31. května 2010, Carolina č. 749

události od 19. do 31. května

Vážení čtenáři,

v létě vydáváme Carolinu jako měsíční zpravodajský souhrn. Uzávěrka je poslední středu v měsíci ve 12,00 a číslo vychází vždy následující čtvrtek: 1. července (souhrn za červen) a dále pak 29. července, 26. srpna a 29. září.

Pohodové léto Vám přeje Vaše redakce


Z domova

Ve volbách těsně zvítězila ČSSD, většinu ve Sněmovně má však pravice

Ve volbách konaných poslední květnový pátek a sobotu zvítězila ČSSD, vládu však zřejmě bude sestavovat pravice. V součtu obě velké strany ztratily přibližně 1,5 milionu voličů, ČSSD získala 22,1 %, ODS pak 20,2 %. Na třetím místě se do Sněmovny dostala nová strana TOP 09 s 16,7 %, na čtvrtém KSČM s 11,3 % a parlamentní stranou se staly také Věci veřejné s 10,9 %. Do Sněmovny se nedostaly Strana zelených a KDU-ČSL, které byly koaličními partnery ODS ve vládě Mirka Topolánka. Pětiprocentní hranici nepřekonali ani SPO-Zemanovci.

V pondělí 31. května začíná jednání prezidenta Václava Klause s předsedy parlamentních stran o podobě budoucí vlády. Lídry si pozve na Hrad v pořadí, v jakém se strany umístily ve volbách. Protože po volbách odstoupil Jiří Paroubek, bude první u prezidenta místopředseda ČSSD Bohumil Sobotka. Ten by byl rád pověřen jednáním o sestavení vlády. Přestože to není zakotveno v ústavě, byl zatím vždy pověřen sestavením vlády předseda vítězné strany. Není však jisté, zda tomu tak bude i tentokrát, neboť součet mandátů pravicových stran je 118. Paralelně spolu budou o budoucí vládě jednat právě představitelé ODS, TOP 09 a VV.

Kromě předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který očekával výraznější vítězství své strany, rezignovali během sobotního odpoledne i tři předsedové neúspěšných stran: Cyril Svoboda (KDU-ČSL), Ondřej Liška (SZ) a Miloš Zeman (SPO - Zemanovci). Po porážce v hlavním městě od TOP 09 rezignoval na post předsedy pražské ODS v neděli primátor Pavel Bém.

Stanislav Krúpa

Chrám sv. Víta budou společně spravovat církev a stát

Prezident republiky Václav Klaus a pražský arcibiskup Dominik Duka podepsali dohodu, kterou po 18 letech končí spor o svatovítskou katedrálu.

Dohodu rozdělující práva k pražskému chrámu sv. Víta mezi stát a arcibiskupství pražské podepsali v prostorách samotné katedrály v pondělí 24. května. "Stát i církev shodně vnímají katedrálu jako výjimečný národní symbol v jeho historickém duchovním i kulturním významu. Církev bude o katedrálu pečovat jako o metropolitní chrám a stát jí k tomu bude vytvářet a zajišťovat potřebné materiální podmínky," uvedl v prohlášení prezident Václav Klaus.

Hrad poskytne Metropolitní kapitule sv. Víta dvě nemovitosti nezbytné pro užívání katedrály - Staré proboštství a Mladotův dům a z ročního rozpočtu 20 miliónů korun bude platit jejich provoz i ostatní výdaje spojené s chodem katedrály. Novinkou je vytvoření rady pro zajištění péče o katedrálu. Ta bude složena z držitelů sedmi klíčů, které jsou potřeba, když se vyzvedávají korunovační klenoty. Jsou jimi prezident, premiér, arcibiskup pražský, předsedové Sněmovny a Senátu, probošt svatovítské kapituly a primátor Prahy.

Logickou podmínkou uzavření dohody bylo, že katolická církev stáhne ústavní stížnost, kterou před necelým rokem na stát podala, když Nejvyšší soud rozhodl o vlastnictví chrámu v jeho prospěch. Soudní spory sahají ale až do roku 1992, kdy církev poprvé vznesla žalobu na Kancelář prezidenta republiky týkající se vlastnictví katedrály a dalších přilehlých nemovitostí. Oba pravomocné rozsudky z roku 1994 a 2006, které v tomto případu padly, vždy mluvily ve prospěch církve, ale konečné slovo měl loni v březnu právě Nejvyššího soud, který rozhodl opačně.

Katedrála je jedním ze symbolů české státnosti. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků. V chrámu jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.

Josef Švejda

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Bratislava je proti dvojímu občanství pro Maďary na Slovensku

Maďaři, ale přesto občané Slovenska, by na základě zákona, který ve středu 26. května schválil maďarský parlament, mohli usilovat o udělení dvojího občanství. Maďarský premiér Viktor Orbán ale maďarskou menšinu tímto krokem ve slovenských pohraničních okresech nenadchl.

"Nechápu, proč nám teď Budapešť chce udělovat občanství, když je o to nikdo z nás nežádal. Slovenské strany to před volbami využijí proti nám a nic dobrého z toho nekouká," sdělil Novinkám.cz téměř devadesátiletý Sándor Kiss z obce Číčov. Zákon má vstoupit v platnost 20. srpna, na den sv. Štěpána, tento den je v Maďarsku státním svátkem. Uplatňovat se ale bude až od 1. ledna 2011. Maďarské občanství se bude udělovat pouze na základě individuálních žádostí. Stačí, když žadatel prokáže maďarský původ a znalost maďarštiny. Trvalý pobyt na území Maďarska nebude podmínkou.

Slovenská vláda ale v reakci na maďarský zákon o dvojím občanství schválila tutéž středu novelu zákona o státním občanství, na jehož základě občan automaticky ztratí slovenské občanství, když dobrovolně požádá a získá občanství jiného státu. Ztráta občanství se nevztahuje na nabytí jiného občanství uzavřením sňatku. Skutečnost, že získal občanství jiného státu, musí občan neprodleně oznámit úřadům. Pokud tak neučiní, může dostat pokutu až do výše 3319 eur. Zároveň mu zanikne pracovní poměr, pokud vykonává povolání, při němž je nutné státní občanství SR.

Lidé vyčítají politikům v Bratislavě i v Budapešti, že situaci zbytečně vyhrocují a že se tento zákon objevil právě teď. Důvodem jsou volby do Národní rady SR, které budou 12. června, a i volby maďarské. Pravicová strana FIDESZ Viktora Orbána je vyhrála a začala plnit své předvolební sliby.

Starostka obce Báč, kde jsou Slováci v menšině, Helena Vonyiková, sdělila deníku Sme, že v dědině mají jediného občana maďarské republiky a dosud tam občanství nikdo neměnil. "Narodil jsem se v Báči a také tu pracoval. Nechceme dvojí občanství a nepotřebujeme ho. Jsem slovenský občan a nechci to měnit," sdělil Sme Tibor Domonkos, občan maďarské národnosti. Na pětimilionovém Slovensku žije asi půl milionu Maďarů.

Bratislava hodnotí krok Maďarska jako neakceptovatelný, jelikož se dotýká Slováků a s nimi zákon předem nikdo nekonzultoval. Právní normu reagující na kroky Budapešti podpořilo 90 ze 115 přítomných poslanců. Kromě koaličních stran Směr-SD, ĽS-HZDS a SNS pro návrh hlasovalo i KDH. Slovenský parlament rovněž varoval před zpochybňováním poválečného uspořádání Evropy a Trianonské smlouvy z roku 1920.

Prezident Václav Klaus dne 26. května vyjádřil Slovensku solidaritu v souvislosti s novým maďarským zákonem. Klaus kvůli tomu na Pražský hrad pozval slovenského velvyslance v Praze Petera Brňa. Schůzku zdůvodnil tím, že se chce o situaci ve slovensko-maďarských vztazích podrobně informovat a dát najevo solidaritu Slovensku.

Eliška Čeřovská

Americká premiéra Odcházení vyprodala filadelfské The Wilma Theater

Bývalý český prezident Václav Havel se 26. května ve Filadelfii osobně zúčastnil uvedení své zatím poslední hry Odcházení. Ve vyprodaném hledišti divadla The Wilma Theater představení sledoval spolu s manželkou Dagmar a bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou.

Diváci Havla s manželkou přivítali dlouhým potleskem, stejně nadšeně na konci odměnili i celé představení. Živě reagovali i v jeho průběhu. "Myslím si, že to je dobrá inscenace. Jsem zvědav, jak na to lidé budou chodit. Tady bylo asi dneska intelektuálnější publikum na premiéře, které to přijalo velmi vlídně. Dokonce některých věcí si všimli, kterých si lidi u nás ani nevšimnou," řekl Havel po představení Českému rozhlasu.

Divadlo The Wilma Theater ve Filadelfii vede od počátku 80. let pražský rodák Jan Žižka, který v roce 1976 opustil komunistické Československo. Právě on se ujal režie prvního uvedení Odcházení ve Spojených státech a považuje hru za jedno z nejlepších děl bývalého českého prezidenta. "Ze všech Havlových her je to asi ta nejvíc univerzální hra. Všichni totiž musejí někdy někam odejít, třeba z rodiny, nebo ze země," uvedl režisér pro ČTK. Do hlavní role kancléře si vybral Davida Stathairna, herce nominovaného v roce 2006 na Oscara za film Dobrou noc a hodně štěstí.

Premiéry se zúčastnila i herečka Zuzana Stivínová, která v českém nastudování hry v Divadle Archa hraje jednu z předních rolí - Irenu. "Hodně se mi líbil hlavní představitel kancléře Viléma Riegera, David Strathairn. Ten mě úplně dojal, z původního čtení jsem vůbec netušila, jak ještě může být Rieger dojemný," uvedla pro ČTK Stivínová.

Havel Odcházení napsal jako svou první novou hru po téměř 20 letech. Premiéru v pražském Divadle Archa měla v květnu 2008. Uvedena byla i ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, v Polsku, Velké Británii, Německu, Bulharsku a Chorvatsku.

Marta Bukovská

Ekonomika

Dluhopisy v hodnotě tří miliard korun zaplatí opravu škod po povodních

Poslanci 27. května na své poslední schůzi před volbami schválili návrh vlády na vydání povodňových dluhopisů v hodnotě tří miliard korun. Uhradí se z nich část škod, které způsobila velká voda na Moravě (viz Carolina 748). Finance se použijí zejména na opravu dopravní a energetické infrastruktury.

Premiér Jan Fischer v pondělí Poslaneckou sněmovnu požádal, aby návrh zákona projednala ve stavu legislativní nouze. Tento stav umožňuje schválit návrh během jednoho čtení. Poslanci premiérovi vyhověli. Senát o něm rozhodne během příštího týdne.

Ministr financí Eduard Janota uvedl, že vláda využije smlouvu s Evropskou investiční bankou. Ta dluhopisy odkoupí v krátkém časovém horizontu, navíc budou pro Česko levné. Vláda podobných dluhopisů využila už v roce 1997, kdy se voda prohnala téměř celou Moravou a vyžádala si na 50 lidských životů.

Nicméně státní dluh bude o další tři miliardy vyšší. "Úkolem budoucího ministra financí, ať už to bude kdokoli, bude najít ve druhém pololetí letoška úspory jinde," řekl Janota po vládní schůzi.

Letošní povodně a následné sesuvy podmáčené půdy zasáhly nejvíce Karvinsko, Ostravsko a Frýdecko-Místecko. Podle Asociace krajů České republiky škody dosahují až ke čtyřem miliardám korun. Hladiny řek jsou nyní už klidné. Českou republiku teď však trápí bouřky.

V pondělí 24. května se se vláda domluvila také na navýšení prostředků na protipovodňová opatření. Částka v programu Podpora a prevence před povodněmi se rozroste o jednu miliardu korun. Ministerstvo zemědělství chce tyto peníze získat z programu na úpravu a budování vodohospodářských staveb.

Kateřina Ciborová

Kultura

Romští umělci z celého světa roztančili Prahu

Praha již podvanácté hostila Světový romský festival Khamoro, jenž v překladu znamená "sluníčko" a který každoročně organizuje občanské sdružení Slovo 21. Letošní ročník zahájil v neděli 23. května světovou premiérou romské opery Invisible Gipsy, jejímž autorem je srbský Rom Zoran Tairović, a skončil v sobotu 29. května závěrečným galakoncertem v pražském Kongresovém centru.

"Myslím si, že tento ročník bude ještě kvalitnější než ten předchozí. Letos jsme pozvali skutečně výtečné umělce," řekl na pondělní tiskové konferenci dramaturg festivalu Džemil Silajdžic. Na koncertech tradiční romské hudby vystoupily romské hudební skupiny z Francie, Slovinska, Makedonie, Německa, Srbska, Rumunska a Slovenska.

Česko zastupovaly skupiny Surmajovci a Gipsy.cz. Největší hvězdou letošního ročníku byl ale podle organizátorů festivalu Tchavolo Schmitt, označovaný za legendu gypsy swingu a jazzu. Hrál i ve filmech Latcho Drom a Swing, jež režíroval Tony Gatlif.

S romskými umělci z různých koutů světa se mohli Pražané setkat nejen na koncertech v klubech Roxy, Lucerna Music Bar a Jazz Club Reduta, ale i v historickém centru Prahy. Průvod kapel v tradičních romských krojích vedený kočárem s koňmi, na který letos usedl pražský primátor Pavel Bém a úřadující Miss Roma ČR Pavlína Lendelová, startoval na Můstku a skončil na Staroměstském náměstí. Podle organizátorů je defilé účinkujících jednou z nejatraktivnějších částí festivalu a přitahuje pravidelné návštěvníky.

Kromě hudby nabídl festival také doprovodný program. Jeho součástí byl například odborný seminář věnovaný romské identitě. Ve Slovenském institutu se pak konala výstava o genocidě Romů za druhé světové války. Khamoro nabídlo návštěvníkům i projekce filmů zaměřených především na sociální témata. Nechyběly ani taneční workshopy se zahraničním lektorem Petiou Iourtchenkem, který po celém světě vystupuje s tradičním tancem ruských Romů.

Z tiskové konference a z festivalu Tomáš Bystrý

Karel Hynek Mácha odhaluje návštěvníkům Národního muzea svou tvář

Rok 2010 je rokem Karla Hynka Máchy (16.11.1810 - 6.11.1836). Letos na podzim uplyne 200 let od narození prvního českého moderního básníka, romantika a hlavně autora Máje. K letošnímu jubileu se příhodně právě v květnu otevřela expozice dokumentující nejen inspirujícího ducha autora, ale především jeho pravou fyzickou podobu, která byla vždy obestřena závojem tajemství. Ochoz Pantheonu v budově Národního muzea tak představuje veřejnosti výstavu s názvem Tvář Karla Hynka Máchy.

I když se několik básníkových portrétů dochovalo, ani ty nejznámější z nich nepatří mezi věrohodné a tvoří spíše jen domnělé podobizny. Jaká tedy byla jeho skutečná tvář?

Na dotaz může částečně odpovědět vystavovaná busta od sochaře Milana Knoblocha, která vděčí za svou autentičnost především antropologovi Emanuelu Vlčkovi. Ten se zasloužil o rekonstrukci Máchovy podoby na základě zkoumaných ostatků. Výstava zaznamenává i samotný postup při plastické rekonstrukci.

Obraz sv. Jana Křtitele od Františka Maška poté zachycuje možnou pravou podobu Máchy. Traduje se totiž, že Maškovi seděl jako model. Dále expozice nabízí pohled do historie. V říjnu 1938, kdy Čechám hrozilo zabrání pohraničí, byly z litoměřického hřbitova exhumovány Máchovy ostatky a převezeny do Prahy k prvnímu antropologickému výzkumu. O rok později se konal na Vyšehradě spisovatelův druhý pohřeb, který se stal národní manifestací proti nacismu. Návštěvníci výstavy mohou z tohoto pietního aktu zhlédnout dobové fotografie.

Nevelká výstava připomíná život, ale hlavně tvář romantika a je jednou z mnoha kulturních akcí oslavujících Máchu, které ve spolupráci s dalšími institucemi připravila na letošní rok Obec spisovatelů. Výstava potrvá do 19. září. V Národní knihovně byla zároveň zahájena výstava Zázrak jménem Mácha - Dalekáť cesta má! Marné volání! Máchův Máj v proměnách času. V pondělí 24. května pak začal 13. ročník nonstop čtení věnovaný právě Máchovi.

Z Národního muzea Lenka Davidová

Dvacátý rok opavského Institutu tvůrčí fotografie v galerii GAMU

Ve skromných prostorách pražské Galerie Akademie múzických umění mají návštěvníci do 11. června možnost zhlédnout výstavu Dvacátý rok. Tři místnosti galerie sídlící v Hartigovském paláci na Malostranském náměstí představují aktuální tvorbu současných studentů a čerstvých absolventů Institutu tvůrčí fotografie v Opavě (ITF).

"Retrospektivu jsme dělali před pěti lety a potřebovali jsme k ní celý Dům umění v Opavě a ještě další tři výstavní prostory. Tentokrát jsme chtěli představit výhradně ukázky z aktuální tvorby současných studentů a loňských absolventů, proto se také výstava jmenuje Dvacátý rok ITF a ne Dvacet let ITF," vysvětlil Carolině koncepci výstavy Vladimír Birgus, vedoucí ITF.

Prostory galerie nabízejí pohled na tvorbu 17 autorů. Vedle dokumentu jsou ve k vidění i portréty, subjektivní pohledy na krajinu či pseudoreklamní fotografie. Rozměrné reprodukce doplňují projekce snímků dalších pěti desítek studentů. Mezi vystavenými nechybí například ukázky z dokumentárního souboru Víkend ve stylu 50. let Matěje Třešňáka, s nímž zvítězil v kategorii umění a zábava na loňském Czech Press Photu.

Výstava má za sebou uvedení v brněnském divadle Reduta, současně s pražskou výstavou je odlišný výběr představen v Oxfordu. Výběr fotografií uvidí zájemci v Kolíně nad Rýnem, Ostravě či na bratislavském Měsíci fotografie.

Institut tvůrčí fotografie při Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě vznikl na počátku 90. let jako jedno z prvních odborných pracovišť nové vysoké školy. Po pražské FAMU je druhou nejstarší českou fotografickou školou a během dvaceti let se stal největší fotografickou školou v republice, přičemž významnou část studentů tvoří posluchači ze zahraničí. ITF se vyznačuje tím, že studijní program nabízí v kombinované formě, což umožňuje studium i fotografům, kteří nemohou absolvovat denní docházku.

Z Galerie GAMU František Géla

Výstava Deset tisíc věcí dokumentuje tvorbu Zdeňka Sklenáře

U příležitosti 100. výročí narození významného českého umělce Zdeňka Sklenáře pořádá Galerie hlavního města Prahy dosud nejrozsáhlejší retrospektivní výstavu jeho děl. Pod názvem Deset tisíc věcí - deset tisíc let se skrývá více než stovka obrazů a ilustrací, které jsou součástí expozice v Domě U Kamenného zvonu. Výstavu je možné navštívit do 6. června.

Sklenář, který je známý díky malbám, byl také uznávaným ilustrátorem a pedagogem. Výstava pokrývá období od umělcových začátků až po poslední plátna, a proto nabízí jedinečnou příležitost pozorovat Sklenářův vývoj. Na koncepci výstavy se podíleli umělci Federico Díaz a kurátor Ivo Bidner.

Mezi nejznámější vystavovaná díla patří Sklenářovy biomorfní krajiny, které se vyznačují nevšedním využitím barev a vyvolávají dojem živoucích organismů. Výrazně vystupuje umělcův smysl pro detail a neobvyklá technika využívající plastičnosti barev a plátna.

Kromě techniky malby poznávají návštěvníci i umělce samotného, část expozice se dotýká Sklenářova vztahu k náboženství a ke zbožňované Číně. Vidět mohou i projekce jeho ilustrací čínské pohádky Opičí král.  Sklenářovy ilustrace k Opičímu králi a ke Zpěvům staré Číny mohou v tuto dobu obdivovat i návštěvníci českého pavilonu na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji.

Zdeněk Sklenář (15.4.1910 -19.4.1986) patřil mezi výrazné osobnosti české umělecké scény hlavně díky neobvyklé rozmanitosti své tvorby. Ilustroval také například Petiškovy Staré pověsti české nebo Hynkův Máj, byl profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Z výstavy Tereza Drahoňovská

Sport

Podceňovaní hokejisté mistry světa. Ve finále zdolali hvězdný tým Ruska

Česká hokejová pohádka na MS v Německu došla zlatého konce. V nedělním finále Češi udolali Rusy 2:1 a po pěti letech vrátili titul světových šampionů do Česka. Vítězný gól vstřelil symbolicky kapitán týmu Tomáš Rolinek. Novopečené mistry světa vítaly v pondělí na Staroměstském náměstí tisíce fanoušků.

Hokejistům se ve finále s ruskou sbornou podařil snový úvod. Už po 20 vteřinách dal gól hráč s číslem 20 Jakub Klepiš. Rusové rozpoutali hotové ofenzivní peklo, měli řadu šancí, pokaždé ale narazili na výtečného Tomáše Vokouna v brance. Když už ho překonali, trefil Fjodorov tyč a Dacjukův gól neplatil, protože padl vteřinu po konci první třetiny.

Do dvoubrankového vedení šli Češi ve 39. minutě. To se v útočném pásmu srazil Ovečkin s Fjodorovem a k puku se dostal Karel Rachůnek. Zavezl ho do pásma a z pravého rohu nahrál před branku, kde se kotouč odrazil od Rolinkovy brusle do sítě - 2:0! V hektickém závěru umocněném přesilovkou 6 na 3 už Rusové jen korigovali na 1:2 a česká radost propukla naplno.

"Je to obrovský úspěch. Znovu se ukázalo, že hokej je týmový sport a když dvacet hráčů tahá za jeden provaz, může uspět," radoval se v rozhovoru pro ČT bezprostředně po utkání brankář Vokoun.

Hokejisté dokázali pro Česko vydobýt, včetně toho posledního, už 12 titulů mistrů světa (polovina jich byla pro Československo). Ten letošní z Kolína nad Rýnem se však určitě zařadí mezi ty nejpřekvapivější. Ze začátku totiž velkému vítězství nic nenasvědčovalo. Tým se před šampionátem potýkal s řadou omluvenek, postupně z různých důvodů odmítlo reprezentovat 25 hráčů. Z NHL dorazila jen čtveřice hráčů. "Kdyby mi někdo po Norech řekl, že urveme zlato, šel bych si vsadit," zmínil špatně rozjetý turnaj pro iDnes.cz Jaromír Jágr. Po prohře s Norskem také řekl, že mu vadí, že hráči odmítají jezdit na MS. "Ti, kteří se dostali do NHL, by si měli uvědomit jednu věc: že díky zlaté generaci jsou dnes tam, kde jsou. ... Ale asi už zapomněli, kde se naučili hrát hokej," citovaly Jágra Lidové noviny.

Český tým totiž v základní části šampionátu porazil jen Francii (6:2) a Švédsko (2:1, v minulé Carolině jsme chybně uvedli 3:2, omlouváme se). Dvakrát prohrál - s outsiderem z Norska a se Švýcary (shodně 2:3) a dokonce hrozilo, že se poprvé v historii ani do čtvrtfinále nepodívá. Parta kolem Jágra a kapitána Rolinka se však dokázala obdivuhodně semknout. V osmifinálové skupině Češi postupně zdolali Lotyše (3:1) a Kanadu (3:2). Dvakrát o jejich vítězství rozhodovala až loterie samostatných nájezdů. Nejprve ve čtvrtfinálové bitvě s týmem Suomi (2:1) a pak i v infarktové semifinálové řeži se Švédy (3:2). Vítězný nájezd v obou případech zaznamenal Jan Marek.

"Povedla se nám asi největší loupež v hokejových dějinách," výstižně okomentoval pro Sport.cz neuvěřitelnou vítěznou sérii kapitán a střelec finálové branky Tomáš Rolinek.

"Nové Nagano," i tak turnaj překřtila některá tuzemská média. Vítězství českých hráčů na šampionátu totiž stejně jako na japonském "Turnaji století" sledovala celá Česká republika a zlaté hokejisty přišly na Staroměstském náměstí přivítat tisíce fanoušků. Na připravené pódium hráči nastupovali ve stejném pořadí, jako nastupovali na led, a celou show provázel sportovní komentátor Jiří Holzel. Toho se pak v přímém přenosu rozjařený útočník Roman Červenka neváhal přátelsky zeptat, zda nemá otvírák.

Na úplný závěr si unavení hokejisté i realizační tým zazpívali společně s fanoušky českou hymnu a také notoricky známou píseň všech velkých sportovních vítězství - hit od skupiny Queen We are the champions.

Nečekaným zlatem z Německa se s reprezentací rozloučil trenér Vladimír Růžička. Od příští sezony ho na postu lodivoda národního týmu vystřídá Alois Hadamczik. O změně bylo rozhodnuto už před MS.

Ze Staroměstského náměstí Jan Barák

Zlatou tretru ozdobily výkony roku a nečekané české úspěchy

Ostravský atletický mítink opět dokázal, že patří mezi světovou špičku. Vypovídá o tom nejen hvězdné obsazení v čele s nejrychlejším mužem planety Usainem Boltem, ale také skvělé výkony sportovců. Dohromady během dvoudenního závodu, který se konal 26. a 27. května, padlo pět nejlepších výkonů probíhající sezony. Z českých atletů zazářili oštěpař Milan Frydrych a běžkyně Denisa Rosolová.

Jedinou vadou letošního 49. ročníku Zlaté tretry bylo, již tradičně, deštivé počasí. Mokrý povrch na vítkovickém stadiónu sportovcům dělal problémy a často kvůli opatrnosti nemohli podávat stoprocentní výkony. I přesto viděly zaplněné tribuny vrcholné atletické momenty. Největším tahákem byla sprinterská superstar Usain Bolt.

Jamajský sprinter se představil netypicky v běhu na 300 metrů, kde chtěl zaútočit na světový rekord Michaela Johnsona. Jeho čas 30, 97 sice na vítězství bohatě stačil, ale k překonání výkonu legendárního amerického sprintera mu chybělo 12 setin. V královské disciplíně ovládl stometrovou trať Boltův krajan Asafa Powel, který opět potvrdil, že se mu v dešti daří, když časem 9, 83 sekundy vytvořil nejlepší letošní čas i rekord mítinku.

Ředitel závodu Jan Železný měl určitě největší radost z výsledků v oštěpařské disciplíně. Jeho svěřenec, teprve 23letý Milan Frydrych, se blýskl hodem dlouhým 88,23 m, a dosáhl tak na nejlepší letošní světový výkon. Naopak oštěpařce Barboře Špotákové se na Zlaté tretře nedaří a potvrdilo se to i letos. Světová rekordmanka a olympijská vítězka v dešti dosáhla "pouze" na druhé místo a to hodem dlouhým 62, 94m. "Je skvělé, že takový mítink v Česku je, ale právě já tu nemám mnoho štěstí," litovala po skončení závodu.

Zklamaný byl po závodě i překážkář Jan Svoboda, ale za svůj výkon na trati 110 m se stydět rozhodně nemusel. Jeho čas 13,55 nestačil pouze na držitele světového rekordu Kubánce Dayrona Roblese, který si pro vítězství doběhl za 13,12 sekundy.

Premiéru v seniorské kategorii na 400m trati si odbyla odchovankyně vítkovické atletiky Denisa Rosolová. Do cíle doběhla v čase 50, 85 a překvapivě za sebou nechala první dvě ženy z olympiády v Pekingu - Britku Christine Ohuruoguovou a Jamajčanku Sherricku Williamsovou. "Když jsem slyšela, jak lidi řvou, tak jsem ze sebe vydala úplně všechno," sdělila vítězka pro server iDnes.cz.

Do budoucna vidí pořadatelé možnost připojení Zlaté tretry k prestižnímu seriálu Diamantové ligy, ale podmínky přijetí jsou velmi náročné. Sportovní manažer Alfons Juck alespoň odkryl některé své záměry pro příští jubilejní ročník. Rád by viděl na startu stometrové trati tři největší osobnosti této disciplíny - Usaina Bolta, Asafu Powela a Tysona Gaye.

Josef Švejda

Počasí

Počasí

My čekali léto, a on přišel nečas. Zatímco na politické scéně už bylo "na čase", co se počasí týká, rádi bychom opět trochu slunce do našich prokřehlých duší. O víkendu se sice matička příroda snažila leckde nastavit vlídnější tvář, oblast Moravy však zůstává se svými rozvodněnými toky v její trvalé nepřízni. S přestávkami prší, prší jen se leje a jakákoli vyhlídka na změnu se zdá pomalu stejně neuvěřitelná jako naše hokejové zlato. Že by úterní vymetená odpolední obloha skýtala naději? Anebo je to jen klid před víkendovou bouří a možná i na politickém nebi? Ale nepředbíhejme. Lidová moudrost praví: "Když máj vláhy nedá, červen se pak předá". My jen dodáváme: "Vláhy už snad bylo dost, promrzlí jsme až na kost".

Jana Skopcová