29. července 2010, Carolina č. 751
události od 1. do 28. července
Vážení čtenáři,
v létě vydáváme Carolinu jako měsíční zpravodajský souhrn. Uzávěrka je poslední středu v měsíci ve 12,00 a číslo vychází vždy následující čtvrtek: 26. srpna a 29. září.
Minulé 750. číslo bylo poslední, které jsme rozesílali mailem, příště najdete Carolinu na: http://carolina.fsv.cuni.cz, http://carolina.cuni.cz a http://videozurnal.fsv.cuni.cz.
Na tomto serveru se z technických důvodů následující číslo Caroliny objeví až v pátek 3. září.
Za pochopení děkuje a pohodové léto vám stále přeje vaše redakce
Z domova
Prezident Klaus jmenoval Nečasovu vládu. Má nejsilnější mandát v historii Česka
Prezident Václav Klaus jmenoval v úterý 13. července na Pražském hradě novou vládu premiéra Petra Nečase. Vládu sestavila koalice ODS, TOP 09 a VV, která o den dříve podepsala koaliční smlouvu. Podle předsedů stran je cílem vlády především rozpočtová ukázněnost a boj proti korupci.
"Je to již šestá vláda, kterou ve svém prezidentském období jmenuji. A velmi bych si přál, aby to byla vláda poslední, kterou budu jmenovat.(...) Po dlouhé době má vláda šanci být vládou stabilní," řekl prezident Klaus během ceremonie. Odkazoval tím na to, že koalice má ve Sněmovně 118 hlasů z 200, a je tak nejsilnější v historii České republiky. Zároveň vládu vyzval, aby prováděla reformy, navázala na práci svých předchůdců a nepokoušela se o revoluci.
Po obřadu zamířili členové vlády do Strakovy akademie, kde jim úřad předal končící premiér Jan Fischer.
Do 4. srpna chce vláda představit své programové prohlášení. O šest dní později, 10. srpna, by měli o důvěře vládě hlasovat poslanci. O svolání dolní komory parlamentu na tento den chce Nečas požádat předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou.
Členové koalice si vládní posty rozdělili v poměru 6 ODS, 5 TOP 09 a 4 VV. Kromě premiéra Petra Nečase má ODS ještě ministerstvo obrany (Alexandr Vondra), spravedlnosti (Jiří Pospíšil), průmyslu a obchodu (Martin Kocourek), životního prostředí (Pavel Drobil) a zemědělství (Ivan Fuksa). Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se stal 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničí, strana má také ministerstvo financí (Miroslav Kalousek), zdravotnictví (Leoš Heger), práce a sociálních věcí (Jaromír Drábek) a kultury (Jiří Besser). Radek John se stal za Věci veřejné místopředsedou vlády a ministrem vnitra, strana dále získala ministerstvo dopravy (Vít Bárta), školství (Josef Dobeš) a ministerstvo pro místní rozvoj (Kamil Jankovský).
Současná vláda vzešla z květnových voleb do Poslanecké sněmovny. V nich sice zvítězila ČSSD, sestavením vlády byl ale pověřen předseda ODS, druhé nejsilnější strany, Petr Nečas. Stalo se tak poprvé v historii – bývalo zvykem pověřit sestavováním vlády předsedu strany, která volby vyhrála. Prezident své rozhodnutí odůvodnil nízkým koaličním potenciálem ČSSD.
Po 12 letech tak vznikla vláda bez žen, bez ministryně se naposledy obešel premiér Miloš Zeman.
Stanislav Krúpa
Poslanci zvolili předsedy výborů, na novém ombudsmanovi se však nedohodli
Na druhé schůzi Poslanecké sněmovny 9. července si zákonodárci zvolili nové předsedy výborů. Těch je nyní celkem 16, tedy o dva méně než v minulém volebním období. V čele šesti výborů včetně rozpočtového, který je považován za nejvlivnější, zasedne ODS. Shodně po třech předsedech budou mít vládní TOP 09 a VV a opoziční ČSSD. Kontrolní výbor povedou komunisté. Bez předsedy nyní zůstává pouze výbor petiční, ten se však v budoucnu sloučí s kontrolním. K podobnému kroku se poslanci uchýlili už dříve, když sloučili výbory pro obranu a pro bezpečnost, který nyní vede František Bublan z ČSSD.
Česká republika zatím nemá nového ombudsmana. Nástupce zemřelého Otakara Motejla vybírali poslanci celkem ze čtyř kandidátů. Bývalou poslankyni ODS Evu Dundáčkovou a Johna Boka, aktivistu ze spolku Šalamoun, navrhl prezident republiky Václav Klaus. Senát nominoval bývalou zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou a předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou, jejíž nominaci zpochybnily kvůli výkonu její dosavadní funkce Věci veřejné.
Přes síto prvního kola dokázaly projít Dundáčková a Šabatová. Ve druhém kole volby se jim ale nepodařilo získat potřebný počet hlasů. Pro Dundáčkovou hlasovalo 59 poslanců, ve prospěch Šabatové hovořilo 84 hlasů ze 181 přítomných poslanců. Ani to však ke zvolení nestačilo. Favoritkou volby byla právě bývalá zástupkyně ombudsmana Šabatová. Podporu jí před volbou vyjadřovaly ČSSD, TOP 09 i KSČM.
Otakar Motejl zemřel 9. května a nového ombudsmana musí poslanci zvolit do 60 dnů. Senátoři ČSSD již oznámili, že nominují znovu Šabatovou, lze ale podat i návrhy nové.
Jana Skopcová
Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika
Slovenský prezident Gašparovič jmenoval Radičovou první premiérkou v historii země
V pátek 9. července slovenský prezident Ivan Gašparovič uvedl do funkce nový středopravicový kabinet pod vedením Ivety Radičové (SDKU-DS). Vládní koalici spolu utvořily Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS), liberální Svoboda a solidarita (SaS), konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a maďarsko-slovenská strana Most-Híd . V Národní radě, slovenském parlamentu, mají většinu 79 ze 150 hlasů.
Cílem nové vlády je především zlepšit stav veřejných financí a bojovat s korupcí. Radičová k tomu podle serveru Ceskenoviny.cz řekla: "Jsme si plně vědomi, že Slovenská republika, stejně jako i mnohé jiné státy stále čelí vážným dopadům hospodářské krize, že Slovenská republika má obrovské problémy s nezaměstnaností, vysokou mírou korupce, že má vážné regionální rozdíly."
Nejvíce vládních postů získala SDKU-DS, která má kromě postu premiérky také ministerstvo financí (Ivan Mikloš), zahraničních věcí (Mikuláš Dzurinda), školství (Eugen Jurzyca) a spravedlnosti (Lucia Žitňanská). Druhá nejsilnější SaS má ministerstva hospodářství (Juraj Miškov, zároveň místopředseda vlády), práce (Jozef Mihál), obrany (Ľubomír Galko) a kultury (Daniel Krajcer). Třetí KDH ministerstva dopravy (Ján Figeľ), vnitra (Daniel Lipšic) a zdravotnictví (Ivan Uhliarik). Slovensko-maďarská strana Most-Híd získala křeslo místopředsedy vlády pro lidská práva a menšiny (Rudolf Chmel) a ministerstvo zemědělství (Zsolt Simon). Martin Ružinský se stal státním tajemníkem ministerstva zemědělství s úkolem obnovit ministerstvo životního prostředí, které zrušila Ficova vláda.
Na Slovensku se po červnových volbách opakovala situace z Česka – přestože volby vyhrála Ficova strana Směr-SD, sestavením vlády byla pověřena místopředsedkyně druhé nejsilnější strany Radičová, která se podařilo sestavit koalici.
Stanislav Krúpa
Nečas na první zahraniční návštěvě tradičně v Bratislavě
Na první zahraniční cestu vyrazil český premiér Petr Nečas 9. července tradičně do Bratislavy. Netradiční byl dopravní prostředek, který zvolil, delegace cestovala místo leteckého speciálu auty a údajně o 100 000 korun levněji. Nečas navíc vyjížděl z Brna, odkud je blíž do Bratislavy než do Prahy. S premiérkou Ivetou Radičovou potvrdili nadstandardní kvalitu česko-slovenských vztahů.
„Vztahy jsou tradičně velmi dobré a jsou teď obohaceny tím, že se nám – jak s nadsázkou dodávám – podařilo takřka dokonale zesynchronizovat politické cykly v našich zemích. Nejenom volby, ale také velmi podobné priority vlády, a dokonce bych řekl jejich programové zabarvení. Je nezbytné konsolidovat veřejné finance v obou zemích, je nezbytné zastavit zadlužování obou našich zemí,“ citoval Nečase deník Právo.
Premiéři pravicových kabinetů se chtějí pravidelně neformálně setkávat na Moravě a uvažují i o společných zasedáních české a slovenské vlády k problémům, které by se týkaly obou zemí.
Radičová podle Práva požádala Nečase o pochopení, že její první zahraniční cesta vedla do Bruselu. Tam jednala o slovenském podílu na záchranném fondu eurozóny. Nečas se v Bratislavě sešel i s prezidentem Ivanem Gašparovičem a předsedou parlamentu Richardem Sulíkem. Nečas s Radičovou se pak 20. července v Budapešti zúčastnili summitu Visegradské čtyřky.
Ludmila Trunečková
Ekonomika
Nezaměstnanost v ČR klesla na 8,5 %
K 30. červnu evidovaly úřady práce v ČR 500 500 nezaměstnaných, což bylo o 14 279 méně než koncem května. Pokles o 0,2 % je pokračováním trendu posledního období, nezaměstnanost v zemi klesá už čtyři měsíce.
Lidové noviny ale 9. července upozornily, že letos bude mezi nezaměstnanými pravděpodobně nejvíc absolventů škol za posledních šest let. V září se očekává prolomení maxima z roku 2005, kdy jich bylo 47 tisíc.
Ludmila Trunečková
Kultura
Vítězem MFF v Karlových Varech je Moskytiéra, bodoval také medvídek Kuky
„Je to pro mě opravdu překvapení, vůbec jsem to nečekal. Moc se mi líbilo, jak lidi tady při projekci reagovali,“ sdělil svoje dojmy režisér vítězného španělského filmu Augustí Vila. Společně s producentem snímku Luisem Minarronem jen o několik málo minut předtím přebírali z rukou Nikity Michalkova cenu Křišťálový glóbus za nejlepším film letos již 45. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Poklonu vítěznému snímku vyjádřila také Geraldine Chaplinová, dcera slavného komika, která zde ztvárnila jednu z hlavních rolí. „Je to jeden ze tří nejlepších scénářů, jaké jsem kdy četla“, říká o tomto třetím autorském snímku katalánského režiséra.
Jak chutná vítězství, okusil při závěrečném ceremoniálu také chorvatský režisér Rajko Grlic. Cenu poroty pro nejlepší režii získal za snímek Zůstane to mezi námi. „Před 40 lety jsem tu studoval u pana profesora Klose a jsem rád, že jsem to dostal i díky němu,“ neskrýval vděčnost Grlic.
O jediného českého zástupce v závěrečném defilé vítězů se postaral Jan Svěrák a jeho růžový medvídek Kuky ve filmu Kuky se vrací. Americký filmový producent Ron Yerxa, který cenu předával, však také neodešel s prázdnou. K nejvtipnějším momentům závěrečného večera tak patřil jeho slib, že se o hračku, kterou dostal od Jana Svěráka darem, postará.
K Oscarovi, který žil dlouhou dobu v komunismu, přirovnal ruský režisér Nikita Michalkov svoje první ocenění v Čechách konkurenční přehlídkou z poloviny devadesátých let. „Teď tady dostávám druhou cenu, a když se dívám na plátno, připomínám si, že film je naše společná rodina,“ pronesl ve své děkovné řeči Michalkov. Do jeho rukou putovalo ocenění za dlouholetý umělecký přínos světovému filmu.
Křišťálový glóbus za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii převzal ve Varech také režisér Juraj Herz.
Nejlepšími herci se stali slovy moderátora Marka Ebena rovnou „dva polští kořeni“ Mateusz Kosciukiewicz a Filip Garbacz za film Matka Tereza od koček, ocenění za nejlepší ženský herecký výkon porota přisoudila Francouzce Anais Demoustierové za roli patnáctileté dívky ve snímku Sladké zlo režiséra Oliviera Coussemacqa.
Letošní ročník MFF, k jehož zřejmě nejzářivějším hvězdám patřil britský herec Jude Law, nebyl pro české filmové tvůrce s výjimkou Kukyho úspěšný. V hlavní soutěži tak vyšel naprázdno například celovečerní debut Tomáše Mašína 3 sezony v pekle. Nedařilo se ani Zoufalcům Jitky Rudolfové či Dvojce Jaroslava Fuita. Bez ocenění zůstal i časosběrný dokument Katka režisérky Heleny Třeštíkové.
Jana Skopcová
Letošním Shakespearovským slavnostem vládne Jindřich IV.
Letní Shakespearovské slavnosti, které jsou nejstarším a největším open-air divadelním festivalem svého druhu v Evropě, potrvají letos do 4. září. Originální přehlídku her Williama Shakespeara, uváděnou od konce června pod širým nebem, mají diváci možnost vidět v Praze, Brně, Ostravě, Olšanech a na Slovensku v Bratislavě.
V Praze se hraje na dvou scénách: kromě tradiční scény v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu se hry uvádějí také na nádvoří Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí, v sídle Hudební fakulty Akademie muzických umění.
Festival vznikl z podnětu prezidenta Václava Havla. Ten začátkem 90. let vyzval umělce, aby na Pražský hrad přilákali co nejširší veřejnost. Jednou z akcí, které se tu od roku 1994 usadily natrvalo, jsou právě Shakespearovské slavnosti. Akci svou záštitou podpořil v roce 2004 i současný prezident Václav Klaus. Od roku 2005 festival spolupracuje také s Nadačním fondem manželů Livie a Václava Klausových.
V premiéře slavnosti letos uvádějí inscenaci Jindřich IV. v režii Lucie Bělohradské a překladu Martina Hilského. Strhující příběh ztvárňují Jan Dolanský v roli mladého prince Jindřicha, Ladislav Mrkvička jako král Jindřich IV. a další skvělí herci. Rytíře Jana Falstaffa ztělesňuje ostravský herec Norbert Lichý, držitel ceny Thálie za rok 2008. Bělohradská už pro slavnosti dříve nastudovala divácky úspěšného Hamleta s Jiřím Langmajerem.
Říká se, že první část Jindřicha IV. je Shakespearova nejpromyšlenější historická hra. Uvádí na scénu jednu z jeho nejslavnějších postav, rytíře Jana Falstaffa, vtipného, zhýralého a vypočítavého „učitele“ mladého prince Jindry. Ve hře se ovšem objevují i vážná témata například zpochybnění práva Jindřicha IV. na anglický trůn či královy výčitky svědomí vyvolané vraždou Richarda II. Druhé části hry zpočátku vévodí extravagantní Falstaff, nicméně je postupně vytlačován princem Jindřichem. Většina kritiků se domnívá, že druhá část nedosahuje úrovně té první, nikdy také nedosáhla takové obliby, ale tvoří nepostradatelný předěl k Jindřichovi V. Hra vznikla zřejmě v letech 1596 – 1597 a dnes se většinou uvádí jako součást celého cyklu, jehož hlavním tématem je přerod rozmarného prince Jindry v hrdinného Jindřicha V.
Premiéru má letos i Romeo a Julie ostravské produkce PaS de Theatre s Jitkou Smutnou v roli chůvy, veronské milence ztvárňují Marek Holý a Tereza Dočkalová.
Pořadatel slavností agentura Schok zařadil jako každý rok i reprízy úspěšných inscenací z minulých let: Veselé paničky windsorské – divácký hit s Bolkem Polívkou, Simonou Stašovou a Evou Režnarovou, Macbath, Komedii omylů a Antonia a Kleopatru. Na Slovensku a v Brně se uvádí nová hra Oko za oko – Niečo za Mirčo. Nechybějí ani tituly v angličtině: v Praze, Ostravě a Brně představí Merry wives of Windsor a As you like it společnosti GB Theatre Company.
Zajímavostí letošního ročníku je také možnost zakoupit si 2CD Best of William Shakespeare - divadlo i pro vaše uši! Nejznámější monology, dialogy a scény ze 14 her slavného dramatika v podání hereckých hvězd Letních shakespearovských slavností vydal Popron.
Velkým příznivcem Slavností je také hlavní partner festivalu, skupina PPF. Tuzemská společnost stojící na špičce českého finančního trhu podporuje festival už desátým rokem. Díky její iniciativě se divadelní přehlídka rozšířila o prestižní fotografické výstavy i velkorysé akce charitativní (benefiční představení na pomoc po povodních v roce 2002, speciální projekty na pomoc neslyšícím dětem, výkonným umělcům v životních nesnázích atd.). Na existenci Shakespearovských slavností kdysi zareagoval i Buckinghamský palác, o pokračování festivalu projevil zájem formou osobního dopisu i sám princ Charles.
O vysokém renomé Slavností svědčí živý zájem o vstupenky, rekordní počty návštěvníků (až 87 tisíc za sezónu) i celková úroveň akce, promítající se v nebývalém mediálním ohlasu a uznalých kritikách. Během léta se odehraje přes 140 představení a hlediště pod širým nebem o kapacitě 600 -1000 míst bývají pravidelně plná.
Petra Doležalová
Šperkařský mág Cartier vystavuje svůj pohádkový poklad na Pražském hradě
Je možné, že právě na jeho mistrovské kousky myslela legenda stříbrného plátna Elizabeth Taylorová, když prohlásila, že peníze nejsou v životě všechno, že přece existují také kožichy a šperky. Anglický král Edvard VII. ho rovnou pasoval na klenotníka králů potažmo krále klenotníků. O pravdivosti těchto výroků se nyní mohou na vlastní oči přesvědčit návštěvníci Jízdárny Pražského hradu , která se pod taktovkou designéra Ronyho Plesla a kurátorky Evy Eislerové až do října stává pestrobarevnou cartierovskou pokladnicí nevyčíslitelných hodnot.
„Výjimečné postavení na šperkařském trhu si Cartier vydobyl především svým přístupem, byl vždy perfekcionista, prosazoval inovativnost. Jeho věci jsou skoro inženýrským dílem. Jeho šperky jsou staré sto let, a přesto jsou v perfektním stavu. On vždy hledal inspiraci po celém světě a vytvářel nové styly,“ uvedla pro ČT kurátorka výstavy Eva Eislerová.
Není divu, že už krátce po svém založení v roce 1847 si v jeho dílně podávali dveře příslušníci evropské šlechty, ke kterým se později přidaly legendy stříbrného plátna a jiné význačné osobnosti kulturního a společenského života. Největší náhrdelník výstavy však byl paradoxně vyroben pro muže - indického maháradžu, který chtěl, aby byl šperk dobře viditelný, až pojede na slonu.
Výjimečnost výstavy v Jízdárně Pražského hradu tak netvoří pouze předměty samy o sobě krásné na první pohled, ale především příběhy lidí, kteří je nosili. V každém kousku, ať už jde o šperky, hodinky, vykládaná pouzdra či cigaretové špičky, je navíc ukryt i duch a styl doby. Cartierovští klenotníci čerpali inspiraci z architektury, malířství či běžného života, patrný je vliv orientu, Egypta, Číny nebo Indie.
Právě touha vytvářet nové trendy, ne je pouze slepě následovat dala vzniknout mnohým dnes už kultovním předmětům z dílny značky Cartier. „Na začátku 20. století se dobrý přítel Louise Cartiera, Alberto Santos-Dumont, svěřil, že při létání nemůže sledovat čas na svých řetízkových hodinkách. Louis brzy pro letce vymyslel prototyp náramkových hodinek, na něž se mohl letec podívat, aniž by na dlouho sundal ruku z řízení,“ vysvětluje původ vzniku slavných „Santos hodinek“ Eva Eislerová. K vůbec nejslavnějším klenotům značky Cartier však patří „magic clock“, což jsou stolní hodiny. „Ručičky jakoby se samy vznášely v ciferníku, přesto jsou „neviditelně“ uchyceny v křišťálovém kotouči,“ popisuje fascinující předmět Eislerová.
Prestižní výstavu v obdobném, nikdy však zcela stejném složení, mohli obdivovat také například v New Yorku, Tokiu či Londýně. Ta pražská pod názvem Síla stylu je však s více než 350 kusy vůbec nejrozsáhlejší. Cartier přitom působí v Praze teprve od roku 2007. Firma zde otevřela svůj první obchod u příležitosti 160. výročí svého založení a pražský butik byl zároveň první ve východoevropských zemích. Výstava, zahájená 9. července, potrvá do 17. října, otevřeno je denně od 10 do 18 hodin, vstupné ve všední den činí 325 korun, o víkendu až 375.
Z Jízdárny Pražského hradu Jana Skopcová
Kaplického životní dílo souhrnně v DOX
Centrum současného umění DOX představuje v rámci výstavy Jan Kaplický – Vlastní cestou dílo jednoho z nejznámějších českých architektů. Jeho specifický rukopis ohromoval a zároveň často rozděloval odbornou i laickou veřejnost na jeho zaryté příznivce a odpůrce. V České republice se do veřejného povědomí zapsal především kontroverzním návrhem na stavbu Národní knihovny, která se přestože vyhrála architektonickou soutěž, nerealizovala.
Výstava nabízí ucelený pohled na uskutečněné i neuskutečněné projekty Kaplického, a to nejen v rámci jeho architektonické tvorby, ale i v oblasti interiérového designu, šperků nebo módy. Návštěvník si tak může tohoto umělce zařadit do kontextu celého jeho díla a dodatečně se tak seznámit s Čechem, který svoji zemi proslavil v zahraničí, zatímco doma zůstává jeho práce nedokončena a často odmítána. Jediný projekt, který má stále naději na realizaci, je návrh českobudějovického paláce kultury v podobě rejnoka.
Z výstavy Kaplického díla v DOX, kde je možné vidět jak návrhy děl, tak jejich modely a v případě interiérového designu i reálné předměty, často bohužel není jasné, které projekty byly realizovány, a které zůstaly pouhými návrhy. Případní zájemci o návštěvu některé skutečné Kaplického stavby mohou zcela jistě obdivovat minimálně dva prostory, a to mediální centrum na Lord’s Cricket Ground v Londýně, za kterou Kaplický získal nejprestižnější britskou cenu za architekturu Stirling Prize, a nákupní středisko sítě Selfridges v Birminghamu.
Jan Kaplický si ve své tvorbě vytyčil několik základních témat, která ve svých návrzích vždy dodržoval a díky kterým nebyla žádná z jeho staveb ani v nejmenším obyčejná či nudná. Často pestré návrhy mnohdy zcela měnily ráz krajiny, pro kterou byly určeny, a přírodou inspirované oblé tvary výrazně kontrastovaly s klasickými trendy moderní architektury. Kaplický ve své práci prosazoval deset věcí: svobodu, kreativitu, lidi, krásu, eleganci, plasticitu, sensualitu, barvu, inovaci a inspiraci.
Kromě výstavy v centru DOX, která skončí 30. srpna, bylo od poloviny dubna v českých kinech možné zhlédnout i dokument Olgy Špátové Oko nad Prahou, který více než Kaplického práci přibližuje jeho osobu, život a spor okolo chobotnice, jak se projektu NK začalo říkat. Jan Kaplický zemřel v lednu 2009 v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johanku.
Z DOX Anna Chudobová
Sport
Berdych ve Wimbledonu prohrál až ve finále, Češi bez něj zvládli Davis Cup
Životního výsledku dosáhl Tomáš Berdych v letošním Wimbledonu. Čtyřiadvacetiletý český tenista se na nejslavnějším grandslamu dostal až do finále, v němž však 4. července podlehl světové jedničce Rafaelu Nadalovi ze Španělska 3:6, 5:7 a 4:6. Jediným českým vítězem Wimbledonu tak zůstává Jan Kodeš, jenž triumfoval v roce 1973.
"Bylo to moje první finále a mohlo dopadnout líp. Ale důležité jsou pro mě zkušenosti, které si odsud odvezu, stejně jako jsem si je odvezl po semifinále Roland Garros," citovala ho MF Dnes.
Berdych na cestě do finále porazil ve čtvrtfinále švýcarského soupeře Rogera Federera 6:4, 3:6, 6:1, 6:4, v semifinále pak srbského soka Novaka Djokoviče 6:3, 7:6, 6:3. Díky největšímu úspěchu kariéry se ve světovém žebříčku posunul na osmé místo.
Po prohraném finále se však Berdych kvůli zranění břišního svalu omluvil ze čtvrtfinále Davisova poháru, které čeští tenisté hráli v Chile. Tým bez něj i Radka Štěpánka, který také nebyl fit, ale zvládl duel přesvědčivě: získal první tři body a nakonec vyhrál 4:1.
Ivo Minář porazil Nicolase Massua 6:0, 6:2, 6:3, poté Jan Hájek zdrtil Paula Capdevilla 6:0, 6:2 a 6:1, rozhodující bod ve čtyřhře přidali 10. července Hájek s Lukášem Dlouhým, když domácí pár Massu, Jorge Aguilar zdolali 7:6, 6:3, 3:6 a 6:3. Čeští tenisté narazí v semifinále na Srbsko, v září se bude hrát v Bělehradě.
Ludmila Trunečková
Sparťané mají v boji o Ligu mistrů první překážku za sebou
Prvního ze tří soupeřů na cestě do slavné Ligy mistrů už odklidili fotbalisté Sparty. V druhém předkole porazili lotyšskou Liepaju 3:0 venku a postup stvrdili doma vítězstvím 2:0. Ve třetím teď hrají s polskou Poznaní a v úvodním domácím zápase v úterý 27. července zvítězili těsně 1:0 díky gólu stopera Ericha Brabce. Odveta se hraje v Polsku ve středu 4. srpna.
Pokud sparťané postoupí, čeká je ještě poslední fáze kvalifikace. V Lize mistrů chyběli už pět let, naposledy ji z českých týmů hrála před třemi lety Slavia. Pokud letenský tým nepostoupí, bude hrát aspoň Evropskou ligu: buď přímo ve skupině nebo půjde do předkola.
V něm už se teď daří Ostravě, v druhé části vyřadila gruzinský WIT Tbilisi po výsledcích 6:0 venku a 0:0 doma. Ve třetím předkole narazí na Dněpr Mogilev, do hry teď vstoupí také Jablonec proti kyperskému Apoelu Nikósie a Plzeň proti Besiktasi Istanbul, za nějž hraje český reprezentant Tomáš Sivok. I kvalifikace Evropské ligy má čtyři kola, úvodní zápas třetího z nich se hraje ve čtvrtek 29. července, odveta o týden později.
Ludmila Trunečková
Fotbalovou ligu vede Olomouc, mistr na úvod padl v Hradci
Žádný z týmů první fotbalové ligy nemá po dvou kolech stoprocentní zisk. Tabulku nového ročníku zatím vede Olomouc díky skóre, ve dvou zápasech dala šest gólů. Bez bodu naopak zůstávají Brno a překvapivě také Teplice, jež v minulé sezoně hrály o titul.
Mistrovská Sparta ztratila hned v prvním kole, když podlehla v Hradci Králové nadšenému nováčkovi, který se do ligy vrátil po sedmi letech. Domácí tým se šesti hráči, kteří dosud v nejvyšší soutěži nenastoupili ani na minutu, byl lepší: dlouho vedl, a když Sparta vyrovnala, přidal krásný druhý gól.
Zaujalo i Ústí nad Labem, které hraje ligu po 51 letech. Nejdřív sice coby domácí tým prohrálo v teplickém azylu s Mladou Boleslaví, ale pak suverénně zdolalo Brno na jeho hřišti. Bez vítězství zůstává Slavia, kterou od léta znovu vede trenér Karel Jarolím, kterého během jara z funkce odvolali, a také třetí tým minulého ročníku Ostrava.
Výsledky
1. kolo: Hradec Králové - Sparta 2:1, Jablonec - Brno 1:0, Příbram - Ostrava 0:0, Plzeň - Olomouc 2:2, Slovácko - Teplice 3:0, Bohemians - Slavia 1:1, Ústí nad Labem – Mladá Boleslav 0:2, České Budějovice Liberec 0:0.
2. kolo: Sparta - Slovácko 2:1, Olomouc - Jablonec 4:1, Ostrava - Slavia 1:1, Teplice - Příbram 1:2, Liberec - Plzeň 2:3, Boleslav - Budějovice 1:1, Brno - Ústí 1:3, Hradec - Bohemians 1:1.
Tabulka
1. Olomouc 4 body, 2. Boleslav 4, 3. Plzeň 4, 4. Hradec 4, 5. Příbram 4, 6. Slovácko 3, 7. Sparta 3, Ústí 3, 9. Jablonec 3, 10. Bohemians 2, 11. Slavia 2, 12.-13. Budějovice 2, 12.-13. Ostrava 2, 14. Liberec 1, 15. Brno 0, 16. Teplice 0.
Ludmila Trunečková
Královnou posledního ročníku antukového ECM Prague Open je Maďarka Szavayová
Celkem osm českých hráček v čele s nasazenou jedničkou Lucií Šafářovou bojovalo od 12. do 17. července v mezinárodní konkurenci hráček z první osmdesátky žebříčku WTA o vítězství na turnaji ECM Prague Open s rozpočtem 220 tisíc dolarů. Slzy štěstí a radosti však nakonec vytryskly na tváři maďarské hráčky Agnes Szavayové, pro niž to bylo druhé vítězství v rozmezí 14 dnů. Svoji finálovou soupeřku Barboru Strýcovou-Záhlavovou porazila 6:2, 1:6 a 6:2, a stala se tak poslední vítězkou tohoto pražského turnaje okruhu WTA.
V zápase, který trval bezmála dvě hodiny, měla nejdříve navrch 21letá Szavayová a první set vyhrála. O tři roky starší Záhlavová-Strýcová se však postupně zlepšovala a závěr druhé sady patřil právě jí. V rozhodujícím setu však česká tenistka nedokázala využít soupeřčina prolomeného servisu. Maďarka naopak získala pět gamů po sobě a zvítězila.
„Ve druhém setu jsem bojovala především sama se sebou. Když jsem přemohla únavu a nervozitu, tak jsem vyhrála,“ řekla po zápase pro ČT maďarská tenistka, jíž momentálně patří 38. příčka žebříčku WTA. Smutnit však příliš nemusí ani Strýcová-Záhlavová, která po finálovém boji okupuje 39. příčku. Nasazená jednička Lucie Šafářová nedokončila kvůli natrženému svalu. Čtyřhře dominovala dvojice Timea Bacsinszky ze Švýcarska a Tathiana Garbin z Itálie.
Turnaj, jehož finálovou dvouhru si nenechal ujít ani prezident Václav Klaus, letos z ekonomických důvodů končí. Do Prahy by se však měl vrátit mužský challenger a turnaj ITF žen.
Jana Skopcová
Počasí
Počasí
První tři týdny července byly horké a suché - podle pranostik by to znamenalo, že nás letos čeká dobré víno. Na desítkách míst po celé republice padaly teplotní rekordy kolem 35 stupňů Celsia. Vůbec nejvyšší teplotu 40,2 stupně naměřenou 27. července 1983 ale zatím letošek nepřekonal.
Od Libora (23. července) se však prudce ochladilo (skoro o 20 stupňů), máme zataženo s přeháňkami, a to je pro víno velký problém - deštivé léto je totiž horšího podzimku. Příroda si nejspíš nedovedla představit, jak by to v září vypadalo na Moravě, a tak teploty snížila. Trochu mne to mrzí, na druhou stranu je po tropech ochlazení příjemné. Ostatně, není všem dnům konec, co se vína týče, tady to může rozhodnout jedině srpen. „Co srpen na hroznech pokazí, to září nenapraví“, a tak doufám, že se srpen vydaří, nejen kvůli tomu vínu...
Magdaléna Medková