6. prosince 2012, Carolina č. 818

Izraelský premiér Netanjahu v Praze poděkoval za hlasování Česka v OSN

Ve středu 5. prosince navštívil Prahu izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aby osobně vyjádřil poděkování za postoj České republiky při nedávném hlasování VS OSN, kdy se ČR jako jediná z evropských zemí vyjádřila proti uznání Palestiny jako nečlenského pozorovatele.

„Plně podporujeme legitimní aspirace Palestinců na plnohodnotnou státnost a jsme připraveni přispět k její materializaci prostřednictvím podpory přímých jednání v rámci mírového procesu,“ uvedlo podle serveru Lidovky.cz ministerstvo zahraničí s tím, že nesouhlasí „s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení.“ Netanjahu ocenil, že se podle něj Praha nesnaží o pouhou mezinárodní popularitu a připomněl, jak bylo Československo v obětováno Hitlerovi ve víře, že tím bude zajištěn mír pro Evropu. „Místo toho ale tyto ústupky vydláždily cestu k válce. Poučili jste se z historie stejně jako Izrael,“ prohlásil podle serveru Lidovky.cz Netanjahu při projevu v Praze.

V 11:45 se před úřadem vlády sešli příznivci Izraele s českými a izraelskými vlajkami a transparenty Děkujeme, vydržte! Poklidné shromáždění čítalo cca sto lidí a svolalo jej Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. Účastníci čekali na příjezd Netanjahua, zpívali písně včetně české státní hymny a tradiční hebrejské písně Hava nagila (Radujme se) a troubili na tradiční hebrejské rohy šofar, používané při oslavách. Několik okolo projíždějících řidičů vyjádřilo shromáždění podporu troubením a zdviženými palci. Ve 12:30 se objevil Benjamin Netanjahu s českým premiérem Petrem Nečasem a demonstranty pozdravil. Setkání skončilo modlitbou, po níž se několik účastníků a organizátorů vydalo naproti protestnímu pochodu příznivců Palestiny.

Na Staroměstském náměstí se ve 13:00 začala scházet demonstrace proti českému postoji vůči Izraeli a Palestině, kterou svolala Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě. Protestující drželi palestinské vlajky a transparenty s nápisy jako Česká vláda obchoduje s palestinským problémem nebo Čím svobodnější si připadáme, tím méně je to pravda. Demonstranti shromáždění naproti kostelu sv. Mikuláše diskutovali s osamělou obránkyní izraelské politiky. „USA nikdy Palestincům nedaly žádné peníze, oni nemají peníze na zbraně,“ prohlašoval jeden z propalestinských aktivistů. „Počkejte, to zrovna není úplně pravda,“ opravila ho s úsměvem další účastnice protestu. Během místy vyhrocené diskuze několikrát padlo obvinění ze lží a ukončil ji až začátek oficiální akce a projevů. Zhruba stohlavá skupina se pak vydala na pochod směrem k sídlu vlády, ale na Klárově ji zastavila policie. Po několika projevech se účastníci rozešli.

Z centra Prahy Jan Parolek

Historicky první prezidentská kampaň v ČR má už první stín

S blížícím se lednovým termínem prvních přímých prezidentských voleb se naplno rozběhly i kampaně jednotlivých kandidátů. Ne vždy se však jedná o kampaně pozitivní, o čemž se osobně přesvědčil Jan Fischer, bývalý premiér a dle současných průzkumů nejvíce favorizovaný zájemce o prezidentské křeslo.

Na různých místech republiky se začátkem prosince objevily billboardy, které sloganem Ti nejschopnější byli v KSČ připomínají Fischerovo členství v KSČ v letech 1980 – 1989. „Pokud se někdo rozhodne vést kampaň, která je nejen neetická, ale porušuje i platné zákony, svědčí to jen o něm samém. Předpokládáme, že skutečný zadavatel vyjde dříve či později najevo,“ vyjádřila se k záležitosti Jana Víšková, Fischerova mluvčí. Sám Fischer již při mnoha debatách a rozhovorech prohlásil, že nabídku vstupu do strany přijal až napočtvrté, aby mohl i nadále působit na VŠE. „Byl to ústupek minulému režimu. Ústupek, kterého dodnes lituji,“ píše Fischer v biografii na svých oficiálních webových stránkách.

A jak vlastně z mediálního hlediska vypadá historicky první prezidentská kampaň v České republice? Velmi časté a nejen pro média zajímavé jsou besedy prezidentských kandidátů, jež se zaměřují na různá témata a odehrávají se v různém prostředí. Dosti oblíbená je u kandidátů akademická půda, na níž mohou ‚ulovit‘ důležité hlasy studentů. Ti reprezentují nejmladší a nejhůře odhadnutelnou sortu občanů s volebním právem.

ČT24 rovněž na konci listopadu odstartovala předvolební seriál, v jehož rámci se do 10. prosince postupně představuje celkem 11 kandidátů. Každý z nich v rozhovoru s jedním z moderátorů dostává 24 minut, je tedy dostatek času pro podrobný ‚výslech‘. „Na řadu přijdou otázky na jmenování ústavních soudců, politické postoje, prezidentské milosti, ale také styl reprezentace státu v zahraničí,“ informuje web ČT.

Přestože Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura byli ministerstvem vnitra po zpětném sečtení hlasů z boje o prezidentské křeslo vyřazeni (viz Carolina č. 817), ČT24 s nimi v předvolebním speciálu stále počítá. Všichni tři totiž podali odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu, proto se na ně, dle vedoucího redaktora ČT24 Ondřeje Kopy, pohlíží jako na prezidentské kandidáty. NSS svým verdiktem určí další průběh prezidentských voleb nejdéle do 13. prosince.

Nikola Kandoussi

Prezidentské volby: Sobotka a Dlouhý diskutovali se studenty v Národní technické knihovně

Úterní večer patřil předvolební prezidentské debatě na téma vize prezidentského úřadu. Na otázky měli odpovídat tři uchazeči o prezidentské křeslo: Přemysl Sobotka, Vladimír Dlouhý a Miloš Zeman. Poslední jmenovaný však svou účast na poslední chvíli odřekl z osobních důvodů. Do křesel pro hosty tedy usedli jen místopředseda Senátu a lékař Přemysl Sobotka a ekonom, který po patnácti letech usiluje o návrat do politického života, Vladimír Dlouhý.

Na začátku debaty dostal každý z kandidátů krátké úvodní slovo. Dlouhý v něm otevřeně promluvil i o svém členství v KSČ. Na otázku, zda někdy spolupracoval se zpravodajskou a tajnou službou, však zaznělo kategorické ne. Sobotka se následně vyjádřil, že prezidentský úřad by neměl zastávat nikdo s minulostí v KSČ. Přitom dva největší kandidáti na příští hlavu státu Jan Fischer a Miloš Zeman ji mají. V odpovědích na otázky publika se oba uchazeči často shodovali. Oba by například neposílili pravomoci prezidenta nebo neakceptovali účast ministrů z KSČM ve vládě. ,,V tomto případě bych abdikoval,“ odpověděl Sobotka (ODS). Dále uvedl, že komunistická strana měla být zakázána hned začátkem 90. let. ,,Sametová revoluce měla mít z druhé strany trochu šmirglu,“ poznamenal.

Vladimír Dlouhý se vyjádřil ke stavu české ekonomiky a míní, že si musíme projít krizí. ,,Vezměme si příklad z Finska. V době krize se nebáli investovat do výzkumu a vzdělávání a kde jsou teď. Neškrťme ekonomiku, utrácejme!“ Nabádal bývalý ministr průmyslu a obchodu za ODA. Dlouhý, který se v devadesátých letech těšil největší oblibě veřejnosti z řad politiků, také vyjádřil souhlas se zavedením školného, což by podle jeho slov zavázalo studenty k větší odpovědnosti za studium.

Rozdílných odpovědí se publikum dočkalo u otázky, zda by jeli, coby hlavy státu, převzít Nobelovu cenu za mír pro EU. Sobotka uvedl, že by cenu převzít nejel a přenechal by tuto možnost ministru zahraničí. ,,Nechápu, jak může toto ocenění dostat instituce jako Evropská unie nebo prezident USA Obama,“ uvedl bývalý předseda horní komory Parlamentu ČR. Naproti tomu Dlouhý by cenu převzít jel. Sám sebe však považuje za euroskeptika.

Z Národní technické knihovny Matyáš Bokůvka

Rošáda ve vládě: Kuba se může stát superministrem, Peake asi zamíří na obranu

Vláda zřejmě projde razantními změnami. Ministerstvo průmyslu a obchodu by se mělo sloučit s ministerstvem dopravy v jedno. Vzniklo by tak  superministerstvo hospodářství. Šéfovat by mu měl dosavadní ministr průmyslu a první místopředseda ODS Martin Kuba. Hnutí LIDEM se po odchodu svého ministra Pavla Dobeše z ministerstva dopravy raději přesune na obranu. Tam do ministerského křesla s největší pravděpodobností zasedne vicepremiérka Karolína Peake. Ta informaci o přesunu potvrdila po středeční schůzce s předsedou vlády Petrem Nečasem (ODS).

Samotné slučování ministerstev nedávno ostře kritizovaly opoziční strany. Podle nich pak ministr nemá znalosti, ani přehled o tom, co se na jeho resortu děje. Premiér Petr Nečas však uvedl, že slučování je jedním z jeho dlouhodobých cílů. „O slučování ministerstev usiluji dlouhodobě, je to krok správným směrem,“ uvedl Nečas. „Nelze ho však provést bez změny řady zákonů, což si vyžádá určitý čas. Nemůže proběhnout hned,“ řekl Lidovým novinám.

Změny ve vládě by mělo doplnit ještě „rozparcelování“ ministerstva pro místní rozvoj. Jednotlivé agendy, které mělo na starost, by mohly převzít vládní úřady. Tak to navrhuje i sama vicepremiérka Peake. Resort vede Kamil Jankovský (LIDEM).

Spekulace o svěření ministerstva obrany nejmenší vládní straně vzbudily bouřlivou diskusi. Hlavním argumentem proti jmenování Peake do jeho čela, je její neznalost problematiky. Ta nevadí jen opoziční ČSSD, ale například i ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP09): „Ministerstvo obrany je jedno z klíčových. Člověk, který tam nastoupí, by měl být nejen znalec problematiky, ale měl by mít i politickou váhu, aby mohl prosadit zájmy české armády,“ řekl Schwarzenberg Právu.

Karel Hrubeš

Jedličkův ústav pomáhá už sto let, slavit bude celý rok

Zajímavé události a projekty k výročí budou probíhat od jara až do podzimu, a proto se organizátoři rozhodli neponechat nic náhodě. V pondělí 3. prosince tak v rámci Mezinárodního dne zdravotně postižených představili program a plány na následující měsíce. Součástí byla také beseda studentů s handicapovaným sportovcem Heřmanem Volfem, která ukázala, že i lidé s postižením si mohou plnit své cíle. Jedličkův ústav připravuje děti a mládež s tělesným postižením k integraci do života a poskytuje také sociální služby. Založil ho v roce 1913 doktor Rudolf Jedlička a už od počátku sídlí na pražském Vyšehradě. Součástí jsou mateřská, základní i střední škola, domov mládeže a rehabilitační pracoviště.

První akce čeká Jedličkův ústav již v březnu, kdy se uskuteční premiéra filmu o jeho historii a vztahu společnosti k handicapovaným lidem. Následovat budou setkání se studenty, zaměstnanci či absolventy a také zakončení projektu Sto jedlí pro Jedli, jak dnes všichni svou školu automaticky nazývají. Akce zprostředkovává diskusi mezi žáky běžných základních škol a studenty Jedličkova ústavu, kteří vždy společně zasadí jednu jedli. V květnu přijde na řadu poslední, stý stromek, který akci symbolicky završí. Tím však oslavy zdaleka neskončí, jelikož kapela The Tap Tap, složená ze studentů ústavu, rozhýbe areál festivalem Pojď dál.

V Centru moderního umění Dox bude po dobu sto dní umístěna výstava reflektující postavení handicapovaných ve společnosti. „Nebude to výstava jen o Jedli, ale bude se zabývat právě fenoménem jinakosti,“ upřesnil pedagog Jedličkova ústavu Radek Musílek. V září je pro odbornou veřejnost připravena konference na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Společným mottem oslav je snaha vybudit handicapované studenty, aby bojovali se svým postižením a snažili se co nejlépe připravit na běžný život. „Naši žáci se většinou do své zdravotní situace už narodili. Od mala cítí kolem sebe víc podpory, shovívavosti i víc odpouštění, které někdy je na místě, ale někdy ne. Tenhle postoj společnosti z nich pak dělá ty postižené. Proti tomu se chceme postavit a to bychom právě na jaře chtěli při různých událostech připomínat,“ uvedl ředitel ústavu Jan Pičman.

Ve stejném duchu pokračovala i beseda s Heřmanem Volfem, který po úrazu na lyžích skončil trvale na vozíku. Jelikož byl dříve vrcholovým sportovcem, rozhodl se bojovat a splnit si své sny. Na speciálně upraveném kole (handbiku) se vydal nejprve do Paříže, na Slovensko, poté do Říma a nakonec do Osla. A právě jeho poslední cesta si dala za cíl pomoci osmnácti handicapovaným dětem a splnit jim jejich přání. „Byl to motor, který nás donutil dotáhnout věci do cíle,“ řekl producent a kamarád Miloslav Doležal. Projekt nese název Cesta za snem a jeho vývoj mapuje stejnojmenný dokument. Studenti zhlédli některé jeho části, fotografie z výprav a na závěr se rozpoutala živá diskuse s oběma aktéry. „Sny, které mám, se snažím plnit hned. Dřív jsem si říkal, je na to dost času, jednou to splním, ale dneska už vím, že není na co čekat,“ zakončil Heřman Volf své povídání.

Z Jedličkova ústavu Alice Zoubková

Počet nově zjištěných osob nakažených virem HIV je v ČR letos nejvyšší

Státní zdravotní ústav uspořádal ve středu 28. listopadu tiskovou konferenci u příležitosti Dne boje proti AIDS, který připadá na 1. prosince. Zveřejněny byly nové statistické údaje Národní referenční laboratoře pro AIDS a s nimi i znepokojivé zjištění, že počet lidí, kteří se každoročně nechají dobrovolně vyšetřit, klesá, zatímco počet infikovaných za poslední rok opět stoupl. S koncem listopadu se jednalo o 200 nově zjištěných osob nakažených virem HIV, což je vůbec nejvíce od roku 1985, kdy se u nás s testováním začalo.

Nejhorší je situace každým rokem v Praze, odkud pochází téměř polovina nově objevených případů. Průměrný věk infikovaných je 34 let a dominantou je stále homosexuální přenos, který má na svědomí až 70 % případů. Asi třetina nakažených nemá českou národnost.

Je vidět, že se nemoc čím dál víc podceňuje. Lidé se jí nebojí tolik jako dříve a často se v sexu chovají nezodpovědně. Na vzestupu je navíc cestovní ruch, který přispívá k šíření viru. Od roku 1985 bylo celkem zjištěno 1858 pozitivních výsledků testu HIV. Náklady na prevenci AIDS/HIV v ČR činí 3 miliony Kč ročně, což je necelé procento v porovnání s náklady na léčbu této infekce. S nárůstem počtu HIV pozitivních osob však náklady budou stále stoupat.

Na mnoha místech po celé republice se v souvislosti s Dnem boje proti AIDS mohli lidé nechat testovat celý týden úplně zdarma.

Rosťa Sikora

„Tři, dva, jedna, teď,“ odpočítalo zaplněné Staroměstské náměstí a Praha ožila vánoční atmosférou

Tisíce lidí zavítaly v předvečer první adventní neděle na Staroměstské náměstí, kde se tradičně rozsvěcel vánoční strom. Letošní dominanta náměstí, dvaadvacet metrů vysoký smrk ztepilý, vyrostla v lesích u obce Holoubkov v západních Čechách. Praze ji daroval vlastník pozemků Jerome Colloredo – Mansfeld. Současně byly také oficiálně zahájeny vánoční trhy, které potrvají až do 1. ledna.

Ozdoby stromu jsou pro tento rok laděny především do tónů červené a zlaté, koule a dlouhý řetěz doplňují velké slaměné ozdoby, perníčky v různých tvarech a nasvícené červené mašle. Na vrcholu ční jako již tradičně zlatá vánoční špice. Na pódiu vedle smrku se celé odpoledne střídali zpěváci nejen z České republiky, ale také například z Finska, Maďarska nebo Polska. Již kolem 17. hodiny bylo náměstí téměř do posledního místa zaplněné a davy lidí sledovaly vystoupení domácích i zahraničních pěveckých sborů. Krátce před 18. hodinou vyvrcholil pátý ročník projektu radia City Rozsviťte s námi Prahu, v jehož rámci si lidé mohli zasláním dárcovské sms zprávy symbolicky zakoupit jednu z žárovek na vánočním stromku. Ředitelka radia City Barbora Lukášová předala šek s rekordní částkou blížící se 190 tisícům korun ředitelce nadace Leontinka Barbaře Huckové.

Samotné rozsvícení vánočního stromu odstartovalo přesně v 18 hodin a trvalo přibližně dvě minuty. Tisíce drobných žárovek se rozsvěcely postupně za doprovodu rytmické hudby a světelných efektů, které rozjásaly mrznoucí diváky. Pořadatelé odhadli návštěvu přibližně na 40 000 lidí. Rodiče s kočárky a menšími dětmi nebrali v potaz doporučení magistrátu, aby na tuto akci raději nechodili, a poté se jen stěží prodírali davem a komplikovali již tak dosti zpomalený pohyb po Staroměstském náměstí.

Nejen na Staroměstském náměstí ale také například na náměstí Václavském nebo v Havelské ulici začaly tradiční vánoční trhy. Zájemci si mohou koupit známé staročeské speciality jako bramborové lokše nebo trdelník, slaměné vánoční ozdoby, bižuterii i jiné drobné dárky. Zahřejí se svařeným vínem, čajem nebo kávou, prodej lihovin s obsahem alkoholu nad 15 procent však pražské úřady zakázaly už před několika lety. Vzhledem k letošním problémům s metanolem ale chtějí dodržování tohoto zákazu mnohem důkladněji kontrolovat.

Ze Staroměstského náměstí Kateřina Bryllová

Klaus navštívil Maďarsko, s tamním prezidentem jednal o jaderné energetice

Na své rozlučkové cestě před vypršením mandátu se Václav Klaus vydal do Maďarska. Strávil tam dva dny od úterý 4. do středy 5. prosince.  Hlavním tématem byly vztahy obou států. Na stůl se dostaly i otázky energetiky.

Český prezident navštívil Maďarsko v poměrně napjatém období. Podle Maďarska jsou Benešovy dekrety, které zbavily po druhé světové válce z důvodů kolektivní viny občanství a majetku československé Maďary, sporné. Prezident čelil dotazům novinářů na toto téma již rovnou po příjezdu. Na otázku, jsou-li dekrety stále platné, opověděl: „Jsou to normálně platné zákony tehdejšího Československa, tudíž i dnešní České republiky. Nicméně tyto zákony dneska již nemají žádný smysl, nic se podle nich dneska nerozhoduje. To víme všichni my v České republice, stejně tak jako v Maďarsku. Odmítám s minulostí hrát současné politické hry,“ informovala ČTK.

Ani tamní prezident János Áder nechtěl otevírat témata z minulosti. Jednalo se převážně o současných vztazích obou zemí, problémech Evropy a energetice.

Co se týče energetiky, má Maďarsko podobné plány jako ČR. V pátek má vypsat tendr o rozšíření své jaderné elektrárny Paks. Áder totiž vidí v této energetice klíčovou možnost odpoutat se od závislosti na energii ze zahraničí. Rádo by se podělilo o zkušenosti s Českem ohledně již vyhlášeného tendru o dostavbě Temelína.

Klaus uvedl, že obhajoba jaderné energetiky by mohla být společným zájmem Maďarska a České republiky, navzájem ji mohou oba státy prosazovat a podporovat se. Vyjádřil i obavy z odporu k dostavbě Temelína ze strany Německa a Rakouska.

Klaus se v rámci návštěvy setkal také s předsedou vlády Viktorem Orbánem. Poobědval i s členy  Česko-maďarského obchodního klubu. V Budapešti také navštívil parlament. Ve středu měl na programu návštěvu Debrecína, druhého největšího maďarského města.

Kateřina Sýsová

Z ekonomiky stručně

* Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová navštívila v pondělí 3. prosince Prahu. O dostavbě jaderné elektrárny Temelín jednala jak s premiérem Petrem Nečasem (ODS) a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP09), tak s šéfem opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou a stínovým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). "Český národ si zaslouží tu nejlepší technologii a nejspolehlivější technologii. Právě záležitost bezpečnosti zařízení Westinghouse slibuje opravdu ty nejlepší záruky. Spojené státy stojí o takovou investici, která bude prospěšná pro české i americké spojence," citovaly Lidovky.cz Clintonovou. Zdůraznila také, že Česko je ve střední Evropě jedničkou v prosazování bezpečné jaderné energie.

* Titulem Firma roku se pro rok 2012 může pyšnit První brněnská strojírna Velká Bíteš, která se věnuje výrobě leteckých motorů, obrábění kovů a slévárenství, ale zabývá se například i kryogenní technikou nebo výrobou motorů pro letecké modely. Společnost, jejíž historie sahá až do roku 1950, uspěla v konkurenci 3315 firem. Porota ocenila její mezinárodní úspěšnost a také fakt, že se již 15 let věnuje výchově učňů.

* Titul Živnostník roku si odnesl soukromý zemědělec David Smetana, který v konkurenci 3055 podnikatelů oslnil porotu hlavně svou inovativností. Smetana, který se hospodaření věnuje od svých 19 let, pěstuje například oválnou cibuli, která se v kuchyni lépe zpracovává, nebo modré brambory. Úspěchy sklízí také jeho zelný salát, který letos získal ocenění Regionální potravina Královéhradeckého kraje.

* Automobilka Škoda plánuje na příští rok sedm novinek. Zprávu přinesl ve čtvrtek 29. listopadu týdeník Ekonom s odvoláním na člena představenstva Bohdana Wojnara. Škoda připravuje čtyři nové modely – třetí generaci vozu Octavia, jak v klasické verzi, tak ve variantě combi a scout (sportovní provedení) a model Škoda Rapid Spaceback, což je prostornější verze Škody Rapid. Během roku chystá také dílčí modernizace vozů Yeti, Superb a Superb Combi.

Rubriku připravil Vojtěch Kostka

František Kupka, zakladatel abstraktního umění, v Salmovském paláci v Praze

V Salmovském paláci na Hradčanském náměstí se koná výstava mapující vývoj tvorby jednoho z nejvýznamnějších malířů 20. století a jednoho ze zakladatelů abstrakce. Návštěvníci v ní najdou obrazy zapůjčené ze světových galerií, jako je Centre George Pompidou v Paříži nebo Muzeum moderního umění v New Yorku.

Výstava pojmenovaná František Kupka. Cesta k Amorfě. Kupkovy salony 1899 - 1913 je k vidění od 30. listopadu do 3. března příštího roku. Připravila ji Národní galerie v Praze a neopakovatelnost expozice spočívá v tom, že se jejím autorům podařilo shromáždit díla z celého světa a uspořádat je do celku mapujícího zrod abstrakce v Kupkově díle. Důležitý je ale také přínos českých zapůjčitelů – Muzea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových a Obrazárny Pražského hradu.

Obrazy jsou řazeny podle toho, jak byly vystavovány v jednotlivých pařížských salonech, takže spolu vytvářejí celky a působí tak, jak bylo autorovým záměrem. V některých místnostech jsou s nimi vystavena díla dalších velkých tvůrců moderního umění (Gleizes a Metzinger), která byla součástí daného salonu. Výsledný dojem je tak autentičtější a diváci mají možnost zakusit atmosféru podobnou té v pařížských salonech přelomu 19. a 20. století.

Expozice začíná obrazem Knihomol, prvním dílem, které Kupka vystavoval v roce 1899. To mělo pro něho zásadní význam, protože tím se z ilustrátora časopisů a kreslíře módních návrhů stal opravdovým umělcem francouzských salonů.

Za rozhodující moment Kupkovy tvorby a za díla, kterými významně přispěl k utváření moderní umělecké scény, jsou považovány obrazy Amorfa, Dvoubarevná fuga a Amorfa, Teplá chromatika. Jsou považována za klíčová pro rozvoj abstrakce a jsou též vrcholem výstavy. Byla vystavena v roce 1912 na Podzimním salonu v Sále kubistů, kde tehdy vyvolala velký skandál. Některá Kupkova díla se zpočátku setkala s nepochopením, později ale inspirovala mnoho dalších umělců. Mluví se mimo jiné o novém uměleckém proudu navazujícím přímo na Kupku, tzv. orfismu.

Z výstavy Barbora Janauerová

Kontroverzní snímek Od Fica do Fica poprvé promítnut v ČR

Slovenská režisérka Zuzana Piussi představila v pražském kině Atlas svůj nový dokument Od Fica do Fica. Film mapuje období mezi dvěma vládami nynějšího slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) a zaměřuje se na situaci v zemi po zveřejnění spisu Gorila v prosinci 2011. Ten obsahoval přepisy rozhovorů jednoho z členů finanční skupiny Penta s politiky a vysoce postavenými úředníky, které odhalily pochybné nakládání se státním majetkem a korupci v politických stranách (viz Carolina č. 793).

Kromě kauzy samotné se Piussi  podařilo zachytit vývoj protestních akcí i postupný rozklad občanského hnutí, které demonstrace organizovalo. Autorku k natočení filmu přimělo zejména přečtení spisu samotného. „Byla jsem pohoršená stejně jako ti lidé (organizátoři protestů – pozn. aut.) a ten film jsem začala dělat proto, […] že jsem chtěla nějakou změnu,“ vysvětlovala režisérka své pohnutky během debaty po promítání filmu. Snímek přesahuje tématem i celkovým vyzněním hranice SR, přestože autorka o něm mluví jako o obrazu slovenské společnosti.

Multikina v autorčině vlasti odmítla kontroverzní film promítat, jeho listopadová premiéra na Slovensku nicméně sklidila mimořádný úspěch. Film byl poté umístěn na internet, kde je možné ho za symbolickou cenu 1,30 eura zhlédnout.  Zároveň však po síti kolují pirátské kopie, za něž je podle Piussi odpovědné mezi jinými i hnutí Anonymous. Režisérka se v rodné zemi také soudí kvůli svému staršímu filmu Nemoc tretej moci, který odhaluje praktiky slovenské justice.

Pražská akce pořádaná 30. listopadu Masarykovou demokratickou akademií byla spíše komorní. Nepočetné publikum snímek odměnilo potleskem a ohlasy v rámci debaty byly kladné.  Kritika se snesla spíše na hlavu samotného hnutí. „Ten film byl o tom, jak všechno prohrát, jak pracovat na tom, abychom ničeho nedosáhli,“ vyjádřil bezvýchodnost ztvárněné situace bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Ivan David. „Žijeme v jakési normalizaci. Říkáme, že je svoboda slova. Můžeš říct, co chceš, ale když to řekneš, tak ztratíš práci, citovala režisérku ČTK. Předpremiéry se zúčastnili například i dokumentarista Vít Janeček nebo současný ředitel MDA Vladimír Špidla.

Z kina Atlas Andrea Kondisová

Londýnská kapela Archive v neděli vystoupila v Lucerna Music Baru

Po necelých třech letech se v pražském Lucerna Music Baru znovu představila ostřílená britská formace Archive. Ta do Prahy zavítala v rámci svého končícího evropského turné ke své nejnovější desce With Us Until You’re Dead – to je již deváté album v jejich diskografii a stejně jako na předchozích počinech zde kapela kombinuje trip hop s progresivním rockem.

Ačkoli většinu koncertů zahajuje předkapela, jejímž úkolem je  rozehřát obecenstvo před hlavní událostí večera, londýnští Archive tentokráte vsadili pouze na své síly. Vystoupení odstartovalo v devět hodin, kdy potemněl sál a z reproduktorů se začalo ozývat vyzvánění zvonů. Krátce poté se kapela přiřítila na pódium a spustila skladbu Wiped Out, která otvírá také jejich letošní nahrávku.

Unikátem, kterým se kapela odlišuje od ostatních uskupení svého žánru, je fakt, že hlavní vokál obstarávají hned čtyři hudebníci. Mužské hlasy zastupují Pollard Berrier a Dave Penney, jemnější melodie mají pak na starost zpěvačky Maria Q a Holly Martin. Posluchači tak byli už při druhé písni svědky tohoto neobvyklého střídání před mikrofonem, kdy právě Berriera nahradila na pódiu dvojice zpěvaček. Takhle se pak čtveřice točila po zbytek večera.

Během něj přišly kromě písní ze zmiňované novinky na řadu i na starší kousky - v polovině představení kapela zahrála kupříkladu akustickou verzi své slavné písně Again z deset let starého alba You All Look The Same to Me, kterou pro koncertní potřeby zkrátila z původních šestnácti minut přibližně na šest.

Regulérní set ukončila po 90 minutách píseň Damage a kapela se vytratila z pódia, po chvíli bouřlivého potlesku se však vrátila a potěšila fanoušky dalšími čtyřmi skladbami. Ani po dalším odchodu se ještě nechystal konec. Skupina za chvíli přinesla ještě druhou sadu přídavků, při kterých se konečně za zády vystupujících spustila videoprojekce – těžko hádat, zda byla do té doby vypnutá záměrně, či se potýkala s technickým problémem. Definitivně pak koncert ukončila po více než dvou hodinách skladba Bullets.

Jednalo se už o více než třicátý koncert podzimního turné kapely, a také zároveň o její předposlední vystoupení letošního roku – to poslední  odehrála 4. prosince v Londýně.

Z Lucerna Music Baru Jakub Zbořil

Filmasia 2012: Ve znamení korejského filmu

V uplynulém týdnu se od 30. listopadu do 2. prosince v pražském kině Světozor uskutečnil již 8. ročník festivalu asijských filmů Filmasia. Přehlídka se tentokrát věnovala jihokorejské kinematografii, především pak tvorbě slavného režiséra Kim Ki-duka.

„Letošní Filmasia se uskuteční v menším rozsahu, než na jaký byli diváci zvyklí v předcházejících letech, a to z finančních důvodů. Na program ve třech dnech konání – v malém i velkém sále Světozoru – jsme ale nesmírně hrdí,“ avizovala před zahájením ředitelka festivalu Karla Stojáková.

Kim Ki-duk je pokládán za jednu z nejrozporuplnějších postav asijské kinematografie. Na svém kontě má již osmnáct filmů. Jeho zatím poslední snímek nazvaný Pieta, oceněný Zlatým lvem letos v Benátkách, měli možnost návštěvníci zhlédnout hned první promítací den. Na festivalu bylo uvedeno dalších pět snímků z dílny uznávaného tvůrce. Filmy Samaritánka, 3- ron, Dech, Čas a Jaro, léto, podzim, zima... a jaro, byly jakýmsi výběrem toho nejlepšího z autorovy filmografie.

Ale k vidění byla i dvě díla jiných asijských režisérů. Prvním byla komedie V jiné zemi od režiséra Hoong Sang- sooa, v němž hlavní roli ztvárnila francouzská herečka Isabelle Huppertová, známá např. díky své úloze Eriky Kohutové z filmu Pianistka režiséra Michaela Hanekeho, za kterou byla oceněna na festivalu v Cannes v roce 2001.

Druhým zmiňovaným byl hit letošní korejské filmové sezony, akční snímek Zloději od Choi Dong-hoona, který od premiéry vidělo jen v Koreji přes 13 milionů diváků.

Michal Jelínek

Přišel čas každoroční vánoční výstavy v Betlémské kapli

Podzemní prostory Betlémské kaple na Starém Městě pražském se počínaje 1. prosincem plní návštěvníky, zvědavými na výstavu, která se zde koná v předvánočním čase každý rok. Zahájení v pořadí již 33. výstavy letos pod názvem ... a přišel čas Vánoc do Betlémské kaple se uskutečnilo večer před jejím zpřístupněním veřejnosti za zpěvu tradičních vánočních koled, ale také několika speciálních kousků ze starých kancionálů.

Součástí repertoáru byly písně jako Štědrý večer nastal nebo Tichá noc, které ale dostaly za doprovodného zpěvu posluchačů úplně jiný rozměr. Duch Vánoc ten večer opravdu vstoupil do Betlémské kaple. Na zahájení oblíbené výstavy se stála dlouhá fronta a dle slov příchozích, kteří chodí každoročně, se počet návštěvníků rok od roku zvyšuje.

Hlavní téma výstavy je pokaždé jiné. Letos se zaobírá vnímáním času a všemi jeho zobrazeními v minulosti, jak ho lidé vnímali dávno před ciferníkem a ručičkami, jak ho známe dnes. Součástí výstavy je betlémský orloj, který mohou návštěvníci sami uvádět do pohybu. K vidění jsou různé druhy kalendářů z rozličných materiálů a tvarů, betlémy a další rukodělné výrobky, vonící slámou a jehličím. Vyhrazen je prostor pro lidové řemeslníky, předvádějící svá umění, nebo dílnu mistra hodináře, který ochotně všem vysvětlí princip fungování starých hodin. První adventní neděle patřila tradičnímu setkání řezbářů, setkání krajkářek se zde letos uskuteční 8. a 9. prosince. Aby si  návštěvníci ještě lépe vychutnávali atmosféru přicházejícího času Vánoc, je na výstavě připraveno malé pódium, kde se budou střídat hudební soubory od nás i ze zahraničí. Tradiční vánoční výstava bude v Betlémské kapli k vidění do 6. ledna.

Z Betlémské kaple Veronika Nováková

Hokejová extraliga: Plzeň stále první, dohnat se ji snaží Brno

Lídrem extraligy je i po 28. kole stále Plzeň a stále s šestibodovým náskokem. Drží si ho před Kometou Brno, která v posledním kole odsunula Kladno na třetí místo, když ho na vlastním ledě tvrdě porazila. Tabulku uzavírá Liberec, který po slibném vítězství nad Vítkovicemi následující dvě kola prohrál a na jedenáctém místě ho vystřídala Sparta, přestože vyhrála pouze jeden ze svých tří zápasů.

Sparta zklamala hned ve svém prvním zápase, kdy se jí nepodařilo udržet dvoubrankový náskok v Brně, domácím přitom kvůli zraněním či nemoci chybělo sedm hráčů. Konečný stav byl 4:2. V tomto kole také po prohře doma 1:2 s Litvínovem klesl na dno tabulky Chomutov. Radovat se tak mohl Liberec, který porazil Vítkovice 5:3 a posunul se z posledního místa na dvanácté.

Liberecká radost však neměla dlouhého trvání. Přes velmi solidní výkon v Kladně v neděli prohráli Severočeši 1:2. Zápas, který byl rozhodnut až v poslední třetině, znamenal pro Liberecké opětovný návrat na dno tabulky. V tomto kole došlo taktéž na dva zápasy plné gólů, v Třinci jich padlo hned dvanáct, když domácí hráči porazili nepříliš přesvědčivé Pardubice 8:4. O dost vyrovnanější zápas se hrál v Budějovicích, které porazily Vítkovice 6:5.

Z úterních zápasů byl nejsledovanější souboj Brna s Kladnem. Kladno prohrálo obě dvě předešlá vzájemná setkání a podlehlo i potřetí, tentokrát velmi tvrdě – Kometa vyhrála suverénně 4:0. Pro kladenské hráče to bylo poprvé v sezóně, co nedali ani jeden gól v zápase. Brno se tím posunulo na druhé místo a bude se snažit dohnat Plzeň, která prohrála s pražskou Slavií 2:3 po nájezdech – přesto má však šest bodů náskok. Za Kladnem se nachází na čtvrtém místě Zlín, kterému se přestává dařit mimo domácí led a prohrál již třetí zápas venku v řadě. Pěkným výkonem ho porazily rozdílem 4:2 deváté Vítkovice.

Výsledky 26. kola: Kladno-Karlovy Vary 3:0, Chomutov-Litvínov 1:2, České Budějovice-Slavia 3:0, Pardubice-Zlín 5:3, Liberec-Vítkovice 5:3, Brno-Sparta 4:2, Třinec-Plzeň 1:2

Výsledky 27. kola: Chomutov-Brno 5:4, Kladno-Liberec 2:1, České Budějovice-Vítkovice 6:5, Třinec-Pardubice 8:4, Plzeň-Litvínov 3:2, Sparta-Karlovy Vary 1:4, Zlín-Slavia 4:3

Výsledky 28. kola: Liberec-Sparta 1:2, Litvínov-České Budějovice 1:4, Slavia-Plzeň 3:2, Brno-Kladno 4:0, Karlovy Vary-Třinec 4:5, Vítkovice-Zlín 4:2, Pardubice-Chomutov 5:0

Tabulka k 5.12.2012: 1. Plzeň 56, 2. Brno 50, 3. Kladno 49, 4. Zlín 47, 5. Třinec 46, 6. Litvínov 46, 7. Slavia 44, 8. Pardubice 38, 9. České Budějovice 38, 10. Vítkovice 37,
11. Sparta 33, 12. Karlovy Vary 33, 13. Chomutov 32, 14. Liberec 30.

David Voženílek

Ze sportu stručně

* Na světovém poháru v rychlobruslení se Martina Sáblíková dočkala prvního vítězství v sezoně.V kazašské Astaně zvítězila na 5000 metrů. O tři desetiny sekundy tak překonala německou soupeřku Claudii Pechsteinovou. Triumfem se posunula do čela SP na dlouhou trať s náskokem 40 bodů před další Němkou Stephanií Beckertovou.

* Po výhře nad USA (13:4) a Japonskem (21:1) se Čechům na MS florbalistů v posledním zápase nezadařilo. Vůbec poprvé prohráli s Lotyšskem, a to 4:5. Přestože měli čeští florbalisté více šancí, finální stav tomu neodpovídá. Lotyši jsou tak vítězi skupiny a Česko do čtvrtfinále postupuje z druhé příčky. Ve čtvrtfinále se utká s Finskem, které je v čele skupiny D po vydařeném zápase s Ruskem.

* Mistrovství světa v házené žen odstartovaly Češky úspěšně. V zápase proti Ukrajině zvítězily 25:22. Pro Česko to znamená přiblížení postupu ze skupiny. Ukrajina je totiž podle trenéra Jana Bašného ze skupiny nejlehčím soupeřem, a jelikož postupují první tři týmy, vítězství nad Ukrajinou by mělo zajistit Češkám postup. Dále se utkají ve čtvrtečním zápase s norskými šampionkami a v sobotu s domácími Srbkami.

* Olympijské úspěchy se odrazily v nominaci ankety Sportovec roku. V první desítce tak nezbylo místo ani na tak populární sportovce, jako jsou Radek Štěpánek nebo Petra Kvitová. Štěpánkovi sice pomohla účast v Davis Cupu, nicméně ani na poslední příčku finální desítky to o tři body nestačilo. Mezi nominovanými se tak objevili zlatí a stříbrní medailisté z letní olympiády a hvězdy světového formátu. V desítce jsou tedy například Petr Čech díky vítězství v Lize mistrů, hlava hokejové rodiny Jaromír Jágr a daviscupový hrdina Tomáš Berdych. Slavnostní vyhlášení se bude konat 19. prosince.

Rubriku připravila Tereza Odehnalová

Počasí na Slovensku

Po horských štítech Tater pádilo stádo větrných koní. Jejich silná těla vrážela do věcí, které stály jim v cestě. Divocí a děsiví, hnali se po skalách, po loukách, mezi stromy, vyskakovali do vzduchu a padali zpět na zem. Hory duněly pod sílou jejich kopyt. Jako příboj burácelo stádo a vprostřed na nejsilnějším hřebci seděl Vítr. Pohled jeho očí byl šílený, křičel a hvízdal, šat potrhaný za ním vlál. Děsivé skřeky z jeho úst plašily stádo a hnaly ho dál. Lámaly větve a shazovaly kameny zpiti svou silou. Vítr se smál…

Dole v nížině, u pat mocných štítů choulila se Mlha, ospalá a malátná, nechtěla se pohnout. Po několika dnech se zvedla, jak to má ve zvyku. A vyšlo Slunce a bylo sladké jako karamel, kam se podívalo, tam jakoby se rozlil sirup. Hory i domy vypadaly jako veliké vánoční košíčky s polevou hnědou, růžovou a žlutou. Druhého dne přilétly obří cukřenky a začaly sypat nejjemnější moučkový cukr na sirupové domy, karamelové hory a marcipánová údolí. Surové hory zněžněly ve sladkém objetí.

Převedeno do obecné řeči:
V Tatrách vál silný vítr. V nižších polohách typická ranní mlha a bezvětří. Po mlze vysvitlo slunce. Koncem týdne začalo sněžit. V okolí Velké Fatry to vypadalo tak, že cukrovkáři  by měli radši zůstat doma.

Hana Hošková