28. května 2015, Carolina č. 884

V Praze se uskutečnil pietní akt u příležitosti oslav 70. výročí konce války

U Národního památníku na Vítkově se v pátek 8. května sešli vysocí státní představitelé, zástupci armády, váleční veteráni, vojáci a veřejnost, aby společně uctili památku padlých bojovníků ve druhé světové válce při tradičním každoročním pietním aktu. Letos byla ceremonie oproti předchozím letům zvláštní v tom, že si připomínáme 70. výročí konce tohoto nejhoršího vojenského konfliktu v dějinách lidstva.

Akce se zúčastnili prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, ministr obrany Martin Stropnický a náčelník Generálního štábu AČR Josef Bečvář. Přítomen byl i kardinál Dominik Duka.

Událost začala přibližně v půl jedenácté. Prezident společně s ministrem Stropnickým pozdravil válečné veterány a prohlédl si nastoupené vojenské jednotky s historickými prapory. Poté zazněla státní hymna, při níž byla vztyčena státní vlajka. Po této části ceremoniálu položili vysocí představitelé státu a armády věnce k památníku, po nich pak váleční veteráni. Akt doprovodila také minuta ticha za všechny padlé. Vyvrcholením slavnostních chvil byl nízký přelet tří vojenských helikoptér MI-24, vypouštějících kouř v barvách národní trikolory, v závěsu s vládním letounem Airbus, který doprovázely dvě armádní stíhačky Gripen.

„Je to příležitost pro poděkování těm, kteří jsou dnes už v seniorním věku a kteří prošli situací, která byla velmi vážná a při které riskovali maximum,“ řekl v rozhovoru s novináři po pietě ministr Stropnický.

Z pražského Vítkova Kryštof Kunc

Sobotkova vláda první hlasování o nedůvěře ustála

Vyslovení nedůvěry vládě, které měla v úterý 26. května na programu Poslanecká sněmovna, se obešlo bez překvapení. Pro návrh bylo pouze 47 poslanců ze184 přítomných. Sobotkův kabinet, který podporuje 111 koaličních poslanců, tak vůbec první pokus o zpochybnění své existence ustál a pozici bez problémů obhájil.

Hlavním důvodem, proč pravicová opozice v čele s předsedou ODS Petrem Fialou hlasování o nedůvěře vyvolala, je střet zájmů vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Proti srsti je opozici především daňové zvýhodnění biopaliv, které jsou jedním z obchodních artiklů Babišova Agrofertu.

Neúspěch opozice se však očekával. Pro vyslovení nedůvěry bylo pouze 25 poslanců TOP 09, 16 ODS a 6 z hnutí Úsvit. Výsledek ani neodpovídal návrhu, o vyslovení nedůvěry totiž požádalo 50 poslanců. Hlasování se zdrželi všichni komunisté, kteří to předem oznámili.

„Vládě ČSSD, ANO a KDU nebyla vyslovena nedůvěra. To ale neznamená, že nemáme pravdu. Budoucnost to ukáže,” napsal předseda ODS Fiala po hlasování na twitter. Vyslovil tak odhodlání strany prokázat využití Babišovy moci k prosazování zájmů jeho holdingu.

Mnohahodinové řečnění před samotným hlasováním se neslo ve znamení tradičních přestřelek mezi rivaly. Dominantním se stal souboj mezi Vítězslavem Jandákem (ČSSD) a jeho opozičním sokem Fialou. Ani jeden si neodpustil slovní útoky, na což je musel předseda Sněmovny Jan Hamáček několikrát upozornit.

Ne všichni poslanci však brali úterní jednání zcela vážně. Tomio Okamura (dříve Úsvit, dnes nezařazený) zasedání protelefonoval a dolní komoru předčasně opustil, jiný jeho kolega si pak četl časopis se sluchátky v uších, snad aby nemusel poslouchat neustávající hádky poslanců.

Z Poslanecké sněmovny Kamila Bejlková

Česká vláda jednala společně se slovenskou o infrastruktuře a evropských fondech

Premiéři Bohuslav Sobotka a Robert Fico spolu s dalšími ministry diskutovali také o spolupráci v obraně, problému středomořské migrace a chystání oslav 100. výročí od vzniku Československa. Nejžhavějším tématem byla příprava červnového summitu Evropské rady, na kterém se bude mimo jiné řešit politika EU vůči Rusku. Historicky třetí společné zasedání české a slovenské vlády se konalo na zámku ve Valticích v úterý 12. května.

Členové kabinetů jednali o zefektivnění infrastruktury; vlaky na železniční trase mezi Slovenskem a Moravou by měly v blízké budoucnosti zrychlit až na 200 kilometrů v hodině. Měly by se rovněž propojit silniční sítě obou zemí a přítomní připomněli i návrh vodního koridoru Dunaj-Labe-Odra, který má podporu prezidenta Miloše Zemana.

V otázce evropských fondů se vlády shodly na potřebě jejich důsledného vyčerpání. „Já jsem velmi rád, že Slovensko patří spolu s Českou republikou mezi země, které vyvíjí intenzivní tlak na Evropskou komisi, abychom maximálně zlepšili podmínky pro dočerpání evropských fondů. Dnes jsme si potvrdili, že v tomto tlaku chceme společně pokračovat,“ shrnul na následné tiskové konferenci Sobotka. Mluvil dále o společné přípravě 100. výročí od vzniku Československa, které připadá na rok 2018, a poukázal i na předání předsednictví visegrádské čtyřky České republice.

Fico na tiskové konferenci zhodnotil především zahraniční politiku obou zemí a důraz kladl na vzrůstající problém středomořské migrace: „Jakékoliv rozhodnutí týkající se migrantů, jakýkoliv postoj členských států Evropské unie k tomuto tématu musí být postaven na principu dobrovolnosti.“ Ocenil rovněž pomoc české vlády při evakuaci slovenských občanů z nepálských oblastí zasažených silným zemětřesením, která podtrhuje výborné vztahy obou zemí. Kromě slovenské a polské vlády udržuje Česká republika nadstandardní spolupráci i s Izraelem, se kterým rovněž organizuje společné schůze kabinetů.

Tomáš Hegedüš

Jmenování profesorů se odsouvá, prezident odmítá jmenovat tři navržené

Prezident Miloš Zeman odmítl podepsat dekret tří docentů navržených na jmenování profesorem. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček České televizi sdělil, že ho k tomu vedly „mimořádně závažné důvody“. Mezi kandidáty, kterým hlava státu nechce udělit profesuru, jsou Jiří Fajt a Ivan Ošťádal z Univerzity Karlovy a Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické. Rektor UK Tomáš Zima tento fakt pokládá za nepřijatelný zásah do akademických svobod.

Své rozhodnutí sdělil Miloš Zeman 5. května ministrovi školství Marcelu Chládkovi (ČSSD). Prezident spatřuje problém v minulosti uvedených docentů. Konkrétní důvody artikuloval později jeho mluvčí. U Jana Eichlera uvedl působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády za minulého režimu a u Ivana Ošťádala jeho kontakty na Státní bezpečnost. V případě Jiřího Fajta se odvolal na kauzu týkající se nejasného sponzorování. Podle informací zveřejněných v Mladé frontě Dnes ředitel Národní galerie Jiří Fajt v září 2014 žádal Komerční banku o 1,3 milionu korun, které měly být použity i na navýšení jeho platu.

Rektorka VŠE Hana Machková a rektor UK Tomáš Zima jsou přesvědčeni, že docenti splnili všechny zákonné podmínky, úspěšně prošli náročným habilitačním řízením a měli by být jmenováni. Zima označil prezidentovy výhrady za nerelevantní. Podle něho by se o profesorech nemělo rozhodovat na základě informací z médií a dodal, že k udělení titulu není nutné mít negativní lustrační osvědčení.

Po prezidentově rozhodnutí se podle rektora ČVUT Petra Konvalinky všechny soukromé, veřejné i státní vysoké školy dohodly slavnostního ceremoniálu v pražském Karolinu nezúčastnit. Jmenování profesorů, které bylo plánováno na 7. května, se tak odsouvá na 12. června. Ministr školství požádal prezidenta o schůzku, které se 28. května zúčastnili rektoři obou dotčených univerzit. Ani po ní ale Zeman své stanovisko nezměnil.

Nejde o první případ, kdy se prezident vzepřel jmenování profesora. Na jaře 2013 odmítl jmenovat literárního historika Martina C. Putnu, což zdůvodnil jeho nevhodným veřejným vystupováním. Po protestu rektorů nakonec dekret podepsal, předával ho však tehdejší ministr školství Petr Fiala (ODS).

Po sporu s Martinem C. Putnou se uvažovalo o převedení jmenovací pravomoci na ministra školství nebo předsedu Senátu. Mezi rektory převážila snaha zachovat tradici, a pravomoc tak prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda. Nový spor by však mohl podle bývalého rektora UK Ivana Wilhelma otevřít diskusi, zda nepřevést pravomoc na samotnou akademickou obec. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek uvedl, že by bylo na místě novelu prostřednictvím poslaneckého návrhu změnit.

Jakub Rozmahel

Prahou prošel již 18. ročník pochodu za legalizaci konopí Million Marihuana March

Ve státní svátek 8. května se v Praze konal pochod za legalizaci konopí Million Marihuana March, který je součástí globální iniciativy. Tématem letošního 18. ročníku byl nesouhlas s přetrvávající prohibicí marihuany, asociálnost legislativy týkající se léčebného konopí a nedávné policejní zátahy proti majitelům tzv. growshopů.

Akci pořádalo občanské sdružení Legalizace.cz. Podle jeho předsedy Martina Veverky „celá prohibice konopí stojí stát zbytečné peníze, zároveň současné nastavení prodeje léčebného konopí je neefektivní, protože je až třikrát dražší než na černém trhu.“ Hlavním požadavkem demonstrace byla legalizace pěstování a držení konopí, a to jak za účelem léčby, tak k účelům rekreačním.

Letošní trasa pochodu vedla z Karlova náměstí na ostrov Štvanice. Demonstraci přálo příjemné slunečné počasí a zúčastnilo se jí asi pět tisíc lidí, průvod doprovázela hudba, kterou hrála kapela na autě v jeho čele. Někteří z účastníků měli transparenty akcentující pozitiva, která s sebou konopí přináší. Celý průvod se nesl v mírumilovném duchu. Policie udělila pouze několik blokových pokut za kouření marihuany.

Na ostrově Štvanice se po skončení průvodu konal kulturně-vzdělávací happening. Ze dvou pódií se linuly především rytmy reggae, ska a funky. Pohodovou atmosféru ladily kapely jako Švihadlo, Uraggan Andrew nebo toaster Dr. Kary. Kdo se chtěl dozvědět něco nového, mohl si v neziskovém sektoru promluvit s lidmi z různých organizací nebo s aktivisty z Greenpeace. Politická stage High@park se věnovala diskusi o konopí. Jejími hosty byli kandidát z posledních voleb do Evropského parlamentu Ivan Bartoš (Piráti), Jan Trnka (SZ), Martin Pánek (Svobodní), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a předseda pražského regionálního sdružení občanských demokratů Filip Humplík.

Z demonstrace Jakub Rozmahel

Prezident Zeman v Moskvě uctil památku sovětských vojáků padlých v druhé světové válce

Poklonkování Putinovi, nebo standardní zahraniční cesta, to jsou výroky, hodnotící cestu Miloše Zemana do Moskvy na oslavy 70 let od konce druhé světové války. Ten do hlavního města Ruska přiletěl vládním speciálem v pátek 8. května společně s osmi českými veterány a svým doprovodem. Byl přitom, vyjma kyperského prezidenta, jedinou hlavou státu EU, která pozvánku na oslavy přijala. Jedním z důležitých bodů Zemanovy cesty bylo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Český prezident vyjádřil díky Rusku za podíl na porážce nacismu ve druhé světové válce a uctil padlé příslušníky Rudé armády položením věnce k hrobu neznámého vojína u kremelské zdi.

Vláda odsouhlasila cestu v polovině dubna poté, co jí byl předložen program, v němž nefigurovala účast na vojenské přehlídce 9. května. V době jejího konání se Zeman sešel se slovenským předsedou vlády Robertem Ficem, s nímž hovořil mimo jiné o kanále mezi Váhem a Moravou. I tak ale rozvířil v Česku debatu, zejména tím, že se sešel s prezidentem Putinem za doprovodu hradního kancléře Vratislava Mynáře a jednatele firmy Lukoil Aviation Czech Martina Nejedlého, který je dle Zemana jeho poradcem pro energetiku. Na přetřes přišly nejen české pohledávky v Rusku (například pětimiliardový dluh ze stavby paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu), ale i ukrajinská krize.

„Prezident Putin na jednání s panem prezidentem konstatoval, že je pro naplnění minských dohod do posledního písmene,“ napsal na svůj twitterový účet mluvčí Zemana Jiří Ovčáček. Putin českého prezidenta ocenil: „V Evropě jsou ještě politici schopní přímo vyslovit svůj názor a hájit své postoje,“ citovala hlavu Ruské federace ČTK.  Zeman predikoval konec sankcí EU: „Domnívám se, že je situace na východě Ukrajiny, kde už nyní prakticky neprobíhá občanská válka, byť se vyskytují místní incidenty, uspokojivá. A dokonce bych dodal, že sankce budou odvolány možná už do konce letošního roku,“ řekl v rozhovoru, které vysílalo ruské rádio Kommersant FM. Spletl si v něm ale Radu Evropy s Evropskou radou (ta o sankcích rozhoduje jako orgán EU), zaregistrovala redakce iDnes.cz.

Prezidenti si notovali, Zeman, který mluvil celou dobu rusky, hostitele rozesmál svým bonmotem „Politika je jako počasí. V současnosti je zde ochlazení, ale jsem přesvědčen, že po ochlazení přijde oteplení.“ Zeman přitom ale místo „oteplení“ řekl „topení“, jak si všiml novinář Alexandr Mitrofanov na svém twitteru. Putina tak mohla pobavit i jazyková chyba.

Názory na cestu se doma různily. „Byl bych radši, kdybychom byli výjimeční v jiných oblastech než se hrbit před diktátorem, který ohrožuje suverenitu Ukrajiny,“ řekl pro iDnes.cz Miroslav Kalousek z TOP 09. Naopak předseda poslaneckého klubu KSČM Pavol Kováčik ji ocenil. „Cesta byla dobrým krokem i proto, že Rusko je velmi významný partner, ať se to někomu líbí nebo nelíbí, jak na poli politickém, tak na poli ekonomickém,“ uvedl.

Zeman se v Moskvě setkal i s představiteli dalších států, například s prezidenty Indie, Kazachstánu, Vietnamu a Číny. Během cesty několikrát vyjádřil úctu sovětské armádě a při akci na českém velvyslanectví vzdal hold českým i ruským veteránům. Sešel se také se šéfem ruských železnic, kontroverzním podnikatelem a Putinovým blízkým spolupracovníkem Vladimirem Jakuninem. Zeman odletěl z Moskvy ještě v sobotu navečer.

Jaroslav Praisler

Premiér Sobotka v Berlíně jednal o železnicích, ztracené ropě i reformě školství

Český premiér na začátku května jednal na oficiální návštěvě v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Sešel se s ní po druhé za čtrnáct měsíců své vlády a opět bylo o čem diskutovat. V první řadě se Bohuslav Sobotka snažil lobbovat za ideu vytvoření rychlostní železniční trati Mnichov – Praha – Berlín. „Já doufám, že paní kancléřka pochopila, že to patří mezi klíčové priority, které má Česká republika ve vztahu k Německu,“ citovaly Sobotku ČeskéNoviny.cz.

Předseda vlády uvedl, že v Česku už začala projektová příprava trati Praha – Lovosice, odkud by vlaky rychlostí 350 km/h pokračovaly dál přes Drážďany až do Berlína. „Je tam dost složitá topografie, náklady by byly příliš vysoké. A kdy vy dokončíte posledních 20 kilometrů dálnice D8 mezi Prahou a Dráždany?“ Popíchla podle iHned.cz kancléřka Sobotku. Budoucnost rychlostní trati není ovšem úplně zatracena. Saský premiér Stanislaw Tillich, člen Merkelové CDU, a ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel z koaliční SPD ji hojně podporují. V čem však kancléřka přislíbila pomocnou ruku, je modernizace železnice z Mnichova do Prahy a spor se zkrachovalou firmou Viktoriagruppe. Do skladu firmy v bavorském Kraillingu uložila ČR zásoby ropy v hodnotě 1,2 miliardy korun, ale insolvenční správce letos v dubnu české pohledávky popřel.

Šéf ČSSD se v Berlíně také setkal s výkonným členem představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernardem Bauerem a zhruba dvaceti významnými investory. Mluvili o ekonomické situaci a o investicích v ČR, které hodnotili velmi kladně. Nejžhavějším problémem pro německé investory však stále zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků s dostatečnou praxí a znalostí němčiny. „Během pouhých čtyř let klesl investiční faktor kvalifikace zaměstnanců v hodnocení investorů působících v Česku z druhého místa na šesté. Přitom lidské zdroje představují pro zemi bez významných zdrojů surovin, jako je Česká republika, ten nejdůležitější kapitál,“ kritizoval situaci Bauer. Sobotka reagoval příslibem, že se zreformuje školství v technických oborech.

Tomáš Martínek

Počet nezaměstnaných v Česku klesl pod půl miliónu

Bez práce bylo v dubnu 491 585 lidí. Míra nezaměstnanosti klesla na 6,7 % a je nejnižší od října 2012. Nejméně nezaměstnaných uvádí Praha (4,8 %), hned po ní Plzeňský kraj (4,9 %), nejvíce naopak Ústecký kraj s rovnými deseti procenty. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo data 12. května.

V březnu se o volná pracovní místa ucházelo téměř o 35 tisíc osob více než v dubnu, březnová míra nezaměstnanosti činila 7,2 %. Meziroční srovnání přináší rozdíly ještě patrnější. V dubnu roku 2014 evidoval Úřad práce ČR 574,9 tisíc uchazečů o práci (7,9 %).

K razantním změnám došlo i v oblasti volných pracovních míst. Jejich počet se meziročně skoro zdvojnásobil, k poslednímu dni dubna uvádí statistika téměř 84 tisíc volných pracovních míst. Ke stejnému datu minulého roku jich bylo lehce přes 44 tisíc.

Eliška Kolomazníková

Češi vyhledávají jiná letoviska než loni. Dovolenou zkracují

Čeští turisté cestují do jiných destinací než minulý rok. Může za to bezpečnostní situace některých zemí nebo také oslabení kurzu koruny vůči dolaru. Ekonomické důvody mají vliv i na dobu strávenou v zahraničí. Průměrná délka letního zájezdu klesla na 8,2 dne. Před pěti lety ale trávili Češi na dovolené více než deset dní. Klesá také počet turistů s pojištěním. Platí si ho jen každý šestý Čech. Vyplývá to z údajů Evropské pojišťovny (ERV), které uveřejnila 27. května na tiskové konferenci.

Největší propad návštěvnosti zaznamená Turecko. Může za to především nárůst cen zájezdů do této oblasti. „V cenách zájezdů se odráží slabý kurz koruny vůči dolaru, který je hlavní smluvní měnou,“ uvedl Ondřej Rušikvas, ředitel obchodu a marketingu ERV. „V současnosti je kurz koruny na 25 korunách za dolar, před rokem byl přitom ještě na úrovni 20 korun,“ připomněl. Naopak více návštěvníků zamíří do Egypta. Letošní dovolenou se tam rozhodlo strávit téměř o 52 % Čechů více než loni. V žebříčku jejich oblíbených destinací tak poskočil z pátého na třetí místo. Hlavním důvodem je nižší cena ve srovnání právě s Tureckem. Na postu turisticky nejvyhledávanější země se tradičně drží Chorvatsko.

Podle průzkumu ERV vyrazí bez komerčního pojištění do zahraniční 17 % Čechů. Počet hlášených škod z ciziny přitom roste. Velkých škod nad sto tisíc korun je evidováno o 37 % více. Nejvíce pojistných událostí loni hlásili turisté z Egypta, Řecka a Turecka. „Nejčastějšími zdravotními problémy jsou zažívací potíže, záněty uší a očí, kožní problémy a alergie,“ uvedl ředitel správy pojištění ERV Štěpán Landík.

ERV také tvrdí, že čím dál tím více Čechů cestuje na vlastní pěst. V loňském roce uskutečnili čeští turisté dva miliony individuálních cest. To činí 54 % ze všech zahraničních výjezdů. „Samostatněji cestují také Němci a Poláci, kde je poměr mezi zájezdy s cestovními kancelářemi a individuálními cestami shodně 40:60 procentům,“ dodal Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV.

Z tiskové konference Barbora Loudová

Američtí Lynyrd Skynyrd přijeli do Plzně zahájit oslavy 70. výročí osvobození

Na plzeňském plochodrážním stadionu se 1. května rozezněly slavné melodie největší hvězdy jižanského rocku, amerických Lynyrd Skynyrd. Koncert se stal součástí projektu Evropské hlavní město kultury. Tento titul každoročně získávají dvě vybraná města ze dvou členských států EU za účelem trvale udržitelného kulturního, sociálního i ekonomického rozvoje. V roce 2015 se jimi staly belgické Mons a právě západočeská Plzeň. Americká kapela, které předskakovala česká rocková legenda Žlutý pes, svým vystoupením ale zahájila především oslavy 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou.

„Děkujeme Vám, že můžeme reprezentovat Spojené státy na téhle oslavě,“ tak otevřel zpěvák Johnny Van Zant vůbec první koncert Lynyrd Skynyrd v Česku, na který se přišlo podívat okolo deseti tisíc lidí. Kapela si byla moc dobře vědoma, jak důležité výročí se v Plzni slavilo, a velmi důstojně se ho zhostila. Van Zant měl po celou dobu představení přišpendlenou českou vlajku na své kožené vestě a při světoznámé písni Simple Man, kterou věnoval americkým vojákům, již osvobozovali Evropu, rozvinul další velkou českou vlajku. Drtivá většina písní, které hráli, vznikla v jejich nejslavnější éře v první polovině 70. let.

V roce 1977 zasáhla výborně rozjetou kariéru nadějných muzikantů letecká havárie, při níž zemřeli starší bratr Johnnyho, zpěvák Ronnie Van Zant, kytarista Steve Gaines, jeho sestra vokalistka Cassie Gaines, manažer kapely Dean Killpatrick a oba piloti. Po deseti letech se zbývající členové rozhodli Lynyrd Skynyrd obnovit. Z původní sestavy zůstal jen kytarista Gary Rossington.

Slavnosti 70. výročí konce války, které vystoupení Lynyrd Skynyrd zahájilo, trvaly do středy 6. května. K vidění bylo několik vojenských přehlídek americké i české armády. Jednalo se o techniku současnou nebo z druhé světové války.

Z koncertu Tomáš Martínek

Jubilejní 70. ročník Pražského jara zahájil hamburský orchestr

Mezinárodní hudební festival zahajuje tradičně 12. května Má vlast od Bedřicha Smetany. Netradičně a v historii Pražského jara vůbec poprvé zazněla letos v podání německých umělců. Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu z Hamburku dirigoval Thomas Hengelbrock. Bylo to teprve popáté, kdy úvodní koncert zahrál zahraniční orchestr.

Do zahajovacího koncertu se promítlo i silné téma výročí konce druhé světové války. Výběr orchestru byl proto nanejvýš symbolický. V souvislosti s tímto krokem se ale ozvaly i negativní názory.

Tradičním mediálním partnerem Pražského jara je již od roku 1946 Československý/ Český rozhlas. Letos odvysílá 17 koncertů na stanici Vltava. Mezi 11 přímých přenosů, které  nabízí, se řadí i ten zahajovací – Má vlast.

Festival rovněž přivítal 67. ročník Soutěže v detailech. Tentokrát v oboru flétna a klarinet soupeřilo 412 kandidátů, zhruba o sto více než vloni. Již v druhé polovině května jsme mohli znát vítěze obou kategorií. Jsou jimi dva interpreti z Jižní Koreje: Kim Ju-pin v oboru flétna a Kim Sang-jun v oboru klarinet.

Příležitost k debutu dostal v jubilejním ročníku mladý dirigent Marek Šedivý (*1987). Sestavil si tedy svůj vlastní program, ve kterém nechybí ani takové jméno jako Klement Slavický. Jak sám tvrdí, výběr se řídil i vkusem jeho ženy a skutečnou náhodou se jeho koncert 31. května trefil do jejích narozenin.

Vstupenky na poslední z 45 koncertů jsou k dispozici on-line na www.festival.cz, kde zájemci najdou i cenné informace a zajímavosti o jednotlivých koncertech, interpretech a skladatelích. Pražské jaro končí 3. června. 

Michaela Říhová

Svět knihy 2015, zaměřený na kulturu Egypta, navštívilo v Praze téměř 40 tisíc lidí

I letos se v prostorách holešovického Veletržního paláce uskutečnila největší akce svého druhu v České republice, veletrh a literární festival Svět knihy 2015. Na celé čtyři dny, od 14. do 17. května, byl připraven také bohatý doprovodný program se stovkami pořadů. Jedenadvacátý ročník veletrhu a festivalu navštívilo celkem 38 tisíc lidí.

Prostřednictvím tematických programů a motta Poznejte Egypt po dvou revolucích se organizátoři a čestní hosté z Egypta snažili přiblížit návštěvníkům současnou kulturu i literaturu této arabské země. „Egypt představuje zemi, která se prolínáním kultur, náboženství a civilizací prosadila na mapě arabské a světové kultury. Proto se také Egypt stal pomyslným majákem osvěty,“ prohlásil ředitel státní knižní organizace Ahmed Megahed. Během festivalu se konala autorská čtení, besedy i tematicky zaměřené přednášky. Zajímavé bylo například setkání s egyptským bohemistou Chálidem al Bitagím nebo beseda Islám v literatuře s arabisty, religionisty a muslimským blogerem.

Kromě proniknutí do tajů egyptské kultury mohl návštěvník festivalu také vidět vyhlášení Ceny Jiřího Ortena. Ta je určena autorovi prozaického nebo básnického díla, jemuž v době vydání díla není více než 30 let. Letošní ročník vyhrála studentka Alžběta Stančáková. Udílela se i cena Česká kniha roku 2015, kterou získal objev Magnesie Litery, Matěj Hořava, za soubor Pálenka. Program festivalu cílil také na mladší čtenáře, především na fanoušky žánru fantasy a sci-fi. V pátek 15. května díky tomu mohli návštěvníci před branami Veletržního paláce potkat například populární postavy z legendární vesmírné ságy Star Wars.

Další veletrh a literární festival, Svět knihy 2016, by se měl uskutečnit příští rok od 12. do 15. května. „Čestným hostem přehlídky budou severské země a jedním z hlavních témat ‘město v literatuře‘,“ prozradila mluvčí veletrhu Jana Chalupová.

Z veletrhu a literárního festivalu Jolana Humpálová

Prague Design Week 2015 návštěvníky oblékl, usadil i pohřbil

Druhý ročník designerské přehlídky Prague Design Week byl stejně lákavý jako ten minulý. Na jedné z nejvýznamnějších akcí tohoto druhu vystavovalo celkem 74 designérů. Oproti loňsku se změnily místo i termín konání, dům U Minuty vystřídal Kafkův dům, který je jen o pár desítek metrů vedle. Druhý ročník se místo podzimu pořádal na jaře od 11. května, aby nekonkuroval velkolepějšímu Designbloku.

Prague Design Week přinesl pestrou nabídku designového zboží, které má splňovat kvalitu, funkčnost i estetiku. Přehlídka nereprezentovala jen ateliéry různých umělců a řemeslníků, ale důležitý byl i doprovodný program – přednášky, na kterých se vystřídali hosté hlavně z řad vystavujících. Mezi ně patřili třeba tvůrci ekologických sáčků na ovoce od Infiberry nebo kovářských výrobků od Kovopo.

Jedním z největších lákadel přehlídky bylo svítící pulzující srdce studentů multimediálního designu Západočeské univerzity v Plzni. Jako jediní neměli produkt na prodej, ale jen interaktivní instalaci. Jejich srdce bylo připojeno na kinect, který umožnil pulzování (intenzitu svícení) srdce podle pohybu lidí v okolí. Tuto atrakci ocenily hlavně děti, které tam trávily většinu svého času na výstavě. Ovšem našli se i takoví dospělí.

Pro ty, co zatoužili přece jen něco originálního koupit, byla na festivalu nepřeberná nabídka homemade šperků, doplňků, nábytku a nádobí, často z ekologických nebo recyklovaných materiálů. Různé designové oblečení bylo zastoupeno například dílnou La Femme MiMi a Baazar Charity, kde se našly i „nositelné“ kousky.

„Smrt si nevybírá, vy můžete,“ je sloganem firmy HogoFogoDesign, která původně nechtěla šokovat. Jejich barevné rakve a pouzdra na urny ale opravdu vzbudily pozornost a někteří lidé z jejich výstavního koutku zhnuseně odcházeli.

Prague Design Week je akcí, kde si každý najde něco, co by ho mohlo zaujmout. Nízké vstupné 100 (50) Kč, které pak platí po celý týden, je rozhodně více než příjemné a přátelská atmosféra je jako bonus. Ale jak už název napovídá, přehlídka trvá jen týden, a tak už nezbývá nic jiného, než vyhlížet další ročník, který už organizátoři připravují.

Z přehlídky Prague Design Week Lucie Nováková

Zlín Film Festival se letos zaměří na německou kinematografii. Ocení i Adolfa Borna

Už 55. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež se uskuteční ve Zlíně od 29. května do 4. června. Zaměří se na německou kinematografii a při této příležitosti na Moravu zavítají například herci Karl Markovics a Gedeon Burkhard nebo producent Gert K. Müntefering. Uznání za přínos kinematografii převezme na závěrečném galavečeru výtvarník Adolf Born.

Jubilejního ročníku nejstaršího filmového festivalu v ČR se zúčastní 363 filmů z 52 zemí, a to včetně exotických. Jsou mezi nimi například Dominikánská republika, Libanon a Nepál. „Ještě než Nepál zasáhlo zemětřesení, řekli jsme si, že tomu filmu dáme šanci, protože se moc filmů v Nepálu netočí,“ uvedla umělecká ředitelka festivalu Markéta Pášmová na tiskové konferenci. „Pan režisér i ostatní jsou po katastrofě naštěstí v pořádku,“ dodala.

Festivalový program nabízí 13 světových premiér a více než 170 snímků, které budou v Česku uvedeny vůbec poprvé. Německo zastoupí 50 celovečerních filmů. Pozvání do Zlína přijal rakouský herec a režisér Karl Markovics, známý jako inspektor Stockinger ze seriálu Komisař Rex. Nyní spolupracuje na filmu o Lídě Baarové, kde si zahraje Josepha Goebbelse. Dále přijede i jeho seriálový kolega Gedeon Burkhard a německý producent Gert K. Müntefering. Ten stál u zrodu československých seriálů Pan Tau, Arabela či Návštěvníci, které byly natočeny v západoněmecké koprodukci.

Zlínský festival je specifický dvěma zahájeními. To dopolední, určené dětem, představí v distribuční předpremiéře nový film režisérky Alice Nellis Sedmero krkavců. Večerní, věnované festivalovým hostům, otevře ve 20 hodin snímek Jana Baleje Malá z rybárny. „Je to vůbec poprvé, kdy festival zahajuje animovaný film,“ zdůraznila Pášmová.

„Jako každý rok zůstává zachováno pět soutěží filmů pro děti, pro mládež nebo krátkých animovaných filmů. Do velmi oblíbené a relativně nové studentské soutěže Zlínský pes se nám letos přihlásilo přes 1 500 snímků. Z nich jsme vybrali 50,“ uvedla ředitelka festivalu. V mezinárodní porotě zasednou například Petr Sís, Uschi Reich či Burny Bos.

Festival vyvrcholí slavnostním vyhlášením vítězných filmů a předáním cen. Uznání za přínos kinematografii pro děti a mládež převezme letošní jubilant Adolf Born, který v červnu oslaví 85 let.

Z tiskové konference Markéta Rizikyová

Čeští hokejisté na letošním mistrovství světa nedosáhli na medailové pozice

Slavnostním ceremoniálem skončilo v neděli 17. května mistrovství světa v ledním hokeji, které se konalo v Praze a v Ostravě. Zlatou medaili po jednoznačné finálové porážce Rusů získala suverénní Kanada, která jako jediná na turnaji ani jednou neprohrála. Na stupně vítězů se probojovali i Američané. Čechům ani Slovákům se na medailové pozice dosáhnout nepodařilo, a Jaromír Jágr dokonce oznámil odchod z reprezentačního týmu.

Navzdory tomu, že Češi skončili až na čtvrtém místě, si hráči pod vedením Vladimíra Růžičky počínali sebevědomě a většina sportovních komentátorů se shodla, že předvedli výkon, za který se nemusí stydět. Bez větších komplikací se dostali až do semifinále, kde podlehli mimořádně silné Kanadě 0:2. Slováci nepřesvědčili a nedostali se ani do čtvrtfinále.

Mezi nejlepší hráče českého týmu se již tradičně zařadil Jaromír Jágr, jenž na letošním šampionátu vstřelil dohromady devět branek a zároveň byl novináři vyhlášen jako nejlepší útočník, který hraje na pravém křídle, a nejužitečnější hráč. Hrdina z Nagana ovšem překvapil, když po prohře s americkým týmem prohlásil, že letos hrál v reprezentačním dresu naposled. „Já už na to nemám. Můžu odevzdat maximum, ale je čas se posunout dál,“ citoval jeho slova iDnes.cz. Jágr o svém odchodu mluvil v minulosti již několikrát, přičemž pak na následujícím mistrovství hrál.

Oslnivé výkony kromě Jágra předvedli i další hráči českého týmu, zejména útočníci Jakub Voráček a Petr Koukal a brankář Ondřej Pavelec. Ten byl po semifinálovém utkání Česko-Kanada vyhlášen hráčem zápasu, protože skrz jeho betony prošly jen dvě střely, zatímco jiným brankářům Kanaďané dokázali „nasázet“ někdy i dvojciferný počet gólů.

Letošní šampionát v tuzemsku do poslední chvíle provázely  mimořádně vysoká sledovanost a návštěvnost. Tento trend začal hned v prvních dnech mistrovství, kdy si televizní stanici ČT sport, která jednotlivá utkání pokrývala, naladilo během zápasu Česko-Lotyšsko 65 % tuzemských diváků. Nezvykle vysoká byla i návštěvnost pražské O2 a ostravské ČEZ arény. S celkovým počtem 741 690 fanoušků, kteří se přišli na zápasy podívat osobně, se letošní MS stalo nejnavštěvovanějším šampionátem ledního hokeje v historii.

Český tým obsadil medailovou pozici na mistrovství světa naposledy v roce 2012, kdy se mu po zápase s Finskem podařilo získat bronz. Na stejném místě se umístil i o rok dříve. Poslední zlatou medaili na mistrovství světa pak vyhrál v roce 2010, kdy ve vypjatém zápase porazil Rusko.

Vojtěch Beran

Fotbalovým mistrem je Plzeň, předkolo LM si zahraje i druhá Sparta

Ačkoliv se poslední kolo české nejvyšší soutěže odehraje až tuto sobotu, mistrem Synot ligy se stala dvě kola před koncem Viktoria Plzeň. A ani její následná prohra 2:3 s pražskými Bohemians 1905 v předposledním zápase na tom nemohla nic změnit.

„Tuhle situaci jsme ještě nezažili, o titul jsme vždy hráli do posledního kola, teď ho máme dvě kola před koncem. To se mohlo projevit na koncentraci,“ připustil Daniel Kolář pro ČTK. Plzeňský celek prohrál v této sezóně jen čtyřikrát, z čehož jednou paradoxně se Slavií, které se sezóna příliš nevyvedla, a končí tak v dolní polovině tabulky.

Kromě Plzně, která slaví třetí titul během posledních pěti let, si předkolo LM zahraje i druhá Sparta, která své konečné umístění potvrdila výhrou v Českých Budějovicích.

Účast v Evropské lize si zajistily v tabulce třetí Jablonec a Liberec, čerstvý vítěz domácího poháru. Třetím českým týmem v EL bude Mladá Boleslav, nebo Příbram.

Jasno už je o sestupujících týmech. Do druhé ligy zamíří České Budějovice a Hradec Králové se shodným počtem bodů po předposledním kole.

Johana Trešlová

Počasí

V prvním květnovém týdnu padaly teplotní rekordy, třeba ve Vyšším Brodě na jihu Čech naměřili letních 29,2 stupně Celsia. Ke konci měsíce se ale probouzíme do ranních zhruba deseti a pocit nevlídnosti při zatažené obloze mírní jen nadějná pranostika: Studený máj, v stodole ráj.

redakce