22. března 2018, Carolina č. 939

ANO teď o vládě jedná výlučně s ČSSD, řeší nemocenskou i počty křesel

Novou vládu by podle aktuálního vývoje mohly tvořit hnutí ANO a ČSSD, tolerovat by ji mohla KSČM. Nejsilnější strana ve Sněmovně ohlásila, že teď bude exkluzivně jednat jen s bývalým koaličním partnerem. Strany se sice zatím neshodnou na počtech ministerstev, kompromisu se naopak přiblížily v otázce nemocenské.

Na jejím proplácení od prvního dne nemoci trvá sociální demokracie. A ANO nově navrhlo, aby ji zaměstnavatelé hradili od prvního do jedenáctého dne, na rozdíl od čtvrtého do čtrnáctého, jak je tomu dnes. Zrušení karenční doby podporují i komunisté. „Vyjednávat se vyplácí. ČSSD je o krok blíže k prosazení proplácení nemocenské od prvního dne nemoci. Vítám vstřícný postoj ANO k naší snaze, aby stát konečně přestal trestat poctivé zaměstnance za to, že onemocní,“ uvedl ve středu 21. března na Twitteru předseda Jan Hamáček.

Naopak spor zatím zůstává například v oblasti daní nebo u rozdělení resortů. Sociální demokracie požaduje pět ministerstev, z nichž jedno by mělo být „silové“. Současně chce i resort, kde by Andreji Babišovi hrozil střet zájmů kvůli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, tedy vnitro, nebo spravedlnost. Kvůli svému programu usiluje o ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví a pro místní rozvoj či financí. S tím ale nesouhlasí Babiš. „Je potřeba vzít kalkulačku a spočítat poměry, podle mých propočtů nárok ČSSD na ministerské posty vychází na tři a půl,“ řekl podle webu Novinky.cz v sobotu 17. března po jednání poslaneckého klubu ANO. Ten jinak téměř jednomyslně současná jednání podpořil.

Babišův jednobarevný kabinet nyní vládne v demisi od 24. ledna, kdy nedostal důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Miloš Zeman dal Babišovi na druhý pokus čas do prázdnin. Klíčové datum je 7. dubna, kdy bude pokračovat sjezd ČSSD, na němž by mělo grémium představit návrh koalice zbytku strany. V případě souhlasu by sociální demokraté měli vstup do vlády odsouhlasit ve vnitrostranickém referendu. Premiér je ochoten na výsledek počkat.

Marcel Faltys

Zemane, ČT nedáme. Tisíce lidí demonstrovaly za svobodná média

Na pražském Václavském náměstí se opět demonstrovalo. Po protestech proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů se lidé sešli i ve středu 14. března, aby vyjádřili nesouhlas s útoky prezidenta Miloše Zemana na novináře. Akce nazvané Zemane, ČT nedáme se podle pořadatelů zúčastnily přibližně čtyři tisíce protestujících. Zhruba tisícovka se sešla také v dalších městech, například v Českých Budějovicích nebo v Karlových Varech.

Účastníci na setkáních reagovali na prezidentův inaugurační projev. „Miloš Zeman zneužil tohoto významného ceremoniálu pro svůj vlastní nenávistný útok na svobodná média,“ stálo v oficiálním prohlášení. Někteří si přinesli transparenty s hesly jako Nezávislá média jsou základem demokracie nebo Servilita není kvalita. Lidé také mávali nad hlavami českými vlajkami a vlajkami Evropské unie.

Pořadatelé nejprve z reproduktorů přehrávali výroky politiků proti českým médiím, poté se u mikrofonu pod sochou svatého Václava vystřídalo několik řečníků: například režisér Jan Svěrák, publicista David Smoljak nebo Josef Pazderka, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz. Zeman vydavatelství Economia, pod které server spadá, kritizoval za „poučování, jak se máme chovat“ i kvůli jejich vlastníkovi Zdeňku Bakalovi. Českou televizi zase obvinil, že není vyvážená a objektivní (viz Carolina 938).

„V zahraničí jsem sledoval v přímém přenosu demontáž veřejnoprávní televize a rádia v Polsku. Něco podobného se může velmi rychle stát v Česku, pokud se veřejnost neozve. Ozvěte se!“ prohlásil Pazderka. „Zároveň vás prosíme, abyste nesledovali pouze verbální útoky na média, ale také jak se obsazují Rady České televize a Českého rozhlasu. Abyste sledovali, jací lidé o nich rozhodují,“ dodal bývalý zahraniční zpravodaj ČT.

„Jsme přesvědčeni, že to není Česká televize a ostatní média, která by vedla kampaň proti politikům. Naopak agresivní kampaň proti svobodným médiím podle nás vede již delší dobu právě Miloš Zeman, Andrej Babiš a Tomio Okamura,“ řekl jeden z pořadatelů. Při zmínce o premiérovi v demisi začal dav křičet Babiše do koše a Hanba.

Organizátoři také vyzvali k uctění památky zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně minutou ticha, poté zazněla česká a slovenská hymna. Zhruba po hodině protestu se část demonstrantů odebrala na Pražský hrad, kde prezident Zeman pořádal oslavu pro své podporovatele. Policie areál preventivně uzavřela. Před desátou hodinou pořadatelé akci oficiálně ukončili.

Z demonstrace Michal Koubek

Studenti vyšli ven, aby bránili ústavu

Když ve čtvrtek 15. března odbila dvanáctá hodina, studenti z více než 360 středních a vysokých škol ve 104 městech nezamířili na oběd. Místo toho se připojili k výzvě #VyjdiVen, která měla upozornit na dodržování ústavních a společenských zvyklostí a hodnot. Podle organizátorů se zapojilo na 30 tisíc lidí.

Účastníci výstražné stávky, kterou iniciovali studenti z pražské Divadelní fakulty Akademie múzických umění, apelovali především na to, aby Zeman jmenoval premiéra, který má šanci získat důvěru Sněmovny a není trestně stíhaný. Kritizovali také personální změny prováděné vládou v demisi. „Prakticky denně vidíme, že si vedoucí představitelé našeho státu v čele s prezidentem dál a dál posouvají mantinely a ohýbají ústavní zvyklosti. Jako studenti s tím zásadně nesouhlasíme,“ řekl organizátor Luboš Louženský.

Studenti pokračovali od pražských škol na Hrad a následně se do pozdního odpoledne soustředili u Nové scény Národního divadla, kde postupně promlouvali lidé různého zaměření i věku. Zpívalo a skandovalo se. Poselství znělo jasně: Není nám to jedno! To potvrzovaly i transparenty některých účastníků s hesly jako Pravda vítězí? či Humanismus. Kromě happeningu se uskutečnila v divadle Jatka 78 také diskuse na téma obrany demokracie.

Podle organizátorů se zapojilo 30 tisíc studentů z Prahy, Brna, Jihlavy, Hradce Králové, Plzně, Olomouce a dalších měst. Ještě víc – 40 tisíc podpisů – nese petice, která byla součástí protestu. Svůj souhlas mohli připojit i kolemjdoucí a k dispozici byla také v některých divadlech, například ve Švandově divadle nebo v Divadle Archa. „Chceme, aby se všem a vždy měřilo stejným metrem,“ stojí v ní.

Organizátoři ji v úterý odnesli do Senátu, který se jí bude zabývat zřejmě v dubnu. Podle pořadatelů nebyla výstražná stávka jednorázovou akcí, po pozitivních ohlasech založili oficiální facebookovou stránku VyjdiVen, na níž se budou informovat o dalších krocích.

Ze stávky Nikol Mudrová

Žalobce žádá pro exhejtmana Ratha až devět let za mřížemi a propadnutí majetku

Státní zástupce Petr Jirát navrhuje pro bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha až devět let za mřížemi a propadnutí veškerého majetku, tedy trest v horní třetině trestní sazby. Stejný návrh podal v úterý 20. března i v případě manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří jsou podle žalobce hlavními strůjci kauzy manipulování s veřejnými zakázkami. Soud se korupční kauzou zabývá od roku 2013, policie podezřelé zatkla už rok předtím.

Jednání u Krajského soudu v Praze začalo námitkou obžalovaného, který obvinil z podjatosti právě Jiráta. Soudce Robert Pacovský, proti kterému Rath vystoupil stejně už dříve, ji odmítl. Soud se jí totiž zabývat nemůže a požádal ho, aby stížnost podal písemně.

Více prostoru při úterním jednání Rath nedostal. Před líčením však naznačil, čemu se bude v závěrečné řeči věnovat. „Bude se týkat chyb a nepravd, které napsal soudce Pacovský do předchozího rozsudku,“ uvedl. Jako první pronesl závěrečnou řeč Petr Jirát. V téměř dvouhodinovém monologu tvrdě kritizoval rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Ten případ vrátil zpět k soudu krajskému kvůli údajně nezákonnému použití odposlechů. Navíc Nejvyšší soud potvrdil, že nahrávky obstojí.

Samotná žaloba se příliš nelišila od té, kterou Jirát vyslovil v létě 2015. Týkala se rekonstrukce buštěhradského zámku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, kladenské a mladoboleslavské nemocnice. Rath a manželé Kottovi měli údajně za manipulaci se zakázkami dostat 48 milionů korun. Podle spisu převzali před zatčením provizi o deset milionů nižší.

Navrhované tresty zůstaly u většiny obžalovaných téměř stejné. Pro Ratha a Kottovy žalobce navrhl nepodmíněný trest osm až devět let ve vězení a propadnutí veškerého majetku. „U čeho jiného bychom měli takové tresty navrhovat, když ne u takové rozsáhlé korupční činnosti,“ prohlásil Jirát. Podle něj je korupce rakovinou dnešní společnosti.

„Kdyby existoval trest doživotí v Jáchymově nebo trest smrti, tak by ho pan žalobce určitě navrhl,“ reagoval Rath. Vinu odmítá a mluví o politických tlacích na své odsouzení. V roce 2015 dostal nepravomocně 8,5 roku.

Ze soudu Lukáš Svoboda

Drahoš bude kandidovat do Senátu v Praze 4. Založil i spolek

Jiří Drahoš, který neuspěl ve druhém kole prezidentských voleb, oznámil kandidaturu do Senátu za Prahu 4. Zároveň založil nový spolek Společně pro Česko, který povede se spolupracovníky z prezidentské kampaně Alešem Novákem a Jakubem Kleindienstem. Přitom právě kvůli zapojení druhého jmenovaného čelil Drahoš kritice.

„Máme ambici spolek maximálně zviditelnit. Máme celou řadu dobrovolníků, řadu lidí, již se chtějí účastnit jakékoliv formy našich aktivit. Nemám obavu, že by o spolek nebyl zájem,“ vysvětloval bývalý předseda Akademie věd na tiskové konferenci v úterý 20. března. Spolek by měl hledat řešení společenských témat napříč politickým spektrem, různými tématy by se mohly zabývat expertní skupiny.

Kdo bude spolek financovat, zatím neuvedl. „Jsme v kontaktu s řadou našich bývalých podporovatelů a partnerů, kteří mají zájem na tom, aby Jiří Drahoš pokračoval v politice a ve veřejném životě. V tuto chvíli jsme s nimi v jednání. Zatím s nimi nic uzavřeného nemáme, ale jejich zájem svědčí o tom, že bychom se měli na financích domluvit,“ dodal. O křeslo v Senátu budou v podzimních volbách usilovat i další neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer „Jsme v kontaktu. Víme o sobě a bavíme se o tom, co tím chceme dosáhnout a jak bychom dále spolupracovali,“ poznamenal Drahoš.

Z tiskové konference Vladimír Jerznkjan

Experiment s bydlením v Českém Krumlově se představí na bienále architektury

V květnu letošního roku se bude v Benátkách konat 16. mezinárodní bienále architektury, na němž bude prezentovat projekt i Česká republika. Zastupovat ji bude zkušená umělkyně Kateřina Šedá, která se zábývá problematikou vylidňování kulturních center, konkrétně Českého Krumlova a Benátek.

Impuls k projektu přišel od Hany Jirmusové Lazarowitz, která dlouhodobě žije v Českém Krumlově. „Turisté přijíždějí do Krumlova v tak obrovském množství, že v podstatě z města nic nevidí a protékají jím z jedné strany na druhou,“ řekla v úterý 20. března na tiskové konferenci. Podle ní to není problém jen Krumlova, ale i Barcelony nebo Benátek. Právě velké množství turistů negativně ovlivňuje místní obyvatele a jejich život. Ti často raději nevycházejí na ulici kvůli davům, které ji blokují. V 80. letech se počet obyvatel v centru pohyboval okolo 1400, toto číslo se však během posledních tří dekád snížilo na současných 300. Šedou tato situace zaujala a rozhodla se ji pojmout jako experiment. V centru města nabídne vybraným rodinám tzv. startovací byty a s nimi neobvyklou práci. Její náplní bude provozování běžného života na plný úvazek. „Rodiny mají za úkol se chovat normálně na ulici a viditelně ten život provozovat,“ vysvětlila Šedá. Za to budou pobírat mzdu, jako by chodili do práce. Financovat tento projekt bude stát a částečně i Český Krumlov.

„Zaměstnanci“ budou spadat pod fiktivní firmu UNES-CO, kterou autorka založila. Jejím sídlem se stane český pavilon v Benátkách po dobu konání bienále. Šedou k tomuto názvu inspirovali místní obyvatelé. „Hodně se ve větách objevovalo, že lidé neví, jestli to město ještě unesou. Zadruhé místní toto místo definovali jako vydýchané, takže pro mě jako UNES-CO2.“

Českým Krumlovem podle zástupců radnice průměrně ročně projdou přibližně dva miliony turistů, což je pro město s 12 tisíci obyvateli velká zátěž. Organizátoři doufají, že projekt pomůže situaci zlepšit a to tak, že dá obyvatelům znovu chuť se ve městě pohybovat a nevyhýbat se turistům.

Z tiskové konference Stanislava Benešová

Vzácní, jedineční a ohrožení. Zoo Praha zachraňuje vymírající druhy

Pražská zoologická zahrada na konci března zahájí jarní sezonu, kterou letos věnuje „vzácným a jedinečným“. Tedy méně známým ohroženým druhům, které chová, rozmnožuje a navrací do přírody. Celkem jich má v péči 192 zapsaných na Červeném seznamu, z nichž je 32 ohroženo kriticky. Patří mezi ně kůň Převalského, gibon stříbrný nebo třeba velemlok čínský.

„Rádi bychom upozornili na vzácná zvířata, kolem kterých návštěvníci většinou jen projdou a nevšimnou si jich,“ řekl ve čtvrtek 15. března na tiskové konferenci ředitel Miroslav Bobek. Už zmíněného koně Převalského se díky péči podařilo přesunout z kategorie vyhynulých druhů do ohrožených. Zoo Praha spravuje jeho plemennou knihu a odchovala už více než 230 hříbat. V blízké době se chystá převoz dalšího jedince zpět do Mongolska.

Jeden z nejohroženějších primátů na světě, gibon stříbrný, je v pražské zoo už čtyři roky a hned druhý rok se zoo dočkala mláděte. Giboni žijí převážně v lesích na ostrově Jáva, ale kvůli rozšiřování polí a plantáží přicházejí o místo k životu.

Tapír čabrakový často hyne po střetu s auty nebo se stává terčem lovců. „Odhadujeme, že v přírodě zbývá posledních dva a půl tisíce jedinců,“ říká kurátor savců Pavel Brandl. Minulý týden se tapír „Punťa“ přestěhoval k samici do zoo v Tchaj-Pej, mládě by se mělo narodit do roka a půl. Kvůli masu se zase v Číně loví velemloci, kterým v pražské zoo dokonce postavili první evropské velemlokárium. Na jejich úbytek má vliv i znečištění toků.

Některá z ohrožených zvířat se do zoo dostala jako konfiskáty zabavené pašerákům, třeba barevně výrazný chřestýšovec mangšanský nebo želva batagur tuntong, kterou v Evropě chová jedině pražská zoo.

Prvenství má i v odchovu supa mrchožravého, nejohroženějšího druhu supů v Evropě. Tři mláďata odchovala v jednom hnízdě, a navíc v pěstounské péči. Devět supů už se dokonce podařilo vrátit do přírody. „S jeho chovem jsme začali už v 90. letech, kdy ještě z hlediska ochrany přírody nikoho nezajímal,“ vysvětlil Antonín Vaidl, kurátor ptáků, „dnes máme co do počtu odchovaných mláďat nejúspěšnější chov.“

Zoo Praha otevře jarní sezonu 31. března. Návštěvníci se mohou těšit na kapelu Slza, vystoupení tuleně Melouna nebo na výstavu štírů, která potrvá až do konce května.

Z tiskové konference Kristýna Schönová

Na Slovensku vznikla nová vláda, prvního ministra vnitra Kiska odmítl

Po demisi premiéra Roberta Fica vznikla na Slovensku nová vláda, v jejím čele stojí Peter Pellegrini nominovaný nejsilnější stranou Směr-SD. Jednoho z kandidátů na ministra ovšem prezident Andrej Kiska odmítl, místo Jozefa Ráže mladšího povede vnitro Tomáš Drucker. V zemi dál pokračují protesty, v pátek 16. března se jen v Bratislavě sešlo 65 tisíc lidí, což je nejvíc od roku 1989. A další se chystají.

Kiska jmenoval Pellegriniho premiérem a následně jeho vládu ve čtvrtek 22. března, o den dřív se setkal s některými členy kabinetu, například právě s Druckerem nebo Gáborem Gálem, který bude nově v čele resortu spravedlnosti. „Slovensko je parlamentní demokracií a vládě pana Pellegriniho vyjádřila podporu většina poslanců,“ prohlásil Kiska a připustil, že se složením vlády na sto procent spokojený není. Tentokrát už nezasáhl, jako v úterý.

To se vymezil proti Rážovi. Podle něj by měl tak důležitou funkci zastávat někdo, kdo zaručí nezávislost vyšetřování vražd Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, kterými krize na Slovensku začala. Narážel tím hlavně na to, že je Ráž blízkým přítelem Roberta Kaliňáka, jenž na svůj post po velkém tlaku rezignoval.

Pellegrini místo Ráže vybral současného ministra zdravotnictví a nestraníka za Směr Druckera. „Na základě toho, jak probíhal náš rozhovor s prezidentem, mohu vyjádřit přesvědčení, že už nic nebrání tomu, aby prezident, poté, co se seznámí s novými kandidáty na ministry, dnes po obědě oznámil, že jmenuje novou vládu,“ uvedl Pellegrini. Už v úterý mu Kiska poděkoval za věcný přístup ke kritice a označil to za vítanou změnu. S Ficem má vztahy napjaté.

Kabinet tedy i dál tvoří Směr-SD, SNS a Most-Híd, přitom poslední jmenovaná strana ještě před nedávnem žádala předčasné volby. Po nich dál volají protestující, kteří se mají sejít opět tento pátek. Nevěří, že nová vláda v původní koalici přinese změny.

Sára Mazúchová

Odbory chtějí minimální mzdu ve výši 13 700 korun. A diskusi o euru

Minimální mzda by ze současných 12 200 korun měla v následujících dvou letech vzrůst o patnáct set korun, navrhují odbory. „To, co předkládáme, je sice dynamické, ale zvládnutelné,“ říká jejich šéf Josef Středula. Současný stav je podle něj na hranici příjmové chudoby jedince. Chce také otevřít debatu o přijetí eura.

„Máme šestou nejnižší minimální mzdu ze všech zemí Evropské unie, což neodpovídá výkonnosti České republiky, spíše low-cost zemi, která není schopna ocenit svou práci,“ řekl Středula ve čtvrtek 15. března. Podle analýzy odborů by měla minimální mzda dosahovat alespoň 50 % té průměrné, která činí 31 600 korun, přitom je na úrovni pouhých 38 %.

Kvůli propadu mezi mzdami českými a ostatních států EU si zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů nemyslí, že rychlé přijetí eura něčemu pomůže. „Když vstoupíme do eurozóny, začne přepočet všeho. A je velký rozdíl, za jakého kurzu do ní vstoupíme,“ poukazuje Středula na rozdíl mezi výdělky při kurzu 27 a 21,6 korun za euro, který činí bezmála 300 eur.

Šéf odborů tvrdí, že vstup do eurozóny není zárukou rychlejšího či stabilního růstu HDP, a proto radí počkat na dobré podmínky. Odboráři na základě prognózy odhadli, že by příští rok mohl kurz posílit na 24,40 korun za euro. „Česká republika potřebuje delší období, aby se srovnaly kurzové relace, které rozkývala různá opatření,“ naráží makroekonom ČMKOS Martin Fassmann na intervence České národní banky. Podle něj potřebuje koruna delší čas na stabilizaci, aby si volně určila hodnotu, a teprve pak lze uvažovat o přijetí eura.

Z tiskové konference Marek Zavřel

Zemřel Zdeněk Mahler, autor filmových scénářů i knih o Smetanovi či Masarykovi

Spisovatel, scenárista a muzikolog Zdeněk Mahler zemřel v sobotu 17. března v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve věku 89 let. Napsal scénáře slavných filmů, mimo jiné spolupracoval i na oscarovém Amadeovi. Během života se zabýval významnými postavami českých i světových dějin, jimž věnoval několik knih.

Zdeněk Mahler se narodil 7. prosince 1928. Po studiu na filozofické fakultě pracoval v 50. letech v Československém rozhlase a posléze pět let na ministerstvu školství a kultury, kde zastával funkci tiskového tajemníka. Současně působil jako dramaturg Laterny magiky a podílel se na její prezentaci při Expo 58 v Bruselu. Od roku 1961 byl na volné noze.

Jako scenárista se podílel na řadě trezorových filmů 60. let. Napsal Svatbu jako řemen či Nebeské jezdce a v reakci na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 připravil scénář k filmu Den sedmý, osmá noc pro režiséra Evalda Schorma. Díky dlouholeté známosti s Milošem Formanem v 80. letech spolupracoval jako hudební znalec a poradce na filmu Amadeus, který obdržel osm Oscarů. Sám si ve snímku zahrál. Jeho posledním filmovým scénářem byly Lidice z roku 2011.

V knihách se zabýval osudy několika hudebních skladatelů jako Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany či Gustava Mahlera, který byl jeho vzdáleným příbuzným. Výrazně se připomněl životopisem Tomáše Garrigua Masaryka Ano, Masaryk, z nějž poté vznikl třídílný televizní seriál, stejně tak z jeho historické knihy o budování Katedrály sv. Víta Katedrála ve třech dějstvích.

Právě pro jeho široký rozsah vědomostí ho spolupracovníci označovali jako chodící encyklopedii a nezastavitelného vypravěče. To potvrzuje i režisér série o Masarykovi Zdeněk Tyc. „Setkání s ním bylo jako srážka s nákladním vlakem: pokud si vzal slovo, tak si ho pak držel, dokud nevypověděl vše, co si myslel, že je nutno. Byl velmi pracovitý a jakoby trochu smutný, že každý neví tolik, co on. Prostě: národní obrozenec,“ vzpomínal Tyc pro ČTK.

Poslední rozloučení se Zdeňkem Mahlerem se uskuteční v pátek 23. března v krematoriu v pražském Motole. Obřad začne v 8:15 a bude veřejně přístupný.

Jiří Vlček

Divadlem roku je ostravská Komorní scéna Aréna, nejlepší inscenací se staly hned tři

Titul nejlepšího divadla roku 2017 patří Komorní scéně Aréna v Ostravě, jejíž zástupci získali Cenu divadelní kritiky, původně Cenu Alfréda Radoka. Vyhlášení se konalo v neděli 18. března v pražském paláci Akropolis. Tři ocenění pobral Deník zloděje pražského Divadla Masopust, kuriózní moment nastal při vyhlašování nejlepší inscenace. Vyhrály hned tři.

Všechny tři nominované projekty získaly shodný počet hlasů, což se stalo poprvé za 26 let existence ankety. Konkrétně to byly Macbeth - Too Much Blood podle scénáře a v režii Davida Jařaba Divadla Na zábradlí, Deník zloděje Jeana Geneta, Bedřicha Bridela a Miloslava Königa v Divadle Masopust v nastudování Jana Nebeského a Lucerna Aloise Jiráska v režii Hany Burešové v Divadle v Dlouhé.

Zmíněný Deník zloděje má cenu i za hudbu, kterou složil Martin Dohnal, a za nejlepší mužský herecký výkon, již si za dvojroli Genet/Bridel odnesl Miloslav König. Mezi ženami vyhrála Ivana Hloužková za hru Strach jíst duši v brněnské Redutě v režii Jana Friče. Je to její třetí ocenění, dříve převzala cenu za roli Maryši v brněnském Divadle Husa na provázku a za výkon ve hře Tichý Tarzan na stejné scéně. Komorní scéna Aréna má i ocenění za inscenaci Smíření, která uspěla jako nejlepší poprvé uvedená česká hra.

Cenu za scénografii získal pro liberecké Naivní divadlo Kamil Bělohlávek za práci na hře Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých. Talentem roku se stala pětadvacetiletá Eva Hacurová z Divadla v Dlouhé.

Patricie Bártová

Sté výročí republiky připomene i Pražské jaro

Hudební festival Pražské jaro opět po roce rozezní koncertní sály špičkovou klasickou hudbou. Pořadatelé nabízejí přes padesát koncertů nejen pro milovníky orchestrální tvorby, ale i komornějších děl nebo tvorby moderní. Kromě klasických autorů se představí i méně známější čeští a slovenští skladatelé. Letošní 73. ročník připomene i významné jubileum, proto nese podtitul: Sté výročí vzniku republiky oslavujeme hudbou.

Během zahajovacího ceremoniálu v pražském Obecním domě zazní tradičně Má Vlast Bedřicha Smetany, pod taktovkou Tomáše Netopila ji zahraje Česká filharmonie. Přímý přenos bude možné sledovat v parku Kampa.

Pro letošní ročník si pořadatelé připravili speciální dramaturgickou linku na oslavu výročí Československé republiky a dalších osmičkových výročí, kterými jsou například takzvaný vítězný únor 1948 nebo pražské jaro 1968. „Je to hlavní téma nadcházejícího festivalu,“ řekl v úterý 20. března na tiskové konferenci mluvčí Pavel Trojan jr.

Na programu budou díla českých a slovenských autorů z let 1918 až 2018, návštěvníci uslyší také skladby výrazných českých umělců, kteří si vydobyli mezinárodní uznání, avšak na domovské přijetí si museli počkat. Novinkou je i úloha patronů. Sedm osobností českého veřejného života spojilo jméno s festivalem, aby zdůraznili, jak důležitou roli má v jejich životech klasická hudba. Úlohy se ujali například herec Jiří Lábus nebo sportovní moderátor Petr Vichnar, kteří vystupují i ve speciálních videích. „Sledovat v detailu kamerou tváře známých osobností se zavřenýma očima při poslechu hudby byl experiment, který podle mne dopadl skvěle,“ poznamenal režisér spotu Martin Suchánek.

Festival se uskuteční od 12. května do 3. června, vstupenky jsou již z velké části vyprodané. Letos se bude konat i finále jubilejního 70. ročníku soutěže Pražské jaro v oborech violoncello a lesní roh. Z přibližně dvou stovek kandidátů se do závěrečných kol, vysílaných na Youtube, probojovala polovina, převážně z Korejské republiky.

Z tiskové konference Zuzana Jarolímková

Hlavní roli nové výstavy na Kampě hraje vesmír

Na cestu vesmírem zve unikátní výstava Muzea Kampa. Od 20. března představuje tvorbu sochaře Vladimíra Škody, které dominují objekty z kovaného železa, zejména koule a zrcadla, čímž evokují planety a nabízejí návštěvníkům zajímavé pohledy. Proto také expozice nese latinský název Mysterium Cosmographicum – Johannes Kepler, tedy Tajemství vesmíru s odkazem na slavného německého astronoma.

„Odjakživa mě zajímala matematika, obdivoval jsem ji, proto Kepler,“ vysvětlil autor, proč si také vypůjčil název astronomova prvního spisu. „Latina byla vědeckým jazykem a zde jako taková spojuje historii vědy se současným uměním,“ doplnila kurátorka Miroslava Hajek. Výstava má tři části a doprovází ji sochařovy fotografie od Jaroslava Brabce.

Škoda se narodil roku 1942 v Praze, v tehdejším Československu se vyučil soustružníkem a kovářské řemeslo ho provázelo celou jeho tvorbou.

Výstava je složená z objektů z kovaného železa, hlavními motivy jsou koule a zrcadlo. „Nedělám zrcadla proto, abych viděl sebe, já se na sebe nerad dívám. Ale abych viděl vesmír,“ upřesnil.

Od roku 1968 žije ve Francii, působil tam jako pedagog na prestižních uměleckých školách, jeho dílo patří do několika světových i tuzemských sbírek. „Cílem Muzea Kampa je ukazovat díla Čechů, kteří se proslavili paradoxně více ve světě. Chceme ukazovat autory, kteří by byli jinak pro českého diváka zapomenuti. To si myslím, že je jedinečnost Kampy,“ uvedl ředitel muzea Jan Smetana.

Výstava bude přístupná návštěvníkům do 3. června, od 29. března se navíc bude konat druhá část expozice v Galerii hlavního města Prahy na zámku Troja. Ta se jmenuje Harmonices Mundi s odkazem na další Keplerovo dílo Harmonie světů. K oběma expozicím vycházejí také katalogy, které mapují Škodovu tvorbu.

Z vernisáže Tereza Štěpařová

Plzeň porazila Sporting Lisabon, ale výhra 2:1 na čtvrtfinále Evropské ligy nestačila

Ani na třetí pokus fotbalisté Plzně do čtvrtfinále Evropské ligy neprošli. V domácí odvetě ve čtvrtek 15. března sice díky dvěma gólům Marka Bakoše dotáhli dvoubrankovou ztrátu z prvního zápasu a díky brankáři Aleši Hruškovi přežili i penaltu, ale v prodloužení utnul jejich naděje Rodrigo Battaglia.

Už běžel nastavený čas první části prodloužení, když se Battaglia prosadil hlavou po rohu. V tu chvíli musela dál Plzeň dva góly, což se nepovedlo střídajícímu Lukáši Hejdovi ani Danielu Kolářovi. „Celé to ale musím hodnotit kladně. Vyhráli jsme skupinu, postoupili mezi posledních šestnáct a do poslední minuty hráli o postup mezi nejlepších osm,“ těšilo trenéra Pavla Vrbu.

Prodloužení zařídili skvělými výkony hráči, kteří v první lize obvykle nenastupují. Hruška zlikvidoval v samotném závěru penaltu nizozemského střelce Dosta. „Předpokládal jsem, že jako pravák bude střílet křížem, takže jsem tam skočil a vyšlo mi to,“ popisoval.

Bakoš, který na jaře odehrál pouhé čtyři minuty, a přesto dostal přednost před nejlepším ligovým střelcem Krmenčíkem, se prosadil už v páté minutě po centru Jana Kovaříka. Po hodině hry přidal další branku, Milan Havel přihrál pod sebe na malé vápno, odkud slovenský forvard prostřelil Ruie Patrícia podruhé. „Jsme zklamaní, ale když už vypadnout, tak ať jsou aspoň lidé spokojení,“ řekl.

Málokdo totiž čekal, že svěřenci trenéra Vrby klání o čtvrtfinále takhle zdramatizují. Sporting totiž týden předtím zvítězil bez větších obtíží 2:0, navíc Plzni to v jarní lize drhne – ze čtyř odehraných utkání vytěžila jen pět bodů. „Převažuje hrdost na hráče. Předvedli úžasný výkon, doufám, že se nám to na jaře bude dařit častěji,“ dodal Vrba.

Radek Povejšil

Divoké derby skončilo i díky videu smírně, Plzeň poprvé na jaře vyhrála

Vskutku nezapomenutelné 289. derby mezi Spartou a Slavií má za sebou fotbalová liga. Sparta vedla po prvním poločase senzačně 3:0, ale červenobílí v poslední dvacetiminutovce vyrovnali a po heroickém výkonu urvali bod. Do průběhu navíc opakovaně zasahoval videorozhodčí, který u největšího českého zápasu asistoval vůbec poprvé. Na remízu Slavie skvěle zareagovala plzeňská Viktoria, jež se ve Zlíně díky Kolářově zásahu dočkala prvního jarního vítězství. Souboj na jaře neporažených týmů v Jihlavě ovládl Jablonec.

Sudí Pavel Královec v sobotním derby opravil díky videu zásadní rozhodnutí hned čtyřikrát. Postupně přeměnil verdikt po Jugasově ruce z penalty na přímý volný kop těsně na hranici pokutového území, kvůli ofsajdům neuznal góly Stancia a na druhé straně Bořila a v páté minutě nastavení dopřál Slavii penaltu po faulu Štetiny na Tecla.

Letenští hlavně díky Stanciuovi vedli v poločase o tři góly, ale trefy Stocha, Deliho a Škody přinesly hostům už téměř ztracený bod. Sparta tak na jaře potřetí neudržela vedení a o výhru přišla v závěru a počtvrté za sebou remizovala. „Ode mě nikdo neuslyší, že je na tom mužstvo špatně kondičně,“ reagoval domácí trenér Pavel Hapal na tiskové konferenci.

Plzeň po čtvrtečním skvělém, leč nakonec neúspěšném představení v Evropské lize cestovala přes celou republiku do Zlína. Po zkušeném výkonu brala všechny body za hubenou výhru 1:0, a tak zlínský kouč Vlastimil Petržela nadále čeká na první úspěch v novém působišti.

Generační souboj trenérů v Jihlavě zvládl mnohem lépe jablonecký matador Petr Rada, jehož mužstvo deklasovalo stejně rozjetou Vysočinu vedenou o šestnáct let mladším Martinem Svědíkem 4:0.

Jeho tým už dotírá na soupeře na pohárových příčkách, jelikož kromě Slavie ztratila i Olomouc, jež doma jen remizovala s Karvinou 1:1. Naopak se dařilo Liberci, který doma přehrál Brno dvěma brankami produktivního Pulkraba. Doma silní Bohemians porazili Teplice 2:0, v záchranářském duelu remizovala Mladá Boleslav se Slováckem. Dál se topí Baník, který v klíčovém utkání nestačil na Duklu.

Výsledky 21. kola: Liberec - Brno 2:0, Ostrava – Dukla 1:2, Mladá Boleslav – Slovácko 1:1, Jihlava – Jablonec 0:4, Sparta – Slavia 3:3, Olomouc – Karviná 1:1, Bohemians – Teplice 2:0, Zlín – Plzeň 0:1.

Tabulka: 1. Plzeň 51 bodů, 2. Slavia 42, 3. Liberec 38, 4. Olomouc 37, 5. Jablonec 36, 6. Sparta 35, 7. Bohemians 31, 8. Teplice 27, 9. Karviná 23, 10. Dukla 23, 11. Jihlava 22, 12. Mladá Boleslav 21, 13. Zlín 21, 14. Slovácko 20, 15. Brno 19, 16. Ostrava 12.

Tomáš Vogl

Kometa už je v semifinále, blízko do něj má i vítěz základní části

Play-off hokejové extraligy zná prvního semifinalistu. Stala se jím Kometa Brno, která v nejkratší možné době vyřadila Vítkovice. Plzeň má postup na dosah. Ostatní série jsou po čtyřech utkáních vyrovnané. Brněnští tak vyšli za obhajobou titulu tou nejlepší cestou. „Před sérií jsem rozhodně nečekal, že by skončila po čtyřech zápasech. Kluci prokázali obrovskou sílu a kondiční připravenost. Takticky jsme zvládli všechny zápasy,“ zhodnotil pro ČTK trenér a majitel Komety Libor Zábranský. Nejnapínavější byl přitom hned první duel, ve kterém Brno dohnalo ztrátu a dokázalo získat zápas až v prodloužení.

Dalším mužstvem, které je velmi blízko postupu mezi nejlepší čtyři, je vítěz základní části Plzeň. Její vyzyvatel z Olomouce přitom v prvním utkání na plzeňském ledě překvapil favorita a získal první bod za vítězství 3:2 po samostatných nájezdech. Ostatní tři zápasy ale vyhráli Západočeši.

Vyrovnaný je stav v souboji Hradce Králové a Libercem. Hlavní postavou této série je severočeský útočník Marek Kvapil, který je zároveň nejproduktivnějším hráčem play-off. V prvním duelu na hradeckém stadionu se postaral o obě branky hostů, ale ani to k výhře nestačilo. Druhý zápas hosté především kvůli nedisciplinovanosti ztratili 1:3. Naopak doma Liberec dvakrát vyhrál, 4:2 a pak 3:0. A byl to právě Kvapil, kterému patřil třetí zápas a celkem si v obou duelech připsal tři góly a jednu asistenci. Výhoda domácího prostředí se naplno projevuje i v poslední sérii mezi Třincem a Pardubicemi.

Výsledky čtvrtfinálových sérií: Vítkovice – Kometa Brno 4:0 (2:3P, 2:3, 0:4, 1:3) Plzeň – Olomouc 3:1 (2:3N, 4:2, 4:3, 2:0) Třinec – Pardubice 2:2 (3:2P, 4:1, 2:3, 0:3) Hradec Králové – Liberec 2:2 (3:2P, 3:1, 2:4, 0:3)

Patrik Jankovič

Počasí

Zatímco předminulý víkend hlásily stanice po celé republice nezvykle vysoké teploty, vůbec nejvíc 19,5 °C naměřili na pražském Karlově, do Česka se následně vrátila studená fronta a teploty padaly místy až rekordně hluboko. Historické tabulky se v neděli 18. března přepisovaly na 35 ze 146 stanic, které měří alespoň 30 let. Republikový průměr byl podle meteorologů -7,9 °C, ale třeba na Labské boudě padl více než 20 let starý rekord, když teploměr ukázal -15,9 °C. Překonání dosavadních minimálních teplot hlásily například stanice Jeseník, Rokytnice v Orlických Horách, Ostrava-Poruba, brněnské Žabovřesky i pražská Libuš.

Noc na pondělí dokonce přepsala mrazivé rekordy na třetině republikových stanic. Podle meteoroložky Marie Odstrčilové z Českého hydrometeorologického ústavu se další teplotní minima neočekávají a mrznout by už v následujících dnech nemělo.

Kryštof Šimek