7. března 2013, Carolina č. 822

Žaloba na prezidenta Senátem prošla, Václav Klaus čelí obvinění z velezrady

Senátoři v pondělí na neveřejném jednání schválili žalobu z velezrady na odcházejícího prezidenta Václava Klause. Té se měl dopustit vyhlášením amnestie na začátku letošního roku, oddalováním podpisu smluv týkajících se Evropské unie, odmítáním navrhovat nové ústavní soudce a tím, že nejmenoval soudcem jednoho z čekatelů, byť mu to nařídil soud. Pro návrh zvedlo ruku 38 senátorů převážně z opoziční ČSSD. Proti bylo 30 senátorů a zbylých 13 se schůze neúčastnilo.

Velezrada, která je jediný trestný čin, za nějž lze hlavu státu stíhat, je v zákoně o Ústavním soudu definována jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.“

„Senát splnil povinnost chránit ústavnost v České republice,“ komentoval výsledek hlasování senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), který byl zároveň jedním z iniciátorů žaloby. Rozhodnutí horní komory parlamentu přivítal i jeho stranický předseda Bohuslav Sobotka, který je na svém profilu na sociální síti Facebook označil za „správné a odvážné“. Podle něj tak Senát naplnil smysl svojí existence jako ústavní pojistky.

Naopak premiér Petr Nečas (ODS), který amnestii podepsal, podání žaloby na prezidenta v rozhovoru pro Českou televizi zkritizoval: „Je to útok na celou pověst naší země v zahraničí a je motivován především osobní nesnášenlivostí.“ Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg žalobu nepovažuje za moudrou. „Je to taková demonstrace, protože jedna strana má většinu v Senátu,“ řekl. Schwarzenbergův kolega z TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek podle vyjádření pro Týden.cz za žalobou vidí „osobní mindráky a iracionální nenávist“. Deset milionů lidí se teď podle něj „bude muset stydět pro pochybné ego a nulový rozhled 38 senátorů.“ Zažalování Klause přitom v petici požadovaly desítky tisíc lidí i iniciativa známého bojovníka proti korupci Karla Janečka.

Prezident Václav Klaus, kterému končí funkční období 7. března, se ke schválení žaloby vyjádřil v úterý na tiskové konferenci k uvedení své nové knihy: „Jsem plně přesvědčen o tom, že o mé skutečné činy, přečiny, nebo nedobré činy v této žalobě Senátu opravdu nejde. A dokonce mám podezření, a to je skoro nejsmutnější, že to ti senátoři dobře vědí.“

Jeho nástupce Miloš Zeman nazval žalobu hysterickou reakcí a prohlásil, že by se jako realista spíše pokoušel zrušit článek 2 Klausovy amnestie, který zastavuje dlouhá trestní stíhání.

Žalobu Ústavní soud obdržel v úterý a bude ji projednávat přednostně. Zřejmě rozhodne do konce března. Pokud Václava Klause uzná vinným, přijde o prezidentský důchod, finanční náhrady a ztratí právo znovu kandidovat na hlavu státu.

Aleš Doležal

Český a slovenský prezident si vyměnili nejvyšší státní vyznamenání

Předposlední den v úřadě prezidenta se Václav Klaus sešel se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem, aby si navzájem předali nejvyšší státní vyznamenání. Setkání se uskutečnilo ve středu 6. března v brněnské vile Tugendhat.

Gašparovič obdržel z rukou Václava Klause  nejvyšší české státní vyznamenání. Řád bílého lva se uděluje osobám, které se mimořádným způsobem zasloužily o Českou republiku. Naopak českému prezidentovi bylo uděleno vyznamenání určené cizincům za zásluhy o rozvoj vztahů se Slovenskem, tedy Řád bílého dvojkříže I. třídy.  Václav Klaus získal vyznamenání jako uznání osobních zásluh o klidné rozdělení Československa a upevňování dobrých sousedských vztahů.

O vyznamenáních se hovořilo již minulý týden při Klausově návštěvě Bratislavy. Do slovenského hlavního města se přijel v prezidentské funkci oficiálně rozloučit. Výměna vyznamenání měla údajně proběhnout již během této návštěvy, ale na žádost české strany se slavnostní akt konal až tento týden. Klaus přitom během návštěvy možnost předání vyznamenání odmítal. V reakci na otázku novináře tehdy podle ČTK uvedl: „My vnitřně (s Gašparovičem) cítíme, že bychom si možná takové vyznamenání zasloužili, ale nebudeme vám dělat nahrávku, abyste tuto věc zesměšňovali.“

Nejvyšší slovenské státní vyznamenání obdržel v roce 2003 na konci svého úřadu i bývalý prezident Václav Havel.

Radomír Szajter

Václav Klaus představil knihu Rok desátý. Shrnul v ní své eseje, projevy i rozhovory

Prezident Václav Klaus v úterý uvedl svou knihu Rok desátý. Zdokumentoval v ní poslední rok své činnosti v úřadu, a zároveň tak završil celou sérii každoročně vydávaných svazků. Kromě článků, projevů a některých rozhovorů obsahuje Rok desátý i vybrané dopisy významným osobnostem. Součástí je také fotodokumentace ze zahraničních cest a návštěv státníků.

„Jsem přesvědčen o tom, že je tato kniha určitým dokumentem doby. Odráží ji docela věrným způsobem tak, jak se promítala v aktivitách, činnostech a vystoupeních prezidenta republiky,“ uvedl Václav Klaus během úterní tiskové konference na Pražském hradě. Dále zmínil, že Rok desátý představuje skutečný záznam o tom, co celý uplynulý rok jako prezident dělal a na co reagoval. Rozdíl mezi tímto a vytvářeným mediálním obrazem je podle něj zřejmý na první pohled a je i důvodem, proč celý projekt realizoval.

Prezident se také vyjádřil k hlavním tématům knihy, mezi něž patří mimo jiné i zápisky ze zahraničních cest. V těch podle svých slov možná bude pokračovat i po skončení svého mandátu. Hned v pátek odlétá do USA, kde bude spolupracovat s Institutem Cato.

Václav Klaus se během tiskové konference vyjádřil i k rozhodnutí Senátu o žalobě z velezrady. „Jsem spíš smutný z toho, kam mohla naše politika klesnout,“ řekl a dodal, že žalobu chápe spíše jako pokus o očernění své osoby.

V rámci ukončení svého prezidentského mandátu Václav Klaus v neděli uspořádal rozlučkový hudební večer na Pražském hradě, kam pozval osobnosti české kulturní i politické scény. Koncert nazvaný Díky nejen za jazz, pane prezidente! odkazoval na prezidentem založenou tradici jazzových večerů. Mezi vystupujícími umělci byli například Lucie Bílá či pianista Emil Viklický. Pozvání ale odmítl Jiří Stivín, který nesouhlasí s Klausovými názory na Václava Havla a s udělením amnestie.

Z tiskové konference Daniela Brodcová

Z ekonomiky stručně

* Ve středu 6. března dopoledne se servery některých českých bank staly cílem hackerského útoku. Internetové bankovnictví bylo nedostupné, nebo byly neaktivní celé stránky. „Internetové bankovnictví přestalo fungovat kolem 9:15. Příčinu zjišťujeme, podle dosavadních informací to ale vypadá na cílený útok,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň pro ČTK. Je pravděpodobné, že jde o druhou vlnu tzv. DDoS útoků, které v pondělí ochromily zpravodajské stránky. Jde o způsob zahlcení serverů mnoha požadavky do takové míry, že následuje pád systému.

* Švédský nábytkový gigant IKEA byl nucen ve 23 státech stáhnout z prodeje šarži mandlových dortů Taarta Chokladkrokant. Výrobky obsahovaly bakterie přítomné v exkrementech. „Obchodní domy v Česku jsme zkontrolovali a tuto šarži mandlového dortu nemáme,“ uvedl mluvčí IKEA pro Českou republiku Petr Chadraba. Po nedávném nálezu koňského masa je to pro řetězec další rána.

* Časopis Forbes zveřejnil nový žebříček nejbohatších lidí světa. První se umístil mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helú se svým majetkem odhadovaným na 73 mld. dolarů. Překvapení se konalo na místě třetím, kde stálici Warrena Buffeta vystřídal zakladatel oděvního řetězce Inditex, Španěl Amancio Ortega. Česká republika má v žebříčku nově čtyři zástupce. K Petru Kellnerovi, Adreji Babišovi a Zděňku Bakalovi se připojil zakladatel finanční skupiny KKCG Karel Komárek.

* V osmém ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek roku 2012 vyhrál s přehledem poplatek za zjištění zůstatku přes bankomat. V loňském i předloňském kole skončil druhý. „Klientům jednoznačně vadí, že musejí platit i za zjištění stavu na svém účtu, a to často vyšší poplatek, než je samotný výběr z bankomatu, což je hotovostní operace, která je pro banky nejdražší,“ vyjádřil se Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com.

Jaroslav Totušek

Dvacátý ročník Českého lva ovládl film Ve stínu

V sobotu 2. března se v pražském Velkém sále Lucerny i u televizních obrazovek shromáždili všichni ti, které zajímaly výsledky soutěže Český lev. Vítězem večera se stalo drama Davida Ondříčka Ve stínu, které získalo celkem devět křišťálových sošek z jedenácti nominací. K vyrovnání rekordu prozatím nejúspěšnějšího díla Je třeba zabít Sekala tak scházela jediná soška.

Že bude jubilejní večer laděný velmi nostalgicky, bylo jasné už před přímým přenosem. Předávání cen totiž inzerovala upoutávka, ve které se moderátor pořadu Jan Budař převlékal do kostýmů reprezentujících význačné filmy uplynulého dvacetiletí. A odkazy na minulé ročníky se jako červená nit vinuly celým přenosem, který začal vzpomínáním na všechny, již si odnesli cenu za mimořádný přínos české kinematografii. Za rok 2012 ji získal architekt a výtvarník Karel Černý.

Dvacet uplynulých let s sebou přineslo 543 natočených filmů a 316 rozdaných Českých lvů. V loňském roce vzniklo celkem 15 dokumentů a jednou tolik hraných filmů.

Po rekapitulaci všech nominovaných byla vyhlášena první kategorie. Filmem s nejvyšší návštěvností, tedy divácky nejoblíbenějším, se stal snímek Marie Poledňákové Líbáš jako ďábel.

Následně si cenu za nejlepší zvuk převzali Jakub Čech a Pavel Rejholec za film Ve stínu. Další úspěchy toto dílo slavilo v kategoriích nejlepší výtvarné řešení (Jan Vlasák, Jarmila Dittrichová-Konečná, Lukáš Král), střih (Michal Lánský), hudba (Jan P. Muchow, Michal Novinski), kamera (Adam Sikora), scénář (Marek Epstein, David Ondříček, Misha Votruba) a režie (David Ondříček). Nikoho pak nemohlo překvapit, když zabodovalo i v kategoriích nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a nejlepší film. Představitel „stínového“ kapitána Hakla, Ivan Trojan, u mikrofonu přiznal, že si tohoto Lva váží snad nejvíce, protože poprvé získal sošku za roli ve filmu, který uspěl v hlavní kategorii.

Šťastné okamžiky si prožil také Ondřej Vetchý. Ten nejprve přišel na pódium předávat jednu z cen. V krátkém rozhovoru s moderátorem řekl, že se při nominacích mezi ostatními herci stydí, protože jim dělá ostudu tím, že jako jediný ještě žádnou sošku nevlastní. Vzápětí byl vyhlášen nejlepším mužským hercem vedlejší role za film Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka. „Ono to vypadá, jako kdyby to bylo nahraný, ale fakt to nebylo nahraný, že ne?!... Já jsem ty ostatní herce vždycky dehonestoval tím, že jsem Českého lva ještě neměl, tak bych chtěl poděkovat Akademii, že to zohlednila.“

Cenu za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli si odnesla Klára Melíšková za film Čtyři slunce. Když se o několik okamžiků později objevila znovu na pódiu, kde měla společně s Janou Plodkovou, jež měla nominaci ve stejné kategorii, předávat cenu za nejlepší dokument, ještě celá zářila štěstím. „Cenu jsem nejvíc přála sama sobě,“ přiznala a se smíchem se omlouvala poražené kolegyni.

Nejlepší českou herečkou v hlavní roli byla za film Odpad město smrt označena Gabriela Míčová, která velmi sugestivně ztvárnila roli prostitutky.

Úspěchu se dočkala také Láska v hrobě režiséra Davida Vondráčka, který si odnesl cenu za nejlepší dokument.

V průběhu večera se dostal ke slovu také partner Českého lva, Seznam.cz. Tradicí jsou již ankety o nejoblíbenějšího českého žijícího herce a herečku, kde hlasují právě návštěvníci serveru. Zde bodovali Ivan Trojan a Libuše Šafránková.

Večer uzavřel Petr Vachler, zakladatel Českého lva: „Ať žije český film, ať žije Český lev, děkuji za krásné výsledky.“

Kateřina Stupková

V Dlouhé se předávaly Ceny Alfreda Radoka. Nejvíce si jich odneslo Dejvické divadlo

Pražské Divadlo v Dlouhé hostilo v neděli 3. března první letošní divadelní svátek. Už pojedenadvacáté se umělcům z oblasti činohry rozdaly vavřínové listy od výtvarníka Richarda Peška v kategoriích nejlepší ženský a mužský herecký výkon, divadlo, česká hra, inscenace, scénografie, hudba a talent roku.  Oceněny byly i čtyři nejlepší kousky v každoročně vyhlašované dramatické soutěži.

Hlavní cena pro nejlepší inscenaci patřila Ucpanému systému Michala Vajdičky, hraná v Dejvickém divadle. Režisér Vajdička byl po přijetí ceny stručný. „Já bych předně poděkoval Mirku Krobotovi, že se mu podařilo dát dohromady takový skvělý herecký tým.“

Titul nejlepší divadlo roku 2012 putovalo také do Dejvického divadla. „Tuhle cenu jsme získali popáté a já si jí vážím stejně jako poprvé v roce 1995,“ uvedla ve své děkovné řeči ředitelka divadla Eva Kejkrtová Měřičková. „Chtěla bych poděkovat uměleckým šéfům a hercům, protože když Ivan (Trojan) včera dostával Lva, tak děkoval Dejvickému divadlu, a já si myslím, že by divadlo mělo poděkovat zase zpátky svým hercům.“

Herec Ivan Trojan si zopakoval výhru z předešlého dne (tentokrát za roli Boha v Ucpaném systému), a vysloužil si tím od Miroslava Hanuše, herce Divadla v Dlouhé a moderátora večera, přirovnání ke Karlu Gottovi českých herců. Radoka, jak herec přiznal, však získal poprvé. Za nejlepší herecký ženský výkon cenu obdržela Ivana Hloužková za roli Miroslava Tichého v Tichém Tarzanovi brněnského Divadla Husa na provázku.

Nejlepší českou hrou se stala komedie Brian od Miroslava Krobota, nazvaná podle hudebníka Briana Jonese z Rolling Stones. Cenu za scénografii si odneslo duo Matěj Forman a Andrea Sodomková za scénu k inscenaci Čarokraj Národního divadla. Nejlepší výkon při tvorbě scénické hudby podle kritiků předvedl Miloš Orson Štědroň za Divadlo Gočár, uvedené v režii Jana Nebeského v Divadle Komedie, Praha. Talentem roku byl vyhlášen mladý herec a režisér Braňo Holiček.

Mimořádně byla udělena i Hvězda na vrbě, tedy ocenění za inscenační výkony, kterých si kritika všimla se zpožděním. Toto uznání náleželo hře Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní.

O výsledcích Cen Alfréda Radoka za rok 2012 rozhodovalo sedmdesát osm divadelních kritiků.

Z Divadla v Dlouhé Kristina Roháčková

Pražská kina se spojila v Jeden svět

Přes sto dokumentů během deseti dnů. Tolik jich od 4. do 13. března promítne sedm vybraných pražských kin v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Letošní ročník se snaží poukázat na stoupající netoleranci ve společnosti. To dokazuje i jeho motto: Bojíte se snášet?

„Netolerance a vymezování se vůči odlišnostem jakoby se stávaly normou, kterou sebevědomě šíří politické špičky, jak jsme tomu byli naposledy svědky během vyhrocené prezidentské kampaně. Stejně nebezpečné jsou ale také věty typu „já nejsem rasista, ale…“, které často slýcháme kolem sebe, nebo je říkáme sami. Letošním festivalem se diváků ptáme – bojíte se snášet? A naše odpověď je jasná. Není potřeba se bát, protože respektem a otevřeností nemáme co ztratit. Naopak,“ uvádí ředitelka festivalu Hana Kulhánková.

Filmy jsou rozděleny do dvou soutěžních a deseti tematických kategorií, podle kterých si divák vybere to své. Například ta s názvem Moc médií nabízí snímky zkoumající vliv informace v dnešním světě. Dokument Na titulní straně New York Times (Andrew Rossi) umožňuje divákovi nahlédnout do redakce jednoho z nejvýznamějších amerických deníků. Další kategorie Cesty ke svobodě představuje filmy o zemích s nedemokratickými režimy. Lukáš Kokeš a Klára Tasovská do ní přispěli snímkem s názvem Pevnost o životě v neuznané Podněsterské moldavské republice, kde jako by se zastavil čas v osmdesátých letech minulého století. Kategorie Panorama pak tvoří úzký výběr filmů oceněných na světových festivalech. Mezi nimi i Zachovat si tvář (Daniel Junge, Sharmeen Obaid-Chinoy), který získal Oscara v kategorii krátkých dokumentů.

V rámci Jednoho světa budou mít premiéru i tři tuzemské snímky. Helena Třeštíková představí svůj dokument Vojta Lavička - Nahoru a dolů. Druhou premiérou bude Fenomén /Duševní komfort Jurije Petroviče/ Zdeňka Novotného-Bričkovského. A do třetice se představí snímek Šmejdi Sylvie Dymákové.

Filmy ale nejsou zdaleka to jediné, co Jeden svět nabízí. Ve Francouzském institutu se každý den konají panelové debaty s hosty festivalu. V pasáži Lucerna si pak mohou návštěvníci prohlédnout fotografie Ivy Zímové, na kterých zachytila život obyčejných lidí v Sýrii. V klubu Rock café se 10. března uskuteční koncert Tibet žije, kde zahrají skupina Zrní, Gang Ala Basta nebo Kyklos Galaktikos. O dva dny později je pak na programu workshop, jehož účastníci vytvoří komiks na téma festivalu.

Nerozhodným divákům pomůže mobilní aplikace, která vybere na základě sedmi zodpovězených otázek ten pravý film. Festival pořádaný neziskovou organizací Člověk v tísni poputuje ještě do dalších čtyřiceti měst v České republice a do více než deseti míst po celém světě. Program je k dispozici na oficiálních stránkách festivalu www.jedensvet.cz.

Pavla Šedivá

Festival spisovatelů Praha musí být zkrácen, bude trvat dva dny

Třiadvacátý ročník Festivalu spisovatelů Praha se kvůli finančním problémům uskuteční v pouhých dvou dnech, namísto obvyklých sedmi, a to 17. a 18. dubna. Výbor pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy zastupitelstva hlavního města Prahy mu totiž přidělil pouhých 300 tisíc korun, což je oproti loňskému roku desetina. Po negativním vyjádření předsedy grantové komise Jiřího Lišky přišel festival i o významné sponzory a musel přerušit jednání s většinou již pozvaných hostů. Prezident Festivalu spisovatelů Praha Michael March označil postup komise za schizofrenní vzhledem k tomu, že Praha v těchto dnech usiluje o prestižní titul Kreativní město literatury, který uděluje UNESCO. March se vůči rozhodnutí odvolal. Pokud by neuspěl, bylo by pro festival velmi obtížné do budoucnosti přežít.

Podtitul letošního ročníku je Zrození národů. Jde o téma, které vychází z událostí posledních desetiletí. V době od rozpadu komunistického sovětského bloku až po sérii revolucí posledních několika let, jako například Arabské jaro, vznikly nové státy a uskutečnily se radikální politické přeměny. Organizátoři přehlídky se tuto problematiku snaží pomocí scénických diskusí, autorských čtení a autogramiád přiblížit publiku skrze optiku zkušených autorů. March chce tímto způsobem „udělat první krůček na cestě k porozumění tomu, co se ve světě skutečně děje.“ Hosty festivalu budou mimo jiné alžírský spisovatel Yasmina Khadra, který řadu let sloužil jako vysoký důstojník alžírské armády, anglická historička Mary Heimann, nositel Státní ceny za literaturu Vladimír Körner nebo autor knihy Ekonomie dobra a zla Tomáš Sedláček.

Letos uplyne 95 let od chvíle, kdy byla ve Spojených státech podepsána Pittsburská dohoda, která umožnila vznik Československa, a současně i 20. výročí jeho rozpadu. Festival spisovatelů Praha se tak kromě Nové scény odehraje i v Senátu Parlamentu České republiky.

Z tiskové konference Marie Kordovská

Vyšla monografie František Drtikol – Etapy života a fotografického díla

Nakladatelství Svět vydalo dvousvazkovou monografii mapující fotografické dílo Františka Drtikola (1883–1961). Publikace s podtitulem Secese – Art deco – Abstrakce představuje zatím nejobsáhlejší průřez tím nejdůležitějším z jeho tvorby. Pro její vydání byly klíčové dvě osobnosti: Anna Fárová, uznávaná historička umění, a nakladatel Stanislav Doležal. Ke vzniku knihy přispělo významným dílem Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, které se pyšní největší sbírkou fotografií tohoto významného českého umělce a z jehož obrazového materiálu tvůrci knihy čerpali. Unikátní je i formát knihy 33 x 24,5 cm, jenž umožnil publikovat většinu z více než 600 fotografií v jejich skutečné velikosti.

Kniha měla původně vyjít již v roce 2010, v němž uplynulo sto let od otevření Drtikolova prvního pražského ateliéru ve Vodičkově ulici. „Jeho komerční provoz byl specializovaný na portrétní fotografii  a postupně získával na věhlasu díky modernímu a progresivnímu přístupu zachycení lidské tváře. V prostorách tohoto ateliéru se mohla naplno projevit Drtikolova tvůrčí energie. Vznikly zde nejdůležitější umělecké práce orientované především na ženský akt, které patří k vrcholům jeho tvorby,‘‘ uvedl Doležal 1. března na tiskové konferenci pořádané k příležitosti vydání monografie.

Právě žena je osou celého fotografova díla, od začátku století až do třicátých let. Žena pro Drtikola představovala různé symboly, od naivní, čisté a pasivní panny až po sexuálního démona. V průběhu dvacátých let se však žena ve fotografových očích přetvořila v živoucí bytost, která se nahlas vyjadřuje, křičí a dává najevo svou existenci. Čistě ženskému aktu je také věnována podstatná část obrazové části knihy. Monografie ale reflektuje také krajinnou a portrétní část Drtikolova díla. K obsahu svých fotografií se sám autor kdysi vyjádřil: ,,Nevím, proč by mé fotografie potřebovaly komentář… Pracuji tak, jako když pták zpívá své písně.“

,,Fotografova mistrovská práce se světlem a kompozicí nám i dnes otevírá prostor pro inspiraci a radost z uměleckého prožitku, otisk toho nevšedního umělce v nás zůstane jako trvalá hodnota,“ řekl Doležal.

Z tiskové konference Linda Bartošová

Žižkovská noc přilákala tisíce návštěvníků

Bary a kluby v Praze na Žižkově se o víkendu staly dějištěm multižánrové Žižkovské noci, největšího zimního hudebního festivalu v Čechách. Na pódiích celkem osmnácti žižkovských podniků se v pátek vystřídalo přes 100 domácích i zahraničních kapel. Díky blízkosti barů se tak návštěvníci mohli během jednoho večera zúčastnit hned několika koncertů napříč žánry, a to za vstupné jednoho klubového koncertu.

Program Žižkovské noci se zakládal hlavně na mladých studentských kapelách doplněných o známější jména české a slovenské hudební scény. Z nejznámějších interpretů se představil například raper James Cole, brněnské recesistické duo Čoko Voko, slovenská kapela Zoči Voči nebo čeští N.V.Ú. Centrem dění, kde hrála právě největší lákadla festivalu, byl klub Matrix. Další podniky většinou představovaly jeden specifický žánr hudby - od rocku, ska nebo reggae přes elektronickou muziku až k okrajovým žánrům hudby, jako jsou moderní folk, hardcore či extrémní metal. Kromě hudební produkce byl festival obohacen o doprovodné programy v podobě divadelních představení, diskuzí, filmových projekcí nebo autorského čtení.

Podle odhadu pořadatelů navštívily Žižkovskou noc tři až čtyři tisíce lidí. Některé kluby byly přeplněné a návštěvníci museli čekat frontu na vpuštění dovnitř. Oficiální afterparty Žižkovské noci se konala v sobotu v pražském klubu Chapeau Rouge. Zde vystoupilo celkem pět kapel a DJů hrajících drum'n'bass.

Z festivalu Markéta Červenková

Čeští atleti vybojovali na HME v Göteborgu pět medailí

Atletické halové mistrovství Evropy v švédském Göteborgu přineslo české výpravě několik výrazných úspěchů. Mezi pěti medailemi je tím nejvýraznějším výkon Pavla Masláka, který časem 45,66 dominoval běhu na 400 metrů a zároveň překonal i dosavadní národní rekord v této disciplíně. Více než půlvteřinový náskok na zbytek startovního pole byl překvapivý i pro samotného běžce, jak se sám vyjádřil: ‚‚Šlo to všechno překvapivě lehce.‘‘

Maslák byl i u dalšího medailového úspěchu české výpravy. Štafeta 4x400 metrů ve složení Daniel Němeček, Josef Prorok, Petr Lichý a právě Pavel Maslák nakonec po sérii protestů a diskvalifikací dosáhla na bronzovou příčku. Původně doběhla na čtvrtém místě, po diskvalifikaci vítězných Britů se však posunula o příčku nahoru. Tento výsledek však neměl dlouhého trvání, po protestu bylo rozhodnutí o diskvalifikaci britského týmu zrušeno a český tým tak opět zaujal nevděčnou první nemedailovou pozici. Série peripetií byla ukončena až poté, co došlo k vyřazení polské štafety pro příliš agresivní závodnický styl. Češi tak nakonec měli důvod k radosti. Ve stejné disciplíně slavily třetí místo taktéž ženy. Štafeta ve složení Denisa Rosolová, Jitka Bartoničková, Lenka Masná a Zuzana Hejnová časem 3:28,49 nestačily pouze na Britky a Rusky.

Třetí příčku slavili i výškař Jaroslav Bába, který přes zranění pravého třísla předvedl úctyhodných 231 cm, a koulař Ladislav Prášil výkonem 20,29 metru.

Rudolf Kovařík

Lídr z Plzně doma zaváhal, ostatní favorité nezklamali

Vedoucí tým Gambrinus ligy, Plzeň, doma přivítal ostravský Baník, který se postaral o největší překvapení 18. kola, když na západě Čech uhrál remízu 1:1. V předehrávce hrající Sparta si už v pátek zařídila vítězství 2:0 na hřišti Českých Budějovic, a udržela si tak druhé místo. Ani třetí Jablonec však nezaváhal, když porazil Brno 2:0 a drží se v tabulce na dohled pražského velkoklubu. Stejným výsledkem se v Hradci Králové prezentovala i čtvrtá Olomouc.

Baník Ostrava do Plzně přijel jako jasný outsider, do karet mu však hrálo hned několik faktorů. Tím nejdůležitějším byla absence režiséra hry ve středu zálohy Západočechů, Pavla Horvátha. Ostravský trenér Martin Pulpit se navíc nebál nasadit hned od začátku novou posilu Milana Baroše, v jeho teprve druhém utkání. Svým svěřencům navíc naordinoval fyzicky nesmírně náročnou taktiku, která ale zajistila úvodní gól utkání, když se po přestávce prosadil střídající Vladan Miloslavljev. Tento moment ale do té doby spící Plzeň nakopl a ta během necelé čtvrt hodiny vyrovnala. Brankou z rohového kopu se o to zasloužil obránce Václav Procházka. Západočeši pokračovali v tlaku a odměnou jim byla odpískaná penalta po ruce Lukáše Droppy, exekutor David Limberský ji ale proměnit nedokázal. Baník pak do konce zápasu všechna další hrozící nebezpečí odvrátil a z hřiště lídra si veze cenný bod. Plzeňští si naopak zkomplikovali situaci, dovolili Spartě Praha přiblížit se jen na rozdíl jediného bodu a opět se přesvědčili, že Pavla Horvátha zatím nedokážou plnohodnotně nahradit.

To Jablonec si na domácím hřišti potvrdil, že střílet góly umí i bez kanonýra Davida Lafaty, který v zimě odešel do Sparty. V prvním poločase se Severočeši proti Brnu pouze zastřelovali, v tom druhém už ale dokázali rozvlnit síť a v poklidu dojít k výhře 2:0, kterou zajistili Tomáš Čížek a Lukáš Zoubele, jenž si dokonce troufnul na zakončení patičkou. Brno příliš nedokázalo ohrozit jabloneckou branku i kvůli tomu, že se jim před zápasem při rozcvičce zranil kapitán a nejlepší střelec týmu, Petr Švancara.

Olomouc si udržela čtvrtou příčku svou druhou výhrou po sobě, tentokráte v Hradci Králové.  Obě branky vstřelil Jan Navrátil, a Olomoučtí tak jarní část začali náramně. Východočeši mají naopak zcela jiné starosti: od sestupových příček je dělí jen jeden bod. V dohrávce 18. kola se v pondělí představila Dukla na hřišti Slovácka. Pražané si ze hřiště svého soupeře odvezli bod za bezbrankovou remízu, když v nastaveném čase stoper Jan Trousil selhal ve vyložené šanci, a nepodařilo se mu tak strhnout výhru na stranu domácích.

Výsledky: Jihlava – Liberec 0:0, České Budějovice – Sparta 0:2, Příbram – Teplice 3:1, Jablonec – Brno 2:0, Hradec Králové – Olomouc 0:2, Slavia – Mladá Boleslav 1:1, Plzeň – Ostrava 1:1, Slovácko – Dukla 0:0

Tabulka: 1. Plzeň 38 bodů, 2. Sparta 37, 3. Jablonec 35, 4. Olomouc 33, 5. Mladá Boleslav 28, 6. Dukla 24, 7. Liberec 23, 8. Slovácko 21, 9. Jihlava 21, 10. Brno 21, 11. Slavia 19, 12. Ostrava 19, 13. Hradec Králové 17, 14. Teplice 17, 15. České Budějovice 16, 16. Příbram 16

Martin Kopecký

V předkole play-off se diváci dočkali pátých zápasů

Kladno ani České Budějovice nedokázaly získat třetí vítězný bod, a ukončit tak sérii předkola play-off hokejové extraligy. České Budějovice nezužitkovaly vedení nad Vítkovicemi 2:1 na zápasy a Kladno ztratilo dokonce dvoubodový náskok na Pardubice. Stav obou sérií je tak vyrovnaný 2:2.  Rozhodující utkání se hrají 7. března.

Po zdařilém vstupu do série ztratilo Kladno na ledě soupeře dech a ani ve čtvrtém zápasu nedokázalo sérii ukončit. Po vlažném začátku čtvrtého duelu vzkypěly v hráčích emoce a rozhodčí stěží uklidňovali situaci. Divácky byla asi nejzajímavější osmá minuta, kdy se do potyčky dostali všichni hráči na ledě, kromě gólmanů, a také následující série přesilových her, v níž se Somíkovým gólem Pardubice dostaly do vedení. V prvních deseti minutách zápasu bylo vyloučeno celkem osm hráčů.

V druhé třetině zápasu se situace na ledě uklidnila, ale před její polovinou se nechali vyloučit dva pardubičtí hráči, a i přes výkon gólmana hostů Růžičky vstřelil kapitán Patera vyrovnávací gól.

Ve 43. minutě prošel přes celé hřiště pardubický Semorád, ustál faul a prostřelil Cháberu podruhé. Šanci na ukončení série a postup do čtvrtfinále play-off vrátil Kladnu v přesilové hře v 52. minutě Jiří Kuchler, když se puk za Růžičkova záda odrazil od brusle bránícího hráče.
Napínavý zápas se tak dostal do prodloužení, kdy bylo k výhře nejblíž Kladno, ale Eberle trefil jen tyč. Nakonec rozhodly samostatné nájezdy, a jediný, kdo se v nich prosadil, a zajistil tak svému týmu výhru, byl pardubický Zohorna.

1. 3. 2013 Kladno - Pardubice 2:1
2. 3. 2013 Kladno - Pardubice 3:2 (PP)
4. 3. 2013 Pardubice - Kladno 3:1
5. 3. 2013 Pardubice - Kladno 3:2 (SN)

Ve čtvrtém zápase odvrátily hrozbu vyřazení Vítkovice a drtivým vítězstvím 5:1 prodloužily sérii s Českými Budějovicemi do pátého duelu. Vítkovice se do zápasu vrhly s vervou a do vedení je málem poslal Hruška už ve druhé minutě – trefil tyč. Napodruhé už to ale vyšlo.  V 7. minutě otevřel skóre Burger. České Budějovice měly šanci k vyrovnání skoro v zápětí, ale přesilovou hru 5 na 3 nevyužily. Že sportovní pravidlo nedáš – dostaneš platí i v hokeji, se Českobudějovičtí přesvědčili už ve 13. minutě, kdy na 2:0 pro hosty zvýšil Huna.

Vyhrocená situace ve druhé třetině vyústila v sérii přesilových her, ale Jihočeši se v nich nedokázali propracovat k výraznější šanci. Jak se hrají přesilovky, ukázaly Vítkovice, za které skóroval nejdřív Svačina ve 33. minutě a dvacet vteřin před sirénou přidal svůj druhý gól Huna.

V závěru utkání to vypadalo, že se České Budějovice smířily s porážkou a střádají síly na poslední zápas. Emoce z druhé třetiny byly ty tam. Ve 44. minutě při početní výhodě sice vstřelil čestný gól Knotek, ale poslední slovo patřilo Vítkovicím – šest minut před koncem tečoval Burgerovu střelu za Kantorova záda Szturc.

1. 3. 2013 České Budějovice - Vítkovice 3:0
2. 3. 2013 České Budějovice - Vítkovice 0:4
4. 3. 2013 Vítkovice - České Budějovice 1:2
5. 3. 2013 Vítkovice - České Budějovice 5:1

Po uzávěrce: Kladno porazilo Pardubice 1:0  a Vítkovice Budějovice 3:2.

Jan Homolka

Počasí

První březnový týden je veskrze jarní. Oteplilo se (přes den nad 10 stupňů Celsia), je jasno a slunečno. Sotva roztál sníh, rozkvetly první sněženky. A na příští týden je už ohlášená tisková konference k velikonočním trhům, ale znovu i mrazy kolem minus 15 stupňů.

redakce