23. března 2017, Carolina č. 919

události od 15. do 23. března


Z domova

Zemřel kardinál Vlk, bojovník za svobodu a toleranci

Zemřel emeritní pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. V sobotu 18. března podlehl rakovině plic. Dožil se čtyřiaosmdesáti let. Pohřeb se uskuteční v sobotu 25. března v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Bože, přijmi duši svého pokorného služebníka, kardinála Miloslava Vlka, který dnes po těžké nemoci dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci,” napsal na facebookovém účtu současný pražský arcibiskup Dominik Duka, Vlkův dlouholetý spolupracovník. Na sobotním pohřbu odslouží za svého předchůdce zádušní mši. V arcibiskupské kapli Chrámu sv. Víta budou též kardinálovy ostatky pochovány. Před pohřbem bude tělo dva dny vystaveno, ve čtvrtek ve svatovítské katedrále a v pátek v kostele sv. Benedikta na Hradčanech.

I v převážně ateistické České republice byl Vlk váženou a respektovanou osobou. „Dokázal pevně stát za svým přesvědčením a nedělat kompromisy, které by mu svědomí vyčítalo,“ řekl pro ČT ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který v 90. letech pracoval jako Vlkův sekretář. Předseda ODS Petr Fiala na Twitteru vyzdvihl kardinálovu obtížnou pozici po revoluci: „V čele s ním se církev vyrovnávala s následky komunistické diktatury a hledala místo v demokratické společnosti. Nelehký úkol.” Soustrast vyjádřil i papež František. „S obdivem vzpomínám na jeho houževnatou věrnost Kristu, navzdory strádání a pronásledování namířenému proti církvi, stejně jako na jeho plodnou a mnohostrannou apoštolskou činnost,” napsal v telegramu.

Vlk vystudoval Filozofickou fakultu UK a Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu, v roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu však státní souhlas, potřebný k povolání duchovního, odebrali, takže v bohoslužbách pokračoval tajně. Na živobytí si vydělával umýváním oken. Patřil do skupiny „podzemní církve” kolem kardinála Františka Tomáška, kterého v roce 1991 nahradil na postu pražského arcibiskupa. Ve funkci setrval do února 2010, i po svém odchodu si však zachoval vliv jako morální autorita.

Petra Vávrová

Do podzimních voleb do Sněmovny půjde koalice Starostů a nezávislých a KDU-ČSL

Předsednictvo lidovců schválilo koalici tajným hlasováním na celostátní konferenci 18. března s výsledkem 39 delegátů pro, 31 proti. V týž den ji odhlasovalo i předsednictvo STAN. Rozhodnutí obou stran musí ještě potvrdit jejich celostátní sněmy. Ke vstupu do Sněmovny potřebuje koalice získat minimálně 10 % hlasů, což je dvojnásobek pětiprocentní klauzule.

„My ale míříme výš, naše ambice je získat alespoň 15 %,“ sdělila novinářům místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová po ukončení konference v Jihlavě. Kandidátní listiny do voleb by měl v osmi krajích vést lídr z lidovců, ve zbylých šesti ze starostů.

Maria Gorbatova

Poslanci žádají ministra financí Adreje Babiše, aby vysvětlil své obchodní transakce

Poslanecká sněmovna vyzvala Andreje Babiše (ANO), aby do konce dubna vyvrátil podezření z daňových úniků spojených s dřívějším vlastnictvím Agrofertu. Rozhodla tak 15. března na jednání, kterého se ministr financí osobně neúčastnil. Návrh prosadili mimo jiné poslanci opozičních TOP 09 a ODS i koaličních ČSSD a KDU-ČSL. ANO bylo proti.

„Došlo k prodeji téměř bezcenného majetku vlastní firmě za nesmyslně vysokou cenu. V tento okamžik má fyzická osoba prostředky na nákup korunových dluhopisů a půjčuje vlastní firmě. Firma si poté půjčuje od vlastního majitele 1,5 miliardy korun s úrokem šest procent, který byl příliš vysoký,“ prohlásil předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.

Poslanci požadují, aby Babiš vysvětlil své obchodní transakce, v opačném případě aby z toho premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyvodil patřičné důsledky. „K rozdělování takových úkolů nemá rozpočtový výbor žádnou pravomoc,“ reagoval Babiš v dopise adresovaném Sobotkovi.

Maria Gorbatova

Stát rozdá další 3,4 miliardy korun na nové kotle

„Máme tu revoluci,“ prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ve čtvrtek 16. března na úvod tiskové konference o druhé vlně populárních kotlíkových dotací. Zatímco v první fázi ministerstvo rozdělilo mezi žadatele o nový kotel celkem tři miliardy korun, nyní jsou to 3,4 miliardy již při první výzvě. Zájemce může obdržet až 127 500 Kč. Nejvíce žadatelů dlouhodobě hlásí Moravskoslezský kraj.

Stát každému zájemci vyměří výši finanční podpory v závislosti na zvoleném kotli a dalších podmínkách. Za určitých okolností se tak může stát, že dotace nákup kompletně uhradí. Žádost o dotaci lze nyní podat jednoduše elektronicky. Nejštědřeji stát dotuje kotle spalující biomasu. Dále podporuje kombinované kotle na uhlí a biomasu, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Dotace se již nově nevztahuje na výlučně uhelné kotle kvůli podpoře šetrnější formy topení.

„Ve druhé vlně počítáme s výměnou minimálně 35 tisíc kotlů,“ odhadoval ministr Brabec. Do roku 2022 se pak spustí třetí vlna a s ní se vymění již sto tisíc starých kotlů. Největší zájem je tradičně v Moravskoslezském kraji, nejméně žadatelů hlásí Praha.

Ministerstvo v návaznosti na kotlíkové dotace nabízí souběžný projekt, který lze s nákupem kotle vhodně zkombinovat. Program Nová zelená úsporám poskytne další peníze na zateplení střechy a půdních prostor. Šťastný zájemce tak může v konečném součtu obdržet bezmála 150 tisíc. Zájem o kotlíkové dotace ilustruje fakt, že lidé v roce 2012 na začátku první vlny nocovali před krajským úřadem, aby mohli žádost podat včas.

Z Ministerstva životního prostředí Filip Kalčák

Kuchařky bez domova otevřely jídelnu se zdravým a dostupným jídlem

Kdo chce zahnat hlad a přitom udělat dobrý skutek, může v Brožíkově ulici na pražském Smíchově navštívit Jídelnu Kuchařek bez domova, která ve středu 22. března zahájila provoz. Sociální podnik pomáhá ženám bez domova získat prostředky na živobytí potřebné k jejich návratu do běžného života a zároveň podporuje ekologicky udržitelné a zdravé stravování.

„Nabízíme plnohodnotná veganská jídla z lokálních a sezonních potravin. Zpracováváme i zeleninu, kterou obchody kvůli vzhledu odmítají prodávat. Na rozdíl od běžných pražských restaurací prodáváme jídlo za nižší ceny, aby si ho mohli dovolit i lidé, kteří do restaurací běžně nechodí. Oběd v polední nabídce stojí 75 korun, polévka s pečivem 30 korun,“ řekla jedna z kuchařek Eva Kundrátová.

„Projekt jsme v rámci neziskové organizace Jako doma založili přibližně před třemi lety. Problematikou ženského bezdomovectví se v České republice nikdo nezabýval, a tak jsme na něj chtěli veřejnost upozornit netradičním způsobem. Napadlo nás vaření, protože vařit se může naučit v podstatě každý a jídlo je skvělý způsob, jak překonávat bariéry mezi lidmi, a bořit tak předsudky o bezdomovectví, které v naší společnosti neustále přetrvávají,“ vysvětlila manažerka projektu Kuchařky bez domova Lenka Vrbová.

Kuchařky začaly nabízet své jídlo za dobrovolný příspěvek na nejrůznějších festivalech a farmářských trzích a v průběhu let se staly v alternativních kruzích legendami. Vždy si rády popovídají se zákazníky o své situaci, navzájem se podporují, a pomáhají si tak překonat tíživé sociální situace.

Prostory na Smíchově získaly od městské části Praha 5 do pronájmu za symbolický příspěvek díky návrhu místní zastupitelky Tatiany Konrádové (SZ). Ta ho loni předložila ke schválení sociální komisi. „To jsou plody politické práce podle mého gusta. Je to dobré, je to k jídlu, je to politika s viditelnými výsledky,“ řekla členka předsednictva Strany zelených Monika Horáková. Jídelna má otevřeno každý všední den od 11:30 do 19:00.

Z Jídelny Kuchařek bez domova Eliška Beranová

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Faltýnek byl podle Evropské komise ve střetu zájmů, Česko má přijít o 22 milionů Kč

Při rozdělování dotací pro holding Agrofert došlo ke střetu zájmů, uvedla Evropská komise. Po České republice teď žádá zaplacení korekce ve výši 22 milionů Kč.

Současný místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek se údajně dostal do střetu zájmů v době, kdy byl členem představenstva Agrofertu a zároveň členem dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Podle unijní prověrky se stala chyba při udělování evropských dotací v letech 2014 a 2015. Informaci zveřejnil v úterý 21. března server Echo24.cz, který vycházel z prohlášení zveřejněného Evropskou komisí. Ta chce nyní po České republice z celkové částky 1,5 miliardy korun, kterou Agrofert obdržel, zaplatit dvouprocentní korekci dotací.

Faltýnek nařčení ze střetu zájmů odmítl. „Dotace z Evropské unie, které jdou do České republiky, úřadují úředníci, nikoliv dozorčí rada,“ uvedl pro Českou televizi. Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš, který Agrofert donedávna vlastnil, označil údajný střet zájmů za nesmysl. Zároveň vyzval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) k protestu a případnému podání žaloby na Evropskou komisi. „Já si myslím, že to není správné a že bychom se měli soudit, protože ti lidi tam nemohli vůbec nic ovlivnit,“ řekl podle ČTK novinářům Babiš. Po uzávěrce: Česko žádá EK o smírčí řízení.

Tereza Brůžková

Ekonomika

Forbes: Česko rozšířilo sestavu dolarových miliardářů

Nováčkem v aktuálním žebříčku nejbohatších lidí na světě, který v pondělí 20. března zveřejnil časopis Forbes, je spolumajitel Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský, jehož majetek je oceněn na 50 miliard korun.

Nejbohatším Čechem (na 105. místě) zůstává majitel investiční skupiny PPF Petr Kellner. Podnikatelův odhadovaný majetek dosáhl pro letošek rekordní výše 12,2 miliardy dolarů, což je v přepočtu 306 miliard korun. Polepšil si také ministr financí Andrej Babiš, druhý Čech v pořadí disponuje majetkem 85 miliard korun. Na seznam patří také realitní magnát Radovan Vítek a investoři Karel Komárek a Pavel Tykač. Nejbohatším člověkem na světě je opět zakladatel Microsoftu Bill Gates.

Martin Špaček

Prezident Zeman o konci intervencí ČNB

„Ukončení kurzového závazku se očekává v prvním pololetí roku a není vyloučeno, že možná dříve, než se nadějeme,“ řekl podle HN v pondělí 20. března prezident Miloš Zeman při návštěvě Olomouckého kraje.

Konec kurzového závazku bude mít podle Zemana, který se řadí mezi odpůrce devizových intervencí, dlouhodobě kladnější dopad na ekonomický růst, než mělo znehodnocení české koruny. Intervence zahájila Česká národní banka v listopadu roku 2013, aby oslabila korunu a držela kurz 27 korun za euro. „Prezident Zeman se uchyluje k výrokům, které mají potenciál výrazně promluvit do měnové politiky ČNB,“ reagoval analytik Lukáš Kovanda pro ČTK.

Martin Špaček

Kultura

Laterna magika představí multimediální inscenaci Cube

Působivé světelné efekty, nakloněná rovina jako taneční plocha, podmanivé árie, kubické prvky a moderní tanec. Na první pohled nesourodá kombinace uměleckých fragmentů se spojí v celek na Nové scéně Národního divadla. Představení Cube bude poprvé k vidění ve čtvrtek 23. března.

tvorbě inscenace vycházeli členové souboru Laterna magika z původního principu divadla: úzkého propojení filmového obrazu a živé akce s využitím vizuálních prostředků. „Základem scénografie je kromě tvaru kostky i rovina nakloněná proti hledišti, což je pro tanečníky extrémně složité, protože na plátně za jejich zády se promítá jeden rozměr a pod nohama další. To způsobuje, že se jim hýbe celý svět, nemají žádný opěrný bod,“ objasňuje David Stránský, který společně se Štěpánem Pecharem stojí za choreografií.

Přiznává, že kromě choreografie a tanečníků má v představení důležitou roli i originální hudba Jana Šikla: „Honza nás držel nad vodou, od hudby se to celé odvíjelo.“

Spolu se sopranistkou Lucií Silkenovou a houslistou Davidem Pokorným dal skladatel vážné a filmové hudby vzniknout árii, která podle Šikla tvoří vrcholný bod představení.

„Princip Laterny magiky je v tom, že jedna složka nemůže bez druhé existovat, komunikují spolu, vzájemně se ovlivňují. Je to divadlo, které návštěvníka vtáhne do hry tak, že přestává, a hlavně nestačí vnímat, co je realita a co iluze,“ říká Pechar.

Diváci mohou také o inscenaci diskutovat v pátek v 16 hodin v Café NONA na Nové scéně. Umělecký šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš, choreografové a režisér inscenace Pavel Knolle zodpoví divákům otázky a vyslechnou si připomínky. Vstup na diskusi je zdarma.

Z tiskové konference Anna Musilová

Svěrák o filmu Po strništi bos: Očekávám srovnávání s Obecnou školou

U pódia v pražském obchodním centru Letňany vyčkávalo okolo stovky lidí nejrůznějšího věku. Od pětiletých dětí, mávajících knihou Pan Buřtík a pan Špejlička, až po seniory. Ti všichni přišli na autogramiádu a rozhovor se Zdeňkem Svěrákem, hercem, scenáristou a v tu chvíli především spisovatelem. Ve čtvrtek 16. března byl hostem festivalu KNIHfest, který pořádá knihkupectví Dobrovský.

Festival se koná každoročně vždy v březnu, tedy v měsíci knihy, kdy vychází v jedno datum několik očekávaných novinek najednou. Tímto způsobem propaguje domácí i zahraniční tituly a umožňuje čtenářům setkání s autory.

Svěrák v krátkém rozhovoru s moderátorem představil právě vydanou knihu Filmové komedie. Ta obsahuje scénáře nejslavnějších komedií, které sepsal sám nebo s Ladislavem Smoljakem: Jáchyme, hoď ho do stroje, Vrchní, prchni!, Vesničko má středisková, Marečku, podejte mi pero a Na samotě u lesa.

Promluvil i o novém filmu Po strništi bos, který se natáčel v jihočeském městě Slavonice, přestože dětství prožil Zdeněk Svěrák ve východočeském Kopidlně. Tam to ale nyní vypadá příliš moderně na to, aby bylo uvěřitelné, že příběh líčí čtyřicátá léta a druhou světovou válku. „Tak jsme našli Slavonice, a ne proto, že mají krásné renesanční domy na náměstí, ale že tam jsou uličky, které jsou ještě netknuté časem,“ poznamenal.

Premiéra se uskuteční 17. srpna. „Očekávám, že nový film bude hodně srovnáván s Obecnou školou,“ přiznal Svěrák. Její herecké osazenstvo už nemůže hrát v novém filmu stejné role jako kdysi, protože Obecná škola vznikla v roce 1991. To bude jeden z důvodů srovnávání.

Dále také zmínil, že na oslavu padesátiletého výročí spolupráce se skladatelem Jaroslavem Uhlířem uspořádají v pražské O2 areně 28. října koncert s názvem Trvalky. A když Svěrák od moderátora obdržel lahev alkoholu jako poděkování za návštěvu, zavtipkoval v narážce na film Vratné lahve: „Mám radost. Z každé lahve mám radost.“

KNIHfest trvá po celý březen a každý týden představuje nejméně tři hosty, kteří mají individuálně svou autogramiádu a besedu v jiný den. Za čtyři ročníky festivalu se už ustálili i někteří hosté: patří mezi ně Michal Viewegh, Arnošt Goldflam, Ladislav Špaček nebo právě Zdeněk Svěrák.

Z festivalu Natálie Bartlová

DOX láká diváky na architekturu polských kostelů

Na čtyři tisíce kostelů vyrostlo v Polsku od konce druhé světové války, víc než v jakékoli jiné evropské zemi. A to navzdory odporu komunistického státu vůči náboženství i navzdory nedostatku materiálu, který stavitelé získávali i nelegálně. Historii polských kostelů, tradičních i moderních, mapuje výstava Architektura VII. dne. V Centru současného umění DOX se koná od 16. března do 22. května.

„Často vznikaly pouze za použití lopat a malých míchaček, protože velké stroje patřily státu a pro tuto výstavbu je nepůjčoval,“ přiblížila Iza Cichońská, jež se na projektu během tří let podílela s Karolinou Poperovou a Kubou Snopkem.

„Kostely se stavěly pomalu, farníci se scházeli o sobotách, stavbě věnovali svůj volný čas a přispívali drobnými částkami. Takový kostel během výstavby prorostl do historie místní komunity, stal se místní legendou,“ poznamenal Snopek.

Podle něj i kostel jako objekt může být stylový. Sám to ukázal na příkladu Nejsvětější Panny Marie Královny míru ve Vratislavi, inspirovaném japonským postmodernismem. „Jak na výstavbu reagovali polští komunisté? I polští komunisté byli přece katolíci,“ poznamenává Cichońská. Návštěvníci výstavy kromě fotografií uvidí také mapy, grafiky či diagramy, které znázorňují, kolik kostelů se postavilo i během druhé světové války, a zejména po ní. Dále se mohou seznámit s konkrétními příběhy přímo ze stavenišť.

Z vernisáže Anna Julie Řehořová

Sport

Letošní sezona mě bolela nejvíc, přiznává rychlobruslařka Sáblíková

Sezonu české rychlobruslařské královny poznamenaly zdravotní problémy, Martinu Sáblíkovou už od začátku prosince trápilo přetížené koleno. Přesto se stala mistryní světa na pětikilometrové trati, přidala dvě stříbrné medaile z evropského i světového víceboje a k tomu navrch druhé místo v závodu mistrovství světa na tři kilometry. Po jedenácté za sebou ovládla hodnocení Světového poháru na dlouhých tratích, což se doposud nikomu nepovedlo.

„A ani se to už nikomu podařit nemusí,“ prohlásil trenér Petr Novák. „Takhle bych to asi neviděla. Všichni ze zkušenosti víme, že doba jde dopředu a sport s ní. Ale jsem samozřejmě ráda, že se mi to povedlo,“ brzdila Sáblíková svého kouče. Oba sezonu hodnotili 15. března v pražské Hauch Gallery po návratu z posledního podniku Světového poháru.

Nejvíc ji překvapilo mistrovství světa ve víceboji, které se konalo na přelomu roku. V norském Hamaru se jí příliš nepovedla pětistovka, po úvodní disciplíně figurovala až na třinácté pozici. Přesto nakonec obsadila druhou příčku za suverénní Iren Wüstovou. „Po tom zranění jsem si myslela, že mi začnou docházet síly. Nakonec to dopadlo tak, že při pětce jsem měla ještě sil na rozdávání,“ řekla devětadvacetiletá rychlobruslařka.

V posledním závodu sezony na patnáct set metrů opět v Norsku ve Stavangeru už myslela na zasloužený odpočinek. „V nájezdu do poslední zatáčky jsem si říkala: Naposledy do toho dej všechno a pak máš volno,“ smála se rodačka z Nového Města na Moravě. Nyní se upíná k regeneraci a přípravě na nadcházející olympijskou sezonu. Start v některém z významných cyklistických závodů v plánu nemá. „Letos se na kole budu pouze připravovat, závodit pravděpodobně nebudu,“ oznámila.

Česká reprezentantka už dříve naznačila, že by po zimních olympijských hrách v příštím roce mohla ukončit kariéru. „Spousta lidí mi radí, ať to zkusím dál, že skončit můžu vždycky. Je hrozně moc lidí, kteří mě nahlodávají,“ připustila. Život bez vrcholového sportu a pravidelného kontaktu s rychlobruslařským oválem si ale nedokáže představit: „Kdybych skončila, tak bych se kolem něj stejně nějak motala – třeba pomáhala těm, kteří budou závodit po mně.“

Z tiskové konference Tomáš Chramosta

Sport stručně: fotbalová liga, hokejové play-off a závěr biatlonu

* Fotbalová liga má zase nového lídra. Plzeň nejprve vyhrála ve středu 15. března dohrávku odloženého podzimního zápasu na Bohemians 1:0, následně zvítězila i v neděli v Karviné 3:2 díky dvěma gólům z posledních deseti minut. Naopak Slavia o den dřív zaváhala v Liberci a remizovala 1:1. Spartu neprobrala ani změna trenéra, pod Petrem Radou uhrála doma se Zlínem bezbrankovou remízu.

* Čtyři zápasy, tedy nejmenší možný počet, stačily hokejistům Komety Brno k postupu do semifinále play-off. Ve čtvrtfinále vyřadili Spartu, nejprve dvakrát uspěli v Praze a následně i na domácím ledě. Poslední čtvrtý zápas vyhráli v sobotu 18. března jednoznačně 4:1, v předchozích třech vždy skóre otočili, v druhém a ve třetím rozhodli v prodloužení. Poprvé se mezi semifinalisty probojoval i Hradec Králové, který porazil Litvínov 4:1 na zápasy.

* Gabriela Koukalová uzavřela biatlonovou sezonu dalšími úspěchy. V závěrečných závodech Světového poháru v Oslu získala dva malé křišťálové glóby. Nejprve v pátek 17. března skončila čtvrtá ve sprintu a díky zaváhání celkové vítězky seriálu Laury Dahlmeierové ovládla pořadí této disciplíny. A před německou soupeřkou ovládla i závody s hromadným startem, v tom posledním v neděli byla druhá.

redakce

Hokejová výstava v Kladně láká i na ovesné vločky s Jágrem

Originální dresy, medaile, fotografie či ovesné vločky s Jaromírem Jágrem na přebalu. Nejen tyto artefakty jsou k vidění v kladenském nákupním centru Oaza na Velké hokejové výstavě, která mapuje přibližně posledních šedesát let nejrychlejšího kolektivního sportu v Kladně.

Expozici dominuje na 25 velkoformátových fotografií Tomáše Kostečky a Josefa Poláčka, kteří dokumentují téměř všechna utkání kladenských hokejistů. „Fotografy nám může závidět i mnoho extraligových klubů. Jsou tady krásné kousky, které bylo těžké vybrat. Všechny mají vlastní příběh,“ líčil na zahájení výstavy tiskový mluvčí klubu Vít Heral ve čtvrtek 16. března. Přesto vyniká momentka, na níž Jágrovi po vstřelené brance aplaudují i fanoušci soupeře.

Mezi vystavenými dresy možná překvapí ty, které hráči nikdy neoblékli. Původně totiž měly nést jména držitelů permanentek. „Mně se tento nápad velmi líbí, třeba ho ještě zrealizujeme,“ poznamenal Heral.

Asi nejcennějšími jsou korunovační klenoty kladenského hokeje, tedy mistrovské medaile ze sedmdesátých let. Ovšem další vzácné exponáty chybějí, zatím se totiž nacházejí v hokejové síni slávy v Praze. „V nově připravovaných prostorách jsme se rozhodli vytvořit síň slávy kladenského hokeje, aby předměty z historie klubu byly k vidění zde na Kladně, nikoliv v Praze na Harfě,“ prozradil manažer obchodního centra Ondřej Valenta.

Obvyklé sportovní exponáty doplňují kuriozity: třeba originální balení ovesných vloček s Jaromírem Jágrem, které bylo za oceánem v 90. letech skutečně k dostání, nebo sešit plný novinových výstřižků a krátkých osobních komentářů. „To je můj favorit. V tom sešitku je naprosto úžasným způsobem obsaženo srdce kladenského fanouška,“ dodal mluvčí. Výstava, která je volně přístupná po celou dobu svého konání od 16. března do 16. června, tak neotřelým způsobem mapuje historii jednoho z velikánů tuzemské hokejové scény. Vlastní síně slávy by se klub měl dočkat už brzy.

Z výstavy Jaroslav Keimar

Počasí

Počasí

Přestože i do Česka už oficiálně dorazilo jaro, počasí ještě není úplně slunečné. Duben klepe na dveře a výrobce deštníků a pláštěnek těší větší odbyt zboží. Teploty však mírně vystoupaly a zdá se, že každodenní seškrabávání námrazy z čelního skla je nadobro pryč. Bundu přesto při odchodu z domu nezapomeňte, vítr ještě občas v náruči přinese poslední závany zimy.

Anna Musilová