26. června 2014, Carolina č. 858

Stavět lavičky nestačí, odkaz Václava Havla jinak ve všem opouštíme, smutnil Schwarzenberg

Na světě jich je zatím teprve pět. Washington, Dublin, Barcelona, Praha a teď České Budějovice. Lavička Václava Havla, která má připomínat odkaz posledního československého a prvního českého prezidenta a sloužit občanům ke společnému setkávání a dialogu, byla za přítomnosti Havlových přátel odhalena ve středu 11. června v kampusu Jihočeské univerzity.

„Věřím mladé generaci, nejenom vysokoškolákům, ale i středoškolákům, že odkaz Václava Havla a jeho myšlenky ponese dál. Připomíná nám, abychom byli extrémně citliví k plíživým totalitám, které je třeba ignorovat, napravovat a vysvětlovat,“ zdůrazňoval rektor Jihočeské univerzity Jiří Grubhoffer ve svém projevu s tím, že právě kampus univerzity je pro poslání Havlovy lavičky příznačným místem. Také proto by se příští lavička Václava Havla měla objevit v anglickém Oxfordu. „Byla by to velmi symbolická lokalita. Jde o univerzitu, která se v 80. letech minulého století hodně věnovala české undergroundové a disidentní kultuře,“ vysvětlovala ředitelka knihovny Václava Havla Marta Smolíková.

Projekt vymyslel český velvyslanec ve Washingtonu Petr Gandalovič a do realizace se pustil Bořek Šípek. Lavičku tvoří dvě křesla zdobená skleněnými ozdobami ve tvaru srdce a šneka, která jsou spojena kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa. „Jsou to dvě křesílka, která jsou mírně natočená k sobě tak, aby se lidé mohli koukat do očí a vést dialog. Václav Havel byl milovník dialogů a diskuse. Doufám, že ten, kdo se na ni posadí, si připomene jeho odkaz,“ vysvětloval Šípek.

Slavnostnímu odhalení byl kromě někdejšího disidenta a ministra vnitra Jana Rumla či novináře Karla Hvížďaly přítomen i bývalý ministr zahraničí a prezidentův kancléř Karel Schwarzenberg. „Václav Havel byl můj přítel, je to největší Čech uplynulých desítek let. Kdekoliv jsem byl jako ministr zahraničí ve světě, vždy se mě na něj ptali. Je smutné, že v zahraničí si ho váží mnohem víc než my tady doma. Dokonce v daleké Saudské Arábii o něm věděli vše a tady nevíme nic,“ smutnil Schwarzenberg, dnes předseda opoziční strany TOP 09. Podle něj ale Havel o podobné pocty nestál. „Na jedné straně mám radost, že si ho alespoň takhle připomínáme, ale měli bychom přemýšlet, co opravdu udělat pro to, abychom za odkaz Václava Havla bojovali a ne po něm jen pojmenovávali ulice a lavičky. Když se podívám na naši zahraniční politiku, která se kvůli byznysu zříká lidských práv, zdá se mi, že odkaz Václava Havla ve všem opouštíme."

Z Českých Budějovic Jakub Musil

Podzimní volby mají první kandidáty

Komunální volby se uskuteční spolu s prvním kolem senátních voleb 10. a 11. října,  před dvěma týdny rozhodl o termínu prezident Miloš Zeman.  Občané budou na podzim vybírat zastupitelstva obcí, městských obvodů, městských částí ve statutárních městech a zastupitelstva Prahy a volit 27 (třetinu) senátorů. V tomto týdnu schválila své kandidáty do Senátu opoziční ODS.

Občanští demokraté na republikovém sněmu strany v Brně schválili 23. června většinu svých kandidátů do horní komory parlamentu. Jsou mezi nimi lékaři, starostové, advokáti i učitelé. Strana si ponechala delší lhůtu na výběr pro obvod v Praze 1 a 5 a v Kladně. Zatím mají jasno o 22 kandidátech, mezi kterými je jedna žena. V obvodech Česká Lípa, Olomouc, Uherské Hradiště, Rychnov nad Kněžnou a Přerov chtějí jednat o spolupráci s TOP 09, bývalým koaličním partnerem ve vládě Petra Nečase. Jak informovalo tiskové oddělení ODS, každá ze stran by postavila kandidáta ve třech obvodech a kandidáty druhé strany by podpořila.

V komunálních volbách se pražská TOP 09 může pochlubit zajímavou tváří na kandidátce – za lídra zvolila primátora Tomáše Hudečka a dalším kandidátem je šéf představenstva hokejové Sparty Petr Bříza, který před čtyřmi lety kandidoval za ODS.

Lucie Hrdličková

Den Kozla přilákal do Popovic tisíce návštěvníků

Velké Popovice u Prahy v sobotu 14. června téměř praskaly. Místní pivovar totiž pořádal každoroční červnový festival Den Kozla. Letošní 22. ročník však byl v lecčems netradiční. Nešlo o pouhou pravidelnou oslavu piva, připomínalo se hlavně 140. výročí založení Velkopopovického pivovaru. Pro takovou příležitost připravil pivovar pro návštěvníky mnoho atrakcí a doprovodných programů. K ochutnání byl speciální nefiltrovaný ležák uvařený jen kvůli slavnosti. Na jeho výrobě se prý podílela i kapela Divokej Bill, která byla hlavním hudebním lákadlem festivalu.

Do Popovic se návštěvníci mohli dostat stylovým historickým parním vlakem, který po dvou letech obnovil svůj provoz na festival. Akce začala již v devět hodin ráno reprodukovanou hudbou, kdy se k pivovaru postupně začaly sjíždět davy. Den Kozla potom zahájili manažer pivovaru Jaroslav Hacko a obchodní sládek Vojtěch Homolka. A zábava mohla začít v plném proudu.

Na pódiu se vystřídala mnohá hudební vystoupení. Harmonikář a jeho sprostonárodní písně staré Prahy, skupina Šlapeto, která slavnostně pokřtila své nové CD, Děda Mládek Illegal Band, Sto zvířat a nakonec již zmiňovaná kapela Divokej Bill. V pravé poledne se narážel 140litrový sud nefiltrovaného kozla, kterým si přednostně připili lidé s příjmením Kozel či Kozlová.

"Festival si parádně užívám. Je tu úžasná atmosféra," hodnotila Den Kozla jedna z návštěvnic a upřesnila, že se právě vrátila z prohlídky pivovaru a ještě se chystá na show v čepování piva. Mimo hudební vystoupení, ochutnávky piva a návštěvy samotného pivovaru mohli návštěvníci také ochutnat staročeská tradiční jídla, zhlédnout lidová řemesla a nebo se zapojit do soutěží – např. do velmi oblíbené soutěže v pití piva. Za tleskotu a uznalého pískání zakončila festival skupina Divokej Bill.

Z Velkých Popovic Barbora Synečková

Andrej Kiska složil prezidentský slib

Krátce před polednem 15. června začala v Bratislavě na slavnostní schůzi parlamentu inaugurace nového prezidenta. Andrej Kiska se stal čtvrtým slovenským prezidentem od rozdělení Československa. Poprvé se funkce ujal člověk bez jakékoliv politické a stranické minulosti – tento fakt sám během projevu zdůraznil. Chce bezkonfliktně spolupracovat s vládou a parlamentem.

„Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Slovenské republice. Budu dbát o blaho slovenského národa, národnostních menšin a etnických skupin žijících ve Slovenské republice. Svoje povinnosti budu vykonávat v zájmu občanů a budu zachovávat i obhajovat ústavu a ostatní zákony,“ tak zněl jeho prezidentský slib, který pronesl s rukou na ústavě, a následně ho stvrdil svým podpisem.

V projevu, který je k přečtení na SME.sk, připomněl, že za dva roky bude Slovensko předsedat Evropské unii: „Budu podporovat vládu, aby se Slovensko na předsednictví dobře připravilo, a budu nabádat k tomu, aby se tato naše úloha nestala předmětem vnitropolitického boje. Slovenské předsednictví a jeho příprava budou příležitostí, abychom víc hovořili o tom, že naše členství v EU není jen o fondech, o regulaci žárovek, nebo dokonce o hrozbě pro naši suverenitu. Evropská unie má hlubší smysl. Je především projektem míru v Evropě, projektem spolupráce a soudržnosti národů v tomto prostoru, kde už dvakrát vypukly světové války. Projektem, který svým členům umožňuje budovat a posilovat demokratické instituce, otevřenou ekonomiku a právní stát.“

Svou funkci chce pojmout úplně jinak než jeho předchůdci. „Mám pocit, jakoby slovenským politikům chyběly velké cíle a schopnost nadchnout lidi. Dnes je v zemi hrdinstvím to, co by mělo být samozřejmostí, například nebrat úplatky nebo postavit se za slabší,“ řekl Kiska a hned po inauguraci ukázal, jakým směrem se chce ubírat on.

Na bohoslužbu vyrazil do katedrály sv. Martina pěšky. Zdravil se s lidmi a objímal děti. K novému prezidentovi se mohl dostat úplně každý, jeho ochranka měla plné ruce práce. Na zahradě paláce pohostil pozvané děti z dětských domovů, seniory a lidi bez domova.

Přestože na jeho adresu před volbami padala nařčení z lichvářství a z napojení na  scientology, lidé na setkání s novým prezidentem reagovali veskrze pozitivně.

V Česku se o Kiskovi mluví také v dobrém. Například Luboš Palata o něm pro iDnes.cz napsal, že jeho zvolení je po odstavení Vladimíra Mečiara v roce 1998 nebo po přijetí eura další výhrou Slovenska. Do úřadu se podle něj dostal „dobře zajištěný filantrop z Popradu, který ke svým miliónům přišel slušným podnikáním a dlouhá léta se už jen věnuje charitě, jež si pod značkou Dobrý anděl získala na Slovensku skvělé jméno a skutečně pomáhá nejpotřebnějším.“

Hned v pondělí po inauguraci jel Kiska do Budapešti na summit prezidentů visegrádské čtyřky. Na první oficiální návštěvu zamíří 9. července na pozvání Miloše Zemana do Prahy.

Kiska získal v druhém kole březnových voleb 59,4 % hlasů, a porazil tak stávajícího premiéra Roberta Fica. V úřadu nahradil prezidenta Ivana Gašparoviče, kterému vypršel již druhý pětiletý mandát.

Ekaterina Tkachenko

Ze zahraničí stručně

* Prezident Miloš Zeman se v Normandii zúčastnil oslav 70. výročí vylodění spojeneckých vojsk za druhé světové války. Právě Den D, tedy 6. červen 1944, je dodnes znám jako zlom nejhorší války, jakou lidstvo zažilo. Největší výsadkovou operaci v dějinách si v Normandii připomněli nejvyšší představitelé USA, Ruska, Británie, Francie, Německa, Itálie, Slovenska a další pozvaní hosté, jejichž počet se vyšplhal až k devíti tisícům.

* Premiér Bohuslav Sobotka navštívil 3. června Vídeň, a tím uzavřel sérii návštěv zemí sousedících s ČR.  Sešel se se svým rakouským protějškem Wernerem Faymannem a s prezidentem Heinzem Fischerem. S hlavou státu hovořil o ukrajinské krizi. Obě země jsou proti plošným hospodářským sankcím vůči Rusku. Politici se rovněž shodli, že státy visegrádské čtyřky by měly více koordinovat své aktivity s Rakouskem. Posledním důležitým bodem byla podle Sobotky dohoda na častějších schůzkách českých a rakouských premiérů a ministrů, jako tomu je mezi Českem a Slovenskem.

Tereza Haniaková

Ekonomika stručně

* Penze porostou znovu tempem jako před škrty vlády Petra Nečase. Od 1. ledna 2015 se budou zvyšovat o celou inflaci a třetinu růstu průměrné mzdy. Zákon vládní koalice o důchodovém pojištění podpořili 20. června i opoziční poslanci KSČM, Úsvitu a někteří poslanci ODS. Průměrný důchod je v ČR necelých 11 tisíc korun a v průměru si senioři nově polepší o 200 korun, při letošní valorizaci to bylo jen o 45 korun.

* Polostátní ČEZ nepodá žalobu na Albánii k mezinárodnímu arbitrážnímu soudu kvůli zmařené investici do tamní distribuční sítě. Balkánská země sice české firmě počátkem loňského roku jednostranně odebrala licenci, ale nyní souhlasila s postupným vyplacením odškodného ve výši téměř tří miliard korun, což je zhruba hodnota počáteční investice. Kvůli sporu ČEZ s Tiranou hrozilo, že ČR bude blokovat udělení statutu kandidátské země Albánii.

* Americký internetový obchod Amazon definitivně ustoupil od výstavby logistického centra v Brně. Firma nenalezla shodu s místními zastupiteli ohledně výstavby chybějícího nájezdu na dálnici a po zdlouhavých a neplodných jednáních se rozhodla hledat jinde. Nepomohla ani v květnu schválená aktualizace územního plánu. Slibovaná investice ve výši tří miliard korun měla přinést 1500 pracovních míst.  Menší sklad u Prahy v Dobrovízi by naopak měl být hotov již koncem roku 2015.

Tomáš Hába

Znovuzrozená Lucie třikrát za sebou vyprodala pražskou O2 arénu

Poprocková skupina Lucie se po deseti letech vrátila na koncertní pódia a ve dnech 10.-12. června vystoupila se svými největšími hity v Praze. Vystoupení, která byla součástí turné zahájeného 26. května v košické Steel Areně, odstartovala klasikou – Amerika rozezpívala zaplněnou halu.

„Uděláme si mejdan?“ Přivítal fanoušky David Koller poté, co společně s Robertem Kodymem, baskytaristou P.B.CH. a klávesistou Michalem Dvořákem vyjeli na pódium na výsuvné plošině. Lucie zahrála v původním složení, doplněná smyčcovým kvartetem, synem Davida Kollera a jako host se skupinou vystoupila také Lenka Dusilová. Program nabídl nejznámější hity kapely jako Šrouby do hlavy, Panic, Oheň, Černí andělé a na svou si přišli i nejstarší pamětníci, když zazněly skladby například z roku 1990.

Comebackové turné bylo skutečnou megashow. Během koncertů byla využita scéna navržená Martinem Hruškou a s ní velkoplošná tematická projekce Tomáše Mašína, která se střídala se záběry na samotné hudebníky. Nechyběly ani ohně, pyrotechnické a světelné efekty a u Medvídka třpytky vystřelené do nadšených lidí. Koncerty potom ještě vygradovaly při prvním přídavku Krev a rock’n’roll, kdy David Koller bubnoval na hydraulickém ramenu, které ho vyneslo nad hlavy diváků. V přídavcích se objevily také další staré hity jako Troubit na trumpety by se nám líbilo či Dotknu se ohně. To vše zakončila opět úvodní píseň Amerika.

Turné skupiny, jejíž očekávaný návrat je označován za jednu z klíčových událostí roku na české hudební scéně, vzbudilo obrovský zájem fanoušků. Po prvním koncertu v Košicích kapela pokračovala v Bratislavě a jen tam stadion zaplnilo 10 000 lidí. Následovaly další koncerty v Brně a Ostravě a šňůru zakončí Lucie 26. června v Plzni. I přesto se ale mohou její příznivci těšit ještě na jedno vystoupení, a to 5. července na festivalu Rock for People v Hradci Králové.

Z koncertu Lucie Heřmanská

Metropole už pojedenácté ožila Pražskou muzejní nocí

Oslava a prezentace vědy, kultury a národního dědictví – to vše patří k Muzejní noci. Letos se do ní ze 14. na 15. června během několika hodin zapojilo přes 400 institucí ve 137 městech po celé České republice.

Konkrétně  Pražské muzejní noci se zúčastnilo 39 institucí téměř se 70 objekty. Dlouhodobé expozice, nové výstavy, přednášky, interaktivní program jak pro dospělé, tak pro děti jsou už tradičně přístupné bezplatně, případně za dobrovolné symbolické vstupné. Mezi netradiční doprovodné programy lze počítat například jízdu na motocyklech z dob minulých, historický fotoateliér s převleky, ukázku zhotovení vlastnoručního knihtisku na ručních lisech nebo poslech nejstaršího gramofonu typu Berliner D. To vše bylo k vidění jen v jednom z mnoha muzeí a to v Národním technickém muzeu.

„Hned v několika muzeích proběhly také výstavy na téma Muzea a Velká válka a to v souvislosti se stým výročím vypuknutí první světové války“,  uvedla Asociace muzeí a galerií České republiky, pod jejíž hlavičkou se akce koná. Jenom v Praze se jí zúčastnilo celkem 170 000 návštěvníků.

Fenomén muzejních nocí patří ve většině nejen evropských měst ke speciálním programům představujícím a znovu přibližujícím kulturní dědictví dané země. Výjimečného projektu se neúčastní pouze muzea a galerie, ale ve spolupráci s nimi také knihovny, památkové objekty, divadla a další subjekty. Není také zvláštností, že se na jejich programech podílejí i studenti základních, středních či uměleckých škol.

Tereza Haniaková

Sport stručně

* Skifaři Miroslava Knapková a Ondřej Synek obhájili 1. června v Bělehradě tituly mistrů Evropy.

* Dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková vyhrála 5. června po mateřské přestávce mítink Diamantové ligy v Římě výkonem 66,43 m.

* Pražské kluby Slavia a Bohemians 1905 se zachránily a budou hrát Synot ligu, jak se od nového ročníku jmenuje nejvyšší domácí fotbalová soutěž. O dvou sestupujících rozhodlo až poslední kolo, jeden bod chyběl Olomouci a tři Znojmu.

redakce

Počasí

Červnové počasí konečně připomíná léto! Na začátku měsíce se sice teploty pohybovaly okolo příjemných 17 až 20 stupňů Celsia, nicméně tyto hodnoty velice brzy vystřídaly opravdové tropy. Vlna veder zasáhla Česko a bořila teplotní rekordy na polovině ze 135 stanic. Například v pražském Klementinu v pondělí 9. června naměřili 32, 2 stupně Celsia, což je o 3 stupně více než bylo dosavadní historické maximum pro tento den z roku 1885. Nejteplejší dny letošního června jsme zažili v týdnu od 9.-15. června, který následně ukončily silné bouřky s kroupami. Zbytek měsíce potom připomínal jízdu na horské dráze, kdy bylo na většině území převážně polojasno, následně se ochladilo, aby potom teploty mohly opět stoupnout.

Lucie Heřmanská