19. prosince 2011, Carolina č. 792

Spor prezidentů o Libyi: Havel chce zásah, Klaus je proti

Bývalý a současný prezident České republiky se dostali do sporu, jak řešit situaci v Libyi. Zatímco Václav Havel  v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že by západní země měly vojensky zasáhnout, Václav Klaus se postavil rozhodně proti.

Havel přiznal, že jednání libyjského vůdce Muammara Kaddáfího neočekával. „Osobně jsem ho měl za komického klauna. Vlastně celý svět ho měl za podivínského šaška. A celý svět se mýlil. Ukázalo se, že to je šílený zločinec,“ prohlásil.

Podle Havla je třeba Kaddáfího odstranit co nejrychleji. Nabádá, aby se svět poučil ze situace v bývalé Jugoslávii, kde podle něj Západ vojenský útok odkládal příliš dlouho. Havel tedy západním zemím navrhuje, aby se vložily do situace v Libyi i za cenu, že ztratí popularitu.

„Zvlášť když se to bude příliš dlouho protahovat a Kaddáfí se bude zabedňovat a páchat další a další zločiny, bude zásah nutný. Může mít různou podobu. Od pomoci tamním povstalcům přes blokádu vzdušného prostoru po cílený atak na místa, kde se schovává Kaddáfí,“ citovaly 7. března Hospodářské noviny bývalého prezidenta.

Proti Havlovu názoru se staví současná hlava státu Václav Klaus. „Já s panem exprezidentem nesouhlasím v mnoha věcech. Nejfatálněji jsem s ním nesouhlasil v momentu, kdy chtěl bombardovat Bělehrad, a já s ním nesouhlasím ani v této věci,“ prohlásil v pondělí 7. března při představování své knihy Rok osmý.

Klaus chce raději vyčkat a ujasnit si stanoviska. Svůj postoj pak hodlá v pátek předložit na summitu Evropské unie, kde bude Českou republiku reprezentovat. Oficiální stanovisko zazní i na blížícím se setkání ministrů obrany zemí NATO.

Nepokoje v Libyi trvají už od poloviny února, kdy lidé začali demonstrovat proti Kaddáfímu, který zemi vládne přes čtyřicet let. Kaddáfí však odmítá odstoupit a zasahuje proti povstalcům silou. V důsledku toho hrozí humanitární krize a ze země utíkají desetitisíce lidí, a to hlavně do sousedního Tuniska.

Jana Maxová, Carolina 767

Novinářská premiéra Odcházení bez účasti Václava Havla

Zatímco diváci si na Havlův film Odcházení musejí počkat do 24. března, novináři už mají jeho premiéru za sebou. Konala se v pražském Slovanském domě s desetidenním předstihem před jeho oficiálním vpuštěním do kin.

O akreditaci na promítání byl mimořádný zájem. Novináři byli zvědavi jak na film samotný, tak na následnou tiskovou konferenci s jeho tvůrci. Z herců dorazili například Jaroslav Dušek nebo Barbora Seidlová.

Scenárista a režisér filmu Václav Havel se však kvůli svému zdravotnímu stavu zúčastnit nemohl. Od 8. března leží v Ústřední vojenské nemocnici, kde mu léčí zánět dýchacích cest. Pro bývalého prezidenta je to nepříjemná komplikace, protože mu chybí polovina pravé plíce. Dagmar Havlová, která hraje ve filmu hlavní ženskou roli, se také vzdala účasti na novinářské premiéře a čas raději strávila se svým manželem. Nicméně jeho stav je v současnosti stabilizovaný a Havlova kancelář předpokládá, že slavnosti k uvedení filmu 22. března a následnou premiéru 24. března stihne.

Film samotný by se dal nazvat divadlem pod širým nebem. Děj se povětšinou odehrává na skromné ploše v zahradě před vilou pana Riegra, hlavní postavy, kterou ztvárnil Josef Abrahám. Rieger čelí zlomové životní situaci, nedávno přišel o funkci kancléře a spolu s tímto postavením ztrácí i přepychovou vilu a své nejbližší.

Snímek však nebyl v médiích jen vychvalován. Podle iDnes „působí film jako celek bezradně a kostrbatě“. Mirka Spáčilová popisuje v MF Dnes závěrečný potlesk jako „více méně zdvořilostní a reakce spíše rozpačité“. Filmu ale nelze upřít zajímavý střih, který prolíná časové roviny. Obsahuje také jazykové hry i avantgardní experimenty pro Havla typické. Divadelní atmosféru podtrhuje závěrečné seskupení všech herců na zahradě vily. Chyběla jen poklona.

Ze Slovanského domu Stanislav Mitáč, Carolina 768

Václav Havel oslavil 75. narozeniny

Exprezident Václav Havel oslavil v sobotu 1. října své pětasedmdesáté narozeniny. Dějištěm velkolepé oslavy se stalo Umělecké kulturní centrum DOX v pražských Holešovicích.

Václav Havel, který se narodil 5. října 1936, je autorem mnoha dramatických děl. Slávu si ale zasloužil zejména za své politické činy. Jako přední český disident byl několikrát vězněn a posléze nejdříve jako mluvčí Charty 77 a poté jako přední osobnost Občanského fóra stál v čele listopadových změn roku 1989. V prosinci téhož roku byl zvolen československým prezidentem a po rozdělení Československa v roce 1992 stál po dvě funkční období v čele České republiky jako první český prezident.

Na oslavu, kterou pro Havla pořádal jeho blízký přítel, miliardář Zdeněk Bakala, dorazilo hned několik věhlasných hostů. Ze zahraničí do Prahy zavítali polský disident Adam Michnik, britský dramatik Tom Stoppard a nebo exministryně zahraničí USA Madelaine Albrightová. Mezi hosty nechyběli ani známí hudebníci nebo herci. Popřát přišli k Havlovým pětasedmdesátinám písničkář Jaroslav Hutka, textař Michal Horáček, herci Milan Lasica, Magda Vášáryová, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser a nebo spisovatel Ludvík Vaculík.

Z politické scény pozvání přijal například ministr zahraničí a někdejší Havlův kancléř na Hradě Karel Schwarzenberg, dále tváře Strany zelených, kterou Havel otevřeně podporoval, Ondřej Liška, Martin Bursík a jeho partnerka Kateřina Jacques. Nechyběl ani Michael Kocáb a další osobnosti, se kterými se Havel za svůj výjimečný život setkal.

„My jsme byli opravdu hrdí na to, že Václav Havel byl zvolen prezidentem republiky. Je jeden z mých nejlepších přátel. Nikdy jsem si nemyslela, že toto bude možné. Vašku, všechno nejlepší,“ popřála bývalému prezidentovi Madelaine Albrightová, která ke svému přání přidala originální dar, starožitný americký kompas z první světové války. „Takových exemplářů už na světě asi moc není,“ pochlubil se Havel portálu iDnes.cz.

„Já Václavovi s ohledem na to, kolik je jemu a kolik je mně, můžu přát to, co v našem věku víme, že je největší hodnotou - zdraví, štěstí a lásku. Pevně věřím, že se mu dostane i toho zdraví, nejenom toho štěstí a lásky,“ srdečně popřál předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Na samotné akci jubilant neskrýval radost a ukázal, že mu stále nechybí ani humor. „Čím jsem starší, tím jsem plašší. Já se stydím při každé možné i nemožné příležitosti. Stydím se i teď, že tu mám oslavu, že mluvím, že jsem poslouchán,“ řekl oslavenec před hosty.

Náplní oslavy byl kromě proslovů gratulantů i kulturní program. Není tajemstvím, že Havel holduje folku a jazzu, a tak nechybělo ani hudební vystoupení režírované Trutnovským festivalem, jehož je oslavenec patronem. Nostalgickou vzpomínku vyvolala písnička Náměšť v podání Jaroslava Hutky, která je symbolem sametové revoluce. Prostředí kolem předrevolučního undergroundu, ve kterém se tehdejší vůdčí osobnost Občanského fóra pohybovala, navodila legendární česká skupina The Plastic People Of The Universe.

David Randuška, Carolina782

Prezident a premiér přinesli květiny k pamětní desce na Národní třídě

Podloubí na Národní třídě s pamětní deskou připomínající brutální zásah proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989 či okolí Hlávkovy koleje jako symbolu odboje proti nacistům se v průběhu státního svátku plnila množstvím svíček a květin. Kytice přišli s veřejností položit také prezident Václav Klaus s premiérem Petrem Nečasem a další politici.

Prezident u Hlávkovy koleje přednesl projev, ve kterém srovnal obě historické události. „V roce 1989 už byl komunismus v koncích a ke zhroucení mu už stačil malý náraz. V roce 1939 byl nacismus na vrcholu svých sil, a proto i následky byly zcela odlišné,“ uvedl. Přesto spolu obě události úzce souvisejí, protože právě nacistická represe z roku 1939 se stala o 50 let později základem sametové revoluce.

Krátce po jedenácté hodině zavítali prezident Klaus a premiér Nečas také na Národní třídu. Doprovodili je Nečasovi kolegové z ODS, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a pražský primátor Bohuslav Svoboda. Mezi množství již zapálených svíček položili kytice.

Po pietním aktu se pozornost upnula především k Václavu Klausovi, který se vyjádřil k období transformace ekonomiky. „Náš úkol byl ne zajistit každému štěstí a bohatství, náš úkol byl změnit politický, ekonomický, sociální systém z komunismu v něco docela jiného a to se stoprocentně podařilo,“ řekl prezident. Reagoval i na očekávané demonstrace, na kterých nevidí nic překvapivého. „Kdyby byli všichni se vším spokojeni, tak svět končí, protože by nebyla sebemenší motivace něco dělat,“ dodal.

Premiér Nečas zase podotknul, že velkým nebezpečím pro naši společnost je korupce. „Korupce je rakovina, která rozežírá útroby demokratického státu, úkolem politiků je zužovat prostor pro korupci a každého jednotlivého politika nebýt zkorumpovaný,“ konstatoval.

K pamětní desce dorazili i zástupci nejmenší koaliční strany. Předseda Věcí veřejných Radek John přinesl karafiáty, místopředsedkyně Karolína Peake přišla se svým synem. Ta se také vyjádřila k současné situaci. „Nejlépe poznáte, jakou máte kvalitu života, když ji srovnáte s tím, co tu bylo. Pokud jde o rok 1989, tak tu dnes máme svobodu. A když to srovnáme s rokem 1939, je ten rozdíl nesporný a pozitivní,“ řekla.

Ráno pietní místo na Národní třídě navštívil předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. Ten připomněl, že 17. listopad 1989 je nejen důležité datum v naší historii, ale také datum, díky kterému bylo možné o dva dny později obnovit sociální demokracii.

Letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii se ze zdravotních důvodů nezúčastnil Václav Havel.

Od Hlávkovy koleje Julie Kochová a z Národní třídy David Křapka, Carolina 788