7. dubna 2026, Carolina č. 1088
události od 30. března do 5. dubna
Z domova
Počet narozených dětí opět klesl. Do budoucna to může být problém
Ačkoliv se za minulý rok populace Česka zvětšila, dětí se znovu narodilo méně. A stejně jako loni je to nové minimum od začátku sčítání. Roste naopak průměrný věk žen při narození dítěte. Podobné tendence hlásí i zbytek Evropy.
Na rekordní pokles upozornil v úterý 31. března Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho zjištění přišlo loni na svět asi 77 600 dětí, téměř o sedm tisíc méně než v roce 2024. Zároveň je to nejméně od začátku sběru dat v roce 1785. Výsledky se projevují i v poklesu průměrného počtu dětí narozených jedné ženě, který se od roku 2021 snížil z 1,83 na loňských 1,28.
Důvodem je hlavně menší počet žen v reprodukčním věku, dále působí také ekonomické důvody nebo nejistota, které ovlivňují rozhodování párů. Některé tak založení rodiny oddalují, což potvrzuje i vyšší věk matek při narození prvního dítěte, který loni stoupl na 29,2 roku.
Současný stav však může v budoucnu přinést problémy pro fungování ekonomiky a důchodového systému. „Mladí třeba budou muset platit vyšší daně. Naopak další generace, která odejde do penze, bude dostávat nižší důchod, možná se bude muset odcházet později,“ naznačila pro Seznam Zprávy ekonomka Klára Kalíšková. Potíže se můžou objevit i v sociální péči a zdravotnictví, kde nebude dostatek pracovníků.
Podle odborníků z ČSÚ však podobný trend zaznamenávají i další evropské země. „Ve srovnání s rokem 2021 zasáhl největší pokles pobaltské republiky, zejména Estonsko, právě Česko a Rumunsko,“ uvedla na tiskové konferenci vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Nejmenší snížení naopak zaznamenaly Francie nebo Bulharsko.
Navzdory nižší porodnosti se loni populace zvětšila, přesáhla 10,9 milionu. Podle dat za tím stojí přesuny za prací ze zahraničí hlavně do velkých měst a jejich okolí. Lehce se v minulém roce zvýšila i čísla u rozvodů a úmrtí.
Z tiskové konference Martin Kvasnica
Konec formulářů, hlášení firem spuštěno. Podle Juchelky nápor zvládne
Místo 26 formulářů jen jeden elektronicky. Od 1. dubna Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zavedlo jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Ti nyní musí posílat osobní údaje o pracovnících, výdělcích a daních už jen České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ačkoliv mohou přechod na nový systém podle firem doprovázet komplikace, ministr práce Aleš Juchelka (ANO) na setkání s novináři 30. března prohlásil, že technika zátěž zvládne. V případě chyby ze strany podavatele nepřijdou v prvních měsících pokuty, ale pouze výzvy k nápravě.
„V počátcích nejde o sankce, stát je připraven pomoci,“ slíbil Juchelka. „Nechceme nikoho trestat, jen dostat projekt do fáze, kdy všichni vědí, co mají dělat,“ dodal František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.
Osobní údaje od více než 400 tisící zaměstavatelů využije také Finanční správa a Český statistický úřad (ČSÚ). „Nově bude možné sledovat změny na trhu práce, platy, dobu dojíždění a stupeň dokončeného vzdělání. Doposud jsme tyto informace čerpali pouze ze sčítání lidu,“ vysvětlil Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
JMHZ nahrazuje třeba Přehled o výši pojistného a Evidenční list důchodového pojištění. Rozsah potřebných informací však představuje pro některé mzdové účetní problém. Mají totiž povinnost registrovat zaměstnance ještě před jejich nástupem. „V praxi ale do pracovního poměru nakonec nemusí vstoupit, což vytváří další administrativní zátěž,“ uvedla pro Seznam Zprávy daňová poradkyně Martina Šotníková ze společnosti Rödl.
Hlášení za duben musí podnikatelé odeslat do 20. května, za první tři měsíce roku pak do konce června. Mohou využít datovou schránku, mzdové softwary nebo ePortál ČSSZ. Zadají-li nesprávné údaje, budou vyzváni k opravě. „Počítáme s tím, že se do 15. května standardně nebude dít nic, a pak najednou všichni data nahrají. Na toto zahlcení jsme připraveni, systém prošel zatěžkávacími zkouškami,“ řekl ředitel ministerské sekce IT Karel Trpkoš.
Zákon o jednotném hlášení prosadila už předchozí vláda a současné vedení resortu ho přejalo. Podle něj je to jedna z největších administrativních změn posledních let a nezbytný krok k modernizaci a digitalizaci státu.
Ze snídaně s novináři Jaromír Dezort
Společný restart. Vlády Česka a Slovenska se znovu setkaly na jednání
Vláda Andreje Babiše (ANO) se v plném obsazení setkala se slovenskými protějšky. Stalo se tak dva roky poté, co předchozí premiér Petr Fiala (ODS) bilaterální jednání v tomto formátu zastavil kvůli rozdílným postojům k ruské agresi na Ukrajině. Ministři obou zemí se věnovali praktickým otázkám i dlouhodobé spolupráci v energetice a zahraniční politice. Zatímco někteří politologové krok hodnotí zdrženlivě, opoziční strany ho kritizují.
Vzájemnou spolupráci projednávaly oba kabinety na zámku Nová Horka na Novojičínsku v úterý 31. března. Babiš obnovení těsných vztahů se Slovenskem otevřeně podporuje dlouhodobě. „Měli jsme 75 let společný stát, je to jeden z našich největších partnerů, naše firmy tam investují. Má to logiku a určitě to je důležité pro vzájemnou spolupráci,“ shrnul podle Seznam Zpráv.
Za nejdůležitější téma označil řešení energetické krize, proto také požádal premiéra Roberta Fica (Směr-SD), aby ukončil stav ropné nouze. Fico odpověděl, že tak učiní po splnění podmínek, k čemuž pomůže otevření ropovodu Družba. Vlády obou zemí se zároveň shodly na snahách oživit visegrádskou čtyřku, jejíž roli v posledních letech oslabily rozdílné postoje k ruské válce na Ukrajině.
Někteří politologové uvádějí, že se Babišův kabinet především pokouší českým občanům dokázat obnovu dobrých vztahů se Slovenskem a jednání jako takové ve srovnání s těmi dřívějšími přelomové není. Zato opozice situaci kritizovala – senátor Pavel Fischer (TOP 09) pro Seznam Zprávy poznamenal, že v minulosti „vláda Roberta Fica leštila kliky v Kremlu a hrozila zablokováním společného postupu v EU v otázce sankcí proti Rusku a dalších“.
Ondřej Bureš
Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika
„Velká kulturní mobilizace.“ Slováci protestovali proti Šimkovičové
Centrum Bratislavy zaplnili umělci, pracovníci v kultuře, studenti a široká veřejnost. Občanská iniciativa Otevřená kultura svolala na podvečer 31. března pochod na protest proti zásahům do kultury a krokům ministryně Martiny Šimkovičové (za SNS). Hlavním impulzem bylo pro organizátory demonstrace nazvané Velká kulturní mobilizace oznámení Fondu na podporu umění, že zruší víceleté smlouvy zajišťující dotace velkým festivalům a literárním časopisům.
Účastníci pochodu kritizovali také výrazné personální změny ve vedení institucí nebo rozhodnutí Slovenské televize a rozhlasu neodvysílat záznam z předávání hudebních cen Radio_Head Awards, při němž se ozývala ostrá kritika vlády a současného stavu kultury.
Demonstranti volali před budovou ministerstva po odvolání Šimkovičové, vedení Fondu na podporu umění a Slovenské televize a rozhlasu. Kabinet i resort v čele se Šimkovičovou kritiku dlouhodobě odmítají.
Podle tamních médií se do protestu zapojilo asi 14 000 lidí. Průvodu se mimo jiné zúčastnili herečka Táňa Pauhofová, bývalý ředitel Slovenského národního divadla Matej Drlička, odvolaný v roce 2024, nebo Alžběta Lukáčová, bývalá dramaturgyně Státní opery v Banské Bystrici, kterou propustili loni.
„Lidé v kulturních institucích si zaslouží respekt bez ohledu na to, jestli pracují v STVR, divadle, muzeu, galerii nebo organizují festivaly,“ napsala na Facebooku bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Protestujícím vyjádřili podporu také zástupci opozice.
Lucie Havlíčková
Ekonomika
Z ekonomiky jednou větou: vláda sníží daň u nafty a zastropuje marže
* Dvě opatření v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot schválila vláda ve čtvrtek 2. dubna, rozhodla se je zastropovat a u nafty snížit i spotřební daň, platit budou poprvé ve středu 8. dubna.
(redakce)
Kultura
Nejen intelektuál, ale i člověk. Národní muzeum mapuje život Palackého
Představit historicky výraznou osobnost, o které skoro nikdo nic neví. Takový úkol si dali tvůrci výstavy v historické budově Národního muzea a zmapovali život Františka Palackého, od jehož úmrtí letos uplyne 150 let. Od dubna se tak návštěvníci dozví nejen o jeho díle, ale také o každodenním životě. Na své si přijdou především mladší diváci.
Jeho tvář zdobí každou tisícikorunu a školáci se o jím sepsaných dějinách učí v hodinách literatury. Jinak jde ale podle autorů expozice o „vyprázdněný kult a společensky zakonzervované jméno“. Proto se shodli, že musí osobnosti „dodat drive a šťávu“. Přiznávají ale, že na přípravu to pro ně byla jedna z nejtěžších výstav.
„Rádi bychom, aby návštěvník viděl, že Palacký není odtažitou historickou figurou, ale že byl osobností lidsky prožívající soukromý život a současně obrovskou tíhu své role veřejné autority,“ prohlásil generální ředitel muzea Michal Lukeš na komentované prohlídce v úterý 31. března.
Autoři přibližují Palackého v pěti tematických okruzích – od jeho mládí, přes politické působení až po odkazy v podobě pomníků. Místo klasických panelů s textem zaujme osm fiktivních rozhovorů v podobě mobilních chatů, ze kterých si lidé odnesou ne tolik známé detaily ze života „Otce národa“.
Informace doplňují autentické předměty, ale i kuriozity, jako například slupka od pomeranče. Ta odkazuje na chvíle před intelektuálovou smrtí, kdy si údajně oloupal ovoce a slupky si pak vzala rodina na památku. Místnosti dominuje velká stylizovaná mapa Evropy. Pomocí speciálních měchů lze uprostřed vystřelit míčky, které zobrazují, kudy Palacký po kontinentu putoval.
Výstava podle tvůrců zaujme hlavně školy, a to díky hrám, interaktivním prvkům i obecně současnému pojetí. Připravují pro ně komentované prohlídky a workshopy. Expozice je pro návštěvníky přístupná od začátku dubna do 31. srpna.
Z komentované prohlídky Matěj Kavan
Pravdivé kauzy nebo ověřené stálice: Nova odhalila 38 nových projektů
Televize Nova vsadí v dalším období na příběhy podle skutečnosti i odvážné žánrové experimenty. Diváky čeká vhled do bitcoinového skandálu očima novinářky, psychologická manipulace v kutnohorské kauze nebo návrat Martina Hofmanna do divokých 90. let. Vedle true crime novinek se vrací i osvědčené hity jako Specialisté nebo reality show Love Island.
Velká očekávání budí investigativní thriller Bitcoinová kauza, který očima novinářky Deníku N Zdislavy Pokorné odhaluje, co se skutečně dělo, když Ministerstvo spravedlnosti obdrželo miliardu v digitální měně. Na jaře loňského roku kvůli tomu skončil v čele resortu Pavel Blažek (ODS).
Scenárista Miro Šifra pracuje kromě tohoto na cyklu s prozatímním názvem Stoupenkyně na motivy takzvané kutnohorské kauzy. Ten sleduje dva sourozence, kteří se snaží zachránit zmanipulovanou matku před samozvaným guru. „Je extrémně důležité přistupovat s respektem k těm, jejichž příběhy se rozhodneme převyprávět,“ uvedl na tiskové konferenci ve středu 1. dubna. Série vzniká v režii Terezy Kopáčové a Adama Martince, tvůrců oceňované Studny.
Nova se pouští i do žánrových experimentů. Příkladem je minisérie Krev, která mění vnímání žánru true crime – místo na pachatele se soustředí na drsný osud oběti po útoku kyselinou. Zcela jiný svět otevře fiktivní příběh Kafka, který diváky zavede na začátek minulého století. „Sledujeme Kafku v momentě, kdy ještě není spisovatelem, je obviněn z vraždy a musí se hájit,“ popsala kreativní producentka Iva K. Jestřábová.
Nostalgii a divokou energii slibuje thriller Já, pomsta v režii Jana Pachla. Martin Hofmann v něm ztvární muže, který v 90. letech přišel o všechno a nyní se po čase vrací, aby si vzal spravedlnost zpět. K osvědčeným kriminálkám jako Specialisté, Odznak Vysočina, Vraždy v kraji či Záhadné případy s Miroslavem Donutilem se přidá ještě nový detektivní seriál Očko, kde Jakub Prachař ztvární geniálního nevidomého vyšetřovatele.
Významný prostor dostávají také dokumentární formáty v čele s třídílnou sérií Leoš, která slibuje doposud nejintimnější pohled do soukromí moderátora Mareše. Pro fanoušky odlehčenější zábavy je připravena adaptace britského sitkomu Zde žijí duchové o mladém páru na rozpadajícím se zámku Bukvice. Program doplní reality show Farmy, Love Island, MasterChef či Jáma lvová.
Z tiskové konference Klára Seidlová
Na jeviště míří Biograf Láska 2. Zazní také písně Marka Ztraceného
Biograf láska se dočká pokračování. Druhý díl muzikálu k poctě Hany Zagorové ponese podtitul Nový příběh. Kromě jejích známých písniček projekt nabídne tvorbu mladší generace, například zpěváka Marka Ztraceného. Přesně tak, jak si to legenda sama přála.
„Výrazně se tyto dva projekty lišit nebudou, ale snažili jsme se o vyšší level, aby to mělo šťávu a spád,“ uvedl producent Michal Běloušek na tiskové konferenci ve čtvrtek 2. dubna. Myšlenka druhé části vznikla před šesti lety současně s první, do ní se ještě nepromítlo přání Hany Zagorové, které nyní tvůrci hodlají splnit u příležitosti jejích nedožitých osmdesátých narozenin.
Zagorová si přála muzikál ozvláštnit mladší generací, proto se kromě jejích známých písní objeví i dvě Marka Ztraceného Jsem jaká jsem a Já nemám strach, které vznikly přímo pro tento projekt. „Byla to nejpříjemnější spolupráce, co jsem kdy zažil,“ podotkl Ztracený.
Tvůrci měli jasný cíl: vytvořit ambicióznější pokračování, které však zůstane zasazené do známého prostředí. „Nejtěžší bylo příběh navázat na první díl,“ řekl scénograf Jan Kříž. Efekty umocní více světel a technicky náročnější dekorace.
Diváci se mohou těšit jak na tváře z prvního dílu Denisu Nesvačilovou nebo Michaelu Tomešovou, tak na nové herce, například Izabelu Jati, Natálii Říhovou či Filipa Antonia. Biograf Láska 2 bude mít premiéru 6. září, tedy v den narozenin Zagorové.
Z tiskové konference Jesika Vrbovcová
Český kreslený humor včetně politické satiry mapuje výstava 35+1
„Největší výstava kresleného humoru za posledních 20 let,“ popsal předseda České unie karikaturistů Radovan Rakus expozici 35+1, která se nachází v galerii ve věži pražské Novoměstské radnice. Návštěvníci si mohou od 2. dubna do 3. května prohlédnout desítky děl od zavedených i začínajících autorů.
Název odkazuje na historii spolku. Ten vznikl v roce 1990 z iniciativy skupiny kreslířů v čele s Vladimírem Jiránkem, Miroslavem Bartákem a dalšími umělci. Jednička v názvu pak představuje symbolický první krok do další éry poté, co unie loni oslavila 35. výročí.
V prostorách gotické věže se setkávají různorodé styly a generace. Vedle prací zakládajících umělců jsou k vidění i díla současných karikaturistů, jako jsou Miroslav Kemel nebo Marek Simon, pětinásobný držitel titulu Autor roku.
Mezi desítkami vystavujících nechybí ani Lubomír Vaněk, zapsaný v Guinnessově knize rekordů jako nejrychlejší karikaturista světa. Expozice zahrnuje jak politickou satiru, tak civilnější formy humoru a představuje 48 kreslířů.
Galerie je otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Z výstavy Matyáš Plášil
Dvořák, Smetana a projekce. Nejstarší český orchestr slaví 130 let
Česká filharmonie oslavila 130. narozeniny sérií tří koncertů v pražském Rudolfinu. Vyprodanou Dvořákovou síní se tak 1. a 2. dubna rozezněly jedny z nejznámějších českých melodií.
Téměř stovka hudebníků zaplnila pódium a pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova zahrála Symfonii č. 9 e moll Z nového světa Antonína Dvořáka, předehru k opeře Prodaná nevěsta a symfonickou báseň Vltava Bedřicha Smetany. Tyto skladby Česká filharmonie nezvolila pro výroční koncerty náhodou. Během své existence je orchestr hrál nejčastěji, Vltava například zazněla celkem 1300krát. Na úplně prvním koncertu v roce 1896 ji navíc dirigoval Antonín Dvořák.
Klasickou hudbu v Rudolfinu doplňovala projekce. Na plátně nad pódiem mohli diváci sledovat dobové záběry, které připomněly například zahraniční výjezdy nebo minulé šéfdirigenty. Příběh nejstaršího českého orchestru se také prolínal se světovými událostmi, které do jeho fungování zasáhly, například druhá světová válka. „Pokud jde o formát koncertu, jedná se o experiment. Takový projekt u nás v České republice, pokud vím, zatím nikdo nepodnikl,“ uvedl Prokop Jelínek, autor námětu a režisér, pro Operu Plus.
Česká filharmonie se těší respektu na světových pódiích, spolupracuje s předními dirigenty a sólisty. Zaměřuje se především na hudbu 19. století, za jednu sezónu odehraje přibližně 80 koncertů v Česku i zahraničí. Mimo to se věnuje také vzdělávací činnosti, pořádá workshopy nebo orchestrální akademie.
Z koncertu Barbora Koutná
Činoherní klub rozšířil repertoár. Sází na univerzální aktuálnost
„Opona neexistuje. Na scéně je prostřen jídelní stůl,“ zní první slova z nové inscenace pražského Činoherního klubu s názvem Radostný výlet. Antiiluzivní hru, kde muži hrají ženy a starší umělci mladé, představili tvůrci v úterý 1. dubna. O tři dny později se konala také slavnostní premiéra.
Diváci mohou ve dvou jednoaktových hrách složených v jednu inscenaci zhlédnout příběhy rodin během zdánlivě obyčejných chvil, jako jsou setkání u štědrovečerní tabule nebo cesta k příbuzným. Jejich autor a držitel tří Pulitzerových cen Thornton Wilder do příběhů zasadil témata pomíjivosti času, malých životních radostí i smrti. „Výjevy, které uvidíte, jsou zdánlivě obyčejné a banální. V tom je ale síla. Lidé se ve hře lehce najdou a ztotožní se s ní,“ řekla na tiskové konferenci dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková.
Na jevišti se představí Martin Finger nebo Lucie Žáčková, prostor dostanou ale i mladší umělci, například Julie Stejskalová, pro niž je to první větší zkušenost. Zahraje si také Ondřej Sokol, který zároveň Radostný výlet režíroval.
„Divák si musí uvědomit, že to, co vidí, není reálné, a více se nad podstatou hry zamyslet. V tom je výjimečnost divadla,“ přiblížil. „Hlavním tématem je konkrétní člověk v konkrétním čase, rychle se narodí, rychle umře a je na něm, co po sobě zanechá. Tady je zásadní jakási univerzální aktuálnost hry. Je také důležitější než spousta pseudoaktuálních témat, najde se v tom každý.“
Z tiskové konference Magdaléna Bicanová
Sport
Hrad přivítal úspěšné sportovce z Itálie, předčili Pavlova očekávání
Prezident Petr Pavel v úterý 31. března přijal v Míčovně Pražského hradu sportovce a sportovkyně, kteří se zúčastnili zimních olympijských a paralympijských her v Itálii. Poděkoval jim za reprezentaci, ocenil jejich výkony na mezinárodní úrovni a připomněl, jak důležitou roli hraje sport v budování národní hrdosti i inspiraci pro mladou generaci.
Na olympijských hrách získali Metoděj Jílek, Zuzana Maděrová, Eva Adamczyková a Tereza Voborníková celkem pět medailí, z paralympiády jich přivezly Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková dohromady šest. „Já jsem tipoval deset. Máme jich jedenáct, sice dohromady, ale nakonec výpravy předčily očekávání,“ řekl Pavel. „Moc si cením, že jsme měli na obou těchto zimních hrách rekordní účast a že byli Češi tak úspěšní,“ dodal.
Všichni pozvaní i jejich trenéři obdrželi na památku speciální zlatou minci. „Znamená pro mě strašně moc, protože mi připomíná podporu od pana prezidenta,“ uvedla Maděrová pro zpravodajský server Carolina. Prezidentskému páru podepsala společnou fotografii, která vznikla, když jí Pavel s manželkou fandili pří zlatém závodu v Livignu.
Slavnostní ceremoniál zakončilo společné fotografování. Při něm Jílkovi pamětní medaile vypadla a rozbila se, což vtipně komentoval moderátor akce a šestinásobný paralympijský vítěz v cyklistice Jiří Ježek: „Metoděj jimi může plýtvat, když má ty medaile dvě.“
Z tiskové konference Agáta Mrzenová
Ze sportu jednou větou: fotbalisté jsou po 20 letech na MS
* Po dvaceti letech si zahrají čeští fotbalisté na mistrovství světa, v baráži zvládli i finále proti Dánsku, které v úterý 31. března vyhráli znovu na penalty, znovu po předchozí remíze 2:2.
(redakce)
Počasí
Jih Moravy hlásil až 25 stupňů, rekordy padaly také jinde
Hned devět rekordů v neděli 5. dubna zaznamenaly meteorologické stanice, které evidují hodnoty aspoň třicet let. V Dyjákovicích na Znojemsku to bylo 24,9 stupně Celsia, také další maxima se zrodila na jihu Moravu, dále na Vysočině a jeden v Ústí nad Labem-Vaňově.
(redakce)
