Carolina č. 1066 | CAROLINA - zpravodajský servis studentů žurnalistiky FSV UK

Zelenskyj přiletěl do Prahy, s Pavlem řešil příměří a muniční iniciativu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil v neděli 4. května na Pražský hrad, kde ho přivítal jeho český protějšek Petr Pavel. Na společném setkání probírali aktuální situaci, výhled mírových jednání či muniční iniciativu, kterou Česká republika ve spolupráci s dalšími deseti zeměmi uspořádala.
Pavel ukrajinského prezidenta ujistil, že hodlá jeho stát podporovat i nadále. Na tiskové konferenci promluvil také k těm Čechům, jejichž podpora pod tíhou konfliktu upadá. „Pokud někdo může být unaven válkou, tak by to měla být především napadená země, ne ty, které jí pomáhají,“ prohlásil. Zelenskyj České republice za silnou a nadále trvající podporu poděkoval.
Za nedostatečné označili oba prezidenti snahy o sjednání příměří ze strany ruské hlavy státu Vladimira Putina. Ten chce zajistit klid zbraní na oslavy 80. výročí konce druhé světové války, na které podle dosavadních informací zavítá například slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD). „Někteří politici v Evropě blokují proces pomoci Ukrajině, ovšem ne kvůli zájmům svých zemí, ale jen proto, že chtějí získat lepší místo na tribuně na Rudém náměstí,“ poznamenal Zelenskyj.
Do hlavního města po boku prezidenta zavítala také jeho manželka Olena. Ta se na Pražském hradě sešla s českou první dámou Evou Pavlovou a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a řešili pomoc nemocnicím zdevastovaným po mnoha ruských útocích. Den poté následovala konference, na které představili konkrétnější spolupráci.
Pro Zelenského je to druhá cesta do České republiky od chvíle, co v únoru 2022 Rusko vojensky napadlo jeho zemi. S Pavlem se teď setkal v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží s oběma válčícími zeměmi dojednat příměří, zatím však neúspěšně.

Z Pražského hradu Ondřej Groh

Počet ekonomicky ohrožených roste, upozorňuje projekt Neviditelní

V Česku žije 1,4 milionu lidí, kterým hrozí ekonomické potíže. Patří mezi ně například senioři, samoživitelé nebo neformálně pečující. Jejich počet posledních pět let stále roste a stát na jejich podporu vynakládá 279 miliard korun. Na situaci upozorňuje projekt Neviditelní, jehož zástupci zdůraznili, že nezanedbatelné dopady na růst ohrožených skupin má stárnutí populace.
Centrum ekonomických a tržních analýz CETA, které s projektem spolupracuje, už dříve stanovilo desítku ohrožených skupin, kterým se nedostává adekvátní pozornosti. Podle manažerky projektu a mluvčí Provident Financial Jany Pikardové analytici zjistili, že čtyři z těchto skupin ovlivňuje stárnutí společnosti. Konkrétně jsou to neformálně pečující, senioři, sociální pracovníci a zkušení lidé nad 50 let bez práce. Na ně se tisková konference v úterý 29. dubna zaměřila.
Kvůli demografické změně se totiž čím dál víc lidí zapojuje do péče o své blízké na úkor kariéry. „Kvůli nedostatečné systémové podpoře a pochopení zaměstnavatelů jsou často vystaveni příjmové chudobě,“ uvedla vedoucí poradenství pro neformálně pečující Sarah Huikari z organizace Opora Diakonie.
Zástupci organizací apelovali, že je nutné například systematicky podporovat zaměstnávání lidí nad 50 let nebo zavést úlevy na daních a odvodech pro neformálně pečující. „Pokud s neviditelnými nebudeme efektivně pracovat, může se stát, že se v těchto skupinách budou radikalizovat politické názory a situace se může vyhrotit,“ řekl výkonný ředitel CETA Aleš Rod.

Z tiskové konference Patricie Horová

Ministr Dvořák jednal s eurokomisařkou o přijetí balkánských zemí

Lichtenštejnský palác hostil konferenci Nové impulzy pro rozšíření EU. „Je zásadní výzvou a zároveň příležitostí, která může rozhodujícím způsobem ovlivnit podobu celého kontinentu,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do Prahy v pondělí 28. dubna dorazila i slovinská eurokomisařka Marta Kosová, která má tuto agendu na starosti, spolu hovořili mimo jiné o začlenění balkánských států.
Podle Kosové se společnost nachází v bezprecedentní situaci v souvislosti s ruskými expanzivními ambicemi, je třeba podporovat kandidátské státy a udržet je na straně Evropské unie. „Zájem o rozšiřování, který v posledních letech už poněkud uvadal, se dnes znovu vrací do centra pozornosti. Tentokrát už nikoliv jako otázka technická, ale otázka existenční pro naši kulturu, evropskou myšlenku a způsob našeho života,“ doplnil ministr.
V souvislosti s možným členstvím nejčastěji zaznívaly příklady jako Ukrajina, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Turecko, Moldavsko nebo Gruzie.
„Evropská unie je důvěryhodná a předvídatelná. Někdo by řekl, že tím pádem i byrokratická, což může být pravdou. V těchto demokratických hodnotách ale spočívá její přínos a silné slovo ve světě,“ uvedla Kosová.
S ministrem jednali i o Svobodné Evropě/Rádiu Svoboda, kam se po konferenci společně vydali. „Nesmíme připustit, aby bylo vysílání omezeno, nebo ukončeno. Přístup k pravdivým informacím je základním předpokladem pro fungující demokracii,“ apeloval Dvořák. Stanice čelí nejisté budoucnosti poté, co americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v polovině března ukončila její financování.

Z konference Klára Kulinová

Školy trápí krádeže i šikana na internetu, upozornila odborná konference

Nejčastější trestnou činností ve školách, kterou se zabývá policie, je krádež. Dále řeší například ohrožování výchovy, poškozování cizí věci, ublížení na zdraví nebo dokonce vydírání. Upozorňuje také na digitální prostor, v němž nevhodné chování eskaluje do závažných forem, jako je třeba psychické týrání. Těmto tématům se proto věnoval odborný panel, který uspořádala ministerstva vnitra a školství ve středu 30. dubna.
Negativní zkušenosti z dětství mohou mít zásadní vliv na fyzické a duševní zdraví, varoval Karel Straka z organizace Society for All (SOFA), proto vidí bezpečnost ve školách jako stěžejní. Souhlasí s ním i Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, ta varovala, že mladiství z nestabilního prostředí mají větší náchylnost k radikalizaci a násilnému chování.
„Je důležité s těmito dětmi začít pracovat včas,“ uvedla na konferenci. Klíčové jsou proto také vzdělávací programy pro pedagogy a vztahy založené na důvěře.
Pokud si dítě projde traumatem, méně reaguje na „exekutivní rozumovou složku“, třeba na slovní povely. Náročné situace vytvářejí obrannou reakci organismu, výsledkem je přecitlivělost systému stresové reakce na spouštěče, jako je zvýšení hlasu. Mnohem efektivnější tak může být neverbální komunikace a empatie, vysvětlil Straka.
Podle údajů České školní inspekce rostou případy násilí mezi dětmi, a to i vůči vyučujícím. Také se zvyšuje míra verbální agrese a šikany. Odborníci to spojují s traumatem, jak Straka poznamenal s odkazem na zahraniční studie. Také poukázal na nedostatek patřičné pomoci. Šimáčková Laurenčíková vidí jako klíčovou spolupráci mezi školou, rodiči, zřizovateli a případně policií.

Z tiskové konference Filip Urban

Kupka a Okamura se střetli kvůli Ukrajincům. Přeli se o přínos i dávky

Ve velmi napjaté atmosféře debatovali ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v neděli 4. května v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Političtí oponenti probrali bydlení i uprchlíky.
Okamura v diskusi prohlásil, že ví, jak vyřešit bytovou krizi třemi kroky. Zjednodušil by a zrychlil stavební řízení, zavedl by výstavbu družstevního bydlení a pracujícím rodinám s dětmi poskytl státem garantované půjčky. „Jsou to západní metody, nejsou to metody Okamurovy,“ dodal.
„Tohle bylo úplně obecné. Nic konkrétního, jak to udělat, nezaznělo,“ oponoval Kupka a prohlásil, že kabinet už konkrétní opatření dělá. Zmínil například převod státních pozemků obcím a jednodušší půjčky pro družstevní bydlení.
Dále se politici neshodli na přístupu k ukrajinským uprchlíkům. Hnutí SPD by ve vládě podle Okamury zásadně upravilo povolení k pobytu. „Zůstali by tu pouze ti, kteří prokazatelně pracují na pozici, kam nelze přijmout českého občana. Všem ostatním bychom povolení ukončili. Nechceme tady žádné Ukrajince, kteří dostávají sociální dávky, což vy jim dáváte,“ řekl Okamura.
„Ti, kteří přišli z Ukrajiny a zapojili se do produktivního života, na daních České republice přinesli 23,5 miliardy korun. Proti vynaložené částce na pomoc uprchlíkům se jedná o rozdíl osmi miliard korun do plusu,“ odpověděl Kupka.
Vyhrocená výměna názorů byla pro politiky možnou přípravou na blížící se podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Je totiž pravděpodobné, že se utkají ve Středočeském kraji, Kupka už tam kandidaturu oznámil, Okamura ještě váhá mezi ním a Moravskoslezským.

Jakub Horváth

Kvety, satira a masky ovládli ulice Prahy. Študenti oslávili 1. máj

„Majáles bude, študenti sú všade!“ zvolávali mladí ľudia v uliciach Prahy. Oslavovali prichod jari a túto obnovenú tradíciu dodržiavajú už po trinásty krát. Na kampuse Hybernská, kde sa vyvrcholil program koncertmi a workshopmi, si účastníci zvolili kráľa. Stal sa ním Vašek Šlik z tímu Braníckych rytierov.
Za jarného ranného počasia sa na Kampe zoskupovali účastníci pochodu. Boli oblečení do kostýmov svojej družiny. Objavili sa tu napríklad Branícki rytieri, Kolégium rektorky, Robotníci subkultúr či Kvetinové drozofily.
Presúvali sa po Říčnej ulici na Újezd, cez most Légií a s hlasnými výkrikmi zastali až na námestí Václava Havla. Tam mal každý tím splniť štafetu, ktorá pozostávala z troch disciplín. Hádzali obrovskou drevenou zápalkou, vypili pollitrové pivo a lúštili hlavolam.
Odtiaľ pokračovali na Karlovo námestie. Kandidáti na budúceho kráľa alebo kráľovnú tu predniesli svoje prejavy. „My, z božej vôle kráľovej, vravíme, že si prajeme, aby menzy karolínske zlatým mokom oplývali. Aby študenti ora svojho v záhradách artistických ustájiť mohli,“ prehlásil vodca družiny Braníckych rytierov. Jeho členovia na záver zaspievali stredovekú pieseň.
Príjemná atmosféra panovala naďalej. Sprievod sa presunul na Václavské námestie, kde úlohou bolo vymeniť špáradlo za cennejšiu vec. Napokon tak okoloidúci turisti získali okrem unikátnej fotky sprievodu aj tenké drievko, ktoré vymenili za drobnú mincu.
Oslavy jari študentstvo sprevádzajú od 15. storočia. Pôvodne to boli výlety študentov s učiteľmi do prírody so spevom a tancom.

Zo sprievodu Ema Poláková

Pavel podpořil Ukrajinu z Varšavy, Lipavský i o ní jednal v Tunisku

Prezident Petr Pavel promluvil na summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě mimo jiné o posílení vojenské mobility. „Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému ze Západu,“ prohlásil s tím, že by Evropa neměla na nikoho spoléhat. Zástupci zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře také 29. dubna vyjádřili podporu napadené Ukrajině, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání zúčastnil.
O šest dní dříve se ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) sešel v Tunisku se svým protějškem Mohamedem Alim Naftim. „Potvrdili jsme klíčové otázky spolupráce: ekonomiku, obranu i bezpečnostní otázky od Sahelu po Ukrajinu,“ napsal na Instagram. Se zdejším ministrem cestovního ruchu Soufianem Tekayou zase probral rozvoj turismu. Do země vyrazil v rámci Česko-tuniského podnikatelského fóra spolu se Svazem průmyslu a dopravy.

Nela Jankurová

České dráhy loni dosáhly zisku 1,3 miliardy, nákladní doprava oslabila

Skupina České dráhy (ČD) v loňském roce hospodařila se ziskem 1,3 miliardy korun, čímž si ve srovnání s rokem 2023 pohoršila o 66 procent. Samotné ČD vykázaly výnos 2,1 miliardy. Meziročně přepravily o 4,4 milionu cestujících více a investovaly také 18 miliard do 141 nových souprav a vagónů. „Uplynulý rok byl ve znamení modernizace, jaká v rámci vozového parku nemá obdoby,“ řekl ve středu 30. dubna na tiskové konferenci předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.
„Příznivý výsledek hospodaření je základní důležitou informací. Skupina ČD vykázala rekordní investice čítající 23 miliard korun spolu s řadou pozitivních ukazatelů, jako jsou zvýšení kvality a dostupnosti služeb, více bezbariérových vozidel, dostupnější wifi a více zásuvek ve vlacích,“ chopil se úvodního slova v sídle ministerstva dopravy šéf resortu Martin Kupka (ODS).
Růst zaznamenala zejména osobní doprava, pro kterou byl rok 2024 přelomový. ČD v něm přepravily celkem 168,8 milionu zákazníků. Do provozu nasadily osm ComfortJetů, 58 RegioPanterů, z toho čtyři z nich bateriové, dále 56 RegioFoxů a 22 lokomotiv Vectron. Nové moderní vlaky nabízejí 22 tisíc sedaček. Rozsáhlé investice se rozběhly také v oblasti servisu. Dráhy zahájily stavbu opravárenských hal v Havlíčkově Brodě a v Chebu, obnovou také prošla vjezdová část centra údržby Praha jih v Michli.
Na více než miliardovém zisku měly podíl všechny společnosti skupiny ČD, pouze nákladní doprava skončila v červených číslech se ztrátou 945 milionů. „Hospodářský výsledek negativně ovlivnily především transakce vztahující se k pokračujícímu procesu zeštíhlení firmy – rezervy na odstupné zaměstnancům a snížení hodnoty majetku, který se v dalších letech stane zbytným,“ vysvětlil předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth.

Z tiskové konference Adam Horáček

Dopravní vize 2050 slibuje odlehčení Prahy, nové tratě i růst regionů

Přes 630 kilometrů hlavních a vedlejších silnic a 760 kilometrů vysokorychlostních tratí. To slibuje Vize dopravy pro rok 2050. Studii představilo ministerstvo v čele s Martinem Kupkou (ODS) na tiskové konferenci v pátek 2. května.
„Projekty jsou navrženy tak, aby nejen zlepšily dostupnost, ale také přispěly k ekonomickému rozvoji regionů. V rámci koridorů se očekává zvýšení nabídky alternativních tras, což umožní lépe rozložit zatížení a snížit riziko kolon,“ říká Kupka.
Podle studie se rozšíří dálniční a silniční síť. Výstavba nových tras, které propojí krajská města, sníží zatížení především v Praze a Brně. K tomu pomůže především dokončení okruhu kolem hlavního města. „Chci pětkrát podtrhnout, že to je nezbytná podmínka na ulevení pražské situaci,“ dodává ministr.
Projekt zahrnuje i vlaková spojení, ministerstvo plánuje zejména výstavbu vysokorychlostních tratí. Ty by měly zajistit lepší dostupnost mezi velkými městy a regiony se sousedními zeměmi. Mezi nejdůležitější patří například Praha-Brno-Ostrava-Katowice nebo Brno-Břeclav-Vídeň.
Do roku 2050 se bude rozvíjet také vodní doprava. Ta by měla sloužit pro nákladní i rekreační účely. Experti odhadují náklady na několik desítek miliard korun. Klíčové projekty zahrnují plavební stupeň Děčín, splavnění do Pardubic a stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice.

Z tiskové konference Tereza Chytilová

Pro investory je Česko atraktivní. Horší se ale kvalifikace pracovníků

Česko je pro investory druhou nejatraktivnější zemí v regionu střední a východní Evropy. Na prvním místě ho vystřídalo Polsko. Ukazují to data z konjunkturálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Kladně investoři hodnotili především členství v EU, dostupnost lokálních dodavatelů a nově také kvalitu telekomunikačních služeb. Za největší problém považovali dostupnost pracovní síly nebo systém vzdělávání.
„Nejde o to, že by se zhoršila samotná kvalifikace nebo odborné vzdělávání, ale že se v době rychlého rozvoje digitalizace výrazně zvýšily požadavky firem,“ pronesl na tiskové konferenci v úterý 29. dubna výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Upozornil tak na skutečnost, že hodnocení tuzemských zaměstnanců ze strany investorů klesá soustavně od roku 2021 a letos se dostalo na historické minimum. Firmy zapojené do průzkumu navíc uvedly, že jim stav brání v dalších inovacích.
Většina z nich pak sice současnou ekonomickou situaci v Česku hodnotí lépe než před rokem, vyhlídky na její další vývoj jsou ale spíš pesimistické. Téměř třetina ze 130 oslovených společností očekává zhoršení stavu hospodářství, polovina počítá s jeho stagnací a pouze 17 % věří ve zlepšení.
Tržby by přesto většině podniků měly proti loňsku růst. Optimistický v tomto ohledu zůstává především sektor služeb. Skeptičtí jsou naopak zástupci zpracovatelského průmyslu, u nichž nejvýrazněji ze všech klesá také ochota investovat. Podle ČNOPK by to pro odvětví mohlo do budoucna představovat problém. „Náš průmysl stojí před výzvou, jak se transformovat a zároveň si udržet konkurenceschopnost. Obojí vyžaduje velké investice,“ řekl prezident komory Milan Šlachta.

Z tiskové konference Daniel Noska

Podnikatelé nemají zabezpečení jako prioritu, i tak se o data bojí

Kybernetická bezpečnost je pro dnešní svět nezbytná, o to více pro mikro- a malé podnikatele s křehkými informacemi například o financích. I když případů napadení stále přibývá, pro některé ochrana dat není prioritou. Ukazují to výsledky čtvrtého barometru Touha prosperovat. Podle nich někteří nejsou ochotní zaplatit ani 500 korun měsíčně.
„Lidé si stále více uvědomují, že zabezpečení je nedílnou součástí jejich podnikání,“ uvedla na úterní tiskové konferenci 29. dubna generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko Jana Lvová. Z dat vychází, že falešným platbám nebo nabourání do systému čelilo už 31 % z dotázaných, z čehož 84 % už po této zkušenosti do ochrany investuje. „Pozitivní ale je, že povědomí i zájem o téma kybernetické bezpečnosti pomalu roste. Nyní je klíčové tento trend podpořit a zrychlit,“ dodala.
Důvodem, proč ochraně podnikatelé nevěnují tolik pozornosti, jsou také podle 23 % časová omezení a podle 22 % nedostatek finančních prostředků. Ochotných investovat za bezpečnost maximálně 500 korun měsíčně je 42 % a více než 2000 korun pouhých 11 %. Přesto se o své data i identitu bojí kolem poloviny respondentů.
„Tři z pěti podnikatelů jsou přesvědčení, že pro budoucí úspěch je osvojení moderních technologií klíčové. Investice do digitalizace tomu však zatím neodpovídají, což naznačuje, že jejich priority jsou zatím jinde,“ řekla vedoucí výzkumu CARE Česká republika Jana Fišerová.
Barometr Touha prosperovat vychází z programu Mastercard Strive, který připravuje pro podnikatele kurzy a návody.

Z tiskové konference Tomáš Jírů

Magnesii Literu ovládl Hlaučo. Ale naplno spisovatelem být nechce

Nejúspěšnějším titulem 24. ročníku Magnesia Litera se stal román Letnice od Miroslava Hlauča. Získal hlavní cenu Kniha roku, zároveň zvítězil i v kategorii Debut roku. Vedle něj se prosadili Tomáš Tomášek s posmrtně oceněnou sbírkou Ahava nebo Bára Dočkalová s dobrodružstvím pro děti Kost. O výsledku rozhodl téměř třísetčlenný sbor odborníků.
Hlaučův román nápaditě využívá prvky magického realismu a odkazuje na velká vyprávění minulosti – od Odyssey přes Dona Quijota až po Tristrama Shandyho. Ačkoli se děj odehrává v horském městečku na počátku 20. století, podle autora se nejedná o čistě historické dílo. Dějiny zde slouží pouze jako kulisa příběhu.
Navzdory ocenění se však Hlaučo pouze literatuře věnovat nebude, zůstane u biomedicíny, jež je jeho hlavní profesí. „Spisovatelem na plný úvazek se nestanu, vypadla by z toho lehkost. Chci se tím bavit, a ne živit,“ řekl při přebírání ocenění.
V dalších kategoriích uspěl divadelník Jan Antonín Pitínský se sbírkou Domácí potřeby, publicistiku ovládly s titulem Pay Gap: Kratší konec provazu Šárka Homfray a Lucie Václavková. Věnují se nerovnostem v odměňování žen a mužů skrze statistiky i osobní zkušenosti.
„Moc bychom si přály, aby naše kniha vůbec nemusela vzniknout. Píšeme o obyčejných ženách, které se snaží všechno zvládnout, ale systém jim to příliš neusnadňuje,“ uvedly autorky v přenosu ČT.
Porota ocenila i komiks Kapitán Chemo od Albrechta Smutena, sci-fi X-Tal Jakuba Hussara či detektivku Panoptikum pana Perkinse od Ilony Dobrovolné. Speciální Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře, která byla letos udělena potřetí, získali Dana Kalinová, Jan Kanzelsberger a Ivo Železný, zakladatelé veletrhu a festivalu Svět knihy Praha. Přehled všech oceněných je dostupný na webových stránkách.

Alex Biskupová

Klasicismus a romantismus. Prague Philharmonia zahajuje sezonu

Koncertem v pražském Rudolfinu zahájí Prague Philharmonia už 32. sezonu. „Letos jsme k ní přistoupili trochu netradičně a nejprve vybrali sólisty. Až poté jsme hledali kompozice, které je dohromady nejlépe propojí,“ uvedl na tiskové konferenci v pondělí 28. dubna šéfdirigent a hudební ředitel Emmanuel Villaume. Sezonu zaměří na mistry klasicismu a romantismu, jako jsou Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn, Ludwig van Beethoven a další. „Tyto skladatele hrajeme nejčastěji, ale málokdy se objeví všichni najednou,“ dodal.
Úvodní koncert zkombinuje právě zmíněné vídeňské umělce v kontrastu s Camillem Saint-Saënsem. Hravé, lehké klasicistní skladby tak doplní bohatší, emocionálnější a dramatičtější Francouzova díla. Orchestr navíc doprovodí makedonský klavírista Simon Trpčeski. Kromě něj se během roku představí i další sólisté jako švýcarský flétnista Emmanuel Pahud nebo americký violoncellista Brannon Cho. Cílem je dát prostor také mladším umělcům, takže se dirigování ujmou i Oscar Jockel z Německa, Eugene Tzigane z Japonska nebo český talent Jiří Habart.
Jedním z vrcholů sezony bude plné provedení cyklu Má vlast od Bedřicha Smetany v Rudolfinu a v Kolíně nad Rýnem. „Z počátku jsem byl proti, abych dirigoval tuto velmi důležitou českou skladbu, ale nakonec si myslím, že důvěra mezi mnou a orchestrem je taková, že se na provedení těším,“ vyjádřil se Villaume.
Organizaci Prague Philharmonia ale netvoří pouze orchestr. Cyklus soudobé hudby S bude nadále pokračovat s formátem speciální talk show, kdy kromě koncertů bude součástí večera i debata se skladatelem. Komorní cyklus K přinese díla inspirovaná folklorem a lidovostí a donátorská řada zase během čtyř večerů v Lobkowiczkém paláci představí talenty současné světové scény i známé sólisty.

Z tiskové konference Eliška Sýkorová

Pražský hrad vystavil kouzla přírody. Vyhrál bělokur, zaujali i kamzík

Krása české krajiny, divoká zvěř ve městech a ze života hmyzu. I tak by se daly popsat nominované snímky devátého ročníku soutěže Czech Nature Photo. Ta v úterý 22. dubna vyhlásila všechny vítěze a den nato veřejnosti otevřela výstavu v Tereziánském křídle Pražského hradu. Tam si návštěvníci mohou přijít prohlédnout oceněná díla včetně fotografie roku.
Tou se stal Bělokur v bílé tmě. V zasněžené krajině finského Laponska jej zachytil autor Vojtěch Schmidt, přestože tam vyrazil především za polární září. „Jenže ty nejlepší záběry často přinese náhoda – ve správný čas, na správném místě a se správným objektivem jsem nečekaně narazil na nenápadného ptačího obyvatele tamní tundry,“ uvedl podle ČTK na slavnostním vyhlášení.
Soutěž i výstava se dělí do kategorií. Někteří fotografové se na nejvyšších příčkách umístili třeba hned několikrát. Mezi ně patří i vítěz kategorie Savci Jan Pokluda se záběrem kamzíka ve sněhu. Úspěch slavil i jeho snímek kriticky ohroženého pavouka stepníka, který autor pojmenoval Moravský klenot. Obsadil s ním druhé místo Bezobratlých. Účastnili se i nezletilí, mezi vrstevníky zvítězila třeba Anežka Veselá s detailem plameňáka.
Czech Nature Photo zaštiťuje manželka prezidenta Eva Pavlová, která také pronesla na vyhlášení úvodní slovo. „Jsem ráda, že máme na Pražském hradě výstavu, která otevírá a připomíná důležité celospolečenské téma ochrany přírody. Fotografie krásně ukazují, jak je život na planetě pestrý, a to jak v České republice, tak i daleko za jejími hranicemi,“ řekla podle iDnes.cz.
Nejpovedenější díla letošního ročníku si návštěvníci mohou prohlédnout do 17. srpna.

Z výstavy Johana Svobodová

Zlín ožije filmovým festivalem a oslaví Večerníčkovy narozeniny

Pohádky po babičce, nový snímek podle knihy Arnošta Goldflama, zahájí zlínský filmový festival. Zlatý střevíček za celoživotní dílo převezmou herečka Simona Stašová a trikový mistr Boris Masník. Letošní 65. ročník mezinárodní přehlídky tvorby pro děti a mládež se bude konat od 29. května do 4. června.
Velkým tématem budou letos 60. narozeniny Večerníčka, kterým se věnuje doprovodný program ČT :D. „Děti z celé republiky můžou hlasovat na webu Déčka o cenu pro nejlepší krátký film a být tak mladí porotci. Za odměnu vítězný film zařadíme do vysílání,“ uvedl na tiskové konferenci 29. dubna Petr Kobliha, výkonný ředitel stanice. Festivalový stan nabídne například také taneční lekce s účastníky Stardance nebo setkání s olympijským medailistou v šermu Jiřím Beranem.
Festival připomene také dvě výročí týkající se zahraniční tvorby, a to 40 let japonského Studia Ghibli, spjatého mimo jiné se jménem režiséra Hajaa Mijazakiho, a 60. jubileum slovenské animace v čele s jejím zakladatelem Viktorem Kubalem. Na diváky čekají projekce s hosty i workshopy.
Novinkou bude herní centrum s více než 40 počítači. „Nechceme se zaměřit ani tak na gamenig jako takový, jako spíš jak si je počítačová hra blízká s filmem. Chceme ukázat, že se vzájemně propojují a inspirují,“ řekla výkonná producentka festivalu Jarmila Záhorová. Organizátoři připravují i odborný blok pro pedagogy v rámci programu Děti bez hranic, který se bude mimo jiné věnovat zapojení her do výuky.
Na největším a nejstarším festivalu svého druhu se představí 300 snímků z 50 zemí, jako jsou Chile, Dominikánská republika či Keňa. V porotě zasedne 18 odborníků, mezi nimi i režisér a animátor Will Becher ze studia Aardman, které stvořilo snímky Wallace a Gromit, Ovečka Shaun nebo Slepičí úlet.

Z tiskové konference Darina Strnadová

„Děti nejsou pro každého.“ Edice Hlas otevírá bolestivá témata

Nechce mít děti. A společnost jí to neustále připomíná. Takový příběh v duchu děti nejsou pro každého prožívá hrdinka románu Nikdy, nikdy, nikdy od norské spisovatelky Linn Strømsborg. Obdobné výpovědi, upřímné a syrové, přináší nová edice Hlas nakladatelství Vyšehrad.
„S manželkou jsme o vytvoření takového projektu mluvili roky. Pravděpodobně nebude výdělečný, to ale není důvod, proč vznikl. Věříme, že má smysl,“ řekl Jaroslav Horák, spolumajitel Albatros Media, pod kterou Vyšehrad spadá.
Edice Hlas se zaměřuje především na generaci mileniálů a jejich témata: vztahy, hledání identity nebo duševní zdraví. Ročně plánuje vydat šest až osm titulů od oceňovaných autorů z celého světa.
Kromě Nikdy, nikdy, nikdy vyšly také romány Na co radši nemyslím, Všechny dobré věci a Čau debile. Právě poslední jmenovaný se věnuje sexualizovanému násilí. Mladá feministka v něm obviní úspěšného spisovatele, místo očekávaného skandálu však mezi nimi vznikne upřímná a hluboká konverzace. O všech čtyřech titulech mluvily v pondělí 28. dubna při slavnostním uvedení v pražském Café Anežka jejich překladatelky, které přiblížily jak práci s textem, tak osobní vztah k daným knihám.
„Čtenářům chceme nabídnout příběhy, které mají sílu oslovit současnost a podnítit diskuzi,“ prozradila šéfredaktorka Radka Fialová. „Důraz na kvalitní překlad umožňuje čtenářům ponořit se do myšlenkového světa autorek a prožít jejich výpovědi naplno.“

Ze slavnostního představení edice Vojtěch Foltýn

Masarykův pohár zase patří Kometě. Dynamo zdolala v sedmém duelu

Po strastiplné cestě vyřazovací částí slaví extraligový titul hokejisté Komety. O mistrovi rozhodl až 7. zápas, ve kterém Brno porazilo Pardubice 3:0. Vítězný gól vstřelil už v první třetině Peter Mueller. Ve třetí části pak výhru stvrdili Jakub Flek z přesilovky a Andrej Kollár do prázdné branky. Pardubicím titul unikl stejně jako před rokem, kdy prohrály 3:4 s Třincem.
Kometa měla titul na dosah po venkovní výhře 4:2, první mečbol ale nevyužila, v šestém zápase podlehla Pardubicím na domácím ledě vysoko 1:5. Sérii tak natáhla na sedm zápasů stejně jako v semifinálovém střetu se Spartou.
„Před zápasem jsem klukům řekl, že je jedna písnička, ve které jsou slova: ‘Touha je zázrak, kámo, zázrak.’ Touha z těch kluků sršela a zvládli to,“ citoval před zápasem text Daniela Landy svým hráčům trenér Kamil Pokorný. Právě bojovnost a odhodlání podle něj vystihuje herní styl Komety. „Furt je mi předhazován můj způsob hry. Pokud systému dáte obětavost, modrobílé srdce, které frajeři hodili na led, tak jsou možné zázraky,“ řekl trenér po zápase pro Sport.cz.
Pokorný také jako nedílnou součást úspěchu Brna viděl brankáře Michala Postavu. Třiadvacetiletý rodák z Valašského Meziříčí ještě loni chytal za Přerov o soutěž níž, po fantastickém play off, v němž zaznamenal 94% úspěšnost zákroků, se už spekulovalo o nominaci do reprezentace. I on za úspěchem viděl v rozhovoru pro klubový web především týmovost: „Věděli jsme, že kvalitou nejsme na úrovni Sparty nebo Pardubic, ale pořád jsme šli za tím, že v play-off je možné všechno.“
Kometa je českým mistrem potřetí, připočítají-li se tituly z československé ligy, slaví Brno 14. triumf. Na hokejový trůn se vrací poprvé od roku 2018, jediný, kdo mezitím zvedl nad hlavu pohár pro vítěze extraligy, byli Oceláři Třinec.

Dominik Barták

Tatran padl dvakrát. Superfinále florbalu ovládly Boleslav a Vítkovice

„Ta, ta, Tatran Střešovice, nejlepší tým v republice,“ znělo v pražské O2 areně po gólech červeno-černých hráčů a hráček. Ani v jednom případě to ale po neděli 27. dubna už neplatí. Šampiony superligy se stali florbalisté Mladé Boleslavi, když výhrou 7:4 vrátili střešovickým porážku z minulého roku. Finále ženské Extraligy pro změnu ovládly Vítkovice, vyhrály nad Tatranem 6:2 a poprvé v historii klubu završily mistrovský hattrick.
Střešovičtí vstupovali do finále mužů jako vítěz poháru, naproti tomu Boleslav skončila první v základní části ligy a zvítězila v posledních 17 zápasech. Ačkoli svěřenci finského trenéra Joonase Naavy přestříleli Tatran v první třetině 12:2, prohrávali po ní 1:2. Nejen díky čtyřgólové kanonádě z druhého dějství ale nakonec Středočeši dosáhli pohodlného vítězství, poprvé po třech ročnících tak finále nedospělo až do prodloužení. „Nedali jsme prostor Benešovi nebo Havlasovi a přebrali otěže zápasu. Tatran se pak otevřel a když presovali, přehrávali jsme je,“ řekl pro Carolinu nejproduktivnější hráč play off Adam Delong (12+10).
Také Ostravanky nastřílely klíčové branky později, dokonce až ve třetí třetině, kdy se prosadily hned pětkrát. Hvězdou zápasu se stala dvougólová Nela Sikorová, která si na oslavu s fanoušky oblékla červený královský plášť a korunu. Dvě trefy si připsala i Kateřina Seemannová coby kapitánka Tatranu, její spoluhráčky ale žádnou jinou nepřidaly. „Jsem pyšná na holky. Sice jsme zklamaný, ale zvládly jsme toho hodně. 14 zápasů play-off v nohou, další tady, stříbro na krku, co chceme víc,“ řekla Seemannová.
Superfinále 2025 také překonalo loňský divácký rekord. Florbalový svátek přilákal bezmála 14,5 tisíce fanoušků.

Z O2 areny Štěpán Böhm

Olympiáda dětí a mládeže 2026 míří do Prahy, symbolem bude Vltava

Praha bude v roce 2026 poprvé v historii hostit Olympiádu dětí a mládeže. Od 21. do 25. června se v metropoli utká 4500 mladistvých ve 23 sportech. Slavnostní zahájení se uskuteční na stadionu fotbalové Slavie. Symbolem akce je Vltava, která se stane nejen dějištěm několika závodů, ale také inspirovala autorku k vytvoření loga.
Od prvního ročníku v roce 2003 už Olympiáda dětí a mládeže navštívila každý kraj kromě hlavního města. „Jsme za to velmi rádi. Bude to krásný zážitek pro děti a všechny účastníky,“ řekl na tiskové konferenci 28. dubna předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Organizátoři vybrali sportoviště po celé Praze, soutěžit se bude například v Podolí, Troji, ale také v okrajových čtvrtích, jako jsou Vinoř, Chodov nebo Horní Počernice.
V programu po 23 letech figurují dva staronové sporty. Prvním je šerm, který má mimo jiné i vazbu na primátora Bohuslava Svobodu (ODS), který se mu věnoval na vrcholové úrovni. Druhým z nich je lukostřelba.
Mezi návrhy loga zvítězila kresba od studentky střední umělecké školy Rózy Palety, kterou při práci inspirovala Vltava. Tvoří ji dvě souběžné čáry znázorňující koryto Vltavy protékající Prahou. „Tvar mi připomínal sportovce, který jsem vedle sebe duplikovala, abych připomněla, že sport není jen individuální, ale také mnohdy znamená spolupráci,“ uvedla autorka loga.

Z tiskové konference Jiří Toupal

Z léta do deště a zpět. Duben přinesl vysoké teploty i ochlazení

Závěr dubna s sebou přinesl klasické proměnlivé aprílové počasí. Na Velikonoční pondělí 21. dubna a následující dny bylo většinou polojasno s hodnotami nad 20 °C. Pak ale nastal studený obrat a čtvrtek i pátek už se nesly v duchu vydatných dešťů, kdy teploměry ukazovaly sotva nad 15 °C.
Od soboty bylo zase čím dál příznivěji a na přelomu měsíce se dalo mluvit téměř o letním klimatu. Vrcholem byl téměř tropický prvomájový čtvrtek a pátek, kdy denní maxima vyšplhala k 26 °C, a to převážně na jihu Čech. S víkendem ale přišlo mírné ochlazení, oblačnost a na některých místech i silné bouřky, které připomněly, že jarní proměnlivost ještě zdaleka nekončí.

Danielle Fohlová

7. května 2025, Carolina č. 1066