10. května 2018, Carolina č. 946

Česko si připomnělo 73. výročí konce druhé světové války

Den vítězství připadá na 8. května a slaví se v celé řadě evropských zemí. V Česku se v tento sváteční den konal nespočet pietních akcí. U Národního památníku v Praze na Vítkově se sešli nejvýznamnější představitelé státu a armády, včetně prezidenta Miloše Zemana.

Tradiční pietní akce se uskutečnila na Vítkově, kde těsně před polednem položili věnce politici, veteráni i vojáci. Mezi zúčastněnými byli předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny Milan Štěch a Radek Vondráček, premiér v demisi Andrej Babiš a ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová, náčelník generálního štábu Aleš Opata. Přítomen byl i kardinál Dominik Duka a oproti loňskému roku, kdy se ceremoniálu nezúčastnil, i prezident Miloš Zeman. Pozdravil se s přítomnými, poklonil se padlým obětem před památníkem a uctil jejich památku minutou ticha.

Významný den provázely i protesty, přímo k památníku na Vítkově přišlo několik lidí, kteří v rukou drželi transparenty proti prezidentu Zemanovi a premiéru Babišovi. „Někteří lidé by si měli uvědomit, že jsou příležitosti, kdy by se protesty měly odložit,“ citovalo Právo předsedu dolní  parlamentní komory Radka Vondráčka. Právě kvůli padlým vojákům by očekával více úcty. V pražské Bubenči zas někdo v noci na úterý polil růžovou barvou sochu maršála Koněva, jenž se podílel na osvobození Prahy. Pomník dlouhodobě vzbuzuje kontroverzi kvůli maršálově pozdějšímu působení během krvavého potlačení maďarské revoluce v roce 1956.

Výroční konce války si lidé připomněli také na pražském Klárově, u Národního památníku druhé světové války v Ostravě nebo u památníku obětem obou světových válek v Pardubicích. Lidé ovšem vzpomínali i v lázních Velichovky či u Kounicových kolejí v Brně, které za války sloužily jako nacistické vězení.

Přestože je 8. květen dnem oslav, válka ve světě pokračovala ještě několik měsíců. Ani v Evropě boje neskončily hned. Toto datum se však celosvětově slaví, neboť právě v noci z 8. na 9. května Německo kapitulovalo.

Helena Malá

Plzeň opět slavila osvobození, letos už s opraveným památníkem

Západočeskou metropoli opět zaplavila vlna turistů z celé České republiky i ze zahraničí v rámci Slavností svobody, které se zde konaly od 3. do 6. května. Nechyběl ani tradiční Konvoj svobody s několika americkými a belgickými veterány. Ti se před 73 lety podíleli na osvobození Plzně na konci druhé světové války. Město tuto příležitost také využilo ke znovuodhalení památníku Díky, Ameriko!, který muselo před necelými dvěma roky nechat opravit kvůli popraskanému žulovému kamenu.

Slavnosti svobody lákají každoročně v Plzni velké množství návštěvníků a letos tomu nebylo jinak. Dorazilo celkově kolem 90 tisíc lidí a denně se jich ve městě pohybovalo přibližně 20 tisíc. Akci odstartovalo čtvrteční odhalení opravených šestimetrových pylonů na Americké třídě. Památník na místě chyběl necelé dva roky, na jeho opravu se použila žula dovezená až z Francie a podle jeho architekta Jana Soukupa se čekání vyplatilo. „Připadá mi, že pylony jsou opravdu barevně stejné. Myslím, že to dopadlo dobře. Nyní už začínám zapomínat, že to místo dva roky vypadalo jinak,“ řekl pro iDnes.cz.

Město nabídlo bohatý hlavní i doprovodný program, který zahrnoval různé besedy a pietní akce s veterány. Zájemci si dále mohli prohlédnout dobové vojenské kempy a v nich i příslušnou techniku. Celkem tři zřídili organizátoři v okolí centra města v Křižíkových sadech, u KD Peklo a v parku za obchodním centrem Plaza. Akce vrcholila každoročním Konvojem svobody, v němž jelo okolo 200 historických vojenských vozů. V sobotu v jedenáct hodin vyrazil ze Sukovy ulice a pokračoval přes Klatovskou třídu až na náměstí Republiky. Podél cesty se nacházely davy lidí a bouřlivě vítaly tři americké a čtyři belgické veterány, kteří se akce také účastnili. Konvoj doprovodily současné vojenské letouny a slavný spitfire z britského královského letectva.

Čtyřdenní slavnosti skončily vzpomínkovou akcí opět u památníku na Americké třídě. Zúčastnili se mimo jiné i premiér v demisi Andrej Babiš a nejvyšší zastupitelé Plzně, hejtman Josef Bernard a primátor Martin Zrzavecký. Premiér v projevu poděkoval válečným hrdinům a vyjádřil znepokojení nad aktuálním děním ve světě, mezi něž zařadil třeba boje v Sýrii nebo otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala. „Myslím, že národy, které jsou zastoupeny v Radě bezpečnosti OSN, by měly přijmout odpovědnost a skutečně udělat všechno, abychom už nikdy nezažili válku na žádném kontinentě,“ uzavřel Babiš.

Z Plzně Stanislava Benešová

Novičok se vyráběl a testoval v Česku, tvrdí Zeman. Vláda výrok zpřesnila

Prezident Miloš Zeman uvedl, že se v Česku v malém množství vyráběl a testoval jed novičok. Vycházel ze zprávy Vojenského zpravodajství, jejíž závěr se podle něj ovšem lišil od sdělení Bezpečnostní informační služby. Premiér v demisi Andrej Babiš se následně s šéfy obou institucí sešel a úřad vlády konstatoval: V Česku se nevyráběla, nevyvíjela, ani neskladovala látka typu novičok. Klíčové je vnímání slov výroba a testování.

„Byl u nás vyráběn a testován novičok, byť v malém množství a poté zničen. Víme kde a víme kdy. A je pokrytectví předstírat, že nic takového nebylo,“ řekl Zeman ve čtvrtek 3. května v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov s odkazem na práci Výzkumného vojenského ústavu v Brně z loňského listopadu.

Babiš se v pondělí 7. května sešel s šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem a ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, úřad vlády následně vydal prohlášení: „V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách.“ V rámci programu na ochranu vojsk se v Česku pouze testovala látka typu novičok A230.

Úřad vlády dále v tiskové zprávě upřesňuje: „Ve vyjádření prezidenta se zřejmě jedná o rozdílné vnímání slov výroba a testování, kdy má prezident pravdu v tom, že zákon č. 19 z roku 1997 Sb. označuje za výrobu každou chemickou reakci, přičemž ve vyjádření Vojenského výzkumného ústavu mikrosyntéza za výrobu označená není.“ Připomíná také, že dvojitý agent Sergej Skripal, kvůli kterému se o novičoku mluví, byl otráven typem A234.

Mezitím už ruská státní agentura TASS označila Zemanův výrok za těžký úder Londýnu. „Přesně dva měsíce po incidentu v Salisbury český prezident přiznal: ano, vyráběli jsme, testovali,“ cituje z komentáře ČTK. Velká Británie z otravy viní právě Moskvu.

Marek Zavřel

Akademie věd vystavuje originál Washingtonské deklarace

Akademie věd v Praze představuje poprvé v historii originál prvního návrhu takzvané Washingtonské deklarace. Prohlášení o nároku československého národa na nezávislý stát sepsal v říjnu 1918 pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Původní dokument je k vidění od 7. do 11. května, poté ho nahradí přesná kopie.

Osm hustě popsaných a místy proškrtaných listů lze považovat za Masarykův první návrh deklarace nezávislosti. Dokument byl později upraven, přepsán a za pomoci nejbližších spolupracovníků prvního československého prezidenta přeložen do finální podoby.

„Je to napsané rukou pana prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jde o několik lístků, kde si skicoval, co bude říkat,“ popsala původní rukopis kurátorka výstavy Tereza Kopecká. Originál zůstane ve vitríně jen do konce týdne. „Poté ho nahradí kopie,“ dodala pro Radiožurnál.V konečné verzi listiny, která reagovala na návrh císaře Karla I. na federalizaci habsburské říše, odmítla prozatímní vláda autonomii v rámci Rakouska s podmínkou na úplnou nezávislost Československa. Podepsaní jsou kromě Masaryka také Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik.

Expozici 18–18 Století státního svátku připravila Akademie věd u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky. Očima historiků zprostředkovává nejen samotné formy svátku a jeho oslavy, které se v průběhu století několikrát proměnily z politických a společenských důvodů, ale především vnímaní jeho významu v současnosti.Nabízí dosud neznámé pamětihodnosti z archivů, fondů a sbírek historických ústavů. Návštěvníci si mohou například poslechnout záznam Masarykova projevu z října 1928 či si prohlédnout chemicky testované bankovky z doby měnové reformy v roce 1953. Výstava v galerii AV ČR potrvá do 20. července a vstup na ni je zdarma.

Z tiskové konference Anna Sedláková

Radioprojekt 2018: Rádio Impuls je nejposlouchanější

Nejposlouchanějším rádiem v Česku je za poslední půlrok Rádio Impuls, které si denně naladí přes milion lidí. Vyplývá to z průzkumu agentur STEM/MARK a Median. Druhou příčku obsadil Český rozhlas Radiožurnál, jemuž se oproti minulému roku zvýšila denní poslechovost o 62 tisíc, každý den si ho naladí 908 tisíc posluchačů. Na třetí příčce se umístila Evropa 2 s 886 tisíci posluchačů denně. Celkem se výzkum v období od 1. října 2017 do letošního 31. března dotazoval téměř 15 tisíc náhodně vybraných respondentů z celé České republiky.

Nejoblíbenější regionální stanicí je pak Rádio Blaník, které poslouchá 575 tisíc lidí denně. V Praze zůstává obsazení prvních tří příček stejné, pouze v přeházeném pořadí. Nejpopulárnější je ČRo Radiožurnál před druhou Evropou 2 a třetím Rádiem Impuls.

Čtvrteční tiskovou konferenci, na níž oznamovali výsledky, pojali organizátoři velmi netradičně. Ve spolupráci s Neviditelnou výstavou připravili v Novoměstské radnici zážitkový program v podobě bohatého rautu, který měl ale jeden háček. Hodovalo se potmě. Příchozí museli dokonce odložit veškeré své elektronické přístroje s displejem do skříněk u vchodu. „Nyní vytvořte vláček a pojďte za námi,“ zněly pokyny pořadatelů. S drobným klopýtáním se všichni úspěšně usadili ke stolům, na kterých již bylo připraveno občerstvení. Hmatem našli talířek s obloženým chlebem, nechyběla ani káva nebo dezert. Ze tmy bylo slyšet jen cikání lžiček o talíř, občas se ozvalo, že si někdo ušpinil kravatu čokoládovou pěnou. „Mám dnes ještě jednání, to tedy budu vypadat,“ zoufale konstatoval muž od vedlejšího stolu. I přesto se všichni bavili a raut potmě považovali za příjemné zpestření pracovního dne.

Z tiskové konference Anna Sedláková

Soud v kauze OKD zprostil žaloby všechny tři obviněné

Obvodní soud pro Prahu 2 v případu údajně nevýhodné privatizace těžební společnosti OKD zprostil obvinění znalce Rudolfa Douchu a někdejší místopředsedy Fondu národního majetku (FNM) Pavla Kutu a Jana Škurka. Podle verdiktu, který padl v pondělí 7. května, se trestný čin neprokázal, soudkyně Iva Fialová navíc kritizovala nedostatky v obžalobě. Státní zástupce Tomáš Černý, který žádal úhradu údajné škody 5,7 miliardy, se na místě odvolal.

Černý vinil Douchu ze společnosti Vox Consult, že odhadem ceny 4,1 miliard hrubě zkreslil realitu, podle obžaloby byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, protože Doucha do něj nezahrnul dceřiné firmy a další majetky. Oba místopředsedové, kteří měli na starosti kvalitu zadání posudku, předali tento chybný odhad ceny ministerstvu financí.

„Nelze počítat s tím, za kolik by se dalo prodat, ale s tím, zda je někdo určitou částku ochoten zaplatit. Takový nikdo neexistoval a vláda si toho byla velmi dobře vědoma,“ vysvětlila soudkyně, podle níž posudek navíc nesloužil k určení prodejní ceny. „Soud nemá za to, že by bylo možné mít za prokázané, že by obžalovaný úmyslně podhodnotil předmětný balík akcií společnosti OKD.“

Podle Černého by měli obžalovaní společně uhradit státu škodu na majetku a měl by jim být uložen podmíněný trest. Fialová ovšem poukázala na hrubé nedostatky obžaloby, které značně omezily rozhodování soudu, konkrétně nedostatky ve shromažďování důkazů a výsleších svědků. „S rozsudkem zcela zásadně nesouhlasím a to dnešní ústní hodnocení považuji za velmi neobjektivní,“ protestoval Černý.Podíl v OKD prodala v roce 2004 za 4,1 miliardy korun vláda Stanislava Grosse (ČSSD) společnosti Karbon Invest, od níž ho po dvou měsících koupila RPG Industries, firma Zdeňka Bakaly.

Ze soudu Marek Zavřel

Účtenku na vyžádání a omezení pravomocí Finanční správy, žádají Podnikatelské odbory

Podnikatelské odbory lobbují za zmírnění povinností vyplývajících z elektronické evidence tržeb. Chtějí, aby prodejce účtenku vystavoval jenom na vyžádání zákazníka, a to ještě při nákupu nad 50 korun. Zároveň protestují proti širokým pravomocem státu při kontrolách podnikatelů.

„Za poslední rok a pár měsíců bylo zkontrolováno 78 % podnikatelů, to je aktivita, která nemá ve státní správě obdoby. Kontroly ze strany státu mají spíše rysy trestné výpravy než činnosti státu,“ prohlásil předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek na tiskové konferenci ve středu 9. května. Odbory chtějí kontroly omezit. Finanční správa podle nich mnohdy jedná neoprávněně a „neoprávněně kleká na drobné živnostníky, což je mnohdy nutí uzavřít živnost,“ dodal Bábek.

Při kritice stávajícího systému EET se odkazoval i na verdikt Ústavního soudu, který zrušil třetí a čtvrtou fázi projektu a také konstatoval, že pokuty nemají mít likvidační charakter. „My žádáme, aby byl pro kontrolující úředníky přijat závazný postup, kdy budu stanovovat pokuty, takhle si Finanční správa dělá, co chce,“ argumentoval Bábek. Podle něj je maximální možná pokuta, 500 tisíc korun, pro většinu drobných živnostníků likvidační.

Kritizoval také účtenkovou loterii. V ní soutěžící místo losů používají vydané účtenky a na základě nich mohou vyhrát nejrůznější ceny. Loterie byla spuštěna 1. října 2017 a má podnikatele přimět vydávat účtenky. Spolek odborů založil Bábek loni v únoru, spojuje v nich podnikatele, kteří s EET nesouhlasí. Na jejich webu se píše: „Podnikatelé se mají podílet na řízení podnikatelského prostředí a rozhodování podmínkách podnikání.“

Z tiskové konference Marcel Faltys

Výstava fotografií ČTK Okamžiky století připomíná sté výročí vzniku Československa

Česká tisková kancelář nabízí v areálu Senátu ve Valdštejnské zahradě k vidění sérii 163 fotografií, které mapují výrazné události v dějinách republiky při příležitosti oslav nadcházejícího výročí sta let jejího založení.

Tři desítky panelů umožňují návštěvníkům pohled na významné osobnosti a události tak, jak o nich informovala ČTK, jejíž historie se začala psát právě se vznikem samostatného československého státu 28. října 1918.Fotografie jsou řazeny chronologicky, od návratu Tomáše Garrigua Masaryka z exilu v roce 1918 až po vítězství Ester Ledecké na letošní zimní olympiádě v Jižní Koreji. Některé z panelů zobrazují více fotografií v rozmezí dvou let, na některých je fotografie pouze jedna, například rok 1968, zachycující dramatické okamžiky po vstupu vojsk Varšavské smlouvy a dění kolem budovy rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Každou z fotografií provází krátký popisek v češtině a angličtině.

Výstava se koná pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha a v Praze bude k vidění do pátku 18. května, poté bude putovat po šesti městech v republice, zamíří například do Brna, Ostravy, Plzně nebo Českých Budějovic. Kompletní harmonogram jednotlivých výstav lze nalézt na webu ČTK: http://www.ctk.cz/vystava-okamziky-stoleti/. K oslavám vzniku státu a agentury se expozice v říjnu vrátí zpět do Prahy.

Z Valdštejnské zahrady Jan Lucián Jeřábek

#maythefourth be with you! Prahou prošel průvod postav ze Star Wars

Obi-Wan Kenobi, princezna Leia či Darth Maul, všechny tyto postavy navštívily v sobotu 5. května Prahu. Jednalo se sice jen o fanoušky světa Hvězdných válek v kostýmech, ale i tak měl průvod něco do sebe. Uskutečnil se už počtvrté u příležitosti mezinárodního dne Star Wars, který se celosvětově pořádá o den dřív.

Rozličné postavičky, ať dobré či zlé, z planet jako Naboo, Coruscant či Tatooine, se sešly v půl deváté na Václavském náměstí. Odtud se průvod vydal ulicí Na Příkopě přes náměstí Republiky až na Staroměstské náměstí, kde byl už předem ohlášený konec trasy. To ovšem nebylo vše, protože program pokračoval v klubu Cross na Spořilově. Tam se uskutečnily tematické přednášky a workshopy. Mluvilo se například o tom, jak probíhalo natáčení, jak se svět změnil, a do pléna se dostalo i tolik propírané téma nejnenáviděnější postavy celého univerza – Jar Jara Binkse.

„Star Wars miluji od malička,“ řekla pro Carolinu dvacetiletá studentka Jitka v kostýmu mladé padawanky Ahsoky Tano. „Koukám se na to vždycky, když jsem nemocná. Úplně jsem tomu světu propadla. Lidé se často diví, že jsem dívka a mám to ráda, ale já si nemůžu pomoct.“

Kostýmy byly neuvěřitelně propracované a nikdo nedělal rozdíl mezi temnou a světlou stranou. Často se dalo zahlédnout ve společném rozhovoru mistra Yodu se stormtrooperem nebo Obi-Wana Kenobi s Darthem Vaderem. Průvodu se zúčastnili lidé všech generací od nejmladších až po ty starší. Nejspíš je to dáno i tím, že první díl Star Wars přišel do kin už v roce 1977. George Lucas tak očividně ovlivnil tři nebo dokonce čtyři generace fanoušků.

Zatím posledním počinem studia Disney, které před několika lety práva na Hvězdné války koupilo, je epizoda VIII s podtitulem Poslední Jedi. Tento snímek až donedávna držel rekord v návštěvnosti kin, ale přišel o něj o posledním dubnovém víkendu, kdy jej porazili nejnovější Avengers studia Marvel.

25. května pak bude mít premiéru další příběh ze světa Luka Skywalkera a jeho všemi oblíbených robotů C-3PO a R2-D2 - Solo: A Star Wars Story. Bude popisovat životní osudy jedné z nejznámějších postav vůbec, Hana Sola. Na příští rok se plánuje závěrečná epizoda nejnovější trilogie, která bude celkově jedenáctým hraným filmem, nemluvě o několika animovaných seriálech a filmu Klonové války. Studio Disney navíc oznámilo, že se chystá natočit ještě další trilogii.

Z průvodu Star Wars Jan Křovák

Fotbalisté Plzně musí s oslavami titulu počkat. Boj o záchranu vrcholí

Slavia se v sobotu 5. května střetla na domácí půdě s Plzní a po výhře 2:0 stále živí naději na titul. Musí však spoléhat na zaváhání Západočechů, ti mají tři kola před koncem ligy náskok šesti bodů. Na opačném konci tabulky zůstává situace vyrovnaná. Po prohře s Duklou se na sestupové pozice propadla Karviná.

Souboj prvního s druhým týmem tabulky zvládli lépe slávisté. Před vyprodaným stadionem kontrolovali od začátku zápasu hru, vytvářeli si šance a už v 16. minutě se zásluhou vlastního gólu Radima Řezníka dostali do vedení. Po přestávce Miroslav Stoch neproměnil penaltu, kterou sudí nařídil za faul hostujícího Havla na Sýkoru. Domácí však pokračovali v tlaku a v 58. minutě přidal pojistku Stanislav Tecl. Plzeňským se již nepodařilo s výsledkem nic udělat, a na oslavu titulu si tak budou muset počkat. „Řekli jsme si, že posledních pět zápasů (včetně finále poháru) sezony chceme odehrát vítězně a nechat tam všechno. A jsem rád, že první krok se povedl. Vítězství jsme od první minuty chtěli víc a výsledek tomu odpovídá,“ komentoval utkání záložník Slavie Jan Sýkora pro iDnes.cz.

Na konci tabulky je situace stále velmi vyrovnaná. Poslední zůstává Brno, které prohrálo popáté v řadě, tentokrát doma s Jabloncem 0:3. Ze sestupových pozic se poprvé od 15. kola dostala Ostrava, po remíze 0:0 s Mladou Boleslaví přeskočila o skóre Karvinou. Týmy od 10. do 15. místa však dělí pouhé tři body, takže se o sestupujících rozhodne až ve zbývajících kolech.

Na pohárových příčkách zůstává Olomouc, o dva body zpět se nachází Jablonec. V kontaktu zůstává Sparta, která porazila v předehrávce kola Zlín 2:1.

Výsledky 27. kola: Sparta – Zlín 2:1, Brno – Jablonec 0:3, Karviná – Dukla 1:3, Liberec – Jihlava 1:3, Mladá Boleslav – Ostrava 0:0, Olomouc – Bohemians 1:1, Slovácko – Teplice 0:0, Slavia – Plzeň 2:0.

Tabulka po 27. kole:1. Plzeň 59 bodů, 2. Slavia 53, 3. Olomouc 49, 4. Jablonec 47, 5. Sparta 46, 6. Liberec 42, 7. Bohemians 37, 8. Teplice 34, 9. Dukla 32, 10. Slovácko 29, 11. Jihlava 29, 12. Zlín 29, 13. Mladá Boleslav 28, 14. Ostrava 26, 15. Karviná 26, 16. Brno 20.

Z Prahy Marek Stodůlka

Počasí

V posledních dnech v Česku přetrvávaly vysoké teploty a velmi nízké, místy až nulové, srážky. Na státní svátek bylo nejtepleji v Čechách, kde teploměry ukazovaly až 25 stupňů Celsia. O poznání chladněji bylo na Moravě, v Olomouckém kraji naměřili meteorologové během dne pouhých 14 stupňů. Suché a teplé počasí ohrožuje úrodu a ničí i lesy. Stromy jsou totiž bez vody oslabené a nedokážou se bránit škůdcům. Velkým problémem se tak pro přírodu stává kůrovec. Kvůli zvyšujícím průměrným teplotám se kůrovec rychleji množí. Pokud je v průměru o jeden či dva stupně Celsia víc než obvykle, trvá vylíhnutí nové generace jen tři týdny, tedy o polovinu méně než normálně. Nejvíce jsou postižené lesy na severní Moravě a v Plzeňském kraji. Situaci by mohly zlepšit přeháňky a bouřky, které by do ČR měly dorazit tento týden.

Barbora Novotná