31. ledna 2025, Carolina č. 1059

Fiala ve vánočním projevu vládu chválil, Babiš ji kritizoval a slíbil restart

Projevy premiéra i lídra opozice z přelomu roku spojilo téma podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. V hodnocení současného stavu se však oba proslovy zásadně lišily. Petr Fiala (ODS) vyzdvihoval vládní kroky nebo schopnost Čechů zvládat krize a navzájem si pomáhat. Naopak Andrej Babiš (ANO) politiku současného kabinetu kritizoval a apeloval, že rok 2025 může přinést změny. Prezident Petr Pavel ve svém vystoupení upozornil na nerovnosti v regionech a chystá do nich další výjezdy.

Fiala promluvil v televizi na druhý svátek vánoční. „Když si nebudeme věřit, nezbavíme se blbé nálady, která vždy byla překážkou, která nám bránila být ještě úspěšnější,“ vzkázal občanům z Kramářovy vily. Vládu chválil, ale také naznačil problémy, které bude nutné řešit v následujících letech: „Musíme výrazně zefektivnit fungování našeho zdravotnictví, dokončit reformy školství, nebo usnadnit stavby bytů, aby si mladé rodiny mohly dovolit vlastní bydlení.“

Rok 2025 označil rokem rozhodnutí, a to v souvislosti se směřováním země po sněmovních volbách. Ty podle něj určí, zda bude Česko pokračovat v ekonomickém rozvoji, nebo „se vydá na cestu k východnímu autoritářství“.

Naopak bývalý premiér Babiš na Nový rok současný kabinet na sociálních sítích ostře kritizoval, vyčítal mu propad mezd, vyšší daně či pomalejší růst důchodů. Nový rok nazval rokem restartu, naděje a prvním krokem, aby zase bylo líp. „Naším cílem je nastartovat ekonomiku, zatočit s drahotou a zlepšit život všech našich občanů,“ uvedl Babiš. Dále slíbil podporu tradičního průmyslu, ekonomiky i kryptoměn a start-upů.

Prezident Pavel na Nový rok v televizním projevu slíbil výjezdy do celé republiky. „Zmírnění nerovností mezi regiony je jednou z nejdůležitějších výzev, se kterými se musíme vypořádat,“ uvedl. Stejně jako loni vyzval k zavedení eura, což před rokem vyvolalo vlnu debat. Také připomněl nadcházející volby a varoval před populismem a lží ve veřejném prostoru. Na závěr v osobní rovině dodal, že se mu narodilo páté vnouče a vyzdvihl roli blízkých lidí.

Klára Kulinová

V Nových Heřminovech se začne stavět v roce 2027, námitky neobstály

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku má začít nejpozději v říjnu 2027, oznámil v pátek 3. ledna novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pravomocné územní rozhodnutí získal v prosinci i přes protesty ekologických organizací. Náklady odhaduje na devět miliard korun, suma nezahrnuje výkup pozemků.

Výborný očekává vydání stavebního povolení v polovině roku 2026, následně vyhlásí otevřený mezinárodní tendr. „Pokud vše půjde podle plánu, tak může být nejpozději v říjnu 2027 předáno staveniště a zahájena stavba,“ řekl. Povodí Odry chce dílo napouštět v roce 2032.

Před zahájením prací se musí ministerstvo majetkově vypořádat s obcí Nové Heřminovy a 18 fyzickými osobami. Ty s kupní smlouvou osloví na přelomu ledna a února, na rozhodnutí jim dá měsíc. Pokud se státu nepodaří pozemky vykoupit, přistoupí k vyvlastnění za náhradu, které by trvalo přibližně rok.

Podle Výborného přehrada vyjde na 4,7 miliardy korun, úpravy pod ní si vyžádají 1,7 miliardy a přeložka silnice první třídy, jejíž část bude zaplavena, dalších 2,6 miliardy. Projekt počítá s betonovou hrází o délce 330 metrů a výšce 26,5 metru, vodou zalije území o rozloze 129 hektarů a délce 2,9 kilometru.

Připomenul také, že nádrž mohla ochránit Krnov a Opavu před zářijovou povodní a výrazně snížit vzniklé škody. Bezpečí má zajistit pro 16 tisíc obyvatel, průtok stoleté vody ohrožuje přímo na životě hned šest tisíc z nich.

Nesouhlas se záměrem v roce 2023 vyslovily Děti země a Hnutí Duha Jeseníky, proti územnímu rozhodnutí z října 2024 se jejich zástupci odvolali. Kritizovali možné narušení místní krajiny s cennými druhy organismů. První zmíněná organizace navíc na konci ledna podala žalobu a napadla územní rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj.

Obec Nové Heřminovy se v roce 2018 v těsném referendu zavázala bránit bourání budov na svém území, mnohé z nich ale mezitím stát vykoupil nebo už nestojí vůbec. Pro radnici je ale i tak hlasování stále závazné, opakovat ho plánuje v únoru nebo březnu.

Z tiskové konference Jan Beránek

Konečná se vrací a povede Stačilo! do Sněmovny. Bude to jízda, tvrdí

Komunisté do Poslanecké sněmovny nebudou kandidovat sami. Memorandum o podpoře hnutí Stačilo! s nimi 15. ledna podepsali představitelé České strany národně sociální (ČSNS) a Spojených demokratů-Sdružení nezávislých (SD-SN). Dokumentem zúčastnění navazují na předchozí spolupráci ve volbách krajských a do Evropského parlamentu. Formaci povede europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.

Ta kromě memoranda představila politickou deklaraci, která má šest priorit. Patří mezi ně například audit výsledků vlády premiéra Petra Fialy (ODS), referendum o účasti v EU a NATO nebo zestátnění veřejnoprávních médií. Oficiální program a seznam kandidátů hnutí představí až v březnu.

Konečná také slíbila, že v případě úspěchu dá přednost tuzemské politice. „Dovolte mi také oznámit všem svým politickým konkurentům, že ano, Kateřina Konečná se vrací z Evropského parlamentu do Poslanecké sněmovny a garantuji vám, že to bude jízda,“ uvedla na tiskové konferenci ve středu 15. ledna.

Uskupení se podle průzkumů momentálně pohybuje kolem pětiprocentní hranice, kterou potřebuje překročit. Strany totiž nekandidují jako tříčlenná koalice, ta by musela překonat procent dokonce jedenáct.

O možné spolupráci se sociálními demokraty se žádný z lídrů stran v projevech nezmínil. Memorandum však nadále zůstává otevřené dalším zájemcům.

Z tiskové konference Yasmin Awwadová

Slovenské státní vyznamenání získal i Čech, Studénková ho odmítla

U příležitosti výročí vzniku samostatného Slovenska rozdal prezident Peter Pellegrini 18 státních vyznamenání. V sobotu 11. ledna ocenil účastníky protifašistického a protikomunistického odboje, vědce či jiné odborníky, včetně českého architekta Alfreda Piffla. Ten po válce pracoval jako ředitel ústeckého muzea, později se na Slovensku podílel na záchraně Bratislavského hradu. Pribinův kříž I. třídy in memoriam získal Piffl za mimořádné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenska.

Rodák z Ústí nad Orlicí věnoval svůj život záchraně památek. Po vysídlení sudetských Němců na Ústecku shromáždil umění, které po sobě zanechali. V roce 1947 odešel na Slovenskou vysokou školu technickou, kde byl později děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství. Pět let vedl rekonstrukci Bratislavského hradu, dokud ho roku 1957 neodsoudili ve vykonstruovaném procesu ke dvěma a půl letům vězení. Po propuštění se k práci vrátil, při ní však roku 1972 náhle zemřel.

Ceremoniálu 11. ledna se neúčastnila herečka Zdena Studénková, která předem vyznamenání odmítla. Rozhodnutí zdůvodnila současným stavem slovenské kultury. „Pokud by to bylo za jiných okolností, neměla bych s tím problém, považovala bych to za čest, ale vzhledem k tomu, co se děje v kultuře, jsem to udělat nemohla,“ uvedla Studénková pro Denník N. Přidala se tak k zástupcům veřejnosti i umělců, kteří dříve protestovali například proti rozhodnutí ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) odvolat ředitele několika kulturních institucí v zemi.

Mezi oceněnými je třeba herec Juraj Kukura, státní vyznamenání in memoriam získal horolezec Jozef Psotka, který zemřel roku 1984 při výpravě na Mount Everest.

„Jsou to lidé, kteří se na nás neusmívají z titulních stránek bulvárních médií a často o nich nečteme ani na sociálních sítích. Jsou to lidé, které ve většině případů možná běžně potkáváme v tramvaji, v autobusu nebo v práci. A ani netušíme, že jejich poznání posouvá kulturní a vědeckou znalost Slovenska o řádný milník kupředu,“ prohlásil Pellegrini. Státní vyznamenání předával poprvé od nástupu do funkce loni v červnu.

Nela Jankurová

Konec ruského plynu na Slovensku. Zelenského sabotáž, reagoval Fico

Na Nový rok utáhla Ukrajina kohouty a zastavila přívod ruského plynu do Evropy. Vypršela totiž dohoda mezi ruskou společností Gazprom a ukrajinskou Naftogaz, kterou Kyjev, jak už dříve avizoval, nemá zájem prodlužovat. Zdůvodnil to agresí vůči své zemi, kterou ruská strana částečně financuje prodejem surovin. Přes Ukrajinu naopak začal na konci ledna proudit plyn z Ázerbájdžánu.

„Vývoz z Ázerbájdžánu je s kapacitou přibližně 25 miliard krychlových metrů významný. Projednali jsme možnosti exportu přes Ukrajinu. Vyváží plyn do spousty zemí a může využít naši infrastrukturu, pokud o to jiné východoevropské země požádají,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pro agenturu Ukrinform. Existují ale obavy, že Ázerbájdžán může kupovat plyn z Ruska a při prodeji do Evropy ho vydávat za vlastní.

Proti přerušení dodávek ruského plynu hlasitě protestoval slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD). Ukrajině pohrozil, že na oplátku přeruší dodávky elektřiny do napadené země. „Zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci,“ řekl Fico v novoročním projevu.

Většina zemí EU se na zastavení dodávek připravila. Česko, Rakousko nebo Maďarsko nabídly Slovensku pomoc. Konec přepravy plynu znamená pro Slovensko zejména ekonomickou újmu, což Fico označil za sabotáž. „Prezident Zelenskyj svým jednostranným rozhodnutím zastavit tranzit plynu přes Ukrajinu směrem na Slovensko a k dalším evropským partnerům obere Slovensko ročně o téměř 500 milionů eur (12,6 miliardy korun), které bychom získali na tranzitních poplatcích,“ vypočítával Fico ve videu na Facebooku.

Zelenskyj krok označil za jednu z největších porážek Moskvy. „Musíme také překonat hysterii některých evropských politiků, kteří dávají přednost mafiánským schématům s Moskvou před transparentní energetickou politikou,“ prohlásil na sociálních sítích, aniž by kohokoli jmenoval.

Nela Jankurová

Stát hospodařil se schodkem 271 miliard. Tristní, kritizovala ho opozice

Schodek rozpočtu se za rok 2024 vyšplhal na 271,4 miliardy korun. Je to nejlepší výsledek hospodaření státu od dob pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhorší v historii Česka. Představil ho v pondělí 6. ledna premiér Petr Fiala společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS). Vláda sice dodržela plánovaný deficit 282 miliard, ale analytici upozorňují, že pomohlo jeho mimořádné navýšení, které schválila Poslanecká sněmovna na podzim.

Růst zaznamenaly obě strany rozpočtu, jak příjmová, tak výdajová. Do státní kasy loni přiteklo 1,965 bilionu korun, což znamená meziroční zlepšení o 2,7 procenta. Postaraly se o něj zejména vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení a daň z příjmů fyzických osob. Výdaje dosáhly částky 2,236 bilionu korun. Nejvíce stát vyplatil na sociálních dávkách, celkem 904,8 miliardy, z čehož 710 miliard připadlo na důchody.

Loňský schodek klesl o 17,1 miliardy proti roku 2023, kdy činil 288,5 miliardy. „Co těší mě, je fakt, že na obou stranách rozpočtu se skutečné plnění na konci roku liší od schváleného plánu pouze o desetiny procentního bodu, respektive o nízké jednotky miliard,“ uvedl Stanjura na tiskové konferenci.

Ekonomové ovšem doplňují, že bez říjnové novelizace by vláda plán nedodržela. Původní deficit 252 miliard poslanci navýšili z důvodu povodní o 30 miliard. Podle dat ministerstva ale stát na obnovu škod vynaložil pouze 15 miliard. „Bez povodní by schodek činil 256 miliard korun. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil,“ prohlásil pro ČTK poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Podle Stanjury byla příčinou snaha v závěru roku splnit závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP, což se povedlo.

Fiala ocenil kromě dodržení plánovaného deficitu jeho postupné meziroční snižování, a to i vůči HDP. „Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ řekl. Nyní se hladina salda pohybuje pod třemi procenty.

Opozice výsledek ostře kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ho označila za tristní. „Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce, kdy nezuří pandemie a vláda nikomu nepomáhá, ale naopak rekordně zvyšuje daně, je od pánů z ODS cynismus nejhrubšího zrna,“ dodala.

Celkový státní dluh tak v minulém roce vyrostl na rekordních 3,365 bilionu korun. Na letošní rok je zatím rozpočtovaný schodek 241 miliard odpovídající 2,3 % HDP.

Daniel Noska

Film Emilia Pérez ohromil svět tranzicí drogového bosse na ženu

Devítiminutový potlesk vestoje, jímž fanoušci na festivalu v Cannes ocenili snímek Emilia Pérez, mluví za vše. Originální mix thrilleru a muzikálu přenese diváky do drsného prostředí současného Mexika. Jenže nepřináší jen příběh o nebezpečných intrikách v drogovém podsvětí, ale také intimní pohled na náročnou změnu pohlaví a hledání vlastní identity.

Charismatický Manitas, neohrožený šéf jednoho z nejmocnějších drogových kartelů v Mexiku, zdánlivě žije život, o jakém mnozí jen sní, oplývá nesmírným bohatstvím, má půvabnou ženu a dvě děti. Pod povrchem však ukrývá hlubokou touhu stát se ženou. Když se k radikálnímu kroku odhodlá, hledá pomoc u právničky Rity (Zoe Saldana). Zanedlouho však oba zjistí, že skrýt pravou identitu bude mnohem těžší, než si původně mysleli.

Děj se vzdává maskulinních prvků, diváky provází čtveřice výrazných ženských postav, v jejichž čele stojí Karla Sofía Gascón, představitelka Manitase, který se mění v Emilii Pérez. Sama má s tranzicí osobní zkušenost, v roce 2018 prošla podobnou změnou. „Bylo pro mě těžké hrát muže, chtěla jsem ale ukázat, že i transgender herečky dokážou obsáhnout větší penzum rolí,“ prozradila pro web Them. Původně chtěl režisér Jacques Audiard obsadit do role muže, ale přesvědčily ho její herecké kvality.

Příběh plyne velmi rychle, až někdy působí dojmem, že tvůrci úmyslně zkrátili některé části, aby splnili požadavky filmového odvětví. Zvláštní pozornost si zaslouží hudební složka. Děj doprovází písně, zpívané převážně ve španělštině, které umožňují divákům si na chvíli odpočinout od dramatického tempa vyprávění.

Emilia Pérez po triumfu na festivalu v Cannes zazářila také na Zlatých glóbech, kde získala čtyři ceny, včetně té za nejlepší cizojazyčný film. Čeští diváci si na premiéru budou muset ještě chvíli počkat. Distribuční společnost Aerofilms uvede snímek do kin 13. února.

Z novinářské projekce Vojtěch Foltýn

Nominace na Lvy ovládly Vlny a Amerikánka. Seriály mají nové kategorie

O Českého lva se v letošním roce utká 29 titulů ve 24 kategoriích. Nejvíce šancí na výročních cenách mají Vlny, Amerikánka, Mord a minisérie Metoda Markovič: Hojer. Seznam nominovaných zveřejnila Česká filmová a televizní akademie na tiskové konferenci v pondělí 13. ledna.

„Pro letošní 32. ročník akademie udělala dvě zásadní změny, zařadili jsme televizní snímky do kategorie Nejlepší celovečerní hraný film a zavedli čtyři nové pro herecké výkony v minisériích a seriálech,“ uvedl člen výkonného výboru prezidia Petr Dvořák.

Celkem 14 symbolických sošek může získat dobové drama Vlny režiséra Jiřího Mádla, které připomíná události roku 1968, o jednu nominaci méně obdržel snímek Viktora Tauše Amerikánka, inspirovaný příběhem dívky v ústavní péči. V 10 kategoriích bude soupeřit debutová tragikomedie o vesnické zabijačce Adama Martince s názvem Mord. V seriálových kategoriích kromě Hojera zaujal porotu i Smysl pro tumor nebo Dobré ráno, Brno! II.

Slavnostní ceremoniál se uskuteční v sobotu 8. března v pražském Rudolfinu a večerem provede moderátor a youtuber Karel „Kovy“ Kovář. Diváci budou moci přímý přenos sledovat na ČT1.

Z tiskové konference Eliška Sýkorová

DOX propojí umělce i výtvarné projevy, připomene také Davida Lynche

Hyperrealistický citron, návštěva tureckého nobelisty nebo ohlédnutí za tvorbou režiséra Davida Lynche – to jsou jen některé z plánovaných projektů Centra současného umění DOX. Že bude jeho sedmnáctý rok tradičně multižánrový, oznámila ve středu 8. ledna na novinářském setkání umělecká ředitelka Michaela Šilpochová.

„Existuje klišé, že umělec dokáže vytvářet kvalitní díla jen v jedné oblasti, což není pravda,“ uvedl hlavní kurátor Otto Urban. Jako příklad zmínil nedávno zesnulého Davida Lynche, jehož výstavu s názvem V plamenech organizuje. V expozici se objeví jak malby, kresby a nejrůznější objekty, tak i experimentální filmy. „Fakt, že je Lynch filmař i hudebník, nám umožňuje uvažovat o širokém doprovodném programu,“ dodal ještě týden před jeho úmrtím.

To, že se umělec může vyjádřit různými způsoby, ukáže také plánovaná návštěva držitele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka. Ten se celý život zabývá vztahem mezi obrazem a slovem, jeho nejnovější román, který v Centru DOX pokřtí, vznikl nejprve jako série kreseb.

Spojovat je zároveň i hlavním cílem přehlídky Fall zasvěcené kreativitě a vzdělání. „Na festival se snažíme přivést známé osobnosti a propojit je s naší scénou,“ vysvětlila Šilpochová. Už třetí říjen v řadě se tak sejdou umělci z různých oblastí, aby na autorských čteních, workshopech a komentovaných prohlídkách diskutovali na téma cenzury a autocenzury.

Tématu umělecké svobody se pak bude věnovat i výstava Cyberlemon s velkou hyperrealistickou freskou citronu, umístěnou ve věži centra. Tohle ovoce podle Urbana představuje existenciální element a specifickou alegorii, která se dotýká závažných otázek současnosti.

Kromě zmíněných projektů plánuje DOX i řadu hudebních a tanečních vystoupení. V roce 2024 se v něm konalo jedenáct výstavních projektů, čtyřicet koncertů a přes osm set vzdělávacích programů pro veřejnost. Stejně nabitý ročník centrum očekává i letos.

Z novinářského setkání Anna Robková

Mladí hokejisté obhájili bronz, nekonečné nájezdy rozhodl kapitán Šalé

Po úspěšném roce 2024 zažili čeští hokejoví fanoušci další euforii. Juniorský tým do 20 let navázal na květnové zlato z šampionátu dospělých a především na lednový bronz svých vrstevníků. Na mistrovství světa v Ottawě loňský úspěch obhájil, když v zápase o třetí místo porazil švédský výběr 3:2 po samostatných nájezdech. Ty rozhodl až ve čtrnácté sérii bekhendovým blafákem kapitán Eduard Šalé.

Napínavý zápas v noci na pondělí 6. ledna se pro Čechy stal pomyslnou odvetou za skupinu B, v němž se švédským týmem prohráli. Šedesát minut základní hry tentokrát vítěze neurčilo a ani v desetiminutovém prodloužení tři na tři rozhodující gól nepadl. Ten vstřelil v nájezdech Šalé, který kličkou nachytal švédského brankáře Marcuse Gidlofa. „Měli a mohli jsme to ukončit mnohem dřív. Ale Michael Hrabal byl výborný a klobouk dolů před Edou,“ chválil trenér Patrik Augusta na tiskové konferenci také českého gólmana.

Do souboje o zlato nepustily české hokejisty Spojené státy. Jediný gól Jakuba Štancla na čtyři branky soupeřů nestačil, a tak se ve finále Finům postavili Američané a s výsledkem 4:3 se stali vítězi šampionátu. „S Amerikou jsme mohli hrát lépe,“ hodnotil v kabině po finále Šalé.

Nejdiskutovanějším se stal čtvrtfinálový zápas proti Kanadě, ve kterém čeští reprezentanti domácí tým vyřadili. Dramatický moment přinesla už první třetina. Střet útočníka Petra Sikory s Colem Beaudoinem vyřadil Kanaďana na pět minut a do konce utkání za faul kolenem, po kterém zůstal Sikora ležet na ledě. Jeho rychlý návrat do hry však vyvolal nevoli mezi domácími fanoušky, kteří při každém dalším Sikorově kontaktu s pukem bučeli a pokračovali v tom i v následujících zápasech.

A to také v klíčovém duelu o třetí místo, dokonce i když jel svůj nájezd. Možná také proto ho neproměnil, což mu ale nakonec vůbec nevadilo. Kanadský pískot totiž přebila radost po povedené kličce českého kapitána.

Ester Zientková

Sparta padla s Interem těsným rozdílem, naději na postup vzal Martínez

Zlepšení, ale na body nestačilo. Fotbalisté Sparty ve středu 29. ledna v sedmém utkání základní fáze Ligy mistrů podlehli Interu Milán 0:1, čímž se rozplynuly jejich šance na postup do play off. Přesto se po podzimní krizi oklepali a předvedli sympatický výkon. Zejména ve druhé půli sahali po vyrovnání, na gól Lautara Martíneze ze 12. minuty ale nakonec odpovědět nedokázali. Navzdory tomu byl trenér Lars Friis po zápase s výkonem svého týmu spokojený.

Jeho svěřenci věděli, že je v posledním pohárovém utkání na Letné bude čekat snad nejtěžší soupeř, jakého při návratu do milionářské soutěže po 19 letech potkají. Přece jenom v souboji úřadujících mistrů Česka a Itálie proti nim stál tým kouče Simona Inzaghiho, který ovládl minulý ročník Serie A s náskokem 19 bodů a je jedním z favoritů na celkový triumf i v Lize mistrů.

Úvod zápasu patřil jednoznačně hostům, kteří už ve 12. minutě potrestali soupeřovu ztrátu. Zrovna, když se fanoušci na tribunách coby 12. hráč chystali zvednout fólie tvořící stadionové choreo, se na zadní tyči ocitl osamocený Martínez. Kapitán hostů napřáhl z velkého úhlu a odrazem o zem i břevno překvapil brankáře Petera Vindahla.

„Když jsem viděl Martíneze, jak to trefil, tak bohužel neznám odpověď. Je těžké k tomu něco říct. Ten gól vypadal jako nemožný, ale přišlo mi, že on věděl, co dělá a kam to dává. Uklidil to s klidem. Je to top útočník,“ kroutil hlavou obránce Martin Vitík.

Přesto se po inkasované brance a především po změně stran Letenští prezentovali dobrou hrou. „Líbilo se mi, jak jsme dokázali reagovat. Nesložilo nás to. Viděl jsem sebevědomý tým,“ pochvaloval si Vitík. V 60. minutě zachránil naděje domácích VAR, který odvolal branku Denzela Dumfriese pro milimetrový ofsajd. Nejvíc zadní řady milánského celku trápil Veljko Bimančević, vyrovnávací branka ale nepřišla.

„Jsem rád, jaký výkon jsem viděl a co do toho hráči dali. Inter bude usilovat o celkové vítězství v Lize mistrů. Byl to náš první soutěžní zápas v tomto roce, zatímco Inter od doby, kdy jsme přestali hrát, nastoupil k desátému utkání. Hraje strašně rychle na míči, byl to náš nejrychlejší soupeř v soutěži. I proto mám velkou radost, jak jsme dokázali zareagovat,“ hodnotil Friis, čímž přemožitele Sparty nadřadil nad Manchester City nebo Atlético Madrid. Poslední evropský duel sezony čeká jeho mužstvo ve středu 29. ledna v Leverkusenu.

V pohárech končí také Slavia, která prohrála s řeckým PAOK Soluň 0:2 a v Evropské lize padla popáté v řadě. V působivé jízdě soutěží naopak pokračuje plzeňská Viktoria, která si vyšlápla na belgický Anderlecht a vítězstvím 2:0 si zajistila postup do play off.

Z Letné Adam Horáček

Češi na Dakaru zářili. Kamiony podruhé ovládl Macík, třetí byl Loprais

Pět etapových vítězství a více než dvouhodinový náskok před druhým Mitchelem van den Brinkem. Suverénním výkonem rozhodl Martin Macík na lednové Rallye Dakar o druhém triumfu v kategorii kamionů. V ní skončil třetí Aleš Loprais, synovec šestinásobného vítěze Karla Lopraise.

Z 12 etap více než 7700 kilometrů dlouhého závodu jich sice vyhrál také pět, na Macíka ale v celkové klasifikaci nestačil. Rozhodující náskok si lídr vytvořil už druhý den, zbytek programu ho zkušeně kontroloval. „Díky tomu, že ostatní dělali chyby, jsme vyhráli Chrono48 i maratonskou etapu. To byly dva základní momenty. Pak už jsme si to hlídali, jak jsme měli,“ řekl Macík pro TV Nova.

Mezi automobily se nejlépe z Čechů umístil Martin Prokop. S navigátorem Viktorem Chytkou zajeli 11. nejrychlejší čas. V jejich kategorii s těsným náskokem zvítězil saúdský miliardář Jazíd Rádží. Podnikatel, který během Dakaru přespával v obytném voze připomínajícím luxusní hotel, se po vítězství rozhodl motivovat krajany a nabídl v přepočtu 65 milionů korun tomu, kdo jeho čin do deseti let napodobí.

Nejúspěšnějším motorkářem z Čechů byl Dušan Drdaj. Ten se s čtyřhodinovou ztrátou na vítězného Australana Daniela Sanderse umístil 17. V kategorii Original, kde závodníci soutěží na motorkách či čtyřkolkách sami bez jakékoliv asistence, vybojoval třetí příčku Jaromír Romančík.

Dominik Barták

Loňský rok byl nejteplejší v historii měření, zima se projevila ledovkou

Průměrná teplota v Česku za uplynulý rok dosáhla 10,3 stupně Celsia a byla nejvyšší od roku 1961, kdy meteorologové začali roční údaje z celé země evidovat. V pražském Klementinu zaznamenali dokonce 13,3 stupně, znovu nejvíc od počátku měření. V jeho případě však rekord vynikne mnohem víc, souvisle tam totiž hodnoty zkoumají od roku 1775, tedy 250 let.

Republikový údaj 10,3 přesáhl takzvaný normál z období 1991 až 2020 o dva stupně. A maxima se mění v jednotlivých dnech také v novém roce. Například v sobotu 25. ledna hlásilo rekord hned 29 stanic, v Pohoří na Šumavě v Novohradských horách 17,8 stupně Celsia.

Zima tak na přelomu roku ukázala sílu asi nejvíc v neděli 5. ledna, kdy namrzající déšť na čtyři hodiny ochromil pražské Letiště Václava Havla. Ledovka tehdy potrápila také řidiče na silnicích.

Souvisle se sníh držel jen na horách, kde dopravní komplikace způsobili přijíždějící návštěvníci, kteří kvůli přeplněným parkovištím blokovali příjezdové cesty odstavenými auty.

(redakce)