23. listopadu 2017, Carolina č. 932

Začátek ustavující schůze Sněmovny ovládl spor o mandátový a imunitní výbor

V pondělí v jednu odpoledne začala ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny. Po složení poslaneckých slibů následovala ostrá výměna názorů o podobě mandátového a imunitního výboru. Ten bude nakonec mít 19 členů a budou v něm v poměru k volebním výsledkům zastoupeny všechny strany, které se do parlamentu dostaly.

Původní návrh hnutí ANO, aby měl výbor 11 členů, předseda jeho poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek ještě před začátkem diskuse stáhl. Komunisté počítali s 13 poslanci a sociální demokraté s 15. V obou variantách by v něm ale neměly zástupce všechny sněmovní strany. I proto navrhovalo hnutí STAN, aby měl výbor členů 18, čímž by po jednom zástupci získaly i nejmenší poslanecké kluby. V následné diskusi tento návrh podpořili představitelé ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Bývalá předsedkyně výboru Miroslava Němcová (ODS) považuje za zásadní, aby všechny strany měly v tomto výboru svoje členy. „Tento výbor jedná neveřejně. Pouze jeho členové mají k dispozici plnou sumu informací,“ zdůraznila.

Debatu ještě dále rozohnil 1. místopředseda Pirátské strany Vojtěch Pikal, který přibližně po 20 minutách upozornil své kolegy, že návrh KSČM, stanovující počet členů výboru na 13, není možno splnit. Vzhledem k poměrnému rozdělení počtu křesel by SPD a Piráti měli 1,5 člena, což podle Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny není možné.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek navázal kritikou na nepřipravenost ustavující schůze nové Sněmovny a jejích výborů. „Zodpovědnost za to, že nejsme připraveni, nese vítěz voleb,“ vinil hnutí ANO. Podle jeho stranického kolegy Mariana Jurečky bylo před čtyřmi lety v těchto věcech jasno už po třech týdnech povolebního vyjednávání a nebylo o tom nutné vést debatu ve Sněmovně.

Sněmovna nakonec téměř po dvouhodinovém sporu rozhodla, že mandátový a imunitní výbor bude mít 19 členů. Pro takto pozměněný návrh KSČM hlasovalo 174 poslanců, proti bylo 19. Hnutí ANO bude mít ve výboru osm zástupců, Piráti a SPD po dvou, KSČM a ČSSD po jednom. Demokratický blok, který kvůli výběru sněmovních představitelů vytvořily strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, bude mít míst pět.

Dosluhující předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) pak schůzi přerušil do středy, kdy byla na programu volba nového předsedy. Jedinému kandidátovi na tento post Radku Vondráčkovi (ANO) předem deklarovaly podporu kromě jeho hnutí také Pirátská strana, KSČM a SPD.

Po uzávěrce: Radek Vondráček se stal předsedou dolní komory, získal 135 hlasů.

Z Poslanecké sněmovny Marek Tomanka a Ondřej Svoboda

Sametová oslava 17. listopadu

Centrum Prahy zaplavily tisíce Čechů a ani nepříznivé počasí je neodradilo od toho, aby oslavily Den boje za svobodu a demokracii a připomněly si události z roků 1939 a 1989. Největší vzpomínkové akce na 17. listopad se konaly v rámci Festivalu svobody už tradičně na Albertově a Národní třídě.

Program na Albertově v poledne zahájil Sbor UK doplněný sboristy z ČVUT, který celou akci odstartoval stejně jako studenti v roce 1989, a to zpěvem studentské hymny Gaudeamus igitur. Poté se slova chopil rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima, pod jehož záštitou se letošní program na Albertově uskutečnil. Dále promluvili rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima a zástupce studentů Marcel Ladka. Svými emotivními projevy apelovali na občany, aby se nebáli bojovat za pozitivní změny. Slavnostní zahájení uzavřely státní hymna a hymna EU. Pro návštěvníky bylo připraveno velké množství přednášek a diskusí, například na téma Studentská hnutí v minulosti a současnosti, kterou vedl děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík, nebo diskuse Mladých občanů na téma Generace bez revoluce, jíž se zúčastnili zpěvačka a moderátorka Emma Smetana, youtuber Karel Kovář, novináři Andrea Procházková nebo Janek Rubeš. Večer pak na hlavním pódiu vystoupily kapely Yellow Fock, Pamflet nebo Simple Muffin.

Na Národní třídě probíhaly pietní akce již od dopoledních hodin. K památníku přišli položit věnec a zapálit svíčku zástupci téměř všech hlavních politických stran či jiní politici. Prezident Miloš Zeman se žádné z událostí neúčastnil, podle mluvčího Jiřího Ovčáčka věnoval 17. listopadu tichou vzpomínku. V odpoledních hodinách začala pouliční slavnost Korzo Národní organizovaná spolkem Díky, že můžem. Ta nabídla bohatý program v podobě koncertů, divadelních vystoupení, promítání filmů či průvodů. Oslavy 28. výročí sametové revoluce a vzpomínky na události roku 1939 se nesly v klidném duchu a občané důstojně uctili jejich památku.

Z oslav Barbora Součková

Festival svobody přilákal tisíce lidí

Po celé republice mohli Češi oslavit výročí 17. listopadu v rámci Festivalu svobody. Tato platforma vznikla v roce 2014 k 25. výročí událostí roku 1989 a vloni se obnovila, aby integrovala akce ke Dni boje za svobodu a demokracii. Festival letos uspořádalo celkem 23 měst. Patřily mezi ně například Plzeň, Jihlava, ale i Duchcov na Teplicku nebo Tišnov na Brněnsku. Nejvíc návštěvníků přilákala tradičně Praha, kde byl program nejbohatší a konal se hned na několika místech.

Národní třída se proměnila v korzo s různými koncerty a vystoupeními. Oblíbeným místem byl Obývák Václava Havla, kde osobnosti četly Havlova díla nebo promluvily o problémech, které v současné době trápí českou společnost. Do křesla usedli například herečka Martha Issová, cestovatel Ladislav Zibura nebo filozof Jan Sokol. Součástí Korza Národní byla i výstava Události listopadové tramvaje, která v tramvajích před Národním divadlem sloužila jako vzdělávací program o listopadech 1939 a 1989.

Na Újezdě se u památníku obětem komunistického režimu sešlo shromáždění pod názvem Pravda nemá alternativu. Mělo za cíl uctít památku lidí, kteří se v letech 1939 a 1989 postavili totalitním ideologiím a nebáli se šířit pravdu. Na průvod tohoto shromáždění navazoval Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Zde během odpoledne a večera vystoupilo několik hudebníků, mezi nimi například Jaroslav Uhlíř, Emma Smetana nebo Zrní. Své projevy přednesli i tři z devíti prezidentských kandidátů, a to Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer. Dále promluvili například bývalý politik Petr Pithart nebo ekonom Tomáš Sedláček. V rámci koncertu se uskutečnil také happening Pozor, občané!, při němž se rozezněly stovky píšťalek. Pískání bylo symbolem toho, že každý občan je rozhodčím dohlížejícím na dodržování pravidel hry.

Prahou prošel též satirický karnevalový průvod Sametové posvícení, jehož cílem bylo oslavit 17. listopad jinou formou. Letošní šestý ročník dostal téma Toto není kachna, které mělo upozornit na problematiku tzv. fake news a dezinformací.

Z festivalu Jan Dlouhý

17. listopad: Demonstrace se letos obešly bez střetů

Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii v Praze provázely mimo pietních akcí a koncertů také demonstrace a průvody. V dolní části Václavského náměstí se sešli zástupci krajní pravice na akci organizované Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, které se účastnili i příznivci Mariana Kotleby. O pár stovek metrů dále na náměstí Republiky zahájili svůj průvod na Národní třídu zástupci levicové organizace Mladí zelení.

U stanice metra Můstek se 17. listopadu konalo shromáždění pravicových extremistů, sešly se zde desítky lidí. Kromě předsedy DSSS Tomáše Vandase a jeho příznivců se zde s vlajkami objevilo i několik podporovatelů extremistické Lidové strany Naše Slovensko. Mluvilo se především o migraci. Plánovaný průvod směrem na Národní třídu byl nakonec zrušen, demonstranti dále pokračovali už pouze neoficiálně.

Přes sto lidí se zúčastnilo srazu levicových organizací u Obecního domu. Odtamtud skupina vedla svůj průvod Hybernskou ulicí, skandovaná hesla a transparenty hlásaly sociální rovnost, péči o životní prostředí a kritiku kapitalismu. Pokračovalo se dále přes Václavské náměstí až k Národní třídě, kde pochod skončil.

Protesty se letos obešly bez střetů, které například minulý rok vzplanuly poblíž budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Obě akce se udály pod dohledem Policie ČR, menší potyčka nastala se skupinou příznivců pravice, která pokračovala v pochodu i po ukončení akce. Dva muže policie zadržela.

Z demonstrací Adam Doksanský

Žantovský: Krize liberální demokracie je celoplošná, o revoluci se však zatím mluvit nedá

Schyluje se ve středoevropském prostoru k revolučním změnám? A jakou hrozbu pro demokracii představuje nástup antisystémových stran? Tak zněly hlavní otázky čtvrteční debaty s názvem Politická revoluce, která se zaměřila na proměnu politické situace ve střední Evropě, potažmo v celém evropském regionu. ,,Revoluce má mít své konkrétní atributy, které prozatím nebyly naplněny. Čeho si však můžeme všimnout v celé Evropě, je rozpad postavení tradičních politických stran,” uvedl jeden ze čtyř diskutujících, bývalý politik a diplomat Michael Žantovský.

,,Vesměs všechny vydařené revoluce vedly k násilí, potlačení svobody a demokracie. Mění se voličské preference a populistické strany jsou na vzestupu na úkor těch tradičních, ale s tak radikálními pojmy, jako je právě revoluce, bych byl opatrný,” odpověděl na úvodní otázku bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský.

V debatě pořádané Centrem pro evropské a severoatlantické vztahy (CENAA) Žantovský zároveň dodal, že krize liberálních demokratických hodnot není výlučně otázkou zemí středoevropského prostoru, nýbrž celého kontinentu. ,,Rostoucí popularita antisystémových stran je už delší dobu patrná z výsledků voleb většiny tradičních demokratických států včetně Holandska, Francie nebo Rakouska. Tvrdit, že se jedná výlučně o krizi nezralého demokrata ze střední Evropy, by bylo hloupé,” uzavřel odpověď.

Pozornost se dále soustředila na výsledky českých parlamentních voleb a na potenciální hrozbu vítězného hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše. V souvislosti s nebezpečím, které pro demokracii představují populisté, se mluvilo i v kontextu Visegrádské skupiny (V4). „To srovnání je nasnadě, ale nejedná se o totožnou situaci jako např. v Polsku či Maďarsku. Strany Kaczyńského či Orbána jsou tradiční a masové, Babišovo hnutí vzniklo pragmaticky a uměle, chybí mu hlubší ideová základna,” argumentoval novinář Antonín Berdych.

Podle Berdycha je Babiš především podnikatelem, který může být v patových situacích ohrožení právního rámce státu spíše pojistkou. „Babiš figuruje v byznysu, který je nejvíce provázán s evropským dotačním programem, dobré vztahy s Evropskou unií jsou pro něj prioritou. Není v jeho zájmu podnikat extrémně radikální kroky, které by jeho vazby mohly ohrozit,” objasnil.

Výsledek českých parlamentních voleb je podle debatérů projevem nedůvěry občanů v tradiční demokratické instituce, roli by pak v dalším směřování politiky mohla sehrát i nadcházející přímá prezidentská volba. Pro mnohá politická rozhodnutí je totiž součinnost prezidenta klíčová.

Z konference Tereza Gastová

Václav Havel a Maoři

Na připomínku bývalého prezidenta se 20. listopadu v Knihovně Václava Havla v Praze pořádala beseda Jiřího Jírů a skupiny Whakaari Rotorua, nazvaná Václav Havel a Maoři. „Maoři se pouze snaží, aby nebyli jen muzeálními exponáty, ale aby byli vnímáni a respektováni jako součást novozélandské historie, přítomnosti i její budoucnosti,“ uvedla setkání organizátorka Kristina Maková slavnou větou Václava Havla.

Jiří Jírů byl sedm let Havlův osobní fotograf, jenž ho doprovázel i na Nový Zéland, kde se oba blíže seznámili s maorskými tradicemi a místní kulturou. Projekci unikátních fotografií z jejich návštěvy města Rotorua doprovodila místní skupina Whakaari Rotorua. Ta si vzala za úkol vysvětlit kulturní souvislosti, předvést tradiční písně i haku, maorský tanec, známý díky předzápasovým rituálům novozélandského ragbyového týmu All Blacks. Nejznámější haka nese název Ka mate, což znamená Jednou přijde smrt, teď ale žiju.

Téměř na začátku debaty celý sál na vyzvání skupiny Whakaari Rotorua povstal a společně si všichni zazpívali českou národní hymnu. Jeden z členů maorské skupiny Frank Tomas Grapl junior často mluvil o přednostech Václava Havla nebo o české historii. Mnichovská dohoda byla podle něj největší chybou minulého století. O Havlovi říkal, že často vytvářel mosty mezi lidmi, snažil se propojit různé kultury. A pokud navštívil nějaké místo, chtěl ho procítit srdcem, aby dokázal pochopit duše místních. Také proto je stále inspirací po celém světě.

Jedna z nejznámějších fotografií je ta, na které se Havel účastní tradičního projevu respektu lidí ze Země dlouhého bílého oblaku. Ten spočívá v tom, že se dva lidé přiblíží obličejem a dvakrát se dotknou špičkami nosu. Při prvním dotknutí se seznámíte s duší svého protějšku a při druhém se hluboce nadechnete, přijmete duši druhého a ta ve vás zůstává po zbytek života, ať už se vydáte kamkoli do světa.

Z debaty Lucie Kotvalová

Diskusní večer se zaměřil na smysl médií a jejich propojení se sociálními sítěmi

Na diskusní večer ve čtvrtek 16. listopadu dorazili novináři Kateřina Eliášová (momentálně na volné noze), Robert Malecký (HlídacíPes.org) a Filip Rožánek (Marketing & Media). Otázky směřovaly k roli médií v současné době, ale také proměně médií po masovém rozšíření sociálních sítí a objektivitě. Diskuse se konala v rámci festivalu Famufest, a přestože ji občas narušovaly výpadky proudu, debatující se tmou nenechali zastavit.

Otázku, jaký je smysl a úloha médií v současné době, jak zněl i název diskuse, se v průběhu večera nepodařilo zcela zodpovědět žádnému z pozvaných hostů. Podle ankety mezi publikem si noviny doopravdy kupuje či předplácí elektronickou verzi pouhý zlomek populace, přesto novináři neúnavně píší dál. Od počátečního dotazu, pro koho tu práci vlastně dělají, se pak řeč rychle stočila k sociálním sítím, které obecenstvo zajímaly nejvíc.

Velká část debaty se soustředila na propojení sociálních sítí a klasické novinařiny, ať už v tisku nebo v televizi. Diskutovalo se o tom, kdo všechno je dnes novinář a zda možnost každého něco natočit nebo napsat a sdílet výsledek nevede k devalvaci médií. „Sociální sítě jsou jen platforma, lidé do médií mluvili vždycky,“ prohlásil Rožánek. Podle něj propojení se sociálními sítěmi média dovolila především tím, že sama vytvořila aplikace na sdílení videí s médii. Tento materiál se pak čerpá do zpráv, když „nic lepšího není“. Následovala tedy přirozeně otázka, zda si za trend amatérské novinařiny nemůžou profesionálové sami a jestli není zveřejňování všeho, protože nic lepšího není, takovým symbolem doby. Eliášová oponovala, symbolem doby je podle ní především snaha informace zjednodušovat a zrychlovat zpravodajství jako celek, čímž velmi často trpí kvalita.

Na závěr zazněly dotazy z publika, mimo jiné se lidé ptali na názor hostů na objektivitu veřejnoprávních médií. Eliášová s jistými výjimkami souhlasila, že objektivní jsou, a Rožánek dodal, že pro co nejdůvěryhodnější informace je třeba sledovat více zdrojů, které dodržují základní zásady novinařiny. Malecký už jen doplnil svůj názor, že lidem dnes obecně chybí kritické myšlení a „příliš mnoho lidí má příliš mnoho informací“.

Z diskuse Alžběta Součková

Obchod na prvním místě. Prezident Zeman na pětidenní státní návštěvě Ruské federace

V úterý 21. listopadu se v ruském Soči setkali prezidenti Miloš Zeman a Vladimir Putin. Jednalo se o oficiální zahájení pětidenní státní návštěvy české hlavy státu v Ruské federaci, kam s delegací dorazila v pondělí večer. Prezident s sebou přivezl největší podnikatelskou misi v historii ČR.

Program zahájila beseda obou prezidentů a následné setkání delegací. Tématem jednání byly především obchodní vztahy obou zemí. Vladimír Putin při následné tiskové konferenci ocenil vzájemnou snahu o znovuoživení ekonomické spolupráce. Ta je stále zatížena sankcemi ze strany Evropské unie, které prezident Zeman dlouhodobě kritizuje.

Konkrétně hovořili například o velkém rozsahu možné kooperace v energetickém průmyslu, ale i v mnoha dalších odvětvích. ,,Přivážím s sebou zhruba sto čtyřicet podnikatelů,“ navázal prezident Miloš Zeman a dodal, že objem podepsaných kontraktů by měl činit 20 miliard korun a spolupráce se tak navzdory sankcím úspěšně rozvíjí.

Dále Česká republika obdržela od prezidenta Putina darem originál historického dokumentu Obnoveného zřízení zemského z roku 1627, tehdejší zemské ústavy přijaté po porážce stavů k upevnění moci Habsburků. Tuto informaci však zastínila poněkud jiná historická událost. V době začínající státní návštěvy zveřejnila ruská armádní televize Zvezda na webu text, který invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 líčí v pozitivním světle a pražské jaro jako snahu Západu o převrat. ,,Toto prohlášení je urážkou našeho národa,’’ řekl Zeman a dodal, že bude při setkání požadovat od premiéra Dmitrije Medvěděva, aby se od textu distancoval. Ten tak veřejně učinil.

Po skončení oficiálního programu v Soči odletěla delegace do Moskvy, kde zahájila česko-ruské podnikatelské fórum. Mezi další body návštěvy, která pokračuje až do pátku, patří například vyznamenání ruských veteránů druhé světové války.

Záviš Dobiašovský

Roste zájem o spoření i úvěry, čeká stavební spoření úspěšný rok?

V příštím roce by měly stavební spořitelny uzavřít více než 450 tisíc nových smluv o stavebním spoření, což je o 15 % více než letos. Objem úvěrů docílí 60 miliard korun a měl by to být nejlepší výsledek za posledních osm let. Vyplývá to z prognózy Českomoravské stavební spořitelny zveřejněné na úterní tiskové konferenci. Důvodem zájmu o stavební spoření jsou výhodné spořicí sazby, rostoucí atraktivita sektoru a pomalu rostoucí úrokové sazby v ekonomice.

„Atraktivita stavebního spoření je podle našich průzkumů nejvyšší za posledních sedm let. Stavební spořitelny nabízejí mezi bezpečnými produkty nejlepší zhodnocení. A v neposlední řadě nám nahrává i prostředí pozvolna rostoucích sazeb v ekonomice,“ zdůvodňuje očekávaný růst předseda představenstva ČMSS Vladimír Staňura. Do konce letošního roku by stavební spořitelny měly získat zhruba 400 tisíc smluv. „Už na začátku roku jsme počítali s oživením, které přichází v posledních měsících. V první polovině roku se všechny stavební spořitelny zaměřovaly téměř výhradně na úvěrové obchody. Nicméně naše prodeje spořicích smluv od srpna výrazně rostou a pozitivní je i výhled na zbytek roku,“ dodává Staňura.

Důvodem letošního nárůstu poskytnutých půjček je zvýšená orientace stavebních spořitelen na úvěry. Objem úvěrů meziročně vzroste zhruba o 15 % k 55 miliardám poskytnutých úvěrů. Podle Staňury bude růst pokračovat i v roce 2018. Důvodem je podle něj stále velký přebytek vkladů, který stavební spořitelny mají, a tudíž i prostor pro úvěrování. Hnacím motorem růstu pak budou rekonstrukce a modernizace.

Zájem o stavební spoření v posledních letech roste a od roku 2011, kdy se snížila státní podpora ze čtyř tisíc korun na polovinu, je aktuálně nejvyšší. Příčinami zájmu mohou být skutečnosti, že stavební spoření nabízí mezi bezpečnými produkty nejvyšší výnos, či fakt, že se stavební spořitelny mění v moderní instituce, a oslovují tak i mladou generaci. „Pro 39 % populace České republiky je v současné době zajímavé uzavřít si stavební spoření. To je nejvyšší číslo od roku 2011, kdy došlo ke snížení státní podpory. Atraktivita stavebního spoření roste od roku 2015, kdy se podobně kladně vyjádřilo 28 % dotázaných, v roce 2011 stejně odpovědělo jen 19 % lidí,“ vysvětluje místopředseda představenstva ČMSS Jochen Maier.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu. Na českém trhu je nyní pět stavebních spořitelen.

Z tiskové konference Tereza Šolcová

Účtenková loterie zná první výherce. Zájem o ni nenaplnil očekávání

Ve středu 15. října byli v sídle společnosti Sazka vylosováni první výherci účtenkové loterie Ministerstva financí. Zapojilo se přes 400 tisíc hráčů, kteří za měsíc říjen zaregistrovali více než 14 milionů účtenek. Z nich bylo do slosování zařazeno 11 milionů, což jsou necelá tři procenta z celkového počtu 376 milionů vydaných účtenek. Výherců pak bylo 21 025. Hlavní cenou byla peněžní výhra ve výši jednoho milionu korun. Následovaly výhry v hodnotě 300 tisíc, 200 tisíc a 100 tisíc, každá pro jednoho výherce. Dále bylo mezi hráče rozděleno 20 x 20 tisíc korun, 1000 x jeden tisíc korun, 20 tisíc stokorun a jeden automobil Ford Focus, který za zvýhodněnou cenu dodal autosalon Auto Kora top.

Kódy účtenek, které vyhrály prvních pět cen, odvysílala televize Prima před hlavními zprávami v 18.55. Ministerstvo také plánovalo, že zveřejní kompletní výherní listinu na internetové stránce uctenkovka.cz v 19 hodin. Tato však byla právě od devatenácté hodiny nedostupná, zřejmě z důvodu přetížení. Z tohoto důvodu byly kódy výherních účtenek zveřejněny přímo na stránkách ministerstva. Jména výherců nebude ministerstvo zveřejňovat, ti, kdo vyhráli jednu z pěti hlavních cen, však budou požádáni o souhlas se slavnostním předáním dárkového šeku.

Ačkoliv se v české Účtenkovce hrálo o vyšší výhry, než v její obdobě na Slovensku, zúčastnil se jí za první měsíc přibližně stejný počet hráčů, téměř dvojnásobně větší populaci navzdory. ,,Jestliže bylo celkem v rámci EET vydáno v říjnu 376 mil. účtenek a z toho 14 mil. někdo aktivně zařadí do slosování, znamená to, že u každého méně než třicátého nákupu není kupujícímu lhostejné, zda účtenku dostane či nikoliv. (...) Úvahy, že je Účtenkovka neúspěšná, naprosto odmítám,‘‘ uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Na konci září však tvrdila, že bude spokojená, pokud se slosování průměrně zúčastní milion lidí. Toto přání se jí s největší pravděpodobností nevyplní, podle zkušeností ze Slovenska navíc zájem o účtenkovou loterii postupně upadá.

Šimon Geist

Bojovka v podzemí a pohled do hereckých šaten. Noc divadel opět oživila nejen pražské scény

Pátý ročník festivalu Noc divadel také letos nabídl netradiční pohled do divadelních prostor po celé republice. V sobotu 18. listopadu se desítky divadel otevřely divákům s nabídkou jedinečných programů – kromě představení, často zdarma či za snížené vstupné, se návštěvníci mohli podívat do zákulisí, zúčastnit se různých workshopů či diskusí s herci. Akce, jejímž koordinátorem je Institut umění – Divadelní ústav, nesla tentokrát podtitul Forever Young. „Z podnětů od mnoha divadel vyplynulo, že svou největší výzvu vidí v oslovení náctiletých diváků. Proto jsme se rozhodli pátou Noc divadel věnovat právě mladšímu publiku,“ vysvětluje ředitelka IDU Pavla Petrová.

Akce se zúčastnily scény z více než tří desítek měst po celé ČR a jen v Praze se jich do projektu zapojilo 49, každá se svým vlastním programem. Například nově zrekonstruované Divadlo Na zábradlí pořádalo až do půlnoci komentované prohlídky zákulisí. Hrála se nejnovější inscenace AnderSen a diváci si mohli zdarma rozebrat plakáty z představení po derniérách. Nahlédnout do běžně nepřístupných prostor se dalo např. v Divadle Archa, Národním divadle, v Divadle v Dlouhé či Divadle pod Palmovkou. Jiná divadla pak nabídla workshopy pro děti či dospělé a v podzemí budovy DAMU probíhala dokonce bojovka, při níž se pět diváků stalo přímo součástí představení, aby pomohli dostat bojovníka proti fašismu ze spárů gestapa.

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který vznikl v Chorvatsku v roce 2008. Loňskou Noc divadel navštívilo v Česku na 50 tisíc diváků, což z ní dělá vůbec největší projekt z divadelních nocí v Evropě.

Z festivalu Barbora Smolíková

Alvaro Soler letos podruhé v Praze

Od půl páté se začali fanoušci v pondělí večer štosovat před pražským Forem Karlín, kde měl za několik hodin začít koncert španělského zpěváka Alvaro Solera. Ten v Praze letos již jednou vystupoval a zdejší atmosféra ho nadchla natolik, že se na poslední chvíli rozhodl zařadit na konec svého turné ještě jedno pražské vystoupení. „Zítra vystupuji v Praze a nesmírně se těším. Když jsem tam hrál poprvé letos v únoru, publikum bylo jedno z nejlepších, pro jaké jsem kdy hrál,“ vyjádřil se v neděli večer na svém instagramovém profilu.

Solerova fanouškovská základna v Česku neustále roste, což potvrdil i fakt, že se lístky na koncert vyprodaly během pár dní. Jediná otázka však byla, zda zpěvák vystoupí s identickou show jako před tři čtvrtě rokem, jelikož v průběhu turné vydal pouze jeden nový singl. Španěl však fanoušky nezklamal a repertoár zčásti obměnil. Samozřejmě neopomenul ani své dva nejznámější hity El Mismo Sol a Sophia. Během celého vystoupení z něj sršela pozitivní energie, za niž po každé písničce děkoval publiku, které podle něj bylo jejím zdrojem.

Pražský koncert představoval Solerovo poslední vystoupení v roce 2017. Před závěrečnou písní vyjádřil obrovskou radost, že mohl završit letošní část turné právě zde. Dávno po přídavku, kdy se už rozsvítila světla, aby mohli fanoušci sál opustit, nepřestalo publikum tleskat a skandovat, čímž přimělo zpěváka k návratu na jeviště. Následně se odehrála víc než desetiminutová scénka, kdy Soler představil zábavnou formou všechny členy své kapely, a nakonec zazpíval ještě jednu píseň, kterou si sami diváci vyžádali. Vytvořil tím pro ně naprosto neopakovatelný zážitek.

Z koncertu Anna Stróžiková

Místnost jako prostor pro umělecké vyjádření. Konal se šestý ročník přehlídky Pokoje

Už pošesté se v Praze konala přehlídka studentského umění Pokoje. Studenti z 65 ateliérů a 18 škol z celé ČR představili od 10. do 19. listopadu své instalace v nevyužitých prostorech v Hybernské ulici. Každý zde dostal vlastní pokoj na jednom ze tří pater ve dvou budovách a volnost v tvorbě.

Přehlídku pořádá každoročně kulturní centrum Containhall v rámci Kampusu Hybernská, společného projektu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Magistrátu hlavního města Prahy. Podle pořadatele se jedná o největší site specific přehlídku (tedy přehlídku děl instalovaných pro konkrétní prostor) mladého umění v Česku a konfrontaci vybraných ateliérů vysokých škol.

Každý ateliér uchopil svou práci v pokoji jinak. Návštěvníci měli možnost vidět několik uměleckých disciplín včetně sochařství, fotografie nebo performance. Pokoj ve stylu vietnamských večerek, kde je ústředním předmětem instantní nudlová polévka, melancholicky působící pokoj provoněný toaletním papírem s vylitou kávou a praskající melodií z rádia, místnost plná plyšových hraček označená jako sen v rohu s odpadkovým pytlem označeným jako realita nebo pokoj se sochou položenou na podlaze vystlané rohlíky. Interpretaci děl nechávají autoři na samotných návštěvnících.

Po dobu trvání výstavy se také hlasovalo o nejlepší pokoj. Zvítězil Ateliér obalového a knižního designu z Fakulty umění Ostravské univerzity.

Z výstavy David Matoulek

Japonci představili Japonsko

Za sychravého sobotního počasí začal na Staroměstském náměstí v Praze festival Japan Week, neboli Japonský týden. Úderem 13. hodiny odstartovala produkce na pódiu vedle pomníku mistra Jana Husa představením japonských bubeníků Taiko-šu Šóko. Okolo jeviště se v průběhu vystoupení shromáždilo několik stovek přihlížejících. Kromě bubeníků předvedli své umění ještě samurajští šermíři, kaligrafové a tanečníci.

Diváci celou dobu doprovázeli vystupující bouřlivým potleskem, který ustal až s proslovem primátorky Adriany Krnáčové, doprovázené několika zástupci magistrátu a japonské delegace. Primátorčina slavnostní řeč však přerušila nadšení jen krátce, protože po jejím skončení pokračovala další produkce, trvající další hodinu. Kromě povedených vystoupení pobavila přihlížející také špatná čeština vystupujících a ne zcela záměrně padající opona.

Festival po skončení programu na Staroměstském náměstí pokračoval večer v Kongresovém centru Praha. V něm se pak konala většina ostatních akcí, výstav a workshopů, které představily tradiční japonské umění, dovednosti bojovníků, hudebníků a tanečníků a v neposlední řadě ochutnávku a přípravu japonských pokrmů a nápojů. Veškerý program byl zdarma, pouze na některé akce byla nutná rezervace.

Ze Staroměstského náměstí Šimon Geist

Visací zámek oslavil v Lucerně 35 let

Česká punková kapela Visací zámek oslavila ve čtvrtek 16. listopadu v pražské Lucerně 35 let od svého vzniku. Skupina odehrála svůj jubilejní koncert ve stejném složení, v jakém začínala, a na svou výroční tour si pozvala jako hosty anglickou punkovou kapelu Pellethead a folkového zpěváka Milana Smrčku, známého pod přezdívkou Záviš. K poslechu zazněly nejznámější hity kapely z celé doby jejich existence, ale publikum se seznámilo i s několika ukázkami z alba připravovaného na příští rok.

Skupina hraje od roku 1982 v nezměněné sestavě, kterou tvoří zpěvák Jan Haubert, baskytarista Vladimír Šťástka, bubeník Jiří Pátek a kytaristé Michal Pixa a Ivan Rut, kteří v Lucerně odehráli hity jako Známka punku, Punkový království, Klíště nebo Temelín.

“Visáči” jak si říkají, začali svou jubilejní tour 10. listopadu koncertem v západních Čechách v Horní Bříze. A svou koncertní sezónu zakončí dvěma adventními vystoupeními v klubu Fléda v Brně a v kulturním domě Gerbera v Českých Budějovicích.

V roce 2015 se Visací zámek umístil na první příčce v albové hitparádě, a to poprvé od založení této skupiny. Jejich nahrávka Punkový království se v druhém týdnu prodeje stala nejprodávanějším fyzickým nosičem v České republice.

Z Lucerny Pavla Procházková

Famufest přiblížil tvůrčí peklo

Tématem soutěžní přehlídky studentů Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze se letos stalo peklo, které mnoho umělců prožívá při své tvorbě. Inferno si diváci mohli prohlédnout od 13. do 18. listopadu. V kině Světozor uvedli studenti a absolventi FAMU celkem 30 soutěžních filmů i snímky nesoutěžní. V hlavní porotě letos zasedly pouze ženy, mezi nimi například umělkyně Léna Brauner, Ester Geislerová nebo producentka Alice Tabery.

Během zahajovacího ceremoniálu v kině Lucerna představila moderátorka Simona Babčáková porotu i pořadatele. ,,Při výběru tématu inferna jsme se inspirovali tím, že velká díla vznikají, když je umělec ve fyzickém nebo psychickém osobním pekle. Rozhodli jsme se také zbourat stereotyp a ukázat, že snímky z FAMU jsou snímky dobré a nejenom famácké,“ řekl na pódiu kreativní ředitel 34. ročníku David Dittrich. Ocenění za celoživotní přínos kinematografii převzal pedagog FAMU a producent Jaromír Kallista.

Letos se přihlásilo celkem 120 snímků, do soutěže jich postoupilo 30. Ty porota hodnotila v několika kategoriích. Nejvíce zaujal snímek Špína režisérky Terezy Nvotové, který vypráví o traumatu znásilnění a vyhrál cenu za nejlepší film, kameru a realizovaný scénář. Bo Hai Dužana Duonga, který přibližuje nelehký život vietnamské komunity v Česku, získal ocenění za nejlepší režii hraného filmu a diváckou cenu.

Zvláštní uznání obdrželo drama dvou sourozenců s názvem Místo režisérky Terezie Vejvodové. Jako nejlépe režírovaný dokument porota vybrala Český žurnál: Hranice práce Apoleny Rychlíkové, ve kterém si během roku novinářka Saša Uhlová zkoušela nejméně placená zaměstnání. Nejlepším animovaným filmem se staly Plody mraků. Vítězové dostali ceny na podporu tvorby jako finanční příspěvky na vývoj, techniku, postprodukci nebo distribuci.

Festival doprovázely přednášky zahraničních hostů, debaty, koncerty, divadelní představení a výstava studentů fotografie a intermédií v Hybernské 4. Jak přežít Hollywood, divákům prozradil režisér Barry B. Blaustein. O práci s dětmi, mladými herci i neherci hovořil islandský režisér Rúnár Rúnarsson.

Z festivalu Aneta Štokrová

Nespokojenost na Letné vrcholí, při děkovačce na sparťanské fotbalisty přilétl kelímek

Příznivci pražské Sparty v páteční předehrávce očekávali relativně snadné vítězství nad hostující Jihlavou, jež se drží zuby nehty nad sestupovými příčkami. Domácí se sice rychle ujali vedení zásluhou uzdraveného Václava Kadlece a do konce zápasu je udrželi, ale výkon očekávání fanoušků neodpovídal.

Domácí se dostali do vedení už ve 4. minutě po nákopu Lukáše Štětiny a rychlém zakončení navrátilce Kadlece. První půli měli jasnou převahu, ale dopláceli na nepřesnost a nedůraz v zakončení. Ve druhé půli se síly vyrovnaly, nedůraz se přenesl i do obrané řady a Jihlava si díky tomu vytvořila několik příležitostí, několikrát musel Spartu zachraňovat brankář Martin Dúbravka. Jenže právě domácí gólman umocnil špatný dojem ze zápasu, když ve druhé minutě nastavení dostal žlutou kartu za zdržování.

Že sparťanský kotel opět zůstal prázdný, nepřekvapilo. Ultras několik posledních týdnů protestují a žádají sesazení vedení klubu. Ostatní fanoušci zatím jejich výzvám k opuštění stadionu nenaslouchali. Ovšem páteční trápení dopálilo i je, tribuny se ihned po závěrečném hvizdu téměř vyprázdnily. Tradiční děkovačka se sice konala, ale za oslavu vítězství se považovat nedala. Při rituálu totiž jeden z fanoušků hodil kelímek s pitím mezi hráče.

Výkon domácích fanoušci ocenili už během zápasu mohutným pískotem. Jejich nespokojenost ještě zvýšila absence kapitána Davida Lafaty, který nastoupil na hřiště až během 80. minuty poté, co stadion usilovně vyvolával jeho jméno. A nebylo obtížné nabýt dojmu, že oblíbený kanonýr nastoupil až na popud fanoušků. Trenér Andrea Stramaccioni tuto variantu podle webu isport.cz popřel: „Můžete se Davida klidně zeptat, ale o střídání jsem mu řekl ještě dříve, než fanoušci začali vyvolávat jeho jméno. Hodně lidí se mi snaží radit, ale jakmile začnu poslouchat tribuny, bude to problém.“ Lafatova absence však souvisí s dalším problémem, který znepokojuje nejednoho příznivce. Mužstvo vyvedl na trávník Václav Kadlec, který se tak stal šestým kapitánem v letošní sezoně.

Výsledky 14. kola: Sparta – Jihlava 1:0, Olomouc – Zlín 2:0, Liberec – Ostrava 2:1, Brno – Teplice 1:0, Slavia – Dukla Praha 5:0, Slovácko – Plzeň 1:4, Mladá Boleslav – Bohemians 1:2, Karviná – Jablonec 2:1

Tabulka: 1. Plzeň 42 b., 2. Olomouc 29, 3. Slavia 28, 4. Liberec 26, 5. Sparta 25, 6. Bohemians 21, 7. Jablonec 20, 8. Teplice 19, 9. Mladá Boleslav 17, 10. Zlín 16, 11. Dukla Praha 16, 12. Karviná 11, 13. Brno 11, 14. Jihlava 10, 15. Slovácko 9, 16. Ostrava 8

Z Generali Areny Marek Hron

Hokejová extraliga: Třinec padl na Spartě, Boleslav pod novým trenérem zvítězila

Po dvou posledních odehraných kolech hokejové extraligy je v čele tabulky stále Plzeň, která má na druhý Hradec Králové již pětibodový náskok. Výrazné zlepšení zaznamenal Liberec, během posledních zápasů se dostal už na sedmé místo. Z postupových pozic spadl Chomutov, který je nyní jedenáctý. Na poslední příčce je stále nováček soutěže Jihlava. V rámci 23. kola přijeli hokejisté Třince na Spartu. Do zápasu vstupovali v dobrém rozpoložení díky předchozímu vítězství 3:1 ve Zlíně. Naopak domácí Sparta nedokázala v listopadu ještě ani jednou naplno bodovat.

Pražané vlétli do zápasu ve velkém tempu a již od prvních minut si vytvářeli mnoho gólových šancí. Oceláři se podstatnou část první třetiny bránili a na sparťanského brankáře Honzíka vyslali pouze pět střel. Záda jim však kryl skvěle chytající gólman Hrubec, který v první dvacetiminutovce zlikvidoval 18 z 19 střeleckých pokusů Sparty. Kapituloval až v 15. minutě, kdy ho střelou zápěstím překonal Tomáš Pavelka.

Druhá třetina už nabídla vyrovnanější hokej. Oba týmy hrály spíše defenzivně a na ledě se toho moc zajímavého nedělo. Až ve 36. minutě byli po potyčce na dvě minuty vyloučeni třinecký Milan Doudera a sparťanský Miroslav Forman. V následné hře 4 na 4 vyrovnal tvrdou střelou od modré čáry Lukáš Kovář. Sparta však stihla ještě do konce třetiny vrátit vedení na svou stranu, když Miroslav Forman využil přesilovku. Ve třetí třetině gól nepadl, a Sparta tak porazila Třinec 2:1. Oceláři se i po porážce udrželi na třetím místě tabulky, Sparta je devátá.

Mladá Boleslav nastupovala v 23. kole do zápasu se Zlínem pod vedením nového trenéra Vladimíra Kýhose a chtěla utnout sérii tří porážek v řadě. Berani na tom nebyli o moc lépe. Z posledních pěti zápasů vyhráli jen jednou.

V první třetině byl mnohem aktivnější Zlín, ale i přes střeleckou převahu nedokázal skórovat. Jako první šli proto v šesté minutě do vedení Středočeši, prosadil se Dominik Pacovský. Ve druhé třetině navýšila Boleslav svůj náskok po přesilovkových gólech Tomáše Urbana a Vojtěcha Němce už na 3:0. Zlínští se prosadili až ve 37. minutě, kdy jiskru naděje vykřesal gólem z kruhu Tomáš Žižka. Boleslav však nenechala nic náhodě a v poslední dvaceminutovce vstřelila tři góly během tří minut. Trenér Kýhos tak díky výhře 6:1 zažil na lavičce Středočechů vítěznou premiéru.

Výsledky 23. kola: Sparta – Třinec 2:1, Zlín – Mladá Boleslav 1:6, Litvínov – Jihlava 3:0, Liberec – Brno 4:3, Plzeň – Vítkovice 4:3SN, Hradec – Chomutov 3:2PP

Výsledky 24. kola: Vítkovice – Hradec Králové 3:6, Chomutov – Třinec 3:5, Plzeň – Brno 5:4, Jihlava – Liberec 0:2, Mladá Boleslav – Olomouc 4:3PP, Pardubice – Litvínov 5:0, Sparta – Zlín 1:3

Tabulka: 1. Plzeň 51b., 2. Hradec 46, 3. Třinec 45, 4. Brno 41, 5. Vítkovice 37, 6. Olomouc 35, 7. Liberec 33, 8. Mladá Boleslav 32, 9. Sparta 31, 10. Zlín 31, 11. Chomutov 30, 12. Pardubice 30, 13. Litvínov 29, 14. Jihlava 24

Ze stadionu Jiří Köhler