7. února 2024, Carolina č. 1042

události od 1. do 31. ledna


Z domova

Nenechme se paralyzovat strachem, vyzval Pavel v novoročním projevu

„Nový rok jsem vždy vnímal jako den plný očekávání, že časy, které máme před sebou, budou lepší a radostnější než ty, které necháváme za sebou.“ Právě naděje spojovala témata v prvním novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, a to nejen v souvislosti s ekonomickou situací, ale také se střelbou na Karlově univerzitě. Ocenil mladou generaci za její odvahu měnit věci k lepšímu, zmínil i dění na tuzemské politické scéně a nadcházející volby. Nejvíce ale veřejnou debatu rozpoutal vyjádřením o nutnosti začít podnikat kroky k přijetí eura.

Pavel se v úvodu vrátil ke střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se čtrnácti oběťmi. Prohlásil, že i přes smutek a niterný vztek, který ve společnosti tragická událost ve čtvrtek 21. prosince vyvolala, nesmí lidé podlehnout strachu a nechat si vzít naději v lepší časy a radost ze života. „Přeji si, aby svíčky a květiny na pietních místech znamenaly také společnou vůli, že nás krutost a násilí nezastraší, že si připomeneme osobní hrdinství všech, kteří se zlu dokázali postavit, a že naše země vyjde z té hrůzy silnější a jednotnější,“ dodal a apeloval na občany, aby usilovali o větší bezpečí, nepřehlíželi agresivní chování a byli připraveni na krizové situace. Mladým lidem věnoval i závěr řeči. Zmínil, že si uvědomuje, jak těžké je myslet na budoucnost, když se zdá téměř nemožné dosáhnout na bydlení, ekonomickou samostatnost a hroutí se životní prostředí: „Společnost potřebuje vaše nápady, vaši odvahu i vaši aktivitu a schopnost stát si za svým.“

V dalších větách se Pavel zaměřil na domácí politiku. Ocenil, že i přes velký počet stran v koalici nedochází k rozepřím a vláda se snaží řešit zadlužení země. Na druhou stranu kritizoval způsob, jakým vysvětluje své kroky, a tím od sebe odhání voliče a ulehčuje tak práci opozici. Apeloval, aby z politické scény ubyly vulgarity, a varoval před populisty a extremisty. „Už v tomto roce dostanete možnost v rámci evropských, krajských a senátních voleb dát jasně najevo, co od politiky očekáváte. Je to velká příležitost ovlivnit směřování naší země i Evropské unie. Nenechte si ji, prosím, ujít,“ vyzval.

Připomněl také výročí vstupu do organizací, které jsou České republice podle jeho slov „silnými partnery, o které se můžeme opřít“ – NATO a EU. V souvislosti s druhou jmenovanou vyřkl slova, která ve společnosti zarezonovala nejvíce – přijetí eura. Pozitivně pro server Seznam Zprávy reagoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN): „Souhlasím, že společná měna je logickou budoucností.“ To členové vládní ODS byli skeptičtější. „Pan prezident by měl vysvětlit, proč bychom měli rychle přijímat euro ve chvíli, kdy si to větší část české veřejnosti nepřeje,“ řekl pro ČT Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny za občanské demokraty.

Opozice se postavila proti ještě razantněji. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro stejné médium uvedla, že hnutí do voleb půjde s tím, že nechce euro, předseda SPD Tomio Okamura zase upozornil, že po přijetí eura si Česko nebude moci dělat vlastní měnovou politiku.

Martina Zbořilová

Ústavní soud posvětil nižší růst penzí. Vláda je ráda, ANO zklamané

Ústavní soud nezrušil mimořádné snížení valorizace penzí, jak navrhovalo 71 poslanců hnutí ANO v čele s předsedkyní klubu Alenou Schillerovou. Oznámil to po více než desítce jednání ve středu 24. ledna. Důchodci si podle původního výpočtu mohli polepšit v průměru měsíčně o 1770 korun, po změnách dostali pouze 760. Stát ušetřil přes 19 miliard.

Žaloba obsahovala tři hlavní body: zneužití stavu legislativní nouze, porušení jednacího řádu při projednávání zákona a nepřípustnou retroaktivitu s porušením legitimního očekávání seniorů. Senát všechny zamítl.

„Nález je rozhodnutím pro budoucnost. Ekonomické okolnosti byly výjimečné,“ uvedl podle serveru e15.cz předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle odůvodnění lze zákony projednat zrychleně i v případě ohrožení finanční či hospodářské situace státu.

Soud zároveň shledal, že právní nárok na získání důchodu vzniká až později a jeho trvalé zvyšování není základním lidským právem. Nepřipustil ani stížnost na dění ve sněmovně: „Využila-li parlamentní menšina čas stanovený k projednání návrhu k obstrukčnímu jednání, nemůže se současně dovolávat toho, že jí čas k projednání návrhu zákona nebyl ze strany vládní většiny dopřán,“ stojí ve zdůvodnění.

Špičky hnutí ANO nález zklamal. „Vnímám ale, že je ho třeba respektovat,“ dodala pro e15.cz Alena Schillerová. „My jsme udělali pro naše důchodce maximum. Za hnutí ANO slibuju, že až se vrátíme do vlády, budou pro nás lidi, kteří naši zemi vybudovali, zase prioritou,” uvedl na Facebooku předseda hnutí Andrej Babiš.

Naopak představitele vládních stran nález potěšil. „Jsem velmi rád, že celé dnešní jednání i vysvětlení nálezu bylo logické a ke všem třem oblastem, které navrhovatelé zpochybňovali, se soudce zpravodaj vyjádřil i pro širokou veřejnost naprosto dostatečně a srozumitelně,“ řekl pro Seznam Zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

David Čížek

Korespondenční volba prošla prvním čtením, diskuze trvala 63 hodin

Poslanci ve čtvrtek 25. ledna schválili v prvním čtení novelu o korespondenční volbě. Jednání se protáhlo na šest dnů kvůli obstrukcím ze strany opozičních hnutí ANO a SPD, úvodní sněmovní debata trvala 63,5 hodiny čistého času. Změna zákona má umožnit Čechům žijícím v zahraničí hlasování poštou.

„Korespondenční volba ze zahraničí je věc elementární spravedlnosti. Je správné a spravedlivé dát těmto lidem možnost korespondenčně volit,“ uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS).

ANO a SPD oponovaly, že by takto mohlo docházet k podvodnému jednání a není možné zajistit přímé a tajné hlasování. I přes jejich výtky návrh Sněmovna schválila v 15 hodin, na které stanovila pevný termín rozhodnutí, ačkoliv v tu chvíli ještě žádalo o slovo 32 poslanců a už se k pultu nedostali.

„Návrh neprošel standardním právním procesem, takže zůstává pachuť odborníků, kteří se staví proti návrhu, a vy to nechcete slyšet,“ prohlásil na plénu podle serveru Novinky.cz Tomio Okamura. Právě šéf hnutí SPD v úvodu jednání mluvil nepřetržitě necelých 11 hodin.

Do debaty měli poslanci podáno v jednom okamžiku až 77 přihlášek, někteří opakovaně a mnozí vystupovali formou dvouminutových poznámek i mimo stanovené pořadí.

Podle koaličního návrhu by se dalo korespondenčně hlasovat od roku 2025, týkalo by se to prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Tuto možnost by mohli využít čeští občané, kteří se zapíšou u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu.

Jiřina Marešová

První české centrum pro oběti sexuálního násilí otevírá své dveře

Na pražském Břevnově začalo 22. ledna fungovat centrum pro oběti sexuálního násilí Port, v Česku je prvním svého druhu. Stojí za ním nezisková organizace proFem, která na otevření pracovala přes dva roky. Přispěli na něj také malí dárci ve sbírce, soukromé firmy a městská část Praha 6.

Napadeným nabízí krizovou pomoc, právní poradenství i sběr a uchování důkazů. Jeho vznik je podle spolku reakcí na nedostatečnou péči o oběti sexuálního násilí, současný systém obsahuje velké mezery. „Z naší dlouhodobé praxe víme, že mnoha obětem stojí v cestě za řešením jejich situace a zlepšením psychického stavu systémové překážky, stigma a hluboký nedostatek specializované podpory. Stávající služby jsou roztříštěné a odborníci, kteří je poskytují, mají často velmi nízké povědomí o sexuálním násilí a jeho dopadech,“ vysvětluje ředitelka proFem Jitka Poláková.

Zkušenosti se znásilněním má podle výzkumu organizace každá pátá Češka, přes 50 % pak zažilo sexuální násilí nebo obtěžování. To způsobuje těžké trauma, které ovlivňuje všechny aspekty života.

Vznik Portu uvítala i Klára Laurenčíková Šimáčková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „Mám velkou radost a děkuji týmu proFem, že tento náročný úkol dotáhl úspěšně do konce. Obětí znásilnění a dalších forem sexuálního násilí u nás v posledních letech přibývá. Dostupnost specializovaných služeb, jako je centrum Port, je zcela klíčová k tomu, abychom dokázali včas a odborně pomoci všem obětem,“ uvedla v tiskové zprávě.

„Bez silného politického závazku to ale nebude možné,” pokračovala Laurenčíková, „také proto potřebujeme ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která závazek zřizovat podobná centra pro oběti obsahuje.“ Senát ale její přání nevyslyšel, následující týden ratifikaci o dva hlasy odmítl.

David Čížek

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Prezidentem Slovenska chce být deset mužů, nově i Pellegrini a Matovič

Slováci si zvolí nového prezidenta 23. března, případně v druhém kole 6. dubna. Termíny oficiálně vyhlásil předseda Národní rady Peter Pellegrini (Hlas), jenž navíc 19. ledna oznámil svou kandidaturu. Průzkumy ho stále označují za hlavního favorita, ale v poslední době ho dotahuje bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok. Ten v kampani mimo jiné kritizuje Pellegriniho vazbu na premiéra Roberta Fica (Směr). „Je jeho podržtaška,“ zaznívá čím dál častěji i od opozice.

„Sedni! Podrž,“ říká Korčok v předvolebním spotu, kde dává vlčákovi aktovku do tlamy. A dodává: „Pána má poslouchat pes, ne prezident.“ Liberální nezávislý kandidát, jenž ministerský post zastával v předchozích kabinetech Igora Matoviče a Eduarda Hegera (oba OLaNO, jež se změnilo na hnutí Slovensko), získal podporu strany Progresivní Slovensko i nepřímo od prezidentky Zuzany Čaputové, která už v srpnu oficiálně oznámila, že po jednom volebním období mandát obhajovat nebude. „Neměla bych dost sil,“ přiznala tehdy.

Pellegrini v roce 2018 nahradil Fica na postu premiéra. Ten odstoupil po demonstracích obyvatel a tlaku opozice v návaznosti na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Po dlouhodobých neshodách Pellegrini nejprve vyzval stranického šéfa, aby Směr opustil, nakonec tak ale učinil sám a v roce 2020 založil Hlas-SD. V posledních volbách byla právě jeho formace klíčová k sestavení vlády. Rozhodl se spojit se Směrem a Slovenskou národní stranou, liberálnější Progresivní Slovensko odmítl.

Fico, jenž se do čela kabinetu vrátil právě loni na podzim, čelí četným obviněním z korupce a zneužití pravomocí. Teď chce zrušit Úřad speciální prokuratury a snížit tresty za korupci, drogovou a hospodářskou kriminalitu. To se nelíbí opozičním politikům ani jejich voličům, kteří v posledních měsících pořádají masivní demonstrace, do kterých se hojně zapojuje i Korčok. „Mám obavy, že pokud se Peter Pellegrini stane novým prezidentem, vládě už nebude stát nic v cestě, aby ovládla celý stát. Také proto je důležité, abychom nemlčeli,“ řekla pro Novinky.cz účastnice protestu v Bratislavě Mária.

Směr sice Pellegriniho jako koaličního partnera podpořil, SNS ho ale kritizuje a jeho předseda Andrej Danko kandiduje také. Na konkurenta útočí dokonce v rovině osobní a spekuluje o jeho sexuální orientaci: „Novináři budou zkoumat, kdo je první dáma. Určitě by o zdravotním stavu kandidáta na prezidenta měli občané všechno vědět.“ S Dankem se také pojí kontroverze. V roce 2016 čelil podezření, že komunikoval s objednavatelkou vraždy Jána Kuciaka, což popřel. V roce 2018 byl náhle z pozice desátníka povýšen na kapitána, tak se vžila posměšná přezdívka „kapitán Danko“. Ve stejném roce Denník N zpochybnil i jeho titul JUDr. kvůli možnému plagiátu. Letos na sebe zase upozornil, když v Bratislavě naboural do semaforu a ujel.

Celkem se o nejvyšší ústavní post uchází deset mužů, dále například bývalý ministr a velvyslanec Ján Kubiš, bývalý předseda slovenského Nejvyššího soudu, euroskeptik a podporovatel ruské invaze na Ukrajinu Štefan Harabin nebo lídr Lidové strany Naše Slovensko (ĽSNS), politik odsouzený za extremistický trestný čin Marián Kotleba. Jako poslední doplnil seznam adeptů bývalý premiér Matovič. Naopak potřebnou podporu nezískala ani jedna z uchazeček.

Alexandra Grulichová

Ekonomika

Loňský schodek dosáhl 288,5 miliardy, byl čtvrtý nejvyšší v historii

Stát udržel schodek rozpočtu pod plánovanými 295 miliardami korun, deficit za loňský rok činil 288,5 miliardy. Stal se čtvrtým nejhlubším v historii Česka, ale nejnižším od pandemie covidu-19. Celkovou bilanci oznámil 4. ledna ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice výsledek kritizuje. Podle ekonomických analytiků je deficit nepřijatelně vysoký, dodržení plánovaného schodku je ale dobrá zpráva.

Meziročně příjmy stouply o 17,8 procenta na 1,914 bilionu korun. Pomohly tomu především prostředky z Evropské unie, větší dividenda od energetické společnosti ČEZ a také výrazně vyšší inkaso příjmových daní.

Výdaje dosáhly 2,203 bilionu korun, to znamená o 11 procent více než roku 2022. Největší nárůst zaznamenaly důchody, které se zvedly o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy. Na konci roku 2023 státní dluh činil 3,111 bilionu korun proti loňským 2,895 bilionu.

„Nejen, že jsme dokázali plánovaný rozpočet dodržet a meziročně snížit deficit o téměř 72 miliard korun, k tomu seškrtat provozní výdaje, ale dokonce se nám podařilo schodek ještě mírně snížit a při tom všem vyčlenit na investice rekordních 211 miliard korun,“ zhodnotil výsledek na oficiálních stránkách ministerstva Stanjura.

Ze strany opozice se na výsledek snesla vlna kritiky. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) udržení plánovaného schodku zachránilo vypumpování obří dividendy ČEZ. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová výsledek označila za nejhorší nekrizový v historii země. „Kdybychom tam započetli všechny účetní triky, které pan ministr financí udělal, tak by ten schodek byl 342,5 miliardy,“ uvedla pro Novinky.

Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, deficit zhodnotil pozitivně. Pro ČTK ale dodal, že je zcela zřejmé, že další úsporné kroky budou muset následovat. Aktuální kvantita a kvalita veřejných služeb je totiž podle něj za současného nastavení neufinancovatelná.

Jenda Novotný

Čtyři banky představují nové bezhotovostní platební řešení Cvak

Přestože osm z deseti Čechů preferuje bezhotovostní platbu, stále se 40 % transakcí v Česku uskutečňuje hotově. Na to reagují čtyři společnosti Air Bank, Fio banka, mBank a Moneta Money Bank, které představily řešení pod značkou Cvak. V něm klienti při platbě například už nepřikládají mobil k terminálu, ale k jednoduché plastové kartě, částku potvrdí v aplikaci. Novinka může pomoci zejména malým obchodníkům a podnikatelům, kteří už si nemusí pořizovat terminály.

„Nepřekvapuje mě, že tuto inovaci zavádíme společně s partnery Air Bank, Fio bankou a mBank. Na druhou stranu mě mrzí, že u takové příležitosti nevidím banky další, především ty největší,“ řekl na tiskové konferenci v úterý 23. ledna Tomáš Spurný, generální ředitel a předseda představenstva Moneta Money Bank.

Vedle něj byli přítomní také Michal Strcula, generální ředitel a předseda představenstva Air Bank, Paweł Kucharski, generální ředitel mBank, a Jan Bláha, ředitel obchodní divize a člen představenstva Fio banky.

Podle průzkumu živnostníky nejčastěji odrazují od pořízení platebního terminálu zejména zdlouhavá administrativa, nepřehledné poplatky a technická složitost. Díky aplikaci Cvak, do které se obchodník zaregistruje, bude zavedení platebního řešení bez zbytečných papírů a s jednotným poplatkem 0,8 % z tržby. Cvak je navíc nezávislý na konkrétní bance obchodníka i zákazníka.

Kristina Anna Jirmanová

Kultura

Zemřela Jana Hlaváčová, lidé se s herečkou loučili v Národním divadle

Ve věku 85 let zesnula 13. ledna divadelní a filmová herečka Jana Hlaváčová, která několik let trpěla Parkinsonovou chorobou. O jejím úmrtí informoval Tomáš Staněk, mluvčí Národního divadla, kde se 26. ledna uskutečnilo poslední rozloučení za přítomnosti pozůstalých i veřejnosti. Hlaváčová byla jednou z nejvýraznějších představitelek české poválečné éry. Ztvárnila například roli Agnes ve hře Křehká rovnováha od Edwarda Albeeho, za jejíž zpracování ji akademici ocenili Cenou Thálie. Na filmovém plátně si zahrála třeba Elišku Přemyslovnu ve snímku Královský omyl.

„Byla v Národním divadle první herečkou a rozhodující osobností inscenací několika generací vynikajících tvůrců. Je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti,“ řekl pro oficiální stránky divadla generální ředitel Jan Burian.

Hlaváčová vystudovala Divadelní fakultu AMU, kde později předávala zkušenosti budoucím kolegům. První kariérní kroky udělala v plzeňském Divadle J. K. Tyla, kam nastoupila v roce 1960. Během působení na západě Čech se provdala za herce Jiřího Michného a narodila se jim dcera Tereza. V roce 1971 ovdověla, její manžel zemřel ve věku 36 let.

Následně patřila 25 let do činoherního souboru Národního divadla, kde se seznámila s Luďkem Munzarem. Byl jejím životním partnerem a otcem druhé dcery Barbory, která pokračuje v hereckých šlépějích rodičů. Společně si manželé zahráli třeba v inscenaci Naši furianti, pracovně se potkávali na televizní obrazovce. Zkraje devadesátých let z Národního divadla odešli, protože nesouhlasili s jeho směřováním.

Od roku 1994 pak působila Jana Hlaváčová v Divadle na Vinohradech. V roce 2012 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře.

Televizním divákům utkvěla v paměti coby Tonička z filmové série o básnících režiséra Dušana Kleina nebo rolí paní Langermannové v Cirkusu Humberto. Tvůrci ji také obsazovali do pohádek či historických filmů. Angažovala se i v dabingu, za nějž obdržela v roce 2015 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.

Na prknech Národního divadla, kde prožila velkou část své kariéry, se s ní 26. ledna rozloučili její rodina, studenti z DAMU, kolegové i veřejnost. „Byla to opravdová hvězda, bez hvězdných manýr. Ke všemu tomu mistrovství, které denně prokazovala, byla v civilním životě otevřená, přátelská, pomáhající a lidská,“ zavzpomínala před kamerami České televize na kolegyni Taťjana Medvecká. Dále s proslovy vystoupili herci Emília Vašáryová, Ivan Trojan, Petr Kostka a generální ředitel ND Jan Burian. Ceremoniál doprovázely projekce jejích nejslavnějších rolí a v jeho závěru zazněla státní hymna, po jejímž doznění přítomní uctili její památku potleskem.

Martin Rambousek

Sport

Fotbalovou reprezentaci povede Ivan Hašek, vrací se po patnácti letech

Novým trenérem fotbalového národního týmu se stal Ivan Hašek. Výkonný výbor asociace ho jednomyslně vybral 4. ledna na mimořádném jednání. Smlouvu dostal do podzimu 2025, tedy do konce kvalifikace na mistrovství světa. Součástí kontraktu je opce na prodloužení v případě účasti reprezentace v baráži nebo na závěrečném turnaji.

„Patří k výrazným osobnostem českého fotbalu, ve kterém uspěl jako hráč i jako trenér. Navíc má zkušenosti ze zahraničí,“ vysvětlil pro svazový web předseda Petr Fousek.

K národnímu týmu se Hašek vrací po patnácti letech – krátce u něj působil už v průběhu roku 2009. „Vést českou reprezentaci pokládám za svůj trenérský vrchol,“ říká šedesátiletý stratég, který získal dva tituly se Spartou, následně pracoval ve francouzském Štrasburku, Japonsku a Arábii. Naposledy řídil v letech 2021 a 2022 hlavní mužstvo Libanonu.

Nyní ve funkci vystřídá Jaroslava Šilhavého, kterému v listopadu vypršela smlouva poté, co s týmem na poslední chvíli po výhře nad Moldavskem 3:0 postoupil na Euro. A právě turnaj na přelomu června a července v Německu bude pro Haška nejbližší výzvou. Po jeho konci zabojuje v kvalifikaci o mistrovství světa.

„Touha dostat se na světový šampionát i jako trenér je něco, co mě teď požene dopředu,“ uvedl Hašek, který startoval na MS 1990 v Itálii, kde Česko dovedl coby kapitán až do čtvrtfinále. Většinu hráčské kariéry strávil ve Spartě, v jejímž dresu získal celkem osm mistrovských titulů.

V realizačním týmu bude mít k ruce Jaroslava Veselého, kouče Bohemians Praha 1905, a Jaroslava Köstla, který působil jako asistent Jindřicha Trpišovského ve Slavii. Krátce po jejich angažování rezignovala Sportovní rada organizace. Ačkoliv poradní orgán vedený Vladimírem Šmicerem podpořil Haškovo zvolení, dlouhodobě nebyl spokojený s kompetencemi.

Martin Rambousek

Další rok, zase medaile. Hokejisté do 20 let mají po velkém obratu bronz

Mladí reprezentanti navázali na loňské stříbro a vybojovali pro český hokej další medaili z mistrovství světa do 20 let. Po nejistém začátku turnaje vyřadili ve čtvrtfinále největšího favorita Kanadu. A i když v semifinále prohráli s domácími Švédy, v rozhodujícím duelu o třetí místo v sobotu 6. ledna porazili Finsko 8:5.

K bronzovým medailím přitom měli nakročeno mnohem lépe Seveřané. Vedli už 5:2, ještě v druhé části však Češi snížili na rozdíl dvou branek. Národní tým i v přestávkových rozhovorech dával jasně najevo, že se vzdát rozhodně nehodlá. V úvodu poslední dvacetiminutovky Jiří Kulich snížil na 4:5.

V čase 18:04 utkání nabralo úplně jiné obrátky. Češi nasázeli soupeři čtyři branky a nejen, že přepsali rekord šampionátu, ale také ve velkém stylu vybojovali bronzové medaile. „My jsme se o tom bavili v kabině, že musíme pořád věřit. Řekli jsme si, že musíme všechno pálit na bránu, a to jsme udělali. Dali jsme gól, který nás nakopl a hra už pak byla naše,“ prozradil po utkání dojatý kapitán Kulich.

Stejně jako v duelu s Finy Češi působili ze začátku rozpačitě i v úvodním utkání proti Slovákům, jimž podlehli 2:6. Sebevědomí si napravili proti outsiderovi z Norska, kterého přejeli 8:1.

Na řadu přišlo utkání s favorizovanými Američany. Obě mužstva se přetahovala o vedení a zápas za stavu 3:3 dospěl do prodloužení, které ovládl tým USA. Pro českou reprezentaci ale bod s favority znamenal důležitou vzpruhu a na závěr skupinových bojů porazila 4:2 Švýcarsko.

Každoročně je jedním z adeptů na zlato Kanada, kterou Češi potkali ve čtvrtfinále, překvapivě s ní však hráli velmi vyrovnanou partii a dokonce vedli 2:0. Kanaďané sice srovnali, Jakub Štancl ale poslal národní tým do vedení 3:2, které udržel i výborně chytající Michael Hrabal. Následné nezvládnuté semifinále se Švédy si český tým vynahradil proti Finům.

Vlastimil Mourek

Tatran je nejlepším florbalovým týmem světa. Zaskočil švédský Falun

Tatran Střešovice se stal prvním českým týmem, který ovládl nejprestižnější florbalovou klubovou soutěž Pohár mistrů. V pražském finále 27. ledna porazil favorizovaný švédský Falun 6:4. Střešovičtí podali proti velkému favoritovi skvělý výkon a napínavý duel rozhodli v poslední desetiminutovce. Zazářili především brankář Tomáš Jurco, a to i navdory jedné chybě, a elitní formace domácích.

Vstupenky na zápas zmizely prakticky během jediné minuty, a úřadující čeští šampioni se tak mohli od úvodního buly spolehnout na podporu plné haly na Podvinném mlýně. Atmosféru i herní převahu zužitkoval už v 7. minutě Matěj Havlas. Jenže pak převzali iniciativu hosté. Nejprve Emil Ruud potrestal hrubku brankáře Jurca a ještě před koncem první třetiny využil přesilovku kanonýr Alexander Galante Carlström.

V druhé části se skóre dlouho neměnilo i díky skvělému Jurcovi. Ale o emoce rozhodně nebyla nouze. Neodpískané trestné střílení pro Tatran a několik strkanic vedly k tomu, že dvojice švýcarských sudí ztratila kontrolu nad zápasem. Gól však přece jen přišel. Těsně před druhou sirénou natáhl ke střele Martin Šindelář a jeho tečovaný pokus skončil v síti.

V poslední třetině bylo vše otevřené a nadále se hrál atraktivní vyrovnaný florbal. V 51. minutě ale začal euforický gólostroj Tatranu. Nejprve se prosadil Ondřej Sádlo a o chvíli později na něj navázali kapitán Marek Beneš a Tomáš Hanák. Mezitím Jurco chytil Falunu nájezd a několik gólových šancí.

Naději hostům vrátil v 54. minutě Carlström, ale ne na dlouho, protože Havlas přidal svůj druhý zásah. Branka Švédů pět vteřin před koncem už nic neřešila, pouze upravila na konečných 6:4 a v hale propukly velké oslavy.

Tatran tak narozdíl od první finálové účasti v roce 2011 uspěl. Naopak Falun, pětinásobný vítěz, padl vůbec poprvé. „Je to neskutečný pocit. Jsem ohromně pyšný na celý tým,“ zářil v televizním rozhovoru kapitán Tatranu Beneš. „Kluci si to zasloužili. Nebáli se a možná Falun nečekal, že budeme hrát takhle sebevědomě,“ uzavřel trenér Milan Fridrich.

Václav Hojný

Stručně: stříbro mladých hokejistek, Češi zářili i na Dakaru

Pozornost sportovních fanoušků po světě se během prvního měsíce pravidelně zaměřuje zejména na dvě události, kde nezapadli ani tuzemští zástupci. Na Rallye Dakar první dvě místa v kategorii kamionů obsadili Martin Macík a Aleš Loprais, při tenisovém grandslamu Australian Open se kromě jiných zaskvěla Linda Nosková, především výhrou nad světovou jedničkou. Radostným překvapením pak byla stříbrná medaile českých hokejistek do 18 let.

* Macík se do čela Dakaru dostal v 6. etapě, při premiérovém vítězství činil jeho celkový náskok na druhého Lopraise hodinu a 54 minut. „Když jsme projeli cílem, i mně došla slova. Tohle je prostě splněnej sen,“ popisoval podle serveru iDnes.cz. Česká republika čekala na vítězného jezdce od roku 2001, kdy vyhrál Karel Loprais. Jeho synovec Aleš i Macík si vytvořili nová maxima, stejně jako Martin Prokop v kategorii automobilů, který pátým místem vylepšil i české historické maximum, a motocyklista Martin Michek s místem desátým.

* Na melbournském betonu se čeští tenisté, respektive tenistky, v singlové soutěži dostali nejdál do čtvrtfinále. Linda Nosková se do něj probojovala i výhrou nad světovou jedničkou Igou Swiatekovou ve třetím kole. Po prvním opatrném setu Polku jasně přehrávala a z kurtu ji vyprovodila 3:6, 6:3 a 6:4. Postup mezi poslední čtyřku jí znemožnila ukrajinská kvalifikantka Dajana Jastremská výhrou 6:3 a 6:4. Barbora Krejčíková ve stejné fázi turnaje narazila na pozdější vítězku Arynu Sabalenkovou a prohrála 2:6 a 3:6. Zajímavý zápas ji čekal i ve čtvrtfinále dvouhry. S Němkou Laurou Siegemundovou se poprvé po loňském konci spolupráce utkala s dlouholetou spoluhráčkou Kateřinou Siniakovou. Z postupu do semifinále, kde také skončily, se radovala Siniaková s novou australskou parťačkou Storm Hunterovou po výsledku 4:6, 7:5 a 6:4.

* Mladé hokejistky si řekly o pozornost už výhrou ve čtvrtfinále nad Švédskem 4:2, do semifinále se probojovaly po devíti letech. V něm se zapsaly do historie, poprvé porazily Kanadu, a to stejným skóre jako předtím Švédky, a poprvé postoupily do finále. V zápase o zlato v pondělí 15. ledna nestačily na Američanky, prohrály 1:5. Kapitánku Adélu Šapovalivovou, sestru už dvojnásobného medailisty z mistrovství světa juniorů Matyáše, vyhlásili pořadatelé nejlepší útočnicí turnaje (9+2).

Martina Zbořilová

Počasí

Po nejteplejším roce v historii měření přišly do Česka mrazy

Průměrná teplota v loňském roce vystoupala až na 12,8 stupně Celsia. Je to nejvyšší hodnota v 249leté historii měření v pražském Klementinu a vyrovnala předchozí rekord z roku 2018. Na svém webu to uvedl Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) v úterý 2. ledna. Následně však do Česka dorazila ze severu studená fronta a města zasypal sníh.

„Rok 2023 se svou průměrnou roční teplotou umístil na prvním až druhém místě za 249 dosavadních roků od roku 1775,“ uvedli meteorologové. Po prvním teplejším týdnu v novém roce se ovšem zima předvedla v plné parádě.

Od pondělí 8. ledna do čtvrtka zasáhly mrazy celou republiku. Silničáři odstraňovali závěje, řidiči se obávali námrazy a ledovky. V noci na úterý některé stanice naměřily až mínus 13 stupňů Celsia. Od pátku chlad lehce polevil, teploty se držely okolo nuly. Po ledovém týdnu čísla na teploměrech skákala nahoru a dolů, přes den bylo až 6 stupňů, přes noc rtuť padala až pod nulu.

Rychle se měnící počasí tak ještě připravilo Čechům četná překvapení, kdo třeba spěchal 31. ledna do práce, musel dávat pozor, aby neuklouzl na ledovce v mrznoucím dešti.

Jiřina Marešová