3. dubna 2014, Carolina č. 852

Česká zahraniční politika dostala trojku: za Zemana i za odklon od lidských práv

Asociace pro mezinárodní otázky představila v pondělí 31. března výroční publikaci Agenda pro českou zahraniční politiku 2014, ve které hodnotí uplynulý rok a předkládá doporučení na ten  nadcházející. Analytici ohodnotili zahraniční politiku na tradiční školní stupnici průměrnou známkou 3. Kritizovali především vystupování prezidenta Miloše Zemana.

"Opatrný optimismus ohledně nového prezidenta vystřídalo rychlé zklamání. Miloš Zeman dokázal překonat nekonstruktivnost svého předchůdce a projevoval se jako jednoznačně destruktivní činitel, který upřednostňoval krátkodobé osobní zájmy," uvedl v panelové debatě hlavní analytik asociace Tomáš Karásek.

"Prezident dával jasně najevo, že svou nově pojatou legitimitu hodlá využít k výrazně aktivističtějšímu vměšování do politických procesů (...). Navíc tak činil způsobem, který ještě o poznání snížil už tak nevalnou úroveň české politické kultury. Bohužel k tomu opakovaně docházelo i při vnější reprezentaci státu, kde Klausovu škodolibost nahradilo čistokrevné hulvátství," píší autoři publikace a připomínají Zemanovy výroky na adresu sudetských Němců při návštěvě Rakouska nebo vtipkování s německou novinářkou ("Alláhu akbar!").

Karásek upozornil také na přešlapy týkající se jmenování velvyslanců, které v případě Livie Klausové a Vladimíra Remka vnímá jako politickou protislužbu, nebo na výrok o přesunu české ambasády v Izraeli. "Pokud by se paní Klausová na post velvyslankyně Slovensku nelíbila, tak ji nemuseli přijmout. Musím však uznat, že z návrhu na přesunutí ambasády do Jeruzaléma nemohlo být nic jiného než problém," uznal ředitel zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynek Kmoníček, který se v jiných případech hlavy státu zastával a tvůrce titulu kritizoval. "Chybí mi zde několik témat, autorům bych doporučoval jít ještě dál za novinové titulky," rýpl si Kmoníček.

Důležitým aspektem české zahraniční politiky je také podpora lidských práv, která se však podle Karáska v poslední době značně zpochybňuje: "Jmenování Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku odhalilo odklon od podpory lidských práv a demokratizačních projevů k ekonomickým zájmům. Tato rétorika navíc zdaleka nebyla výsadou prezidenta. Naopak se zdá, že se postoj, podle něhož jsou hodnotové otázky v rozporu s ekonomickými zájmy, kterým je třeba dát přednost, stává mainstreamem politické debaty." Poradce ministra průmyslu a obchodu pro zahraniční obchod Milan Hovorka však ujistil, že názory, podle kterých "lidská práva poškozují český export", nesdílí a věří, že obojí lze skloubit.

Z panelové debaty Jakub Musil

Češi stále preferují rodinné domy, s bydlením na sídlištích jsou přesto spokojenější než dříve

S bydlením jsou v České republice nejspokojenější majitelé rodinných domů, o změně bydlení přemýšlejí především nájemníci. Na hypotéku dosahují zejména lidé s vyšším vzděláním, její obliba se od roku 2001 zvýšila. Zato stavební spoření se více než z poloviny využívá k jiným účelům. To jsou závěry výzkumu, které zveřejnil Sociologický ústav Akademie věd ve čtvrtek 27. března.

Spokojenost Čechů s bydlením se v posledních dvanácti letech výrazně zvýšila, méně výhrad mají i obyvatelé panelových domů. "Většina panelového bytového fondu se v posledních letech modernizovala zateplením, výměnou oken či novou fasádou," vysvětluje Martin Lux ze Sociologického ústavu, který průzkum v letech 2001 a 2013 prováděl.

Češi sice stále za ideální způsob bydlení považují rodinný dům v menším městě či na venkově, lidé v produktivním věku se však více stěhují do velkoměst za prací. Byty na sídlištích s dobrým dopravním spojením tak mají stále dostatek zájemců. Lidé se ale více než za prací stěhují z příliš malých bytů či podnájmů.

Hypoteční úvěry nyní pro bydlení využívá až 17 % lidí, přitom v roce 2001 to bylo 5 %. Nejvíce se o možnost financování bydlení hypotékou zajímají mladí mezi 18 a 29 lety. V kategorii 30 až 44 let, která hypotékou hradila bydlení nejčastěji, si ji ale pořizovaly zejména příjmově silnější rodiny středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných. Ti také více žijí ve "vlastním" než osoby se základním či učňovským vzděláním. "Právní forma bydlení se tak pravděpodobně stala významnou dimenzí sociální nerovnosti u takzvaných Husákových dětí (z populační vlny v 70. letech - pozn. aut.)," řekl Lux.

Překvapivé byly výsledky výzkumu v oblasti stavebního spoření, které v Česku využívá asi 55 % obyvatel. Více než polovina z nich však peníze z fondu se státní podporou okolo 15 miliard korun ročně místo na bydlení použila na jiné účely. Velký podíl na financování má mezigenerační výpomoc, z dědictví či darů získalo bydlení 30 % Čechů.

Z tiskové konference Barbora Smudková

Potemněl Pražský hrad i domácnosti. S šetřením energií pomáhal také Spiderman

Pro některé návštěvníky Pražského hradu to mohlo být nečekané překvapení. Když si v sobotu 29. března kolem deváté večer nejslavnější památku v hlavním městě procházeli, pohasly všechny lampy a okolní osvětlení. Praha se tak částečně připojila k dalším světovým metropolím a projektu Hodina Země, jehož autoři chtějí poukázat na změnu klimatu a  šetření energií.

Praha se letos do akce nezapojila tak výrazně jako loni, kdy zhasly i Tančící dům nebo Vyšehrad. "Magistrátu jsem se ptala několikrát, proč památky jako Karlův most, Staroměstská radnice a další nezhasnou. Bohužel jsem nedostala odpověď. Zvláštní kategorií je Pražský hrad, který má na starosti Správa Pražského hradu. Ti se připojují," citoval iDnes.cz koordinátorku klimatické koalice Barboru Urbanovou. Náměstek primátora Václav Novotný se však vyjádřil, že o akci nic neví a nikdo jim žádnou žádost nezaslal.

Projekt, který pořádá Ekologický institut Veronica pod záštitou Světového fondu pro ochranu přírody, od roku 2007 již pravidelně zhasíná památky, jakými jsou Tower Bridge v Londýně, socha Krista v Rio de Janeiru nebo Eiffelova věž v Paříži. Letos se k podpoře Hodiny Země přidali i tvůrci snímku Amazing Spiderman, a propojili tak zábavné s užitečným. Natočili video, v němž představitel Spidermana Andrew Garfield nabádá k ohleduplnému vztahu k přírodě.

Do projektu se zapojily některé české domácnosti i pražské hotely Intercontinental nebo Alcron. Jejich hosté věděli o Hodině Země předem, aby se mohli připravit. Dle odhadu se akce účastnilo na sedm tisíc měst ve 152 zemích světa.

Monika Zavřelová

Jako v OSN či v NATO. Studenti v Praze jednali o Krymu i jaderné bezpečnosti

"Jenom chodit do školy nestačí," znělo heslo letošního devatenáctého ročníku vzdělávacího projektu Pražský studentský summit, jehož závěrečná část se konala od 28. do 31. března. V rámci čtyřdenní konference, kterou vyvrcholila série pěti přípravných setkání, simulovali studenti středních i vysokých škol jednání OSN, NATO i Rady EU. Účastníci projednávali otázky jaderné bezpečnosti, situaci na Krymu i mimosoudní popravy.

Prestižní akci zahájili v pátek 28. března v hotelu Ambassador senátor Jaromír Štětina nebo vedoucí zastoupení Evropské komise v Česku Jan Michal. Účastníci si mohli poslechnout zdravice, které projektu adresovali generální tajemník OSN Pan Ki-mun a šéf NATO Anders Rasmussen. Po polední přestávce následovalo pásmo projevů, které si připravili samotní studenti a ve kterých shrnovali postoje jimi zastupovaných zemí pro nadcházející jednání.

Následující tři dny vyplnily rozpravy a diskuze v Kongresovém centru. V kůži delegátů jednotlivých orgánů OSN, ministrů Rady EU nebo Světové obchodní organizace a velvyslanců k NATO projednávali studenti aktuální problémy.  Organizátoři pro ně připravili řadu témat, od situace na Krymském poloostrově, přes problematiku vodních toků a ochrany přírody až k mezinárodní celní politice.

"Závěry shrnovali do závěrečných dokumentů formou odpovídající výstupům reálných protějšků jejich organizací," popisuje člen organizačního týmu Jakub Kopřiva. Ten účastníky chválí: "Ministři simulované Světové obchodní organizace projevili mnohem více invence než jejich reální protějšci."

V pondělí organizátoři vyhlásili nejlepší účastníky a projekt ukončili. "Poznáte hromadu přátel, setkáte se s inspirujícími lidmi, zlepšíte si komunikační dovednosti, naučíte se argumentovat," shrnuje student gymnázia a delegát Indie v modelu OSN Lukáš Hulínský. Přípravy na další summit začínají téměř ihned, možnost přihlásit se budou mít zájemci v září.

Ze summitu Ondřej Trhoň

Prezident Zeman v Bělehradě: Věřím, že Srbsko vstoupí do Evropské unie

Prezident Miloš Zeman navštívil Srbsko. V úterý 1. dubna se setkal s prezidentem Tomislavem Nikolićem a premiérem Ivicou Dačićem. Zeman zemi podpořil v otázce vstupu do Evropské unie. Také by chtěl Srbsku pomoci v boji proti vysoké nezaměstnanosti.

Současná vláda Srbska chce do EU co nejdříve, přístupové rozhovory ale začaly až letos. "Pevně věřím, že Srbsko se v dohledné době stane členským státem Evropské unie. I když je mi sedmdesát let, doufám, že se toho ještě dožiju," řekl Zeman v České televizi po jednání s Nikolićem. V Bělehradě se setkal i s odstupujícím předsedou vlády Dačićem. Zeman měl původně hovořit také s vicepremiérem Aleksandarem Vučićem, předsedou Srbské pokrokové strany, která drtivě zvítězila v březnových předčasných volbách. Setkání se ale kvůli časové vytíženosti budoucího premiéra neuskutečnilo.

Srbsko společně s prezidentem a jeho manželkou navštívila také delegace českých  podnikatelů. Ti by měli v zemi investovat, a vytvořit tak nová pracovní místa. Srbsko se v současnosti potýká s 25% nezaměstnaností.

Na státní návštěvě se nemluvilo jen o budoucnosti, ale také o nedávné historii. Letos totiž uplyne 15 let od bombardování Srbska vzdušnými silami NATO, které začalo 24. března 1999 a trvalo 78 dní. Zeman v té době zastával pozici premiéra. V Srbsku připomněl, že Česká republika s bombardováním souhlasila až jako poslední země NATO, navíc se zárukami, že civilním cílům se bombardování vyhne, což se nakonec nestalo.

Miloš Zeman po Srbsku navštíví také Slovinsko. Do Lublaně se z Bělehradu přesune ve čtvrtek a státní návštěva potrvá do pátku 4. dubna.

Tadeáš Hlavinka

Novým prezidentem Slovenska bude nestraník. Podnikatel Kiska porazil Fica

Slováci si v sobotu 29. března zvolili novou hlavu státu. Podnikatel Andrej Kiska porazil v druhém kole voleb téměř o 20 % současného premiéra Roberta Fica. V úřadu, kterého se ujme v červnu, chce být protiváhou současné jednobarevné vlády Ficovy sociálnědemokratické strany Směr.

"Udělám vše pro to, abychom neměli konflikty. Na druhou stranu jasně říkám, že jsem prezidentem, který bude zastupovat zájmy lidí," řekl Kiska České televizi. "Jsem přesvědčen, že prezident musí být protiváhou vlády."

Jedenapadesátiletý Kiska, podnikatel a zakladatel dobročinné organizace Dobrý anděl, získal 59,4 %. Volit tentokrát přišla polovina oprávněných voličů. V prvním kole před čtrnácti dny přitom Fico vyhrál s 28 %, Kiska byl druhý s odstupem čtyř procent.

"Chtěl bych poblahopřát panu Kiskovi, že se stal příštím slovenským prezidentem," citovalo Echo24.cz slova, která Fico pronesl ještě před sečtením všech hlasů. Zároveň řekl, že si bere pár dnů na analýzu. Fico, který je momentálně coby premiér v polovině mandátu, před volbami nevylučoval možnost, že v případě neúspěchu z politiky odejde.

Prezidentským volbám předcházela výrazně negativní kampaň. Fico soupeře obvinil z lichvy a z příslušnosti ke scientologické církvi. Kiska zase opakovaně upozorňoval na nebezpečí koncentrace moci v rukou politiků jedné strany. Podle něj Fico nesplnil sliby a snažil se utéct od zodpovědnosti premiéra.

Kiska v úřadu po dvou volebních obdobích vystřídá Ivana Gašparoviče, a stane se tak čtvrtým prezidentem od rozdělení Československa. Na první zahraniční cestu se vydá do Prahy.

Marie Horňáková

Na Krymu se doslova vymývaly mozky, říká válečný zpravodaj Mikoláš

O aktuálním dění na Krymu, o zpravodajství v krizových situacích obecně i o novinářském štěstí diskutovali přední čeští váleční reportéři. Debaty v rámci Rozpravy o českých médiích, která se konala ve středu 26. března v Praze na Fakultě sociálních věd, se zúčastnili dlouholetý zpravodaj Radiožurnálu Robert Mikoláš, válečný fotograf Jan Rybář a předsedkyně etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová.

"Posluchač, který slyší každý den reportáž, si samozřejmě nedovede představit, co všechno je za tím," řekl Mikoláš. Kromě toho podotkl, že novinář by neměl pouštět do éteru ty největší hrůzy. Měl by mít cit, aby správné rozlišil to, co ještě lze zveřejnit a co už ne.

Během večera se debatovalo o mediální manipulaci, o zásazích štěstěny během pořizování reportáží, ale i o dilematech, která se s prací válečného zpravodaje pojí. Například zda během vyhrocené situace zraněného člověka fotografovat, nebo mu pomoci. Přítomní novináři se jednohlasně shodli na druhé variantě.

Příklad mediální manipulace ilustroval zpravodaj ČRo čerstvou situací na Krymu: "Ruský rozhlas a televize přispěly k tomu, že na Krymu došlo doslova k vymývání mozků. Byly vypnuty krymské, respektive ukrajinské kanály, místo nich vysílaly pouze ruské stanice a ti lidé dostávali pouze jednostranné informace. A pokud se na vás čtyřiadvacet hodin denně valí informace typu, že na vás přijdou ukrajinští fašisté a zabijí vás, je pochopitelné, že to s vaším míněním něco udělá."

Dotazy z publika se týkaly mimo jiné spolupráce zpravodajů na místě. Oba reportéři se shodli, že většinou funguje velmi dobře. Zaznělo i několik příhod z terénu. Mikoláš vyprávěl, jak osmdesát metrů před ním vybouchlo auto poté, co se odpálil sebevražedný atentátník. Rybář zase vzpomínal na nejkurióznější předání zprávy pomocí morseovky vysílačkou z Kábulu, která jako jediný komunikační prostředek vydržela vybombardování české ambasády.

Na otázku, zda jsou v českých médiích redakční psychologové, kteří by se válečným reportérům věnovali, odpověděli reportéři záporně. V médiích světového formátu, jako je BBC nebo CNN, psychology mají, právě na nich se ale odrazila finanční krize a jiné redakce je propouštěly jako první.

Padla zmínka i o Nadaci Lidových novin, kterou v roce 1993 po návratu ze zemí bývalého SSSR založil jejich tehdejší šéfredaktor Jaromír Štětina. Nadace organizovala největší humanitární operaci z postkomunistických zemí na pomoc obyvatelům válkou zmítané Bosny a Hercegoviny.  "Vždycky se najde novinář, který má chuť zůstat a pomáhat či pomáhat alespoň na dálku," uvedl Rybář, zároveň ale varoval: "Pokud tam jedete, nesmíte se stát součástí toho příběhu."

Díky otevřenosti přítomných novinářů si tak mohli studenti uvědomit, jak je důležité zachovat si odstup. "Na to je jedna známá věta - Vy tu válku neválčíte," dodala Osvaldová.

Z rozpravy Lucie Teplá

Česká ekonomika loni klesla o 0,9 %, poslední kvartál ale zaznamenal růst

Český statistický úřad v úterý 1. dubna zveřejnil zpřesňující informace, podle kterých hrubý domácí produkt v loňském čtvrtém čtvrtletí stoupl meziročně o 1,2 % a proti předchozímu čtvrtletí o 1,8 %. Výsledky potvrdily pomalejší růst ekonomiky, který ve srovnání s rokem 2012 klesl o 0,9 %. Za opětovným růstem poptávky ve druhém pololetí stojí především větší výdaje domácností a vládních institucí.

Původní odhad z 6. března uváděl, že HDP se v posledním loňském čtvrtletí meziročně zvedl o 1,3 % a mezičtvrtletně o 1,9 %. Analytici tehdy upozornili, že překvapivě dobrý výsledek zkreslují jednorázové položky, jako například předzásobení se tabákovými výrobky před letošním zvýšením spotřebních daní.

Ačkoliv ekonomika nezaznamenala předpokládaný růst, výsledky ČSÚ obsahují i pozitivní sdělení. "Je rozhodně příjemné, že se ekonomice podařilo vybřednout z recese, a je také pozitivní, že už nepadá spotřeba a investice," uvedl tehdy ekonom ČSOB Petr Dufek na stránkách iHned.cz.

"Prohloubení a prodloužení recese bylo cenou za stabilizaci veřejných financí," konstatoval například analytik Patria Finance David Marek na serveru E15.cz. Deficit veřejných financí díky nižšímu podílu investic a lepšímu výběru daní klesl ze 162 miliard korun v roce 2012 na 56 miliard korun, a ČR tak podruhé splnila jedno z kritérií pro přijetí eura.

Česko patří mezi deset zemí, které jsou součástí EU od roku 2004 a jejichž ekonomická úroveň roste. Od svého vstupu do EU dosáhlo z 60 na 79 % unijního průměru  HDP na obyvatele, čímž se v současnosti řadí na čtvrté místo hned za Kyprem, Maltou a Slovinskem. V nezaměstnanosti, která letos v lednu činila podle Eurostatu 6,8 %, si stojí dokonce čtyři procenta pod unijním průměrem.

Esther Beshirová

Herec Josef Somr obdržel Thálii za celoživotní mistrovství

Diváci v Národním divadle povstali a dlouho tleskali. Aplaus patřil Josefu Somrovi, který právě přebíral cenu Thálie za celoživotní práci. "Já stejně vím, že to není za celoživotní mistrovství, je to hezký dárek k mým nedožitým osmdesátinám. Chci říct zatím nedožitým. Vynasnažím se, abych to nejen dožil, ale i přežil," pronesl. Skleněné poháry si z jednadvacátého ročníku cen Herecké asociace, který se konal v sobotu 29. března, odnesli mimo jiné Jiří Přibyl či Marta Drastíková.

Umělci Národního divadla se letos o ceny podělili s větším počtem konkurentů. Dominantní kategorií nejznámějšího pražského divadla se podle očekávání stal balet. Jeho adaptace Romea a Julie zajistila cenu Martě Drastíkové za hlavní roli a jejímu protějšku Ondřeji Vinklátovi.

Ocenění pro mladé umělce do 33 let obdržel Martin Siničák z HaDivadla v Brně. Thálie za muzikál patří Marku Holému za roli Zorra ve stejnojmenném titulu pražského Divadla Hybernia a Lucii Bergerové za ztvárnění Alžběty Báthoryové v Báthoryčce Těšínského divadla. Udílení prokládaly krátké, vtipné pasáže, v nichž tradiční moderátor Antonín Procházka představoval práci divadelních umělců z druhé strany, ze zákulisí.

Nominace za operu proměnili Jiří Přibyl, Falstaff z Moravského divadla v Olomouci, a Jana Šrejma Kačírková jako Anna ve hře Anna Bolena ostravského Národního divadla moravskoslezského. V činohře ocenila Herecká asociace Terezu Vilišovou za výkon v Mém romantickém příběhu (Divadlo Petra Bezruče, Ostrava) a Petra Mikesku a la Paula Verlaina ve hře Úplné zatmění (Městské divadlo Mladá Boleslav).

Držiteli cen za celoživotní mistrovství se stali: Petr Koželuh (balet), Zdeněk Peřina (loutkoherectví), Dagmar Rosíková-Němcová (opereta, muzikál) a Zdeněk Švehla (opera).

Pavlína Kindlová

Nová kniha i stříbrné mince. Češi si připomínají 100 let od narození Bohumila Hrabala

Významný a jeden z nejpřekládanějších českých spisovatelů Bohumil Hrabal by 28. března oslavil 100 let. Výročí připomněly pamětní mince nebo kniha Hlučná samota, která mapuje autorův život. Jubileum nepominuli ani i v pražské pivnici U Zlatého tygra, kam Hrabal pravidelně docházel a kde sbíral příběhy do svých knih.

V předvečer výročí autorova narození se v Paláci knih Luxor konal slavností křest knihy Hlučná samota, která vyšla v nakladatelství Mladá fronta ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví. Knihu pokřtila tematicky postřižinským pivem známá herečka Zdena Hadrbolcová.  Následné diskuse se zúčastnilo několik odborníků na Hrabalovo dílo - editoři knihy a další osobnosti spojené s autorovým životem.

Hrabalovi vzdala hold sadou hned tří stříbrných mincí i Pražská mincovna. Z téměř padesáti návrhů, které do soutěže České národní banky posílali různí umělci, vybrali pořadatelé soutěže nakonec jen tři. "Mezi desítkami návrhů byla celá řada skvostů, které by jistě oslovily nejen sběratele, ale i lidi,  kteří mají k Hrabalovi a jeho dílu vztah," sdělil pro Deník.cz mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík, který zároveň přiznal, že výběr byl vzhledem k náročným požadavkům sběratelů opravdu těžký. "Lidí, kteří propadli sběratelské vášni, neustále přibývá, jsou náročnější a mají větší přehled. Především pro ně jsme připravili tuto numizmatickou lahůdku dosud nikdy nevydaných motivů."

Pro Český rozhlas Radiožurnál zavzpomínal na Bohumila Hrabala výčepní Karel Hulata, který si váženého štamgasta dodnes živě pamatuje. "Měl zajetý rituál, potřeboval mít takové jako zahřívací kolo, než se pustil do debaty. To si vždycky sednul sám, vzal si pivo a než ho vypil, nikdo ho nesměl rušit," vyprávěl.

Hrabal podle něj vypil až sedm piv, které zajídal vepřovou krkovičkou z místní kuchyně. Po smrti manželky trávil v hospodě skoro celé dny. Byt na sídlišti Sokolniky považoval jen za noclehárnu a na chatě v Kersku se cítil osamocený. "Hospoda pro něj byla domov, pracovna, všechno možné. Každý den přišel do hospody ve tři hodiny a očekával, že tady budou jeho přátelé. Prostě chtěl být mezi svými," uzavřel Hulata.

Autorovi slavných děl, jako jsou Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále či Automat svět, věnoval téma i týdeník Respekt. V článku se zabývá především tím, jak se komunistům v době normalizace dařilo, respektive nedařilo ovládat a cenzurovat slavného spisovatele: "Měl nakročeno mezi světové literární celebrity. Byl zván na čtení a sympozia do Paříže, Londýna, Říma. Ostře sledované vlaky natočené podle jeho knižní předlohy získaly v roce 1967 (za rok 67 - pozn. aut.) Oscara. Pak ale do Československa vtrhly ruské tanky a začala normalizace poměrů."

Vojtěch Hodboď

Tim Burton přivezl do Prahy svůj bizarní svět

Střihoruký Edward, mrtvá nevěsta a Willy Wonka dorazili do Prahy. A spolu s nimi i jejich tvůrce Tim Burton. Osobně zahájil výstavu, která mapuje jeho vlastní tvorbu od dětských let až po současnost. Dům U Kamenného zvonu se až do 3. srpna stane domovem více než pěti set exponátů, přičemž 150 z nich mohou návštěvníci výstavy Tim Burton a jeho svět vidět vůbec poprvé.

"Když jsem navštívil Prahu, říkal jsem si, jaké je to nádherné město, které přímo vyzývá k procházkám a objevování. Má skvělou energii, která inspiruje. A navíc si tu cení loutek. To se mi líbí," řekl Burton ve čtvrtek 27. března na tiskové konferenci den před otevřením expozice. Loutky však nejsou jedinou doménou světoznámého režiséra. Veřejnost zná Tima Burtona hlavně jako filmaře, ve skutečnosti je ale také výtvarníkem, animátorem a spisovatelem.

Výstava dokazuje, že Burton je opravdu všestranným umělcem. V galerii na Staroměstském náměstí jsou k vidění jeho obrazy, skici, fotografie, loutky, sochy i rukopisy básní. Burton poskytl expozici i díla ze svého soukromého archivu. Výstava tak nabízí i kresby na ubrouscích, stránkách novin nebo hotelových lístcích, které vytvořil na cestách.

Návštěvníci si na nich mohou prohlédnout známé postavy ze slavných filmů, ale také dosud nerealizované vize nebo návrhy z umělcova dětství. Unikátní je hlavně interaktivní zóna Burtonových animovaných projektů a experimentů. Organizátoři navíc připravili pro fanoušky každodenní promítání slavných snímků amerického filmaře.

Pětapadesátiletý Burton začínal jako animátor ve studiu Disney, ale brzy si vytvořil osobitý styl kombinující černý humor s hororem a morbidnost s radostí. Stal se autorem temných fantazijních dimenzí a mnoho kritiků ho označuje za surrealistu moderní éry. Jeho absurdní svět přitahuje stále více a více fanoušků. Burtnova poslední výstava v New Yorku dokonce přilákala více než 800 000 obdivovatelů.

Z výstavy Barbora Maxová

Plzeň sice rozstřílela Liberec, ale Sparta si poradila se Znojmem a drží náskok

Rozdíl v čele fotbalové ligy mezi Spartou a Plzní se po 22. kole nezměnil. Sparťané v neděli odpověděli na sobotní plzeňskou kanonádu proti Liberci 6:0 a porazili doma nováčka ze Znojma 3:0. Mladá Boleslav potvrdila stoupající formu a po výhře nad Slavií se osamostatnila na třetí příčce. Naopak slávisty dostala další prohra do přímého boje o záchranu, od sestupových míst ji dělí jen tři body.

Pokud chce plzeňská Viktoria stále pomýšlet na titul, musí sbírat body po třech, tak jako v souboji s Libercem. Střetnutí dvou týmů, které jako jediné ještě na jaře hrály v pohárové Evropě, byl rozhodnutý už po první půli. Stav 4:0 umožnil Západočechům dohrát utkání v duchu exhibice, navíc se po poločase ještě trefili Petržela s Ďurišem.

Sparta se proti Znojmu, které na jaře hraje velmi dobře, dlouho trápila. Letenský pískot přerušil až ve 45. minutě 134. gólem v české lize kanonýr Lafata, který se tak stal jejím nejlepším střelcem. Definitivní klid Pražanů přinesla gólová hlavička Kadeřábka, kterého napodobil prudkou střelou Hušbauer. Osm kol před koncem je tak rozdíl mezi první Spartou a druhou Plzní stále osmibodový.

Mladá Boleslav uniká konkurentům v boji o pohárové příčky. Zápas proti Slavii jim usnadnil hostující brankář Čontofalský, který dostal po penaltovém zákroku na Mageru červenou kartu. Nařízený pokutový kop proměnil Ščuk, ještě do přestávky zvýšil Šultés. Oslabení hosté sice snížili, ale na gól Juhara odpověděl Chramosta. Slavia si tak pod nizozemským trenérem Pastoorem připsala čtvrtou porážku z pěti zápasů.

Velký krok k záchraně naopak udělala Jihlava, kterou v poslední době táhne především bosenský útočník Harba. Na debaklu Jablonce 0:5 se podílel dvěma brankami. V utkání dvou posledních celků tabulky pražských Bohemians a Baníku Ostrava se diváci gólu, i přes mnoho gólových příležitostí, nedočkali. Remízou skončilo také střetnutí mezi Teplicemi a Jabloncem. Oba góly obstarali tepličtí hráči, když se nejprve prosadil Salami a poté si dal vlastní gól Jablonský. Poslední dva duely ovládla domácí mužstva. Zbrojovka Brno přehrála Duklu 2:1 a dostala se na dvanáctou příčku. V souboji dvou týmů ze středu tabulky si Příbram poradila se Slováckem 3:2.

Výsledky: 22. kolo: Sparta - Znojmo 3:0, Plzeň - Liberec 6:0, Mladá Boleslav - Slavia 3:1, Jablonec - Teplice 1:1, Brno - Dukla 2:1, Příbram - Slovácko 3:2, Bohemians - Ostrava 0:0, Jihlava - Olomouc 5:0.

Tabulka: 1. Sparta 58, 2. Plzeň 50, 3. Mladá Boleslav 40, 4. Teplice 36, 5. Liberec 35, 6. Dukla 31, 7. Slovácko 29, 8. Jablonec 29, 9. Jihlava 26, 10. Příbram 23, 11. Znojmo 22, 12. Brno 22, 13. Slavia 22, 14. Olomouc 21, 15. Bohemians 19, 16. Ostrava 19.

Jakub Burian

Stručně z hokejového play-off

Hokejisté Zlína a Komety Brno se stali dalšími semifinalisty play-off extraligy. Oba týmy své série vyhrály 4:2 na zápasy, byť se rozhodující duely musely prodlužovat. Zlín zvítězil na ledě Hradce Králové 2:1, Brno doma zdolalo Plzeň 4:3. Po tomto utkání ukončil kariéru Martin Straka, olympijský vítěz z Nagana. Plzeňský klub, loňského šampiona, vlastní, je generálním manažerem i jednatelem.

redakce

Počasí

Věděli jste, že jen k dubnu se v českém prostředí vztahuje 85 pranostik? Tak třeba jedna moc optimistická: Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.

Možná se najdou ti, kteří by si bývali tipli, že duben bude poměrně teplý (letošní březen byl totiž nejteplejší za víc než půl století) s občasnými žertíky v podobě dešťů a bouřek a pak zas sluníčka. Zkrátka apríl. Jak se přiblíží květen, mělo by se oteplovat. Od původních 14-18 °C až k 22. Ale pozor na ranní mrazíky, i jaro dokáže pěkně štípnout do tváří.

redakce