1. srpna 2013, Carolina č. 832

Premiér Rusnok sestavil vládu, předčasné volby (zatím) nebudou

Designovanému předsedovi vlády Jiřímu Rusnokovi se podařilo v průběhu dvou týdnů sestavit vládu, kterou prezident nazývá vládou odborníků, ale někdejší vládní strany ji označují za vládu přátel Miloše Zemana. Členové nové vlády složili slib do rukou prezidenta ve středu 10. července. Miloš Zeman při té příležitosti členům nové vlády vzkázal: „Nenechte se otrávit mediální kritikou závistivých hlupáků, kteří sami nikdy nic pořádného neudělali, a snažte se, aby vaše vláda byla úspěšná." Ještě před svým prvním zasedáním vláda odjela do Lán, kde položila věnec k hrobu Tomáše Garrigua Masaryka.

Hledání ministrů nebylo jednoduché. Na nabídku pokračovat ve vládě kladně odpověděl pouze ministr obrany Vlastimil Picek. Další nadstranický ministr v rezortu školství Petr Fiala nabídku odmítl. Největším Rusnokovým problémem bylo nalézt ministra financí, kterým se nakonec stal neúspěšný prezidentský kandidát a někdejší premiér Jan Fischer. Ten na sebe okamžitě soustředil silnou kritiku politiků i médií kvůli tomu, že své dluhy z prezidentské kampaně vyrovnal až těsně před jmenováním s pomocí sponzorů s možnými vztahy na státní zakázky.

Skutečnost, že místa v Rusnokově vládě přijali tři členové sociální demokracie, vyvolala vzrušenou polemiku v řadách ČSSD, neboť někteří její členové podporováni předsedou Bohumilem Sobotkou žádali vyloučení Marii Benešové (spravedlnost), Jana Kohouta (zahraničí) a Františka Koníčka (práce a sociální věci) z ČSSD. Nakonec se vše vyřešilo dobrovolným pozastavením členství v ČSSD po dobu výkonu vládní funkce.

Ještě před jmenováním nové vlády prezident Zeman pozval na pondělí 8. července odstupující vládu na večeři na Pražský hrad. Ze sedmnácti členů Nečasovy vlády se jich však dostavilo pouze pět: kromě premiéra v demisi Petra Nečase to byli exministři obrany Vlastimil Picek, životního prostředí Tomáš Chalupa, školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala a šéf legislativní rady, ministr bez portfeje Petr Mlsna.

Nesouhlasné stanovisko s prezidentovým rozhodnutím jmenovat tzv. úřednickou vládu zastávají všechny politické strany zastoupené v parlamentu. Rusnokova vláda podle ústavy musí do třiceti dnů po svém jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Pokud se tak nestane, prezident jmenuje nového premiéra, a když ani tato druhá vláda nezíská důvěru poslanců, musí prezident republiky jmenovat předsedu vlády navrženého předsedou Poslanecké sněmovny. Pravicová koalice již oznámila svého kandidáta, kterým by se v případě třetího pokusu o sestavení vlády měla stát dosavadní předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. ODS také veřejně vyzvala Miloše Zemana, aby jmenoval Němcovou již při druhém pokusu o sestavení vlády v případě, že Rusnokova vláda ve Sněmovně neuspěje. Totéž si nárokovali i sociální demokrati na základě výsledků posledních voleb, z nichž vyšla ČSSD jako nejsilnější strana.

Ve svém sporu s prezidentem politické strany mohly využít silnou zbraň: ústavní zákon z roku 2009, na jehož základě mohou poslanci vyvolat předčasné volby tím, že se Poslanecká sněmovna rozpustí usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. O využití této možnosti jednala zvláštní schůze Sněmovny svolaná na 17. července. Zatímco ODS předčasné volby důsledně odmítá s nadějí, že prezident bude postupem času donucen přenechat vládu pravicové koalici s deklarovanou podporou 101 hlasů, rozpuštění Sněmovny žádala levice, tj. ČSSD a KSČM s podporou zbytku poslanců Věcí veřejných. Přestože nejsilnější kritika prezidenta zaznívá od představitelů strany TOP 09, její poslanecký klub se připojil k ODS, což rozhodlo o tom, že předčasné volby zatím nebudou. Návrh na rozpuštění Sněmovny podpořilo ze 188 poslanců jen 96 zákonodárců, proti hlasovalo 92 poslanců.

V druhé polovině července se politická aktivita zaměřila na jednání před srpnovou schůzí Sněmovny, na níž Rusnokova vláda požádá o vyslovení důvěry.

redakce

Názory na Rusnokovu vládu stále rozdělují politickou scénu

Politickou krizi následující po pádu vlády Petra Nečase prezident Miloš Zeman podle svých vlastních slov jmenováním vlády Jiřího Rusnoka vyřešil. Jestli ovšem získá tzv. odbornická vláda při nadcházejícím hlasování důvěru, je nejisté, protože všechny politické strany vytvoření Rusnokovy vlády verbálně odsoudily. Zeman v rozhovoru pro ČTK z 25. července nevyloučil, že by vláda mohla získat podporu, neboť „je tam sedmnáct poslanců, respektive poslankyň, jimž Petr Nečas říkal volné radikály. Zatím nikdo neví, jak se tito nezařazení poslanci zachovají.“ Krátce předtím, ve dnech 20.-23. července si Miloš Zeman postupně pozval do Lán všechny šéfy či zástupce poslaneckých klubů parlamentních stran, s nimiž otázku vyslovení důvěry Rusnokově vládě diskutoval.

Pokud vláda Jiřího Rusnoka důvěru nedostane, prezident slíbil, že druhý pokus připadne Miroslavě Němcové, ovšem za předpokladu, že předloží 101 notářsky ověřených poslaneckých podpisů podporujících pravicovou koalici. Na tento nestandardní požadavek ponižující politické strany reagovala Miroslava Němcová návrhem, podle něhož jsou poslanci ochotni jeden po druhém podepisovat podporu přímo před Zemanem, například když navštíví parlament. 
 Miroslava Němcová se už dříve vyjádřila k Rusnokově vládě jako ke kroku, který nic neřeší. Taková vláda podle Němcové nemá sílu prosazovat důležitá rozhodnutí a rozhodně nepovede k stabilizaci politické situace. Od ODS prý Rusnokova vláda nezíská ani jediný hlas.

Otázka hlasování o důvěře Rusnokově vládě se stala předmětem diskusí uvnitř ČSSD. Místopředseda strany Michal Hašek, podporován sociálnědemokratickými hejtmany a sympatizanty Miloše Zemana uvnitř strany, se v on-line rozhovoru pro Tyden.cz 24. července vyslovil pro to, aby ČSSD zabránila návratu pravicové vlády tím, že bude s Jiřím Rusnokem vyjednávat a vysloví mu podporu. Tuto myšlenku odmítl předseda strany Bohuslav Sobotka, pro kterého je Rusnokova vláda slepou uličkou a promarněnou šancí, podobně se vyjádřil i k potenciální pravicové vládě Miroslavy Němcové. Optimálním řešením podle Sobotky by měly být předčasné volby.

Pro předčasné volby se již dříve vyslovili například i předseda KSČM Vojtěch Filip, předseda Věcí veřejných Vít Bárta, či Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. Podle Bělobrádka je Rusnokova vláda pouze dočasným řešením. Politická situace v České republice vzbudila pozornost zahraničních médií, která se svorně shodují na zmatečné situaci a postupném rozšiřování moci Miloše Zemana, jenž obchází zaběhlé ústavní zvyklosti.

Rudolf Kovařík

Stíhání exposlanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra skončilo - vyšetřování korupce pokračuje

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání bývalých poslanců Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře (všichni ODS), které orgány činné v trestním řízení obvinily, že přijali úplatek, když se vzdali svých mandátů výměnou za významné funkce v polostátních podnicích. Zemanovo rozhodnutí z pátku 26. července následovalo po předchozím rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil jednání poslanců za nestihatelné, neboť spadá pod projev ve sněmovně, za který podle právního řádu nelze politiky stíhat. Již dříve, po rozhodnutí Nejvyššího soudu v úterý16. července, všichni tři exposlanci ve večerních hodinách opustili ostravskou vazební věznici. Soud tak vyhověl stížnostem advokátů stíhaných, případ se vrací zpět k olomouckému vrchnímu žalobci Ivu Ištvanovi.

Při svém rozhodnutí Pavel Zeman respektoval verdikt Nejvyššího soudu, nicméně připojil se k názorům právnické obce, která kritizuje jeho příliš široký výklad poslanecké imunity zaručené Ústavou.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu vyvolalo vlnu kritiky na adresu státních zástupců ze strany politiků, především ODS. Bývalý premiér Petr Nečas označil aféru za Ištvangate a na
tiskové konferenci ve středu 17. června zaútočil na olomouckého vrchního státního zástupce slovy: „Jak dlouho bude pan Ištvan provádět své právnické experimenty? Provádí je na živých lidech, to nejsou pokusná zvířata. Copak si ten člověk neuvědomuje, že přivedl tuto zemi za hranici politické krize a na kraj ústavní krize?“ Nečasovi kritici však poukázali na to, že pád vlády nezpůsobil případ tří bývalých poslanců, ale nezákonné sledování osob vojenskou rozvědkou organizované šéfkou jeho kabinetu a jeho družkou Janou Nagyovou.

Krátce po propuštění tří bývalých poslanců v pátek 19. čevna soud rozhodl o propuštění zbývajících čtyř osob, na něž byla uvalena vazba v polovině června (viz Carolina 831), neboť vazební důvod – ovlivňování svědků – pominul. Kromě někdejšího náčelníka Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, zpravodaje Jana Pohůnka, a někdejšího ministerského náměstka Romana Bočka byla z vazby propuštěna také bývalá ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová, kterou od ostravské věznice odvezl její současný partner a expremiér Petr Nečas. Stíhání těchto osob pokračuje na svobodě, stížnosti Jany Nagyové a Romana Bočka proti obvinění nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zamítl jako nedůvodné.

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan hodlá podle vlastního vyjádření ve vyšetřování korupce pokračovat a pokusí se skutky přeformulovat tak, aby stíhání mohlo trvat.

Případ tzv. trafik vyvolal rozsáhlou debatu napříč politickým spektrem, pozornost vzbudil také diskutabilní výklad ústavy v otázce imunity exposlanců.

Rudolf Kovařík

Cyrilometodějské oslavy na Velehradu

Velehrad na Uherskohradišťsku se stal ve dnech 4.-5. července dějištěm jedné z největších církevních událostí v zemi - Dnů lidí dobré vůle. Poutníci, kteří na Velehrad dorazili, si letos připomněli 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Tomuto výročí byl ve čtvrtek 4. července věnován slavnostní večer spojený s charitativním koncertem, kterého se zúčastnili představitelé českého kulturního a politického života, včetně prezidenta republiky Miloše Zemana, premiéra Jiřího Rusnoka a předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové. Večer dobré vůle vysílaly v přímém přenosu Český rozhlas a Česká televize. Veřejnoprávní média přenášela rovněž slavnostní poutní mši svatou, která se konala v pátek 5. července dopoledne. Mši celebroval papežský legát kardinál Josip Bozanić, arcibiskup záhřebský spolu s biskupy z Čech, Moravy a Slezska. Papež František účast na oslavách odmítl, nicméně vyslal svého legáta, který v diplomatické hierarchii stojí výše než papežský nuncius, neboť zosobňuje přímo úlohu papeže.

redakce

Kdysi vlivný lobbista Janoušek dnes čelí vážné žalobě

V úterý 16. července, tedy ve stejný den, kdy Nejvyšší soud vyjmul případ tří bývalých poslanců z pravomoci trestního řízení, začal v Praze soud s lobbistou Romanem Janouškem, někdejším přítelem četných podnikatelů a politiků, mezi něž patřil i bývalý pražský primátor Pavel Bém. Janoušek čelí obžalobě z pokusu o vraždu poté, co vloni v březnu srazil svým autem ženu, jejíž auto předtím poškodil. Žena vietnamské národnosti krvácela do mozku, strávila přibližně měsíc a půl v nemocnici a její zranění má trvalé následky. Janoušek s ní později uzavřel dohodu o narovnání a zaplatil jí podle obžaloby 830 tisíc korun.

Janoušek se k soudu dostavil z Chorvatska, kde trávil poslední týdny. Před městským soudem přečetl prohlášení, v němž se k nehodě přiznal. Uvedl, že ženu nesrazil úmyslně a za svůj čin se omluvil. Poté požádal soud, aby jednal v jeho nepřítomnosti, a odešel. Soud pokračoval čtením svědeckých výpovědí a výslechem svědků a znalců, jejichž výpovědi si často protiřečily. Například se svědci neshodli v tom, kterou částí vozu Janoušek ženu srazil. Obhajoba se snaží Janouškovo chování omluvit zdravotními problémy. Jeden znalecký posudek zpochybnil dechovou zkoušku prokazující přítomnost alkoholu, protože jediným důkazem, že někdo pil, je prý odběr krve, který Janoušek odmítl.

Po třech dnech jednání předseda senátu Městského soudu Tomáš Kubovec ve čtvrtek 18. července soud odročil na září, kdy budou předvoláni další svědci, kteří se k soudu nedostavili. Média si všimla, že kdysi sebevědomý podnikatel Roman Janoušek je pohublý a snaží se vystupovat jako nepřízní osudu zkoušený člověk.

redakce

Konflikt na dětském hřišti vyvolal rasové nepokoje

Na českobudějovickém sídlišti Máj, kde žije kolem dvaceti tisíc obyvatel, z toho čtyři sta oficiálně hlášených Romů, se v páteční podvečer 21. června strhla bitka mezi zdejšími obyvateli, kterou musela řešit policie. Vše začalo strkanicí dvou dětí na pískovišti, z níž vznikla rvačka mezi příbuznými obou dětí z romské a neromské komunity, která se postupně rozšířila na stovku dalších lidí.

O týden později svolal na sobotu 29. června občan Michal Choura veřejné shromáždění na protest proti chování nepřizpůsobivých občanů. Toho využili pravicoví extrémisté z celé republiky, kteří se dostavili na českobudějovické náměstí, a po povolené demonstraci se vydali na pochod k sídlišti Máj. Na sídlišti mělo v té době probíhat shromáždění za lepší sousedské vztahy pořádané občanským sdružením Konexe společně s místní romskou komunitou. Když proti účastníkům nepovoleného pochodu zasáhla policie, vznikla řada bitek a šarvátek, při nichž bylo zraněno deset osob. Policie použila granáty se slzným plynem a zadržela čtyřicet osob.

Situace se opakovala další sobotu 6. července s tím rozdílem, že asi tři stovky extrémistů na budějovickém náměstí si musely vyslechnout rozhodnutí magistrátu, že shromáždění se nepovoluje. Přesto se tato skupina opět vydala na pochod směrem k sídlišti Máj s pokřikem Jdeme na ně. Policie byla tentokrát lépe připravena, podařilo se jí pochod rozptýlit, přičemž zadržela 136 osob, z nichž někteří mohou být obžalováni kvůli násilí proti úřední osobě.

Českobudějovický starosta Juraj Thoma se pokusil rasové napětí zmírnit tím, že v úterý 9. července zorganizoval v městské sportovní hale setkání občanů s vedením města a krajské policie. Dostavilo se asi šest set lidí, aniž by se po emocemi zatížené diskusi dospělo k nějakému závěru.

Následující víkend radnice povolila tři veřejná shromáždění. Jedno na náměstí Přemysla Otakara II, které však pro malou účast a riziko zneužití organizátor na poslední chvíli odvolal. Další dvě se měla konat u sídliště Máj. Jedno z nich nahlásila romská komunita, která své oznámení rovněž stáhla. Konalo se tedy jen shromáždění asi sto padesáti extrémistů pod heslem Proti policejní brutalitě. Poté, co se někteří z nich snažili proniknout do středu sídliště a neuposlechli výzvy k rozchodu, policie zasáhla a zadržela šedesát osob.

Ještě další víkend, v sobotu 20. července, se na sídlišti Máj shromáždily dvě stovky lidí české i romské národnosti převážně z Českých Budějovic, kteří si tady pod dohledem policie – tentokráte bez extremistů – slovně vyměňovali názory, aniž by došlo k projevům rasismu nebo k fyzickému napadení.

Projevy rasové nesnášenlivosti v Českých Budějovicích se vymykají dosavadním  podobným jevům na území České republiky. Jednak tím, že se vyskytly v jižních Čechách, kde až dosud soužití romské a české populace nedělalo problémy. Dále také tím, že k němu došlo nikoli v blízkosti romských ghett, ale na jinak spořádaném sídlišti, a že se k protiromským protestům pravicových extrémistů připojilo i místní obyvatelstvo.

redakce

Výroky, které pobouřily

V průběhu politické krize padaly některé výroky, které vyvolaly polemiku v médiích i na internetu. V rozhovoru pro rakouský deník Kleine Zeitung přirovnal 13. července bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg současné chování prezidenta Zemana k chování komunistů v roce 1948. Doslova: „Říká, že dodržuje ústavu, ale není vázán ústavními zvyklostmi. Takový výklad ústavy už v minulosti využili k uchopení moci jiní - například Německo v roce 1933 nebo únor 1948 v Československu.“ Dalším kontroverzním výrokem byla replika poslance za stranu Věci veřejné Michala Babáka v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce 14. července. V souvislosti s osobou nového ministra financí Jana Fischera Babák prohlásil, že „žádný Žid nemůže být pro státní kasu horší než Kalousek.“ Poslanec Babák později na stánkách své strany svůj výrok obhajoval s tím, že šlo o bonmot, na kterém není nic rasistického, a že on sám má židovské kořeny.

redakce

Z domova stručně

* Prezident Miloš Zeman přijal ve čtvrtek 25. července ministra zahraničí Jana Kohouta a na závěr návštěvy podepsal pověřovací listy patnácti velvyslancům, kteří již získali agrément. Jedná se o osoby navržené bývalým ministrem zahraničí v Nečasově vládě. Tím skončila blokáda výměny velvyslanců plynoucí ze sporu mezi Karlem Schwarzenbergem a Milošem Zemanem. O možném vyslání Vladimíra Remka do Moskvy a Livie Klausové do Bratislavy ministerstvo zatím mlčí.

* Začátkem posledního červencového týdne podstoupil prezident Miloš Zeman dlouhodobě plánovanou stomatologickou operaci a pak odjel na Vysočinu, kde stráví několik dnů dovolené. Ještě před tím si prezident zřídil profil na facebooku, na němž zveřejnil několik fotografií ze svých oficiálních aktivit.

* Krajský soud v Liberci v pondělí 29. července udělil tresty romským útočníkům, kteří začátkem srpna 2011 zaútočili mačetami na návštěvníky baru v Novém Boru, když se chtěli pomstít za předchozí napadení svého příbuzného. Tři útočníci byli uznáni vinnými z pokusu o vraždu a rozsudek zněl na 16, 15 a 5 let vězení, dva obžalovaní z ublížení na zdraví dostali tresty 3 a 3,5 roku. Rozsudek zatím není pravomocný. Útok před dvěma lety vyvolal na severu Čech rasové nepokoje (viz Carolina 780).

* Anglicky psaný týdeník Prague Post končí po 22 letech s tištěným vydáním. Podle sdělení vydavatele Monroe Luthera bude Prague Post i nadále existovat na webu a na digitalizovaných platformách (čtečky, tablety, chytré telefony).

redakce

Miloš Zeman v Německu

Prezident Miloš Zeman navštívil ve dnech 26.-27. června Německo. Setkal se zde se svým německým protějškem Joachimem Gauckem a se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Německý prezident Gauck v pozdravném projevu zmínil kromě jiného, že „v neklidných politických dobách by měl prezident působit jako moderátor a usmiřovatel,“ který má „překonávat příkopy ve společnosti a sjednocovat národ“. Druhý den návštěvy Zeman pronesl na Humboldtově univerzitě přednášku na téma Humboldt-Rede zu Europa. Novináři z ní citovali především výzvu k pevnějšímu postoji Evropské unie vůči mezinárodnímu terorismu, přičemž podle Zemana pominuli její hlavní téma – kladení důrazu na investice jako nástroje překonání evropské krize. Kromě setkání s dalšími osobnostmi politického života, mezi nimiž byli bývalý spolkový prezident Richard von Weizsäcker, starosta Berlína Klaus Wowereit, předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert nebo bývalý kancléř Gerhard Schröder, se prezident Zeman v Berlíně zúčastnil také česko-německého podnikatelského semináře.

redakce

Nečasova derniéra v EU

Premiér v demisi Petr Nečas se ve dnech 27. a 28. června zúčastnil pravidelného summitu Evropské unie v Bruselu. Zasedání EU na nejvyšší úrovni kromě toho, že se zabývalo problémy ekonomického růstu a nezaměstnaností mladé generace, rozhodlo o uvolnění prostředků EU pro země postižené červnovými katastrofálními povodněmi. České delegaci se tak s podporou Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a Maďarska podařilo prosadit mobilizaci evropských fondů, které se budou moci použít nejen na odstraňování následků povodní, ale také na preventivní opatření.

redakce

Ze zahraničí stručně

* Dnem 1. července se Chorvatská republika stala dvacátým osmým členským státem Evropské unie. Slavnostního ceremoniálu oslav v hlavním městě Záhřebu se zúčastnil také český prezident Miloš Zeman, který navštívil Chorvatsko ve dnech 30. června a 1. července.

redakce

Vláda zatím bez důvěry, ministr dopravy však jedná

Dozorčí rada státního podniku České dráhy, personálně pozměněná novým ministrem dopravy Zdeňkem Žákem, v úterý 30. července odvolala celé představenstvo včetně předsedy Petra Žaludy. Nově zvolené představenstvo ještě tentýž den večer odvolalo Petra Žaludu i z funkce ředitele ČD. Oficiálním důvodem je špatné hospodaření a zadlužování podniku. Žák se pokusil odstranit Petra Žaludu už v roce 2009, když byl náměstkem ministra dopravy, ale tehdejší šéf rezortu Petr Bendl (ODS) byl proti. Žaludu nahradil Dalibor Zelený, který firmu vedl již v době sociálně demokratických ministrů Antonína Peltráma a Jaromíra Schlinga.

Svoji rasanci Zdeněk Žák projevil i při vyjednávání s firmou OHL ŽS, která zastavila práce na opravě dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší poté, co se nedohodla s investorem Ředitelství silnic a dálnic o zaplacení víceprací. Ty prý vyžaduje špatná únosnost krajnic, s níž projekt nepočítal. Když Žák pohrozil vypovězením smlouvy, došlo k dohodě, a práce se v pondělí 22. července obnovily. Ministr Žák počítá s tím, že na vybrané úseky rozmístí kamery sledující postup oprav D1 na internetu.

redakce

Z ekonomiky stručně

* Expremiér Petr Nečas oficiálně rozpustil Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která sdružovala patnáct elitních ekonomů, včetně současného premiéra Jiřího Rusnoka. Většina z členů NERV je však připravena poskytovat konzultace i Rusnokově vládě v zájmu toho, aby se některé jejich rozpracované návrhy dostaly do praxe. Jak uvedly Hospodářské noviny, z balíku třiceti tří opatření, která měla zefektivnit a nastartovat ekonomiku, se za minulé vlády nezačala používat ani polovina.

redakce

Karlovarský festival hostil baťůžkáře i Travoltu

Začátkem prázdnin se do západočeské lázeňské metropole sjely tisíce baťůžkářů, filmařů, novinářů a vůbec příznivců filmu. Cílem jejich výpravy byl 48. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který se zde konal od 28. června do 6. července.

Návštěvníci vybírali filmy z nabídky čítající 235 titulů, z nichž 23 spatřilo světlo promítacího sálu v rámci festivalu poprvé. Hlavní cenu Křišťálový globus, si z Varů odvezl maďarský režisér János Szász za koprodukční drama zasazené do druhé světové války s názvem Velký sešit. Divácky pak bodovaly zejména filmy, které oslnily již před karlovarským festivalem, ať už v Berlíně, Benátkách či v Cannes. Návštěvníky dále lákaly snímky české tvorby. Z této kategorie byly na festivalu ke zhlédnutí filmy, které momentálně okupují tuzemská kina – Hřebejkova komedie Líbánky, oceněná festivalovou cenou za režii, a také hořká komedie z dílny Alice Nellis Revival, která v Karlových Varech získala diváckou cenu deníku Právo. Promítaly se zde však i snímky, s kterými se mohl český divák setkat již v minulosti – Českými lvy ověnčené drama Ve stínu či velkolepý projekt Hořící keř.

Nejzářivější filmovou hvězdou letošního ročníku byl americký herec John Travolta. V jeho stínu nezůstával trojnásobný oscarový režisér Oliver Stone. Hvězda kultovního snímku Pomáda dopřála návštěvníkům festivalu taneček v duchu právě zmiňovaného muzikálu a Oliver Stone pak na tiskové konferenci nečekaně rozproudil politickou debatu.

Nejvýznamnější středoevropský filmový festival se mohl chlubit bohatým doprovodným programem – chtěl-li si návštěvník odpočinout od filmů, mohl vybírat z množství rozmanitých aktivit – ať už sportovního, divadelního či hudebního rázu.

Daniela Ešnerová

Největší hudební festivaly jsou za námi, sezóna však ještě nekončí

Jako každý rok, také letos v červenci začala série letních hudebních festivalů pod širým nebem. Jednou z prvních velkých akcí byl devatenáctý ročník multižánrového hudebního festivalu Rock for People, který proběhl ve dnech 2.-5. července na letišti v Hradci Králové. Podle údajů zveřejněných na internetu ho navštívilo přes třicet tisíc lidí, kteří si mohli vybírat z více než dvou set představení hudebníků i diskžokejů nejrůznějších hudebních stylů a žánrů. Výběr byl veliký - od úterního vystoupení Thirty Seconds to Mars až po páteční koncert českých kapel Pražský výběr, Kryštof, nebo Kabát. Vrcholem festivalu se stal čtvrteční večer, při němž vedle amerických Queens of the Stone Age a britských Klaxons vystoupil Karel Gott, jenž měl u publika nečekaný úspěch. Někteří jeho fanoušci přemalovali dopravní značku Hradec Králové na Karlův Hradec.

Podobně rekordní účast zaznamenal i festival Colours of Ostrava, který se konal od čtvrtka 18. do neděle 21. července. Letos podruhé se tato hudební událost odehrávala v industriální areálu Dolní Vítkovice, ve kterém bylo k vidění a ke slyšení celkem sto šest kapel, z toho šedesát zahraničních. Zatímco vloni byla hlavní hvězdou festivalu písničkářka Alanis Morrisette, letos mezi headlinery patřily islandská kapela Sigur Rós, švédské duo The Knife a britská skupina The XX. Páteční večer opanovali dva sólisté britský DJ Bonobo a francouzský zpěvák a skladatel Yoann Lemoine vystupující pod jménem Woodkid. Vlivný hudební magazín pro náročnější posluchače NHP Nothing but Hope and Passion zařadil Colours of Ostrava mezi třináct nejzajímavějších evropských hudebních festivalů. Součástí obou akcí byl bohatý doprovodný program sestávající se z promítání filmů, divadelních představení, workshopů a různých soutěží.

Festivalová sezóna v srpnu pokračuje. Mezi události s očekávanou účastí tisíců lidí patří například Sázava Fest ve Světlé nad Sázavou 1-3.srpna, Let it Roll v areálu bývalých kasáren v Benešově, Brutal Assault v pevnosti Josefov 7.-10. srpna, nebo vystoupení System of a Down v rámci jednodenního festivalu Aerodrome na Výstavišti v Praze 14. srpna.

Seda Dzholdosheva

Jiří Fajt ředitelem Národní galerie

Ministryně kultury v demisi Alena Hanáková jmenovala novým generálním ředitelem Národní galerie Jiřího Fajta. Fajt je odborníkem na středověké a novověké umění ve střední Evropě. Již v roce 2010 se účastnil výběrového řízení na tuto funkci, Ministerstvo kultury však dalo přednost ekonomovi Vladimíru Rösslerovi. V letech 1993-2000 byl Fajt zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění. Poté, co své místo kvůli neshodám s tehdejším ředitelem Milanem Knížákem opustil, působil zejména v Německu, přednáší na univerzitě v Berlíně, a v Praze. Do funkce nastoupí 1. září.

redakce

Sparta ostudně vypadla z pohárů po prohře ve Švédsku, Plzeň i Liberec jdou dál

Letenským se nepodařilo udržet vedení v domácím zápase a po remíze 2:2 a prohře 0:1 na skandinávském poloostrově se loučí s Evropskou ligou již v druhém předkole. Fotbalisté Plzně dokázali po přestřelce v prvním zápase 4:3 zvítězit i venku 2:1 a stále můžou pomýšlet na Ligu mistrů. Liberec po prohře na stadionu lotyšského Skonta Riga 1:2 uspěl v odvetě a díky domácímu vítězství 1:0 postupuje.

Sparťané měli domácí zápas se švédským Häckenem skvěle rozehraný. Po dvou trefách Lafaty byl stav ideální do severské odvety. V rozmezí osmi minut ale bylo vše jinak. Vaclík dvakrát inkasoval a na Letné skončilo utkání remízou. O týden později byl lepší BK Häcken, a když Sparta nedokázala využít gólové příležitosti, brankou v závěru dokázal švédský tým zpečetit svůj postup.

Český mistr z Plzně v prvním zápase ve Štruncových sadech prohrával. Hostující Sarajevo poslal do vedení po přestávce Tomič. Plzeň ale inkasovaným gólem získala ten správný impuls a brankami Čišovského s Kolářem (2x) se dostala do pohodlného vedení. Bláznivé utkání ale dokázal Železničar ještě zdramatizovat. Na 3:2 snižoval Selimovič. Rajtoral sice dokázal opět náskok navýšit, ale poslední slovo mělo opět Sarajevo, když se pět minut před koncem trefil Bučan. V odvetě Plzeň vedla po gólu Wágnera z páté minuty. V 21. minutě ale přišla komplikace v podobě vyloučení Procházky za faul na unikajícího sarajevského forvarda. Viktoriáni přesto dokázali udeřit podruhé, když skvělý pas za obranu zachytil Petržela a vstřelil branku na 2:0. Snížení Jamaka gólem do šatny už nedokázalo odvrátit postup do třetího předkola Ligy mistrů, do něhož Plzeň v úterý 30. července úspěšně vstoupila vítězstvím v estonském Tallinu nad domácím Nomme Kalju 4:0.

Liberečtí jako jediní z českých zástupců v předkolech pohárové Evropy prohráli úvodní zápas. Severočeský klub sice měl v utkání s Rigou převahu, na výhru to však nestačilo. Liberec vedl brzkým gólem Frýdka ze sedmé minuty. Těsně před odchodem do šaten se ale trefil Šabala a po výměně stran přidal gól Karašausks. V odvetě se mohl trenér Šilhavý spolehnout hlavně na gólmana Kováře. Stadion U Nisy viděl dramatický zápas, který rozhodl jedinou brankou útočník Delarge. Skonto se nevzdávalo a ve 24. minutě mělo možnost pokutového kopu. Výborný Kovář penaltu vyrazil, Liberec do konečného hvizdu neinkasoval a slavil postup do další fáze.

Tomáš Fiala

Tour de France: Kreuziger zajel životní závod. Brit Froome kraloval už od osmé etapy

Jubilejní stý prestižní cyklistický závod vyhrál Brit Chris Froome. Roman Kreuziger obsadil celkové páté místo, což je nejlepší český výsledek v historii Tour. Velká česká naděje, cyklista Roman Kreuziger, předvedl životní formu a při svém pátém startu ve slavném závodě obsadil symbolicky páté místo. Jeho kolega a týmový lídr Alberto Contador skončil ještě o příčku výš a oba tak zajistili vítězství pro tým Saxo-Tinkoff.

Starou dámu tento ročník ovládl britský jezdec Chris Froome, který nahradil v pozici lídra svého týmu obhájce prvenství Bradleyho Wigginse. Ten musel dát svému krajanovi přednost kvůli zranění, které utrpěl na Giro d’Italia. Froome, který vybojoval žlutý trikot v osmé etapě z Castres do Ax3-Domaines, si vedení pohlídal a poprvé vyhrál Tour de France. Po Wigginsovi je teprve druhým britským cyklistou, kterému se to povedlo.

Tomáš Fiala

Andy Murray ukončil britské čekání na trofej. Po 77 letech vyhrál Wimbledon domácí tenista

Brit Andy Murray dokázal po loňském prohraném finále ve Wimbledonu opět vystoupat až k vrcholu a zvednul nad hlavu pohár pro vítěze. Ženskou dvouhru překvapivě vyhrála Marion Bartoliová z Francie. Čeští tenisté se nedostali přes čtvrtfinále.

Svěřenci českého trenéra Ivana Lendla se asi vybavil pocit zklamání a slzy v očích na konci finále minulého ročníku. Prvenství Velké Británie na prestižním turnaji na zelené trávě bylo blízko. Andy Murray ale letos vše vynahradil. Po setech 6:4, 7:5 a 6:4 porazil Srba Djokoviče, zajistil si svůj druhý grand slam v historii a první wimbledonský titul pro ostrovy po 77 letech.

Favoritem ženské dvouhry byla obhájkyně prvenství Serena Williamsová. Již v osmifinále ji ale vyřadila budoucí finalistka Sabine Lisická. S Wimbledonem se brzy loučila i ruská tenistka Maria Šarapovová, která ve druhém kole rovněž podlehla Lisické. Vítězkou se tak stala nenápadná Francouzka Marion Bartoliová, když ve finále porazila přemožitelku obou favoritek 6:1 a 6:4.

Tomáš Berdych a Petra Kvitová klepali „pouze“ na brány semifinále. Berdych podlehl Srbovi Djokovičovi a Kvitová prohrála s Kirsten Flipkensovou z Belgie. Jedinou českou radost přinesly deblistky Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková, které ovládly čtyřhru juniorek.

Tomáš Fiala

Ze sportu stručně

* Po přestávce trvající necelé dva měsíce se otevřely fotbalové stadiony návštěvníkům další sezóny fotbalové Gambrinus ligy. Po úvodních dvou kolech jsou v čele tři mužstva bez ztráty bodu: Viktoria Plzeň, Sparta Praha a Slovan Liberec. Bez bodového zisku na konci tabulky zatím sídlí Vysočina Jihlava, Sigma Olomouc a Bohemians Praha. Slavia Praha získala jediný bod za domácí remízu 1:1 doma s Ostravou, v Liberci prohrála 1:2. Nováček soutěže Bohemians Praha inkasoval ve dvou zápasech již deset gólů, pět od plzeňského mistra, pět od brněnské Zbrojovky.

redakce

Počasí

Koncem července zasáhla Českou republiku vlna veder s teplotami sahajícími až ke čtyřicítce. Celkově byl červenec měsícem s nadprůměrnými teplotami, které poklesly pod dvacet stupňů jen krátce při druhém červencovém víkendu. Změnu směrem k chladnějšímu počasí v posledních třech červencových dnech provázely bouřky a prudké deště, které však způsobily jen ojedinělé místní škody v západních částech republiky a na Vysočině. Mimořádně teplé počasí provázelo mimořádné sucho, které země nezaznamenala posledních šedesát let. Po katastrofálních záplavách je to druhá špatná zpráva pro zemědělce, kteří budou muset při sklizni obilovin počítat s podprůměrnými výnosy.

redakce