29. března 2018, Carolina č. 940

Třetí nejmocnější muž USA v Česku. Navštívil i Sněmovnu, se Zemanem se nesešel

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan navštívil tento týden Prahu. Jeho návštěva České republiky byla soukromá, přesto se setkal s několika politiky v čele s premiérem v demisi Andrejem Babišem. S prezidentem Milošem Zemanem schůzku neměl.

Ryan mimo jiné vystoupil v Poslanecké sněmovně, kde společně s jejím předsedou Radkem Vondráčkem podepsali deklaraci ČR a USA, která odkazuje na vznik samostatného Československa před 100 lety a na podíl, jejž na vzniku měly právě Spojené státy. „Toto je mimořádný moment v příběhu přátelství našich zemí. Sto let po tom, co prezident Woodrow Wilson spolupracoval s vaším prezidentem Tomáš Masarykem při vzniku samostatné Československé republiky. Stejně jako naše Deklarace nezávislosti z roku 1776, která mluvila o snaze dosažení štěstí, tak i Masarykova deklarace vyzývá český lid, aby začal neustálé úsilí o pokrok,“ uvedl podle serveru Seznam.cz v projevu.

V úterý dopoledne se společně s Vondráčkem a rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou sešel na neveřejném setkání se studenty a akademiky. V Senátu se zúčastnili diskuse, již pořádal Politologický klub Fakulty sociálních věd UK.

V Senátu pak Ryan promluvil v rámci konference s názvem Role Spojených států amerických v evropské bezpečnostní architektuře – 100 let poté. „Spojené státy americké sehrály klíčovou roli při cestě středoevropských národů ke svobodě a nezávislosti. Vůdčí schopnosti prezidenta Woodrowa Wilsona a oběti amerických vojáků na evropském bojišti napomohly ke svržení habsburské monarchie a k ukončení 1. světové války,“ uvedla ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky Vlaďka Votavová pro server Lidovky.cz.

Ryan se setkal i s premiérem v demisi Andrejem Babišem ve Strakově akademii. S prezidentem republiky Milošem Zemanem však schůzku neměl. Důvod není jasný, ale jako nejpravděpodobnější se jeví verze, že se Zeman s Ryanem odmítl setkat. Mohlo by to být i proto, že za dobu mandátu Donalda Trumpa ještě nebyl pozván na návštěvu Bílého domu a americký prezident mu ani nepogratuloval ke znovuzvolení. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka chce český prezident „ponechat výsadu prvního kontaktu se zahraničím v novém mandátu Slovensku“. Nedá se však ani vyloučit, že o schůzku nestál Ryan, především kvůli Zemanovým proruským postojům a řadě jeho kontroverzních výroků.

Posledním ústavním činitelem USA na území České republiky byl v roce 2010 prezident Barack Obama, který zde spolu se svým tehdejším ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem podepsal smlouvu o omezení jaderných arzenálů. Tehdy jednali ještě s Václavem Klausem. Tentokrát však Ryan Rusko ostře odsoudil. Obě země se rozhodly vyhostit ruské diplomaty ze svého území a Ryan na svém Twitteru uvedl, že „je třeba pokračovat v mezinárodním úsilí o izolaci Ruska, aby pochopilo, že se jeho chování nebude tolerovat.“

Jan Křovák

Cizinců v České republice přibývá, přicházejí za studiem i prací

Počet cizinců v Česku roste, na konci minulého roku jich úřady evidovaly 527 tisíc. Mezi nimi jsou nejvíce zastoupeni občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. Do ČR je táhne vzdělání i vyhlídka práce s mnohonásobně vyšším platovým ohodnocením. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek 22. března uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Kompletní údaje za uplynulý rok 2017 ještě nemá, nepředpokládá však, že by se od výsledků z předchozích let příliš lišily.

V roce 2016 Ředitelství služby a cizinecké policie evidovalo, že z celkového počtu cizinců v České republice jich za prací přišlo přes 60 %. „Mezi zahraničními pracovníky, kteří k nám přicházejí z EU, dominují Slováci. Následují Rumuni, Poláci a Bulhaři. Pokud jde o občany třetích zemí, převažují Ukrajinci,“ uvedl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Právě pro Ukrajince je zaměstnání v ČR finančně příznivé. V průměru si u nás vydělají okolo 25 300 korun měsíčně, což je až čtyřnásobně více, než by dostali doma. Od roku 2008 ale můžeme pozorovat pokles „třetizemců“ ve stavebnictví, odkud je začínají vytlačovat občané EU. Z původních 100 tisíc osob se počet obyvatel třetích zemí v tomto odvětví snížil téměř o polovinu. Studium v Česku je cílem okolo 20 % cizinců. V akademickém roce 2016/2017 jich zde na vysokých školách studovalo celkem 43 622.

Nejčastěji si vybírají technické a ekonomické obory, ze zdravotnických převažuje studium farmacie. V posledních letech roste na VŠ počet Rusů, Ukrajinců a Kazachů, Slováků naopak ubývá. Stále však zůstávají nejvíce zastoupeni. Stabilní pozici si v tabulkách ministerstva školství udržují pátí Vietnamci.

Dalším důvodem příchodu cizinců do Česka jsou rodinné důvody. Ty se týkají především žen, u obyvatelek třetích zemí se jednalo o 38 %. Pouze 0,6 % cizinců ke konci roku 2016 tvořili lidé, kterým ČR udělila uprchlický azyl, případně doplňkovou ochranu. V porovnání s ostatními členskými státy Unie jde o velice nízké číslo. „V roce 2016 zažádalo na našem území o mezinárodní ochranu celkem 1478 cizinců. Bylo to o něco méně než v roce 2015. Pro srovnání do států EU přišlo žádat o mezinárodní ochranu v roce 2016 milion dvě stě tisíc cizinců. Z toho nejvíce žádalo o mezinárodní ochranu v Německu, těch bylo 722 tisíc dle informací Eurostatu,“ doplnila Jarmila Marešová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Na prvních příčkách se v těchto statistikách kromě Německa pohybují Spojené království a státy jižní Evropy.

Z tiskové konference Anna Mikolandová

Jsme rádi, když můžeme někoho zachytit, říká k 700 dílům Plovárny Marek Eben

Na téměř dvacetiletou historii diskusního pořadu Na plovárně zavzpomínali u příležitosti vydání 700. dílu jeho tvůrci v čele s moderátorem Markem Ebenem a režisérem Janem Vojtašem. Člověk si zejména považuje toho, že se mu podařilo pro budoucnost zachytit nějakou osobnost, shodli se na besedě ve čtvrtek 22. března autoři. V holešovickém klubu Avion, kde se pořad obvykle natáčí, se ohlédli za jeho začátky či zážitky z posezení s řadou hostů.

„Za mnou jednou přišel Čestmír Kopecký (producent pořadu – pozn. redakce) a zeptal se mě: ‚Co byste chtěl dělat v České televizi?‘ Odpověděl jsem, že bych si chtěl povídat s lidmi,“ vybavuje si vznik Plovárny Marek Eben. Společně s Vojtašem a dramaturgyní Ladou Macurovou na setkání hovořili o zkušenostech s hosty, a především ocenili práci kolektivu, který za pořadem stojí, stejně jako děkovali České televizi za prostor, jejž tvůrcům poskytla. „Je to pořad za odměnu. To není jen tak, že máte takovou svobodu,“ nechal se slyšet jeho režisér. Spisovatel Rudolf Křesťan, který diskusí provázel a před lety usedl s Ebenem v roli zpovídaného, vyzdvihl Plovárnu za její slušnost a uměřenost. „Kritici někdy hovoří o ebenovštině nebo svěrákovštině, já si ale osobně vážím Marka Ebena za to, že se takovými výrazy nenechal zviklat ani vyhecovat,“ prohlásil.

Samotní tvůrci potom největší přínos pořadu vidí v možnosti zdokumentovat projevy a myšlenky svých hostů. „Samozřejmě, náš primární pohled je být ve službách toho hosta. My jsme vždycky šťastní, když je ten host dobrý,“ uvedl pro Carolinu Marek Eben. Autorům se za dlouhou historii Plovárny podařilo získat svědectví mnoha osobností, mezi nimi třeba Vlastimila Brodského, Miroslava Horníčka, Stelly Zázvorkové či Olbrama Zoubka. „A to, že můžeme ty lidi zachytit, to jsme rádi. A když se nám podaří, že o sobě něco mohou říct, jak pracují, jak smýšlí, a když se nám podaří udělat prostor pro to, aby to mohli říct a cítit se dobře, tak to nás těší,“ uzavřel Eben.

Úvodní klapka pořadu Na plovárně padla 9. prosince 1998. V premiérové epizodě se tehdy v roli hosta objevil skladatel a politik Michael Kocáb. Podruhé to byl výtvarník Theodor Pištěk. Tvůrci zpočátku natáčeli na Občanské plovárně, zakrátko se však přesunuli do klubu Avion vedle Veletržního paláce, kde pořad vzniká dodnes. Jubilejní 700. díl s šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem odvysílal program ČT Art ve středu 28. března.

Z klubu Avion Jan Hrdlička

Hodina tmy. Lidé zhasli světla na podporu boje proti klimatickým změnám

V sobotu 24. března se uskutečnila Hodina Země, celosvětový happening, jenž má původ v australském Sydney. Tam v roce 2007 na popud Světového fondu na ochranu přírody (WWF) na hodinu zhasla budova proslulé opery jako upozornění na změny klimatu. Tato iniciativa sklidila úspěch a v současnosti se na akci každým rokem podílí miliony lidí z celého světa. V Česku se letos zapojilo bezmála 90 obcí a měst, k tomu desítky firem a další stovky jednotlivců. Mezi 20:30 až 21:30 demonstrativně zhasly Státní opera v Praze, hrad Špilberk v Brně či olomoucká radnice.

Hodina Země razí tezi, že každý z nás by se měl aktivně zajímat o to, jak osobně přispět ke zlepšení situace. V Česku se tak odehrála spousta setkání občanů k problematice plýtvání energiemi či pálení fosilních paliv. Jedno z nich pořádal pedagog ZŠ Brigádníků v Praze Václav Fiala. Společně s účastníky vedl od školy lampionový průvod do nedaleké Jiráskovy aleje, kde se pak debatovalo o důležitých funkcích stromů, například o schopnosti regulace teplot v letním období.

Přiložit ruku k dílu by měl ideálně také stát. ČR v říjnu 2017 jako poslední z členů EU přistoupila na podmínky Pařížské dohody o ochraně klimatu. Prvního června téhož roku vyvolal kontroverzi americký prezident Donald Trump, když od dohody odstoupil. Navzdory tomu se představitelé jednotlivých federálních států rozhodli podmínky plnit. Hana Machů, členka Ekologického institutu Veronica a mediální koordinátorka kampaně, zdůrazňuje roli velkých statutárních měst, jichž se letos zapojilo třináct. „Do budoucna chceme pracovat na větší medializaci kampaně, aby o ní vědělo ještě více lidí. A také aby se více lidí, kteří zhasnou, zapsalo na oficiální web. Je to inspirace pro ostatní,“ uvedla pro Carolinu. Příští ročník bude 30. března. Účast budete moci potvrdit na stránce www.veronica.cz/hodinazeme.

Z Jiráskovy aleje Adam Praus

Knihu o mnichovské dohodě představili za přítomnosti europoslance Maštálky

V pražském Evropském domě se v pondělí 26. března prezentovala nová kniha ruského publicisty a historika Svjatoslava Rybase nazvaná Mnichov – Benešovo proroctví. Vychází k příležitosti letošního 80. výročí podepsání mnichovské dohody.

Svjatoslav Rybas, čestný člen ruské Akademie vojenských věd, je znám zejména svými historickými biografiemi. Jeho nejznámější publikací, která vyšla i v češtině, je biografie o Stalinovi. Ta se v Rusku a Číně stala bestsellerem. Ve své zatím poslední knize se Rybas v širších souvislostech vrací k událostem konce září roku 1938, kdy byla v Mnichově podepsána dohoda o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Europoslanec za KSČM Jiří Maštálka, jenž akci pořádal, označil „mnichovský diktát“ za počátek druhé světové války.

K napsání knihy autora prý inspiroval atentát českých parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Bez pochopení Mnichova nelze pochopit další vývoj událostí 20. století,“ řekl při prezentaci Rybas. Události líčí netradiční formou „filmového scénáře určeného k přečtení“.

Překladatel knihy do českého jazyka Miloš Hodač vyzdvihl roli Edvarda Beneše v integraci Sovětského svazu do evropské politiky ve 30. letech, včetně vstupu SSSR do Společnosti národů, a dodal, že věří v „dobré přijetí knihy ze strany širší historické veřejnosti“. Dále byli přítomni například historik Robert Kvaček, předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti Jiří Klapka nebo politolog Oskar Krejčí.

V roce 2015 citovala facebooková stránka Velvyslanectví Ruské federace v Bratislavě Rybasovo tvrzení, že v roce 1968 tehdejší první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček „osobně telefonoval Brežněvovi a požádal o vojenskou invazi“. Rybas se odvolával na rozhovor s bývalým sovětským diplomatem Valentinem Falinem. Sdělení vzbudilo zejména na Slovensku ostrou reakci.

Z Evropského domu Jiří Lacina

Summit EU rozvířil výrok amerického prezidenta i útok na zběhlého ruského agenta

V Bruselu skončilo v pátek 23. března dvoudenní setkání vrcholných představitelů Evropské unie, kterého se zúčastnili prezidenti a premiéři všech členských zemí a jehož hlavním cílem bylo jednání o budoucích vztazích EU a Británie. Nicméně debatu značně ovlivnilo rozhodnutí Donalda Trumpa, který chce uvalit cla na dovoz olova a oceli do USA. Českou republiku reprezentoval v Bruselu premiér v demisi Andrej Babiš, který druhý den summitu zastupoval i nově jmenovaného slovenského premiéra Petera Pellegriniho.

Prezidenti a premiéři kritizovali protiprávní akce Turecka v oblasti východního Středomoří a Egejského moře a vyjádřili solidaritu s Kyprem a Řeckem. Dále přijali závěry o západním Balkánu, kde se bude konat příští summit, který má posílit vazby mezi EU a Balkánem. V rámci agendy lídrů se jednání zaměřovalo na přizpůsobení daňových systémů rostoucí digitální ekonomice a na boj proti daňovým únikům.

Účastníci summitu odsoudili nedávný útok na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a souhlasí se stanoviskem Británie, že za útokem v Salisbury stojí pravděpodobně Kreml, protože není jiné věrohodné vysvětlení. Moskva jakoukoliv účast na útoku odmítá. Ruské ministerstvo zahraničí zařadilo ČR mezi několik evropských zemí, odkud by mohla chemická látka použitá při útoku pocházet. Proti tomu se ostře ohradil premiér Babiš: „Rusové překročili veškeré hranice, když prohlásili, že novičok mohl pocházet z Česka.“ Po konzultaci s ministrem zahraničí v demisi Martinem Stropnickým se rozhodl vyhostit tři ruské diplomaty. Pokud jde o brexit, vyhověli představitelé EU požadavkům Londýna a odsouhlasili dohodu o přechodném období od konce března 2019 do roku 2020. Jednalo se bez zastoupení Británie. Brusel chce i nadále udržet těsnou spolupráci v oblastech hospodářství, obchodu, obrany a boje proti terorismu a zajistit nerušené dopravní spojení mezi Británií a Evropou. Prezidenti a premiéři však namítli, že Británie se v budoucnu nevyhne komplikacím v rámci volného obchodu, protože již nebude členem unie. Pro další postup schválil summit text, na jehož základech připraví Evropská komise směrnice pro unijního vyjednavače Michaela Barnieho a jeho tým. Smlouvu o budoucích vztazích bude možné uzavřít až po vystoupení Británie na konci března 2019.

Americký prezident udělil na poslední chvíli dočasnou výjimku členským státům EU a šesti dalším zemím na dovoz oceli a hliníku. Státy EU se tak do 1. května vyhnou uvalení 25% cla na ocel a 10% cla na hliník. Trump své rozhodnutí zdůvodnil ochranou amerických bezpečnostních zájmů proti levnému dovozu z Číny. Lídři zemí EU si však do poslední chvíle nebyli jisti rozhodnutím Washingtonu, v opačném případě byli připraveni podpořit odvetné opatření týkající se cel na vybrané americké výrobky. Žádají trvalou výjimku z cel a chtějí nadále pokračovat v jednáních s Amerikou, jinak odpoví odvetou. Shodli se na tom všichni včetně Andreje Babiše.

Posledním bodem programu byl eurosummit, kterého se zúčastnili pouze představitelé 19 zemí eurozóny. Debata se zaměřovala na reformy, které mají upevnit měnovou unii před možnými hospodářskými otřesy. Jednání budou pokračovat v červnu.

Helena Králová

Staronová slovenská vláda získala důvěru parlamentu. Lidé ale protestují dál

Politická krize na Slovensku se zdá být zažehnána, staronová vláda v čele s novým premiérem Peterem Pellegrinim (Směr-SD) získala v pondělí 26. března důvěru parlamentu. Hlasovalo pro ni 81 ze 144 přítomných poslanců, důvěru vládě dali především členové koaličních stran Směr-SD, SNS a Most-Híd. Slováci ale s novou vládou spokojení nejsou, Pellegriniho považují za Ficovu loutku a obávají se, že nenastane žádná změna. Politická krize na Slovensku započala vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.

Už během pondělí, kdy parlament o důvěře jednal, protestovalo několik stovek občanů v lokalitě mezi Bratislavským hradem a budovou Národní rady SR. „Nové vládě nedůvěřujeme a žádáme předčasné volby,“ uvedli organizátoři protestu. Chtějí sbírat podpisy pod petici za referendum o předčasných volbách, je to podle nich „nejčistší východisko ze současné situace“. Večer přijal zástupce demonstrujících Adama Baja a Dávida Straku předseda NR SR Andrej Danko (SNS). „Více než dvě hodiny jsme spolu intenzivně hovořili. Z jeho strany to bylo upřímné a nesnažil se kamuflovat. Zároveň nás vyzval, abychom vstoupili do politiky. My dva se na to ale necítíme a v nejbližší době to neplánujeme,“ okomentovali setkání pro zpravodajský server Sme.sk.

Bývalý premiér Robert Fico, který i nadále zůstává předsedou Směru, naopak demonstrující ostře kritizuje. V úterý po koaliční radě se postavil před novináře a vyjádřil se k několika aktuálním kauzám. „Poslední události ukázaly, že mediální svoboda nejde ruku v ruce se zodpovědností. Ze dne na den se z úspěšné země stala černá díra. Odmítám, když někdo tancuje na hrobě mladých lidí a zneužívá vraždu pro politické cíle,“ uvedl Fico.

Slovensko má za sebou několik masových protestů, kterých se zúčastnily desítky tisíc lidí. Poslední demonstraci, ohlášenou na pátek, pořádající iniciativa Za slušné Slovensko nakonec zrušila, a to po jmenování nové vlády prezidentem Andrejem Kiskou. Organizátoři ale na svém Facebooku zdůraznili, že to neznamená, „že tento způsob občanského tlaku nebudou dále uplatňovat“. Tuto neděli (25. března) zároveň uplynulo přesně 30 let od tzv. svíčkové manifestace, demonstrace za náboženská a občanská práva a svobody, která se konala v Bratislavě na Velký pátek roku 1988 a je dnes považována za jedno z nejdůležitějších vystoupení občanů a věřících proti komunistickému režimu v Československu.

Marta Hermannová

MyCity/YourCity: V Praze se diskutovalo o zlepšení života pomocí technologií

Už i v České republice začíná být téma kvality života ve městech čím dál aktuálnější. Nezisková organizace reSITE ve spolupráci s globální cestovatelskou komunitou Airbnb pořádala 27. března v pražské galerii SmetanaQ diskusní salón ze série My City/Your City. První díl se stejnou tematikou se konal v prosinci loňského roku v Berlíně. Pražský díl Urban Tech Pioneers představil mezinárodní panel inovátorů a stratégů z oblastí ubytování, mobility, kvality života a startupů.

Řečníci z pěti různých částí světa, kteří během večera vystoupili, mluvili o svých ambicích na zvýšení kvality života a také o tom, jak život ve městech usnadnit. Zakladatel Creative Docku Martin Pejša představil strategii své společnosti, které se za uplynulých sedm let podařilo vyvinout na 20 startupů. Na téma, jak technologie lidi sbližuje a jak může přinášet nové ekonomické příležitosti, diskutovala Sofia Gkiousou. „Po celém světě pozorujeme, jak sdílení domácností otevřelo novou ekonomickou příležitost pro rodiny a místní komunity a zároveň proměnilo způsob, jak lidé objevují cizí města. Jsme rádi, že můžeme spolu s reSITE přinést akci, kde se spolu s průkopníky používání technologií v městském prostoru zaměříme na to, jak v našem regionu ekonomika sdílení posiluje ekonomické postavení místních obyvatel a nabízí lepší využití existujících zdrojů,” uvedla Gkiousou, která je regionální ředitelkou Airbnb a dorazila z Londýna.

Další z vystupujících byla Maďarka Szilvia Walter, spoluzakladatelka startupu EVA (Extended Visual Assistant). Ten se svou výrobou brýlí pro slabozraké na bázi umělé inteligence patří mezi Top 50 evropských startupů a je příkladem podnikatelského záměru s pozitivním sociálním dopadem, který může výrazně zvýšit kvalitu života handicapovaným.

Pětici hostů doplňovali výkonný šéf agentury Invest Lisboa Riu Coelho, který na celou věc přinesl pohled z makrospektivy, a zakladatel reSITE Martin Barry, který se soustředil na vytváření příjemných měst pro budoucí generace. Právě Barry, který je původem z New Yorku, uzavřel diskusi s tím, že pokud města chtějí, aby technologie usnadňovaly životy, je nutné občany podporovat v osvojení si nových technologií a dát jim k tomu potřebné nástroje, aby se o tom konečně přestalo jen mluvit, ale začalo také konat.

Rebecca Diatilová

Dvořákova Praha uvede Svatou Ludmilu i Věk úzkosti

Festival vážné hudby, zasvěcený ve světě nejznámějšímu českému skladateli Antonínu Dvořákovi, odstartuje 7. září. Program jedenáctého ročníku zahrnující nejen Dvořákovy skladby představili pořadatelé v úterý 27. března, ve stejný den započal předprodej vstupenek. Většina koncertů se uskuteční v Rudolfinu v Dvořákově síni, ale hudebníci vystoupí i v Anežském klášteře.

Vrcholem festivalu bude oratorium Svatá Ludmila. Je součástí řady koncertů nazvané Dvořák Collection, která postupně představuje skladatelovo kompletní dílo. Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši a Pražský filharmonický sbor oratorium zahrají v nezkrácené podobě u příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky. Koncert se bude živě přenášet na náměstí Jana Palacha, kde se k němu připojí početné česko-slovenské sbory. Inspirací byl první český „hudební festival“ z roku 1904, kdy se při stejné skladbě zapojily téměř dva tisíce pěvců.

Sto let by slavil i dirigent, klavírista a hudební skladatel Leonard Bernstein. Na jeho počest zazní na festivalu dva koncerty. Jedním z nich bude 2. symfonie s podtitulem The Age of Anxiety/Věk úzkosti, kde sólový part zahraje slavný polský klavírista Krystian Zimerman. Je jedním z mnoha zahraničních účinkujících. Významné místo mezi nimi zaujímá izraelská klarinetistka Sharon Kamová, která se stane kurátorkou další série koncertů, tzv. Komorní řady. Zapojí se i světové orchestry, mimo jiné britský Orchestra of the Age of Enlightenment nebo saská Staatskapelle Dresden.

O víkendu před začátkem samotného festivalu se bude konat doprovodná akce Po stopách A. Dvořáka. Významná místa spojená s jeho životem budou tentokrát zájemci objevovat v Praze, kde navštíví vedle jiných Dvořákův byt v Žitné ulici nebo varhanickou školu v Konviktské.

Slavnostním zpěvem zahraným orchestry Staatskapele Dresden a Slovenským filharmonickým sborem se festival s diváky 21. září rozloučí. Na závěrečném koncertu zazní také Biblické písně v podání argentinské sólistky Bernardy Finkové. Celý program můžete nalézt na adrese: https://www.dvorakovapraha.cz/program/

Z tiskové konference Petr Behenský

25. ročník Thálií ocenil za celoživotní mistrovství Jiřího Korna a Petra Kostku

V sobotu 24. března se v Národním divadle v Praze předávaly ceny Thálie, které uděluje Herecká asociace za mimořádné jevištní výkony. Desítky nominovaných umělců se sešly, aby se šestnácti z nich dostalo pocty odnést si na základě anonymního hlasování čtyř odborných porot ocenění v jednotlivých kategoriích.

Ceny za celoživotní dílo získali známý divadelní a filmový herec Petr Kostka za činohru, zpěvák a herec Jiří Korn za operetu a muzikál nebo tenorista Miroslav Švejda za operu. Za balet to potom byl Richard Bőhm a za loutkařství Bohuslav Šulc. Nově představenou Thálii za šíření divadelního umění v televizi obdržel režisér František Filip. Zvláštní cena kolegia patří Jiřímu Srncovi, zakladateli Černého divadla.

I přes široké pole nominovaných z různých divadel po celé republice si odnesla nejvíce cen Národní divadla v Praze a Ostravě. Činoherní umění se zúročilo Tereze Dočkalové za titulní roli ve hře Nora a Danielu Bambasovi za roli Edwarda Kynastona ve hře Krás(k)a na scéně. Milovníci baletu mohli blahopřát Nikole Márové (Matka ve Svěcení jara) a Ondřeji Vinklátovi (Vyvolený v téže inscenaci). Za fenomenální výkon v roli Desdemony v opeře Otello moravskoslezské scény ND byla oceněna pěvkyně německého původu Maida Hundelingová a za mužský výkon Svatopluk Sem (role Giorgia Germonta v La traviatě). V kategorii Opereta, muzikál a jiný hudebně dramatický žánr uspěli Petr Pecha titulní rolí v muzikálu Rocky a Katarína Hasprová rolí Paní Danversové v Rebecce. Ani letos nezůstali opomenuti mladí. Cenu prezidia Herecké asociace pro mladého umělce do 33 let získal Ivan Dejmal z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Jubilejní 25. ročník se nesl v duchu změn. Historicky poprvé večerem neprovázel herec, nýbrž televizní moderátor Václav Moravec, objevila se nová cena za šíření divadla v televizi a medailonky jednotlivých kandidátů na ceny tentokráte nepředstavovaly díla umělců, ale biograficky laděné rozhovory s jejich blízkými a kolegy.

Jan Lucián Jeřábek

Febiofest zakončila slavná Catherine Deneuveová

V multikině Cinestar Anděl ve čtvrtek 22. března slavnostně skončil 25. ročník Mezinárodního filmového festival Praha – Febiofest. Na podiu vystoupila hvězdná francouzská herečka Catherine Deneuveová. Francie celý ceremoniál úplně ovládla.

Zvaní diváci mohli zhlédnout film Souboj pohlaví režisérů Valerie Farisové a Jonathana Daytona. Snímek se zaobírá legendárním tenisovým utkáním Billie Jean Kingové a Bobbyho Riggse, které Kingová vyhrála, a dokázala tak povzbudit feministky po celém světě. Hlavní role ztvárnili držitelka Oscara Emma Stoneová a Steve Carella.

Čtyři z pěti nových nositelů ceny Kristiána za celoživotní přínos kinematografii pochází z Francie. Nejznámější z nich, herečka Catherine Deneuveová, nakonec dorazila, ačkoliv zmeškala začátek festivalu kvůli nemoci. Dalšími oceněnými byli šansoniér Charles Aznavour, režiséři Arnaud Desplechin a Leos Carax. Jako jediný český zástupce získala ocenění Daniela Kolářová.

Předávala se také cena v sekci Nová Evropa, kde vítěze vybírala 33členná porota v čele s Martou Kubišovou. Shodou okolností vítězný snímek, drama Střídavá péče, také pochází od francouzského režiséra Xaviera Legranda. Cenu Amnesty International získal film Vnitřní život, na jehož vzniku se opět podílela Francie.

„Bylo nabito, takže už nyní jednáme s dalšími zahraničními lektory pro příští rok,“ uvedl ředitel Febiofestu Kamil Spáčil. Osvědčilo se také zavedení diváckých akreditací a do budoucna chtějí organizátoři posílit festival i o doprovodné akce včetně dětského víkendového promítání Juniorfest.

Promítalo se pak ještě v pátek a po víkendu se Febiofest vydal do regionů. V pondělí 26. března začal v Českých Budějovicích a skončí 21. dubna v Olomouci.

Jan Křovák

Moderní Bratři Karamazovi v Klicperově divadle

Královéhradecké Klicperovo divadlo uvádí od 23. března jako svou pátou premiéru sezony adaptaci jednoho z nejznámějších děl ruského realismu – Bratry Karamazovy Fjodora Michajloviče Dostojevského. Režie se ujalo duo SKUTR v podání Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského.

Pro SKUTR to v Hradci Králové není premiéra, v minulosti se divákům představili inscenacemi Labutí jezero, Evžen Oněgin nebo Pěna dní a jejich tituly patří mezi nejúspěšnější. Pěna dní byla oceněna cenou Granouille pro nejlepší českou inscenaci frankofonní předlohy a Cenou divadelní kritiky v kategorii nejlepší scénografie roku 2016 – tu získal Jakub Kopecký, jenž se podílel právě i na Bratrech Karamazových. Kostýmy vytvořila Simona Rybáková a hudbu má pod taktovkou Petr Kaláb.

Téma otcovství, víry v boha, viny a trestu a v neposlední řadě lásky, to všechno jsou témata, která neustále lákají nejenom diváky, ale i umělce. Bratři Karamazovi se tak svého ztvárnění dočkali hned na několika jevištích.

SKUTR společně s dramaturgem Ladislavem Nunvářem využili překladu Prokopa Voskovce a děj obsáhlého díla zhustili do několika dní, přičemž následky událostí se rozvíjejí po dobu měsíců. Starý Karamazov je zavražděn, důkazy ukazují, že vrahem je Dimitrij, který je odsouzen a poslán na Sibiř. Ačkoliv si smrt otce přál, nezabil ho. Jeden syn si smrt otce přál, druhý ho zabil, třetí pomáhal. Despotického alkoholika, otce rodu, starého Karamazova ztvárňuje Jiří Zapletal, rolí jeho synů Dmitrije, Ivana a Aljoši se ujali Jan Sklenář, Miroslav Zavičár a hostující Sebastian Jacques.

„Přestože představení nebude pro diváka jednoduché na sledování, doufám, že v sobě ponese obrovskou naději. A to je hrozně důležité. A to je i to, proč já jsem byl tak zasažen, když jsem tento Dostojevského román četl poprvé,“ říká Trpišovský.

Všechno je dovoleno – heslo, které ve hře několikrát zaznívá, poměrně dobře popisuje, jací jsou Bratři Karamazovi v adaptaci tandemu SKUTR. Jsou mladí, poetičtí, zpěvní. Přemýšlí nad Sputnikem a prožívají silné emoce. Jsou obklopeni minimalistickými, přesto efektními kulisami a ošaceni do nápaditých kostýmů. A zabývají se otázkami, které jsou a vždy budou aktuální.

Z Klicperova divadla Helena Malá

Nový film Do větru je příběh náznaků

Debutující režisérka Sofie Šustková v dubnu uvede do kin „první českou boat movie“. Šustková vystudovala režii hraného filmu na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku a její absolventský film iDentita vyhrál hlavní cenu Noci filmových nadějí 2015. Snímek Do větru nefinancoval Státní fond kinematografie, k jeho dokončení pomohla i sbírka na Hithitu. Premiéru měl na Febiofestu 19. března.

Film Do větru se odehrává z větší části na plachetnici, jež se plaví kolem řeckých břehů. Tři protagonisté Natálie (Jenovéfa Boková), její bratr Matyáš (Matyáš Řezníček) a dokumentarista Honza (Vladimír Polívka) prožívají neobvyklý milostný trojúhelník. Nic ovšem není jasně řečeno. Zda existuje milenecký vztah mezi oběma sourozenci, co stojí za jejich únikem na moře a proč Natálie setrvává pod vlivem svého bratra, to si může divák jen domýšlet. Respektive nemůže. Náznaků je tak málo, že se není od čeho odrazit a vše jen zůstává v mlze. Celý film působí jako hříčka „vymysli si svůj příběh“, přičemž se režisérce umně podařilo vykreslit jednotlivé charaktery, tím ale nápověda pro diváka končí. Dějová linka je až příliš tenká, místy se dokonce ztrácí a jednání jednotlivých postav postrádá bez vysvětleného pozadí smysl.

Mladá tvůrkyně se spolu se štábem pokusila vytvořit low-costovou generační výpověď. Dle svých slov se snažila ukázat svobodu v pojetí mladých lidí, ti ale byli v průběhu plavby svázáni svou nucenou tajemností a významy skrytými za jejich vzájemnými pohledy. Svoboda tak zůstává vtělena pouze do plachetnice plavící se po Egejském moři. Film je stejně jako řecké pobřeží, u kterého se odehrává, bohužel až moc mělký. Další informace jsou dostupné na webové stránce https://dovetru.com/

Z novinářské projekce Anna Sedláková

Fotbalová reprezentace na China Cupu nezazářila a skončila třetí

V uplynulé reprezentační přestávce odehrál národní tým své první letošní zápasy. Místo klasických přátelských utkání se představil v Číně v rámci krátkého přípravného turnaje. Čtveřice účastníků čítala kromě Čechů a domácího výběru i semifinalistu posledního evropského šampionátu, reprezentaci Walesu, a také silnou Uruguay. Právě ta byla v pátečním zápase soupeřem výběru Karla Jarolíma, turnaj otevíral čtvrteční souboj Velšanů s Čínou.

Favorizovaní Evropané šli v utkání rychle do vedení a svůj náskok postupně dál navyšovali. Výsledné skóre 0:6 bylo možná pro domácí tým kruté, věrně však dokládá herní převahu Walesu. Fotbalisté s rudou dračicí na dresu si snadno zajistili účast ve finále. Speciálním byl tento na góly bohatý zápas hlavně pro hvězdného Garetha Balea, který Číňanům sám vstřelil tři branky a v historické tabulce střelců velšské reprezentace se dostal na první místo před legendárního Iana Rushe.

Druhé semifinále bylo také jednostranné. Češi nestačili na Uruguay, která nastoupila ve velmi silné sestavě, a prohráli 0:2. Hlavní zásluhu na výsledku měli obávání střelci Luis Suárez a Edinson Cavani – prvně jmenovaný vybojoval penaltu, kterou i sám proměnil, druhý potom náskok Jihoameričanů před poločasem navýšil krásným akrobatickým kopem přes hlavu. Ve druhém poločase za Čechy dvakrát zahrozil Patrik Schick, gól už však nepadl, a Češi tak byli odsouzeni jen k boji o třetí místo.

V něm se postavili Číně a hned v úvodu zaváhali, už po pěti minutách otevřel skóre domácí Fan Siao-tung. Český tým musel odvracet prohru až ve druhé půli, kdy během čtyř minut překonali obranu soupeře postupně Tomáš Kalas, Patrik Schick a Michael Krmenčík. Definitivní podobu dal výsledku obránce Pavel Kadeřábek a Češi nakonec porazili domácí reprezentaci přesvědčivě 4:1.

Finále mezi Walesem a Uruguayí bylo vyrovnané, byl to „zápas o jednom gólu“. První velkou šanci sice Luis Suárez nevyužil, přesto byli nakonec šťastnější Jihoameričané. Po nahrávce Suáreze vstřelil jedinou brankou utkání Edinson Cavani. Svůj stý reprezentační zápas tak oslavil důležitým gólem a rozhodl o vítězství Uruguaye v celém miniturnaji.

Michal Konvalina

Kometu doplní v semifinále extraligy Plzeň, Třinec a Hradec

Čtvrtfinále letošního ročníku hokejové extraligy přineslo dvě jednoznačné série a dvě vyrovnané bitvy. Kometa již minulý týden deklasovala Vítkovice poměrem 4:0 na zápasy. Hladce postoupili také Plzeňští. Série Třince s Pardubicemi a Hradce Králové s Libercem byly podstatně vyrovnanější. O postupujících rozhodly až sedmé zápasy, které v obou případech ovládly domácí celky. Semifinálových bojů, jež jsou na programu od 29. března, se tak zúčastní: Plzeň – Kometa Brno a Hradec Králové –Třinec.

Na svého soupeře nemusela Kometa Brno čekat dlouho. Čtyři dny po jejím postupu se do semifinálových bojů probojovala i Plzeň. Vítěz základní části přitom nezačal vůbec dobře, hned první zápas prohrál na domácím ledě 2:3 po samostatných nájezdech. V dalších střetnutích již však Západočeši dominovali. Dokázali vyhrát všechna zbývající utkání, dvě z nich dokonce s čistým kontem, a vyřadili tak Olomouc poměrem 4:1 na zápasy.

Série třineckých Ocelářů a pardubického Dynama by se dala popsat rčením můj dům, můj hrad. Všech sedm zápasů totiž ovládl tým, který hrál na domácím ledě, což v konečném důsledku znamenalo postup Třince, jelikož mu lepší postavení v tabulce po základní části zařídilo právě výhodu domácího prostředí právě pro rozhodující zápas. Navzdory vyrovnanosti série Třinečtí poslední klání naprosto ovládli a zvítězili v něm 8:1.

Neuvěřitelným výkonem se blýskl teprve dvaadvacetiletý David Cienciala. Ten si ze čtvrté lajny připsal hned sedm asistencí. Po Tomáši Sršňovi se tak stal teprve druhým hráčem, jenž v jednom zápase play-off nasbíral sedm bodů, a to ke všemu ze čtvrté formace. „Asi mi bude chvíli trvat, než mi tohle dojde. Sám to nechápu. Prostě, co jsem tam nahodil, to tam kluci výborně zametli,“ uvedl pro Českou televizi.

O posledním semifinalistovi se rozhodovalo v pondělí večer. Po šesti vypjatých zápasech bylo skóre mezi hradeckým Mountfieldem a libereckými Bílými tygry 3:3, a tak se museli utkat posedmé. Vyprodaná ČPP Aréna v Hradci Králové hnala od první minuty domácí za vítězstvím. Ti odskočili, po trefách Koukala a Smoleňáka, do dvoubrankového vedení, které se jim podařilo uhájit. Hosté sice snížili v poslední minutě zápasu zásluhou Krenželoka, na víc se však nezmohli, a s letošní sezonou se tak loučí.

Výsledky čtvrtfinálových sérií: Plzeň - Olomouc 4:1, Hradec Králové - Liberec 4:3, Třinec - Pardubice 4:3, Vítkovice - Kometa Brno 0:4

Z Hradce Králové Marek Stodůlka

Počasí

Od neděle si zvykáme na letní čas, s letními teplotami by to bylo snazší. A nepřinesou je ani Velikonoce... Déšť a ve vyšších polohách i sníh a jim odpovídající teploty odsuzují jaro k čekání až na další dubnové dny. Můžeme jen doufat, že se sníh už neudrží a Velikonoce budou aspoň na blátě, když ne slunečné.

redakce