31. července 2014, Carolina č. 859

Smrt českých vojáků v Afghánistánu

Při útoku sebevražedného atentátníka v úterý 8.července u základny Bagrám v Afghánistánu zahynulo pět českých vojáků. Čtyři zemřeli na místě, pátý byl s těžkým zraněním letecky převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde později zemřel. Jak uvedl na zvláštní tiskové konferenci k incidentu náčelník generálního štábu Petr Pavel, “atentátník v sebevražedné vestě se přimíchal do davu lidí, se kterými komunikovali naši vojáci během patroly.” Po výbuchu zahynulo celkem sedmnáct osob, včetně dětí.

Čeští vojáci mají kromě ochrany základny Bagrám navazovat kontakt s místními lidmi. Část vojáků podle Pavla prověřovala místo, odkud povstalci údajně odpalovali rakety, druhá hovořila s místními. “I přítomnost dětí a žen v prostoru byla signálem, že situace není tak riziková. To, že se vmísil do davu člověk v uniformě afghánské policie, tomu se dá těžko zabránit,” dodal Pavel.

Později se veřejnost dozvěděla jména českých obětí. Na místě našli smrt rotmistr Dalibor Beneš (1986), četař Ivo Klusák (1980), desátník Jan Šenkýř (1975), desátník Libor Ligač (1981), na následky zranění v Praze zemřel rotmistr Jaroslav Lieskovan (1975). K poctě padlých vojáků se ve čtvrtek 10. července v poledne rozezněly sirény, den smutku ani státní smutek však vyhlášen nebyl.Týden po sebevražedném atentátu navštívil české vojáky v Afghánistánu ministr obrany Martin Stropnický.

Na smrt českých vojáků okamžitě reagovali politici. Prezident Miloš Zeman kromě jiného řekl: "Nezemřeli zbytečně, protože v Afghánistánu je jedna z nejvýznamnějších teroristických základen, která organizuje útoky vůči celému civilizovanému světu." Předseda vlády Bohuslav Sobotka ocenil hrdinství vojáků, "kteří padli při plnění vojenské mise, při obhajobě principů svobody a demokracie." Pavel Bělobrádek, předseda KDU/ČSL, řekl: "KDU-ČSL hluboce lituje zmařených životů čtyř českých vojáků a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám padlých. Za svobodu a bezpečnost musíme bojovat i za našimi hranicemi."

redakce

Zákon o státní službě předmětem sváru ve Sněmovně

Bouřlivý průběh měla mimořádná 12. schůze Poslanecké sněmovny, svolaná z podnětu koaličních poslanců. Do jejího programu byly zařazeny návrhy těch zákonů, jejichž projednání by se nemělo odkládat, měly by být schváleny tak, aby mohly platit od začátku roku 2015. Některé z nich jsou součástí vládního programu. Patří mezi ně například zavedení druhé snížené sazby DPH 10 % na léky, kojeneckou výživu a knihy. Tato novela daňového zákona prošla bez problému prvním čtením podobně jako novela zákona o zdravotním pojištění, která ruší regulační poplatky ve zdravotnictví s výjimkou poplatku za pohotovostní služby. Podařilo se rovněž schválit ve třetím čtení novelu zákona o spotřebních daních, která zdraží krabičku cigaret v průměru o 3 až 4 koruny. Ze zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky by měl stát získat navíc 2,8 miliardy korun ročně.

K velkému střetnutí koalice a opozice však došlo při schvalování novely služebního zákona, který by dosavadní právní normu z roku 2002, jejíž podstatné části dosud nenabyly účinnosti, uvedl do souladu s právem Evropské unie. Novela, která zásadně mění dosavadní zákon, sice prošla druhým čtením, při němž se shromáždilo na pět desítek pozměňovacích návrhů, opozice se však rozhodla třetí čtení blokovat využíváním některých ustanovení jednacího řádu. ODS a TOP 09 zveřejnily čtyři podmínky, jejichž splněním podmiňují svůj souhlas se zákonem. Tou klíčovou je zrušení institutu Generálního ředitelství, v lednu 2014 převedeného z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, který by měl nyní vykonávat dohled nad nově zřízenými státními tajemníky na ministerstvech. ODS a TOP 09 dále trvají na ochraně pro úředníky, kteří pracují v úřadu více než 4 roky. Státní správa také musí být otevřena pro akademickou sféru i pro úředníky samosprávy.

Plánovaná obstrukce opozice proti přijetí nového služebního zákona vychází ze schváleného jednacího řádu §95a, podle něhož třetí čtení zákona může probíhat jen ve vymezeném pětihodinovém časovém úseku schůze ve středu a v pátek. O tom, že zablokování služebního zákona opozice myslí vážně, přesvědčil průběh sněmovní schůze ve středu 30. července, při které opoziční poslanci protahovali rozpravu třetího čtení služebního zákona tak, že bod musel být odročen na pátek 1. srpna. Opozice navrhuje, aby znění zákona znovu projednaly všechny politické strany tím, že jej vrátí do výborů a do druhého čtení.

Již dříve premiér Sobotka zdůraznil, že vláda nehodlá ustupovat. I kdyby snad opozice s obstrukční taktikou byla úspěšná, nezabrání tím TOP 09 a ODS ničemu. “Jen začne v roce 2015 platit již dříve schválený služební zákon, včetně generálního ředitelství. Zabránit může pouze přijetí novely, která služební zákon vylepšuje,” uvedl Sobotka.

Další konflikt v průběhu sněmovní schůze vznikl při schvalování novely zákona o spotřebních daních, která vrací do zákona tzv. zelenou naftu pro zemědělce tak, jak předpokládá koaliční dohoda vládnoucích stran.

redakce

Nejednotná ČSSD oslabuje pozici premiéra

Při schvalování novely zákona o spotřebních daních poslanec ČSSD Miloš Urban podal pozměňovací návrh, kterým se snižují daně z benzinu a motorových olejů zhruba o 1,50 Kč na jeden litr. Jak sám při schvalování zákona ve čtvrtek 24. července uvedl, podával ho "ve prospěch občanů a firem v České republice." Kromě toho tvrdil, že ztrátu ve výběru daní nahradí zvýšená spotřeba řidičů, kteří nebudou tankovat pohonné hmoty v zahraničí. Přestože ministr financí Andrej Babiš v rozpravě namítl, že Urbanův návrh je porušením koaliční dohody, a že bude znamenat výpadek v příjmech státního rozpočtu ve výši čtrnácti miliard korun, Sněmovna s přispěním sedmnácti poslanců ČSSD znění zákona s Urbanovým dodatkem schválila.

Vzápětí požádal předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák o přestávku na jednání klubu, po jejímž skončení poslanec ČSSD Vladislav Štincl vznesl námitku proti hlasování, neboť záznam na počítačové sjetině neodpovídal jeho volbě. Přestože Štincl námitku vyslovil až padesát minut po hlasování, Sněmovna jeho námitku přijala, čímž zneplatnila schválení zákona, což vyvolalo bouřlivou debatu, která trvala až do konce čtvrtečního jednání Sněmovny. Tato debata pokračovala i následující den v pátek 25. července. Když po třech a půl hodinách došlo na nové hlasování o zákonu bez Urbanova dodatku, opoziční poslanci opustili jednací sál. Zákon o zelené naftě pak schválilo 109 ze 113 přítomných poslanců, včetně těch, kteří den předtím podpořili Urbanův pozměňovací návrh.

Přestože poslanec Miloš Urban v rozhovoru pro deník MF Dnes v pondělí 26. července tvrdil: "Neútočil jsem na premiéra," političtí komentátoři jeho čin označují za projev vnitřních rozporů uvnitř ČSSD, které ve straně trvají od loňských parlamentních voleb (Carolina No. 838-840). Celý případ, u něhož není vyloučeno, že ho opozice využije ke stížnosti u Ústavního soudu, může sloužit jako další důkaz toho, že premiér Sobotka a jeho stoupenci uvnitř ČSSD nemají vždy situaci pod kontrolou, což oslabuje Sobotkovu pozici při jednání s koaličními partnery.

redakce

Věra Jourová budoucí komisařkou EU?

Na mimořádném zasedání vlády ve čtvrtek 24. července vláda schválila kandidaturu současné ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové na členku Evropské komise (EK). Tím skončila několikatýdenní diskuse o tom, koho česká vláda navrhne za komisaře EU pro příští volební období let 2014-2019.

Kandidatura do Evropské komise byla předmětem koaličních sporů, neboť každá z koaličních stran prosazovala svého kandidáta. Ještě v červnu bylo ve hře více jmen, například Pavel Telička, Zuzana Roithová, později i dosavadní zástupce ČR v Komisi Štefan Fülle. V závěru se rozhodovalo mezi ekonomem a někdejším ministrem financí Pavlem Mertlíkem, kterého prosazovala ČSSD, a mezi Věrou Jourovou, kterou navrhovalo hnutí ANO. Konečné rozhodnutí ovlivnily konzultace českých politiků s nově zvoleným předsedou EK Jean-Claudem Junckerem, který při jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou údajně naznačil, že pokud by českým kandidátem byla žena, měla by šanci získat v EK významnější portfolio.

Jednání o budoucím komisaři EU mělo v českých médiích dohru poté, co prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro časopis Týden 21. července premiérovy konzultace v Bruselu kritizoval slovy: “Představa, že jedu s poníženým předklonem a čepicí v ruce k Junckerovi, kterého ze dvou, respektive dokonce tří kandidátů na eurokomisaře si on přeje... To je takové ponížení České republiky, které naprosto oprávněně nahrává eurofobům." Premiér Bohuslav Sobotka se proti tomuto výroku ostře ohradil a přes média vzkázal Miloši Zemanovi, aby nekomentoval rozhovory, u kterých nebyl. S Junckerem Sobotka prý konzultoval nikoliv personální otázky, ale jen možná portfolia českého komisaře.

redakce

Debata o církevních restitucích ve Sněmovně neprošla

Na žádost poslanců KSČM a hnutí Úsvit se ve čtvrtek 24. července konala mimořádná 13. schůze Poslanecké sněmovny, která měla jednat o průběhu tzv. církevních restitucí. Navrhované usnesení mělo vládu zavázat k publikování podrobných informace o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona č. 428/ 2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Po dvouapůlhodinové debatě, v níž vystoupil také premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš, schůze skončila, protože navrhovaný program nebyl schválen. Hlasovali pro něj jen poslanci KSČM a hnutí Úsvit.

redakce

Reakce české zahraniční politiky na mezinárodní konflikty

Česká republika souhlasí s rozšířením sankcí proti Ruské republice, které vyhlásila Evropská unie poté, co 17. července bylo nad východní Ukrajinou sestřeleno malajsijské civilní letadlo MH17 s 298 lidmi na palubě. S největší pravděpodobností letadlo sestřelili vzbouřenci na východě Ukrajiny. O sankcích, které by měly přinutit ruskou vládu, aby přestala podporovat ruské separatisty a aktivně se zapojila do mírového řešení konfliktu, se rozhodlo 22. července na zasedání ministrů zahraničních věcí EU. Šéfové evropských diplomacií tady naléhavě vyzvali Rusko ke stažení svých jednotek z rusko-ukrajinských hranic a zastavení přísunu zbraní, vybavení a ozbrojenců přes hranice s cílem rychlé deeskalace konfliktu.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny 30. července premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česká republika nepodporuje zavedení plošných hospodářských sankcí, které by poškodily náš vzájemný obchod s Ruskem. "Snažíme se dohodnout na takové podobě sankcí, která by co nejméně poškodila fungování České republiky, české armády a finančního sektoru." Kromě toho upozornil na to, že sankce nejsou retroaktivní, což umožňuje například Francii, aby dokončila dodávky francouzských lodí Mistral ruské armádě.

Ve stejný den, kdy došlo k tragické havárii malajsijského letadla MH17, zahájila izraelská armáda pozemní operaci na okupovaném území Gazy proti ozbrojencům hnutí Hamas, kteří ostřelují raketami izraelské civilní cíle. Tato pozemní operace následující po předchozích leteckých útocích měla za následek v průběhu dvou týdnů stovky obětí na straně Palestinců, včetně civilistů, které Hamas využívá jako lidské štíty. České ministerstvo zahraničí vydalo v úterý 29. července prohlášení, v němž vyzývá všechny zúčastněné aktéry konfliktu, aby bezodkladně přistoupili k jednání o příměří. Česká republika, která respektuje právo Izraele na přiměřenou sebeobranu, v prohlášení svého ministerstva zahraničí uvádí, že "plně podporuje diplomatické úsilí USA, generálního tajemníka OSN a dalších regionálních partnerů v čele s Egyptem při hledání možných východisek ze vzniklé krize."

redakce

Evropa si připomíná 100 let od atentátu na Ferdinanda d’Este

Přesně sto let uběhlo od události, která si vzala následníka rakousko-uherského trůnu a vydláždila cestu ke světovému konfliktu. Františku Ferdinandovi se do Sarajeva nechtělo – měl obavy, jak bude snášet tamní klimatické podmínky. Cestu mu rozmlouvali i z důvodu situace v zemi - arcivévoda se však rozhodl necouvnout a to se mu stalo osudným.

28. červen 1914 představoval pro srbské etnikum významný den. “Srbové si připomínali svatého Víta a také si byli vědomi ztráty nezávislosti. Františka Ferdinanda vnímala tamní společnost jako představitele poroby,” uvádí vojenský historik Tomáš Kykal. Nechtěli být součástí Rakouska, ale nezávislého Srbska či Jugoslávie – a skupina mladých racionálních nacionalistů se tomu rozhodla napomoci atentátem.

Ten se toho dne vyvedl až na několikátý pokus. Když otevřený vůz vezoucí arcivévodu s jeho těhotnou manželkou Žofií vjel omylem do špatné ulice, všiml si jich Gavrilo Princip, jeden ze spiklenců, který se už smiřoval s neúspěchem celé akce. Neváhal a ze vzdálenosti metru a půl dvakrát vystřelil. Nejdříve se trefil do krku Ferdinanda a poté, zřejmě neúmyslně, do břicha Žofie, která tělo svého muže instinktivně zakryla. Oba zemřeli během několika minut.

“Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este nemůžeme vnímat jako příčinu války,” říká Tomáš Kykal. Jak však připomíná, atentát byl silným impulzem, který rozkolísal dobovou rovnováhu sil a uvedl v pochod měsíc trvající diplomatické dění, které nakonec vyústilo ve vyhlášení válek.

V den výročí si událost připomínala četná města napříč Českem – na brněnském Špilberku sehráli herci rekonstrukci atentátu, symbolický pohřeb následníka trůnu rakousko-uherské monarchie proběhl v Praze před Národním divadlem.

Lucie Hrdličková

Ekonomika stručně

* Ministr financí Andrej Babiš se v rozhovoru pro týdeník Ekonom vyslovil pro to, aby se rozšířila jaderná elektrárna v Temelíně. "Musíme ty dva bloky jednoduše postavit. Otázkou je, kdy a kde," řekl Babiš. Jednou z variant je stavba jednoho bloku v Temelíně a jednoho v Dukovanech. Hnutí ANO se ještě před nedávnem k rozšíření Temelína stavělo odmítavě. Letos v dubnu ČEZ zrušil soutěž na dostavbu temelínských bloků poté, co vláda odmítla poskytnout garance návratnosti investice.

* Pouhé čtyři měsíce vydržel ve funkci generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kubiš. Podle ministra dopravy Antonína Prachaře, který Kubišovu rezignaci oznámil v úterý 29. července, Kubiš odstoupil poté, co zvážil požadavky, které na něj do budoucna ministerstvo dopravy vzneslo. Hospodářské noviny však uvádějí, že důvodem rezignace byly neshody s ministrem. ŘSD dočasně povede šéfka správního úseku a bývalá ředitelka strategie a komunikace Agrofertu Soňa Křítková, což vyvolalo kritické komentáře o personální politice ve státních institucích, jež upřednostňuje manažery spojené s podniky současného ministra financí.

* Veřejnou diskusi vyvolal záměr České pošty zařadit od příštího roku do svých služeb i prodej léků, které nejsou na předpis. Podle informací Hospodářských novin Česká pošta již uzavřela smlouvu se zdravotnickým holdingem Euroclinicum. Šéfredaktor Lidových novin István Léko ve svém komentáři uvedl, že neshody v otázkách řízení České pošty byly v pozadí nedávné demise náměstka ministra vnitra Jana Sixty. Podle České lékárnické komory je záměr pošty dodávat lidem volně prodejné léky nezákonný, stejně jako objednávání léků i jejich výdej na přepážkách.

redakce

Karlovarský filmový svátek opět přilákal tisíce návštěvníků

Západočeské lázeňské město hostilo od 4. do 12. července 49. ročník mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (MFF KV). Jedinečná atmosféra, která během festivalu panuje, vždy fascinuje celebrity, které do Karlových Varů zavítají. Americký oscarový režisér, herec a producent  Mel Gibson, který byl jeho letošní hvězdou, jej charakterizoval jako přátelský a uvolněný.

Typickým znakem karlovarského festivalu jsou batůžkáři. Bez nich by festival nebyl tím, čím je. Jejich poznávacím znamením je Festival Pass zavěšený na krku a hluboké kruhy pod očima. Aby se vám totiž Festival Pass vyplatil, musíte navštívit alespoň tři filmy denně. A pak už je koneckonců jedno, jestli jdou na tři, čtyři, nebo pět filmů, ráno místo snídaně, v poledne místo oběda nebo rovnou na půlnoční projekci.

Festival však poskytuje svým návštěvníkům i jiné kulturní vyžití než návštěvy kinosálů. Ať už jde o doprovodné akce v podobě projížďky festivalovým BMW, nalíčení zdarma, možnost vyzkoušet si dabování filmu či se vyfotit na železném trůnu z populárního HBO seriálu Hra o trůny. Každodenní boj o lístky letos doplnil i boj o suvenýry s obrázkem prasátka, které představovalo číslo 49. Autorem návrhu bylo již tradičně Studio Najbrt. Zájem o originální design potvrzuje i fakt, že se na hrnečky s barevným logem stála fronta, plátěné tašky a náušnice již třetí den festivalu došly úplně.

Slavnostní zakončení festivalu ve velkém sále hotelu Thermal bylo sice jen pro zvané, ale filmoví gurmáni si přišli na své při nočním promítání v letním kině. Film Zběsilost v srdci přišla uvést sama představitelka jedné z hlavních rolí, americká herečka Laura Dern.

Velkou cenu – Křišťálový glóbus – získal gruzínský koprodukční film Kukuřičný ostrov, zvláštní cenu poroty pak obdržel film Volný pád. Cenu prezidenta MFF KV dostal Zdeněk Svěrák. V divácké anketě pak zvítězil dokument Olgy Sommerové s názvem Magický hlas rebelky, který zobrazuje pohnutý osud zpěvačky Marty Kubišové.

Lucie Teplá

Colours of Ostrava letos rekordní

Letos po třinácté se konal v Ostravě multižánrový festival Colours of Ostrava, který 17.-20. července nabídl návštěvníkům na patnácti scénách přes 200 programových bodů, mezi něž patřily nejen hudební koncerty, ale také divadelní představení, filmové projekce, workshopy a besedy.

Pořadatelé oznámili, že festival, který se koná v industriálním areálu v Dolních Vítkovicích, letos navštívilo přes 40 700 lidí, nejvíce v historii festivalu, o 7000 víc než v předešlém roce. Největší pozornost na sebe soustředil zpěvák legendární skupiny Led Zeppelin Robert Plant a francouzská zpěvačka Zaz, zájem byl také o indie kapelu The National nebo o mladou soulovou hvězdu Johna Newmana. Do Ostravy přijelo přes padesát českých účinkujících, například zpěváci Dan Bárta, Anna K, Jana Kirschner, či skupiny Horkýže Slíže, Prago Union nebo Monkey Business.

Zrušeno muselo být pouze vystoupení zpěváka Michala Hrůzy a jeho kapely. Hrůza v noci při potyčce v ostravské Stodolní ulici utrpěl vážné zranění mozku a skončil v nemocnici. Dva útočníci, kteří mu zranění způsobili, byli obviněni a vzati do vazby.

redakce

Andy Warhol k vidění na Staroměstském náměstí

V prostorách domu U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí Gallery of Art Prague otevřela 13. června novou výstavu jedné z nejvýznamnějších postav pop artu, malíře, grafika a filmaře Andyho Warhola. Pod názvem "I’m OK!" výstava shromáždila umělcova díla z českých soukromých sbírek a doplnila tak expozice dvou dalších výtvarníků, a to Salvadora Dalího a Alfonse Muchu, kterým jsou věnována zbylá dvě patra galerie.

Rozsáhlá expozice představuje nejen jeho nejznámější výtvory, jako jsou Flowers, Mao Ce Tung a slavné litografie Marylin Monroe ve všech možných barevných provedeních, jsou do ní zahrnuty i Warholovy kresby tuší různých květin a sbírka 25 kusů litografických obrazů o příbězích lásky známých osobností. Jedná se například o vztah Romea a Julie, Tristana a Isoldy, Chopina nebo Jeana-Jacquesa Rousseaua. Součástí výstavy jsou obrazy osobností a múz Warholova života dělané technikou sítotisku. Pozornost návštěvníků přitahuje místnost věnovaná jeho grafickému umu při zpracování alb mnohých hudebních umělců. Mezi legendární patří Warholova kresba přebalu desky skupiny The Velvet Underground, která zde nechybí. V neposlední řadě jsou vystaveny různé koláže a především proslavené titulní strany časopisu Interview, který Andy Warhol založil na konci 60. let.

Ozdobou výstavy jsou umělcovy citáty provázející návštěvníky celou expozicí. Oživením je i hudba linoucí se z reproduktorů, vybraná ze zlaté doby působení Andyho Warhola. Součástí patra je také sítotisková umělecká dílna, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet Warholovu technologii a potisknout na místě zakoupená trika obrázky s tematikou Warholových děl. Vstupné činí pro dospělé 170 Kč a snížené 120 Kč. Výstava bude probíhat až do konce roku 2014.

Tereza Haniaková

Karel Gott oslavil půlkulaté jubileum

V pondělí 14. července se známý český zpěvák Karel Gott dožil 75 let. Toto jubileum zaznamenala všechna česká média, rozhlasové a televizní stanice zařadily do vysílání předchozího víkendu četné archivní a vzpomínkové pořady. Gottových narozenin si všimla i zahraniční média, německý bulvární deník Bild vyšel v sobotu 12. července s titulkem "Oh mein Gott, schon 75!," v překladu: "Ach můj Bože, už 75!"

Karel Gott údajně nechtěl svoje životní výročí veřejně slavit, ale jeho manželka Ivana (38) zorganizovala dvoudenní oslavu na farmě Čapí hnízdo v Olbramovicích na Benešovsku, jejímž majitelem je současný ministr financí Andrej Babiš. Na pátek 12. července Ivana pozvala desítky přátel a kamarádů Karla Gotta, v sobotu pak měla oslava rodinný charakter. Jak uvedl deník Blesk, páteční zábava se protáhla až do časných ranních sobotních hodin.

redakce

Zemřel Václav Sloup

Václav Sloup, herec malých, ale výrazných rolí, zemřel 20.července ve věku 78 let. Debutoval ve filmu Král Šumavy (1959), první hlavní roli dostal ve filmu Blbec v Xeenemünde (1962). Vedle řady filmových epizodních rolí se proslavil v televizním seriálu Záhada hlavolamu (1969) postavou Mažňáka. Lidé ho znali také jako traktoristu ze seriálu Chalupáři. Poslední rok svého života Václav Sloup prožíval v domově důchodců v Libochovicích.

redakce

Petra Kvitová podruhé královnou Wimbledonu

Petra Kvitová ovládla finále v All England Clubu. Kanaďanku Eugenii Bouchardovou suverénně porazila 6:3, 6:0. Kvitové se tak povedlo zopakovat svůj triumf z roku 2011, kdy zvítězila nad ruskou hvězdou Marií Šarapovovou. Letošní vítězství vystřelilo českou hráčku na čtvrté místo světového žebříčku.

Kvitová hrála finále téměř bezchybně. Díky čistým úderům, tvrdým returnům a spolehlivému prvnímu servisu smetla teprve dvacetiletou Bouchardovou za pouhých 55 minut. Zápas se tak zapsal do historie jako nejrychleji odehrané finále za posledních 31 let. Kvitová po zápase přiznala, že velkou roli v zápase hrály také zkušenosti. “Hodně mi pomohlo, že už jsem jedno finále hrála, byla jsem psychicky silnější.” Kvitová se tak po devítinásobné vítězce Wimbledonu Martině Navrátilové stala teprve druhou Češkou, která dokázala opakovaně vyhrát nejslavnější tenisový turnaj. "Martina má titulů mnohem víc, ještě mám co dohánět a budu muset hodně pracovat," řekla Kvitová po zápase.

Českému tenisu se letos na anglickém turnaji opravdu dařilo. Poprvé v historii se do čtvrtfinále Wimbledonu probojovaly tři Češky – Petra Kvitová, Barbora Záhlavová-Strýcová a Lucie Šafářová, která se nakonec utkala s Kvitovou v semifinále. Českou jedničku Tomáše Berdycha vyřadil Chorvat Marin Čilič už ve třetím kole, český tenista se přesto posunul ze šestého na páté místo světového žebříčku. Těžil hlavně ze čtvrtfinálové porážky Brita Andyho Murrayho, který se propadl z páté na desátou příčku.

Z českých hráčů si ale nejlépe vedl Radek Štěpánek, který se svým spoluhráčem Leanderem Paesem skončil před branami finále mužské čtyřhry. Štěpánek dal ale o sobě vědět už ve druhém kole dvouhry, kde se utkal s favoritem Novakem Djokovičem. Přestože byla hra velmi vyrovnaná, český tenista Srbovi podlehl. Štěpánkův výkon si ale vysloužil ovace diváků i uznání expertů. Facebookový profil Wimbledonu se fanoušků ptal: “Byl to dosud nejlepší zápas turnaje?”

Barbora Maxová

König v první desítce na Tour de France

Český cyklista Leopold König, který závodí za stáj NetApp-Endura, se umístil na sedmé pozici celkového pořadí 101. ročníku cyklistického závodu Tour de France, který skončil tradičně v Paříži v neděli 27. července. Je to druhé nejlepší umístění českého cyklisty v tomto závodě po Romanu Kreuzigerovi, který vloni skončil pátý. Letošní ročník vyhrál Vincenzo Nibali, první italský vítěz Tour de France od roku 1998. Nibali se stal neočekávaným favoritem poté, co po pádech a zraněních v prvních etapách ze závodu odstoupili Mark Cavendish, loňský vítěz Chris Froome a vítěz z roku 2007 Alberto Contador.

redakce

Úspěšný start v evropských pohárech

České fotbalové kluby vstoupily úspěšně do soutěží o evropské poháry. Sparta v předkole Ligy mistrů vyřadila estonskou Levadii Tallinn výsledky 7:0 a 1:1, když v pražském zápase byl autorem šesti gólů David Lafata.

V Evropské lize Mladá Boleslav vyřadila bosenský klub Široki Brijeg (2:1 a 4:0) a Liberec přešel do dalšího předkola přes Košice (1:0 a 3:0).

Sparta v dalších zápasech narazí na švédské Malmö, Liberec se utká s rumunským Astra Giurgiu a Boleslav čeká francouzský Lyon. Liberec a Mladá Boleslav sehrají svá další utkání 31. července, po uzávěrce tohoto vydání Caroliny, podobně jako Viktoria Plzeň která vstoupí do fotbalové Evropy utkáním s rumunským mužstvem Petrolul Ploješť.

Před uzávěrkou: V prvním utkání se švédským klubem Malmö se Spartě podařilo zvrátit nepříznivý stav 1:2 z prvního poločasu na konečné vítězství 4:2. Tři góly vstřelil David Lafata.

redakce

Fotbalová Synot liga odstartovala

Ve dnech 24.-26. července se odehrálo první kolo české fotbalové ligy, které do nového ročníku vstupuje s novým názvem. Po sedmnácti letech spojenectví s pivovarem Gambrinus se novým generálním partnerem Fotbalové asociace FAČR stala firma Synot, jejíž hlavní náplní je sázkový byznys. Vítězně začaly soutěž Sparta, Slavia, Jablonec a Mladá Boleslav. Oba nováčci České Budějovice a Hradec Králové získali bod za remízu proti favoritům. Remíza někdejšího mistra s Příbramí je pro Viktorii Plzeň zklamáním.

Výsledky 1. kola: Bohemians 1905 - Sparta 1:2, Příbram - Viktoria Plzeň 2:2, Slovácko - Slavia 1:2, Jablonec - Zbrojovka Brno 2:0, Hradec Králové - Teplice 0:0, Dukla Praha - Baník Ostrava 0:0, Vysočina Jihlava - Mladá Boleslav 0:1, České Budějovice - Slovan Liberec 1:1.

redakce

Počasí

Ten, kdo si vybral dovolenou v měsíci červenci, neprohloupil. Od druhé dekády července denní teploty vyšplhaly na úroveň třiceti stupňů Celsia a udržely se tam až do konce měsíce. Na tom nic nezměnily místní bouřky a přívalovém deště, které dokázaly srazit vedřiny jen dočasně, na jeden až dva dny. Podle dlouhodobých měření Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz) byl letošní červenec ve srovnání s průměrem posledních třiceti let teplotně nadnormální. Stinnou stránkou letošního slunečného léta je nízký stav vodních toků, nedostatek vláhy a smutek houbařů, kteří na své úlovky zatím stále čekají.

redakce