7. prosince 2017, Carolina č. 934

Prezident Zeman jmenoval Andreje Babiše premiérem

Miloš Zeman jmenoval ve středu 6. prosince Andreje Babiše novým předsedou vlády. Přesně za týden pak jmenuje ministry. Nový menšinový kabinet bude jednobarevný, doplněný o nestraníky. Bude v něm pět stávajících ministrů za hnutí ANO, kteří svou funkci vykonávali během minulého volebního období. Richard Brabec, Robert Pelikán a Dan Ťok zůstanou ve svých resortech, Martin Stropnický bude řídit ministerstvo zahraničí a jeho dosavadní pozici šéfa obrany zaujme bývalá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Kabinet musí do třiceti dnů od jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Vládu je zatím ochotna tolerovat pouze KSČM, ostatní partaje to odmítají. Lídr ANO zopakoval, že jeho návrh menšinového kabinetu je výsledkem neochoty tradičních stran s jeho hnutím spolupracovat. Pokud by se rozhodl využít celé 30denní lhůty, připadlo by hlasování na začátek ledna, těsně před první kolo prezidentské volby, v níž stávající prezident Zeman usiluje o znovuzvolení.

Hlava státu má možnost jmenovat nového premiéra celkem dvakrát. Miloš Zeman již avizoval, že bude v obou případech jmenovat Andreje Babiše. Jestli po dvou pokusech kabinet nezíská důvěru, jmenuje při třetím pokusu prezident premiéra na návrh předsedy Sněmovny. V listopadu se jím stal Radek Vondráček z hnutí ANO, což opoziční strany označují jako záruku toho, že Andrej Babiš dostane i případnou třetí možnost sestavit vládu.

S žádostí o důvěru plánuje šéf hnutí ANO předstoupit před Sněmovnu až v lednu, ale začít pracovat by chtěla nová vláda už v momentě, kdy vstoupí na Úřad vlády. A to navzdory tomu, že nebude mít důvěru. Podle Babiše lidé očekávají od nové vlády, že bude „makat“.

Česká republika má prvního stranického premiéra, který nepochází z ČSSD, nebo ODS. V historii samostatného Česka vedlo vládu zatím celkem pět sociálních demokratů, tři občanští demokraté a tři nestraníci. Babiš je ve svých 63 letech nejstarším jmenovaným premiérem, nejmladším byl Stanislav Gross (ČSSD), jemuž bylo 34.

Marek Tomanka

Výzkum CVVM: Češi a Slováci k sobě mají navzdory rozdělení blízko

Rozdělení Československa v roce 1992 vnímá z dnešního hlediska pozitivně nebo spíše pozitivně v Česku i na Slovensku shodně 44 % dotázaných. U slovenské veřejnosti je vyšší procento těch, kteří rozpad vidí negativně (42 % proti českým 37 %), naopak Češi častěji nevědí, nebo se neumějí vyjádřit. Vyplývá to z výzkumů provedených Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR a Institutu pro veřejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus při příležitosti 25. výročí rozpadu federace.

Následný vznik samostatné republiky vnímá jako pozitivní historickou událost v obou zemích o 10 % více občanů. Překonat však rozdělení Československa není těžký úkol – mezi všemi historickými událostmi v ČR a SR skončilo poslední. Naopak nejlépe se umístil vznik ČSR v roce 1918 a sametová revoluce, obojí je nicméně mnohem pozitivněji hodnoceno v Česku.

Velké rozdíly panovaly mezi jednotlivými věkovými kategoriemi – u respondentů starších 65 let jako u jediné skupiny vidí většina rozdělení negativně. U středních generací jsou oba postoje přibližně vyrovnané a u nejmladší kategorie dotazovaných (18-29 let) významně stoupá podíl lidí bez jasného názoru a dostatku informací. Další otázkou, kterou se tazatelé zabývali, byla spokojenost občanů s tím, že se o rozdělení nerozhodlo na základě referenda. Čísla hovoří jasně v neprospěch tohoto řešení: s absencí referenda je spokojena pouze pětina respondentů. Zatímco mezi zastánci rozdělení považuje tuto cestu za správnou přibližně polovina, 93 % odpůrců je jasně proti.

Na jedné otázce však panuje shoda napříč všemi věkovými kategoriemi a názory: více než 80 % občanů na obou stranách hranice si myslí, že by Češi a Slováci měli mít a pěstovat bližší vztahy než s ostatními sousedními zeměmi. O to se stará téměř 70 % českých respondentů, kteří uvedli, že mají slovenské přátele. Problém pro Čechy není ani porozumění slovenštině – 89 % uvedlo, že jí rozumí, případně s menšími obtížemi. Mezi těmi, kdo rozumí hůře, byli zastoupeni téměř výhradně nejmladší respondenti.

Podobně zaměřený výzkum provádělo CVVM už před pěti lety. Tehdejší výsledky jsou téměř shodné s těmi letošními, je však patrný trend – rozdělení postupně začíná schvalovat čím dál větší procento populace, a to v obou státech. Často i ti, kdo na začátku devadesátých let sami sebe považovali za jeho zaryté odpůrce.

Ze Sociologického ústavu AV ČR Šimon Geist

Zeman přijal maďarského prezidenta Ádera, shodli se na potřebě spolupráce Visegrádu

Prezident republiky Miloš Zeman se v úterý 5. prosince na Pražském hradě sešel se svým maďarským protějškem Jánosem Áderem. Na programu oficiální návštěvy bylo soukromé setkání obou prezidentů, ale i slavnostní oběd, kterého se mimo jiných účastnil také budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ČTK byly hlavními tématy soukromého rozhovoru spolupráce Visegrádské skupiny (V4), otázka migrace a možnost budoucího partnerství v oblasti jaderné energetiky.

Zeman na tiskové konferenci uvedl, že tematikou prezidentských setkání by mělo být řešení konfliktů. „Jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že mezi našimi zeměmi nejsou takové otázky otevřené, že naše bilaterální vztahy zejména v ekonomické oblasti se vyvíjejí pozitivně, ale také že spolupracujeme v oblastech mimoekonomických,“ vyjádřil se bezprostředně po setkání.

Dále se na schůzce mluvilo o spolupráci V4 při řešení migračních kvót, která je podle českého prezidenta přínosná pro všechny zúčastněné země z důvodu větší síly a možnosti vyjednávání. Áder dodal, že je třeba urychlit úřední postup při vyřizování žádostí o azyl i při vracení migrantů do zemí původu.

Hlavy států debatovaly i o společném postupu v rámci EU a budoucí spolupráci v jaderné energetice.

Prezidenta Zemana čeká příští týden poslední zahraniční cesta tohoto volebního období, a to tradiční zdvořilostní návštěva Slovenska, kde se setká s prezidentem Andrejem Kiskou.

Alžběta Součková

Prezidentští kandidáti představují svou kampaň, mezi nimi i Pavel Fischer

Předvolební přípravy jednotlivých kandidátů na prezidentský post pomalu vrcholí. Podobu své kampaně spolu s poradcem a volebním týmem představil ve čtvrtek 30. listopadu v Praze i bývalý diplomat Pavel Fischer. V kampani s ústředním sloganem „Vím, jak na to“ chce upozornit především na své dlouholeté zkušenosti z politiky a diplomacie.

,,Přihlásil jsem se, protože jsem v dosavadním peletonu nenašel žádného kandidáta, který by se mi pro výkon této funkce zdál dostatečně kompetentní,” uvedl Fischer. ,,Dospěl jsem k závěru, že situace u nás i ve světě si žádá pozornost lidí, kteří jsou na vrcholu sil a kteří navíc díky své zkušenosti s institucemi mohou přiložit ruku k dílu.” Fischer, který byl dosud ředitelem neziskové organizace pro výzkum veřejného mínění, má za sebou dlouholetou kariéru diplomata, velvyslance a poradce v oblasti bezpečnosti či domácí a zahraniční politiky. Svou kompetenci navíc opírá o své osmileté působení v prezidentské kanceláři Václava Havla. ,,Patnáct let jsem měl nejvyšší bezpečnostní prověrky, osm let jsem pracoval na Hradě, znám všechny potřebné procesy a mechanismy,” uvedl argumenty pro své zvolení. Fischer také představil své spolupracovníky a poradce, mezi něž patří i někdejší velvyslanci Luboš Dobrovský a Petr Kolář nebo expert na mezinárodní právo Jiří Matolín.

Oficiální seznam devíti uchazečů o prezidentský post potvrdilo ministerstvo vnitra teprve nedávno, v případě pětice nominovaných senátory či poslanci se navíc objevila žaloba na zrušení kandidatury kvůli duplicitě získaných podpisů, k níž by se Nejvyšší správní soud měl vyjádřit do konce příštího týdne. Figuruje mezi nimi i jméno bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka, který stejně jako Fischer detailní podobu své kampaně představil teprve minulý čtvrtek.

Další uchazeči o post prezidenta, jako jsou Jiří Drahoš nebo Michal Horáček, veřejnost oslovovali již v průběhu sbírání občanských podpisů, a svůj program už tak víceméně upevňují jen v rámci návštěv krajů, besed a veřejných diskuzí. Kandidátem favorizovaným průzkumy veřejného mínění i sázkovými kancelářemi je momentálně obhájce prezidentského postu Miloš Zeman, ten však dle oficiálního prohlášení předvolební kampaň osobně nepovede.

Fischer, který kandidaturu oznámil počátkem října a stvrdil ji sedmnácti senátorskými podpisy, svou doposud malou mediální pozornost jako nedostatek nevnímá. ,,To, že jsem do prezidentské kampaně vstoupil tak náhle, považuji za výhodu, nejsem pro voliče okoukaný ani unavený,” uzavřel.

Z tiskové konference Tereza Gastová

Křišťálová lupa: Janek Rubeš Osobností roku, DVTV již potřetí nejpopulárnější

Už podvanácté se rozdávaly ceny prestižní ankety českého internetu Křišťálová lupa. Z desítek nominovaných projektů, serverů i osobností vzešli vítězové ve čtrnácti kategoriích, slavnostní vyhlášení se uskutečnilo ve čtvrtek 30. listopadu.

Hned dvě Lupy si odnesla DVTV, která obhájila své loňské vítězství v kategorii Zpravodajství a již potřetí si odnesla taktéž Cenu popularity. Osobností roku se stal Janek Rubeš, známý především svým seriálem o praktikách pražských taxikářů, který v současnosti natáčí seriál pro turisty přijíždějící do Prahy Honest Guide. V tom upozorňuje například na nepoctivé směnárny a restaurace. Projektem roku je server Hlídač státu, umožňující prohledávání smluv a kontrolu některých služeb státu. Server Alza.cz bodoval také dvakrát, v Internetovém obchodování a v kategorii E-commerce inspirace za to, že začal přijímat platby v kryptoměně bitcoin. Dalšími oceněnými jsou například Edna.cz, CSFD.cz, HlidaciPes.org a Databazeknih.cz. Anticenu letos obdrželo zavedení EET v kategorii E-commerce.

Křišťálová lupa je ocenění pro oblíbené a zajímavé české internetové projekty, které udílí server Lupa.cz. V letošním 12. ročníku byly projekty nominovány do 14 kategorií, v šesti rozhoduje hlasování ve veřejné anketě, ostatní Lupy rozdává odborná porota. Ta se každoročně skládá z významných osobností podnikatelského, mediálního a internetového světa. Mezi desítkami porotců byli letos například šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský nebo ředitel programu České televize Milan Fridrich. Veřejnost mohla v anketě o nejoblíbenější projekty hlasovat od konce září do začátku listopadu.

Barbora Smolíková

Zřícená Trojská lávka nebyla v havarijním stavu, tvrdí TSK

V sobotu 2. prosince odpoledne se zřítila betonová lávka vedoucí z pražské Troji na Císařský ostrov. Technická správa komunikací, která spravuje pražské mosty, měla podle jejího ředitele informace o špatném stavu lávky, její průzkum na začátku listopadu ovšem hrozbu zřícení neodhalil. Při neštěstí se zranili čtyři lidé.

Podle ředitele TSK Petra Smolky neexistovaly žádné indicie, které by pád lávky naznačovaly. Potvrdil sice, že lávka nebyla v dobrém stavu, byla ale průběžně monitorována a ještě listopadové šetření neodhalilo nebezpečí. Podle Václava Hvízdala, jednatele společnosti Pontex, která prováděla na lávce roku 2013 zátěžovou zkoušku, čidla, která sbírala data o stavu mostu, nerozpoznala před pádem žádné nebezpečí.

Pimátorka Adriana Krnáčová svolala mimořádné jednání už v sobotu večer. Požaduje co nejrychlejší prošetření neštěstí a také detailní prověrku ostatních lávek a mostů v Praze. Trosky lávky bude třeba znovu složit a soudní znalec zkontroluje předpínací lana, uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek. Co bylo příčinou pádu, dosud není jasné, podle zprávy TSK z roku 2014 byla vážně oslabena právě předpínací lana, která údajně korodovala. Provizorní náhrada by měla stát nejdříve na jaře a dopravu by měl do té doby nejspíše zajišťovat přívoz.

Při pádu lávky se zranili čtyři lidé, dva vážně. Petr Dolínek slíbil, že se město postará o jejich případné odškodnění.

Adam Doksanský

Počet nově nakažených virem HIV se v Česku snížil

Nově zjištěných případů infekce HIV bude letos míň než v roce 2016. Za období leden až říjen jich bylo zjištěno 218, což naznačuje, že celkový počet bude nižší než vloni, kdy jich bylo zaznamenáno 286. Letošek bude tedy zhruba na úrovni roku 2015, kdy přibylo 266 případů infekce HIV. Na tiskové konferenci ke Světovému dni boje proti AIDS to ve čtvrtek 30. listopadu řekl vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Vratislav Němeček. Ve Státním zdravotním ústavu se jí zúčastnila také ředitelka ústavu Jitka Sosnovcová.

Mezi nově infikovanými je 202 mužů a 16 žen. Jejich průměrný věk mírně stoupá, s věkovým rozpětím od 17 do 63 let činil 35,1 let. Největší počet nakažených uvádí své bydliště v Praze (46,3 %). Nejvíce zastoupenými kraji jsou pak Jihomoravský (10,1 %), Středočeský (9,6 %) a Ústecký (8,3 %). Z 218 nových případů bylo 63 rezidentů (28,9 %) pocházejících nejvíc ze Slovenska (13), Ruska (8), Ukrajiny (8) a Polska (5).

Sexuální cesta stále dominuje přenosu infekce (93,6 %). Z 218 případů jich bylo 155 (71,1 %) zaznamenáno u mužů majících sex s muži, u 22,5 % případů se jednalo o heterosexuální styk (konkrétně 35 mužů a 14 žen). Nízký zůstává přenos prostřednictvím injekčního užívání drog. Letos se touto cestou nakazily čtyři osoby (1,8 %). Ojedinělý je jeden případ přenosu u příjemce krve týkající se cizince, jenž se nakazil před mnoha lety mimo ČR. U devíti infikovaných (4,1 %) zůstal způsob přenosu neobjasněn.

Tisková konference se věnovala i prevenci. Interaktivní program Hrou proti AIDS, který realizuje Státní zdravotní ústav, oslovil přes 8500 žáků 8. a 9. tříd základních škol. Více než tisíc dotazů ročně zodpověděla Národní linka AIDS pomoci, provozovaná též SZÚ. Největší kampaní na podporu testování byl pak Evropský týden testování na HIV a žloutenky. Uskutečnil se celkem na 76 místech po celé České republice od 17. do 24. listopadu.

Z tiskové konference Jan Dlouhý

Mikulášští krampusáci přibývají

V předvečer sv. Mikuláše přišly na pražská náměstí rodiny s dětmi obdivovat mikulášské poutníky, kterých se objevuje každý rok méně. Mnoho svatých také zapomnělo na své pekelnické pobočníky a přivzalo s sebou jen ty nebeské. Ovšem nedostatek tradičních čertů vyvážili krampusáci, kteří se naopak rok od roku množí.

Náměstí Míru se v podvečer pomalu zaplňovalo, během okamžiku se však náhle zaplnilo zcela. Mezi stánky nebylo k hnutí, a dokonce mikulášské výpravy často stály na místě a čekaly, až rodiče s dětmi přijdou za nimi. Po necelé hodině však tlak opadl a návštěvníci tedy mohli obdivovat ručně vyráběné loutky, kovářské výrobky a různé dekorativní šperky.

Největší pozornost však zejména turisté zaměřovali na čerty nazývané krampusáci. Tito pekelníci se vyznačují děsivou maskou, která je vyřezána ze dřeva, pravým beraním kožichem a hrubostí. Podle pověstí je Krampus popisován jako napůl beran, napůl démon. Cílem těchto čertů není postrašit děti, aby se bály zlobit, ale co nejpřesněji napodobit celkovou děsivost Luciferových poddaných. Na náměstí Míru se dva krampusáci museli drát skrze zvídavé návštěvníky, kteří je ustavičně obkličovali. Oba budili opravdovou hrůzu, avšak ani to neodradilo nevychované zvědavce, kteří je chytali za rohy a tahali za kožich.

Z náměstí Míru Marek Hron

Staroměstské náměstí znovu rozzářil vánoční strom

V sobotu 2. prosince se na pražském Staroměstském náměstí znovu slavnostně rozsvítil vánoční strom. Prvnímu rozsvícení v 16:30 přihlížela i primátorka Adriana Krnáčová. Osvětlení stromu spojené s hudbou se bude opakovat každý den po celou dobu trvání trhů.

Davy lidí letos mohly sledovat nejen rozsvícení světel na stromě, ale i krátkou audiovizuální show, která byla k této příležitosti připravena. První rozsvícení doprovázela Vltava z hudebního cyklu Bedřicha Smetany Má vlast. Podruhé se světla rozzářila do melodií známých z Krkonošských pohádek. Toto představení viděl i autor použité hudby Vadim Petrov. Letošní vánoční strom přivezli do Prahy z Roztok u Křivoklátu ve Středočeském kraji. Na náměstí samotném stojí téměř stovka stánků s jídlem, pitím, ale například i s rukodělnými výrobky. Od deseti hodin si mohli návštěvníci trhu užít i doprovodný program, složený především ze sborů zpívajících tradiční vánoční koledy.

Ceremonii nenarušily žádné větší komplikace. Letošní největší problém paradoxně způsobili přítomní strážníci městské policie, kteří z důvodu obav o zdraví návštěvníků uzavřeli veškeré východy z náměstí směrem k náměstí Republiky, čímž ale vznikl velký přetlak, obzvlášť v ústí Celetné ulice. „To vypadá, jako kdyby si chtěli zopakovat devětaosmdesátej,“ glosoval situaci jeden ze stovek mačkajících se návštěvníků. Ulice však strážníci zanedlouho znovu otevřeli, a vše se tak obešlo bez problémů.

Ze Staroměstského náměstí Ondřej Svoboda

Emma Smetana pořádala vánoční charitativní bazar

Již podeváté organizovala moderátorka Emma Smetana charitativní bazar, který se letos konal 3. prosince v prostorách DAMU v Praze. Jako každý rok pozvala mnoho osobností, které donesly své knihy nebo oblečení a za symbolické ceny je prodávaly. Nechyběli mezi nimi umělci jako Tomáš Klus s manželkou Tamarou, Léna Brauner, Jordan Haj a Adam Mišík nebo novinářky Daniela Drtinová a Linda Bartošová.

„Mám stále na paměti, že jsem se jen náhodou narodila v zemi, kde je mír, do láskyplné rodiny, že netrpím hladem ani zimou a že to bohužel není samozřejmost. Je tedy mou povinností pomáhat těm, kteří si svůj osud nevybrali a přitom trpí citovými, duchovními či materiálními nedostatky,“ uvedla Smetana. Bazar finančně pomáhá několika neziskovým organizacím. Letos výtěžek poputuje na pomoc Člověku v tísni, konkrétně do programu Skutečný dárek – Bezpečný porod, Alse nebo kulturnímu centru pro mentálně postižené Oáza.

Kromě toho, že zde známé osobnosti prodávaly nejrůznější věci, od oblečení až po knihy a hudbu, provázel celý den bohatý program. Vystoupil Michal Hrůza, byla možnost vyfotit se ve fotokoutku, jídlo zajišťovala restaurace Ambiente a večer se dražily různé věci. Nejočekávanější byly například spolupráce na Kazmově dalším projektu nebo nabídka Jiřího Mádla na účast při natáčení jeho příštího filmu. Také letos akci kladně hodnotili prodávající i kupující. Několik tisíc lidí s úsměvy na tváři je toho důkazem. „Na Emmině nápadu pořádat tento bazar nejvíce oceňuji její vytrvalost vzhledem k tomu, že akci pořádá už podeváté, nebo to, že sem chodí lidé, u kterých je vidět, že chtějí pomoct,“ dodala Daniela Drtinová.

Z charitativního bazaru Lucie Kotvalová

Pomoc menším obcím, náročný úkol pro nastávající vládu

Obce s maximálním počtem tři tisíce obyvatel dostanou podle náměstka Davida Koppitze v letošním a příštím roce v národních dotacích od ministerstva pro místní rozvoj přes půl miliardy korun. Uvedl to na 217. Žofínském fóru při příležitosti setkání primátorů a starostů. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl řekl, že to není mnoho a obce budou muset přesvědčit ministerstvo financí, že peněz potřebují víc.

O národní dotace mohou obce žádat v rámci programů obnovy a údržby radnic, oprav místních komunikací, škol, kulturních zařízení nebo sportovišť. Dále mají možnost zažádat o peníze na úpravu veřejného prostranství, veřejné zeleně a dětských hřišť. Podle Františka Lukla je důležité, že stát takto malé obce podporuje. „Obce jsou nejlépe hospodařícími subjekty veřejné správy. Měly by být podporovány, a nikoliv trestány,“ řekl.

Senát schválil letos v červenci novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která od příštího roku zvýší podíl obcí a měst na DPH z 21,4 % na 23,58 %, což znamená, že by obce a města mohly oproti letošku dostat navíc asi 8,5 miliardy korun.

Lukl dále dodal, že bude po nové vládě požadovat zřízení expertní skupiny, která by měla zahrnout zástupce obcí a jednotlivých ministerstev a společně řešit potřeby obcí. Jako příklad uvedl zachování poštovních poboček, praktických lékařů nebo prodejen v nejmenších obcích.

Koppitz míní, že je třeba, aby stát také pomáhal řešit problémy s vylidňováním obcí, které následně vede ke snížení podnikatelských aktivit a počtu pracovních míst. „Peníze chceme dávat tam, kde si obce nemohou samy pomoci,“ řekl.

Podle Marty Novákové, prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, odcházejí v důsledku neatraktivních životních podmínek z obcí mladí, vzdělaní lidé. Důvodem je nedostupnost práce v regionu, malá dopravní obslužnost nebo chybějící služby v obci. Klíčovou roli v boji proti vylidňování obcí v Česku dnes hrají dotace EU. Otázkou podle ní zůstává, co nastane, až peníze z evropských strukturálních fondů přestanou přicházet.

Z Žofínského fóra Tereza Šolcová

Po 20 letech Hrabal znovu ožívá, tentokrát v opeře Národního divadla Don Hrabal

Téměř dvacet let po smrti slavného spisovatele přichází na Novou scénu Národního divadla opera Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal. Titulní roli opery o Bohumilu Hrabalovi ztvární Roman Janál. Světová premiéra se uskuteční 14. prosince.

Pro Romana Janála bude role Bohumila Hrabala jedním velkým sólem, kdy bude bez ustání přítomen na jevišti. „Budu se snažit naplnit a věrohodně interpretovat osobnost tak specifickou, jakou byl on v dějinách české literatury. Domnívám se, že během studování role došlo mezi mnou a osobností Bohumila Hrabala k určitému ztotožnění z hlediska životního pohledu na lidi a smysl našeho působení zde na světě. Je to určitý druh filozofie a duchovního vnímání života,“ říká Janál.

V rolích tří osudových žen Hrabalova života se představí Yukiko Kinjo jako Múza, Jana Sýkorová jako Eliška, řečená Pipsi, a Lenka Šmídová jako Matka. V opeře se objeví také sbor v symbolické podobě Hrabalových milovaných koček a hejna holubů, kteří byli svědky spisovatelova pádu z okna Nemocnice na Bulovce. Sbor a Orchestr Národního divadla povede Jan Chalupecký, inscenaci režíruje Linda Keprtová.

„Moc by mě potěšilo, kdyby na tuto operu zavítali Hrabalovi čtenáři nebo třeba i pamětníci od Zlatého tygra. Klíčové téma opery je samozřejmě sám Bohumil Hrabal. Jeho svět, jeho obrazy, které vidíme každý jinak, jeho slova, která čteme každý jinak. Opera, i když není nijak nepříjemně dlouhá, rozkrývá důležité a klíčové vztahy, které formují většinu obyčejných lidí. Vztah s matkou, vztah k opačnému pohlaví, lásky, touhy, cesta ke smrti, ať už si ji připouštíme, či nikoliv. A u Hrabala k tomu dodáváme ještě neutuchající žízeň, nejenom po pivu, ale především po obyčejném lidství, které je jeho očima to nejkrásnější a nejvzácnější, co můžeme na tomto světě potkat,“ popisuje Keprtová.

Don Hrabal není první dílo skladatele Štědroně, v němž se vyskytuje postava Bohumila Hrabala. V inscenaci Krásné psací stroje, kterou uvádí Divadlo Na zábradlí, je Hrabal jednou z ústředních postav. „Prostě jsem si ho otestoval napřed na malé scéně,“ komentuje Štědroň. „Považuji ho za jednoho z největších světových spisovatelů 20. století. Hrabal je ve světe přijímán jako opravdový světový spisovatel. Beru premiéru své opery také jako šanci nastartovat nový hrabalovský diskurz, který se povede napříč českou společností. Ta to totiž na rozdíl od Hrabala potřebuje,“ dodává skladatel.

Národní divadlo připravilo i tematickou výstavu fotografií legendárního divadelního fotografa Pavla Štolla, který patřil k Hrabalovým přátelům.Výstavu je možné navštívit v prostorách kavárny Nona na Nové scéně Národního divadla.

Z tiskové konference Tereza Šolcová

Festival německého jazyka se rozloučil apelem na Evropany

Symbolickou tečkou za letošním 22. ročníkem bylo páteční představení Hotel Evropa aneb Antikrist. Inscenaci Antú Romero Nunese z vídeňského Burgtheateru sledoval v pražském Divadle na Vinohradech plný sál. Nunés se chopil prozaického díla rakouského spisovatele Josepha Rotha o Evropě na prahu druhé světové války a přenesl jej do dnešní doby s poselstvím vymezujícím se proti vzrůstající vlně nacionalismu a xenofobie v současné Evropě. Herci v genderově neutrálních, poněkud bizarně vyhlížejících kostýmech procítěně varovali před přehnaně konzumní společností a především před Evropou obehnanou dráty, zdmi a vojáky se samopaly na hranicích a vyzývali k lidskosti.

V podobném duchu se nesla i ostatní představení festivalu, který divákům nabídl tvorbu z celé německy mluvící oblasti, tedy Německa, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Lucemburska. Přehlídka také každoročně uděluje Cenu Josefa Balvína (pojmenovanou podle dlouholetého dramaturga festivalu) nejlepší české inscenaci německy psaného textu a vítěznou produkci zařazuje do programu. Letos uspěla brněnská Reduta s inscenací Němce Rainera Fassbindera Strach jíst duši v režii Jana Friče. Festival založil roku 1996 dramatik a spisovatel Pavel Kohout, původně jako Německé divadlo v Praze. Ačkoliv jsou všechna představení v německém jazyce, tlumočí se pomocí titulků nebo sluchátek, protože festival je určen především českému obecenstvu.

Z Divadla na Vinohradech Šimon Geist

Knižní tituly končícího roku pohledem českých i slovenských kritiků

V přednáškovém sále Ústavu pro českou literaturu Akademie věd se v úterý 5. prosince uskutečnila veřejná diskuze na téma Česká literatura 2017: první bilance. Pozvaní hosté z řad literárních vědců a kritiků hodnotili dvanáct vybraných titulů poezie a prózy, které v ČR vyšly za posledních dvanáct měsíců. Kromě českých zástupců tentokrát přijaly pozvání i osobnosti ze slovenské Akademie věd.

V první části slovenští hosté hodnotili jak uměleckou a formální stránku jednotlivých děl, tak i jejich obsahovou a myšlenkovou výpověď. ,,Asi nejvýraznější zastoupení tu však mají prózy, které chtějí na různých úrovních reflektovat aktuální společenské dění,’’ shrnula kritička Ivana Taranenková a dodala, že se autoři jako Jáchym Topol, Anna Bolavá či Josef Pánek snažili hodnověrně pojmenovat současnou změnu společnosti a život současníka v ní.

Radoslav Passia mluvil velmi konkrétně o básnických sbírkách Petra Hrušky, Pavla Rajchmana, Kláry Goldstein a dalších. Poukázal naopak na velkou tematickou různorodost v české poezii i na její na první pohled jasné drobné rozdíly oproti současné slovenské tvorbě.

Podle moderátora Pavla Janáčka se často podceňuje propojenost české a slovenské literatury, proto se druhá část diskuze věnovala srovnání vybraných děl a autorů v kontextu současné slovenské literatury. Svůj odborný pohled poskytli kritici a teoretici z Akademie věd ČR Lubomír Machala a Michal Jareš, kteří se jako jedni z mála zabývají českou i slovenskou literaturou zároveň.

V závěru programu představil každý host svého osobního vítěze z oficiálního výběru spolu se zdůvodněním a nabídl posluchačům vlastní tipy na výjimečnou českou i slovenskou literaturu posledního roku.

Z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Záviš Dobiašovský

Do Prahy přijel překladatel Alex Zucker

Ve čtvrtek 30. listopadu se v Knihovně Václava Havla konalo setkání s americkým překladatelem Alexem Zuckerem. Besedou provázel spisovatel Jáchym Topol, jehož všechny knihy Alex Zucker přeložil.

Zucker se k české literatuře dostal díky studiu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Tam se totiž potkal s profesorem Petrem Kusým, který mu doporučil romány Milana Kundery. Zuckerovi se Kunderovo dílo líbilo, a začal se proto zajímat i o jiné české spisovatele. Ještě před sametovou revolucí několikrát navštívil Československo a postupně se učil česky. V devadesátých letech se do Česka přestěhoval a našel práci v ČTK. Zároveň začal přispívat do časopisu Yazzyk, který anglicky mluvícím čtenářům přibližoval českou literaturu, a několik knih přeložil i pro nakladatelství Karolinum. Spolupracoval také s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy jako editor anglické verze týdeníku Carolina.

V Americe je podle Zuckera o českou literaturu zájem, nicméně na překládání chybí peníze i lidé. V jednom newyorském nakladatelství je čeština až na 21. místě v žebříčku nejpřekládanějších jazyků. Je zajímavé, že většina z přeložených českých knih pochází od mužských autorů. Zatím posledním Zuckerovým překladem je Topolova kniha Anděl, ze které sám překladatel přečetl krátký úryvek.

Na Alexi Zuckerovi je vidět, že češtinu brilantně ovládá a má ji velmi rád. Na otázku, co je na české literatuře nejzajímavější, odpověděl: „To, že je psaná česky.“ Besedu nesoucí se v příjemné a mnohdy i zábavné atmosféře si nenechalo ujít na padesát milovníků literatury.

Z Knihovny Václava Havla Jiří Köhler

Koncert Anety Langerové a Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Foru Karlín

V neděli 3. prosince vystoupila v pražském Foru Karlín se svou kapelou a v doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu Aneta Langerová, vítězka první řady Česko hledá SuperStar.

Koncert Aneta Langerová odehrála se SOČR v rámci jejich koncertní řady s názvem Nové horizonty, v které si už orchestr zahrál se skupinou Tata Bojs. V doprovodu pražských symfoniků pod vedením dirigenta Martina Kumžáka vystoupila již vloni na festivalu Smetanova Litomyšl.

Ve Foru Karlín zazněly písně z jejího nejnovějšího alba Na Radosti i z předchozích alb. Koncert zahájila píseň Dívka, následovala Svatá Kordula, obě z alba Na Radosti, za něž v roce 2015 získala Langerová čtyři sošky Anděla od Akademie populární hudby. Inspiraci k těmto písním čerpala se spoluautorem Jakubem Zitkem na Šumavě, v dnes již zaniklé osadě Na Radosti. Zazpívala i starší hity jako Malá mořská víla nebo Vysoké napětí z alba Dotyk. Do programu zařadila i novou skladbu Hvězda. Publikum odměňovalo každou píseň velkým potleskem. Na závěr uslyšelo nejoblíbenější hit Voda živá. Tuto píseň jí věnoval Michal Hrůza na její první album Spousta andělů, vydané v roce 2004. Celé vystoupení doprovázely světelné efekty, které dokreslovaly atmosféru každé písně.

Zajímavé bylo vyznění skladeb za doprovodu padesátičlenného orchestru. Anetu Langerovou letos čeká v rámci turné Na Radosti ještě šest předvánočních koncertů, poté plánuje několikaměsíční pauzu a znovu chce začít koncertovat v létě na festivalech. Koncert z Fora Karlín odvysílá ČRo Radiožurnál ze záznamu na Štědrý den.

Z Fora Karlín Pavla Procházková

Začala výstava Praha Karla IV. – středověké město

Podobu Prahy a život jejího obyvatelstva v lucemburské době přibližuje od 2. prosince Muzeum hlavního města Prahy. Expozice v domě U Zlatého prstenu, věnující se zejména zakladatelské činnosti Karla IV., dává kromě tradičně vystavených exponátů možnost zhlédnout i trojrozměrné modely budov, krátké dokumenty nebo virtuální modely města ukazující jeho rozvoj.

Ústředním exponátem je model středověké Prahy, který zahrnuje kromě Pražského hradu s Malou Stranou a Vyšehradu také Staré Město a nově budované Nové Město pražské. Na virtuální mapě je zde možné vidět postupný rozvoj celého města, který je navíc komentovaný mnoha zajímavostmi. Návštěvníci se seznamují s významem středověké Prahy nebo porovnávají její velikost s jinými evropskými městy. Další taková mapa pak ukazuje rozvoj dnešního Karlova náměstí a jeho okolí.

Několik prezentací návštěvníkům přibližuje příjezd Lucemburků do Prahy a život Karla IV., opevnění středověké Prahy hradbami a porovnání s dnešním městem, budování církevních staveb nebo složení tehdejšího obyvatelstva, jeho způsob života a městskou správu. Také je možné vidět několik modelů takových staveb, jako jsou areál Pražského hradu nebo Vyšehradu.

Exponáty jsou zejména archeologické nálezy ze sbírek Muzea hlavního města Prahy a dalších institucí. Patří k nim předměty používané pražským obyvatelstvem ve 14. století, například skleněné poháry, klíče, hračky nebo součásti ošacení.

Výstava v Týnské ulici na Starém Městě je bezbariérová a díky anglickým popiskům a titulkům ji mohou navštívit i cizinci.

Z tiskové konference David Matoulek

Poslední Vášeň v Chemistry Gallery

V The Chemistry Gallery se ve čtvrtek 30. listopadu uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Vášeň. Ta představuje 48 nejlepších uměleckých děl, která toto téma spojuje, a nejlépe vystihuje to, co se v těchto prostorách za uplynulé roky odehrálo.

Ve své poslední výstavě, která potrvá od 1. do 15. prosince, představuje galerie obrazy, umělecké objekty a světelné instalace 47 českých umělců a uměleckých skupin. Svá díla zde vystavují například Pasta Oner, umělecká skupina XYZ project, Alžběta Josefy, Jan Uldrych, dvojice Sadofsky&Trantina nebo Matěj Olmer.

Na adrese Bubenská 1, kde doposud The Chemistry Gallery sídlí, se konalo celkem 45 výstav a vystavovalo přes 70 autorů. Galerie zde působila od roku 2008 a je známá tím, že podporuje mladé začínající umělce jak z České republiky, tak i ze zahraničí a dává jim prostor k vyjádření. Působení v paláci Orco ukončuje kvůli rekonstrukci tohoto objektu. Galerie nyní hledá nový prostor a své znovuotevření plánuje na jaro 2018.

Z výstavy Barbora Součková

V Muzeu Karlova mostu začala vánoční výstava

Opět po roce otevřelo Muzeum Karlova mostu výstavu České vánoční zvyky, letos obohacenou o lidové zvykosloví. Všechny prostory zdobí dekorace z jehličnatých stromů a o tradiční vánoční atmosféru se starají folklórní hudebníci v krojích.

Hlavním prvkem výstavy jsou betlémy různých typů a velikostí. Na první pohled návštěvníky zaujme velký slaměný betlém od Andrzeje Wrzecionka, který každý rok doplňují nové figury. Pozornost poutá také africký betlém s typickým vzhledem postaviček vyráběných domorodci. Asi nejzajímavějším exponátem je betlém z kukuřičného šustí – podle Guinnessovy knihy rekordů nejrozsáhlejší svého druhu na světě.

V muzejní kavárně připravily sestry Boromejky z Nemocnice pod Petřínem občerstvení pro návštěvníky v podobě vánočního pečiva a cukroví. Podle vedoucí muzea Michaely Rejdové je již nyní o výstavu velký zájem a návštěvníci si mohou přijít exponáty prohlédnout od 3. prosince do Hromnic, tedy do 2. února.

Z Muzea Karlova mostu Jiří Köhler

Fotbalisté Plzně zakončili podzim dva body od dokonalosti

Viktoria v 16. kole fotbalové ligy porazila také Jablonec. Nebýt tedy remízy z předposledního kola v Teplicích, měla by Plzeň plný počet bodů, které mohla během podzimní části získat. V souboji o druhé místo Slavia přeskočila zázračného navrátilce z druhé ligy, Olomouc, která prohrála v souboji se čtvrtým Libercem. Sparta byla schopna držet krok, když na Letné jasně přehrála Mladou Boleslav. Slovácko a Karviná se díky výhrám v posledním kole vyšplhaly nad sestupové pásmo, kde se topí Baník Ostrava s Jihlavou.

Výsledky 16. kola: Slavia – Ostrava 2:1, Slovácko – Jihlava 2:1, Liberec – Olomouc 1:0, Karviná – Bohemians 1:0, Dukla Praha – Teplice 0:2, Brno – Zlín 1:1, Plzeň – Jablonec 2:0, Sparta – Mladá Boleslav 3:0

Tabulka: 1. Plzeň 46 b., 2. Slavia 32, 3. Olomouc 32, 4. Liberec 30, 5. Sparta 28, 6. Teplice 23, 7. Bohemians 22, 8. Jablonec 21, 9. Zlín 20, 10. Dukla Praha 19, 11. Mladá Boleslav 17, 12. Brno 15, 13. Karviná 14, 14. Slovácko 12, 15. Ostrava 11, 16. Jihlava 10

Marek Hron

Počasí

V uplynulém týdnu zasáhlo všechny kraje značné ochlazení. Teploty se jen zřídkakdy vyšplhaly nad bod mrazu. I jezírka a rybníky v hlavním městě zaznamenaly nízké teploty a pokryly se tenkou ledovou vrstvou. Ta na nich přetrvává celý týden. O víkendu začalo v Praze dokonce i sněžit, avšak brzy se vločky na zemi změnily v blátivé kaluže. Během následujícího týdne by se mělo opět lehce oteplit. Denní teploty se vyšplhají nad nulu, někde dokonce i nad 5 °C.

Anna Stróžiková