1. května 2014, Carolina č. 856

události od 23. do 30. dubna

Upozornění

V nadcházejícím zkouškovém období a o letních prázdninách, to znamená od května do září, mění Carolina periodicitu. Vycházet bude v tomto čase tradičně jako měsíční souhrn s uzávěrkou poslední středu v měsíci. Děkujeme za pochopení.

redakce


Z domova

Český prezident by mohl být prostředníkem při jednání Ruska s Ukrajinou

Východní partnerství chce být prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem, oznámil prezident Miloš Zeman během výročního pátého summitu, který zasedal 24. a 25. dubna na Pražském hradě. Roli vyjednavače by přitom chtěl sehrát sám český prezident, který získal souhlas účastněných zemí.

„Z české iniciativy jsme přijali prohlášení, v němž oběma stranám tohoto konfliktu nabízíme dobré služby, zprostředkovatelské služby v zájmu deeskalace konfliktu,“ citoval Zemana iDnes.cz. Podle něj by summit Východního partnerství, podporující vztahy mezi Evropskou unií a východoevropskými státy, neměl přihlížet eskalaci situace, jelikož Ukrajině hrozí občanská válka, nebo zahraniční invaze. „To nejhorší, co bychom mohli udělat, je přihlížet konfliktu, který se rozhořívá blízko nás. A kdyby tento konflikt dostoupil intenzity, kdy by na obou stranách byly tisíce mrtvých,“ uvedl Zeman podle ČTK.

Jestli Východní partnerství přispěje k zlepšení rusko-ukrajinských vztahů, ale záleží na zájmu obou zemí. „Mediační role je podmíněna přáním obou stran. Nebude-li si to alespoň jedna ze stran přát, tak k žádné mediaci samozřejmě nedojde,“ vysvětlil prezident.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prohlásil, že by projekt Východního partnerství Evropské unie zasloužil transformaci. Cílem Východního partnerství je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi EU a šesticí zemí: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Evropská unie by podle Zaorálka měla k postsovětským republikám přistupovat individuálně a neuplatňovat na ně modely, které použila při přistupování České republiky a dalších středoevropských zemí do EU. „Ty země jsou často tak rozdílné, že je iluzorní si představovat, že v komunikaci s nimi vystačíme se vzorci stejných schémat. Je potřeba větší ochoty přistupovat k těm zemím mnohem více individuálně,“ sdělil Zaorálek pro Denik.cz.

Barbora Maxová

Zeman k výročí vstupu do EU: Špatné čerpání dotací bych trestal jako krádež

Deset let uplyne 1. května od českého vstupu do Evropské unie. Podle prezidenta Miloše Zemana přineslo členství dobré věci, ale také některé špatné. „V primární fázi harmonizace nám evropské zákony prospěly, ale je nutné rozlišovat doporučení a direktiva,“ uvedl  29. dubna v debatě na Žofínském fóru, kde promluvil i o dalších tématech.

Zeman ocenil ideu EU pomoci slabším a chudším státům ve společenství, připomenul však, že až se Česko stane plátcem, podpora přestane proudit. „Problém je, že špatné čerpání dotací není trestáno jako krádež, pokud se nevyčerpá deset milionů, provinilá osoba maximálně ztratí své místo. Projektů pro dotace máme dost, například 250 chátrajících objektů historické ceny.“

Navrhl také zrušení příspěvků na obnovitelné zdroje energie. „Jsem odpůrcem obnovitelných zdrojů. Žijeme ve střední Evropě, kde nemáme ani tsunami ani zemětřesení,“ doplnil Zeman k energetické problematice. Podle něj je třeba ubírat se americkou cestou využití břidlicových plynů a ne evropským směrem „solárního šílenství“. Jaderná energie je podle něj řešením možné energetické krize a prostředkem snižování emisí.

„Jsem pro daňovou harmonizaci v rámci Unie. Musíme však mít jasné garance a sankce při jejich nedodržování. Kypr a Řecko by měly být vyloučeny z eurozóny.“

Prezident se bude významně zajímat o podíl investic v chystaném státním rozpočtu. Podle jeho slov je potřeba vypsat nový tendr na Temelín, výstavbu skladů pro Amazon také uvítal. „Pochopil bych odmítnutí výstavby Amazonu v Praze, ale ne v Brně, kde je 58 uchazečů na jedno pracovní místo. Je na českém zákonodárství, aby si pracovní podmínky v zahraničních společnostech na svém území ohlídalo.“

Došlo i na slova o prezidentově oblíbeném projektu Kanál Dunaj-Odra-Labe. „Chtěl bych poděkovat 41 vědcům, kteří veřejně vyjádřili podporu tomuto projektu. Kanál by vytvořil 60 tisíc pracovních míst, až 85 % financí na výstavbu by šlo z Evropské unie. Tento 113 let starý projekt nyní podpořil i polský prezident Komorowski,“ řekl Zeman.

Z paláce Žofín Pavlína Kindlová

TOP 09 finišuje s kampaní pro eurovolby. Sází na ideály

TOP 09 a Starostové spustili závěrečnou fázi kampaně pro volby do Evropského parlamentu. Voliče budou lákat kontaktní kampaní, během níž navštíví všechny kraje. Na tiskové konferenci  ve čtvrtek 24. dubna odhalil volební strategii místopředseda strany Leoš Heger.

Kampaň by podle Hegera měla stát „především na ideálech“. TOP 09 tak s heslem Nekašlete na Evropu klade důraz na hlubší zapojení České republiky do Unie. „Musíme se více podílet na tom, jak bude Evropa vypadat, a přijmout za to zodpovědnost,“ prohlásil lídr kandidátky, ekonom Luděk Niedermayer. „Prosperita České republiky stojí na prosperitě Evropy,“ dodal.

Jiří Pospíšil, kterého po odchodu z ODS strana zařadila na druhé místo kandidátní listiny, zdůraznil jako druhé hlavní téma vzdělání. Konkrétně chce prosadit rozšíření programu výměny studentů Erasmus Plus i na střední školy. Podle Pospíšila budou případní poslanci za TOP 09 „každý hlasovat pro co největší rozpočet na tyto programy“.

Kromě způsobu, kterým chtějí v TOP 09 spolu se Starosty nalákat voliče, představilo hnutí také petici, která má zajistit větší svobodu médií. „Jde v ní o neslučitelnosti výkonu veřejné funkce a kumulace mediální moci,“ vysvětlil Stanislav Polčák,  trojka kandidátky. Pokud se nasbírá dostatek podpisů, podá strana návrh Evropské komisi na legislativní opatření.

TOP 09 a Starostové jdou do evropských voleb vůbec poprvé. Dubnový průzkum společnosti SANEP bývalé vládní straně, která je nyní v opozici, přisuzuje čtvrté místo s osmi procenty. Podle průzkumu je favoritem voleb, které se budou konat 23. a 24. května, vládní hnutí ANO. Tomu by hlas dalo zhruba 23 procent voličů. Druhá je koaliční ČSSD a třetí opoziční KSČM.

Z tiskové konference Ondřej Trhoň

Šéfredaktor LN Léko: Babiš svá média v žádném případě k politickému boji nezneužívá

O svobodě médií, o jejich vlastnících a možném ovlivňování se diskutovalo v pražském HUB. „Posilují zde silní jedinci nebo skupiny a ti mají určitou mentalitu, říká se tomu oligarchizace,” upozornila Pavlína Kvapilová, bývalá ředitelka nových médií v ČT. „Andrej Babiš obsah neovlivňuje,“ bránil Lidové noviny šéfredaktor Ištván Léko. Debaty se ve středu 23. dubna účastnili ještě komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo a publicista Jan Urban.

„Můžu tady tisíckrát říci, že Babiš neovlivňuje noviny, někdo uvěří, někdo ne,“ prohlásil Léko. Právě Lidové noviny vedle dalšího deníku Mladé fronty Dnes či portálu iDnes.cz vlastní od loňského roku podnikatel a nyní ministr financí Andrej Babiš. Nutnost vzájemné důvěry Léko přirovnal k Platónovu podobenství o jeskyni, kdy lidé uvnitř vidí na stropě jen stínohru a zprostředkovaně – přes novináře – se dozvídají, co se děje venku. Léko zdůraznil, že redaktory nechává psát, co sami uznají za vhodné.

Publicista Jan Urban Lékovo tvrzení zčásti odmítl. Sám vidí konkrétní problém v „netransparentnosti vlastnictví“. Postavu zlého muže Babiše nahradil Jaromír Soukup - majitel mediální agentury Médea, která vlastní týdeník Instinkt a Týden. Za další problém ve vztahu ke svobodě českých médií Urban považuje ekonomickou krizi, která vedla k omezení investigativní žurnalistiky. Problém vidí i ve veřejnoprávních médiích: „Existují otevřeně manipulativní novináři a programy, které se politikům a státnímu zastupitelství podbízejí jako jejich reklamka. Zmínil bych konkrétně Václava Moravce.“

Jindřich Šídlo se pozastavil především u existence médií jako takových. „Nezávislá žurnalistika bude vždy silná jen v okamžiku, kdy bude finančně saturovaná. Bez silného finančního zázemí se dělat nedá. Ideálního vlastníka nenajdete.“ Současnou situaci porovnal se stavem ze začátku 90. let, kdy měla printová média převážně německé vlastníky, kteří přinesli „zásady vydavatelské kultury“ a do obsahu nijak nezasahovali.

Podle Kvapilové nejsou složitá ekonomická situace nebo politický tlak otázkou jen českých médií, ale i dalších zemí. Přítomné posluchače proto nabádala ke kritickému myšlení.

Z debaty Vojtěch Hodboď

Pražskou Stromovku potřetí rozsvítil běh pro Světlušku

„I běhat ve tmě má smysl.“ O tom se v úterý 29. dubna přesvědčilo dva a půl tisíce lidí, kteří se zapojili do 3. ročníku Nočního běhu pro Světlušku. Sbírka letos vynesla přibližně milion korun. Výtěžek poputuje na pomoc nevidomým a těžce zrakově postiženým.

„Jestli máte ještě nějaké známé v okolních hospodách, obvolejte je,“ vyzýval těsně před startem ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu Přemysl Filip. Běžci si mohli vybrat mezi tříkilometrovou a pětikilometrovou trasou. Mezi účastníky byli i nevidomí s navigátory. Nejmenší účastníci pak závod absolvovali v náručích rodičů, na kole nebo na koloběžce.

Registrace účastníků začala už v 18.30, na prvních tisíc závodníků čekal dárek -  tričko a čelovka zdarma. Startovné činilo 450 Kč, lidé ale mohli přispět i dárcovskými SMS.

Běh odstartovaly ve 21.00 olympijské medailistky Eva Samková s Gabrielou Soukalovou a  spolu s nimi také herci David Novotný a Ondřej Vetchý. Nejrychlejší běžci zvládli trasu zhruba za patnáct minut. Vracející se žíznivé světlušky pak u stánku doplňovaly tekutiny.

Lidé si mohli v areálu před holešovickým výstavištěm vyzkoušet, jaké se běží nevidomým podle pokynů „traséra“, který je vede. Také se po běžeckém výkonu mohli nechat namasírovat. Doprovodný program obstaraly kapely Eddie Stoilow, Republic of Two či bubeníci z Groove Army. Zvláště zvuk bubnů světlušky pod pódiem dokázal roztančit.

Prvního ročníku běhu pro Světlušku se zúčastnilo kolem 800 lidí, na druhý dorazily téměř dva tisíce.

Ze Stromovky Lucie Teplá

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Na místě jednání o obchodu, doma spor kvůli Tibetu. Ministr zahraničí po letech v Číně

Poprvé po patnácti letech zamířil šéf české diplomacie na oficiální návštěvu do Číny. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek do nejlidnatější země světa přicestoval v pondělí 28. dubna. Vláda si od návštěvy slibuje zlepšení obchodní spolupráce obou zemí, v Česku však cesta vzbudila také kritiku kvůli postoji k Tibetu.

„V minulosti jsme se chovali nelogicky a v rozporu se zájmy České republiky, která je proexportně orientovaná,“ řekl serveru iDnes.cz premiér Bohuslav Sobotka. Zaorálek vidí hlavní přínos ve spolupráci v leteckém průmyslu, energetice, zemědělství či cestovním ruchu. Navíc usiluje o výstavbu moderního technologického parku v Moravskoslezském kraji, který by měli podle ministrových představ zainvestovat právě Číňané.

Deklarace českého postoje k Tibetu, kdy Česká republika nepodporuje osamostatnění, si vysloužila negativní ohlasy ještě před Zaorálkovým odjezdem. Podle opozice vláda vyměnila ochranu lidských práv za čínské peníze. Proti vládnímu postoji se ohradila i Amnesty International, která na svých stránkách uvedla, že „je zcela zřejmé, že v Čínské lidové republice dochází k porušování lidských práv a nic nenaznačuje, že by tamní vláda usilovala o změnu.“

Nesouhlas zazněl i z vládních řad. „Tento postoj není úplně v souladu s havlovskou tradicí zahraniční politiky země,“ citovaly Lidovky.cz Ivana Gabala, poslance KDU-ČSL.

Právě podpora Tibetu byla v minulosti ohniskem česko-čínských sporů, například bývalý premiér Mirek Topolánek otevřeně vyjádřil sympatie Tibetu před olympijskými hrami v Číně v roce 2008, kdy si na klopu saka připevnil tibetskou vlajku a zrušil cestu na zahájení her.

Zaorálek ale kritiku odmítá. Prohlášení, které v úterý ministři podepsali, totiž obsahuje kromě konstatování, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česká republika nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě, i pasáž o respektu k lidským právům, bez které by podle vlastních slov Zaorálek vůbec nemohl dokument akceptovat.

Kromě schůzky s Wangem I. se ministr Zaorálek setkal i s prvním náměstkem čínského ministra zahraničního obchodu a se šéfem mezinárodního odboru Komunistické strany Číny Wang Ťia-žuejem. S ministrem zahraničí do Číny odletěli i zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a čeští podnikatelé.

Barbora Smudková

Česká a slovenská vláda podruhé jednaly společně

Ke společnému jednání se minulý týden sešly vlády Česka a Slovenska ve slovenské Skalici. Mezi projednávaná témata patřila společná ochrana vzdušného prostoru, zlepšení silničního spojení, spolupráce v zahraniční politice a v boji proti daňovým únikům.

Už podruhé se vlády sousední České a Slovenské republiky setkaly u jednoho stolu. Ve slovenské Skalici se 24. dubna znovu sešli všichni členové obou vlád, aby projednali témata sousedské spolupráce. Při minulém zasedání dojednaly kabinety mimo jiné prodloužení Baťova kanálu až na česko-slovenskou hranici. Obě země, které si momentálně velmi dobře rozumí, navázaly na předchozí společné jednání z podzimu roku 2012. „Jsem rád, že v této době máme pravděpodobně nejlepší vztahy, které jsme v historii měli,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka.

Podle slovenského předsedy vlády Roberta Fica lze jen stěží najít v Evropě dva národy, které by si byly vzájemně tak blízké jako Češi a Slováci. I proto se obě vlády při zasedání shodly na řadě témat. Jednalo se například o jednotnou česko-slovenskou ochranu vzdušného prostoru a společná cvičeních elitních útvarů. Obě vlády také naznačily nutnost vybudování lepšího silničního spojení mezi oběma zeměmi.

Z prohlášení ze schůzky je také zřejmé, že země budou usilovat o rozvoj jaderné energetiky i výměnu zkušeností z daňové oblasti. Šéfové zahraniční diplomacie Česka a Slovenska Lubomír Zaorálek a Miroslav Lajčák také podepsali protokol, v němž se zavazují k budoucím vzájemným konzultacím na různá témata včetně evropských otázek. Stranou při jednání nezůstala ani krize na Ukrajině.

Jakub Hein

Ozbrojení separatisté ve Slavjansku zadrželi pozorovatele OBSE. Jedním z rukojmí je i Čech

Proruští separatisté zajali v pátek 25. dubna ve městě Slavjansk na východě Ukrajiny sedm členů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Zástupce mezinárodní pozorovatelské mise, mezi nimiž je i český voják, obvinili ze špionáže pod záštitou Severoatlantické aliance. Výměnou za jejich propuštění požadují zajatce z vlastních řad zadržované kyjevským režimem, uvedl server Lidovky.cz.

Zadržený český voják má hodnost podplukovníka a v armádě působil v odboru kontroly odzbrojení, informovalo ČTK české ministerstvo obrany. „Jméno v současné době sdělit nemohu,“ řekl Radiožurnálu Ivan Dvořák ze stálé mise České republiky při OBSE ve Vídni.

Vojenská mise OBSE se minulý týden vydala na východ Ukrajiny na pozvání ukrajinského ministerstva obrany, které tak reagovalo na nepokoje v doněcké a luhanské oblasti, kde  ozbrojení separatisté v několika městech obsadili úřední budovy. Povstalci vyjadřují nesouhlas s ukrajinskou vládou a prosazují připojení obou oblastí k Rusku. Členové vojenské mise měli v úmyslu se separatisty vyjednávat a přispět ke zklidnění situace.

Proti tvrzení separatistů, že pozorovatelé OBSE jsou špiony NATO, vystoupil ministr obrany Martin Stropnický. „Je to vyjednávací důvod pro vyhrocení situace. Chtějí ospravedlnit to, co je neospravedlnitelné. Pozorovatelé OBSE byli neozbrojení lidé,“ uvedl pro Lidovky.cz.

Mezi zadrženými členy mise jsou také zástupci z Polska, Dánska a Německa. Švédského člena Ingviho Thomase Johanssona, který trpí lehčí formou cukrovky, v neděli propustili. Ostatní stále setrvávají jako rukojmí v budově tajné služby.

Podle informací, které poskytl vůdce separatistů ve Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov ruské agentuře Interfax, se zadržení členové vojenské mise OBSE cítí dobře a proruští vzbouřenci je „nepovažují za zajatce, ale hosty“. O jejich osvobození se zástupci proruských sil nyní na východě Ukrajiny jedná tým OBSE.

Krize na východní Ukrajině trvá už od začátku dubna. Proruští povstalci požadují po vzoru nedávné anexe Krymu referendum o možném odtržení východní oblasti země od zbytku Ukrajiny.

Esther Idris Beshirová

Ekonomika

Odbory povede Středula. Je připraven na razantnější kroky

Do čela Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se na následující čtyři roky postaví dosavadní předák největšího odborového svazu KOVO Josef Středula. Na sjezdu v sobotu 26. dubna porazil protikandidáta Václava Picla, když získal 142 z 227 hlasů. Minimální mzdu chce zvýšit na 10 tisíc korun měsíčně.

„Neodpustím křivdy na zaměstnancích. Umím být hodně tvrdý,“ citoval Středulu iDnes.cz. Ve funkci vystřídá neúspěšného kandidáta Václava Picla, který odbory dočasně vedl poté, co se jejich předchozí šéf Jaroslav Zavadil stal v říjnu poslancem za sociální demokracii.

Středula prohlásil, že se nebude bránit razantnějším krokům. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven se postavit do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky,“ řekl České televizi.

Nový předák ČMKOS bude podle vlastních slov po vládě požadovat zvýšení minimální mzdy na 10 tisíc korun měsíčně (dnes 8 500). Za prioritu považuje boj proti rekordní nezaměstnanosti. Práci v březnu nemělo 550 tisíc lidí.

Poslední tři šéfové odborů – Richard Falbr, Milan Štěch a už zmíněný Zavadil - působí v současnosti ve vysoké politice za ČSSD, Středula ovšem odmítá, že by měl podobné ambice.

Šestačtyřicetiletý Středula vedl od roku 2005 největší odborový svaz KOVO, který má přes 127 tisíc členů. Hlasitě kritizoval pravicové vlády a výrazně se podílel na protestech a demonstracích organizovaných ČMKOS. Po zvolení do čela odborů se dosavadní funkce vzdal.

Marie Horňáková

Kultura

Filmové Karlovy Vary navštíví letos i Lech Walesa, festival pobaví i novým logem

Vzácného hosta bude mít 49. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Do Karlových Varů přijede držitel Nobelovy ceny míru Lech Walesa. V pondělí 28. dubna to oznámil prezident festivalu Jiří Bartoška. Mezi oceněnými filmaři budou Zdeněk Svěrák a americký režisér William Friedkin. Bartoška také odhalil nové netradiční logo, které se nápadně podobá praseti.

„Česká společnost si zvykla na logo firmy Renault, tak věříme, že si zvykne i na to naše,“ usmál se Bartoška. Narážel na to, že číslice 4 a 9 spojené dohromady připomínají jednoduchý piktogram prasete. Stejně jako loňské logo i to letošní vytvořilo Studio Najbrt.

Filmový festival se letos bude konat 4. až 12. července. Polský exprezident a držitel Nobelovy ceny míru Walesa na něm osobně uvede snímek Walesa: Člověk naděje, který vypráví jeho životní příběh. Režisér Andrzej Wajda připravil speciální verzi, která se bude poprvé promítat právě v Karlových Varech. Festivalu se zúčastní i představitelé Walesy a jeho manželky, Robert Wieckiewicz a Agniezska Grochowska.

V programu se dále objeví restaurovaná verze Mzdy strachu amerického tvůrce Williama Friedkina. Režisér, který se proslavil například filmy Francouzská spojka či Vymítač ďábla, převezme ve Varech křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Festival vyjádří poctu také americké produkční společnosti Anonymous Content, na plátna se dostane například úspěšný seriál Temný případ.

V digitálně restaurované verzi se bude promítat i český oscarový film Ostře sledované vlaky. „Máme přislíbenou účast režiséra Jiřího Menzela a představitele hlavní role Václava Neckáře,“ uvedl Bartoška. Také prozradil, komu udělí Cenu prezidenta. Odnese si ji scenárista, spisovatel a herec Zdeněk Svěrák.

V plánu jsou i organizační zlepšení festivalu. Nově bude pokladna přímo ve stanovém městečku. Primátor Karlových Varů navíc slíbil, že pozastaví veškeré stavební práce ve městě, aby událost nerušily. Na kompletní program festivalu a hlavně očekávané ohlášení hvězd, které jej letos navštíví, je ale nutné si ještě počkat.

Z tiskové konference Tadeáš Hlavinka

Rudolfinum vystavuje Úplné znejistění fotografky Barbary Probst

Pražská Galerie Rudolfinum přináší další z řady svých fotografických výstav. Pod záštitou kurátora Davida Koreckého se 24. dubna v sálech velké i malé galerie pro veřejnost otevřela expozice německé fotografky Barbary Probst, která se osobně zúčastnila tiskové konference před zahájením výstavy a následné vernisáže.

Barbara Probst studovala sochařství v Mnichově a poté fotografii v legendární düsseldorfské škole manželů Becherových, která nezaměnitelně poznamenala chápání žánru nejen v Německu, ale po celém světě. Probst se však svou tvorbou od ostatních žáků výrazně odlišuje. Zatímco hlavní proud autorů vychází z předpokladu, že fotografie zachycuje vybranou část reálného světa, Barbařino dílo vytváří sérií záběrů jedné scény v jednom okamžiku smyšlený mentální prostor s nejasnými hranicemi, který nereprezentuje realitu, ale paralelně s ní koexistuje.

Fotografické instalace tak v divákovi evokují pocit, že se nachází v zrcadlovém bludišti. Zobrazované subjekty se mu nepřibližují, ale naopak odcizují. „Člověk, který se pokouší fotografie analyzovat, naráží na komplikace, což ho znejistí,“ vysvětluje původ názvu výstavy – Úplné znejistění – kurátor David Korecký.

Krom multiplikací, na nichž Probst pracuje posledních čtrnáct let a které pod názvem Exposures tvoří hlavní část expozice, je součástí výstavy i cyklus Co se skutečně stalo, jenž vznikl v 90. letech. Jedná se o několik prostorových fotografií, kdy hlavním médiem je samotný prostor místnosti a fotografický obraz. Autorka uvažovala o aspektu fyzické přítomnosti diváka v instalaci. Několik desítek diapozitivů se promítá v intervalu tří vteřin, a vytváří tak dojem nekonečného pohybu vzad.

Výstava v Rudolfinu potrvá až do 6. července. Během té doby je připraven doprovodný program zahrnující přednášky, komentované prohlídky i filmové projekce. Plné vstupné stojí 130, snížené pak 80 korun.

Z Galerie Rudolfinum Denisa Chňoupková

Letní filmová škola slaví čtyřicet let, přiveze snílka Michela Gondryho

Uherské Hradiště znovu ožije filmem a na devět dní se stane mekkou fanoušků kinematografie. Od 25. července do 2. srpna se na plátně objeví snímky takových legend, jako jsou režiséři Michel Gondry nebo Bertrand Tavernier.

„Z Letní filmové školy se stala zralá a zkušená dáma v nejlepších letech. Pro diváky připravujeme opravdu mimořádný filmový i doprovodný program, ze kterého si vybere úplně každý. Chybět nebudou zajímaví hosté, se kterými můžete besedovat, setkávat se v ulicích města a na přímo sdílet své dojmy z jejich filmů,“ láká na festival jeho ředitelka Radana Korená.

Organizátoři program festivalu rozdělili do šesti sekcí. Diváci budou moci zhlédnout průřez španělskou kinematografií, tvorbu Zuzany Piussi nebo nové díly Českého století Roberta Sedláčka. V rámci doprovodného programu vystoupí slovenská zpěvačka Jana Kirschner nebo skupina DVA.

Kromě toho se mohou návštěvníci přihlásit na fotografický workshop nebo si na jedné z besed promluvit s tvůrci. Pořadatelé mysleli i na děti, pro které bude po celou dobu připravené loutkové divadlo.

Hvězda festivalu, režisér Michel Gondry se do Česka vrátí po delší době, aby představil svůj nejnovější film Je vysoký muž šťastný?. Gondry je pověstný bezbřehou fantazií a vypravěčským stylem. Mezi jeho nejznámější snímky patří Věčný svit neposkvrněné mysli, Pěna dní nebo Nauka o snech. Zkušenosti má však i s reklamou a hudebními klipy pro Radiohead nebo Daft Punk.

První ročník Letní filmové školy se konal už v roce 1964, kdy startovala zlatá éra českého filmu. Od té doby festival putoval po českých městech a definitivně se v Uherském Hradišti usadil až v roce 2008. Během let událost navštívili režiséři Carlos Saura, Emir Kusturica a Terry Gilliam nebo britský dramatik původem ze Zlína Tom Stoppard.

Do 30. června je možné zakoupit akreditace na devět dní za 1000 Kč, držitelům studentské karty ISIC nebo ZTP pořadatelé udělují slevu.

Z tiskové konference Monika Zavřelová

Studentský Majáles letos lákal na Chinaski či tanec u tyče

Poslední dubnový den patřil festivalu Majáles. Hudební akce věnovaná studentům se letos konala už podesáté. Na letišti v Praze Letňanech vyrostlo dohromady osm stagí i spousta malých stanovišť a už od brzkého odpoledne k němu proudily davy lidí. Král Majálesu je tentokrát z Českého vysokého učení technického.

Mezi hudební „taháky“ se řadily kapely Mandrage, Skyline, Monkey Bussines, ale také zpěvák Tomáš Klus. Hudební program vyvrcholil koncertem skupiny Chinaski, která zahrála od desíti hodin na hlavním pódiu. Její vystoupení doprovázely nejrůznější efekty od vystřelovacích konfet přes chrlící oheň až po ohňostroj, které publikum ocenilo mocnými výkřiky a potleskem. „Poprvé jsem si připadal jako rocková hvězda,“ řekl po koncertě frontman kapely Michal Malátný.

Na stanovištích rozmístěných po celém areálu si návštěvníci mohli zahrát na konzoli Xbox, zhlédnout i vyzkoušet pole dance neboli tanec u tyče, nechat se zkrášlit vizážistkami, zaskákat si v nafukovacím hradu nebo navštívit tzv. Queer zónu, která vůbec poprvé dala prostor lidem s homosexuální orientací.

Další novinkou byly elektronické náramky, které sloužily nejen jako vstupenka, ale kterými se po nabití také platilo ve stáncích s občerstvením nebo se přes ně hlasovalo pro krále Majálesu.

Klání se jako každý rok zúčastnily pražské vysoké školy – UK, VŠE, ČVUT, ČZU A VŠCHT. Každá vybrala jednoho studenta coby „královského“ zástupce a ten měl se svou družinou přesvědčit návštěvníky, aby právě jeho zvolili za krále festivalu. Vítězství letos připadlo ČVUT.

Kapely a zpěváci hráli do dvou ráno a poté je vystřídal DJ Rockstar, který festival ve čtyři hodiny ukončil.

Z majálesu Lucie Hrdličková

Sport

Čajánek se dočkal. Zlín zlomil finálové prokletí a je novým hokejovým mistrem

Žádný jiný klub nemá tolik finálových porážek jako Zlín. Tentokrát ale tuto statistiku nerozšíří. Zlínští hokejisté porazili v pátém finálovém utkání brněnskou Kometu 5:3, v sérii zvítězili 4:1 na zápasy a stali se novými extraligovými šampiony. Vítězstvím si také pro příští rok zajistili poslední místo v obnovené Lize mistrů.

Ta melodie nikdy nezevšední. Alespoň ne v takovýchto chvílích. We are the Champions zněla stadionem Luďka Čajky a zlínští hokejisté zvedali Masarykův pohár pro vítěze hokejové extraligy nad hlavu. Pocity, které v tu chvíli prožívali, se dají jen těžko popsat. „Na tenhle večer jsem trénoval celou kariéru, je to neskutečné, nevím, co říct,“ říkal do kamer České televize střelec dvou branek z posledního finálového utkání Petr Zámorský. Přitom má paradoxně v jednadvaceti letech ještě celou kariéru před sebou – na rozdíl od nejproduktivnějšího hráče play-off Petra Čajánka. Ten se vytouženého titulu dočkal až na sklonku té své.

Na to, aby zvedl pohár pro mistra ligy nad hlavu, musel v play-off odehrát víc než sto zápasů a čtyřikrát musel překousnout finálovou porážku. Na popáté to vyšlo. „Vyhrát klubovou sezonu byl pro mě dětský sen. Pro nikoho nemůže být víc, než vyhrát před vlastním publikem,“ řekl České televizi poté, co s pohárem několikrát objel ledovou plochu. Po mistrovských oslavách ho ale ještě čeká jedno velké rozhodnutí. „Jestli budu s hokejem pokračovat? Nevím, teď to nechci řešit. Něco v hlavě už mám, ale teď si chci hlavně užít tenhle úspěch.“

Zatímco se zlínští hráči projížděli po ledě se svými dětmi a předávali si mistrovský pohár, brněnští hokejisté prožívali naprosto opačné emoce. Jozef Kováčik si z krku sundal stříbrnou medaili a sedl si do otevřených vrátek střídačky, jako by tohle finále ještě nechtěl končit. „Neodehráli jsme špatnou sérii, ale rozhodovaly přesilovky a ty nám prostě nešly,“ soukal ze sebe zklamaně. Kometu viditelně psychicky i fyzicky vyčerpala náročná série se Spartou, ale že přesilové hry byla největší slabina týmu, si myslel i trenér Brna Vladimír Kýhos. „To, co nás mělo nakopnout, nás dostalo ze hry. Můžeme to cvičit, můžeme to trénovat, ale hrají to hráči. Ti si s tím měli poradit daleko líp.“

Pro zlínského trenéra Rostislava Vlacha to byl už osmý titul. Prvních sedm vyhrál jako hráč, a rozšířil tak počet těch, kteří získali extraligový titul jako hráči i jako trenéři. Euforie na něj ještě přijde, ale o receptu na vítězství má jasno už teď: „Měli jsme čtyři vyrovnané pětky a skvěle nás celou sezonu drželi gólmani. Především tu ale máme soudržnou partu odchovanců, kteří měli neskutečnou touhu po vítězství.“

Jakub Musil

Lev opět pobláznil O2 Arenu, bojoval, ale hokejovou KHL nevyhrál

Až sedmý duel určil vítěze Kontinentální hokejové ligy. Pražský Lev totiž v šestém finálovém utkání v pondělí 28. dubna senzačně otočil průběh, v prodloužení zvítězil 5:4 a ještě na chvíli oddálil konec. Sérii, v níž se týmy o vedení přetahovaly, nakonec přece ovládl v poměru 4:3 Magnitogorsk.

Přesto hráče Lva vítala po návratu z Ruska stovka fanoušků. „Pro nás jste mistři!“ skandovali. „Je vidět, že lidi přijali Lev za svůj,“ citoval iDnes.cz obránce Ondřeje Němce. Velká podpora byla znát při domácích zápasech – jako při tom šestém. Bílé peklo tvořené 17 tisíci diváky vidělo další skvělou bitvu. Svěřenci trenéra Jalonena se do soupeře zakousli od úvodní minuty a vytvořili si drtivý tlak. Paradoxně to však byli hosté, kdo v O2 Areně otevřel skóre utkání. Nejproduktivnější hráč play-off Mozjakin přebruslil Mäenpääho a bekhendem překonal Vehanena – 0:1. Lev ovšem ještě do první sirény srovnal a následně i vedl, když se trefili Azevedo a Ševc – 2:1.

Nejvíce branek viděli diváci ve druhé části. Nejprve během dvou minut Metallurg opět otočil vývoj utkání zásluhou Junkova a Leeho, na což zareagoval domácí obránce O‘Byrne střelou umístěnou k pravé tyči – 3:3. V předposlední minutě prostřední dvacetiminutovky dostal Mozjakin opět více prostoru, který využil ke gólové nabídce pro Parého – 3:4.

Ve třetí části byl na obou mužstvech znát úbytek sil a především hráči Lva mnohdy odjížděli na střídačku zcela vyčerpaní. Dvě a půl minuty před koncem základní hrací doby opět svedla souboj dvojice Mäenpää - Mozjakin. Finský bek ovšem tentokrát v útočném pásmu hvězdného Rusa obral o kotouč a střelou švihem vyrovnal na 4:4. Obrat pondělního zápasu dokonal další obránce Lva - Oystrick, který překonal Košečkina střelou na přední tyč. „Je to neskutečná euforie. Určitě to byl můj nejdůležitější gól kariéry,“ svěřil se pro iDnes hrdina Lva.

Pražané tak vrátili sérii do Ruska. „Sedmý zápas je jen o vůli, hlavě a štěstí. Je to padesát na padesát,“ odhadoval šance kapitán Pražanů Jiří Novotný. Na trofej však Lev nedosáhl, v Magnitogorsku ve středu prohrál 4:7.

Jakub Burian

Fotbalová liga v číslech

Výsledky 26. kola:
Sparta - Liberec 4:1, Plzeň - Teplice 3:0, Brno - Ml. Boleslav 1:1, Slovácko - Olomouc 3:1, Ostrava - Dukla 2:0, Jablonec - Jihlava 3:0, Příbram - Znojmo 1:1, Bohemians 1905 - Slavia 0:1

Tabulka:
1. Sparta 70, 2. Plzeň 60, 3. Mladá Boleslav 47, 4. Liberec 41, 5. Teplice 39, 6. Slovácko 35, 7. Dukla 34, 8. Jablonec 33, 9. Jihlava 31, 10. Brno 30, 11. Příbram 28, 12. Slavia 26, 13. Olomouc 25, 14. Ostrava 25, 15. Znojmo 24, 16. Bohemians 23

redakce

Počasí

Počasí

Ani během posledního týdne aprílového měsíce se počasí příliš neustálilo. Teploty atakovaly vysokou hranici 22 stupňů, ale záhy je vystřídal hustý déšť, bouřky či dokonce kroupy. Lidé se tak museli vypořádat s velkým kolísáním teplot, někteří se nevyhnuli ani nějaké té viróze, samozřejmě viróze skutečné, ne prezidentské.

A tak se ze současných silných dešťů mohou radovat jak zemědělci, tak vodáci, kterým se pomalu ale jistě plní koryta řek. Ty se zatím pohybovaly pouze na minimech, neumožňovaly sjíždění, dokonce se zrušilo mnoho vodáckých akcí.

Pavlína Kindlová