29. července 2011, Carolina č. 779

Česká republika odsuzuje teroristické útoky v Norsku a vyjadřuje soustrast pozůstalým

Lítost, upřímnou soustrast, ale i podporu na Facebooku vyjadřuje Norsku a jeho obyvatelům politická špička České republiky. Teroristické útoky v Oslu a na ostrově Utoya odsoudili jako projevy extremismu a brutality prezident, premiér, ministerstvo zahraničních věcí, zástupci ČSSD a další političtí představitelé. Ti vyjádřili soustrast v kondolencích, občané pokládáním květin a zapalováním svíček před norskou ambasádou v Praze.

„Důrazně odsuzuji barbarské metody a skutky, které vedly k tomuto krveprolití a které nelze ničím ospravedlnit. Občané naší země jsou v této chvíli s Vámi,“ uvedl v telegramu králi Haraldovi V. prezident Václav Klaus, kterého zpráva zastihla v Austrálii.

Premiér Petr Nečas předsedovi norské vlády Jensi Stoltenbergovi kromě projevů účasti napsal, že „Česká republika odsuzuje jakýkoliv projev extrémního násilí“. Podle ministerstva zahraničních věcí  “zákeřné  útoky ukázaly, že mezinárodní společenství se musí teroristické hrozbě jednoznačně postavit“.

Soustrast vyjádřila také opoziční ČSSD, právě mladí příznivci norské sociální demokracie se stali hlavním terčem útoku. ,,V této hrozné chvíli vyjadřujeme naši solidaritu s norskou sociálně demokratickou stranou, se kterou nás, české sociální demokraty, spojuje dlouholeté přátelství a spolupráce,” stojí v kondolenci, kterou za celou stranu podepsal předseda Bohuslav Sobotka. Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu (ČSSD),  si  na svém facebookovém profilu připojil k fotografii norskou vlajku.

Hana Šímová a Jakub Mrózek

Polsko a Česko zakládají „frontu zdravého rozumu“. Na jejím praporu bude jádro

Energetika, ekonomika, doprava a armáda - to byla hlavní témata schůzky českého a polského premiéra v Praze. Donald Tusk, jehož země od 1. července stojí v čele Evropské unie, přijel v pátek 15. července vyjednat se svým protějškem další společný postup v rámci společenství. Premiér Petr Nečas ho ujistil o plné podpoře, a to ve všech klíčových bodech, jež si předsedající země vytyčila jako své priority. Řeč byla především o energetické bezpečnosti, která podle obou premiérů nesmí záviset pouze na obnovitelných zdrojích.

„Vidíme tu veliký prostor pro vzájemnou spolupráci v oblasti energetiky, rozvíjí se zde i potenciál spolupráce v oblasti jaderné energetiky,“ řekl Nečas na tiskové konferenci. Reagoval na domluvu o tom, že obě země půjdou proti převládající skepsi v Unii ohledně využívání jaderné energie. „ČR a Polsko by měly společně dávat najevo přesvědčení, že se nelze zároveň snažit eliminovat jadernou energetiku, energetiku založenou na uhlí a zakazovat těžbu plynu z břidlic. Nazval bych to frontou zdravého rozumu,“ shrnul stanovisko své země Tusk. Do roku 2020 plánuje Polsko, že uvede do provozu první jadernou elektrárnu, a to navzdory tomu, že většina Evropy od jádra dává ruce pryč. Společné stanovisko i postup by oběma zemím měl pomoci další kroky v energetice prosadit.

A nejen o energetické bezpečnosti spolu premiéři hovořili. Nečas dále připomněl, že právě Polsko je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Obě země spolu také budou čile spolupracovat v obraně a dopravě. Nečas hovořil zároveň jako hlava visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jíž Česká republika právě předsedá. „Vytváříme společnou visegrádskou battlegroup v rámci Evropské unie. Existuje zde samozřejmě i možnost spolupráce obranného průmyslu obou zemí a spolupráce při výcviku,“ představil další plány český premiér. Připomněl a zdůraznil při tom plánované propojení dálničních sítí v dubnu 2012. Pro Polsko je tento krok důležitý především kvůli mistrovství Evropy ve fotbale, kdy se jako pořadatelská země zavázalo, že rozšíří svou dálniční síť. Z české strany už zbývá jen dostavět úsek z Bohumína k polským hranicím.

V souvislosti s přípravou bojového uskupení visegrádské čtyřky na rok 2014 se sešli i ministři obrany obou zemí. Polský šéf armádního rezortu Bogdan Klich jednal s Alexandrem Vondrou o české pomoci s modernizací bojových vrtulníků Mi-17. Z podniku LOM v Malešicích, kde by se polský letecký park obnovoval, by pak vrtulníky odletěly sloužit na mise do Afghánistánu.

Adam Plechatý

Vláda schválila obrysy rozpočtu. Věci veřejné nesouhlasí, na novou výši DPH však kývly

Státní rozpočet na příští rok počítá s deficitem 105 miliard, přičemž DPH bude ve dvou sazbách 14 a 20 %.  Po ostrých koaličních jednáních se vláda na základních parametrech usnesla 20. července. Čtyřprocentní  nárůst spodní sazby daně se projeví na vyšších výdajích každé domácnosti. Po sjednocení obou sazeb  v roce 2013 na kompromisních 17,5 %  by Češi měli naopak něco ušetřit. Kolik, zatím není jasné.

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) bude stát disponovat s 985 miliardami, zatímco výdaje se vyšplhají na hranici 1 090 bilionu korun. Podle předběžných propočtů ministerstva financí by se měly změny DPH týkat především důchodců a nízkopříjmových domácností s dětmi. Vláda však počítá s kompenzací v podobě valorizace důchodů nebo sociálních dávek.

Celá dohoda s sebou však nese hořkou pachuť, protože nejmenší koaliční strana Věci veřejné pro tento návrh nehlasovala. A ani při ukrajování rozpočtového koláče se VV neměly důvod usmívat - požadovaného zvýšení částky pro ministerstvo dopravy na úkor rezortu obrany se nedočkaly.

Vítu Bártovi, novému předsedovi poslaneckého klubu  VV a jednomu z vyjednávačů na koaliční K9 se nelíbí, že ODS a TOP 09 přehlasovaly svého partnera. Rezort dopravy, který měl ještě donedávna Bárta na starosti, se tak dočká jen necelých 25 miliard. To je sice menší suma, než jakou VV požadovaly, i tak si tato rozpočtová kapitola o 3 miliardy polepší. Ministerstvo dopravy přesto čekají problémy s výstavbou a opravou dopravní infrastruktury. Podle šéfa rezortu Pavla Dobeše (VV) schválený rozpočet na dopravu omezí i čerpání dotací z Evropské unie. Ačkoli rekonstrukce rozpadající se dálnice D1 je stále prioritou, na další projekty prý příliš peněz nezbude, varoval Dobeš.

I přesto, že  jejich další rezort - školství dostane o 400 miliónů více a bude disponovat 121,4 mld., nechtějí VV dát své souhlasné stanovisko. Jak budou hlasovat ve Sněmovně o finální podobě rozpočtu, se rozhodnou až po případných dalších jednáních. Předseda vlády Nečas v reakci  na kritiku VV uvedl, že se jedná pouze o přípravný materiál k rozpočtu: „Čili ano, dovedu si představit, že někdo není spokojen se svou kapitolou, tak to vyjádřil i tímto hlasováním.“

Ale ani  ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) neodešel z jednání jako vítěz. Jeho varianta s vyšší, 19procentní a sjednocenou DPH nakonec neprošla. Věci veřejné ji označily za nepřijatelnou a smetly ji ze stolu. Ambiciózní Kalouskův návrh počítal s rychlejším snižováním schodku (měl činit jen 95 mld.,  letošní rozpočet byl schválen se schodkem 135 mld.), avšak podmínkou bylo, aby ke sjednocení DPH došlo už v příštím roce. Na zvláštním jednání K9, kvůli kterému koalice dokonce přerušila schůzi vlády, se ukázalo, že VV by byly ochotny pro 19procentní daň hlasovat výměnou za progresivní zdanění lidí s vysokými příjmy. Tady však narazily na odpor ODS i TOP 09.

Další kroky ohledně fiskální politiky státu se očekávají v následujících dnech a týdnech. Do 10. srpna musí být připraveny rozpočty jednotlivých ministerstev. Ty bude ministr financí Kalousek s šéfy příslušných rezortů projednávat do 30. srpna, kdy předloží vládě konečný návrh rozpočtu na příští rok ke schválení. Od září se pak o rozpočtu bude hlasovat v Poslanecké sněmovně.

Adam Plechatý

Národní muzeum v Praze projde rekonstrukcí, uzavřelo se na pět let

Historická budova Národního muzea, která je dominantou horní části Václavského náměstí, zavřela 7. července brány veřejnosti. Čeká ji rozsáhlá rekonstrukce. „Budova sloužila nepřetržitě 120 let. V průběhu dvacátého století utrpěla několik závažných zásahů. Jedná se o největší opravy v jejích dějinách,“ řekla pro zpravodajský server Carolina náměstkyně generálního ředitele Národního muzea Dagmar Fialová a dodala, že s rekonstrukcí souvisí také ambice NM zařadit se v budoucnu mezi světové muzejní špičky.

Třináct a půl kilometrů knižního fondu a kolem sedmi milionů sbírkových předmětů, to je celkem sedmdesát procent sbírky Národního muzea, která se v souvislosti s rekonstrukcí musela přemístit. „Celá akce se plánovala zhruba s dvouletým předstihem. Exponáty byly převezeny do historických barokních kasárenských objektů v Terezíně a novostavby v Horních Počernicích, kde už natrvalo zůstanou,“ řekla Dagmar Fialová.

Oříškem se stal pro restaurátory nejznámější výstavní předmět NM kostra velryby. „Chtěli jsme ji sejmout, ale vzhledem ke špatnému technickému stavu se sundávat nebude. Místo toho vytvoříme na velrybu speciální obal, stejně jako na preparáty slona a žirafy. Alespoň nám budovu během oprav ohlídají, “ podotkla s humorem náměstkyně generálního ředitele.

Ucelený komplex pro příjemné strávení nedělního dne, takovou charakteristiku by mělo nové muzeum splňovat. „Propojením nové a historické budovy tunelem se vytvoří odpočinková místa s dětskými koutky, kavárnami či výstavami a vzhledem k zastřešení obou nádvoří vznikne další plocha pro expoziční činnost a vernisáže,“ vysvětlila plány Fialová. Novou budovou NM je sídlo někdejšího Federálního shromáždění.

Pantheon v prvním patře bude i nadále připomínat významné muže a ženy české vědy, společenského života a umění. „Muzeum je národní kulturní památkou, proto jsme opravy konzultovali s památkáři a jsme v souladu s jejich názorem,“ řekla Dagmar Fialová. Rekonstrukci s rozpočtem 3,3 miliardy korun financuje stát, hlavním architektem opravy muzea je Zdeněk Žilka. Projekt slibuje bezbariérový přístup.

Dokončení stavby se plánuje na červen roku 2015 a po dobu rekonstrukčních prací bude  NM veřejnosti nabízet alternativní program. „Národní muzeum není jen jedna budova! je název právě probíhající kampaně, kterou chceme upozornit i na další objekty v Praze a okolí. V rámci akce je možno získat muzejní pas, který návštěvníkům přináší různé benefity,“ řekla Dagmar Fialová a dodala, že v angažovanosti bude NM i nadále pokračovat: „V příštím roce chystáme výstavní projekt o životě v rakouské monarchii, na který navážou dílčí témata v dalších muzeích, a trendem větších výstav s doprovodným programem budeme udržovat pozornost návštěvníků až do samotného finále celé rekonstrukce.

Z Národního muzea Lenka Nechvátalová

Patnáctý ročník Pohody: Moby, M.I.A, Portishead i Janáčkova filharmonie Ostrava

Největší slovenský festival Pohoda, který se konal od 7. do 9. července, hostilo trenčínské letiště již popatnácté, poprvé v historii však byl již týden před začátkem vyprodaný. Podobně jako v minulých letech si návštěvníci užívali nejen pestrý výběr z domácích i zahraničních hudebních interpretů, ale mohli si také vychutnávat divadelní představení či se zúčastnit tanečních a výtvarných workshopů nebo diskuzí.

Přestože obvykle na festival přijíždějí lidé až na druhý den, hned na čtvrtek nasadili organizátoři jednoduchý, ale velmi úderný a lákavý program – na kryté scéně diváky roztancoval divoký souboj dvou balkánských kapel, The Markovič Orkestar a Fanfare Ciocarlia. Rozdováděným návštěvníkům pak mohl „mág“ elektronické hudby, Moby, připadat poněkud příliš klidný, opak byl ale pravdou – prostranství před hlavním pódiem bylo úplně zaplněné a po několika prvních skladbách se ukázalo, že Mobyho fanouškovská základna se nenechá zahanbit. Zahrál hlavně svoje staré známé hity, přestože nedávno vydal nové album. „Na mém novém albu je tichá, experimentální hudba, která se na festivale hraje těžko,“ vysvětlil.

Že je na letním festivalu možné hrát i klasiku, se  návštěvníci přesvědčili  druhý den, kdy mezi prvními zahrála Janáčkova filharmonie Ostrava. Později diváky ohromil mladý zpěvák a multiinstrumentalista Trombone Shorty, na hlavní scéně si užívali Pulp, jinde obecenstvo lehce rozněžnila melancholická zpěvačka Imogen Heap a v podobném duchu se nesl také koncert dvojice Lamb, která měla vystoupit již v roce 2009, ale kvůli tragickým událostem to nebylo možné. Při pádu konstrukce stanu zahynul jeden člověk, druhý pak zemřel na následky zranění. Pořadatelé tehdy festival předčasně ukončili.

Sobotní program přinesl vystoupení srílanské zpěvačky M.I.A., které by se s nadsázkou dalo popsat jako cirkusové představení. Frontmanka ke konci neváhala celé pódium zaplnit diváky, čímž ještě umocnila dojem jakýchsi bujarých oslav. Naprostým opakem pak bylo vystoupení Portishead, kteří několikatisícový dav donutili zastavit se a tiše poslouchat. Festival zakončila nedělní ekumenická bohoslužba spojená s tanečním vystoupením skupiny Elledanse.

Letošní Pohoda se organizátorům opravdu vydařila a podle zájmu návštěvníků se zdá, že i přístí rok bude podobně nabitý. Už první festivalový den se totiž prodalo všech 999 lístků ze speciální edice Pohoda 2012.

Ze Slovenska Juliana Miňová

V Česku je nejméně nezaměstnaných za poslední dva roky

Pokles míry nezaměstnanosti v České republice se v červnu zastavil na 8,1 %. Informaci 12. července zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle Eurostatu je míra nezaměstnanosti v Česku  šestou nejnižší v zemích EU. V červenci se ale očekává zastavení poklesu nezaměstnanosti, resp. její mírný nárůst, způsobit ho mohou  čerství absolventi vysokých škol a pracovníci s končícími pracovními poměry na dobu určitou.

Pokles nezaměstnanosti v červnu následoval trend posledních měsíců. Nezaměstnanost klesá nepřetržitě již od února a je nejnižší od června roku 2009. K 30. červnu evidoval Úřad práce téměř 480 000 uchazečů o zaměstnání na 38 000 volných pracovních míst. Na jedné volné pracovní místo tak připadalo v průměru 12,5 uchazeče.

Příznivý vývoj je podle Petra Dufka ze společnosti ČSOB dán sezónními pracemi v zemědělství a ve službách.  Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit, za klesajícími hodnotami nezaměstnanosti vidí zlepšující se ekonomickou situaci „Firmy a podniky jsou na koni, dostávají více zakázek, nabírají zaměstnance, produkce se lineárně zvyšuje.“

Trend snižování nezaměstnanosti však pravděpodobně nebude pokračovat v červenci. Důvodem k zastavení poklesu popřípadě mírnému nárůstu  jsou  čerství absolventi vysokých škol a pracovníci s končícími smlouvami na dobu určitou, převážně z oblasti školství. Nárůst nezaměstnanosti by mohl být zmírněn pozitivním vývojem ekonomiky.

Hana Šímová

Karlovy Vary již po šestačtyřicáté ožily filmem, letos byla jejich hvězdou Judi Dench

Nejvýznačnější ze zahraničních hostů Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se letos stala Judi Dench, českému publiku známá především jako M. z filmových sérií Agenta 007, Jamese Bonda. Milá a usměvavá herečka také přislíbila účast v krátkém vtipném klipu, který již tradičně uvádí každé karlovarské promítání. Letos v nich diváci mohli vidět například Dannyho De Vita, Jiřího Menzela, Věru Chytilovou, Johna Malkoviche či Judea Lawa, jehož zhýralecký snobský klip v režii Ivana Zachariáše si vždy vysloužil enormní potlesk.

Klip s Judem Lawem byl také tím, který festival 1. července slavnostně zahájil. Zahájení, stejně jako zakončení, se neslo ve znamení tance trojrozměrných mimozemšťanů a Judi Dench, která převzala Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu, pronesla několik vět česky, než uvedla zahajovací film Jana Eyrová režiséra Caryho Fukunagy. Tento snímek mohli později návštěvníci festivalu zhlédnout také zdarma v Letním kině, jehož areál byl pro letošní ročník zrekonstruován.

Porotu nejvíce zaujal izraelský snímek z prostředí krachující dílny, Restaurátor režiséra Josepha Madmonyho. Nejlepší mužský herecký výkon byl přiřknut Davidu Morseovi za film Spoluautor, v ženské kategorii se radovala dánská hvězda německého snímku Neviditelná Stine Fischer Christensenová, která se však zakončení osobně nezúčastnila. Nejlepším režisérem se stal Pacsal Rabaté za vždy vyprodaný film Prázdniny u moře. Zvláštní ocenění předsedy poroty Istvána Szabó si vysloužil Čech Martin Šulík za autentickou sondu Cigán, natočenou především s neherci.

V dokumentech se o ceny podělily Dobrý život v kategorii filmů nad půl hodiny a polská Deklarace nesmrtelnosti ve stopáži kratší. Alternativní Punk's Not Dead získal cenu poroty sekce Na východ od západu a  diváckou  cenu si odnesl režisér Matej Mináč za dojemný snímek Nickyho rodina (o Nicholasi Wintonovi, zachránci několika set československých židovských dětí na prahu druhé světové války). V premiérovém vyhlášení cen Jameson Done in 60 Seconds  si cenu pro nejlepší film v minutové  stopáži vyzvedl Petr Brunner za zpracování Forresta Gumpa do animované verze s lego postavičkami.

I letos přinesl festival svým návštěvníkům onu důvěrně známou "varskou atmosféru".  Jindy poklidné lázeňské město zaplavilo přes 120 tisíc diváků a 12 tisíc akreditovaných osob. O víkendu a státních svátcích bylo téměř nemožné projít okolo Thermalu bez zdržení v pomalu sunoucím se davu a oblíbená "party" místa jako Jameson stan, střídající tradici stanu cpt. Morgana, klub Aeroport či Peklo, každý večer praskaly ve švech. Před kinosály posedávaly fronty nešťastníků bez lístků, i hodiny čekajících na přístup ke svému vysněnému filmu, aniž by je odradilo ledové počasí, které provázelo začátek festivalu.

Shánění lístků či ubytování ve vyprodaných Varech nebyly jediným mimofilmovým programem. Dlouhé řady se tvořily i u červeného koberce při příjezdu zahraničních hvězd. Například John Turturro přijel i se svou hereckou chotí představit film Někde dnes večer, ve kterém ztvárnil jednu z hlavních rolí. Miláčkem davů se stal také David Morse. Ten se ve Varech objevil hned dvakrát - po informaci, že obdrží jednu z cen, se  vrátil z Philadephie poděkovat českému publiku. Do Varů se poněkolikáté vrátil také John Malkovich, tentokrát ovšem v roli módního návrháře, když  VIP publiku předvedl svou kolekci Technobohemian.

Kromě filmů a hvězd, kterých byly Vary plné, se dostalo i na doprovodný program ve formě mnoha koncertů. Od lokálních klubových stars formátu Sunshine, Republic of Two či Monkey Bussiness přes legendy jako Olympic až k alternativnímu Máriu Bihárimu, místy se až zdálo, že se filmový festival sloučil s hudebním. Největší peckou  se stala performance balkánského Gorana Bregoviče, který se svým Svatebním a pohřebním orchestrem odehrál po předkapele Gipsy.cz nezapomenutelný koncert pro nadaci Taťány Kuchařové pod širým nebem v Letním kině. Bregovič převzal také Cenu prezidenta festivalu a rozhýbal nacpané Letní kino i přes šílenou průtrž mračen.

Z Karlových Varů Eva Došková

Hosty v Hollaru je přes třicet českých a slovenských grafiků

Pražská galerie Hollar představuje od 27. července expozici Hosté 2011. Ve výstavní síni na Smetanově nábřeží prezentuje svá díla přes 30 grafiků žijících v Česku a na Slovensku.

Expozice je poutavou ukázkou různých grafických technik, mezi nimiž dominuje litografie, linoryt, mědirytina a mezzotinta. Objevují se motivy přírody, biblických příběhů i abstraktní kompozice. Aluze na literární předlohy jsou patrné například z litografií Petra Minka Faust a Markéta a Don Quijote. Příběh smutného rytíře se však objevuje i v grafice dalšího z pozvaných autorů, Oldřicha Jelena. Tvarové abstrakci se věnují Václav Benedikt či Jiřina Kazdová – Kouřilová.

Hosty zve Hollar do galerie pravidelně, s odstupem dvou až tří let. Účastníci expozice jsou současně i zájemci o členství ve Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Nové členy vybírá odborná porota. Výstava potrvá do 14. srpna.

Věra Svobodová a Olga Kalininová

Laterna magika vdechla život pražským pověstem, uvádí je do konce srpna

Nová scéna okouzlila představením Legendy magické Prahy již při  březnové premiéře.   Zhlédnout tuto multimediální inscenaci mohou návštěvníci  v divadle Laterna magika až do konce srpna. Staropražské pověsti vypráví režisér Jiří Srnec pomocí světla, hudby i projekce.

„Představení přináší do tvorby divadla něco opravdu zajímavého. Rozhodně má potenciál stát se dalším divácky úspěšným dílem, které se dokáže skrze ponurosti a podivnosti přerodit do světa krásy,“ vyzdvihuje Milan Kajínek z deníku Velká epocha.

Laterna magika je součástí Národního divadla v Praze. Toto specifické médium ve svých inscenacích obvykle nepoužívá slov. Legendy magické Prahy jsou příkladem tohoto přístupu, který stojí na vizuální zajímavosti a překvapení.

Iva Zítková

Joe Klamar: Fotoreportáž trochu jinak

V červnu otevřená pražská fotogalerie Czech Photo Gallery zahájila svou činnost výstavou šéfreportéra Agence France Presse (AFP) pro střední Evropu Joe Klamara. Tento výjimečný fotoreportér, původem ze Slovenska, získal v uplynulých letech mnoho ocenění v soutěži Czech Press Photo.

Klamarovým největším úspěchem je hlavní cena – titul Fotografie roku 2009 za snímek dvou prezidentů – Baracka Obamy a sochy T. G. Masaryka nad zamlženou Prahou. Expozice nabízí jeho další oceněné fotografie, pořízené při událostech v Česku i ve světě, jako např. návštěvu Baracka Obamy v Praze, snímky ze sportovních akcí či 60. výročí vzniku Izraele.

I přes svou vytíženost se Joe Klamar vždy snaží standardní situace zachytit „trochu jinak“, a tak se právem řadí mezi špičku v oboru fotoreportáže. Výstava Fotograf roku – Joe Klamar potrvá v nové fotogalerii na Malé Straně až do 30. září.

Gabriela Davídková

Zemřel houslový virtuos Josef Suk

Josef Suk, pravnuk Antonína Dvořáka a vnuk skladatele Josefa Suka podlehl 7. července rakovině. Bylo mu 81 let.

„Ne o každém hudebníkovi lze zcela říci, že to byl velký umělec. A ne o každém umělci lze říci, že to byl skutečně český umělec. Obojí lze o Josefu Sukovi říci bez sebemenšího zaváhání, citoval deník Právo prezidenta Václava Klause.

redakce

Petra Kvitová je wimbledonskou šampionkou, aplaudoval jí prezident Klaus i filmové Vary

Tenisová mekka v anglickém Wimbledonu, Pražský hrad, malé severomoravské město Fulnek či karlovarský filmový festival mají na první pohled pramálo společného. Na začátku července se však na všech těchto místech snad ve všech pádech  skloňovalo jméno teprve 21leté české tenistky a čerstvé wimbledonské šampionky Petry Kvitové.

Již samotný postup do loňského semifinále prestižního anglického turnaje se 125letou tradicí dával tušit, že na tenisovém nebi právě vyšla nová hvězda. „Minulý rok jsem proti Sereně Williamsové neměla mnoho šancí vyhrát. Hrála velmi dobře.  Já jsem ale byla mladá a nemyslela jsem si, že ji můžu porazit. Dnes jsem cítila, že můžu vyhrát,“ shrnula levou rukou hrající Kvitová hlavní rozdíl mezi oběma zápasy na pozápasové tiskové konferenci.

V letošním finále 2. července se jí postavila o tři roky starší a tři grandslamové tituly zkušenější Ruska Maria Šarapovová. Ta se zde v roce 2004 jako sedmnáctiletá stala vůbec nejmladší wimbledonskou vítězkou. Kvitová, které v publiku kromě rodičů fandily takové tenisové legendy jako Martina Navrátilová či Jan Kodeš, však opět ukázala, že k jejím velkým výhodám kromě tenisového umění patří především psychická odolnost. „Mám ráda velké zápasy, věřila jsem, že ve finále můžu hrát dobře a taky jsem hrála. Občas jsem nepodávala dobře, ale věděla jsem, že musím být psychicky v pohodě a být tou první, která hraje tvrdě, a získávat body a to se mi dařilo,“ dodala Kvitová před novináři po zápase, který skončil 6:3 a 6:4 v její prospěch.

V rámci oslav wimbledonského titulu ji pak čekalo přijetí hned u dvou prezidentů. Nejprve ji na Pražský hrad pozval Václav Klaus. „Bavili jsme se hlavně o tenisu, jak to sledoval a jaký úder jsem kdy zkazila, to si pamatuje,“ dodala s úsměvem Kvitová pro iDnes.cz. Jakožto novopečenou wimbledonskou šampionku Petru přivítal také prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiří Bartoška.

Kvitová hostovala i v pořadu České televize Hyde Park, kde odpovídala na dotazy diváků. „Myslím si, že už jsem toho docela dost zažila, i když tohle je něco nového a velkého, ale já si myslím, že jsem pořád stejná, jako jsem byla, a doufám, že ani ten humbuk kolem mě nijak nezmění,“ odtušila na otázku jednoho z diváků ohledně své momentální slávy.

Jednoho z nejvřelejších přijetí se jí však dostalo v domovském Fulneku. Z rukou starostky města Jany Mocové na zcela zaplněném náměstí obdržela Kvitová čestné občanství města.

Jana Skopcová

Triatlonovými mistry republiky se stali Filip Ospalý a Radka Vodičková

Svůj devátý český titul v olympijském triatlonu získal v areálu u Pávovského rybníka Filip Ospalý. Pro pětatřicetiletého závodníka to je už celkově dvanáctý triumf na národním šampionátu. Naopak Radka Vodičková se stala 5. července mistryní České republiky vůbec poprvé.

Favoritkou ženského závodu totiž byla Vendula Frintová, nejen suverénka předešlých ročníků, ale čerstvě také vicemistryně Evropy na olympijské trati. Jenže Vodičková získala už v jedenapůlkilometrové plavecké části velký náskok, který neztratila ani na čtyřicetikilometrové cyklistické trati. V závěrečném běhu se Vendula Frintová zbavila svých konkurentek, ale první Vodičkovou už doběhnout nedokázala. ,,Věděla jsem, že proti Vendule nemám jinou šanci, než jí ujet na kole. Ale nečekala jsem, že už po plavání budu mít takový náskok,“ usmívala se Vodičková.

Mužský závod byl o poznání dramatičtější. Po plavecké části si favorité hlídali čelní příčky, ale po polovině cyklistiky se pole roztrhalo, protože nestačilo tempu juniora Lukáše Kočaře. ,,V současné době je triatlon hlavně o běhu,“ říkal před závodem Filip Ospalý, který na deset běžeckých kilometrů vybíhal už z prvního místa, kam se v závěru cyklistiky propracoval.

Jaké je postavení Filipa Ospalého v českém triatlonu, dokumentovaly i poslední metry závodu, které proběhl spolu se svými tříletými dvojčaty po boku. ,,A ještě jsem stačil ušetřit pár sil,“ glosoval  Ospalý poté, co s dvojčaty na rukách vystoupal i na stupně vítězů. Na nich obsadil druhé místo Jan Čelůstka, třetí byl Martin Krňávek. Mezi ženami doběhla po druhé Vendule Frintové na třetím místě  Eva Potůčková.

Z Pávova u Jihlavy Martin Charvát

Stručně ze sportu

* České basketbalistky skončily 4. na ME v Polsku, když 3. července prohrály boj o bronz s Francií 56:63.

* Fotbalisté Plzně zvítězili v prvním utkání 3. předkola Ligy mistrů na hřišti Rosenborgu Trondheim 1:0. Sparta porazila v Praze ve 3. předkole Evropské ligy FK Sarajevo 5:0, Mladá Boleslav prohrála na Kypru 0:3 s AEK Larnaka a Jablonec 0:2 s nizozemským Alkmaarem. Odvety se hrají za týden.

* Oštěpařka Barbora Špotáková, olympijská vítězka z Pekingu, vyhrála 22. července  závod Diamantové ligy v Monaku výkonem roku 69,45 m.

* Při havárii malého sportovního letadla 11. července zahynul bývalý hokejový reprezentant a první Čech v NHL Jaroslav Jiřík. Bylo mu 71 let. Hrával za legendární Kometu Brno.

redakce

Počasí

Že máme červenec, se dozvídáme spíše z kalendáře, než z pohledu z okna. Prázdniny sice začaly slibně, po pár dnech se ale léto rozmyslelo a přešlo ve vytrvalé deště, které v závěru druhé dekády zejména na severu Čech způsobily lokální záplavy.  Přívaly srážek přinutily také mnohé návštěvníky letních festivalů  zabalit  místo plavek pár holínek. Ani ti, kteří se na žádné hudebně-taneční akce nemohli vydat, ale nepřišli zkrátka – červencové bouřky svými strhujícími bleskovými představeními zahanbily i ty nejzběsilejší stroboskopy letních diskoték. Léto s teplotami k 30 stupňům slibují meteorologové zase až na první polovinu srpna.

Juliana Miňová