českých kinech a není vhodný pro diváky mladší 15 let.

Z novinářské projekce František Mašek

Fotbalisté porazili Moldavsko a míří na Euro. Ale bez trenéra Šilhavého

Česká fotbalová reprezentace se probojovala na mistrovství Evropy. V posledním utkání ve skupině 20. listopadu zvítězila nad Moldavskem 3:0, a zajistila si tak druhé postupové místo. Celý zápas měla pevně pod kontrolou, v úvodu se prosadil David Douděra, poté přidal gól debutant Tomáš Chorý a prosadil se i kapitán Tomáš Souček. A zatímco hráči slavili, kouč Jaroslav Šilhavý oznámil rezignaci: „Už před zápasem jsme se rozhodli, že dál pokračovat nebudeme.“

Spolu s hlavním trenérem končí i celý realizační tým včetně asistentů a manažera Tomáše Pešíra. K rozhodnutí přispěla i předchozí aféra trojice Jakub Brabec, Vladimír Coufal a Jan Kuchta, kteří před klíčovým utkáním navštívili olomoucký bar. „Tlak na nás byl chvílemi enormní, někdy jsem to ani nechápal. I to je věc, která rozhodla,“ přiznal Šilhavý pro Českou televizi.

Národní tým po nevydařené kvalifikaci o loňské mistrovství světa zvládl aktuální cíl: postup na evropský šampionát 2024. V závěrečném zápase s Moldavskem mu stačila i remíza, ale připsal si všechny tři body, když se mu dařilo hned od začátku.

Už 14. minuta přinesla první gól, Douděra se prosadil střelou k zadní tyči. Snahy Moldavska v 55. minutě narušila druhá žlutá karta pro Vladyslava Babogla. V 72. minutě skóroval Chorý, asistenci zaznamenal další nováček Vasil Kušej. Diváci se v závěru dočkali i třetí trefy, odražený míč si na hranici pokutového území našel kapitán Souček.

Češi v historii samostatného státu na mistrovství Evropy ještě nikdy nechyběli. Jen zatím není jisté, kdo je na turnaji v Německu povede. Spekuluje se o Ivanu Haškovi, Vítězslavu Lavičkovi nebo Miroslavu Koubkovi.

Klára Košacká

Češi ve čtvrtfinále Davis Cupu padli, i když Lehečka podával na postup

Čeští tenisté nestačili ve čtvrtfinále Davis Cupu na favorizovanou Austrálii, přestože souboj ve středu 22. listopadu začal nadějně. Tomáš Macháč porazil Jordana Thompsona 6:4 a 7:5, Jiří Lehečka proti světové dvanáctce Alexi De Minaurovi podával na vítězství, ale podlehl 6:4, 6:7 a 5:7. Rozhodla čtyřhra, ve které nestačilo duo Adam Pavlásek, Jiří Lehečka na zkušený pár Matthew Ebden, Max Purcell 4:6 a 5:7.

Češi si účast ve čtvrtfinále vybojovali v základní skupině v září ve Valencii. Tam vyhráli všech devět zápasů a nechali za sebou Srbsko, Španělsko a Jižní Koreu. Mladý tým pod vedením kapitána Jaroslava Navrátila tak šel do střetu s Australany v optimistickém rozpoložení.

Macháč navázal na dva vyhrané turnaje nižší kategorie ve Francii vítězstvím nad Jordanem Thompsonem. V prvním setu prolomil Australanovo podání hned v první hře. V tom druhém mu první servis na vítězství nevyšel, ale soupeři podání sebral znovu a na druhý pokus zápas ukončil. Čechům stačil bod ze dvou zbylých zápasů.

Lehečka předvedl proti De Minaurovi úctyhodný výkon. První sadu vyhrál poměrem 6:4, přičemž rozhodující gem při svém podání získal po 21 výměnách.

Ve druhé sadě podával dokonce na vítězství, ale hru ztratil a prohrál i následný tiebreak. Do posledního setu šel De Minaur už ve větší pohodě a vyrovnanou bitvu dostal na svou stranu v poměru 7:5, přestože s ním Lehečka dlouho držel krok.

„Teď se mi to těžko hodnotí, ale jsem rád, že po pauze, co jsem byl zraněný, jsem byl schopný s dvanáctým hráčem na světě odehrát velice slušné tři sety. Většinu času jsem měl herně navrch, ale pak tam byly momenty, kdy se ukázalo, že já jsem třicátý a on dvanáctý,“ řekl po utkání nejlepší český tenista v žebříčku ATP podle serveru iSport.cz.

Do závěrečné čtyřhry vyslal Navrátil místo Jakuba Menšíka Lehečku, který už měl za sebou dvě a půl hodiny dlouhý duel. S Adamem Pavláskem nastoupili vedle sebe poprvé, naopak jejich soupeři spolu vyhráli v roce 2022 Wimbledon. Zkušenosti americký pár prodal a zvítězil ve dvou setech bez ztráty podání.

„Je to těžká prohra, ale bylo to se ctí. Kluci předvedli výkon, který předváděli celou Valencii. Hráli jsme však s velice kvalitním soupeřem. Bylo to velmi těsné,“ řekl po zápase Navrátil podle ČTK.

Austrálie se dostala v turnaji až do finále, kde prohrála s Itálií.

Jonáš Burger

Páté místo pro smíšenou štafetu. Biatlonisté slaví první úspěch

Českou biatlonovou výpravu na startu nového ročníku Světového poháru trápí nemoci, zima i zmatky. I přesto však dosahuje slušných výsledků. Smíšená štafeta skončila v úvodní den závodů pátá, za sebou nechala Švédsko nebo Švýcarsko. Aktuálně je Česko v tabulce národů na deváté příčce.

Závod ve švédském Östersundu odstartoval 25. listopadu Michal Krčmář s jednou chybou na střelnici, i přesto se udržel v kontaktu s nejlepšími. Štafetu předal Mikuláši Karlíkovi na pátém místě. Ten na střelbě ve stoje netrefil hned první tři rány, chybovali ale i další závodníci a Karlík se se třemi úspěšnými opravami udržel na čtvrté pozici.

Na třetím úseku měla Markéta Davidová druhý nejlepší běh a Češi mohli doufat v pódiové umístění, závěrečné rovince ale naopak Jessicu Jislovou předstihla ještě Němka Vanessa Voigtová. „Nechala jsem tam úplně všechno, co jsem měla. Mrzí mě spíš ta jedna rána na střelnici, protože pak bych měla dostatečný náskok,“ uvedla Jislová pro web Biatlon.cz. „Byl to moc hezký kolektivní výkon a krásný začátek sezony.“

To nedělní ženský vytrvalostní závod pro Češky nezačal dobře. Kvůli nemoci Jislové se ho zúčastnily jen čtyři biatlonistky. Na trati se jim ještě poměrně dařilo, na střelnici už však ne. Bodovala nakonec jen Tereza Voborníková, která získala 11 bodů za 30. místo.

Klání mužů provázely zmatky, kdy si Jonáš Mareček ve spěchu vzal Karlíkovu malorážku, ten zase musel vyjet s parťákovou. Nakonec se ale zbraně dostaly ke správným majitelům a biatlonisté chybu ustáli. Mareček se mohl těšit ze svého dosud nejlepšího 28. místa a Krčmář z ještě lepšího 14.

Úvodní smíšená dvojice, Tereza Voborníková a Jonáš Mareček, skončila na 12. místě.

Alexandra Grulichová

Zima se citelně blíží, česká města poprvé potrápil sníh

V uplynulém týdnu museli Češi oprášit zimní obuv. Výrazně se ochladilo a poprvé na celém území republiky napadl sníh, což po jinak nadprůměrně teplém podzimu poznali hlavně řidiči.

Největší změny přinesl pátek 24. listopadu. Sníh napadl i v níže položených místech a do ulic měst museli vyjet silničáři s pluhy a technickou solí. Ani to kvůli neustálému sněžení ovšem často nestačilo, ještě horší situace nastávaly v některých kopcích, kde uvázly kamiony. Čtvrtý listopadový týden přitom začal poměrně teplým pondělím s hodnotami okolo 10 °C. Jeho závěr však nastínil průběh následujících dní plných námrazy a sněhu.

Vlastimil Mourek