8. listopadu 2018, Carolina č. 951

Stimulace míchy pomáhá lidem s chronickou bolestí

Chronickou bolestí trpí více než 1,5 milionu Čechů. Cestou k jejímu léčení může být neurostimulace. Způsob, jakým lze efektivně snížit intenzitu bolesti a zároveň omezit, nebo zcela vysadit analgetika i opioidy, představili 1. listopadu na tiskové konferenci v pražském hotelu Jalta Jiří Kozák, primář Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů 2. LF UK a FN Motol, a Michal Vondraš ze společnosti Medtronic. „Neurostimulace je účinnou metodou, používanou při léčbě chronické bolesti, nejčastěji po opakovaných operacích páteře, kdy předchozí terapie nevedly k dostatečné úlevě,“ přiblížil metodu Kozák. Cestu k úlevě lemují komplexní neurochirurgická, neurologická, ale také psychiatrická vyšetření a na klienta se kladou nemalé nároky. O tom, jestli vyhovuje, rozhoduje i jeho věk a práce. Pokud lze bolesti předejít její změnou, preferuje se tento způsob.

Implementace má dvě etapy. V první zkušební fázi se pacientovi zavedou do oblasti míchy elektrody, přivádějící k nervům impulsy generované neurostimulátorem. Ten zůstává mimo tělo. Později se zařízení implantuje pod kůži pacienta. Neurostimulátor je velký asi jako dvacetikoruna. V České republice existuje osm center proti bolesti, kde si jej lze nechat zavést, a úspěšnost léčby přesahuje 40 %. Nároky na pacienty jsou sice vysoké, léčení ale plně hradí zdravotní pojišťovny.

„Stimulaci provádím pětkrát denně, když cítím střední bolest. Proces trvá půl hodiny a následuje ho hodinový klid na lůžku. Důležité je doplňovat stimulaci pravidelným cvičením. V prvopočátku byla bolest nesnesitelná, ale zavedením stimulátoru se zlepšila o 80 %. Teď jde spíš o příjemné mravenčení,“ prozradila Carolině pacientka Jitka, která s ovladačem proti bolesti žije od srpna.

Z hotelu Jalta Radim Šlechta

Týden vědy a techniky se nese v duchu oslav sta let republiky

Století české vědy je tématem osmnáctého ročníku Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR. Od 5. do 11. listopadu se konají nejen přednášky pro širokou veřejnost, ale také návštěvy vědeckých pracovišť, filmové projekce, výstavy, nechybí ani úniková hra Osudové osmičky, která návštěvníky seznámí s důležitými událostmi našich dějin, nebo divadelní představení. Týden vědy a techniky se nepořádá jen Praze, ale po celé České republice od Kalových Varů až po Třinec.

Jednou z akcí, která program v pondělí tematicky zahájila, byla panelová diskuse Vznik Československa jako uzlový bod dějin, která se konala přímo v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Panelisté, především z řad Masarykova ústavu AV ČR, diskutovali o událostech, které vzniku Československa předcházely, a okolnostech, jež jej provázely. Mluvilo se také o každodenním životě československých občanů v meziválečném období nebo o příčinách zániku první republiky koncem třicátých let dvacátého století. Nechyběl ani prostor pro dotazy z publika.

Závěrem diskuse přišlo na řadu také zhodnocení celého prvorepublikového období a jeho odkazu pro dnešní dobu. „V turbulentních dějinách dvacátého století, pro Čechy a troufám si říct pro Slováky, patří 20 let první republiky jistě k tomu lepšímu. Jak v porovnání s tím, co přišlo před tím, tak především v porovnání s tím, co přišlo potom. V tomto ohledu máme být jistě na co hrdí a na co navazovat. Na druhou stranu nemůžeme si první republiku idealizovat. Představa, že dnes je korupce a tehdy to bylo křišťálově čisté a Masaryk se z Hradu díval, jak to tady kvete, je naivní. Takhle to nebylo,“ řekl ve svém závěrečném příspěvku historik Jan Rychlík a dodal: „Její liberální a kulturní ovzduší je inspirativní možná i pro dnešek, ale nemyslím si, že dnes bychom žili hůře, že by bylo méně demokracie a více korupce a špíny, než bylo tehdy.“

Z Akademie věd Lukáš Skládal

Poslanci začali jednat o změně notářského řádu a snížení svých platů při souběhu funkcí

V budoucnu by se mohl stát notářem i občan jiné členské země EU, pokud poslanci schválí vládní novelu notářského řádu, jejíž návrh začala v uplynulém týdnu projednávat dolní komora. Poslanci řešili také elektronickou evidenci lékových záznamů a prostor dostala i otázka kumulace odměn za souběžné vykonávaní dvou a více politických funkcí. Poslanci a senátoři pracující i v komunálních zastupitelstvech by mohli přijít až o tři pětiny zastupitelského platu. Schůze Sněmovny byla přerušena a bude pokračovat v úterý 13. listopadu.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) v pátek 2. listopadu předložil vládní návrh novely notářského řádu. Měla by reflektovat rozsudek Evropského soudního dvora, podle kterého je podmínka, že notář musí mít české občanství, diskriminační. Nově by mělo být v Česku umožněno vykonávat notářskou praxi i občanům dalších zemí EU. Podmínkou by bylo absolvování české právnické fakulty a znalost jazyka. Podle Kněžínka by se změna v praxi týkala zejména studentů českých práv ze Slovenska.

Na plénu se diskutovalo i o vládním návrhu novely zákona o léčivech, která by měla být dalším krokem k digitalizaci zdravotnictví a chránit pacienty při předepisování medikace. Lékaři a farmaceuti by mohli nahlížet do lékových záznamů pacienta v elektronické databázi, což by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) eliminovalo případy, kdy lékař pacientovi předepíše duplicitní nebo vzájemně se vylučující léky. Opoziční poslanec Marek Benda (ODS) poukazoval na riziko zneužití citlivých osobních údajů. Pro zobrazení záznamů by totiž stačilo znát číslo občanského průkazu pacienta. Návrhem se bude zabývat zdravotnický, ústavněprávní a petiční výbor.

Poslanci v prvním čtení také projednávali návrh skupiny poslanců z Pirátů a hnutí ANO na novelu zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Obecní a krajští zastupitelé, kteří zároveň vykonávají mandát poslance nebo senátora, by měli v zastupitelstvu pobírat pouze 40 % platu. Podle Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) mají poslanci, kteří kumulují funkce, nižší účast při hlasování.

Podle občanskodemokratických poslanců návrh pouze apeluje na lidskou závist a není spravedlivé, aby bral politik méně peněz, ačkoli ve funkci nese stejnou odpovědnost. „My se tady nemáme usnášet na tom, že někdo chodí víc do Poslanecké sněmovny a někdo méně, někdo pracuje více v zastupitelstvu a někdo méně. To prosím není náš úkol. Je jediná skupina lidí, která to může posoudit, a to jsou voliči,“ shrnul svůj postoj předseda strany Petr Fiala. Návrh bude nyní projednávat výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Z Poslanecké sněmovny Monika Křivánková

Celostátní výbor KDU-ČSL řešil rozpočet i Istanbulskou úmluvu

V Paláci Charitas na pražském Karlově náměstí jednal v úterý 6. listopadu celostátní výbor KDU-ČSL a přijal dvě usnesení. Prvním je, že výbor považuje Istanbulskou úmluvu o boji proti násilí na ženách za zbytečnou. „Jasně odmítáme násilí na komkoliv, ale to je věc, kterou už ošetřuje náš právní řád,“ řekl novinářům předseda strany Pavel Bělobrádek. „To znamená, že místo abychom dál zaplevelovali náš právní systém, tak si myslíme, že to, co je nadbytečné a už upravené, nemá smysl přijímat, “ dodal. Druhým z usnesení je nesouhlas lidovců se stávajícím návrhem státního rozpočtu pro rok 2019. „Vidíme dlouhodobé podfinancování v platech v sociálních službách, u učitelů a také u policie a hasičů,“ uvedl místopředseda Jan Bartošek. Strana proto připravuje pozměňovací návrhy.

Dalším z bodů bylo oznámení kandidatury poslance Marka Výborného na předsedu strany v březnových volbách. „V tuto chvíli jsem připraven vyrazit do regionů a bavit se s členy, od těch nejmenších obcí až po okresní a krajské konference,“ řekl ke svému rozhodnutí. „Chceme-li mít generaci, která tady vyroste, která bude nadějí pro Českou republiku, musíme se věnovat školství a vzdělávání, a to souvisí s rodinným zázemím,“ nastínil Výborný témata, se kterými vyrazí mezi své spolustraníky. Svou kandidaturu na předsedu oznámil již dříve i Bartošek. „Dnes svoji kandidaturu ohlásil Marek Výborný, což vítám, je to skvělá zpráva, doufám, že kandidátů bude ještě víc. Nechť je to férová soutěž, nechť zvítězí vize, síla a energie,“ řekl Bartošek novinářům.

Z Paláce Charitas Vojtěch Hojný

„Chtěl jsem změnit image Blízkého východu,“ říká bývalý zahraniční zpravodaj Szántó

Český novinář Jakub Szántó pořádá napříč republikou přednášky o svém pětiletém působení v Izraeli, kde do letošního léta pracoval jako zahraniční zpravodaj ČT pro region Blízkého východu. „Chtěl jsem změnit image Blízkého východu,“ uvedl Szantó v Roudnici nad Labem, kde vystoupil ve středu 31. října v místním evangelickém kostele.

Celou dobu hlavně vyprávěl konkrétní příběhy a popisoval situace, do kterých se při zpravodajské práci dostal. Srozumitelně a poutavě přiblížil situaci na Blízkém východě i těm, kteří neznají hlubší souvislosti a v tématu se příliš neorientují. Vysvětlil, proč vlastní více cestovních pasů (konkrétní počet nechtěl sdělit, ale ujistil, že jsou všechny legální), proč se na válečnou frontu dostanete jenom pomocí taxislužby, proč znají místní vojáci Brno (mají odtud zbraně), ale ne Českou republiku, nebo jak český suchý humor pomáhá přežít. Historky často doprovodil i videoukázkami z vybraných reportáží.

Nejvíce času věnoval Szántó popisu běžného života místních lidí. I zde výklad doplnil videi a fotografiemi. „Žijí tam stejní lidé jako jsme my. Zamilovávají se, rozcházejí se, mají děti a na tom válka či terorismus nic nemění.” To demonstroval jednou ze svých reportáží o palestinských automobilových závodnicích Speed Sisters, které kromě úniku z nepříznivé politické situace symbolizují i boření tradiční představy o postavení žen v muslimském světě.

Nemohl ale opominout ani stinné stránky regionu, jehož situace se stále nelepší. Szántó je přesvědčen, že jsou Arabové schopni kompletně zničit to, co doposud budovali. Islámský stát na tom již řadu let velice úspěšně pracuje. Zpravodajský tým ČT se často dostal na místa, která postihly útoky ISIS. Stejně jako na frontu zásadně pomocí taxislužby, jelikož bez online map tam sami dané místo nenajdou a něco jako hromadná doprava v těchto oblastech neexistuje. Po celou dobu působení dopravoval český novinářský tým na válkou postižená místa „děda Ibrahim”, téměř hluchý taxikář s oboustranným šedým zákalem.

Vídat mrtvá těla v troskách měst je prý pro novináře běžnou záležitostí, na kterou si však nejde úplně zvyknout. To se projevuje hlavně v post-traumatických stavech, které podle něj nejvíce nastoupily po návratu domů. U každého jedince mají odlišný charakter. „Jsou lidé, kteří mají zažívací potíže, někdo má noční můry, někdo vyrážku, někdo deprese, no a pak jsou tu lidé, jako jsem já, kteří mají úplně všechno,” odlehčil situaci Szántó. Ve zvládání vypjatých momentů nejvíce pomáhal již zmiňovaný český humor. Právě jím se prý dobře zakrývá strach.

O svém pětiletém působení v roli zahraničního zpravodaje napsal Jakub Szántó knihu Za oponou války, která nedávno přišla na trh. Pokřtí ji 15. listopadu na besedě v Praze, jejíž součástí bude i autogramiáda.

Z Roudnice nad Labem Josef Kaňka

V Příbrami se opět sjely školní televize, projekt Jak se dělá televize s ČT se konal už popáté

Moderátoři Václav Moravec, Světlana Witowská, Jakub Železný či Taťána Míková, to jsou osobnosti, které mohli studenti i veřejnost potkat 2. a 3. listopadu na Gymnáziu Příbram. Kvůli projektu Jak se dělá televize s ČT přijeli žáci z různých základních a středních škol z celé republiky, aby se zúčastnili programu zaměřeného na audiovizuální tvorbu. Odborníci z České televize i diváci také vybírali nejlepší školní televizi, Cenu Zpráviček vyhrála TV NaStopě z Návsí.

Páteční program se skládal z přednášek. Mezi vystupujícími byli kromě už zmíněných ještě moderátor Událostí Martin Řezníček, režisér sportovních přenosů a pořadu Objektiv Charilaos Karadžos a také ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. V rámci doprovodného programu vzniklo v prostorách školy improvizované studio, zájemci si tak mohli vyzkoušet profesionální techniku. A ve dvoře gymnázia stál po celou dobu přenosový vůz, kde studenti měli příležitost vtělit se do role režiséra, editora nebo zvukaře. Den zakončila prezentace školních televizí a předání Ceny Zpráviček.

Na sobotní odpoledne připravili organizátoři workshopy. Jakub Železný obeznámil přítomné se základy moderování, Světlana Witowská s vedením rozhovoru a Miroslav Plocek a Jiří Venclík představili zájemcům různé techniky natáčení. „Podle toho, jak objíždím gymnázia i vysoké školy, tak mě mile překvapuje, že mladí lidé jsou aktivní, zajímají se o to, co se děje, a jsem za to strašně ráda, naplňuje mě to optimismem,“ řekla Carolině Witowská.

Akci uzavřel přednáškou dramaturg Zpráviček Petr Kopecký. Celý program přenášela příbramská školní televize GymTV živě a otázky mohli diváci pokládat hostům i online prostřednictvím platformy sli.do.

Z Gymnázia Příbram Patricie Aruťuňanová

Zeman vyzval v Šanghaji české i čínské obchodníky k odvaze

Prezident Miloš Zeman absolvoval od 4. listopadu třídenní návštěvu v Číně, kde mimo jiné představil českou expozici na veletrhu China International Import Expo (CIIE). Přijal také pozvání na příští rok na summit novodobé hedvábné stezky, která má spojit Evropu, Asii a Afriku moderní infrastrukturou.

Pobyt prezident zahájil večeří se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a slavnostním odhalením památníku evropským židům, kteří do Číny utíkali před nacismem. V pondělí se zúčastnil zahájení veletrhu CIIE, kde čínskému prezidentovi představil český průmysl – automobilku Škoda a Tatra Truck či sklárny. Společně ochutnali české pivo a Miloš Zeman zahrál na klavír značky Petrof.

Veletrh CIIE Čína pořádá, aby podpořila dovoz zahraničního zboží a služeb. Vláda se tak chce zbavit pověsti země zaměřené pouze na export. Po jeho návštěvě se Miloš Zeman zúčastnil schůzky obchodních delegací obou zemí. „Přeji všem podnikatelům z čínské i české strany, aby projevili odvahu, protože odvaha je to nejdůležitější k navazování a uzavírání obchodních kontaktů,“ řekl později na tiskové konferenci. Vyjádřil také Číně solidaritu v souvislosti s obchodní válkou se Spojenými státy, do níž směřuje. Čínský prezident řekl, že doufá, že se česko-čínské vztahy, obchodní i politické, budou i nadále rozvíjet.

Kromě šedesátičlenné delegace podnikatelů doprovázeli prezidenta i ministři Dan Ťok (doprava), Tomáš Petříček (zahraničí), Miroslav Toman (zemědělství), Marta Nováková (průmysl a obchod) a zástupci Hospodářské komory ČR, kteří měli vlastní program. Petříček se setkal s čínským ministrem zahraničí a při jednání kladl důraz na téma lidských práv v Číně. Podle České televize se oba ministři shodli, že otázka lidských práv je založena na vzájemné úctě a respektu.

Tereza Trajboldová

Nohavica získává ruskou cenu, ale ztrácí své fanoušky

Populární český písničkář Jaromír Nohavica přijal 4. listopadu v Moskvě v Kremlu Puškinovu medaili. Ocenění mu osobně předal ruský prezident Vladimir Putin za „zásluhy o upevnění přátelství a spolupráce mezi národy i sbližování národních kultur“. Puškinova medaile se uděluje od roku 1999 občanům Ruské federace i cizincům za zásluhy v oblasti umění, vzdělání a literatury na počest ruského a světového romantika Alexandra Sergejeviče Puškina. Jaromír Nohavica ji obdržel při příležitosti Dne národní jednoty, jehož oslavy nahradily oslavy říjnové revoluce.

Písničkář v tehdejším Československu významně zpopularizoval písně ruských autorů Vladimira Vysockého a Bulata Okudžavy tím, že je přeložil do češtiny a zpíval na svých koncertech. Při slavnostním udílení medailí dle serveru iRozhlas.cz Nohavica v ruštině uvedl: „Je to zvláštní chvíle. Alexandr Sergejevič Puškin je tu se mnou. A nejen on, ale taky všichni ruští básníci a bardi, které jsem četl, zpíval a překládal. Co ještě říct? Když čteš básně a zpíváš písně druhého člověka, tak se ty sám staneš součástí jeho duše.“

Na zpěváka se kvůli přijetí ocenění snesla kritika z řad jeho fanoušků i některých médií. Týdeník Respekt píše, že Nohavica přijetím „vzdává hold režimu, který navenek mluví o přátelství mezi národy, ale přitom se přátelí jen s těmi, kteří Putinovi v jeho imperiální politice asistují“. Zatímco Nohavica na svých stránkách 24. října uvádí: „Ocenění si velmi vážím. Písně Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého jsou dlouhá léta nedílnou součástí mého repertoáru. Těším se na výlet do Moskvy,“ komentář serveru Aktuálně.cz konstatuje, že „připnutí medaile od samotného kremelského vládce Vladimira Putina je pro mnohé zradou všeho, o čem zpíval, jako by byly písně něčím víc než písněmi.“ Na druhou stranu ještě před Nohavicovou cestou do Moskvy napsal Marek Stoniš v Reflexu, že „to zase bude jízlivosti, křiku o agentech ­Ruska a ruských švábech,“ a svůj editorial uzavřel: „Puškinovu cenu mu přeji, protože to, za co ji má, přesně dokázal. Jako málokdo u nás.“

Pro některé Nohavicovy posluchače je jeho přístup k ruskému ocenění ještě větší rána, než když před rokem přijal 28. října medaili Za zásluhy z rukou Miloše Zemana, což tehdy mnozí z nich kritizovali.

Nohavica není jediný Čech oceněný Puškinovou medailí, v roce 2007 ji obdržel bývalý prezident Václav Klaus a letos v březnu předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka. Dalším cizincem, který dostal Puškinovu cenu spolu s Nohavicou, je například choreograf Slovenského národního divadla Rafael Avnikjan.

Hana Vincourová

Odbory trvají na zákazu prodeje o svátcích, někteří poslanci chtějí zákon zrušit

Kampaň #NeberteNámSvátky se snaží přimět obchody k dodržování zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb ji spustila 29. října a ukončí ji 7. listopadu. Zaměstnanci se do ní můžou zapojit jednoduchým nošením zeleného náramku, které UZO rozváží po celé republice. Zástupci odborů o kampani informovali 2. listopadu na tiskové konferenci v pražském hotelu Majestic Plaza.

Prezidentka UZO Renáta Burianová připomněla zákon, který platí od roku 2016 a nařizuje všem obchodům s plochou nad 200 m2, aby měly o sedmi vybraných státních svátcích zavřeno. Od té doby bylo ve Sněmovně podáno několik návrhů jak na jeho úpravu, tak na úplné zrušení. Patrik Nacher (ANO) navrhoval vynětí všech velkoobchodů, Alexandra Udženija (ODS) a Miroslav Kalousek (TOP 09) jeho zrušení. Novelu o uzavírání větších obchodů měl ve středu 7. listopadu na programu sněmovní hospodářský výbor.

Zmatek spojený s výběrem pouze sedmi svátků Burianová uznala, podotkla však, že prosadit všech (v roce 2016) dvanáct by se jim pravděpodobně vůbec nepodařilo, proto se rozhodli pro tento kompromis. Do budoucna však bude UZO usilovat o zahrnutí všech svátků. Na základě různých výzkumů také prezidentka vyvracela několik hlavních argumentů odpůrců tohoto zákona. Ať už to byl pokles zisků prodejen, zvýšení nezaměstnanosti nebo nespokojenost zákazníků.

O kampaň je podle UZO ohromný zájem, celkem bylo rozdáno na 80 tisíc náramků, na natištění dalších nezbývají peníze. Akce je populární i mezi nečleny odborů, což je podle Burianové překvapivé. Celkem prý UZO zastupuje cca 10 % zaměstnanců obchodu. S kampaní však nesouhlasí Svaz průmyslu a obchodu, a společnost Marks & Spencer svým zaměstnancům dokonce zakazuje náramky v práci nosit, což prezidentka označila za skandální. „V České republice je prostě tradice regulace, řeknou vám to i řetězce, že oni s tím v podstatě problém nemají. (...) Pokud to nebude řešeno zákonem, oni provozní jednotky neuzavřou,“ řekla. Přesto si myslí, že se u nás situace za posledních pět let zlepšila.

Z tiskové konference Kateřina Kubicová

Cestovní ruch v ČR vzkvétá, výrazně přibylo turistů z Asie

Česká republika zaznamenala za první tři čtvrtletí nárůst turistů, čímž potvrdila trend z předchozích let. V 9448 ubytovacích zařízeních se ubytovalo přibližně 16,8 milionu turistů, což je o 6,6 % více, než ve stejném období roku 2017, přes polovinu z toho tvoří Češi. Zvýšil se zejména počet hostů z Číny, a to o 26,4 %. S údaji přišel ve středu 7. listopadu Český statistický úřad.

Čína není jedinou asijskou zemí, pro kterou je Česko oblíbenou destinací. Přibylo turistů z Tchaj-wanu (o 18,9 %) a ze Saúdské Arábie (24,3 %), z Evropy si o 45,8 % polepšila Ukrajina. Počet přenocování se zvýšil u turistů z Polska (8,4 %). Výrazně ubylo návštěvníků z Izraele (10,5 %) a příliš neroste ani podíl turistů z Ruska, počet jejich přenocování dokonce klesl o 2,5 %. Nejvíce zahraničních hostů k nám již tradičně zavítalo z Německa, a to 1,5 milionu. Průměrný zahraniční turista stráví v České republice zhruba 4 dny. Češi podle ČSÚ do zahraničí absolvovali téměř 11 milionů cest, mezi nejčastější destinace patří Slovensko, Chorvatsko nebo Itálie.

Meziroční zvýšení návštěvnosti zaznamenaly všechny kraje. Praha znovu dominovala v počtu nerezidentů, Jihomoravský kraj zase přivítal na milion českých turistů, a je tedy nejoblíbenějším krajem mezi rezidenty. Svou roli v návštěvnosti hrály také významné regionální akce. Mistrovství Evropy kadetů ve volejbale pomohlo přilákat turisty do Zlína (zejména z Bulharska a Turecka), podobný efekt měl i Mezinárodní festival akademických sborů v Pardubicích.

Teplé letní počasí svědčilo kempům, které si v meziročním srovnání polepšily o 175 tisíc návštěvníků, naopak klesl zájem o luxusní ubytování. „Pokud se zaměříme na jednotlivé kategorie ubytovacích zařízení, zjistíme, že všechny rostly, až na pětihvězdičkové hotely. Pokles o 3 % (36 tisíc hostů) jde hlavně na vrub zahraniční klientele, která v této kategorii drtivě převažuje,“ uvedl na tiskové konferenci Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ. Airbnb a ostatní alternativní druhy ubytování mohly podle odhadů využít víc než 2 miliony turistů.

Růst cestovního ruchu se logicky odráží v ekonomice, na tvorbě HDP se podílí 3 %, což je asi 139 miliard Kč. Pracuje v něm 231 tisíc lidí, což jsou 4,4 % z celkové zaměstnanosti v ČR.

Z Českého statistického úřadu Bartoloměj Černík

Werichovy rodinné fotky poprvé dostupné veřejnosti. Vyšla kniha Jan Werich za oponou

V podkroví Werichovy vily na pražské Kampě se v pondělí 5. listopadu křtila kniha Jan Werich za oponou. „Měla by být takovým bedekrem či průvodcem Werichova života, najdeme v ní momenty z divadla, cestování či rodinného života,“ uvedl její autor Jiří Janoušek. Titul obsahuje více než 300 dosud neznámých fotografií a rozhovorů, které spolu vedli v letech 1977 až 1980. Publikaci koncem října vydalo nakladatelství Práh a její křest moderoval Robert Tamchyna, ředitel divadla Viola.

Janoušek je český novinář. Působil v časopisu Mladý svět, pro který psal rozhovory se známými osobnostmi, mimo jiné s Miloslavem Šimkem, Hanou Zagorovou, Robertem Redfordem, Barbrou Streisandovou nebo právě s Janem Werichem.

Krátce před svou smrtí na jaře 1980, při jednom z posledních sezení, předal Werich Janouškovi několik alb s rodinnými fotografiemi. Prý aby se po jeho smrti nerozkradly či neztratily. Ke snímkům se Janoušek vrátil před pěti lety. Teprve s pomocí nových technologií mohl na fotografiích odhalit doposud neznámé detaily, které pak za asistence Ondřeje Suchého zařadil do kontextu. S grafikem Janem Havlem poté fotodokumentaci vytřídili a upravili pro knihu. Janoušek na konci křtu slíbil, že sbírku alb odevzdá do Památníku národního písemnictví.

„Udělal jsem s tím fotografickým dědictvím to, co jsem měl pocit, že je s tím potřeba udělat, doma to mít nepotřebuji,“ odpověděl na otázku z publika.

Ze křtu Jiří Klečka

Festival Padesát na pátou připomněl (ne)známé události pražského jara

První listopadový týden uspořádal Památník národního písemnictví minifestival k 50. výročí pražského jara a událostem spojeným s rokem 1968. V Malé vile v Praze-Dejvicích se tak setkala odborná i laická veřejnost a v průběhu pěti dní si připomněla část vlastní historie. Pozornost festivalu patřila zejména tématům a osobnostem mimo historický mainstream.

Hlavní motivací pořadatele festivalu bylo připojit se k letošním oslavám vzniku samostatného Československa. Týdenní cyklus přednášek, diskusí, filmových projekcí a výstav se však věnoval především příběhům, které zůstaly ve stínu paralelně se formujících dějin. „Nechtěli jsme vzpomínat jen na velká jména, ale připomenout také ty, na které se v dějinném narativu zapomnělo,“ uvedla dramaturgyně festivalu Tereza Arndt. „Vůbec poprvé jsme vystavili dokumenty z podnikového archivu PNP nebo promítli dosud neveřejné dobové záběry. Snažili jsme se přitom vybrat taková témata a příběhy, se kterými se veřejnost neměla příležitost běžně potkat,“ dodala.

V programu festivalu se tak objevily například autentické záběry ze srpna 1968 režiséra Petera Schneiera nebo výstava Praha objektivem tajné policie z produkce Ústavu pro studium totalitních režimů. Vztahu pražského jara, kultury a ideologie či jeho obrazu v normalizační kinematografii a stranických muzeích se věnovaly diskuse a výstavy organizované Centrem pro studium populární kultury.

O svých zkušenostech promluvily také pamětnice z projektu Ženy v disentu, které se v 70. a 80. letech nebály postavit normalizační moci. „Ženy v disentu vykonávaly daleko pestřejší škálu činností, než se běžně uvádí. Bez nich by disent nemohl fungovat tak, jak fungoval,“ podotkla Naděžda Straková, jedna z editorek knihy Bytová revolta. Právě přednáška o bytové revoltě vycházející z této knihy připomněla, jakou měly ženy roli v prostředí Charty 77 a v kulturním undergroundu obecně. K vidění byla také výstava portrétů jednadvaceti hlavních aktérek knihy nebo dokumentární film Paní Zdena o Zdeně Erteltové Philipsové, která spolupracovala na vydávání samizdatových edicí, mimo jiné s Ludvíkem Vaculíkem nebo Ivanem Klímou.

Z Památníku národního písemnictví Vanda Kratochvílová

Dokument Moje století přináší autentická svědectví z uplynulých let

Theodora Remundová svým novým dokumentem Moje století rozesmála pražskou Lucernu. Film, jehož premiéru uvedla v pondělí 5. listopadu herečka Iva Janžurová, představil uplynulé století očima 25 stoletých občanů, kteří pocházejí z různých regionů České republiky.

„Bylo to hard core, ještě v březnu jsme měli pouze tři hlavní hrdiny,“ sdělila Carolině režisérka Remundová. Zmínila také, že se snažili najít stoleté lidi, kteří by reprezentovali různé kouty země, což se podle ní snad podařilo. „Samozřejmě jsme chtěli zachytit i názorovou různost, ale to se se stoletými nedá úplně naplánovat,“ řekla.

První část filmu zahrnuje období od vzniku Československa po osvobození v roce 1945. Dominují jí vzpomínky na prvního prezidenta Masaryka, kterého někteří viděli osobně. Jeden z protagonistů se pochlubil, že chodil jezdit jeho koně. „Když jsme něco neudělali, tatínek měl bič a tím nás zmrskal. Museli jsme rodičům líbat ruce a v neděli, než jsme šli do kostela, prosit za odpuštění,“ říká ve filmu jedna z hrdinek.

Historickou etapu od konce války do současnosti představuje druhá část dokumentu. Předmětem vzpomínek byl i odsun Němců. „Ti lidé byli naštvaní, ale odnesla to i řada nevinných. Tím, že jsme k odsunu přistoupili, jsme vlastně klesli na jejich úroveň,“ říká ve snímku jeden z pamětníků. Hlavní postavy připomněly i prvního komunistického prezidenta Gottwalda a první posametovou hlavu státu Václava Havla a nevyhnuly se ani pražskému jaru a následné okupaci.

Snímek Remundové sestavený se záběrů současných a historických je obrazem uplynulých sta let a vtahuje diváky mezi barvité vzpomínky na život soukromý i politický. Dokument, jehož uvedení přihlíželi i někteří účinkující, odvysílá také Česká televize, v jejíž spolupráci vznikl.

Z Lucerny Aneta Lakomá

Kinolab Film festival poukázal na uměleckou tvorbu i běžný život v kyberprostoru

Autorská práva, pirátství a pohyb na internetu obecně, to vše byla témata prvního ročníku Kinolab Film festivalu s podtitulem How techlonogy made us share, který se uskutečnil 2. a 3. listopadu v prostorách pražského Centra současného umění DOX. V rámci celosvětové sítě Creative Commons se návštěvníci mohli zúčastnit projekcí filmů i panelových diskusí, které jim přiblížily principy fungování online světa.

Na úvod festivalu představil ředitel poradensko-právního spolku Fair Art Michal Adamovský tuto organizaci, která se věnuje vzdělávání v oblasti duševního vlastnického práva a pomáhá především umělcům orientovat se v legislativě týkající se jejich děl. Kromě něj prezentoval ředitel Iuridicum Remedia Jan Vobořil licence Creative Commons. Ty se soustřeďují na zjednodušování autorských oprávnění a zpřístupnění umělecké tvorby veřejnosti, kdy může jednotlivec nebo celá firma umožnit volnější nakládání se svým dílem.

V průběhu pátku a soboty mohli diváci zhlédnout dokumenty, které se zabývaly používáním internetu a tvorbou v jeho prostředí (například Všechno je remix), nebo snímek o problematice sbírání osobních dat Není co skrývat. Na závěr programu se každý den promítal jeden celovečerní film, Naprostí cizinci a Čtverec, které pojednávají o podobných tématech jako předcházející dokumenty, ale z trochu jiné perspektivy.

Druhý festivalový den se uskutečnily dvě panelové diskuse. Jedna se věnovala fenoménu internetového pirátství a druhá lidovému umění v kyberprostoru. Kromě právní problematiky fanouškovských děl se účastníci druhé debaty pozastavili také nad uměleckou tvorbou pomocí umělé inteligence. „Autorské právo nevzniká na základě formálního úkonu, ale je potřeba naplnit pojmové znaky. Konkrétně to musí být dílo uměleckého charakteru, případně literárně-kritického, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Problém tkví v tom, že stejně jako v řadě dalších evropských států v ČR platí něco, čemu říkáme vzletně objektivní pravdivost autorství, to znamená, že jen fyzická osoba, člověk, může být autor,“ uvedl během debaty právník Jan Zibner.

Problém pak podle něj představuje nejednoznačnost autorství výsledného díla umělé inteligence, protože na vývoji softwaru se často podílí celý tým expertů a počítačový program navíc tvoří do určité míry autonomně. Kinolab stojící za organizací festivalu je dva roky stará diskusní platforma, která se snaží promítáním filmů a následnými debatami upozornit na společenská témata veřejností opomíjená.

Z DOXu Nora Třísková

Na FAMUfestu vybírali ty nejlepší absolventské snímky

Každoroční představení absolventských filmů studentů FAMU započalo v úterý 6. listopadu a potrvá do soboty. Tématem letošního, už 35. ročníku se staly Mosty, které mají symbolizovat především spojení dvou odlišných elementů, ale zároveň most jako architektonický prvek, který musí být jak dokonale funkční, tak dostát estetickým požadavkům. Celkově se do soutěžních i nesoutěžních kategorií přihlásilo 77 filmů, do užšího výběru se jich však dostalo jen 23.

Do poroty se na rozdíl od minulého roku, kdy se skládala demonstrativně ze samých žen, opět vrátili i muži. Výběru nejlepších děl se tedy zúčastní taková jména jako Hynek Bočan, režisér známé pohádky S čerty nejsou žerty, nebo Petr Stančík, autor komiksu pro dospělé Pérák. Dále v porotě usedli například filmová publicistka Malvína Balvínová a producentka Pavla Janoušková Kubečková. „Chtěli jsme, aby se i v porotě odrážel leitmotiv mostů – spojení napříč generacemi, genderem a různými filmovými odvětvími,” uvedla ředitelka festivalu Adéla Boháčová.

Exkluzivně pro Carolinu promluvila o svých osobních favoritech. Za nejočekávanější označila animovaný snímek Spolu sami, který pojednává o zkušenostech tří dospívajících, kteří ztratili během dospívání jednoho z rodičů. Film soutěží v kategorii B4 o cenu za nejlepší režii animovaného filmu. Jako nejoriginálnější by si pak vybrala snímek FAMU: Nový začátek, který se věnuje fiktivní situaci z roku 2021, kdy prezident republiky odvolal Zdeňka Holého, děkana Filmové a televizní fakulty Akademie. Ten se uchází v kategorii B5 o cenu za nejlepší kameru. „Český film má budoucnost, není potřeba ztrácet naději,” uzavřela Boháčová.

Soutěžilo se také kupříkladu o nejlepší realizovaný a nerealizovaný scénář, nejlepší producentský snímek či nejlepší zvuk. Festival se odehrává hned na několika místech: soutěžní projekce v hipsterském kině Bio Oko, nesoutěžní pak v prostorách AVU. Přednášky a tematická výstava našly své místo v umělecké a řemeslné dílně Znak na Letohradské. Doprovodný hudební program se koná v industriálním prostoru Underground 36, kde vystoupí například zástupci elektronické hudby – kapely WWW Neurobeat nebo Post-hudba.

Z filmového festivalu Dominik Stein

Praha hostila pátý ročník festivalu Aussie & Kiwi Film Fest

Během necelého týdne od 2. do 7. listopadu se v kinech Lucerna a Ponrepo promítaly bezmála dvě desítky snímků. I letos bylo cílem přehlídky přiblížit v českém prostředí kulturu a život původních obyvatel Austrálie a Nového Zélandu. Akce byla také oslavou historického momentu, kdy před 155 lety vstoupil na území Nového Zélandu první Čech.

„Máme radost, že našim divákům je ve společnosti filmů z opačné části světa už pátým rokem dobře. Je radost vidět, že kdo u nás v předchozích ročnících uvízl jen prstíkem, už se nás nepustil. Je to pro nás pocta i závazek. Těšíme se, že společné jubileum oslavíme nejen na projekcích, ale také v nabitém atraktivním doprovodném programu,“ vyjádřila se při zahájení zakladatelka a ředitelka festivalu Martina Vacková. Kvůli jejímu osmiletému pobytu v Austrálii ji před lety prestižní francouzský časopis Paris Match označil za „cestující Češku“.

Festival otevřela živá ukázka tradičního tance hakka v podání Whakaari Rotorua a zpěv maorského uskupení právě z Nového Zélandu. Zahajovacím snímkem se stalo akční roadmovie Pork Pie od režiséra Matta Murphyho. Film popisuje cestu trojice odpadlíků, kteří v ukradeném autě cestují napříč Novým Zélandem. K domorodému umění se vrátil dokument hosta letošního festivalu režiséra Bena Strunina, autora filmu Západní vítr: Djaluův odkaz (Westwind: Djalu’s Legacy), který snímek osobně uvedl v pondělí 5. listopadu.

Dokument Azurová (Blue) otevřel téma znečišťování oceánů, kterému letošní ročník věnoval speciální pozornost. Po promítání v kině Ponrepo navázala na toto téma doplňující panelová diskuse nesoucí název Jak zachránit život v oceánech a co pro to můžeme dělat v Česku? Festival vyvrcholil ve středu 7. listopadu promítáním romantické komedie Tři léta (Three Summers). Závěr byl propojen i s ochutnávkou australských a novozélandských vín.

Mariana Petřáková

Tvrdá bitva na Letné. 290. derby vítěze nepřineslo

V neděli 4. listopadu se konalo nejočekávanější utkání české fotbalové scény. Na Letnou přijela Slavia, která se Spartou neprohrála od března 2016. Zápas nabídl drama i důraz v každém souboji, týmy si nakonec odnesly po bodu za remízu 2:2. Slavia nyní vede ligu před Plzní jen díky lepšímu vzájemnému utkání, Sparta se i přes bodovou ztrátu posunula na třetí místo před Baník Ostrava, který v sobotu prohrál v Plzni.

Trenér domácích Zdeněk Ščasný neskrýval zklamání z chyb při bránění standardních situací a z nedostatečné rozvahy při útočných šancích. Jeho protějšek Jindřich Trpišovský uznal, že výsledek odpovídá výkonu, avšak spokojený nebyl. „Furt je to bod zvenku, Sparta tu za rok a půl jen jednou prohrála. Ale jsou to dva ztracené body, musíme hrát v každém zápase na vítězství. Takže nemůžeme být spokojeni.“

Oba týmy již od začátku hrály velmi důrazně, rozhodčí Petr Ardeleánu muset krotit emoce hráčů a rozdal celkem osm žlutých karet. Sparta byla v úvodu utkání aktivní a ve 23. minutě vychytal Benjamina Tetteha v samostatném úniku Ondřej Kolář. Branka však padla na druhé straně hřiště. Po centru Josefa Hušbauera z rohového kopu hlavičkoval přesně Ondřej Kúdela, bývalý hráč domácích. Vzápětí mohl zvýšit Peter Olayinka, jeho hlavičku však zastavila tyč. Sparta přečkala tlak hostů a ještě před koncem prvního poločasu otočila skóre. Ve 42. minutě centr Eldara Ćiviće zblízka uklidil do sítě Tetteh a srovnal na 1:1. Krátce nato se k přímému kopu postavil Nicolae Stanciu, jeho střelu přizvedl ve zdi Ibrahim Traoré rukou a penaltu proměnil Guélor Kanga.

Po změně stran Slavia často kazila rozehrávku, domácí však chyby nedokázali potrestat. V 70. minutě obrana Sparty opět neubránila rohový kop a Tomáš Souček zblízka hlavou vyrovnal. Hosté se ještě dožadovali pokutového kopu po údajné hře rukou Martina Štětiny, sudí však po konzultaci s videorozhodčím nechal ve hře pokračovat. Závěr zápasu už branku nepřinesl.

Z Generali Areny Richard Sůsa

POČASÍ

První listopadový den přinesl krásné počasí na území celé republiky. Od pátku se ale začaly teploty snižovat a v sobotu již byla prakticky celá republika pod mrakem, místy i s přeháňkami. V neděli začalo od východu oblačnosti ubývat, a tak si hlavně ve středních Čechách a na Moravě mohli lidé užívat slunečních paprsků. Ty přetrvaly až do začátku týdne: během pondělí i úterý se denní teploty pohybovaly kolem 16 °C. Nejen na kůži bylo možné pocítit podzimní slunce, rekordy pro 6. listopad zaznamenalo 16 stanic, nejtepleji bylo v Bohumíně, kde naměřili 20,6 °C. Rekordy padaly i v předchozích dnech.

Alžběta Pecháčková