9. prosince 2016, Carolina č. 914

Zeman navštíví Bílý dům, Trump zase Pražský hrad

Budoucí prezident Spojených států amerických Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana na návštěvu Bílého domu. Stalo se tak při telefonickém hovoru 6. prosince. „Prezident republiky též pozval nového prezidenta USA k návštěvě České republiky a toto pozvání bylo přijato,“ uvedl mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.

Podle mluvčího ocenil Donald Trump hlavně Zemanovu podporu při kandidatuře v prezidentských volbách. Zeman měl být podle Trumpových slov „jediným evropským prezidentem“, který jeho kandidaturu před listopadovými volbami veřejně podpořil.

Podle hradní tiskové zprávy se oba představitelé shodli, že nejlepší příležitostí ke schůzce bude konec dubna. Tou dobou má prezident Zeman v USA obdržet ocenění několika významných židovských organizací, které již vloni ocenily Trumpa.

„Oba státníci dále diskutovali společná stanoviska v oblasti boje proti islámskému terorismu. Hovořili spolu též o dalších oblastech politické a ekonomické spolupráce, které naše obě země spojují,“ uvedl v tiskové zprávě Ovčáček.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se jedná o výbornou zprávu. Je to prý šance, že po Trumpově nástupu do funkce budou pokračovat intenzivní a dobré vztahy USA a České republiky.

Zeman v polovině listopadu také telefonicky hovořil s bývalou manželkou Donalda Trumpa Ivanou, která vyjádřila přání stát se velvyslankyní USA v ČR. Podle Zemana prý Spojené státy lepší ambasadorku do Prahy poslat nemohou.

Média připomněla, že naposledy byl na státní návštěvě v USA Václav Havel, a to rovnou dvakrát, poprvé jako prezident Československa, podruhé v roce 1998 už jako prezident ČR. Jednalo by se tak o první oficiální státní návštěvu českého prezidenta v USA po 19 letech.

Marek Martinovský

Francouzský prezident Hollande zavítal do Prahy

François Hollande přijel 30. listopadu na pracovní návštěvu České republiky. Jednal s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou, zejména o ekonomických otázkách, evropské integraci a bezpečnosti. Cestu měl Hollande naplánovanou už dvakrát, pokaždé ji však musel zrušit kvůli teroristickým útokům ve Francii.

Na Pražském hradě ho přivítal prezident Zeman, následovalo setkání obou hlav států. Při navazující tiskové konferenci nedostali novináři prostor k žádným otázkám. Český prezident v projevu ocenil fungování bilaterální spolupráce, hlavně s ohledem na francouzské investice v ČR. Rozpory však vyvolává takzvaný Loi Macron, zákon, který určuje minimální mzdu profesionálních řidičů pohybujících se na francouzském území. Ta je znatelně vyšší než průměrná odměna vyplácená českými dopravci. Na Hollandův návrh se touto problematikou budou zabývat ministři průmyslu a obchodu. Prezidenti řešili i komplexnější otázky, kupříkladu ochranu vnějších hranic Evropské unie či situaci v Sýrii a na Ukrajině. Zeman vyjádřil přání širšího formátu příští návštěvy.

Setkání s premiérem Sobotkou nabídlo k rozpravě obdobná témata. Důraz dvojice kladla na společné hodnoty EU a udržování její pospolitosti. Český premiér uvedl, že země visegrádské skupiny by měly usilovat o prohloubení spolupráce se zakládajícími členy unie, mezi které se řadí právě Francie.

Hollandův mandát vyprší na jaře a prezident už oznámil, že nebude usilovat o jeho znovuzískání. Stane se tak první hlavou francouzského státu za 5. republiky, která se o to nepokusí.

Do ČR dorazil francouzský prezident naposledy v roce 2011. Tehdy úřad zastával Nicolas Sarkozy, který přiletěl na poslední rozloučení s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem.

Martina Plesníková

Do Česka přijeli také prezidenti Srbska a Tádžikistánu

Srbský prezident Tomislav Nikolić přiletěl v úterý 29. listopadu do České republiky na dvoudenní oficiální návštěvu. Hned po něm k nám 1. prosince zavítal také tádžický prezident Imomali Rachmon. Oba se postupně setkali se svým českým protějškem Milošem Zemanem, s premiérem Bohuslavem Sobotkou a s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem.

Čeští politici po jednání s Nikolićem podpořili vstup Srbska do EU. Země o to usiluje už 16 let. Hlavními překážkami jsou pro Srbsko přijetí protiruských sankcí a podpis dohody s Kosovem. Zeman ocenil srbský postoj vůči sankcím. Společně s Nikolićem pak podepsali vzájemnou dohodu o spolupráci v kultuře, vědě a sportu.

Dalším důležitým tématem rozhovorů byla migrační krize. Mluvčí vlády ČR Martin Ayrer uvedl na svém twitteru, že srbský prezident poděkoval Sobotkovi za pomoc při řešení migrace. V Srbsku působí 15 českých policistů.

Tádžický prezident Imomali Rachmon zahájil návštěvu přijetím na Pražském hradě ve čtvrtek 1. prosince. „S panem prezidentem jsme se dnes zabývali jednak mezinárodní situací, a to především rostoucím rizikem islámského terorismu, a jednak bilaterálními vztahy,“ informoval Miloš Zeman o obsahu schůzky.

Rachmon při svém projevu označil Česko za důležitého evropského partnera. Zdůraznil také možnost vzájemné hospodářské spolupráce a přímo vyzval české firmy, aby v Tádžikistánu využily své investiční a technologické možnosti. „Jsme připraveni pro české společnosti vytvořit příznivé podmínky,“ dodal.

O hospodářské spolupráci a o výraznějším pronikání českých firem na tádžický trh jednali s Rachmonem také Sobotka a Hamáček. Konkrétně se mluvilo o odvětvích těžebního a hydroenergetického průmyslu.

Jan Kubelka

Rakouská studie: odborníci z ČR se v médiích zapojují do otázek EU nadprůměrně

Rakouský profesor Christian Fleck z univerzity v Grazu v úterý přednášel na Karlově univerzitě v Praze-Jinonicích o studii, kterou provedl se svými kolegy. Čeští odborníci podle ní do médií přispívají více, než je v průměru obvyklé.

Před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2014, monitoroval tým z univerzity v Grazu pod Fleckovým vedením po dobu pěti týdnů přední média v devíti vybraných členských zemích. Mezi nimi byly například Německo, Itálie, Španělsko, Rumunsko, Francie i Česko. Dle průzkumu nejvíce přispívali odborníci z humanitních věd. V drtivé většině se jednalo o muže starší 56 let, kteří se zabývali sociologií, ekonomií, právem a filozofií.

Nejvíce odborných článků vyšlo ve francouzském deníku Le Monde, kde se za pět týdnů objevilo na 40 odborných příspěvků zaměřených především na sociologii. Na druhé příčce četnosti pak bylo české Právo, které se sociologickým otázkám také věnovalo většinově.

Odborná veřejnost se nejvíce angažovala ve Francii a zároveň se nejčastěji věnovala domácím dopadům evropské volby. Tuto skutečnost studie vysvětluje především silným sociálním cítěním a vlastenectvím v zemi.

Odborníci přispívající do českých médií naopak spíše monitorovali volbu jako takovou a její dopady na celou EU. Co se četnosti příspěvků týká, česká média psala o tématech spojených s volbou do EP více než například média německá či italská.

Z přednášky v Jinonicích Jakub Vrbický

Emma Smetana měla bazar. Vydražila se večeře s Menzelem i raketa Strýcové

Vánoční nákupy, které pomáhají. Tak by se dal popsat charitativní bazar, který již třetím rokem pořádá zpěvačka a moderátorka Emma Smetana. Akce s názvem Emma má bazar, konaná několikrát ročně, se uskutečnila 3. prosince. Tentokrát se přemístila do prostor divadla Disk v pražské DAMU. Bazaru se pravidelně zúčastňují i další známé české tváře, mezi nimiž letos nechyběli například herec Vojtěch Dyk, režisér Jiří Menzel či moderátorka Daniela Písařovicová.

Bazar spatřil světlo světa v roce 2014. Podle Emmy Smetany za ním stála touha po osobním naplnění. „Bylo to v době, kdy jsem se intenzivně zabývala otázkou, zda má moje existence smysl, zda jsem zvolila správnou profesní i osobní cestu a zda se – bez jakékoli nadsázky – mohu považovat za člověka, který je v něčem prospěšný pro společnost,“ vysvětluje na svých stránkách emmamabazar.cz. Tehdy přišla s nápadem oslovit rozličné populární osobnosti a vytvořit pravidelnou dobročinnou událost.

Hvězdy bazaru nejen poskytují své vlastní věci, ale samy je i prodávají. V osm hodin večer navíc startuje dražba takzvaných TOP 10, což jsou nejlepší předměty a zážitky, kterými celebrity do bazaru přispěly. Letos se jednalo například o raketu z Fed Cupu, kterou hrála tenistka Barbora Strýcová, večeři s Jiřím Menzelem či den strávený v internetové televizi DVTV, v níž působí Daniela Drtinová a Martin Veselovský.

Celkový výtěžek letošního bazaru se vyšplhal na rekordních 450 tisíc korun. Ty poputují do nadace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá obětem domácího násilí, a do nadace Člověk v tísni. Konkrétně se jedná o program Bezpečný porod, který umožňuje ženám z nejchudších oblastí Kambodže přivést na svět potomky s pomocí odborníků a s potřebnými zdravotnickými pomůckami. V minulosti bazar přispěl například na projekt Dobrovolníci pomáhají seniorům nebo projekt S.O.S. Sýrii pro oběti válečného konfliktu.

S bazarem Emma Smetana rozhodně nekončí. „Mám totiž stále na paměti, že jsem se jen náhodou narodila v zemi, kde je mír, do láskyplné rodiny, že netrpím hladem ani zimou a že to bohužel není samozřejmost,“ říká. Bazar získává pozitivní ohlasy i u návštěvníků. Kde jinde se totiž člověk může setkat se svými oblíbenci a odnést si některý z jejich osobních pokladů? A hlavně mít pocit, že v čase adventu nejen rozjímá, ale i podporuje dobrou věc.

Gabriela Knížková

Z domova stručně

* Ředitel protokolu Pražského hradu Jindřich Forejt se v úterý vzdal svého místa. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka rezignoval z osobních a zdravotních důvodů a požádal o ukončení pracovního poměru k 31. prosinci. O jeho odchodu se spekulovalo od minulého týdne. Forejt byl v poslední době spojen s několika spornými situacemi (zpoždění letu Miloše Zemana na pohřeb slovenského prezidenta Michala Kováče, neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu, falešné obvinění amerického velvyslance Andrewa Schapira z neúčasti na udílení státních vyznamenání). V pondělí zveřejnil server Hlídací pes informaci o existenci kompromitujícího videa, na kterém je údajně Forejt zachycen. Forejt je nadále zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí. V protokolu prezidentské kanceláře pracoval od roku 2002, o dva roky později pak začal odbor řídit. Prezident Zeman představil Forejta při loňské audienci u papeže Františka jako budoucího velvyslance ve Vatikánu, za tímto názorem stále stojí.

* Karvinští zastupitelé v úterý schválili dohodu s OKD, která společnosti OKD umožní požádat stát o rozšíření těžby do oblasti Karviné-Starého Města. Záměr rozšířit těžbu pod Karvinou oznámily doly na podzim 2011, to ale vedení města odmítlo. Společnost OKD pak žádost zredukovala na oblast Starého Města. Zájem OKD o rozšíření těžby stále trvá.

Po uzávěrce:

Státní rozpočet ČR se schodkem 60 mld. korun schválila ve středu Poslanecká sněmovna.

Eliška Hovorková

Chaos se nekoná, restaurace a hotely přešly na EET bez problémů

Prvním prosincovým dnem nabyl účinnosti zákon o elektronické evidenci tržeb (EET). Jeho současná fáze se vztahuje zhruba na 40 tisíc osob podnikajících v ubytovacích a stravovacích službách, z nichž účtenky zasílá přes 38 tisíc.

Od 1. prosince těmto podnikatelům také klesla DPH z 21 % na 15 %. Navzdory tomuto opatření však mnoho podniků zdražuje či přímo zavírá. Ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz v rozhovoru se serverem Novinky.cz uvádí, že ještě před samotným zavedením odhlásilo odběr piva zhruba tisíc podniků. Jedná se podle něj převážně o hospody v malých městech či na vesnicích, které nenabízejí teplá jídla. Největší dopad elektronické evidence se však projeví až ve zbytku prosince či v lednu. Podle předpokladů Asociace hotelů a restaurací ČR ukončí činnost 15 až 20 % podnikatelů.

Samotné zahájení elektronické evidence se obešlo bez očekávaných zmatků a technických problémů. Provoz je doposud plynulý a odezva rychlá, podle údajů z nezávislého serveru Hlídač EET se v průměru drží pod jednou sekundou. Systém pracuje dobře a zatím přijal přes 13 milionů účtenek. Zároveň však bylo podáno již 496 udání o nevydání účtenky, uvedla podle Blesku mluvčí Finanční správy ČR Petra Petlachová.

V minulých dnech se konalo několik protestních akcí (viz samostatná zpráva). Skupina opozičních senátorů z ODS a STAN v čele s Ivem Valentou ze Strany soukromníků podala také den před začátkem EET návrh zákona o jeho zrušení.

Tomáš Zítko

Smuteční průvod, demonstrace. Část podnikatelů protestuje proti EET

Ve středu 30. listopadu, tedy den před spuštěním elektronické evidence tržeb (EET), projel Prahou „smuteční průvod“ asi 20 aut živnostníků a podnikatelů. Podle slov organizátorů je EET hrobem svobodného podnikání v Česku. V čele průvodu jel vůz s rakví a nápisem Konec svobodného podnikání. Na parte stálo V hlubokém zármutku oznamujeme všem občanům, že dne 30. 11. tiše, bez boje, skoná svobodné podnikání. Asi v 17 hodin průvod dorazil před Ministerstvo financí, kde účastníci zapálili svíčky.

Hlasitěji se vyjádřili podnikatelé v sobotu 3. listopadu na shromáždění Pět minut před dvanáctou. Na Václavském náměstí v Praze se jich sešlo na 300. Někteří si s sebou přinesli transparenty, které hlásaly EET nechceme, EET jako STB, nebo Sbohem svobodné podnikání. Během projevů několikrát začal dav skandovat heslo Babiš ven, namířené proti ministrovi financí a předsedovi ANO, který EET prosadil.

„Nechceme, aby nám stát mluvil do toho, jak máme podnikat, co máme prodávat a za kolik. Takové rady, ať si nechají,“ tak demonstraci zahájil Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů. „Je to projev státní zvůle, stát šmíruje živnostníky. A z každého z nich dělá sprostého podezřelého,“ přidal Bábek.

Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija zdůraznila především omezení svobodného podnikání. „Tato socialistické vláda vám neustále hází klacky pod nohy a vede proti vám třídní boj. Tohle musí skončit, to si nesmíme nechat líbit,“ řekla. „Připadám si jak indián, kterému sebrali území,“ uvedl hospodský Martin Pitek, který zavřel svou restauraci na Milešovce v den spuštění EET. „Kontrola výběru daní by neměla likvidovat tu činnost, kterou kontroluje,“ doplnil.

Zda byla účast významná, či nikoli, odmítli organizátoři komentovat. „Podle počtu lidí na té demonstraci to výrazný hlas není, na druhou stranu hlasů je více,“ myslí si bývalý poslanec Jan Chvojka (ODS).

Z Václavského náměstí Jan Vojtěchovský

Galerie Moderna zve na výstavu děl Jiřího Trnky

Expozice Zahrada umění, zahájená 1. prosince v galerii Moderna na pražském Masarykově nábřeží, představuje Jiřího Trnku nejen jako ilustrátora dětských knih a filmů, ale jako umělce, který může oslovit každého, bez rozdílu věku. Výstava je přístupná denně až do 15. ledna.

Jiří Trnka (1912-1969) je známý zejména jako malíř, ilustrátor a filmový režisér. Narodil se v Plzni do rodiny výrobce loutek. O jeho budoucím povolání bylo tedy rozhodnuto. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze se věnoval právě tvorbě loutek a kulis, později provozoval vlastní loutkové divadlo na Václavském náměstí.

Jistě by ho tedy potěšilo, že české a slovenské loutky byly 1. prosince zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Loutkářství jako dlouholetá tradice ohrožená úpadkem se nově stalo součástí českého nehmotného dědictví, na jehož seznamu již figuruje slovácký verbuňk, masopustní obchůzky či jízdy králů na jižní Moravě.

Koncem druhé světové války se Trnka začal zabývat také kinematografií. Roku 1945 se podílel na založení studia Bratři v triku, čímž se stal jedním z otců českého animovaného filmu. Zpracoval například filmovou verzi Starých pověstí českých nebo slavného Snu noci svatojánské. Mnohé skici jeho filmových postav a kreslené scénáře nabízí i galerie Moderna ve své instalaci.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také ukázky z jeho knižních ilustrací, z nichž k nejznámějším patří Karafiátovi Broučci či Werichovo Fimfárum. Název výstavy, Zahrada umění, odkazuje k pohádkové knize Zahrada, kterou nejen ilustroval, ale i sám napsal. Tak jako v této knize parta chlapců otevře starodávnou branku a objevuje nesčetná tajemství kouzelné zahrady, může návštěvník expozice proniknout do tajemství tvorby tohoto světového umělce.

Z výstavy Pavlína Podzimková

Karikatury Miroslava Kemela jsou od pondělí k vidění v Poslanecké sněmovně

Prezident republiky Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš, ti všichni a spousta dalších jsou terči karikatur Miroslava Kemela vystavených do pátku 16. prosince v Poslanecké sněmovně.

Záštitu nad akcí převzal poslanec Miroslav Kalousek, kterému se karikaturista omluvil za to, že na žádném z jeho vystavených děl není. „To mi rozhodně nevadí,“ prohlásil předseda TOP 09.

Při vernisáži představil karikaturista deníku Právo návštěvníkům statistiku jeho nejčastěji kreslených politiků za posledních 16 let. První se umístil Václav Klaus, druhý je Miloš Zeman, o kterém karikaturista řekl: „Miloš Zeman je pro mě něco jako Jaromír Jágr, který hraje na špici už několik let, ale všichni už víme, že ten zenit má za sebou, nicméně pořád ještě může překvapit.“ Na třetím místě skončil někdejší premiér Jiří Paroubek. Na vernisáži přítomný Miroslav Kalousek obsadil páté místo.

Kemel se řadí podle Kalouska do extraligy českých karikaturistů. „Kam jinam patří výstava karikatur, než do Poslanecké sněmovny,“ řekl bývalý ministr financí a slíbil, že na ni pozve také ostatní poslance.

Z Poslanecké sněmovny Kryštof Duda

Galakoncert Edity Gruberové: královna koloratury zazpívala s pražskými symfoniky

V Obecním domě v Praze se 30. listopadu uskutečnil koncert při příležitosti současného předsednictví Slovenské republiky v Radě EU. Hvězdou večera byla světově uznávaná slovenská pěvkyně Edita Gruberová v doprovodu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod taktovkou slovenského dirigenta Petera Valentoviče.

Takřka 70letá Gruberová, proslulá svým uměním koloratury, během večera zazpívala řadu obtížných árií belcantových oper. Konkrétně se zaměřila na díla dvou skladatelů, Gaetana Donizettiho a Vincenza Belliniho, přičemž každému věnovala polovinu koncertu. V první se stala Lindou di Chamounix, Lucií di Lamermoor ze stejnojmenných Donizettiho oper a anglickou královnou Alžbětou z opery Roberto Devereux. V druhé půlce věnované Bellinimu ztvárnila roli Elvíry z Puritánů či Alaide z opery Cizinka.

Orchestr v čele s dirigentem Valentovičem, který s Gruberovou intenzivně spolupracuje již tři roky a v nedávné době se zúčastnil turné pražské Státní opery po Japonsku, zahájil obě poloviny koncertu velkolepými předehrami z Rossiniho opery Vilém Tell a z Belliniho Normy. Zpěv Gruberové doplnili symfonikové o Tance z Pohronia op. 43 slovenského skladatele Alexandera Moyzese a Meditací z Massenetovy opery Thaïs.

Pěvkyně sklidila ovace ve stoje a své publikum, které mimo jiné spolutvořil také pražský diplomatický sbor a slovenští krajané, odměnila ještě dvěma přídavky, lidovou písní Dolina, dolina, kamenný chodníček a árií Adély ze Straussova Netopýra. Edita Gruberová je čestnou členkou Vídeňské státní opery. Studovala v Bratislavě, kde také v roce 1968 debutovala jako Rosina v opeře Lazebník sevillský. Následovala role Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně a titulní role v Ariadně na Naxu Richarda Strausse ve Vídni. To jí otevřelo cestu na světové scény. Vystupovala mimo jiné v La Scale v Miláně, v Covent Garden v Londýně či Metropolitní opeře v New Yorku. V současnosti se věnuje také koncertnímu provedení oper a písňovým recitálům, které dle jejích slov neodvádějí pozornost od krásy hudby tak, jak tomu někdy může být v divadle.

Z koncertu Anna Bendová

Helena Třeštíková představila nový časosběrný dokument Strnadovi

Nový dokument Strnadovi režisérky Heleny Třeštíkové ukazuje 35 let soužití manželského páru, který diváci mohou znát z úspěšného cyklu Manželské etudy. Snímek tvůrci představili na novinářské projekci v kině Světozor ve čtvrtek 1. prosince. Do českých kin ho uvede společnost Aerofilms 19. ledna.

V roce 1980 začala Třeštíková sledovat několik manželských párů. Jejich život dokumentovala průběžně od svatby po šest let. Výsledek zpracovala do dokumentární série odvysílané Českou televizí pod názvem Manželské etudy. Projekt, jenž původně vznikl se záměrem zkoumat příčinu velké rozvodovosti mladých párů, se setkal s velkým diváckým zájmem. V roce 2005 byla odvysílána druhá série, Manželské etudy po 20 letech, sledující vybrané páry v období 1999 až 2005.

Ivana a Václav Strnadovi byli jedním ze sledovaných párů. Letos se režisérka s producenty rozhodli sestříhat jejich příběh do formátu celovečerního dokumentu a uvést jej v kinech. Příběh této rodiny se dotýká několika důležitých témat, kromě manželských vztahů jsou to vztahy s dětmi, víra ve vlastní schopnosti a odhodlání vzít život do vlastních rukou a podnikat. Tvůrce zaujala také jejich jedinečná schopnost vše otevřeně a upřímně reflektovat. Režisérka pár sledovala 35 let, během kterých se dvojici narodilo pět dětí nebo si například otevřeli obchod s nábytkem v centru Prahy.

Natáčení ovšem nebylo bez problémů. Největší krizi projekt prožil, když sešlo ze svatby dcery, což vyvolalo ostrý konflikt mezi manželi. V té době Ivana odmítla pokračovat v natáčení. „Asi půldruhého roku jsme se neviděli, emoce se uklidnily, zavolala jsem jim a s dalším natáčením souhlasili. Bylo to krásné opětovné setkání a měla jsem velkou radost, že k sobě zase našli cestu. A že ji našli i k nám,” vzpomíná Třeštíková. Promítání v kině Světozor a následné tiskové konference se zúčastnili oba manželé, spolu s nimi se na film přišly podívat i některé jejich děti. „Takhle jsem si představoval, že jestli se někdy dostanu ke svatému Petrovi, tak tam uvidím tenhle film,” zhodnotil projekci Václav Strnad.

Natáčení ale pro Strnadovy ani po dokončení tohoto celovečerního dokumentu nekončí. V současné době se dotáčí třetí série Manželských etud a její odvysílání se plánuje na příští rok.

Z projekce Jana Trnková

Zákulisí filmových dějin odhaluje výstava Na Film!

Prvního prosince začala už druhá expozice Na Film!, která je součástí iniciativy studentů filmových studií Filozofické fakulty UK. Nese podtitul V pohybu a je možné ji navštívit v druhém patře Paláce Chicago na pražské Národní třídě.

Pro příchozí je připraveno mnoho tematických instalací, které se řadí do tří oddílů. Týkají se počátků filmu, české meziválečné avantgardy a animace. Akce se pyšní především interaktivními exponáty, protože si organizátoři vytyčili ambiciózní cíl bavit a vzdělávat zároveň. Využili k tomu rozsáhlého zkoumání dobových pramenů a historických pojednání.

Ve výsledném provedení se prolínají staré časy s dobou moderní. Je totiž možné podívat se pomocí virtuální reality na počátky různých vynálezů na světové výstavě z roku 1904. Zároveň je zde připravena reálná replika laterny magiky, kterou k promítání využíval už Voltaire. Spolu se zootropem (přístroj využívající stroboskopický jev k iluzi pohybu) poodhalují počátky filmu vůbec. Nechybí ale ani exponáty interpretující tajemství 3D obrazu.

Československý film za první republiky je prezentován především z pohledu dynamiky, rozvoje a fantazie. Pořadatelé se obracejí k inspirativnosti a nápaditosti tehdejších filmů a vzdávají jim hold. Vedle této části se pak skvěle vyjímají introspekce do animačních procesů, představených od amerických zásad přesného překreslování reality po českou tradici rozpohybovaných loutek.

Dlouhodobou snahou organizátorů výstav Na Film! je vytvoření muzea filmu, které by mapovalo originalitu a svébytnost české kinematografie. Podle studentů Filozofické fakulty tato instituce v Česku chybí. Muzeum by mělo být místem vzájemné inspirace a aktivního poznání, které by svou otevřeností sloužilo jak odborníkům, tak i veřejnosti. K tomu má dopomoct i tato výstava, která potrvá až do konce dubna příštího roku.

Z Paláce Chicago Filip Liška

Plzeň přezimuje jako lídr tabulky i bez zápasu, Sparta přeskakuje Zlín

Poslední kolo nejvyšší české fotbalové ligy před zimní přestávkou se odehrálo o prvním prosincovém víkendu. Ve Zlíně bojovala Slavia o druhou pozici v tabulce a nezaváhala, přijela si pro jasnou výhru 4:0. Slavia prodloužila sérii na 12 ligových zápasů bez porážky a na vedoucí Plzeň ztrácí jediný bod. Viktoria Plzeň měla původně odehrát zápas na hřišti Bohemians 1905, duel byl však odložen pro zmrzlý terén. Plzeň stráví zimní přestávku na pozici lídra tabulky, přestože 16. kolo bude dohrávat až na začátku druhé poloviny sezony.

Dukla předvedla klidný, konsolidovaný výkon, do druhého poločasu proti Slovácku hráči nastupovali za vedení 2:1. Nicméně góly Francise Koného a střídajícího Tomáše Zajíce v poslední desetiminutovce zařídily obrat a výhru Slovácka 3:2. Dukla prohrála potřetí v řadě a v tabulce se propadla až na 11. místo.

Fotbalisté Sparty porazili v závěrečném kole podzimu Teplice 2:1 a předstihli Zlín. Tým přezimuje na třetím místě tabulky. Rozhodující gól vstřelil David Lafata, který se desátou trefou v sezoně dotáhl na vedoucího tabulky střelců, brněnského Michala Škodu. Zbrojovka na domácím trávníku remizovala s Karvinou 1:1. Za zápas se její hráči prakticky nedostali k míči, vyrovnat Brno dokázalo až v 90. minutě.

Duel mezi Příbramí a Mladou Boleslaví skončil nerozhodně 2:2. Příbram již ve čtvrtém zápase neprohrála, ale přesto má ze šestnácti zápasů pouhých devět bodů a trápí se na posledním místě.

Výsledky 16. kola: Mladá Boleslav – Příbram 2:2, Dukla – Slovácko 2:3, Jihlava – Liberec 1:0, Brno – Karviná 1:1, Sparta – Teplice 2:1, Zlín – Slavia 0:4

Tabulka: 1. Plzeň 36, 2. Slavia 35, 3. Sparta 32, 4. Zlín 31, 5. Ml. Boleslav 28, 6. Teplice 22, 7. Karviná 21, 8. Slovácko 18, 9. Bohemians 1905 18, 10. Jablonec 17, 11. Dukla 16, 12. Hradec Králové 16, 13. Liberec 15, 14. Brno 15, 15. Jihlava 13, 16. Příbram 9

Adam Ryšánek

Liberec je přes prohru v Plzni stále první. Olomouc deklasovala Litvínov sedmi góly

Víkendovým 27. kolem vstoupila nejvyšší hokejová soutěž do druhé poloviny základní části. V čele tabulky se i přes nečekanou prohru v Plzni drží obhájci titulu z Liberce, jejichž náskok na druhý Třinec se ztenčil na pouhý bod. Na třetí příčce je i přes vysokou prohru v Olomouci Litvínov.

Nedělní extraligový program začal trochu netypicky již ve 14 hodin v pražské O2 areně, kde domácí Sparta podlehla Vítkovicím 3:4 (viz samostatná zpráva). Výhrou 3:2 v prodloužení nad Pardubicemi si body připsali i Oceláři z Třince, kteří tak nadále na čele tabulky nahánějí Bílé Tygry. V jediném zápase kola, který rozhodovaly samostatné nájezdy, porazil Chomutov beznadějně poslední Karlovy Vary, které tak mají po polovině základní části opět po roce nakročeno do baráže o udržení v extralize.

V moravském souboji mezi domácím Zlínem a Kometou Brno potvrdili zlínští hokejisté zlepšující se formu i díky třem rychlým gólům, po kterých vedli hokejisté z Baťova města již ve 13. minutě 3:0. Brněnští sice zápas zdramatizovali, avšak domácí si výhru 4:3 nakonec v závěru vybojovali. Úřadující mistr z Liberce se s jinak letos nepříliš dobře hrající Plzní dočkal páté prohry v sezoně, když Indiánům výborně zachytal brankář Matěj Machovský. Lví podíl na výhře 5:2 má především díky 32 zákrokům.

V nejjednostrannějším souboji kola deklasovala Olomouc předchozího mistra z Litvínova sedmi góly, když hrozivé skóre na konečných 7:1 v poslední třetině alespoň zmírnil litvínovský Miloslav Hořava. A v posledním sedmém zápase kola v repríze vyhroceného čtvrtfinálového souboje z loňského play-off zvítězil hradecký Mountfield nad Mladou Boleslaví 3:1.

Výsledky 26. kola: Liberec – Mladá Boleslav 2:1P, Třinec – Vítkovice 3:2P, Zlín – Karlovy Vary 1:0, Chomutov – Hradec Králové 5:4P, Olomouc – Brno 5:2, Pardubice – Litvínov 2:3, Sparta – Plzeň 2:1

Výsledky 27. kola: Sparta – Vítkovice 3:4P, Třinec – Pardubice 3:2P, Karlovy Vary – Chomutov 4:5SN, Zlín – Brno 4:3, Plzeň – Liberec 5:2, Olomouc – Litvínov 7:1, Hradec Králové – Mladá Boleslav 3:1

Tabulka po 27. kole: 1. Liberec 56, 2. Třinec 55, 3. Litvínov 52, 4. Brno 51, 5. Hradec Králové 47, 6. Sparta 46, 7. Chomutov 42, 8. Vítkovice 38, 9. Mladá Boleslav 38, 10. Olomouc 34, 11. Plzeň 33, 12. Zlín 30, 13. Pardubice 26, 14. Karlovy Vary 22

Jakub Grim

Hokejisté Vítkovic přerušili sparťanskou sérii vítězství

Vítkovice porazily Spartu 4:3 v prodloužení. V nedělním zápase dvou týmů, které svůj první vzájemný ligový zápas odehrály před 80 lety, dal vítězný gól vítkovický útočník Ondřej Roman. Spartě tedy černé retro dresy, které měly připomínat svetry, ve kterých tehdy sparťané odehráli svůj premiérový ligový zápas, vítězství nepřinesly. To si naopak z O2 areny vezou do Ostravy hráči Vítkovic, kterým se podařilo utkání otočit.

První třetina pro hosty nevypadala dobře. Hned ve čtvrté minutě zápasu otevřel skóre Jaroslav Hlinka, který dokázal proměnit přečíslení dva na jednoho a po krásné asistenci Petra Vrány trefit horní polovinu branky. Po zbytek třetiny držela Sparta vítkovické hráče v jejich obranné třetině a kontrolovala hru.

Druhá třetina už ovšem pro Vítkovické vypadala lépe. Hned ve druhé minutě vyrovnal tvrdou ránou z modré Lukáš Klok. V 26. minutě utkání se do vedení opět vrátil pražský tým gólem Andreje Kundry, který využil přihrávku Lukáše Cingela zpoza brány. V tu chvíli se vývoj utkání začal obracet a dění se přesouvalo spíše před branku domácích. Tlak hostů byl nakonec účinný, když po pěkné souhře Vítkovic vstřelil ve 32. minutě druhý gól hostů Petr Kolouch. Ještě více se ale mohli Vítkovičtí radovat o pět minut později, když Rostislav Olesz vstřelil gól, který byl po konzultaci s videorozhodčím uznán, a Sparta tak poprvé v utkání prohrávala.

Třetí třetina se nesla ve znamení snahy domácích dostat se přes střední pásmo, což se jim dlouho nedařilo. Poslední šance Sparty přišla v 56. minutě, při přesilovce 5 na 3. Tu Pražané v 58. minutě využili, když se po dlouhém tlaku v obranném území hostů trefil Petr Vrána, a poslal tak zápas do prodloužení.

Prodloužení ale dlouho netrvalo, jelikož po 18 vteřinách zápas rozhodl Ondřej Roman krásnou střelou do pravého horního rohu branky. Vítkovice si tedy odvezly dva body a Spartě po vítězné šňůře šesti utkání tentokrát zůstal pouze jeden.

Z O2 areny Kryštof Duda

Počasí

Zima už nám klepe na dveře. Stromy obalila jinovatka a lidem v ulicích namrzaly tváře. Během tohoto týdne se totiž prudce ochladilo. Teploty přes den klesaly až na -2 °C, v noci dokonce na -7°C. Několikrát se objevil i sníh, který ale zatím nikdy nevydržel déle než pár hodin. O víkendu jsme se dočkali krásného, slunečného počasí a modré oblohy téměř bez obláčku.

Aneta Krsová