10. dubna 2014, Carolina č. 853
události od 2. do 9. dubna
Z domova
Pan Ki-mun navštívil Česko
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun přijel 3. dubna do Prahy. Setkal se zde s premiérem Bohuslavem Sobotkou, s prezidentem Milošem Zemanem a dalšími politiky. Obdržel také čestnou medaili Univerzity Karlovy, kterou převzal během své přednášky v Karolinu.
Promluvit s českými politiky o výzvách, kterým čelí současný svět, a přednést své postřehy před širším publikem na akademické půdě Karolina. Takový byl plán dvoudenní návštěvy generálního tajemníka Organizace spojených národů Pan Ki-muna v Česku. Nejdůležitější muž OSN dorazil ve čtvrtek večer běžnou leteckou linkou z Bruselu v doprovodu své manželky. Jednalo se o jeho druhou oficiální cestu do ČR, první se odehrála v dubnu 2011.
Návštěvu zahájil neformální večeří s ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem, při níž probírali situaci na Ukrajině i vztahy s Ruskem. Zaorálek projevil také přání Česka účastnit se mírových misí OSN, které Pan Ki-mun přivítal.
Při pátečním setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou ho generální tajemník OSN požádal, aby zvážil vyslání českých vojáků do připravované mise ve Středoafrické republice. Tento týden náčelník generálního štábu Petr Pavel potvrdil, že země může vyslat až 250 vojáků. Pan-Ki mun ocenil i míru angažovanosti Česka v oblasti lidských práv a humanitární podpory.
Tajemník pochválil také změnu přístupu Česka k boji proti klimatickým změnám. Dřívější skeptický pohled na globální oteplování prosazovaný Václavem Klausem byl OSN dlouhodobě trnem v oku. Na problémy s životním prostředím Pan Ki-mun upozornil i návštěvou protipovodňových zábran v centru Prahy.
V pátek generální tajemník přednesl také bezmála hodinový projev v Karolinu. Ještě před začátkem přednášky mu Univerzita Karlova udělila zlatou medaili za podporu vzájemnému porozumění národů. Pan Ki-mun hovořil o řadě témat, se kterými se současný globální svět potýká. Přednáška nesla název Česká republika a OSN – mír, rozvoj a lidská práva v měnícím se světě. Během ní zmínil problém chudoby třetího světa, diskriminace žen, nedostatečného přístupu mládeže ke vzdělání i porušování lidských práv. Hovořil také o potížích souvisejících s globálním oteplováním a následným táním ledovců.
Na závěr svého proslovu připomněl, že v roce 2015 vyprší doba, kterou si členské země OSN stanovily na počátku milénia pro splnění takzvaných rozvojových cílů tisíciletí. Mezi ně patří například závazek omezit světovou chudobu na polovinu nebo snížit dětskou úmrtnost. Ačkoli se v jejich naplňování značně pokročilo, generální tajemník by v příštím roce rád navrhl vizi na dalších patnáct let.
Z Karolina Jakub Hein
Světový den zdraví chce zvýšit povědomí o infekčních nemocích, apeluje hlavně na starší lidi
Světová zdravotnická organizace (WHO) od svého založení 7. dubna 1950 bojuje za prevenci a vymýcení chorob. Den zdraví, kterým si WHO každoročně připomíná svůj vznik, se letos zaměřuje na prevenci infekčních onemocnění. V Česku to znamená hlavně klíšťaty přenášené nemoci, encefalitidu a lymeskou boreliózu, i když v posledních letech se množí i případy cestovatelských nemocí, jako je malárie. Ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová upozornila na rozšíření výskytu původně exotických nemocí způsobené změnou klimatu (příkladem může být epidemie horečky dengue v Portugalsku).
Klíšťovou encefalitidou v ČR ročně onemocní 600-1000 lidí a úmrtnost dosahuje až 2 %. Nejohroženější skupinou jsou starší lidé, u kterých je úmrtnost o jedno procento vyšší a prevence naopak nižší. „Lehkých průběhů s přibývajícím věkem ubývá, staří lidé jsou klíšťovou encefalitidou ohroženi mnohem víc, děti jsou kromě toho očkovány lépe,“ uvedl Václav Chmelík, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. Vakcína je přitom nejúčinnější ochranou a pojišťovny ji podporují, jen VZP vydala vloni na toto očkování 9,2 milionů korun. Po třech až pěti letech ochrana vyprchá a je nutné se znovu přeočkovat. „Úroveň proočkovanosti u nás není optimální, je to 15-20 %, protože jen málo lidí se nechá přeočkovat. Chtěli bychom dosáhnout na úroveň Rakouska, tedy zhruba 80 %,“ řekl hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Česká republika patří v Evropě mezi země s největším výskytem nemoci, ale zároveň má jednu z nejnižších hladin proočkovanosti. Následky přitom mohou pacientovi snížit kvalitu života až na několik let po prodělání nemoci. Takzvaný postencefalitický syndrom se projevuje například bolestmi hlavy, únavou a zhoršením koncentrace.
Počet onemocnění je tradičně nejvyšší v Jihočeském kraji, kde jsou pro klíšťata ideální podmínky – listnaté lesy a vyšší teploty. S postupujícími klimatickými změnami se ale přenašeči rozšiřují i do chladnějších oblastí. Očkování tak zdravotníci doporučují i lidem, kteří žijí v místech s nízkým výskytem, zvlášť v nadcházející sezóně se riziko onemocnění kvůli teplé zimě zvýší.
Ještě častěji než encefalitida se vyskytuje bakteriální choroba lymeská borelióza, ročně onemocní kolem 4000 osob. Proti té zatím není vyvinutá vakcína, jedinou ochranou tak zůstávají repelenty a opatrné chování.
Z tiskové konference Klára Schejbalová
Univerzita Karlova oslavila 666. výročí založení
Pravidelné slavnostní zasedání ve Velké aule Karolina připomnělo v pondělí 666. výročí založení Univerzity Karlovy, které připadá na 7. dubna. Slavnostního programu, během kterého přednesli své přednášky rektor UK Tomáš Zima a Jiří Kuthan a předávala se univerzitní ocenění, se zúčastnil i pražský primátor Tomáš Hudeček.
V projevu rektora Tomáše Zimy nazvaném Historie, která zavazuje, budoucnost, jež je výzvou vyjádřil důležitou roli, kterou měla Univerzita Karlova na poli vzdělání od svého počátku až do dnešních dnů, a připomněl, že se velkou měrou zasadila o utváření české identity.
V druhé přednášce s názvem Univerzita Karlova v dějinách národa a státu mluvil Jiří Kuthan o historických etapách, kterými univerzita za dobu své existence prošla. Upozornil na zásluhy studentů a pedagogů, kteří ovlivnili dějiny naší vlasti. Vzpomněl například na činy Tomáše Guarriqua Masaryka, Edvarda Beneše nebo Jana Palacha.
V druhé části programu se předávala ocenění za rok 2013. Cena Miloslava Petruska za prezentaci byla udělena Denise Kasl Kollmanové a studentům Sabině Bergerové a Miroslavu Slížilovi z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd. Získali ji za kampaň Změna paradigmatu: Kouření v restauracích lidem vadí, která byla prezentovaná v českých médiích. Ocenění Miloslava Petruska se uděluje za projekty, které významně přispějí k vytváření obrazu o Univerzitě Karlově.
Cena Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin byla udělena kolektivu Lékařské fakulty v Plzni za objev inovativního způsobu zajištění nesrážlivosti krve v mimotělním oběhu přístroje k náhradě funkce ledvin a související patent metody a zařízení k jeho realizaci. Dále pak kolektivu Matematicko-fyzikální fakulty za objevy spadající do oblasti nově formovaného oboru optospintroniky (odvětví elektroniky využívající k ukládání dat magnetický moment), které byly publikovány v prestižních zahraničních časopisech.
Slavnostní program uzavřela 3. a 1. věta z 1. smyčcového kvartetu Z mého života Bedřicha Smetany.
Z Karolina Štěpán Klíma
Předvolební debata: politici se střetli nad tématem migrace
Kandidáti do Evropského parlamentu debatovali ve čtvrtek 3. dubna v prostorách Era svět na Jungmannově náměstí v Praze o tématu migrace. Diskuze se kromě politiků Ivana Jančárka (ANO), Libora Roučka (ČSSD), Ondřeje Lišky (SZ) a Pavla Svobody (KDU-ČSL) účastnili také Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, a Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto. Setkání pořádala organizace Člověk v tísni a moderovala ho Nora Fridrichová z České televize.
V minulém roce přijala EU přibližně půl milionu žádostí o azyl. Na Českou republiku z tohoto počtu připadá pouze asi 700 žádostí.
Debatující se hned v úvodu neshodli v možnosti zavedení kvót pro přijímání imigrantů zeměmi EU. Ivan Jančárek z hnutí ANO řekl: „Kvóty nechceme, není správné omezovat pravomoci národních států.“ Naopak Pavel Svoboda z KDU-ČSL prohlásil, že by byl pro společný postup: „Pokud jsme partneři v EU a chceme benefitovat z volného pohybu, měli bychom participovat na nákladech těch, kdo dnes nesou tíži problému nejvíce.“ Libor Rouček z ČSSD vyjádřil svou skepsi ke kvótám: „Uprchlíci chtějí tam, kde mají svou komunitu, příbuzné, krajany.“
Hovořilo se také o protipřistěhovalecké rétorice některých evropských politických stran. „Způsob, jakým se fašizující strany jako Úsvit chápou tématu imigrace, je děsivý,“ řekl předseda SZ Ondřej Liška. Libor Rouček souhlasil: „Cizinců jsou tu 4 % včetně Slováků, přesto jsou tu xenofobní nálady. Muslimů je tu pár stovek. Přesto z toho někdo dělá téma, aby vytřískal předvolební body.“
Zástupce Škoda Auto Michal Kadera pak uvedl: „Výsledky xenofobních stran např. ve Francii jsou neomluvitelné. Nemůžeme si užívat výhod globalizace a zároveň chtít být homogenní společností.“ Kadera však také opakovaně zdůrazňoval finanční stránku věci: „Solidaritu určitě podporuji, peníze na ni se však musí někde vzít.“
Jedna z posluchaček se na závěr debaty zeptala jejích účastníků, jestli ve svém mandátu udělají něco konkrétního, aby ČR přijala alespoň zlomek uprchlíků ze Sýrie tak, jak k tomu vyzvala OSN. Rouček odpověděl: „Pokud bude čas, tak ano.“ Jančárek: „Je třeba s tím nějakým způsobem pracovat.“ Svoboda: „Konkrétní činy by měly následovat.“ Liška: „Na všech úrovních se zasazujeme, aby ČR byla přátelštější k imigrantům.“
Z debaty Vít Benešovský
Naše politika vůči Bruselu byla vždy úspěšná, říká Fiala před eurovolbami
Předseda ODS Petr Fiala minulý týden pokračoval v sérii čtrnácti debat s občany v rámci projektu Ta pravá ODS, kterým chce upozornit na obnovu strany. Ve středu 2. dubna se konalo druhé setkání se členy strany a veřejností, a to v nejvyšší pražské budově City Town na Pankráci. Akce je součástí kampaně před květnovými volbami do Evropského parlamentu.
Fiala už v úterý představil program Ta pravá ODS, který se zaměřuje především na vnitřní obnovu strany po pádu vlády Petra Nečase a po historickém propadu ve volbách (necelých 8 %). “Od kongresu, od kterého uplynuly zhruba dva měsíce, jsme se intenzivně věnovali práci, jak dovnitř strany, tak navenek,” řekl na úvod diskuse šéf ODS a z konkrétních kroků, kterými strana již prošla, následně zmínil například prověření kontaktních údajů všech členů, přijetí vzorových jednacích a volebních řádů či změnu činnosti hlavní kanceláře. ODS chce být i více dostupná lidem, a tak se bude stěhovat z Pankráce do centra metropole.
Na pražském setkání Fiala také uvedl oblast, ve které podle jeho slov ODS nemusí nic napravovat a v níž je dlouhodobě nesporně úspěšná. Za silnou stránku považuje politiku strany vůči Bruselu, kdy vždy důsledně odmítala všechny pokusy o zavádění celoevropských jednotných daní, minimální mzdy a především jednotné měny. “Stávající krize eurozóny a vůbec Evropské unie, dává za pravdu ODS, že eurozóna vznikala jako nestabilní systém a dnes je to bohužel už jen politický, nikoliv ekonomický projekt,“ nešetřil kritikou předseda ODS. Právě nepřijetí eura patří spolu se snahou zabránit zdražování cen energií a plýtvání na úrovni evropských insitucí mezi hlavní priority strany před volbami do Evropského parlamentu.
ODS minulý týden také spustila petici proti zavedení eura v Česku. Na papírové archy se do 7. dubna podepsalo více než 10 tisíc lidí a zhruba stejný počet ji podpořil na webu www.peticeprokorunu.cz. Fiala navíc zdůrazňuje, že něco kolem 80 % občanů si nepřeje vyměnit korunu za euro. Petice tedy požaduje, aby vláda vyjednala trvalou výjimku, která umožní nepřijmout euro, pokud s tím nebudou občané souhlasit v referendu.
Ze setkání Lucie Heřmanská
Ohýbaj mňa, mamko – pražský happening o legitimitě fyzických trestů
Jakou roli hraje ve světě dítěte takový výchovný pohlavek, či dokonce výprask? Jde o osvědčenou metodu nebo jen projev ztráty kontroly? Utvrzuje takový postup charakter, nebo poškozuje vztah dítěte k rodičům i k sobě samému? Bude na něj v dospělosti vzpomínat se smíchem a vděčností, nebo se strachem? Těmto otázkám se věnoval pražský happening Ohýbaj mňa, mamko, který se uskutečnil 3. dubna na pražském Karlově náměstí. Po něm následovalo promítání dokumentárního snímku Bít a nebít režiséra Tomáše Škrdlanta v kině Mat.
Název akce vychází ze známé říkanky, i ta v průběhu programu zazněla společně s dalšími texty z lidové i moderní dětské poezie, říkanek v učebnicích apod., v nichž se nějakým způsobem vyskytuje téma fyzických trestů. „Je to ukázka toho, jak dospělými vytvořená kultura toto téma dětem předkládá,“ zdůvodnila zařazení textů jedna z tvůrkyň promítaného filmu Ruth Weinigerová.
Ani výběr interpretů nebyl náhodný. Tři recitující děti i hudebník Michal Turek, který přednes na rušné pražské křižovatce doprovázel hrou na violoncello, se podíleli na hudbě ke zmíněnému dokumentu.
„Celkově se zajímám o sociální tematiku. Občas si všímám i rodičů, kteří se ke svým dětem chovají necitlivě. S Tomášem Škrdlantem už jsem spolupracoval, ale když mě oslovil, nejdřív jsem to odmítl, protože tohle je hodně individuální téma. Nakonec mě ale přesvědčil, že lepší je dělat něco než nic,“ vysvětlil Michal Turek, jak a proč se k projektu dostal.
Snímek Bít a nebít zachycuje problém z mnoha úhlů pohledu – velmi otevřeně v něm promlouvají jak zastánci, tak odpůrci fyzických trestů, ale i samotné děti, o své zkušenosti a postoje se podělí i někteří z autorů.
„Hlavním úkolem této akce je upozornit na otázku výchovy dětí a vnést to téma do veřejné debaty,“ uvedla Ruth Weinigerová.
Snímek ve svém vysílání o tři dny později uvedla i na setkání přítomná Česká televize.
Z Karlova náměstí Petra Loulová
Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika
Volání ze zahraničí za domácí ceny. Europoslanci odhlasovali zrušení roamingu
Vysoké poplatky za volání, SMS a datové služby končí. Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek 3. dubna téměř jednohlasně rozhodli o zrušení roamingu napříč Evropou. Mobilní operátoři by ho měli přestat účtovat nejpozději od konce roku 2015.
Schválený návrh budou nyní přezkoumávat jednotlivé členské státy. Pokud se neobjeví žádný problém, bude závěrečná dohoda uzavřena do konce letošního roku. Předpokládá se, že operátoři se následně vzdají poplatků sami dobrovolně. Jinak by podle nových pravidel byli nuceni zajistit svým zákazníkům možnost dočasného užívávání služeb zahraničních operátorů.
„V roce 2010 jsem slíbila zrušení poplatků za roaming do konce roku 2015 a nyní nás od dosažení tohoto cíle dělí už jen jeden krok,“ citovala ČTK komisařku pro digitalizaci a nové technologie Neelii Kroesovou, která dlouhodobě patří mezi nejhlasitější odpůrce předraženého volání ze zahraničí.
Směrnice rušící roaming je součástí komplexnějšího plánu Evropské komise, který si dává za cíl vytvoření jednotného telekomunikačního trhu. Návrh na vytvoření „propojeného kontinentu“ komise předložila loni v září.
Nařízení zahrnuje krom zrušení poplatků za roaming také zajištění otevřeného internetu pro všechny, zákaz blokování a znehodnocování obsahu, koordinace licencí pro bezdrátové širokopásmové připojení, zvýšení transparentnosti smluv o připojení pro zákazníky a usnadnění změny poskytovatele služeb. Součástí návrhu je ale i ustanovení o "rozumném použití", které by mělo zajistit nepoctivé využívání nových zvýhodněných pravidel.
Denisa Chňoupková
Ekonomika
Nezaměstnanost v Česku klesla v březnu o 0,3 %
Nezvykle teplé počasí pomohlo rozvoji sezonních prací ve stavebnictví, lesnictví a zahradnictví. Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí z 8. dubna klesla průměrná nezaměstnanost z únorových 8,6 na 8,3 %. Nejvyšší počet uchazečů o práci je tradičně v kraji Moravskoslezském (10,7), nejnižší v Praze (5,4).
Meziročně je situace horší. Oproti březnu loňského roku, kdy se nezaměstnanost držela na osmi procentech, se ČR potýká s rekordními počty nezaměstnaných. Práci hledá přes 600 tisíc lidí.
Významnější a stabilnější pokles nezaměstnanosti analytici očekávají až příští rok, a to na hodnotu kolem 7,5 %. Některé firmy ovšem už nyní hledají vhodné zaměstnance, zejména na technické a manažerské pozice.
Nejvýraznější problém představuje v Česku dlouhodobá nezaměstnanost. Šance uchazečů, kteří jsou již delší čas mimo pracovní poměr se totiž velmi snižují. S nedobrovolnou pracovní abstinencí se potýkají také absolventi škol, kteří nenastoupili do zaměstnání a zamířili rovnou na pracovní úřad.
Tereza Nyirendová
Amazon vzdal investici v Brně, přesto bude zastupitelstvo ještě hlasovat
Poté, co zastupitelé Brna v březnu už potřetí odmítli výstavbu distribučního centra Amazonu v černovické průmyslové zóně, evropský šéf firmy Tim Collins minulý týden prohlásil, že s investicí v moravské metropoli nadále nepočítá. Přesto chtějí brněnští politici počtvrté o stavbě skladu hlasovat.
„Respektujeme rozhodnutí brněnského zastupitelstva. V tuto chvíli nebudeme usilovat o náš investiční projekt v Brně,“ sdělil minulou středu novinářům evropský zástupce společnosti Tim Collins a dodal, že teď bude firma hledat jinou lokalitu ve střední Evropě k výstavbě obřího distribučního skladu.
Kritika na zastupitele Brna se hrne ze všech stran. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD), premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), a dokonce i prezident Miloš Zeman vyjádřili nespokojenost nad zmařenou investicí. „Pro mě je to absurdní. My chceme, aby sem přišli zahraniční investoři, zaměstnali naše lidi a platili daně. Nevím, z jakých důvodů to zastupitelé blokují. Považuji to za absurdní,“ řekl novinářům po jednání vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO). Považuje také za paradox, že Česko přijde o 1500 pracovních míst, když týž počet pro horníky se snaží zachránit v OKD.
Opoziční Zelení, kteří proti projektu od začátku bojují, jsou naopak s výsledkem spokojeni. Martin Ander, předseda klubu zastupitelů Strany zelených, prohlásil, že tak jihovýchod Brna neucpou kamiony. „Stovky špatně placených a dlouhodobě nejistých pracovních míst by za to nestály,“ dodal.
Brno se zřejmě pokusí zvrátit rozhodnutí Amazonu odejít za investicí jinam. Zastupitelé se totiž hlasováním o schválení stavby budou zabývat ještě jednou 15. dubna. Při posledním, třetím jednání v březnu návrh neprošel o tři hlasy. I proto se radní připravili na čtvrté hlasování. „Dokud Amazon nepodepíše s někým jiným, pořád ještě je šance, že projekt půjde do Brna,“ řekl iHNed.cz Remon Vos, šéf CTP, developerské společnosti, která měla velkosklad o výměře 95 tisíc metrů čtverečních v Brně postavit.
Kateřina Kadlecová
Kultura
Jsem strašně šťastná, okomentovala svůj úspěch v TýTý zaskočená Dagmar Havlová
Letošní předávání televizních cen TýTý v pražském Divadle na Vinohradech překvapilo nejvíce oceněním herečky a bývalé první dámy Dagmar Havlové. Slavnostní večer, který se konal 5. dubna, doprovázel slovem moderátor Karel Šíp.
Nejvíce ocenění si za večer odnesla Česká televize. Karel Šíp se stal osobností televizní zábavy a jeho Všechnopárty pořadem roku. Vojtěch Bernatský získal již potřetí za sebou zrcátko za sportovní moderátorství. Seriál Sanitka 2, produkovaný Českou televizí, sice nevyhrál, ale jeho hlavní představitelka Dagmar Havlová za něj získala cenu pro nejpopulárnější herečku. Bývalá první dáma si během večera šla na podium ještě pro jednu cenu, stala se absolutní vítězkou večera. Mezi herci zvítězil Ivan Trojan a seriálem roku diváci zvolili Vyprávěj.
Do Dvorany slávy vstoupila Jana Štěpánková – divadelní, filmová a seriálová herečka známá například ze seriálu Nemocnice na kraji města nebo Taková normální rodinka. „Herec musí mít štěstí na role, a to já jsem díkybohu měla. Ale měla jsem taky štěstí na lidi: na rádce, o které jsem se mohla opřít a kteří mi dokázali poradit. A já bych jim dodatečně - tam nahoru - chtěla poděkovat,“ citovala dojatou herečku ČTK.
Televize Prima získala dvě ceny. Osobností televizního vysílání se stal moderátor hlavních zpráv Karel Voříšek a v kategorii Osobnost televizní publicistiky zvítězil Josef Klíma se svým pořadem Očima Josefa Klímy. Naopak televize Nova na letošním předávání cen zažila oproti minulým letům velký propad.
V kategorii zpěvák a zpěvačka byli oceněni Karel Gott s Lucií Vondráčkovou. Až během večera se rozhodovalo o Objevu roku, jímž se stal zpěvák Miroslav Sýkora – vítěz soutěže Česko Slovensko má talent.
Nikola Prokopcová
Padevětův Průvodce protektorátní Prahou vyhrál dvojí ocenění v soutěži Magnesia Litera
Knihou roku se ve 13. ročníku výročních knižních cen Magnesia Litera stal Průvodce protektorátní Prahou Jiřího Padevěta, který získal i Literu za literaturu faktu. Slavnostní udílení cen se uskutečnilo toto úterý v Praze na Nové scéně Národního divadla a živě ho přenášel kanál ČT Art.
V kategorii Litera za prózu zvítězil Emil Hakl s románem Skutečná událost. „To jsem opravdu nečekal, takže nemám ani komu poděkovat. Možná rodičům, protože se toho nedožili,“ řekl s úsměvem Hakl.
Křišťálovou cenu za nakladatelský čin si odnesl Ladislav Horáček (Paseka) za patnáctidílné Velké dějiny zemí Koruny české (vydané v 19 svazcích) a děkoval všem „autorům, redaktorům, grafikům a vlastně všem“. Pro celé Velké dějiny zemí Koruny české si musí čtenáři vyhradit ve svých knihovničkách podle nakladatele přesně 126 cm.
DILIA Literu pro objev roku obdržel Jan Trachta za Tichý dech. Zápisky českého lékaře z Afriky a z Haiti. Cenu za něj převzal redaktor nakladatelství Paseka Stanislav Škoda, který přečetl dopis vítěze, ve kterém odůvodnil svoji absenci. “Letím na misi do Bangui, do hlavního města Středoafrický republiky na šest neděl, protože se tam černoši zase splašili a mydlej se tam mačetama hlava nehlava. Jako chirurg budu v Bangui ve stanu víc platnej, než eventuálně na pódiu při předávání ceny,“ psal Trachta.
Literou za poezii ocenila odborná porota Kateřinu Rudčenkovou za sbírku Chůze po dunách a za knihu pro děti a mládež obdrželi cenu David Böhm a Ondřej Buddeus, autoři encyklopedie o hlavě. „Hlava v hlavě představuje ojedinělý čin - zaujala nás zdánlivě jednoduchým tématem, různými pohledy na tuto významnou část lidského těla, hravostí a také promyšleným souzněním textu a výtvarna,“ vysvětluje porotkyně soutěže Jana Čenková důvod ocenění.
Za překlad získal ocenění Robert Svoboda, z maďarštiny přeložil román Pétera Esterházyho Harmonia cealestis. Čtenáři pak nejvýše hodnotili titul Zdeňka Svěráka Po strništi bos.
Z předávaní cen Hoai Le Thi
Česká taneční platforma: Inscenací roku se stala Korekce
Oslava českého tance vyvrcholila v neděli 6. dubna, v závěrečný den festivalu Česká taneční platforma, vyhlášením vítězů a předáním ocenění ve čtyřech kategoriích.
Dvacátý ročník čtyřdenního festivalu byl přehlídkou toho nejlepšího, co se u nás za poslední rok urodilo. Odborná porota složená ze šesti domácích a pěti zahraničních expertů, kteří přijeli z Nizozemska, Velké Británie, Francie, Německa a Chorvatska, udělila ceny v kategoriích Taneční inscenace roku, Tanečnice/Tanečník roku a Cena za světelný design. Sami návštěvníci rozhodovali o Ceně diváka.
Inscenací roku byla vyhlášena Korekce v režii Jiřího Havelky souboru VerTeDance, který již toto ocenění získal dvakrát, v roce 2005 za Tichomluvu a v roce 2012 za inscenaci Kolik váží vaše touha? Tanečnicí roku se stala Andrea Opavská za výkon v inscenaci La Loba. Cenu za světelný design získal kolektiv tvůrců Karnevalu zvířat. Ten obdržel i Cenu diváka.
Česká taneční platforma patří mezi mezinárodně uznávané festivaly, na kterém dostávají prostor umělci z oboru současný tanec a pohybové divadlo. Pro umělce jde o jedinečnou šanci, jak zaujmout dramaturgy a producenty ze zahraničí a regionů. Divákům poskytuje možnost ukázat během velmi krátkého období ta nejzajímavější česká taneční díla uplynulého roku.
Tereza Haniaková
Momentky v Rudolfinu
Výstava s názvem Only The Good Ones nehledala a neukazovala dokonalost, ale skutečné události všedního dne. Snímky, které pořídili profesionální fotografové pro svou osobní potřebu, přesto nadchly originalitou. Příležitost vidět je měli zájemci do 6. dubna.
Pražská Galerie Rudolfinum vystavovala více než 250 snímků – momentek od autorů z celého světa. Mezi jinými se prezentovali například Nobuyoshi Araki, Tim Barber, Richard Billingham, Mark Borthwick a mnoho dalších. Snapshot se zde představil jako druh undergroundového umění, které se nebojí zachytit absurditu života kolem nás. Jídlo ve fast foodu, noční nahé koupání, tetování na prsou a mnoho dalších všedních událostí budilo v návštěvníkovi touhu po pozadí příběhu, který však vyprávěla jediná fotografie. Na výstavě byl zřetelný i vývoj procesu zaznamenávání obrazu – od kompaktních fotoaparátů až po chytré telefony moderní doby, díky kterým se snapshotová estetika začala šířit.
Lektorské oddělení GR připravilo k výstavě komentované prohlídky. Doprovodný program nabídl i přednášky českých specialistů, například kurátora výstavy a také autora ilustrovaného katalogu Michala Nanoru nebo Filipa Lába z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Z výstavy Ditta Kotoučová
Sport
Sparta nehodlá závěr ligy komplikovat, bojovat se bude o Evropskou ligu
Po 23. kole nejvyšší domácí fotbalové soutěže se může nezávislý fanoušek zaměřit pouze na boj o třetí místo tabulky. V čele ligy totiž Plzeň dál marně čeká na zaváhání Sparty, aby mohla ukrojit alespoň kus z jejího osmibodového náskoku. Naopak do hry o Evropskou ligu se vrátily Teplice, které využily zaváhání Mladé Boleslavi.
Druhá Plzeň začala na jaře naplno příliš pozdě. Osmibodová ztráta na pražskou Spartu trvá i sedm kol před koncem letošního ročníku. A to i přesto, že na Julisce byli hosté proti domácí Dukle suverénní. Hlavně Petrželova trefa z 59. minuty skutečně stála za to. Plzeňští výhrou 3:0 prohloubili jarní mizérii domácích, kteří místo boje o pohárovou Evropu dál klesají tabulkou.
Sparta nezaváhala v Uherském Hradišti. Její vítězství 1:0 se proti Slovácku ale rozhodně nerodilo lehce. Tři body zajistil až v 59. minutě Krejčí. Hosté mohli být také rádi, že se proti nim nepískala penalta za ruku Hušbauera.
O poslední lístek do pohárové Evropy si to pravděpodobně rozdají Teplice, Mladá Boleslav a Liberec. Tito adepti jsou po 23. kole namačkáni v tabulce na dvoubodovém úseku. Na Stínadlech to vypadalo pro domácí Teplice znovu neslavně, až v 84. minutě utnul bezbrankovou remízu proti Příbrami domácí Bratanovič, a modrožlutí tak ukořistili všechny tři body. Liberci se podařilo zapomenout na ostudný debakl 0:6 v Plzni. Severočeši porazili Baník 3:2, ani toto vítězství proti soupeři ze dna tabulky nebylo vůbec snadné. Hlavní měrou se o ně zasloužil domácí záložník Pavelka, který vstřelil dvě branky.
Třetí sice stále zůstává Mladá Boleslav, její náskok na čtvrté Teplice však je už pouze jednobodový. Boleslavští totiž poprvé pod trenérem Jarolímem na jaře zaváhali a na Vysočině podlehli Jihlavě 1:2. Kouzlo trenéra Petra Rady dál působí, a Jihlava se tak díky další výhře daleko vzdálila sestupovým pozicím. Z nich se naopak nedaří uniknout Bohemians. Klokani si připsali pouze další porážku, tentokrát 1:2 v Olomouci. Na čtrnácté místo zajišťující záchranu tak ztrácejí spolu s Baníkem již 4 body. Klidnější tedy mohou být Znojmo s Brnem, jejichž vzájemný souboj skončil nerozhodně 1:1.
Dohrávku kola obstaral netradičně až v úterý duel Slavie s Jabloncem. Sešívaní s nizozemským koučem Pastoorem znovu nevyhráli, střelecká nemohoucnost byla vlastní také Jablonci. Oba týmy se tak rozešly nerozhodně 0:0. Nejzajímavějším momentem proto v Edenu byla 33. minuta, kdy rozhodčí Zelinka na pár minut přerušil utkání. Učinil tak zřejmě na radu předsedy FAČR Miroslava Pelty z téhož dne, která v reakci na události z utkání Baník-Sparta nabádala rozhodčí k větší přísnosti vůči dění na tribunách. Právě na Peltovu adresu se před přerušením nesly z ochozů hanlivé výkřiky.
Výsledky: 23. kolo: Teplice – Příbram 1:0, Liberec – Ostrava 3:2, Dukla – Plzeň 0:3, Znojmo – Brno 1:1, Jihlava – Ml. Boleslav 2:1, Olomouc – Bohemians 2:1, Slovácko – Sparta 0:1, Slavia – Jablonec 0:0
Tabulka: 1. Sparta 61, 2. Plzeň 53, 3. Mladá Boleslav 40, 4. Teplice 39, 5. Liberec 38, 6. Dukla 31, 7. Jablonec 30, 8. Slovácko 29, 9. Jihlava 29, 10. Olomouc 24, 11. Znojmo 23, 12. Brno 23, 13. Příbram 23, 14. Slavia 23, 15. Bohemians 19, 16. Ostrava 19
Jakub Slunečko
Stručně ze semifinále play-off
Hokejové play-off je za půlkou semifinále. Zatím je velmi vyrovnané, stav na zápasy je u obou dvojic 2:2. Poslední utkání se hrála v pondělí, kdy Sparta, vítěz základní části, porazila Kometu 5:3. Rozhodujícím momentem byla paradoxně dlouhá přesilovka domácí brněnské Komety. Zlín zvítězil díky útočníku Ondřeji Veselému nad Třincem 4:3. Nejbližší zápasy se odehrají ve čtvrtek 10. dubna v Třinci a v Praze. K postupu do finále potřebují týmy čtyři vítězství, v současnosti mají tedy všichni stejné šance.
Ekaterina Tkachenko
Počasí
Počasí
Počasí si z nás dělá legraci. Po atypicky teplém březnu nás zřejmě čeká tradičně nevyzpytatelný duben. První aprílový týden bylo slunečno a teplo, ale ve středu naráz klesly teploty až na 10 stupňů. Tento týden nepřekročí rtuť teploměru patnáctku. Můžete tedy schovat sluneční brýle a naopak nachystat šátky a deštníky. Časté přeháňky slibují meteorologové téměř do konce dubna. Na horách se dokonce má objevit sníh. Nepovedenou lyžařskou sezónu nám letos asi už nikdo nenahradí, ale studeného vlhkého větru, který do Česka míří ze severozápadu, si budeme užívat celý měsíc. Obrňme se tedy trpělivostí a přečkejme do května.
Ekaterina Tkachenko