16. března 2017, Carolina č. 918

Prezident Zeman bude znovu kandidovat

Prezident Miloš Zeman na páteční tiskové konferenci na Pražském hradě potvrdil, že se v příštích volbách pokusí obhájit svůj post. Funkci prezidenta vykonává rád a nechce zklamat své příznivce. Za favorita se však nepovažuje. Nehodlá se aktivně ucházet o podporu politických stran, pro nominaci chce standardním způsobem získat 50 tisíc podpisů občanů. Kandidaturu oznámil už ve čtvrtek ve Španělském sále na setkání se svými podporovateli.

Předvolební kampaň prezident nechystá, chce až do poslední chvíle plně vykonávat úřad. Za svůj volební program považuje kontinuitu výkonu funkce tak, jak tomu bylo doposud. Zavazuje se také, že nebude útočit na žádného ze svých protikandidátů, a to ani v případě, že by jeden z nich napadl jeho. Z toho důvodu se nebude účastnit žádných rozhlasových ani televizních debat. „S pokorou, která mi jinak vůbec není vlastní, vložím svůj osud do rukou občanů této země a samozřejmě že se plně podřídím jejich rozhodnutí,“ uzavřel Miloš Zeman svou páteční promluvu.

Zvažoval důvody pro i proti kandidatuře. Za ty proti označil svůj věk (72 let) a nedostatek času na odpočinek. Svůj zdravotní stav vnímá neutrálně, podle jeho slov se nezlepšil ani nezhoršil. Absolvoval řadu vyšetření, podle nichž má cukrovku a polyfunkční neuropatii. Druhé z onemocnění zapříčinilo, že má od kotníků dolů odumřelé nervy, což mu způsobuje vrávorání na nerovných površích. Jako důvody, na jejichž základě se rozhodl znovu kandidovat, uvedl podporu veřejnosti, kterou nechce zklamat, a fakt, že práci prezidenta dělá rád. Další motivací mu byla česká média. „Ale přiznávám se, že jedním z podstatných faktorů, proč jsem se rozhodl kandidovat, byla česká média. Každý jejich útok ve mně vzbudil touhu znovu kandidovat,“ poznamenal.

V závěru konference položila dotaz novinářka z ruské stanice Pátý kanál. Zmínila Zemanův vstřícný vztah k Rusku, za který je kritizován, a zajímalo ji, jaký bude jeho budoucí vztah k této zemi. Prezident v ruštině ironicky odpověděl, že je agentem Ruska, Číny, nového amerického prezidenta a Izraele. Vyjádřil také obavu, že jeho ruské promluvě zřejmě nebudou rozumět čeští novináři; do odpovědi se mu přitom vloudilo několik českých slov. Mimo jiné chce, aby skončily sankce týkající se Ruska. Vážně pak dodal, že je agentem pouze České republiky.

Z Pražského hradu Kristýna Matějková

Sobotka v Brně obhájil funkci předsedy, ve volbách chce porazit Babiše

Celostátní sjezd ČSSD, který se od pátku do soboty konal v Brně, potvrdil Bohuslava Sobotku v pozici předsedy strany. Sobotka ve volbě neměl protikandidáta a z celkového počtu 691 delegátů mu hlas dalo 460, tedy necelých 67 %. Stal se tak po Miloši Zemanovi druhým sociálnědemokratickým lídrem, který byl zvolen čtyřikrát v řadě. Sám Sobotka se ještě před sjezdem vyjádřil, že výsledek okolo 70 % bude považovat za úspěch.

Post prvního místopředsedy obhajoval ministr vnitra Milan Chovanec, jeho soupeřem byl Jeroným Tejc. Ten se ve svém projevu vymezil proti vnitrostranické politice a poukázal na tajné hlasovací dohody, jež měly zajistit vítězství jeho sokovi. Chovanec své místo nakonec uhájil ziskem 379 hlasů (přibližně 55 %), Tejc jich obdržel o 99 méně (40 %). Řadovými místopředsedy byli znovu zvoleni Michaela Marksová, Jan Hamáček a Lubomír Zaorálek, který měl největší podporu – 591 hlasů. Čerstvými tvářemi vedení jsou Jan Birke a Petr Dolínek.

Sjezd zahájily nominační projevy Sobotky a Chovance, jenž za něj sklidil znatelně větší ovace než jeho stranický šéf. To ilustrovalo i náladu ve straně. Jihočeský hejtman Jiří Zimola, jeden z největších kritiků vedení, sdělil Aktuálně.cz, že atmosféra byla rezignovaná. Znovuzvolený předseda však stranu považuje za jednotnou a ve sněmovních volbách chce zvítězit.

Velká část projevů se nesla v duchu kritiky současného vicepremiéra a předsedy koaličního hnutí ANO Andreje Babiše. Vystupující přímo i nepřímo upozorňovali na Babišovu snahu získat moc, a tím údajně ohrozit demokratickou společnost v Česku. Výrazně se proti němu ve své řeči vymezil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Proto tady dneska někdo mluví o tom, že nepotřebuje parlament, nepotřebuje tolik ministerstev,“ narážel na Babišova slova v souvislosti s rolí státu jako poslední překážkou zisku moci oligarchů.

Sociální demokraté rovněž nastínili program, s nímž se chystají do říjnových sněmovních voleb. Po vlně veřejné kritiky ČSSD polevila v prosazování progresivního zdanění příjmů a ve straně se o něm ještě bude diskutovat. Premiér Sobotka kolegům připomněl hlavní hodnoty sociální demokracie, na kterých má program stát, a to spravedlnost, solidaritu a svobodu. Strana chce oslovit hlavně zaměstnance, rodiny s dětmi, seniory, živnostníky a podnikatele. Podle Sobotky by konečný program měl být schválen začátkem léta.

Dominik Patzner

Špička českých neurologů představila poznatky z výzkumu a léčby mozku

V pondělí 13. března začal na Akademii věd České republiky Týden mozku. Jedná se o cyklus přednášek o nejnovějších objevech a aktuálních tématech z oblasti neurovědy. Pro děti i dospělé byl připraven také interaktivní doprovodný program (http://www.tydenmozku.cz). Zájemci mají možnost navštívit Akademii věd na pražské Národní třídě do odpoledne 17. března.

Týden mozku má v České republice tradici již od roku 1998, kdy český neurovědec Josef Syka akci inicioval. Letos sérii přednášek zahájil. Účast na ní přijali například Petra Laššuthová, Karel Šonka, Ladislav Vyklický nebo Eduard Zvěřina. V úterý se posluchači mohli mimo jiné dočkat přednášky Roberta Jecha, jednoho z největších odborníků na metodu tzv. hluboké mozkové stimulace, která dokáže pomáhat pacientům s Parkinsonovou nemocí.

V letošním ročníku odborníci přiblížili lidem způsoby moderní neurologické léčby, vliv genů na neurologická onemocnění nebo nové poznatky z výzkumu anorexie a bulimie. Podle lékařů bude poruch mozku přibývat, což souvisí i s prodlužováním věku. Předpoklad se týká nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba nebo duševní poruchy.

Atraktivní byl i doprovodný program. Lidé si mohli otestovat prostorovou paměť v Memory parku, prohlédnout si výstavu Mozek v akci nebo je Jakub Pok ze Školy paměti naučil, jak si více zapamatovat. „Dozvíte se spoustu věcí, o kterých jste neměli ani tušení, tak například, víte, že při horečce lidé vnímají čas mnohem rychleji,“ ptal se Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd. I hádanky a oční klamy mají podle něho vědecký význam: „Oční klamy se zkoumají i ve vědecké praxi, je to rozpor mezi objektivním faktem a subjektivní pravdou. Je zajímavé hledat, proč někteří vidí něco jiného než jiní a jak náš mozek funguje v hraničních situacích.”

Série přednášek je součástí Brain Awareness Week, celosvětové kampaně pro zvýšení povědomí veřejnosti o přínosech výzkumu mozku.

Z Akademie věd České republiky Kateřina Vraná

Načerno pracující Ukrajinci z Rohlíku.cz budou vyhoštěni

Česká cizinecká policie provedla minulý čtvrtek zátah v pražském skladu e-shopu Rohlík.cz, zabývajícím se online prodejem a rozvozem potravin, a na místě zadržela 85 ukrajinských zaměstnanců. Většinu podezírala z toho, že je firma zaměstnává nelegálně. Z dalšího vyšetřování vyšlo najevo, že pracovníci měli u sebe polská víza, která však stačí pouze na cestování. Rohlík.cz k tomu uvedl, že nešlo o kmenové zaměstnance firmy, ale že je dodala agentura.

Policie během víkendu uzavřela správní řízení u většiny z nich, přičemž v 74 případech rozhodla o vyhoštění ze země. Jeden člověk byl navíc odvezen do detenčního zařízení kvůli podezření z padělání úředních dokladů. Bývalí pracovníci musí tedy Česko opustit do 30 dnů a rok nesmějí cestovat do žádné země EU. U zbylých 11 zaměstnanců správní řízení pokračuje, avšak podle mluvčího pražské police Tomáše Hulana vše směřuje k tomu, že i je ČR vyhostí.

To, že Rohlík.cz zaměstnával pracovníky z Ukrajiny s polským vízem, bylo vedení e-shopu známo. Podle spolumajitele firmy Tomáše Čupra je to v pořádku, agentura, která mu zaměstnance dodala, posílá lidi i do jiných firem a on sám má prý k dispozici protokoly o jejich kontrolách. Jméno agentury Čupr prozradit nechtěl, pochází však z Polska. Dodal, že agentury a jejich právníci ručí za to, že zaměstnávání cizinců s polskými vízy je legální. A navíc si je jistý, jak ještě uvedl pro Aktuálně.cz, že v rámci volného pohybu pracovních sil může ta polská pracovat i jinde v EU.

Vyhoštěným pracovníkům Čupr pomůže s odvoláním a zároveň se chce oficiálně sejít se zástupci policie. „Dosud přesně nevíme, na základě čeho byli ti lidé vyhoštěni,“ uvedl pro iDnes.cz. Mluvčí police Tomáš Hulan však tvrdí, že vyšetřovatelé postupují jednotně, a to podle něj dokazuje i předešlá kontrola skladu Rohlík.cz, během které bylo odhaleno 24 nelegálně pracujících Ukrajinců, i ti byli posléze vyhoštěni. Tomáš Čupr přiznal, že v tomto případě chybovala jeho firma; pracovníci totiž neměli podepsané právní zastoupení.

E-shop Rohlík.cz působí v Praze, v Brně a v několika dalších městech Česka. Loni trojnásobně zvýšil obrat na 960 milionů korun a letos očekává tržby přes dvě miliardy korun. Kvůli čtvrteční razii však musela firma na celý den zavřít, nebyla schopna odbavit 300 objednávek a nyní funguje v omezeném režimu.

Adéla Paruchová

Horáček se v debatě o zahraniční politice držel stranou

Zahraniční politika. To bylo stěžejní téma úterní debaty s prezidentským kandidátem Michalem Horáčkem, která se konala v Image Theatre na Národní třídě v Praze. Hosty a hlavními aktéry byli Magda Vášáryová, členka Horáčkova poradního sboru a bývalá diplomatka, poslanec a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a Michael Romancov, politický geograf, publicista a pedagog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Debatu otevřely projevy pozvaných hostů, v nichž každý mluvil o oblasti, na kterou se specializuje. Rouček například o roli ČR v Evropské unii a poukázal na nedostatek debat veřejnosti s politiky. Kromě problematiky EU se řešil také vztah s Ruskem či Německem. Romancov hovořil o Rusku a jeho vnitřních problémech, které jsou v rozporu s obrazem velkého a mocného státu, jejž si tato země v zahraničí buduje. „Rusko je země, která vymírá. Bohužel, tedy aspoň z mého pohledu bohužel, žádná jiná země neprodělala tak otřesnou demografickou krizi jako právě Rusko,“ zmínil Romancov vývoj v devadesátých letech jako jeden z problémů.

Magda Vášáryová pak zdůraznila, že visegrádská čtyřka je první spolupráce těchto zemí a také že brexit byl projevem britské nenávisti vůči slovanským národům. Mluvila také o tom, že Češi ani po 99 letech od rozpadu Rakousko-Uherska nevědí, jaké je jejich místo a role ve světě. „Toto uskupení, a to chci zdůraznit, je historicky první spoluprací těchto čtyř národů. A to je hodnota, kterou bychom neměli jednoduše jen někam spláchnout nebo založit.“ Sám Horáček v této části programu projev neměl a ani později se do debaty nezapojoval.

Druhá část vymezeného času byla věnována otázkám publika. Hned v úvodu padla otázka na Libora Roučka, jaký je podle jeho názoru nejlepší z pěti možných scénářů směřování EU, které před nedávnem nastínil předseda Evropské komise Jean Claude Juncker. Dalším velmi diskutovaným tématem byl vývoj Číny a její současný a budoucí vliv na světovou geopolitickou situaci a míra jejího vlivu na Českou a Slovenskou republiku. Debata měla i odlehčený rozměr, když se jeden z přítomných žertem zeptal Magdy Vášáryové, jestli sama neuvažuje o kandidatuře na prezidentský post.

V samém závěru debaty nakonec vystoupil i Michal Horáček, když poděkoval všem přítomným za účast a zdůraznil heslo své prezidentské kampaně „Máme na víc“.

Z debaty Jan Šimek

MDŽ v Praze: Která starostka dostala květiny, a kdo je naopak rozdával?

Osmý březen patří ženám. Mezinárodní den žen, připomínající stávku newyorských švadlen z roku1908 a slavený z rozhodnutí OSN, bývá v tuzemsku často spojován s československým socialistickým režimem a rudými karafiáty. Jak ho letos oslavily některé starostky a starostové pražských městských částí?

Oslovené obyvatelky Prahy upřímně přiznaly, že mají den žen rády nebo že jim nevadí. Kdo by přece nechtěl jen tak dostat květinu či dobrou čokoládu? S tím souhlasí jak starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09), tak starostka Zličína Marta Koropecká (BPP). „Do práce mi hned několik květin donesli kolegové, jejichž pozornost mě v tento sváteční den opravdu potěšila,“ popsala Hujová, které se v kanceláři vyjímaly jak růže, tak karafiáty či gerbery. Kvůli ženskému osazenstvu na úřadě ale takové štěstí jako starostka Prahy 3 Marta Koropecká neměla. „MDŽ mám ráda, kdo by nechtěl dostat někdy kytičku, že? Ale dnes jsem zatím žádnou ještě nedostala, protože mám tento svátek spíš pracovní. U nás v práci je navíc většina zaměstnankyň než zaměstnanců. Muž je tu vlastně jen jeden a ten je ještě ke všemu nemocný,“ postěžovala si.

Naopak odlišný názor na svátek žen má starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS). „Mezinárodní den žen neslavím, nemám k tomuto svátku nějaký zásadní vztah. Zároveň jej však ani nezavrhuji. Považuji s ohledem na hodnoty, kterým v životě přikládám větší význam, za důležité připomínat si jiné významné dny – památku válečných veteránů 11. listopadu nebo památku národních hrdinů,“ uvedla.

Na den žen nezapomněl ani starosta Prahy 10 Vladimír Novák (ČSSD). „Pan starosta rozdal asi kolem tří stovek bílých růží. Věnoval je ženám na úřadě, které zrovna čekaly například na občanský průkaz, ale i kolemjdoucím nedaleko úřadu, který sídlí ve Vršovické ulici,“ vysvětlil tiskový mluvčí desáté městské části Vít Novák.

Z pražských městských částí Michaela Lišková

Exprezident Klaus pokřtil knihu historika Valenty

Publicista a historik Aleš Valenta pokřtil v úterý v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze svou novou knihu Jeden rok konzervativní publicistiky. Soubor článků reagujících především na důsledky západní politiky prezentoval spolu s autorem bývalý prezident České republiky Václav Klaus.

Sborník textů publikovaných na serveru Neviditelný pes, v Literárních novinách a v kulturním časopise Kontexty představil nejprve Václav Klaus, který ve Valentově knize vidí velké obohacení. Vyzdvihuje podle něj témata, jež společnost dříve vnímala jako okrajová a která mnohé překvapila tím, že se během uplynulého roku proměnila v záležitosti naprosto klíčové. „Tlaku skutečnosti nelze navždy odolávat,“ dodal autor a vzápětí se rozhovořil o okolnostech vzniku knihy.

Podnětem, jenž Valentu k jejímu napsání vedl, byl způsob, jakým EU řešila uprchlickou krizi. Kromě politiky německé kancléřky Angely Merkelové, levicového mainstreamu nebo sociálního inženýrství padla na křtu také ve společnosti stále rezonující zmínka o volbě amerického prezidenta Donalda Trumpa. V této volbě spatřuje Valenta jistou naději. „Loňský rok naznačil – zejména volbou amerického prezidenta, že naděje na obrat dosavadního negativního vývoje existuje,“ píše v předmluvě své knihy.

Texty z Jednoho roku konzervativní publicistiky vznikaly od prosince 2015 do počátku roku 2017. Věnují se především migrační krizi, feminismu, německé politice a civilizačním otázkám. V knize uspořádané do tří oddílů nechybí ani samostatná část věnovaná EU a problémům, s nimiž se v předešlém roce potýkala.

Soubor článků Aleše Valenty vznikl pod záštitou Institutu Václava Klause. Ten od svého vzniku v roce 2012 vydal řadu publikací zabývajících se aktuálními ekonomickými a politickými či historickými tématy. Mezi další autory, jejichž práce IVK vydal, patří například Petr Žantovský, Tomáš Břicháček či sám zakladatel Václav Klaus.

Z prezentace Eva Müllerová

Europoslanci schválili směrnici omezující držení zbraní. Chovanec navrhuje ústavní změnu

Evropu v příštím roce čeká zpřísnění pravidel pro držení zbraní. Europoslanci to v úterý 14. března schválili kvalifikovanou většinou bez projednání pozměňovacích návrhů, Češi jsou však jednotní a proti. Nová směrnice reaguje na teroristické útoky z minulého roku.

Europoslancům se podařilo prosadit návrh směrnice Evropské komise o zpřísnění pravidel pro vlastníky legálně držených zbraní. Konkrétně se změna bude týkat krátkých poloautomatických zbraní se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhých poloautomatických se zásobníkem nad deset. Zároveň mimo zákon postaví dlouhé střelné zbraně se skládací či teleskopickou pažbou. Omezí tak především myslivce, sportovní a rekreační střelce nebo příslušníky bezpečnostních složek – tj. legální vlastníky zbraní.

Velká část zbraní použitých v minulém roce k teroristickým útokům pocházela ze států EU, v kterých teď panují tendence výrazně omezit jejich vlastnictví a prodej. Objevily se i návrhy ze stran Rakouska a Lucemburska poloautomatické zbraně úplně zakázat. Čeští europoslanci jsou ovšem ostře proti a po dlouhé době jsou tak, bez ohledu na politické zařazení, jednotní. Podařilo se jim sice prosadit změnu původního návrhu, nakonec však nepřesvědčili dostatek kolegů. Dita Charanzová (ANO) připravila 40 pozměňovacích návrhů, o kterých se ovšem nehlasovalo. Na adresu EK pak vzkázala, že se jí, jakožto autorovi návrhu, podařilo pouze poštvat proti sobě celou řadu bezúhonných lidí. Podle Jana Zahradila (ODS) „se teroristé směrnici vysmějí, protože budou mít stále černý trh. Směrnice se tak stane pouze nástrojem byrokratické buzerace slušných lidí,“ uvedl server iDnes.cz.

Schválený návrh je prvním zásadním opatřením EU od podzimních útoků v Paříži v roce 2015. Každý členský stát teď bude mít 15 měsíců na začlenění nových pravidel do vlastních zákonů. Členové české vlády však už vymýšlejí, jak směrnici obejít. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vznesl poslanecký návrh zakotvit právo držet zbraň přímo do ústavy. Zároveň se chystá napadnout směrnici u Soudního dvora EU.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) přišel s myšlenkou zákona „o branných spolcích“. Na obraně země by se díky němu mohli kromě armády podílet i členové rozličných spolků, například myslivci.

Nejabsurdnější se zdá část týkající se replik historických zbraní. Ty lidé mohli dosud vlastnit bez nutnosti zbrojního průkazu a registrace. Nyní je budou muset muzea, filmaři a nadšenci zaregistrovat na policii a také si k nim budou muset pořídit zbrojní průkaz.

Tomáš Šedivý

Míra nezaměstnanosti dále klesá, v únoru se zastavila na 5,1 %

Z lednových 5,3 % klesla nezaměstnanost v Česku na 5,1 %. Bez práce tak bylo pouze 380 200 lidí, což je nejméně za posledních devět let. Klesající křivku nezaměstnanosti doplňuje stoupající křivka výrazné poptávky po pracovní síle, zaměstnavatelé nabízeli celkem 143 098 volných míst. Údaje zveřejnil Úřad práce ČR ve středu 8. března.

Příchod příznivého počasí je jedním z faktorů, proč nezaměstnaných ubývá. S přicházejícím jarem a novou sezonou lidé nacházejí uplatnění při venkovních pracích, například v lesnictví, stavebnictví či cestovním ruchu. Podle generální ředitelky Úřadu práce Kateřiny Sadílkové se zvyšuje zájem i o veřejně prospěšné práce v souvislosti s jarními úklidy parků, nádvoří, komunikací a stezek pro pěší. Lidí bez práce ubývá také s pokračujícím růstem české ekonomiky. Počet nezaměstnaných by tak měl podle Sadílkové klesat i nadále.

Největší zájem měli v únoru zaměstnavatelé o pomocné pracovníky ve výrobě, dělníky na stavbách budov, řidiče nákladních automobilů, ale i kuchaře, svářeče a mnohé další. Technické profese stále zůstávají nejžádanější pracovní pozicí ve všech možných odvětvích.

Jeden z nejnižších podílů nezaměstnaných má Praha se 3,3 %. Naopak nejvyšší má Ústecký kraj, kde nezaměstnanost dosáhla 7,8 %. Klesající křivka nezaměstnanosti není pouze tuzemskou záležitostí, dle evropského statistického úřadu Eurostat je počet nezaměstnaných v EU nejnižší od roku 2009, přičemž Česká republika se mezi členskými zeměmi umístila na prvním místě s nejmenším počtem lidí bez práce.

Karolína Jírová

Spisovatelé nominovaní na ceny Magnesia Litera předčítali v Knihovně Václava Havla

První ze čtyř plánovaných čtení autorů nominovaných v 16. ročníku knižních cen Magnesia Litera se uskutečnilo ve středu 8. března v Knihovně Václava Havla v Praze. Na stejném místě nominace o den dříve zveřejnili. Vítěze pak vyhlásí v úterý 4. dubna na Nové scéně. Jako první předčítali Tereza Vostradovská z knihy pro děti Hravouka, Marek Šindelka z novely Únava materiálu, Vít Janota z básnické sbírky Víkend v jakémsi Švýcarsku a Ladislav Šerý z románu Nikdy nebylo líp. Hosty uvítal Pavel Mandys, předseda spolku Litera.

Absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Tereza Vostradovská získala nominaci na Literu za knihu pro děti. Porota ocenila nejen grafickou stránku Hravouky, ale i její edukační část. Vostradovská přiznala, že k napsání knihy ji inspirovala návštěva knihkupectví, kde si všimla, jak jsou učebnice pro děti nezáživné. Naopak v Hravouce se malí čtenáři mohou dozvědět, jak v přírodě funguje potravní řetězec nebo jak si vyrobit herbář. Součástí titulu je i interaktivní hra pro mobily či tablety. „Chtěla jsem, aby se mezi děti dostala hra, která není úplně hra,“ řekla Vostradovská.

Laureát Litery za prózu z roku 2011 Marek Šindelka představil svou další novelu Únava materiálu. Týká se uprchlické krize a přiznal, že ji napsal jako reakci na odmítnutí Visegrádské skupiny přijímat běžence z Blízkého východu. Autor prozradil, že se jedná o druh nátlakového textu, který chce po lidech spoluúčast a díky kterému se dokáží vcítit do pocitů uprchlíků. Přestože Šindelka na vlastní kůži nezažil podobné utrpení, podle Mandyse je jeho líčení velmi přesvědčivé.

Programátor a básník Vít Janota porotu zaujal svou uměřenou, ale ne nudnou poezií ve sbírce Víkend v jakémsi Švýcarsku. „Pomalu, velmi pomalu plynou mollově laděné delší a dlouhé Janotovy básně…,“ znělo vyjádření hodnotících. Na Mandysovu otázku, jakou techniku při psaní používá, Janota odpověděl, že si píše poetické deníky a žádnou racionální metodou se neřídí. Poezie je pro něj způsob komentování světa, odkládá do ní své pocity.

Nominaci na Literu za prózu získal i spisovatel Ladislav Šerý. Jeho kniha Nikdy nebylo líp s podtitulkem Už aby sis do mě konečně vlezl celej zaujala hodnotící „bezohlednou analýzou pozdní doby polistopadové“. Mandys podotknul, že Šerý text v knize nijak graficky nedělí. „Přímé řeči tam nejsou, protože ani v životě nejsou… No a postavy tam jsou, aby z to nebyl esej,“ dodal Šerý.

Další autorská čtení Magnesia Litera se konají každou březnovou středu od 19:00 v Knihovně Václava Havla.

Z Knihovny Václava Havla Tereza Dorňáková

Hlavní cenu filmového festivalu Jeden svět získal snímek Není úniku

Ve středu 15. března skončil v Praze 19. ročník festivalu dokumentárních filmů s lidskoprávní tematikou. Poroty letos udělily celkem sedm cen. V hlavní kategorii Mezinárodní soutěž zvítězil snímek režiséra a protagonisty Zaradashta Ahmeda, který dokumentuje svůj život ošetřovatele v Iráku, bezprostředně poznamenaný válkou. Porota hodnotila zejména odvahu a odhodlání filmaře, který nabídl jedinečnou šanci nahlédnout do rozvrácené země.

V Mezinárodní soutěži se dále vyhlašovala Cena za nejlepší režii, tu získal dokument Plastová Čína režiséra Jiu-lianga Wanga. Pracuje s problematikou recyklace a staví do kontrastu svět konzumu s chudým čínským venkovem. Ve svém posudku zdůraznila porota především intimní a ohleduplné zpracování tématu ekonomické globalizace a kruté reality společenských tříd.

Nejlepší film z kategorie Máte právo vědět, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv, vyhodnotila porota Václava Havla. Cenu obdržel dokument Azyl v nedohlednu australské režisérky Evy Orner. Dále se vyhlašovala Cena poroty České soutěže a také ocenění studentské poroty.

Celkem se během festivalu promítalo 114 dokumentárních filmů ve 12 tematických kategoriích a sedm projektů virtuální reality. Snímky ale nebyly to jediné, co Jeden svět nabízel. Na diváky čekal bohatý doprovodný program. Většinu projekcí doplňovaly diskuse s režiséry nebo protagonisty, lidskoprávními aktivisty anebo experty. Prahu mezi jinými navštívil i režisér vítězného snímku Není úniku. Festival se nyní z hlavního města přesouvá do regionů, promítat se bude v dalších 32 městech České republiky a také v Bruselu.

Jeden svět pořádá od roku 1999 Člověk v tísni. Je to nejvýznamnější festival svého druhu, který dokonce získal čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům.

Sabina Andree

Venušiny dny byly letos i pro muže

Venušiny dny aneb 2. ročník fatálního feminního festivalu hostilo od 8. do 11. března „nejženštější divadlo v Praze” – Venuše ve Švehlovce. Rozpustilá akce o ženách, s ženami i proti nim, jak ji organizátoři nazvali, uvedla neotřelé inscenace například Simony Babčákové nebo Vandy Hybnerové.

Láska, vztah na dálku či sebevědomí; to měla být hlavní témata letošního ročníku, na který měli na rozdíl od loňska přístup i muži. Festival, jehož součástí bylo pět divadelních představení, nikoli jen šťastnou souhrou náhod započal na Mezinárodní den žen. Uvedená představení se věnovala hlavně tématům, která příslušnice něžného pohlaví definují, která sdílejí, a mimo jiné je doprovodila i přednáška neziskové organizace #prsakoule, jež varuje před riziky rakoviny.

Ročník zahájila „třeskutě vtipná” inscenace postavená na improvizaci Simony Babčákové a její skupiny NO A! a v průběhu týdne pak festival uvedl například úspěšné představení Pokoj nebo premiéru pod názvem AMM souboru Nová domácnost.

Právě představení AMM bylo snad nejočekávanější z inscenací. Vystoupení inspirované životem Juliany Jirousové, manželky Ivana Martina (Magora) Jirouse, které vzniklo přímo pro festival Venušiny dny, mohli diváci vidět 9. března. Produkce studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU vycházela z knihy Ahoj můj miláčku, a tedy vzájemné korespondence manželů po dobu Jirousova opakovaného uvěznění za dob tuhé normalizace.

Neméně pozornosti se dostalo i repríze černé komedie Pokoj Vandy Hybnerové, jež vznikla v roce 2011 v Divadle Bolka Polívky v Brně a v níž se slavné ženy jako Marilyn Monroe či Edith Piaf doslova perou o jeden pokoj.

Poslední den fatálně feminního festivalu tematicky uzavíraly konference Láska a další premiérová inscenace Neobitchejné/í, s podtitulem Identita. Svoboda. Sebevědomí. Vogue, autorské dvojice Soukupová&Molčányiová. Premiéra se inspirovala právě tanečním stylem vogue, který se vyznačuje expresivním vyjádřením i ženskostí a festival Venušiny dny zakončila vskutku „neobitchejně”.

Z festivalu Zuzana Nevolová

Zrní se vrací, album Jiskřící vyjde 31. března

Kladenský kvintet Zrní je po dvou a půl letech zpět s novou deskou. Vydání alba Jiskřící, které spatří světlo světa 31. března, oznámila kapela minulý týden na svém facebooku a v pondělí zveřejnila i videoklip k prvnímu singlu. Desku podpoří rozsáhlé československé turné, jehož první část vyvrcholí 27. dubna v Bratislavě, kde Zrní s pomocí Lenky Dusilové své nové album pokřtí.

Zrní rozhodně nejsou kapelou, která by nahrála dvakrát stejné album, a skladba Jiskřící raketa TOTO dává jasně najevo, že nová deska bude opět posouvat hranice. Kapela ji nahrála v Madridu pod dohledem dvorního producenta Ondřeje Ježka. Kromě tendence tvořit dramatičtější, euforičtější skladby je zjevná i chuť experimentovat s nástrojovým obsazením. V Jiskřící raketě TOTO dává skupina velký důraz na samply a elektronika bude provázet i zbytek alba. Změna stylu pramení jak z přirozeného lidského a tvůrčího vývoje kapely, tak i ze spolupráce se slovenským umělcem Jonatánem Pastirčákem, který vystupuje pod pseudonymem Pjoni.

„Nové album nejsme jenom my, ale trochu i Ondřej a trochu i Pjoni,” řekl Carolině zpěvák Jan Unger. „Rozhodně ale nepůjde o čistě elektronické album.” Singl kapela doplnila o dokumentární videoklip, který zachycuje atmosféru jejího pobytu ve Španělsku a velmi dobře koresponduje s hymnickým textem, zpívaným typickou Ungerovou dikcí. Na albu se neobjeví podzimní singl Kdo to budí medvěda. „Budou tam jenom naše madridské věci,” vysvětlil.

„Pro mě je důležité, aby mělo album nějaký příběh,” řekl Unger. „Já jsem si prošel takovým krizovým obdobím. Po třinácti letech jsem se rozešel se ženou, deska je tedy o tom, co může takový rozpad člověku přinést.”

Skupina vznikla roku 2001 ve složení Jan Unger, Jan Fišer, Jan Juklík, Jan Caithaml a Ondřej Slavík a stejnou sestavu si drží po celou dobu svého trvání. Po skromných undergroundových začátcích s alby Voní (2009) a Hrdina počítačový hry jde do světa (2011) se kapela v posledních letech dostala na vrchol české klubové scény, aniž by ztratila svůj bezprostřední přístup a přirozenost. Za album Soundtrack ke konci světa (2012) Zrní získali cenu Anděl za objev roku, Následuj kojota (2014) jim zase vysloužilo nominace na ceny Apollo.

Tomáš Klézl

Hokejová Sparta nevyužila domácího prostředí a do Brna pojede v nepříjemné pozici

O tom, že série mezi pražskou Spartou a brněnskou Kometou bude pořádně vyhecovaná, asi nikdo nepochyboval. Ale to, že hokejisté z hlavního města ztratí obě utkání v domácí O2 Areně, se nečekalo. Naopak Hradec Králové dokázal na svoje úvodní zaváhání zareagovat a duel s Litvínovem srovnal.

O souboji mezi Spartou a Kometou se hovořilo od té doby, co byly známy dvojice pro čtvrtfinále. A hned úvodní střetnutí těchto dvou celků přineslo několik příběhů, o nichž se bude ještě dlouho mluvit. Pražané se dostali hned v páté minutě do vedení a po pouhých 22 vteřinách svůj náskok navýšili. Po chvíli ale přišla nečekaná komplikace, když jeden z rozhodčích schytal zásah hokejkou do tváře a po šití neudržel v ústech píšťalku. Od třetí třetiny jej tak nahradil kolega.

V prostředním dějství, kdy řídil utkání pouze jeden hlavní sudí, nastal asi nejdiskutovanější okamžik. Richard Nedomlel při návratu z trestné lavice neudržel frustraci na uzdě a mimo hru sestřelil hostujícího Jozefa Kováčika, který skončil bezvládně na ledě. Domácí obránce vyfasoval trest do konce utkání a dodatečný trest od disciplinární komise na tři zápasy. „Bylo to nesmyslné a zbytečné. Jak už bylo řečeno, v přesilovce jsme ztratili síly,“ uvedl pro iSport.cz po zápase trenér Sparty Jiří Kalous. A aby těch hokejových příběhů nebylo málo, Pražané nedokázali udržet svůj náskok a prohráli 2:3.

Druhý vzájemný zápas se odvíjel zpočátku dost podobně. Hned zkraje první třetiny dostal hodně prostoru sparťan Michal Řepík, který propálil Marka Čiliaka. Hosté ale zakrátko odpověděli, když si jako zkušený mazák počínal teprve osmnáctiletý Martin Nečas. Pražané se dostali zpět do vedení po přesné ráně Petra Kumstáta a po bezbrankovém prostředním dějství šli do třetí periody z lepší výchozí pozice. Jenže se dopustili po čtyřech minutách hry chyby a Alexandre Mallet si poradil v úniku na jedničku. Utkání tak dospělo až do prodloužení, v němž vystřelil Brnu druhou výhru v sérii Kováčik. „Po třetí třetině jsme věděli, že máme na to, abychom Spartu porazili podruhé. Cítili jsme, že máme v sobě obrovskou sílu, takže jsme pokračovali ve stejné hře, jako ve třetí třetině, vrátilo se nám to a další bodík je doma,“ řekl pro klubový web slovenský obránce.

Sparta, která vstupovala do série jako lépe umístěný tým po základní části, je tak po dvojici domácích zápasů v nezáviděníhodné situaci. Podobně na tom mohli být ale i hráči Hradce Králové, kteří ztratili doma s Litvínovem úvodní utkání v poměru 2:3. Mountfield se ovšem na rozdíl od hráčů z hlavního města ze svého zaváhání poučil a napodruhé Severočechy porazil 3:0. Čtvrtfinálová série mezi těmito celky pokračuje v pátek a v sobotu, kdy se bude hrát v Brně a Litvínově. Již ve středu a ve čtvrtek se však dočkají úvodních duelů i zbývající dvě čtvrtfinálové dvojice. Vítěz základní části z Liberce se postaví Plzni a na třinecký led zavítají hokejisté Chomutova. Odvety se pak hrají v neděli a pondělí.

Výsledky čtvrtfinále: Hradec Králové – Litvínov 2:3, 3:0Sparta – Brno 2:3, 2:3P

Po uzávěrce: Liberec – Plzeň 3:1Třinec – Chomutov 0:2

Filip Ardon