5. dubna 2018, Carolina č. 941

Strážničtí koledovali v krojích, na voze i s dvoumetrovou pomlázkou

Na Velikonoční pondělí ožívá jihomoravské město Strážnice hudbou, zpěvem a tancem. Ulice jsou plné malých i velkých koledníků, kteří chodí od domu k domu s „žilami“, jak se tu pomlázkám říká, ve snaze vysloužit si barevná vajíčka a sladkosti. A taky aby děvčatům předali mladost a svěžest obsaženou ve vrbových proutcích. Doma nezůstávají ani muži z folklorních souborů, kteří vyrážejí ven v krojích a s hudebními nástroji v ruce. Město má sice jen 5 500 obyvatel, ale soubory jsou tu hned tři. Mužská část Žerotínu, jednoho z nich, má napilno. Začíná v půl sedmé ráno a než obejde všechny dívky ze souboru, je devět večer. „Nejdřív se vyšlahají přespolní děvčice, potom ty ve Strážnici,“ říká Milan. Odhaduje, že za den jich dohromady navštíví kolem patnácti. „Každá se chystá, připraví občerstvení a chce nás pohostit, takže musíme zahrát, zazpívat a chvíli posedět,“ vysvětluje, proč koledování zabere tolik času. Postěžuje si na nedostatek mladých lidí v souboru, ale nemyslí si, že by ztráceli zájem o folklor, důvodem je podle něj spíše ročníkový propad.

Skupiny koledníků však netvoří pouze místní. Kromě členů z okolních obcí, jako jsou Petrov nebo Tvarožná Lhota, dorazil i čtyřiadvacetiletý Martin z Prahy. Po otci, který byl Strážničan, zdědil lásku k folkloru. Hraje na housle v pražském souboru Rosénka a od třinácti let tráví Velikonoce s Žerotínem. „Když už jsem nebyl roztomilý prďola, lidé v Praze mi přestali otevírat. Zvonil jsem v 11:20 a řekli mi, že už je poledne a pozdě. V 8:20 mě zase vyhodili, že je moc brzo,“ popisuje, co ho na Velikonoce láká do Strážnice. Vynechal jen jednou a už by to nikdy neudělal. „Ať se děje, co se děje, nestojí mi to za to, abych zůstával jinde než ve Strážnici.“

Soubor Danaj vyráží koledovat na voze taženém koňmi, Demižon zase plete skoro dva metry dlouhou pomlázku. Členové přiznávají, že mezi soubory vládne mírná rivalita, hlavně když si přebírají děvčata. Milan i ostatní z Žerotína věří, že tradice nikdy nezaniknou. Jsou na svůj původ hrdí a dále budou usilovat o udržování zvyků, nejen těch velikonočních. Koledovat se chodilo i v jiných moravských obcích, jako třeba ve Staré Břeclavi nebo ve Vlčnově, kde velikonoční průvod tradičně vede král. V Pavlovicích a Němčičkách se zase předháněli o nejdelší pomlázku. Ta němčická měřila deset metrů a místní ji pletli sedm hodin, ale pavlovická ji o osm a půl metru překonala.

Ze Strážnice Kristýna Schönová

ODS chce obhájit mandáty a bránit Senát před populisty a extremisty

Zástupci občanských demokratů představili strategii pro podzimní komunální a senátní volby. „Poctivá práce a rozumná řešení – tak zní nabídka ODS,“ uvedl lídr Petr Fiala na tiskové konferenci 4. dubna. Podle něj bude dobrým výsledkem, pokud strana obhájí dosavadní posty, případně posílí.

ODS v komunálních volbách v roce 2014 získala 2 214 mandátů, nejvíce křesel obsadila v hlavním městě. „Chceme navýšit počet starostů a zastupitelů nejenom z hlediska úspěšnosti ve volbách v jednotlivých městech, ale i z hlediska úspěšnosti sestavováním rad a místních vlád,“ upřesnil šéf ODS. Za programové priority vytyčil: dostupnou a přátelskou veřejnou správu, kvalitní infrastrukturu, zajištění veřejných služeb a podporu pestrého života ve městech a obcích.

Také v senátních volbách chce strana minimálně obhájit současnou pozici, tedy udržet čtyři mandáty. Zároveň varoval před možným úspěchem extremistů a populistů. „Není možné, aby existovalo nebezpečí, že Senát přestane být kontrolním orgánem, přestane být pojistkou, přestane být schopen čelit různým nápadům, kterých se obáváme,“ narážel na návrhy, které žádají i zrušení horní komory Parlamentu ČR.

Z tiskové konference Vladimír Jerznkjan

„Nemohu plavat, ale žiju normálně.“ IKEM už patnáct let nahrazuje srdce pumpami

Je to už patnáct let, co lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze nahradili srdce umělou pumpou. Poprvé náročnou operaci provedli přesně 3. dubna 2003 a od té doby pomohli stovkám pacientů. Mezi ně patří i Karel Soukup.

„Když mi odborníci z IKEM řekli, že jedinou možností, jak mi zachránit život, je, že mi moje srdce vymění za umělé, tak jsem tomu nemohl ani uvěřit,“ vzpomíná Soukup, jeden z čerstvých nositelů biokompatibilního umělého srdce Carmat. „Chtěl jsem žít a vidět růst vnučku, které tehdy bylo šest měsíců. Její fotku jsem měl i na sále.“

Zmíněný systém mechanické podpory vyvinula stejnojmenná firma ve Francii a IKEM jako jedno z mála center na světě dostalo povolení zkoumat jeho použití. „Byl to velký zlom pro vývoj srdečních podpor v České republice,“ poznamenává Aleš Herman, ředitel institutu, byť kvůli dohodě o mlčenlivosti princip nepřiblížil.

„Zlepšení bylo veliké. Předtím jsem nemohl ani pořádně dýchat. Nedá se to srovnat,“ vrací se Soukup k operaci, která trvala sedm a půl hodiny. „Teď si jen nemůžu jít zaplavat kvůli vývodu kabelů ani pracovat s napětím. Jinak ale vedu normální život důchodce,“ usmívá se s taškou řídící jednotky v podpaží.

Tyto náhrady řeší dočasně i dlouhodobě srdeční selhání, kterým trpí dvě až tři procenta dospělé populace. Lékař Vojtěch Melenovský odhaduje, že každý pátý člověk starší čtyřiceti let v budoucnu onemocní či dokonce zemře v důsledku srdečního selhání. Dále zdůrazňuje, že pacienti s nádorem se dočkávají lepších prognóz než ti s kardiovaskulárními problémy.

Přednosta kardiocentra Jan Pirk uvedl, že v roce 2017 v IKEM provedli 44 transplantací. Dříve se operace nedožila téměř třetina lidí na čekací listině, dnes díky vývoji a užití mechanických srdečních podpor, jako tzv. přemostění k transplantaci, klesla úmrtnost pod deset procent. Od roku 2003 podstoupilo implantaci mechanické podpory 343 lidí.

Z tiskové konference Marek Zavřel

Sportovci navrhli delší verzi hymny. Zatím slyší víc kritiky

Český olympijský výbor představil nové verze hymny. Jeho šéf Jiří Kejval pověřil skladatele Miloše Boka, aby je připravil s pražským Symfonickým orchestrem FOK a Kühnovým smíšeným souborem. „Chtěli jsme otevřít diskusi, která tu nikdy nezačala,“ prohlásil Kejval. „Myslím, že to je nevkusem a kýčem,“ reagoval pro irozhlas.cz ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (nestraník za ANO). A kritických hlasů je víc.

Nové verze skladby Kde domov můj zazněly poprvé ve středu 28. března v budově Českého rozhlasu. První zpívaná působí pompézněji, podle Boka je v živějším tempu. Ve druhé přibyla druhá sloka. Třetí je orchestrální. „Pan Bok splnil naše požadavky, aby hymna byla sebevědomá, vlastenecká a přidala se k ní druhá sloka,“ dodal Kejval. „Máme se stále všemu vysmívat, máme být malým národem, nebo se chceme trochu rozpomenout, kým jsme?“ Obhajoval změny Bok.

Na jejich notu ale většina veřejnosti nehraje. Na webu Českého rozhlasu Vltava se 94 procent z 6652 hlasujících vyjádřilo k novým verzím odmítavě. „Naprostá zbytečnost a hudební chaos,“ hodnotil houslista Pavel Šporcl.

Podobně smýšlí také politici. „Máme krásnou hymnu a není potřeba ji měnit,“ uvedl podle ČTK premiér Andrej Babiš. „Myslím si, že úlohou Českého olympijského výboru a ministerstva školství je vytvořit takové podmínky, aby se česká hymna hrála častěji, nikoli déle,“ napsala na twitteru poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Jiný úhel pohledu vnesl do diskuse Tomio Okamura, předseda hnutí SPD. „Pokud bychom měli něco ve vztahu k české hymně měnit, tak by se měla hrát a zpívat ve všech školách na začátku školního roku,“ řekl pro Právo.

Opačným názorem se na twitteru prezentoval režisér Jan Hřebejk: „Je to regulérní, poctivý pokus, riskantní v tom, že reinterpretuje hymnu, kterou vnímáme mnoho let v jedné podobě. Učme se normálně diskutovat.“ Debata směřuje ke 100. výročí založení Československa, které si letos Česká republika připomíná.

Z tiskové konference Tomáš Vogl

Oslavy letošních jubileí se uskuteční v Karolinu i pod širým nebem

Univerzita Karlova letos oslaví 670 let od svého založení a současně připomene sto let od vzniku Československa a další významné historické události. „Máme ta osmičková výročí a každá ta osmička znamenala nějakého mučedníka Univerzity Karlovy. To svědčí o její angažovanosti ve společenských událostech,“ přiblížil prorektor Jan Royt 28. března na tiskové konferenci. Proto se chystá bohatý program.

Vlastenecký sál, Císařský sál či Rektorský klub – to jsou prostory pražského Karolina, kam se veřejnost za normálních okolností nedostane. V rámci dne otevřených dveří v sobotu 7. dubna přístupné budou. Hned při vstupu návštěvníky přivítá pedel v taláru, který se nosí při promocích. Ti nejmenší si své znalosti z historie budou moc otestovat ve vědomostní soutěži.

Název Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů nese výstava, která se zaměří především na historii Československa. Každý rok existence republiky bude symbolizovat jeden předmět, například vlajka studentské legie letopočet 1945, Nobelova cena Jaroslava Heyrovského 1959 nebo aktovka Jana Palacha 1969. Sami návštěvníci pak rozhodnou, jaký předmět bude reprezentovat rok 2018, který se do prázdné vitríny umístí dva týdny před koncem výstavy.

Na podzim se veřejnost může těšit na open-air festival v duchu první republiky, dvacátá léta minulého století zavládnou na pražském Vyšehradě. Na oslavě 100. výročí založení republiky nebudou chybět staré automobily, polní nemocnice ani fotokoutek s dobovými kostýmy. Dalšími podzimními akcemi jsou komentované prohlídky univerzitních objektů a pracovišť nebo festival Noc fakulty.

Z tiskové konference Sára Mazúchová

Česká žurnalistika zažívá spíš dobu nejistoty, řekl Šídlo v debatě o médiích

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se konala debata o krizi médií, investigativní žurnalistice nebo fake news. Na akci s názvem Média v době post-faktické se u jednoho stolu sešli komentátor Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv, investigativní reportér Janek Kroupa z Českého rozhlasu a Erik Best, který vydává bulletiny Fleet Sheet a Final Word. Večerem provázel student Karlovy univerzity a autor internetového pořadu Hroty týdne Konstantin Sulimenko.

„Problémem je, že zpravodajství je drahé. Žurnalistika ale podle mě není v krizi, spíš zažívá dobu nejistoty,“ pronesl Šídlo. Podle Kroupy „ve veřejném prostoru existují novináři, kteří prostě kecají“ a jako příklad uvedl Lidové noviny nebo Mladou frontu Dnes. Další důvod, proč se může zdát, že média upadají, vidí Šídlo ve stárnoucí generaci žurnalistů a zmenšování redakcí, jejichž zaměstnanci jsou vyčerpanější. „Logicky pak dělají větší chyby,“ uvedl.

V průběhu večera se diskutovalo také o politické satiře nebo o ohrožení investigativní žurnalistiky. „V Česku se investigativci nestřílejí, ale pomlouvají,“ pronesl Kroupa v narážce na smrt Jána Kuciaka na Slovensku. Došlo i na téma fake news, tzv. informačního smogu nebo vyváženosti médií. „Objektivita je strašně pomíjivá,“ poznamenal Best.

Právě on se během debaty dostal do sportu s Šídlem. „Ruská propaganda je mnohem blíž pravdě než americká,“ prohlásil Best, jenž pochází ze Spojených států a který porovnával americké a tuzemské poměry. Šídlo na to nesouhlasně vzdychal, v některých chvílích se neudržel, protáčel oči a reagoval: „To je nesmysl!“ Na Šídlovu stranu se postavil i Kroupa. Akci pořádal apolitický spolek studentů Mladí občané, který se snaží v lidech probudit větší zájem o politiku či veřejné mínění.

Z debaty Tereza Štěpařová

Česko vydalo údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl o vydání Jevgenije Nikulina do USA. Údajný ruský hacker odletěl z Prahy do Washingtonu v noci na pátek 30. března speciálem amerického ministerstva spravedlnosti. „Trestná činnost, kterou Spojené státy kladou Jevgeniji Nikulinovi za vinu, se jevila jako velmi závažná,“ vysvětlil Pelikán pro Lidovky.cz, proč naopak nevyhověl ruské žádosti.

Pelikán s verdiktem čekal na Ústavní soud, který ještě posuzoval Nikulinovu stížnost. „Co se týče základních náležitostí extradičních materiálů ze Spojených států amerických, tak tyto jednoznačně uvádí celou řadu důkazů nasvědčujících důvodnosti stěžovatelova trestního stíhání. To bylo již potvrzeno i americkým soudem, který na stěžovatele vydal mezinárodní zatykač,“ stálo v jeho usnesení.

Zatímco Spojené státy prostřednictvím tiskového úřadu Bílého domu Pelikánovo rozhodnutí kvitovaly, Rusko hrozí zhoršením vztahů. „Tento krok vyvolal hluboké zklamání na naší straně. Praha opět dala přednost známé spojenecké solidaritě, aniž by vzala v potaz všechna fakta a okolnosti tohoto případu,“ citovalo Aktuálně.cz vyjádření mluvčího ruské ambasády Alexeje Kolmakova pro agenturu TASS.

Na domácí scéně kritizoval Nikulinovo vydání do USA prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „Z informací vyplouvajících na povrch to vypadá, že to bylo od pana ministra minimálně nezákonné. Pokud je pravdou, co je v médiích a co říká advokát pana Nikulina, v tom případě ministr spravedlnosti zařadil náš právní systém na úroveň Bangladéše nebo Středoafrické republiky,“ řekl deníku E15. „Oceňuji, že ministr Pelikán nepodlehl nemístnému tlaku prezidenta Zemana, kancléře Mynáře a dalších lidí z Hradu,“ oponoval předseda TOP 09 Jiří Pospíšil na twitteru.

Policie zatkla Nikulina v Praze v říjnu 2016 na základě amerického zatykače, podle něhož je obviněn z napadení on-line uložiště Dropbox a sociálních sítí LinkedIn, Dropbox a Formspring. V listopadu téhož roku požádaly USA a Rusko o jeho vydání. Údajného hackera drželi v pankrácké věznici z bezpečnostních důvodů v průhledné cele. „Celý extradiční proces doprovázela velmi přísná bezpečnostní opatření, bezpečnostní rizika byla vyhodnocena jako vysoká,“ doplnil Pelikán pro Lidovky.cz.

Lukáš Svoboda

Novičok má „významné místo“ v českém výzkumu, tvrdí Rusko

Jedním z možných původců nervově paralytického jedu novičok je podle ruského ministerstva zahraničí Česká republika, prohlásila ve čtvrtek 29. března jeho mluvčí Marija Zacharovová. Reagovala na obvinění britských úřadů, že za otravu někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery může právě Moskva. „Žádná obvinění proti České republice nikdy nebyla z ruské strany vznesena. Pouze jsme konstatovali fakta,“ upřesnil podle ČTK ve středu 4. dubna ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij.

Skripala a jeho dceru někdo otrávil začátkem března v jihoanglickém Salisbury. Britští experti potvrdili, že použitou látkou byl novičok, ale nedokázali, že pocházel z Ruska. „Neurčili jsme přesný zdroj, nicméně jsme poskytli vědecké informace vládě, která pak využila řady zdrojů k sestavení závěrů, o nichž se hovoří,“ řekl podle agentury Reuters šéf britského armádního centra Gary Aitkenhead.

Zacharovová uvedla, že se látka pod kódovým označením novičok vyvíjela i v Británii, USA, Česku a Švédsku. Česko, dříve Československo, podle ní provádělo výzkumy v oblasti protichemické obrany již v rámci Varšavské smlouvy. „Ve všech médiích jsou zprávy na toto téma, praví se tam, že po rozpadu organizace (Varšavské smlouvy) se český vědecký potenciál v této oblasti hodil novým západním partnerům, NATO ho zdědilo,“ citovala ji ČTK. Čeští vědci podle ní nejednou získávali granty vědeckého výboru NATO a ve Vyškově existuje středisko NATO pro ochranu před zbraněmi hromadného ničení.

Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničních věcí Martin Stropnický (oba ANO) už dříve vyloučili, že by za útok mohl jed pocházející z České republiky. Přesto prezident Miloš Zeman pověřil pátráním po možné výrobě či skladování novičoku Bezpečnostní informační službu. „Je to v pořádku. Ne protože já nebo premiér bychom pochybovali, ale abychom měli dvousetprocentní jistotu, že to nařčení neodpovídá skutečnosti,“ poznamenal Stropnický.

Vláda se zároveň rozhodla v reakci na otravu vyhostit tři pracovníky ruského velvyslanectví i s rodinami, stejný krok minulý týden podnikly jako projev solidarity s Británií téměř tři desítky zemí. „Jsou to ve skutečnosti lidé, kterým se říká nedeklarovaní zpravodajci,“ upřesnil na facebooku Babiš. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že reciproční vypovězení oznámilo stejnému počtu českých diplomatů, zemi měli opustit do 5. dubna.

Nikol Mudrová

Dobrovolníci budou uklízet Česko, ministerstvo chce řešit plasty s firmami

Planeta Země se musí každý den vypořádat s tunami odpadu. A Česko není výjimkou, přírodu denně ničí odpadky. Češi to ale chtějí změnit. Přibližně 100 tisíc dobrovolníků se o nadcházejícím víkendu po celé republice zúčastní akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, při níž se budou snažit zlikvidovat nepořádek a odstranit černé skládky z měst, obcí a především přírody. Ministerstvo životního prostředí se chce také dohodnout s obchodníky na omezení plastového nádobí.

Právě nadměrné používání plastů je jedním z největších problémů při znečišťování životního prostředí. Evropané použijí 725 milionů plastových kelímků za den. „Plast je dobrý sluha, ale zlý pán, jako oheň,“ řekl ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec. Celosvětová produkce plastů se totiž ročně vyšplhá přes 322 milionů tun. „Naše iniciativa Dost bylo plastu má za cíl snížit absolutní číslo plastových obalů. Chceme uzavřít dobrovolné dohody s fastfoodovými společnostmi, aby absolutně snižovaly spotřebu plastů. Rádi bychom se s nimi domluvili, aby plasty nahradily například papírem nebo aby používaly keramické nebo skleněné nádobí,“ doplnil Brabec.

Na akci Ukliďme Česko však dobrovolníci nebudou sbírat jen plasty, ale veškeré věci, které do přírody nepatří. Loni se jich při pětadvacátém ročníku zapojilo 96 tisíc a odstranili 1 536 tun nepořádku. Uklízet může přijít každý, více než polovinu obvykle tvoří děti. Organizátoři se totiž zaměřují na školy, přestože školáci zvládnou vykonat méně práce než dospělí. Snaží se je tak informovat a motivovat k ohleduplnějšímu chování k přírodě.

Z tiskové konference Barbora Novotná

Česká filharmonie má nového šéfdirigenta a vyhlíží koncert v Carnegie Hall

Nadcházejí 123. koncertní sezona České filharmonie přinese velké světové turné, které vyvrcholí koncertem na den vzniku Československé republiky ve slavné Carnegie Hall. Hudební těleso se také zaměří na českého rodáka Gustava Mahlera a přizve i několik tuzemských a zahraničních umělců. Plány novinářům 4. dubna v domovském Rudolfinu představili nový šéfdirigent Semyon Byčkov a generální ředitel David Mareček.

Byčkov přebírá vedení po loni zesnulém Jiřím Bělohlávkovi, a to na dobu pěti let. „Je to pro mě začátek nové etapy života,“ řekl. Ruský rodák působící od 80. let v USA se chce výrazně věnovat Mahlerově tvorbě, aby ji dostal do povědomí i v zahraničí. Druhá symfonie Vzkříšení zazní na zahajovacím koncertě 10. a 11. října v Dvořákově síni Rudolfina.

Pod novým vedením čeká filharmoniky turné, kdy se soubor představí ve velkých koncertních halách. Jedno z největších vystoupení se uskuteční ve slavné newyorské Carnegie Hall na Manhattanu, kde 27. a 28. října oslaví vznik samostatného československého státu. Ještě před jejich odjezdem do zahraničí se budou konat koncerty v Praze a Bratislavě. Dále čeští hudebníci navštíví Labskou filharmonii v Hamburku nebo Duke’s Hall v Londýně, kde se k nim připojí studenti z britské Královské akademie a společně zahrají úryvky Smetanovy Prodané nevěsty. Turné bude pokračovat v Číně a Tchaj-wanu.

I letos se na pražské scéně objeví významní hosté. Ze zahraničí dorazí šéfdirigent Vídeňské státní opery Franz Welser-Möst či Simon Rattle, který oddiriguje Mahlerovu Píseň o zemi, v níž pěvecký part odzpívá Rattleova žena Magdaléna Kožená. Hlavními hosty z Česka budou dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Byčkov na svém prvním abonentním koncertu 17. října představí Symfonii č. 7 od Antonína Dvořáka a slavnou Sinfonii pro osm hlasů italského skladatele Luciana Beria, o němž prohlásil, že byl jeho dobrým přítelem, který ho seznamoval se západní hudbou.

Z tiskové konference Jiří Vlček

Ostrava boj o záchranu ještě nebalí, Jihlavu doma porazila

Boj o záchranu ve fotbalové lize dostává nový náboj. Zatímco ohrožené týmy Slovácko či Brno ztrácely, poslední Ostrava konečně zabrala a doma bodovala. Navíc se chytila proti přímému konkurentovi z Jihlavy. Porazila ji 3:1, když se za nerozhodného stavu během sedmi minut dvakrát trefili Robert Hrubý a Václav Procházka, Jihlava navíc po vyloučení Petra Buchty dohrávala v deseti. Baník tak oživil naději na záchranu, Vysočina podlehla podruhé za sebou a už má jen dva body náskok na sestupová místa..

Teď, nebo nikdy, to bylo motto, s nímž svěřenci Bohumila Pánika nastoupili na stadionu ve Vítkovicích a svým slovům se snažili dostát od prvních minut. Od začátku se hrál silový fotbal plný emocí. „Byl to spíše takový anglický fotbal. Mužný, soubojový, dlouhé balony, válka. Oba týmy věděly, že hrají o hodně a není čas na parádu,“ hodnotil Pánik. Vysočina se musela obejít bez zraněného střelce Davise Ikauniekse a na její hře to bylo znát. Baník od začátku řídil hru a málokdy pustil Jihlavu na dostřel. A byli to právě domácí, kdo otevřel skóre. Ve 31. se z otočky trefil Milan Baroš..

Druhý poločas nabídl více zajímavých momentů. Nejdřív Marin Popovič pět minut po přestávce vyrovnal a zlom přišel v 72. minutě. Jihlava byla blízko gólu, k odraženému míči se před prázdnou brankou dostal Jiří Klíma, ale ležícího obránce Jiřího Fleišmana nepřekonal. „To byla asi klíčová chvíle. Kdyby z toho byl gól... Tohle nás nakoplo a pak jsme už utkání nepustili,“ popisoval Fleišman..

A hned z další akce Baník udeřil. Po přesném pasu se z voleje parádně trefil Hrubý a zanedlouho výhru šťastně pojistil Procházka. Závěr zápasu přinesl vyhrocené momenty, v 86. minutě po faulu na Baroše šlápl na lýtko ostravského útočníka Buchta a po zásluze viděl červenou kartu. „Selhali jsme, musíme podat daleko lepší výkon a vrátit se k začátku jara. Možná jsme se o něco zlepšili proti utkání s Jabloncem, ale nepřiblížili jsme se počátečním výkonům z jara,“ kritizoval jihlavský kouč Martin Svědík.

Výsledky 22. kola: Plzeň - Mladá Boleslav 1:2, Slavia - Zlín 1:2, Slovácko - Liberec 0:1, Dukla - Olomouc 2:3, Teplice - Sparta 1:1, Jablonec - Bohemians 2:1, Brno - Karviná 0:0, Ostrava - Jihlava 3:1.

Tabulka: 1. Plzeň 51 bodů, 2. Slavia 42, 3. Liberec 41, 4. Olomouc 40, 5. Jablonec 39, 6. Sparta 36, 7. Bohemians 31, 8. Teplice 28, 9. Karviná 24, 10. Mladá Boleslav 24, 11. Zlín 24, 12. Dukla 23, 13. Jihlava 22, 14. Slovácko 20, 15. Brno 20, 16. Ostrava 15.

Z Ostravy Kryštof Šimek

Jágr na střídačce, tisíce lidí v ochozech. Kladno vidělo boj o extraligu

Už nekonečné řady zaparkovaných aut v postranních ulicích poblíž haly a dlouhé fronty u turniketů napovídaly: Kladno zase naplno ožilo hokejem. Po čtyřech letech se probilo až do baráže o účast v nejvyšší soutěži a v pátek 30. března se poprvé představilo doma. Zápas, v němž podlehlo Litvínovu 1:2, provázela výborná atmosféra a nabídl i souboj.

Na domácí střídačce trenéři Pavel Patera a Miloslav Hořava, zraněný Jaromír Jágr jim pomáhá v roli poradce. Na druhé straně Jiří Šlégr, který jako Patera s Hořavou už vyměnil výstroj za civil a mužstvo koučuje. Na tribunách se těsnalo 5 200 diváků. „Chci jim poděkovat, jak kladenským, tak samozřejmě našim, v jak hojném počtu přišli,“ ocenil Šlégr.

I když početný a hlasitý kotel měli i hosté z Litvínova, jako první prořízl napětí výbuch euforie domácích příznivců. Ve 12. minutě vyskočili a mávali šálami ve vzduchu, když útočník Adam Kubík využil přesilovku a krásně trefil vzdálenější roh branky. Kladno v úvodní části soupeře jasně přehrávalo, ale další šance neproměnilo.

„V první třetině předvedlo výborný výkon, vlítlo na nás a zatlačilo nás. Prakticky jsme měli snad jen tři střely a žádnou šanci,“ hodnotil Šlégr. „V druhé třetině se to obrátilo. Tam jsme začali trochu panikařit, přestali jsme komunikovat a Litvínov zaslouženě vyrovnal,“ uznal Patera. Kotle se i dál překřikovaly, v bouřlivé atmosféře se vedení ujali hosté po trefě Ivana Řehoře od modré. Domácí se hnali za vyrovnáním, při hře bez gólmana využili zmatku před litvínovskou brankou a dorazili puk do sítě. Ale sudí gól neuznali, už předtím hru přerušili. Na led přiletěly i kelímky s pivem, ozvalo se bučení a nadávky. Ale výsledek zůstal až do konce. „Musím kluky pochválit. Někteří hráli poprvé nebo podruhé a zvládli to všichni dobře. Ověřili si, že na ty týmy mají. Soutěž je dlouhodobá a uvidíme dál,“ poznamenal Patera.

Kladno hraje baráž po čtyřech letech, postoupilo do ní přes Prostějov a České Budějovice. Proti Litvínovu zaznamenalo první gól, o dva dny později proti Karlovým Varům i první body. Po čtyřech odehraných zápasech z dvanácti je však v tabulce poslední, první dvě pozice drží Jihlava a Litvínov, tedy týmy z nejvyšší soutěže.

Z Kladna Zuzana Jarolímková

Kulhavý po vítězství na Cape Epic: Čeká mě ještě hodně práce

Když biker Jaroslav Kulhavý usedl před novináře a vyprávěl o třetím vítězství na prestižním závodě dvojic Cape Epic, jedinou trofejí, kterou se mohl pochlubit, byl žlutý dres pro celkového šampiona. Zavazadla, v nichž měl i pohár, totiž ještě nedorazila. „Jediné, co jsem měl v příruční tašce, byl tento dres, takže je to fakt origoš,“ vysvětloval ve středu 28. března po návratu z Jižní Afriky.

Organizátoři připravili sedm etap o celkové délce 658 kilometrů a převýšením přes 13 500 metrů. „Za pět let se ten závod hrozně změnil, dříve to byl takový adventure. Teď jsou tam jména jako Nino Schurter nebo Manuel Fumič,“ vyjmenovával český jezdec. „Je to taková Tour de France na horských kolech. Navíc je dobrý se porovnat s těmi nejlepšími maratonci na světě.“

Závodníci se museli potýkat nejen s náročným terénem, ale i s žaludečními problémy způsobenými bakteriemi v jídle. „Člověk neví ještě před koncem etapy, jestli dojede do cíle,“ přiblížil Kulhavý. A k tomu se ještě bojuje o každou vteřinu. „Jak známe ze silnice, že někdo zvedne ruku a celý peloton zastaví, tak tady hned všichni ujíždí. Třeba kluci z Cannondalu útočili i na občerstvovačkách.“

Dříve těžil ze zkušeností pětinásobného vítěze Christophera Sausera. Letos se třiatřicetiletý český jezdec stal tím, kdo pomáhal o osm let mladšímu Howardu Grottsovi. „Občas jsme tam měli nervové situace, kdy to Howiemu hlavně na písku moc nešlo. Ale myslím si, že ke konci už bylo vidět, že se zlepšil a věděl, co ho čeká.“

Zpočátku Kulhavý na vítězství nepomýšlel. Ani příprava nebyla podle trenéra Viktora Zapletala úplně ideální. Před odletem se chystal s českým týmem na Kypru, kde bylo u moře osmnáct stupňů a na kopcích sněžilo. K tomu se přidaly zdravotní problémy. „Nejhůř jsem se cítil den před závodem, kdy mě chytily žaludeční potíže. Byl jsem úplně mrtvej,“ přiznal.

V prologu se česko-americké dvojici ještě nedařilo podle představ, postupně se však zlepšovala a do královského čtvrtého dílu už nastupovala ve žlutém dresu. „První tři etapy nás brzdily defekty, stálo nás to spoustu minut a sil. Zlomilo se to v den, kdy byla časovka,“ řekl rodák z Ústí nad Orlicí. Do cíle dojel s parťákem Grottsem téměř s desetiminutovým náskokem na česko-rakouské duo Kristián Hynek-Alban Lakata.

Kulhavý bude v nadcházejících dnech trénovat v Jablonci, kde využije i simulátor vysokohorského prostředí. V plánu má také několik menších závodů, například v rámci seriálu Kolo pro život. „Nelze se teď uklidnit Epicem, který mi sedí. Pro mě je to super výsledek, ale čeká nás ještě spousta práce,“ uvedl dvojnásobný olympijský medailista. Za měsíc a půl pojede v německém Albstadtu, týden poté doma v Novém Městě na Moravě.

Z tiskové konference Michal Koubek

Počasí

Se vzkříšením Krista se probudilo i teplé počasí. Zima dostala definitivně na frak–teploty dosahují 20 stupňů, svítí sluníčko a na horách se přestává lyžovat. Tam, kde jsou sjezdovky ještě v provozu, se sníh pomalu mění v bláto. Sportovci tak mohou lyže v klidu uklidit do komory, na řadu přichází kola a brusle. Teplé počasí má dle meteorologů vydržet, jaro je tak nadobro tady. Na stromech zpívají ptáci, tráva se zelená a kabáty a kožichy pomalu mizí z ulic. Do léta je sice ještě daleko, ne však pro ty, kdo už vytáhli tílka a kraťasy.

Marcel Faltys