27. března 2024, Carolina č. 1045

Čaputová v Praze uctila oběti střelby a vyzvala ke spolupráci

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vzdala hold obětem prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Učinila tak při návštěvě Prahy v pondělí 18. března. Zároveň se vyjádřila ke zhoršeným vztahům mezi oběma zeměmi: odůvodnění českého premiéra Petra Fialy (ODS), proč jeho kabinet přerušil vládní konzultace, podpořila, naopak vyjádření některých slovenských politiků označila za nešťastná. V ostatních otázkách však vzájemné vztahy stále považuje za silné a přátelské.

„Jak to bývá mezi blízkými, prožívali jsme na Slovensku tu tragédii a bolest spolu s vámi, tak jako s vámi prožíváme i radost. Velmi si přeji za oba naše národy, aby se nám čím dál více dařilo nenávist nahrazovat respektem,“ uvedla podle webu České televize poté, co položila věnec u pamětní desky Jana Palacha. Po pietním aktu se sešla s prezidentem Petrem Pavlem.

Obě země momentálně odlišuje především postoj k válce na Ukrajině. Poté, co se slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Směr) sešel s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, česká vláda zrušila plánované společné zasedání kabinetů. „Jsou tu jisté důležité, dokonce až hodnotové rozdíly, pokud jde o zahraniční politiku. To je to, co komunikoval premiér Fiala. Musím říct, že rozumím tomu, jak to zdůvodnil,“ uvedla Čaputová v prohlášení. Zároveň ale upozornila, že přes rozdílné názory existuje řada témat, ve kterých by obě vlády měly spolupracovat, a vysílat tak i signály sblížení.

Čaputová do Prahy zavítala necelý týden před prvním kolem prezidentských voleb. Post se rozhodla už neobhajovat, slíbila však, že Česko ještě před koncem mandátu navštíví při poslední zahraniční cestě. Zároveň pozvala Slováky žijící v Česku, aby dorazili k volbám.

Anna-Marie Vondráková

Česko a Polsko pošlou zbraně na Ukrajinu, Slovensko a Maďarsko ne

Rusko porušuje mezinárodní právo a hranice Ukrajiny musí zůstat netknuté, shodli se ministři zahraničí V4 ve čtvrtek 21. března na jednání v Praze. Jan Lipavský (Piráti) považuje za nezbytné navýšit podporu ve všech oblastech, včetně válečného vybavení. Zatímco polský představitel Radosław Sikorski je stejného názoru, Juraj Blanár za Slovensko a Péter Szijjártó za Maďarsko nesouhlasí. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ vzájemně doplnili svůj postoj pro ČTK.

V zájmu regionu podle Lipavského je, aby ruská armáda setrvala co nejdále od hranic. Napomoci by tomu mohl i český projekt, který má zajistit dodávku munice ze států mimo EU ve formě 800 000 dělostřeleckých granátů, na němž se Polsko podílí finančně i logisticky. Za jeho podporu Lipavský poděkoval celkově 18 zemím.

Jižní dvojice Visegrádské skupiny zůstane pouze u humanitární pomoci, kterou maďarský ministr označil za vůbec největší akci podobného typu v historii země. Čtveřici tak rozděluje způsob, jakým na konflikt reagují.

Politici ocenili vzájemnou otevřenost a toleranci odlišných postojů. „V4 je stále životaschopná, spolupracovat může v oblastech, kde má společné zájmy. Tam, kde to stejně nevidíme, tam se respektujeme. To je diplomacie,“ shrnul Blanár na tiskové konferenci, přičemž jmenoval témata energetiky, migrace a zemědělství. Výsledkem je také navýšení fondu V4 o deset procent z původních 252 milionů korun.

Jan Korselt

Zeman musel na operaci kvůli krevní sraženině, zůstává v péči lékařů

Bývalý prezident Miloš Zeman podstoupil operaci kvůli kritickému nedokrvení dolní končetiny. V pražské Fakultní nemocnici Motol zůstává od čtvrtka 14. března ve vážném, ale stabilizovaném stavu. V pátek 22. března ho lékaři přeložili z jednotky intenzivní péče na interní kliniku. „Zdravotní obtíže souvisí i s diabetem,” upřesnil mluvčí Jiří Ovčáček.

Lékaři Zemanovi při akutní operaci odstranili z tepny krevní sraženinu, a obnovili tak její funkci. Náhlé prokrvení vedlo k rozvoji reperfuzního syndromu, který se projevuje otokem. Ten chirurgové řešili za pomocí dvou fasciotomií, naříznutí svalů do doby, než komplikace ustoupí.

Zemanův stav nemocnice označila jako stabilizovaný, ale vážný a odmítla predikovat délku hospitalizace. Shodně ho hodnotila i ve středu 20. března, kdy exprezident zahájil rehabilitaci za pomocí chodítka a jeho laboratorní výsledky se zlepšily. O dva dny později ho lékaři z jednotky intenzivní péče přeložili na interní kliniku.

Současný prezident Petr Pavel mu popřál „rychlé uzdravení a brzký návrat domů“. Zeman pozdravil své příznivce a na Facebooku jim vzkázal: „Rozhodl jsem se, že vaše přání splním, a že neodejdu z české politiky, ale že se budu snažit i nadále být s vámi, s vašimi starostmi a s vašimi potřebami, jako prostý český občan Miloš Zeman.“

Bývalá hlava státu dlouhodobě trpí polyneuropatií, neurologickou komplikací při cukrovce, která vede ke ztrátě citu v nohou. V době trvání mandátu Zemana hospitalizovali několikrát, v roce 2021 strávil ve velmi vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici 48 dní. Od té doby se o něj stará pečovatelská služba.

Jan Beránek

Sněmovna se přela o bezpečnostní rizika, hnutí ANO opustilo sál

Po dva dny a celkem 19 hodin diskutovali poslanci o bezpečnostních hrozbách pro Česko. Schůzi, která se uskutečnila 19. a 20. března, iniciovala koalice kvůli uniklému e-mailu Andreje Babiše (ANO). Na závěr středečního jednání Sněmovna označila Rusko jako největší bezpečnostní hrozbu, usnesení ale podpořili pouze vládní poslanci.

„Současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro Česko největší bezpečnostní hrozbu,“ stojí podle iRozhlas.cz v usnesení.

„Mír na Ukrajině je cílem nás všech, ale musí to být mír udržitelný a férový,“ upozornil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Rusko podle něho jednat o míru nechce, proto ho označuje za bezpečnostní hrozbu.

Ke schválení návrhu stačilo 72 hlasů přítomných členů dolní komory, pro návrh se vyslovilo 84 poslanců, výhradně však vládních. „Podporujeme obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně Krymu. Jedině si na rozdíl od Fialovy vlády myslíme, že ta cesta nevede rozpoutáním třetí světové války,“ vysvětlil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, proč se jeho klub zdržel hlasování. Hnutí SPD bylo proti.

Sněmovna tak i při této schůzi zůstala rozdělená, což se projevovalo hned od prvních minut. Když od začátku vystupovali pouze zástupci vládních stran díky přednostnímu právu, poslanci ANO na protest opustili sál a na svých místech nechali cedule s tématy, o kterých by se podle nich mělo jednat: „O mejdanu Jurečky po střelbě na Filozofické fakultě v Praze, o zpackané digitalizaci stavebního řízení, o historicky nejvyšším zadlužení.“

Následně svolalo ANO tiskovou konferenci, na níž Babiš řekl, že hnutí dělá transparentní politiku: „Podpořili jsme vše, co se týká NATO. Zatímco Piráti si nebyli jistí, tak my jsme posílali vojáky do Pobaltí a navyšovali jsme rozpočet.“

Koalici ke schůzi přiměl e-mail, jímž Babiš poptával informace ze soukromí ministra zahraničí a který kvůli chybné adrese unikl do médií. Lipavský totiž předtím označil v České televizi bývalého premiéra za bezpečnostní hrozbu.

„Nesešli jsme se tady ale kvůli jednomu e-mailu,“ řekl v úvodu předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Téma vláda stanovila jako bezpečnostní hrozby obecně. Naopak ANO označilo schůzi za „antibabišovskou“.

Jolana Tesárková

Zaorálek: Vláda jedná jako ústřední výbor strany za socialismu

Zástupci Sociální demokracie (předtím ČSSD) na tiskové konferenci v pátek 22. března ostře kritizovali současnou koalici. Lubomír Zaorálek, lídr kandidátky pro nadcházející volby do Evropského parlamentu a bývalý ministr zahraničních věcí a kultury, označil kroky kabinetu Petra Fialy (ODS) za srovnatelné s počínáním ústředního výboru strany za socialismu. Nelíbí se mu, jaké změny vláda dělá, ale především, jakým způsobem je prosazuje.

Podle něj nerespektuje roli opozice a nesnaží se s ní vést dialog, i když mnohdy rozhoduje o tématech, která se razantně dotknou běžného života. „Zrušení minimálních mzdových tarifů významně oslabuje pozici zaměstnanců, vláda nerespektuje demokratické principy a její jediní spojenci jsou velké korporace,“ doplnil.

Dále kritizoval možnost zavedení výpovědi bez udání důvodu, od níž už ale ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU - ČSL) upouští. Za politováníhodné označil také zrušení společných jednání českého a slovenského kabinetu: „Naše vláda výrazně poškodila vztahy s našimi sousedy, podobně jako Klaus, který rozdělil republiku, aniž by se někoho zeptal.“

Na Zaorálka navázal bývalý premiér Vladimír Špidla, podle kterého je nejpalčivějším problémem možnost zavedení placeného nadstandardu ve zdravotnictví. Reagoval tím na nedávný částečný zákaz používání amalgámových plomb, které byly ve stomatologické praxi standardem. Bílé plomby zůstávají navzdory zákazu amalgámu zpoplatněny.

Sociální demokracie, která se v parlamentních volbách 2021 nedostala do Sněmovny, kritizuje vládu za příliš pravicový a mocenský přístup a apeluje na garanci sociálních jistot, které podle ní občanům chybí.

Z tiskové konference Tadeáš Kirschner

Silné ročníky stárnou, případů Alzheimerovy nemoci přibude

S Alzheimerovou nemocí či jiným druhem demence žije v Česku v současnosti přibližně 140 tisíc pacientů. Experti ovšem předpovídají, že se stárnoucími silnými ročníky vzroste počet případů. Podle odhadů bude v roce 2050 až o 30 % nemocných více. Neurologové, geriatři, psychiatři a praktičtí lékaři proto společně vypracovali doporučené postupy, jak choroby správně diagnostikovat a léčit.

„Cílem je, aby nezáleželo, k jakému specialistovi se pacient s demencí dostane jako k prvnímu. Všichni lékaři musí přesně vědět, co mají v případě diagnózy demence dělat,“ uvedl na tiskové konferenci v pondělí 18. března přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina. Postupy zveřejní během několika týdnů.

Demence se může zpočátku projevovat nenápadnými příznaky jako třeba výpadky paměti. Už v tomto bodě však může pacientům škodit, zvlášť pokud se léčí s jinou chronickou chorobou. Snadno pak mohou zapomínat na pravidelné užívání důležitých léků a hrozí jim i předávkování.

Včasná diagnóza je proto klíčová. Preventivní prohlídka většinou bývá nejsnazším způsobem prvotního vyšetření. „Už nyní v našich ordinacích probíhá screeningové vyšetřování u pacientů od 65 let věku. Pomocí jednoduchých testů prověřujeme, zda nejsou snížené jejich kognitivní funkce. Pacienti při testu dostávají mimo jiné za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin,“ řekla praktická lékařka Astrid Matějková.

Přestože je podle lékařů další růst případů demencí nevyhnutelný, existují způsoby, jak snížit riziko jejich rozvoje. Například důslednou léčbou zvýšeného krevního tlaku už ve středním věku, protože podle posledních zjištění neléčená hypertenze riziko demencí zvyšuje. „Významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině,“ upozornil Rusina.

Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje zhruba 5 % populace ve věku 65 a více let. V 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 30 %, v 90 přes 45 %. Nemoc více zasahuje ženy, přibližně dvakrát častěji než muže.

Z tiskové konference Eliška Šilerová

Praha zlepší dostupnost péče o duševní zdraví. Buduje síť podpory

Duševní stav české populace se dlouhodobě zhoršuje. Přibližně 20 % dětí trpí alespoň jedním onemocněním, nejčastěji úzkostí, depresí či poruchami chování. To se odráží na počtu sebevražd, který poslední tři roky vzrostl. „Statistiky a data jsou opravdu alarmující,“ řekla náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS). Proto chce hlavní město vytvořit novou síť péče na podporu zejména dětí a mladistvých.

Důležitým krokem bude vznik organizace, která zajistí komplexní psychickou podporu. Praha proto propojí už existující Metropolitní zdravotnický servis a Dům tří přání, který má s odbornou pomocí dětem a rodinám už dvacetiletou zkušenost. Zvýší se dostupnost služeb a rychlost reakcí. „Pro nedostatek odborníků je nezbytná provázanost a koordinace všech organizací,“ uvedla Udženija na tiskové konferenci v úterý 19. března. Projekt rozvíjí i další instituce, patří k nim denní stacionáře pro děti s ADHD a úzkostnými poruchami, ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty a Centrum duševního zdraví pro těhotné ženy a ženy po porodu.

„Toto centrum nabídne nejen specializovanou péči, ale také jedinečnou službu hlídání novorozenců a kojenců, což umožní matkám či oběma rodičům plně se soustředit na terapii,“ vysvětlil vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví Antonín Šebela. Otevře se letos na podzim v Poliklinice Zelený pruh jako vůbec první v republice. Zbylé dvě služby začnou fungovat příští rok. Od dubna a května začnou také vzdělávací programy pro edukaci a prevenci.

Praha tím chce včas zachytit psychické poruchy. Data ukazují, že 30 % českých žáků má well-being na úrovni vyžadující odbornou konzultaci, počet ambulantních psychiatrických služeb ale plošně klesá. „U dětí ve věku 15 až 19 let je třetí hlavní příčinou úmrtí sebevražda,“ upozornila Udženija.

Systém bude poskytovat podporu i pediatrům, pedagogům a dalším odborníkům pracujícím s ohroženou skupinou. Do ní kromě mladých patří zejména senioři. „Věřím, že zhruba do dvou let v Praze nastavíme modelový systém péče o duševní zdraví i pro ostatní kraje,“ doplnila.

Z tiskové konference Sára Kultová

Fórum připomnělo německou okupaci, mluvilo se i o současnosti

„K vítězství zla úplně vystačí nečinnost dobrých lidí,“ jsou slova nedávno zesnulého ruského opozičního aktivisty Alexeje Navalného, která udala směr letošnímu názorovému fóru Okupace-kolonizace. To připomnělo 85 let od obsazení českého území německým vojskem 15. března 1939. Diskuse se zaměřila na méně připomínané momenty, které mohou být důležitým mementem i pro současnost. Čtvrtý ročník akce Památníku ticha se konal v úterý 19. března v rezidenci pražského primátora.

„Zcela samozřejmým poučením z historie je totální selhání politiky appeasementu. Myšlenka, že diktátor ustoupí v domnění, že se po dosažení úspěchu zastaví a nebude pokračovat v dalším dobývání, je zcela naivní,“ napsal pro diskusi spoluzakladatel muzea Varšavského povstání Paweł Ukielski.

„Rusko vždy potlačovalo neruské národy, provádělo jejich rusifikaci. Především mělo tendenci stále agresivněji expandovat a připoutávat ke svému imperiálnímu orbitu další satelity, klienty a gubernie,“ dodal ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání v Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček. Vystoupili také historici Antonie Doležalová, Petr Bednařík, Petr Placák, psycholog Martin Mahler nebo publicistka Lucie Korcová.

Čtvrté názorové fórum se zabývalo nejen historickými momenty a jejich návazností na současnost. Zazněly i příběhy konkrétních lidí z tehdejší doby. Historik Petr Koura například zmínil Josefa Balabána, který v noci ze 14. na 15. března 1939, ještě jako neznámý podplukovník, pálil dokumenty, které neměly padnout do rukou německého nepřítele. Spolu s tehdejší partnerkou se při té příležitosti zavázal, že bude bojovat proti okupantům. Slib beze zbytku naplnil, působil v odboji a patřil do zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové. Předloni mu prezident Miloš Zeman udělil in memoriam Řád bílého lva.

Německá vojska obsadila české území 15. března 1939. Další den pak Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Začala tak jedna z nejtemnějších kapitol české historie, ve které zemřely desítky tisíc lidí. Nacisté vyvraždili většinu židovského obyvatelstva.

Z fóra Jenda Novotný

Korčok v prvním kole porazil Pellegriniho o pět procent

První kolo slovenských prezidentských voleb vyhrál Ivan Korčok. Bývalý ministr zahraničí získal v sobotu 23. března 42,48 % hlasů. Jeho soupeřem bude 6. dubna Peter Pellegrini, předseda Národní rady a strany Hlas-SD skončil druhý se ziskem 37,05 %. Účast byla proti minulým volbám vyšší a dosáhla 51,91 %. Odborníci v druhém kole očekávají velmi těsný výsledek.

Korčok získal většinu hlasů v Bratislavském, Košickém a Trnavském kraji, ve zbylých pěti zvítězil Pellegrini. Třetím nejúspěšnějším kandidátem byl proruský právník a bývalý předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabin, který přesvědčil 12 % voličů. Právě oni mohou v druhém kole rozhodnout, sám kandidát je však vyzývá k tomu, aby zůstali doma. „V druhém kole je povinností vlastence nezradit sebe samého! A nedat hlas některému ze dvou sluhů USA, podporujících banderovský režim,“ napsal na sociální síť Telegram.

Čtvrtý skončil se ziskem 3 % hlasů předseda Aliance Krisztián Forró, který oslovil především voliče z regionů u hranic s Maďarskem. Pátý se umístil expremiér Igor Matovič z hnutí Slovensko. Celkem se prvního kola zúčastnilo devět kandidátů.

„Udělali jsme první krok, ale teď jsme zase na začátku,“ vzkázal svým voličům Korčok a poprosil je, aby přišli i k druhému kolu. Dále apeloval na nespokojené stoupence vládní koalice Směr-SD, SNS a Hlas-SD. Zmínil útoky na veřejnoprávní televizi, zásahy do justice a vulgární vystupování. Dále kritizoval proruské tendence vlády a varoval před izolací, kterou by mohly způsobit. Pellegriniho obvinil, že problémy ignoruje a chce se odpovědnosti, kterou má coby předseda jedné z vládních stran, zbavit.

Jako úspěch hodnotil postup do druhého kola i Pellegrini. Několikrát se vůči Korčokovi vymezil, například kvůli jeho přístupu k válce na Ukrajině. Naznačil, že by se jeho oponent v případě zvolení okamžitě dostal do konfliktu s vládou a že místo snah o slovenskou suverenitu „podlézá Západu“. Přirovnal ho k prezidentce Zuzaně Čaputové, kterou vláda Roberta Fica dlouhodobě kritizuje.

Jan Lebeda

Stručně z ekonomiky: o Středulovi, minimální mzdě i produkci aut

Výroba aut vzrostla za první dva měsíce roku meziročně o 22 procent, dosahuje nyní hodnot před krizí způsobenou covidem-19. Vláda přijala novelizaci zákoníku práce o růstu minimální mzdy a Českomoravská konfederace odborových svazů si na mimořádném sjezdu zvolila za svého předsedu znovu Josefa Středulu.

* Středula skončil na začátku března, protože neplatil členské příspěvky. Pro server iRozhlas.cz uvedl, že vše uhradil, omluvil se a na mimořádném sněmu v pondělí 25. března kandidoval znovu. Soupeře neměl, a přestože se objevily hlasy o odložení volby, aby bylo více času na přípravu jiných kandidátů, mandát se ziskem 57 % hlasů uhájil. Odmítl, že by to byl slabý výsledek. Sjezd zvolil i místopředsedu, Víta Samka nahradil Jiří Vaňásek.

* Minimální mzda by měla v roce 2029 odpovídat 47 procentům té průměrné, nyní dosahuje hodnoty 41,1. Vláda také 20. března schválila zrušení zaručených mezd ve firmách, od příštího roku by se týkaly pouze veřejného sektoru. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podle ČTK uvedl, že výsledná varianta je kompromisem, podnikatelé a odboráři se na těchto dvou návrzích nikdy neshodnou. Prvně jmenovaní požadovali nižší procento a zrušení zaručených mezd, to druzí odmítali a volali po minimální mzdě ve výši poloviny průměrné.

Podle dat Sdružení automobilového průmyslu se v Česku od začátku roku do konce února vyrobilo 263 028 aut, z toho sedm procent na elektrický pohon. Přes 160 tisíc osobních vozů nese značku Škoda, meziroční nárůst činil 14,1 procenta. Zvýšení produkce zaznamenaly i české závody zahraničních automobilek Hyundai a Toyota. Podle výkonného ředitele sdružení Zdeňka Petzla se uvedeným společnostem daří i v prodeji v Evropě. „Toyota a Škoda Auto se umístily mezi prvními třemi,“ cituje ho ČTK.

Martina Zbořilová

Nové tratě nezpomalovat, řekli Kupka i Havlíček. Zdroje ale vidí jinak

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v neděli 24. března v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce nastínil ekonomickou vizi pro rok 2025. Při debatě o vysokorychlostních železničních tratích ujistil, že se jejich rychlost snižovat nebude. Stejný pohled zastává i místopředseda Poslanecké sněmovny a Kupkův předchůdce Karel Havlíček (ANO). Ten ale zároveň upozornil, že na rozšíření hlavní trasy nemá Česko peníze.

Státní fond dopravní infrastruktury počítá pro přespříští rok s výdaji 180 miliard, 57 miliard půjde ze státního rozpočtu. „Když k tomu připočtu peníze z evropských fondů a z poplatků, stále chybí zhruba 50 miliard,“ prohlásil Havlíček, který nevěří, že by resort financí chybějící částku poskytl. „Pokud chcete investovat, musíte se podívat na prostředky z dluhové služby nebo odjinud,“ reagoval Kupka.

Havlíček předpokládá, že by stavba mohla začít mezi lety 2025 až 2027, plán zahrnuje především spojení z Drážďan do Prahy, dále přes Vysočinu do Brna a odtud do Ostravy, případně do Vídně a Bratislavy.

„Pokud by se hlavní úsek rozšířil směrem na Vratislav a Německo, dostaneme se na hranici jednoho bilionu a více,“ upozornil Havlíček. „Hledají se i různé cesty financování – například zelené dluhopisy nebo vyšší podpora projektu přes evropské dotace, které se dají spojit s PPP projekty,“ vysvětlil Kupka.

Některé obce v dotčených oblastech, kudy by nová trať měla vést, se přidávají k ekologickým organizacím, které žádají, aby se rychlost pohybovala okolo 220 až 250 km/h, nikoli přes 300 km/h. „Musíme postavit takové tratě, které snesou srovnání se zahraničím,“ ujistil Kupka a dodal, že při nižší rychlosti by stavba ztratila ekonomický význam.

Martin Rambousek

Pražské jaro bude plné inovací, otevírá se rodinám i výtvarnému umění

Tři květnové týdny plné klasické hudby, zajímavých přednášek a doprovodných programů s dalšími novinkami slibuje 79. ročník mezinárodního festivalu Pražské jaro. Slavnostně ho 12. května zahájí Berlínští filharmonici cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. U příležitosti výročí dvě stě let od skladatelova narození pak Česká filharmonie uvede nové nastudování Libuše, jeho nejznámější opery.

V den zahájení také začne výstava Pražské jaro Art Salon. Šest děl předních českých výtvarníků inspirovala právě Má vlast. Každé z nich jinou technikou představuje jednu ze symfonických básní. „Jedná se o největší vykročení z hudebních vod,“ uvedl Pavel Trojan, ředitel festivalu. Díla budou na jeho konci vydražena.

Kromě zahraničních interpretů se festival hlásí i k současným českým skladatelům, kteří se v zahraniční proslavili více než ve své vlasti. Patří mezi ně například skladatelé Miroslav Srnka nebo Kryštof Mařatka. Jeho nový houslový koncert Svatyně inspirovaný pravěkým uměním zahraje Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu.

Pro rodiny s dětmi a mladé připravili organizátoři takzvaný SpringTEEN, tedy květnovou sobotu s pestrými koncerty a kreativními workshopy. Děti si budou moci vyrobit jednoduché hudební nástroje ze zeleniny nebo odpadu, při koncertech mohou hledat záhadné indicie.

V každoročně pořádané mezinárodní soutěži budou letos hudebníci soutěžit ve hře na housle a lesní roh. Hlavní cenu udělí kritici, o nové divácké ceně rozhodnou návštěvníci koncertů. Ti dále mohou zavítat na přátelské duely kritiků s názvem Dva umělci, dva pohledy nebo na konferenci Malá země – velcí hudebníci k Roku české hudby.

Z tiskové konference Vojtěch Mareš

Ponurá Smršť viny, československý thriller zamává s perspektivou

Pawla a Martin si procházejí partnerskou krizí, kterou se rozhodnou překonat dovolenou ve slovenských lázních. Pobyt ale změní balíček s podklady k nevyřešené vraždě. Dávno pohřbená traumata ožijí a brzy není nic takové, jaké by se na první pohled mohlo zdát. Takové napětí líčí československý mysteriózní thriller Smršť, který do kin zamíří 4. dubna. Ve snímku na motivy stejnojmenné knihy Jozefa Kariky se v hlavních rolích představí Anna Geislerová a Tomáš Maštalír.

Prostřednictvím balíčku požádá kolega forenzního psychologa Martina o pomoc s případem známým jako jízda smrti, při které zemřeli čtyři lidé. Jediný přeživší, řidič vozidla, neštěstí připisuje halnému větru, při němž údajně roste počet nehod, sebevražd a trestných činů. Martinova žena Pawla mezitím v komplexu podstupuje léčebné procedury, při nichž zažívá záchvaty úzkosti a zoufalství. V narážkách na minulost svůj psychický stav možná oprávněně vyčítá manželovi. Konfrontace doprovází zesilující vítr.

Ponurá atmosféra koresponduje s kulisami funkcionalistické architektury Lázní Sliač. „Když jsem šla sama temnými chodbami a hledala svůj pokoj, tak jsem se naprosto jednoznačně bála. Atmosféra lázní mimo sezonu je opravdu specifická. Strašidelná,“ přiznala Anna Geislerová na tiskové konferenci ve středu 20. března.

„Příběh musí působit uvěřitelně, aby divák měl reálný pocit, že něco takového se opravdu může stát. Že i s ním si občas, tak jako s hrdiny našeho příběhu, může mysl zahrávat,“ dodává režisér Peter Bebiak v tiskové zprávě. Do povědomí diváků se zapsal velmi úspěšným seriálem Devadesátky a třídílnou sérií Spravedlnost, oceněnými Českým lvem. Pod jeho vedením vznikly i Případy 1. oddělení, Specialisté či minisérie Herec.

Z tiskové konference Adéla Žeromská

Pavel Forman vystavuje v Doxu, v obrazech zkoumá lidskou figuru

TransForman je název výstavy a zároveň slovní hříčkou umělce Pavla Formana s jeho vlastním jménem. Pracuje totiž nejčastěji s lidskou figurou, kterou „transformuje“ v jinou bytost nebo ji propojí se zvířetem. „Často jsem fascinován představou, jak málo nás, lidi, dělí od zvířete. Musím přemýšlet nad tím, co z nás dělá zvířata a jak dalece můžeme zvířata personifikovat,“ říká výtvarník.

Do pražského centra Dox přivezl sbírku třiceti akrylů na plátně, kde se nebojí experimentovat s formou ani provedením tématu proměny. Díla jsou vizuálně bohatá, charakterizují je atypické postavy, barevná agresivita a hra světla a stínu. Inspiraci malíř nachází v pop artu, ale objevují se i stopy street artu a současné popkultury.

„Do Formanových obrazů stále častěji vstupují konkrétní lidé z jeho nejbližšího okolí, kteří jsou ideovou platformou proměny formálních malířských přístupů,“ doplňuje kurátor výstavy Tomáš Koudela. Pro Formana je silným zážitkem otcovství, proto hlavní motiv na obrazech často zaujímá jeho dcera. Vyobrazuje ale i figury z historie či současného veřejného prostoru nebo také fiktivní kreslené postavy, mezi nimi třeba bývalého čínského diktátora Mao Ce-tunga nebo Mickey Mouse.

Pavel Forman pochází ze Slezska a umění se věnoval už od mládí. Studoval na univerzitě v Berlíně, absolvoval stáž na Vysoké škole umění a designu v Dublinu a další akademické pobyty v Nizozemsku, Dánsku a Litvě. V současné době pracuje ve vlastním ateliéru v Ostravě a vyučuje na tamní univerzitě.

Do pražského Doxu zavítal s nejnovějšími pracemi z let 2021 až 2024. „Některé obrazy teprve zasychají, dokončil jsem je před necelými čtyřmi týdny,“ dodává. Výstava je návštěvníkům přístupná od 21. března do 18. srpna.

Z tiskové konference Kristina Anna Jirmanová

Noc divadel ukázala, jak vznikají loutky, či na jevišti vyšetřila loupež

Návštěvníci postupovali spletitým bludištěm schodů, na chvíli se zastavili u stolu inspicienta. Nahlédli také do tanečního sálu, který se dočasně proměnil ve sklad rekvizit a zaplnily ho štosy knih, klavír či dokonce kolo. RockOpera Praha otevřela zájemcům jindy nepřístupné zákulisí a stejně jako dalších šest desítek institucí se zapojila do Noci divadel, která se konala ze soboty 23. na neděli 24. března.

Průvodkyně v pražských Holešovicích přiblížila stručnou historií divadla a zajímavosti o novém díle Ragnarock: Vikingové. Představila i připravovanou inscenaci Boj o moc z prostředí války mezi gangy v Birminghamu. V metropoli se otevřelo také Národní divadlo nebo to vinohradské, Na zábradlí či žižkovské Járy Cimrmana. Návštěvníci zjišťovali, jak fungují rekvizity, jak se provádějí na jevišti technické triky, nebo diskutovali s herci.

Dvanáctý ročník připomínal německy tvořícího židovského spisovatele Franze Kafku, od jehož smrti uplyne 3. června přesně sto let, a nesl název jeho známého díla Proměna. „Ta může být také východiskem k hravým či vážnějším interpretacím na téma aktuálních civilizačních proměn nebo kafkáren v našem každodenním životě,“ vysvětlila dramaturgyně Martina Pecková Černá. Díky tomu tak vznikl rozmanitý program po celé republice.

Horácké divadlo Jihlava například připravilo mimořádnou prohlídku jako detektivku, v níž se vyšetřovala loupež. V Mostě se zase podle plánu proměnili diváci v různé umělecké profese a sledovali vznik inscenace, Divadlo loutek Ostrava nabídlo workshop „Měním, tedy jsem“ a odpovídalo na otázky: „Může se z několika dřívek stát princezna?“

Událost organizoval Institut umění – Divadelní ústav, který otevřel obě pražské budovy v Celetné i Nekázance, kde se děti mohly seznámit s historií divadelních proměn nebo si také po vzoru Kafkova díla vytvořit svého broučka. Akci nově přesunul z listopadu na jarní termín – na první sobotu v týdnu, v níž se koná Mezinárodní den divadel, jenž připadá na 21. března.

Z Noci divadel Alexandra Grulichová

Opuštěná huť, bazén i nádraží. Snímky připomínají zapomenutá místa

První snímky zobrazují opuštěnou huť Poldi Kladno. Další zase prázdné rekreační středisko v Nové Rabyni, nefunkční bazén na pražském Barrandově či vlakové depo Istvántelek v Budapešti. Jejich ponurou atmosféru zachycuje fotografická série, kterou prezentuje Karolína Sztogrýnová v podzemí pražské kavárny Zasekávák. Výstavu Zapomenutá místa je možné navštívit od poloviny března do konce května.

„Ty prostory jsou plné vzpomínek a odkazují na minulost,“ uvedla Sztogrýnová na vernisáži v pátek 12. března. Návštěvníci si také mohli poslechnout přednášku na téma urban exploration, tedy prozkoumávání míst, která vytvořil člověk, zejména běžně nedostupných a už dlouho nefunkčních objektů. „Mám ráda adrenalin, který vyvolávají,“ dodala Sztogrýnová.

Instalace je praktickou částí její ročníkové práce na téma opuštěných budov a i způsob prezentace navozuje ponurou náladu. Na výstavě je slabé světlo a tajemná atmosféra, stejně jako na fotografiích. Když nesvítí všechny lampy, musí návštěvník použít baterku v telefonu. A připadá si, jako by sám byl součástí urbexu a vydal se na opuštěná místa po tmě, aby si ho nikdo nevšiml.

Z vernisáže Romana Dvořáková

Sparta v Liverpoolu: debakl na hřišti, zato na tribunách zážitek

Liverpool (Od zvláštního zpravodaje Caroliny) – „John Lennon byl sparťan,“ vtipkuje hlouček u slavné sochy Beatles na liverpoolském nábřeží. Jako důkaz dávají frontmanovi i ostatní členům kapely kolem krku sparťanské šály a na památku se fotí. Vzápětí je střídá další skupinka Čechů a podobně to vypadá na každém rohu. Do města na řece Mersey totiž 14. března přijela Sparta!

Centrum žije už od rána. Sice je čtvrtek, ale hospody a bary se slušně zaplnily ještě před obědem. Těžko by se hledal podnik bez sparťanských fanoušků. Těch na sever Anglie vyrazilo přes dva a půl tisíce, aby podpořili klub v druhém zápase osmifinále fotbalové Evropské ligy proti místnímu velkoklubu. Neodradila je ani vysoká porážka 1:5 v úvodním utkání na Letné. „Minulý týden jsme hráli dobře a odvážně, ale Liverpool je jiný vesmír. Teď si to aspoň můžu bez stresu užít,“ shrnuje dvacetiletý permanentkář.

Lístky zmizely za dvě minuty

Anglický tým nakonec ovládl i odvetu jasně 6:1. „Na výsledku nezáleží,“ nenechal si zkazit první zahraniční výjezd: „Hlavně, že jsem se sem vůbec dostal.“ O vstupenky do sektoru hostů byl obrovský zájem, zmizely během dvou minut. Oficiální fanklub za chvíli vyprodal tři letadla i tři autobusy a stovky fans se na Britské ostrovy dostaly po vlastní ose.

Všichni se scházejí dvě a půl hodiny před výkopem u potemnělého Goodison Parku, kde hraje zápasy Everton. Reflektory svítí asi o kilometr dále na ikonickém stadionu Anfield Road, kam sparťané vyráží pochodem. Zpěv chorálů a pár odpálených dýmovnic zaujme místní, kteří si dav nadšeně natáčí. Pohodová procházka parkem končí asi po půl hodině před branami stadionu a obešla se bez velkých policejních manévrů i těžkooděnců.

Vstup dovnitř je podobně klidný a dobře zorganizovaný. V útrobách ale nastává zklamání z nabídky občerstvení a z pravidla, že se do hlediště nesmí s pivem. Vše vynahrazuje dokonalý výhled na hřiště a nepopsatelný genius loci Anfieldu, který si stadion zachoval i po velké rekonstrukci dvou tribun. A ve chvíli, kdy skoro 60 tisíc lidí začne zpívat slavnou hymnu You´ll never walk alone, naskakuje husí kůže.

Jinak se ale o atmosféru starají především fanoušci Sparty. „Kdo neskáče, není sparťan“ a „v Praze na Letný hraje pražská Sparta,“ burácí stadionem už při rozcvičce. Naprosto opačná situace panuje na trávníku. Domácí mají od začátku velkou převahu, kterou potvrzují gólem už po sedmi minutách, a po čtvrthodině je to už 4:0.

I podruhé jiný vesmír

„Tímhle tempem dostaneme deset,“ ozývá se až zoufale od některých sparťanů. I přes hrůzostrašný vstup do zápasu ale pokračují a fandí. Odměna přichází na konci první půle, kdy se prosazuje Veljko Birmančevič. Část sektoru jeho trefu vůbec nevidí, protože si v danou chvíli háže se zakopnutým míčem, aby pozvedla lehce skleslou náladu.

Liverpool po pauze přidá ještě dva góly a vítězí 6:1. Mezitím tribunám Anfieldu vládnou sparťané. „Obrovské uznání, byli špičkoví,“ ocenil je po zápase na síti X reportér Lewis Steele. To ti domácí se i přes vysoké vedení většinu zápasu jen tiše dívají. Za což si od hostů vyslechli posměšné: „Co jste tak ticho?!“

Po závěrečném hvizdu se stadion pomalu vyprazdňuje. Příznivci Pražanů ale ještě nechtějí domů, chorály a potleskem děkují za celou pohárovou sezonu, za postup ze skupiny a senzační vyřazení Galatasaraye.

„Byli neskuteční. Nic podobného jsem ve své kariéře nikdy nezažil. I po posledních nevydařených výsledcích nás stále podporují,“ vyzdvihl na tiskové konferenci trenér Brian Priske. Stejně je chválili i domácí fandové, kteří se trousili od stadionu: „Nepřestali ani na chvíli. Respekt!“

Z Liverpoolu Vašek Hojný

Při návratu dvě výhry po obratech. Máme co zlepšovat, řekl Hašek

Pod vedením Ivana Haška, který se k reprezentaci vrátil po 15 letech, vyhráli čeští fotbalisté oba březnové přípravné zápasy před červnovým mistrovstvím Evropy. Nejprve v pátek 22. března zvítězili v Norsku 2:1, i když za domácí nastoupil i hvězdný útočník Erling Haaland. A o čtyři dny později v Praze porazili Arménii stejným rozdílem.

„Jsem rád, že jsem viděl všechny hráče a že jsem s nimi mohl pracovat, protože všichni makají,“ hodnotil Hašek. Do první nominace povolal sedm hráčů bez reprezentačního startu, naopak vynechal Alexe Krále a Václava Černého i trojici hříšníků z party v olomouckém klubu Belmondo Vladimíra Coufala, Jana Kuchtu a Jakuba Brabce.

Kromě třetího brankáře Vítězslava Jaroše se všichni hráči objevili na trávníku. V Norsku poprvé oblékl český dres záložník Pavel Šulc, proti Arménii debutovali brankář Matěj Kovář, obránci Adam Gabriel, Robin Hranáč, Tomáš Vlček a křídelník Matěj Jurásek.

Češi v obou duelech nejprve prohrávali, ale skóre otočili: v Oslu díky gólům Davida Zimy s Antonínem Barákem a doma na Letné se trefili Ladislav Krejčí a Tomáš Chorý. „Cením si toho, že hráči podruhé v krátké době ukázali, že jsou v hlavách silní a chtějí vyhrávat,“ pochválil Hašek na tiskové konferenci. „Na odstranění chyb budeme samozřejmě pracovat,“ dodal a přiznal, že herní projev zatím nebyl ideální.

Před mistrovstvím Evropy se chce zaměřit hlavně na presink. Zároveň plánuje každý týden sledovat všechny hráče, aby do finální nominace vybral ty nejlepší. „Bude to těžké rozhodování,“ ví už teď Hašek. Česko do Eura vstoupí 18. června, kdy se v Lipsku utká s Portugalskem. Ve skupině pak vyzve ještě Gruzii a Turecko.

Z Letné Vašek Hojný

Je tu astronomické jaro. Teploty kolem dvacítky ale vystřídal i mráz

Na víc než polovině ze 160 stanic padly v pátek 15. března teplotní rekordy. V Doksanech na Litoměřicku zaznamenali meteorologové 20,6 stupně, dále například v Plzni-Bolevci nebo Žatci přes 19. Jaro ale v Česku vládlo už delší dobu, jeho příchod stvrdil kalendář o pět dní později. Na 20. března, jako nejčastěji v 21. století, připadla jarní rovnodennost.

Navzdory vysokým hodnotám zažilo Česko v závěru měsíce i mrazivou noc. V pátek 26. března nad ránem klesala teplota pod nulu, nejníž na Šumavě, v Rokytské slati až k minus 15. Přidal se také silný vítr. Meteorologové varovali, že by mráz mohl poškodit kvetoucí ovocné stromy. Na přelomu února a března se po zimě probudily zejména rané odrůdy meruněk.

(redakce)